Dovoz, vývoz zboží a clo

Firma s r. o. je neplátce DPH a pro své podnikatelské účely nakupuje zboží z Číny. Čínský dodavatel umožňuje (především pro B2C obchody a evropské zákazníky) využití přepravy spojené se službou tzv. Tax Pre-paid, kdy za poplatek dopravce vyřeší kompletní odbavení cla a DPH při vstupu do EU, které následně naúčtuje dodavateli. Firma se zbožím obdrží fakturu, na které ale není vyčíslená česká DPH (pouze zaplacený poplatek přepravci obsahující clo/DPH), ani neobdrží JSD a zprávu o proclení a zaplacení DPH celnímu úřadu. Může zboží nakoupené tímto způsobem firma použít pro svou podnikatelskou činnost a obstál by takový doklad při případné kontrole celním úřadem? Nebo musí použít standardní proclení, zaplacení cla/DPH a propuštění zboží? Fakturovaná hodnota zboží vždy přesahuje 1 000 EUR.

Jsme plátci DPH v CZ a poslali jsme přístroj na opravu do Anglie v celním režimu 2100 Dočasný vývoz v pasivním zušlechťovacím styku (základní sazba DPH) v hodnotě 10 000 GBP. Nyní se nám přístroj vrací zpět po opravě v celním režimu 6121 Zpětný dovoz po pasivním zušlechtění. Cena opravy 500GBP (práce 200 GBP a náhradní díly 300 GBP). Jaká hodnota bude uvedena v řádku celního prohlášení v odstavci 47 pro DPH a kde se následně vykáže v přiznání DPH - cena práce 200 GBP a cena náhradních dílů 300 GBP - na řádku 7-Dovoz zboží nebo na ř. 12-Ostatní zdanitelná plnění, a je předmětem DPH? 

Celní úřad vyměřil dodatečně clo a DPH z faktury, které nebyly procleny. Vystavil dokument, na jehož základě máme zaplatit DPH a clo. Jak máme danou fakturu zaúčtovat? Můžeme si zaplacené DPH uplatnit v rámci přiznání k DPH? Jak se má v tomto případě postupovat, na jaké řádky DPH se má částka uvést?

Společnost s r. o., plátce DPH, dovezla vzorky zboží k testování z Srbska, které ji byly poskytnuty zdarma. S.r.o. je certifikační autorita a na základě vzorku vydá certifikát o bezpečnosti a splnění různých norem předpisů pro EU. Vzorky pak likviduje. Běžně při tomto uplatňuje přímo při celním řízení osvobození - 71 odst. 2 písm. i) o zboží dovážené ke zkouškám, analýzám nebo pokusům a na JSD je kód C33 o osvobození. Nyní se s ohledem na administrativu a nevýznamnosti zásilky dobrovolně rozhodla žádost o osvobození při celním řízení neuplatnit, protože je s tím spojený poplatek a práce za dokládání celnímu úřadu různé fotodokumentace o zničení a testování zboží. Obdržela JSD, kde je vyčíslené clo a k tomu platební výměr na clo, kde i kolonka DPH nevybraná CÚ ve výši 2000 Kč. Firma je plátce DPH, předpokládáme, že musíme při neuplatnění žádosti o osvobození (byť je skutečně dovážené zboží určeno na analýza, zkoušky a testy) DPH odvést na ř. 7, ale nejsme si jistí, zda v tomto případě můžeme uplatnit i nárok na odpočet na ř. 43? Firma celé plnění využívá pro ekonomickou činnost poskytování služby do EU, kde bude s marží fakturovat zákazníkovi další měsíc službu na ř. 26.

Do kterého řádku přiznání uvedu nákup zboží přes anglický e-shop. Přijatá faktura obsahuje české DPH ve výši 21%, VAT ID dodavatele je GB. Další registrace VAT má v DE, NL, IT a EU registration number. Jedná se o nárokování DPH v ČR.

Nákup „ojetého“ vozidla od osoby nepovinné k dani z Velké Británie, sem do tuzemska osobou povinnou k dani neplátcem DPH. Jaké povinnosti budou vznikat z pohledu tuzemské osoby ve smyslu DPH a cla? Bude mít na situaci nějaký vliv skutečnost, kdo bude zajišťovat dopravu do ČR? 

Do jakého řádku v přiznání DPH se uvede poskytnutí služby do třetí země? Konkrétně vzdálená podpora při instalaci stroje

Společnost nakupuje drahé náhradní díly ze třetích zemí. Některé náhradní díly se po čase posílají na opravu. Díl je pak poslán ze třetí země zpět do ČR, je vystaveno celní prohlášení s uvedenou hodnotou dílu a poznámkou (vráceno po placené opravě). Jelikož nedošlo ke změně majitele, pouze se dovezl opravený díl, už tento dovoz do přiznání DPH nezohledňuji? 

Účtujeme zboží způsobem A. Nakupujeme zboží z EU i ze 3. zemích a domluva s dodavateli je někdy nad lidské síly. Někdy se nám stane, že obdržíme fakturu za zboží, ale po příjmu zboží na sklad zjistíme, že nám dodali kusů více či méně. Snažíme se to samozřejmě ihned řešit s dodavatelem, ale někdy to vážně nejde a nápravy faktury, dobropisu či dofakturace se bohužel nedočkáme. Mohla bych se zeptat, jak byste účetně řešili, když Vám poslali více zboží, než je na fakturováno anebo naopak, když poslali méně zboží, než je fakturováno? 

