Dovoz, vývoz zboží a clo

Naše společnost (plátce DPH) obdržela fakturu od českého dodavatele za opravu a úpravu modelového zařízení – jedná se tedy o službu vztahující se k movité věci, která je ve vlastnictví našeho odběratele (švýcarského zákazníka). Faktura je vystavena naší společnosti s DPH (základ 5 500 EUR + 21 % DPH). Tuto službu následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (osoba neusazená v EU). Nejde o vlastní službu, pouze o přeúčtování nákladů. Prosím o potvrzení správného daňového režimu: A. Má být služba při přefakturaci švýcarskému zákazníkovi považována za službu s místem plnění mimo tuzemsko, a tedy fakturována bez českého DPH? Tj. 5 500,-EUR. B. Nebo je v tomto případě při přefakturaci nutné účtovat částku včetně české DPH (tj. základ 5 500 EUR + 21 % DPH)? Děkuji...

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?

Přijali jsme zařízení ze 3. země v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku. Provedli jsme úpravu na dodaném zařízení a vracíme zpět do 3. země. Bude se zpětný vývoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku uvádět v přiznání k DPH?

Česká s. r. o., plátce DPH uzavřela smlouvu mimo EU, v třetí zemi na dodání zboží vč. instalace. Dle smlouvy bude česká s. r. o. fakturovat s DPH třetí země. Následně bude v třetí zemi odvedeno DPH dle smlouvy přes zprostředkovatelskou firmu. Je tento postup možný, případně jak máme správně postupovat.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je klíčový moment pro správné a včasné odvedení DPH. Víte, kdy přesně tento den nastává a jaké jsou nejčastější chyby? Přečtěte si, jak správně určit DUZP u dodání zboží, poskytnutí služeb, při přijetí úplaty předem (zálohy) nebo u specifických případů, jako je dlouhodobá nájemní smlouva. Porozumění pravidlům pro stanovení DUZP je naprosto nezbytné pro každého plátce DPH.

Česká společnost, plátce DPH vyvezla zboží do třetí země, toto plnění vykázala jako standardní vývoz, kde potvrzení o výstupu z EU bylo prokázáno celním úřadem. Zákazník následně reklamoval kvalitu zboží a po diskuzi s ním jsme se rozhodli mu dodatečně poskytnout slevu 20 %, na tuto slevu jsme vystavili opravný doklad. Máme tento doklad/transakci nějak zahrnout do přiznání k DPH, např. do kolonky vývoz s minusem? 

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Společnost, plátce DPH, dováží zboží z Číny. Přijde faktura, vyměření cla, poplatky a přepravné související s tímto dovozem. Na faktuře za přepravné je uvedena zahraniční i tuzemská část a je osvobozena podle § 69. Co všechno vstupuje na ř. 7 daňového přiznání? I ta tuzemská část přepravy?

Plátce DPH objednal zboží od čínského dodavatele, platba do Číny. Zboží nejede z Číny, ale ze skladu v Německu. Nebude mít dodané JSD, daňový doklad, na kterém je uvedené DIČ objednatele, vystavil čínský dodavatel. Tracking zásilky má doložený. Jak je to z pohledu DPH, jedná se o dodání z EU? V přiznání DPH uvede řádek 3 / 4 a řádek 43 / 44, kontrolní hlášení oddíl A2 bez DIČ?

Na základě rozhodnutí Celní správy ČR dochází ke změně termínu pro nasazení (zprovoznění) modernizovaného vnitrostátního systému dovozu podle kodexu (tzv. e-Dovoz). Nasazení tohoto systému bude oproti dosud plánovanému datu, kterým bylo 15. 12. 2025, odloženo o cca šest měsíců, a to konkrétně na 18. 5. 2026.

Co znamená „nový dopravní prostředek“ pro DPH? Jak se daň řeší při dodání do jiného členského státu plátcem i neplátcem? Jaká jsou pravidla pro pořízení vozidla z EU a jaké platí lhůty? Všechny klíčové informace podle § 19 až § 19d zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, najdete v tomto přehledném příspěvku.

Společnost nakoupila zboží v Kanadě. Proclení zboží zajistila společnost poskytující tyto služby. Dodatečně došlo k zjištění, že část zboží proclena nebyla. Neproclené nakoupené zboží bylo dodatečně procleno a celní úřad vyměřil pokutu a DPH na proclené zboží. Vše vyměřil společnosti, která prováděla proclení a ta vše přefakturovala odběrateli. Platba DPH tak byla provedena celní úřad. Odběratel uhradil celnímu deklarantovi a ten uhradil na celní správu. Je možné vyměřenou DPH nárokovat zpět formou dodatečného přiznání, kde bude použit reverse charge jako při běžném dovozu? Zboží je určeno k dalšímu prodeji v rámci ekonomické činnosti odběratele. O vrácení DPH by měl odběratel FÚ požádat na základě odvodu DPH, které při běžném dovozu zboží ze třetích zemí odběratel nehradí. Nebo je potřeba vyrovnání provést ve dvou krocích: nejprve odvod DPH a ve druhém kroku nárokovat odpočet? Není problém, že DPH je odvedena na celní úřad? Dle mého názoru je postup dodatečného přiznání v systému reverse charge v pořádku s tím, že o vrácení DPH je potřeba požádat. Neproclení zboží bylo neúmyslné – pracovnice odběratele v komunikaci s deklarantem otevřela špatnou fakturu a potvrdila deklarantovi jiný počet kusů – odběratel nakupuje z Kanady zboží opakovaně. Řízení o dodatečném proclení zahájil odběratel sám na základě správné dodavatelské faktury. Dle některých odborných pracovníků je vyměřená DPH včetně sankce nedaňovým nákladem odběratele a škodu má společnost uplatnit u zaměstnance, který problém způsobil. S ohledem na výše popsané se domnívám, že nedaňovým nákladem bude pouze penále za pozdní odvod DPH, které již bylo vyměřena, DPH není nákladem a odběratel by měl mít nárok na její vrácení. Služba fakturovaná celním deklarantem je daňovým nákladem.

Hledáte srozumitelný přehled, jak funguje DPH EU při intrakomunitárních plněních? Tento článek vám objasní klíčové aspekty pořízení zboží podle § 16 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. Orientovat se v DPH EU může být náročné, ale s naším průvodcem získáte jasný obrázek o nejdůležitějších pravidlech.

Celní správa upozorňuje na riziko neuhrazených dluhů vůči státu, za což hrozí odebrání registrační značky nebo použití „botičky“, pokud nedoplatek není uhrazen na místě.

Jsme a.s., plátce DPH. Budeme prodávat náš polotovar, zákazník si přeje na fakturu sídlo podnikání, které je v ČR, ale chce uvést jeho DIČ na Slovensku, které má platné. Cílová země polotovaru je na Slovensko. Je to vůbec možné? On tvrdí že takto podniká běžně. Zboží bude dodáno na Slovensko. 

Ve vazbě na novelu zákona o celní správě došlo od 1. července 2025 ke snížení počtu celních úřadů, a to z původních 14 na 6. Jedná se o důsledek reorganizace, při které došlo ke sloučení několika celních úřadů.

Podnikatel dovezl nový automobil z Německa. Dle hlášení o dovozu nového dopravního prostředku zaplatil v tuzemsku DPH. Jak toto zaplacené DPH zohlední v účetnictví potažmo v přiznání k DPH? Z faktury od dodavatele udělá odpočet i vyměření, ale kam se dostane částka již zaplaceného DPH v tuzemsku?

Česká společnost s.r.o., plátce CZ DPH, objedná prostřednictvím webového portálu Alibaba, zboží v hodnotě 1.000 USD. Uzavře objednávku s čínským dodavatelem YIWU Shenzen Ltd, v objednávce zvolí dodací podmínku Incoterms - DDP. Veškeré vývozní a dovozní formality včetně vzniklých poplatků zařizuje a hradí čínský dodavatel. Dodavatel vystaví proforma fakturu a zašle odběrateli. Odběratel proforma fakturu uhradí a čeká na dodání zboží. Cca za 2 měsíce dopravce předá zboží odběrateli. Z průběhu dodání, kde portál Alibaba zobrazuje cestu zboží, je patrné, že zboží cestovalo lodí z Číny do Holandska, v Holandsku bylo zřejmě procleno a následně prostřednictvím silničního dopravce předáno odběrateli. Odběratel si vyžádá od dodavatele vyúčtovací fakturu, z faktury nijak nevyplývá, že by čínský dodavatel byl registrován k DPH v EU. Odběratel neobdržel dovozní JSD. 1. Vznikly z pohledu celních a daňových předpisů dodáním zboží odběrateli nějaké povinnosti? 2. Musí mít odběratel k dispozici dovozní JSD, aby mohl případně prokázat původ zboží? 3. Stal se odběratel dovozcem zboží ve smyslu zákona o DPH? 4. Vznikla odběrateli povinnost přiznat DPH a uvést tento případ v rámci přiznání DPH do příslušných řádků č. 7/8 a č. 43/44? Odběratel však v tomto případě nemá dovozní JSD - rozhodnutí o propuštění zboží do režimu volného oběhu, který je daňovým dokladem a na základě kterého by provedl samovyměření DPH. 5. Může být tento případ posouzen jako dodání zboží z jiného členského státu EU? Má odběratel povinnost tuto možnost prověřovat, když toto z faktury či jiného dodacího dokladu nevyplývá? Na dokladu není uvedeno žádné DIČ a není zřejmé, že dodavatel by byl v EU registrován jako plátce DPH. 6. Je režim DDP vhodný pro plátce DPH. Nebylo by pro odběratele -plátce DPH vhodnější používat režim DAP, kdy si zajišťuje propuštění do celního režimu volného oběhu sám zpravidla prostřednictvím pověřeného dopravce (FedEx, UPS, atd) a který mu následně předává dovozní JSD. Odběratel následně provádí samovyměření DPH, daň přiznává prostřednictvím ř. 7/8 a nárok uplatňuje prostřednictvím č. 43/44 přiznání DPH.

Česká firma, plátce DPH, nakoupila zboží z třetí země v 6/25, je uloženo v celním skladu. Následně ( prý do 90 dnů) bude procleno a vystaveno JCD. Kdy se má tato faktura uvést do řádného přehledu DPH ( řádek 7 a 43/44). A jak mám postupovat při zaúčtování, když faktura byla zaplacena v 6/25 .

Bylo nám dovezeno zboží z Číny za 3D tisk struny. Doprava probíhala před FedEx. Typ přepravy byl IOSS a nic ohledně cla po nás nechtěli, ani číslo EORI. Na faktuře je uvedeno DPH 21%. Nejsem si moc jistá postupem, jestli clo opravdu není nutné odvádět a DPH podle všeho již je odvedeno v ČR přes prodejce. Jak prosím správně tuto fakturu zaúčtovat, aby byla daňově i účetně v pořádku?