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holandsku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Dostali jsme fakturu od dodavatele za dopravu zboží z Velké Británie, na faktuře je uvedeno - VT4 - Exempt/zero rate - Art. 144 EU VAT directive. Znamená to, že je od DPH osvobozeno, nebo se jedná o formu „reverse charge± a je třeba DPH zaúčtovat na vstupu i výstupu, jako u ostatních faktur v rámci EU? 

Jak postupovat z hlediska DPH v případě fakturace kupujícímu z třetí země (Švýcarsko), ale zboží bude dodáno v rámci EU (Belgie)? Jak takový obchod vykázat v rámci DPH? 

Prodáváme zboží na Slovensko a máme s odběratelem ujednáno, že nám může vrátit část neprodaného zboží. V takovém případě vystavujeme opravný daňový doklad v režimu reversecharge. Jak ovšem tuto situaci správně zachytit v intrastatu? Četl jsem sice manuál intrastatu, ale nevím, jestli jsem tomu dobře porozuměl. Čili správně vykázat jako přijetí zboží s kódem 21? V účetním programu však máme z důvodu OPD mínusové položky. Nejsem si jist, jestli ovšem produkt Celní správy InstatDesk dovoluje uvádět mínusové zápisy.

Plátce DPH prodává vozidlo do třetí země. Vozidlo je opatřeno vývozovou registrační značkou, v technickém průkazu je uveden nový majitel ze třetí země. Je toto dostačující doklad k osvobození prodeje od DPH? 

Mám k dispozici jeden vývozní doklad na vývoz zboží do USA vystavený na naši společnost (vývozcem je naše společnost), na kterém jsou uvedena čísla 3 faktur, dvě jsou vystavené naší společností, třetí je vystavena naším dodavatelem. Jakou částku mám uvést do vývozu zboží v DPH? Obávám se, že pokud vykážu v DPH jen naše vystavené dvě faktury, tak FÚ bude po nás chtít i ten rozdíl, nebo může i zákazník uvést ve svém DPH ten rozdíl? Nebude problém, že je vývozní doklad vystavený jen na nás? 

Klient dodává zboží (nábytek) českému odběrateli pro jeho soukromou potřebu - vybavení jeho domu na Kapverdských ostrovech. Český občan má „zelenou kartu“ na Kapverdských ostrovech, žije střídavě tam a v ČR (50:50). Nábytek si koupí od českého dodavatele s tím, že ho vyveze a chce vystavit fakturu bez české DPH. Zboží bude přepraveno českým kupujícím na jeho náklady do Portugalska a následně lodní přepravou na Kapverdy. Z EU tedy vystoupí v Portugalsku. Celní formality a lodní přepravu zajišťuje pro českého kupujícího společnost MAERSK. Dokumenty o vývozu odběratel následně zašle českému dodavateli. Může český dodavatel vystavit „vývozní fakturu“ bez české DPH? 

Do ČR by bylo námi dovezeno zboží ze třetí země, které my bychom proclili a uložili u nás do skladu. Ke zboží bychom měli od dodavatele fakturu pro potřebu clení a toto zboží bychom zavedli do našeho stavu skladu. Dále uvádím, že jsme plátci DPH.Výrobce by si pak toho zboží postupně sám rozprodával svým obchodním partnerům v EU, tzn. fakturoval by jim jej jako taiwanská firma s dodáním ze skladu v EU, oni by mu za ně platili a on by nám vydával pokyny k jeho distribuci zákazníkům. Nám by pak náležela za provedené služby úhrada nákladů dovozu (na dovoz do EU, vyclení, clo) – ta by byla uhrazena hned po dovozu a dále sjednaná smluvní provize a případné náklady na zaslání zboží zákazníkovi po EU (pokud bychom to zajišťovali).Výrobce by si tak v okamžiku prodeje zboží od nás zpět „koupil“ a vzájemně bychom si započetli toto „koupené“ zboží proti části původní faktury z dovozu. My bychom mu pak vystavili fakturu na provedené služby a naši odměnu. Otázkou je, jak bychom v této chvíli měli postupovat s DPH a to v případě, že: - Koncovým příjemcem by byl EU plátce DPH - Koncovým příjemcem by byl EU neplátce DPH Při zpětném „odprodeji“ zboží z našeho skladu výrobci bychom měli, dle výše uvedeného, účtovat fakturu bez DPH či s DPH? Doplňuji popis transakce: Výrobce se sídlem mimo EU a bez zřízené pobočky v EU (dále jen „výrobce“) hledá subjekt, který pro něj zajistí skladování zboží v EU a jeho další distribuci (dále jen „distributor“). Přičemž je záměr s ohledem na administrativní náročnost nevyužít statusu celního skladu a tedy zboží při dovozu do EU přímo vyclít tak, aby bylo zaplaceno clo a DPH nebylo placeno (respektive bylo vráceno protože skladujíci subjekt (distributor) je plátcem DPH. Z této logiky tedy patrně musí být administrativně distributor vlastníkem předmětného zboží, ač fakticky jej nebude výrobci hradit a nebude mít právo s ním samostatně nakládat. Distribuovat jej bude moci jen na pokyn výrobce. 

Provozuji e-shop v ČR jako neplátce DPH, občas na tomto e-shopu nakupují i Poláci. Mám povinnost stát se identifikovanou osobou? Děkuji.

V únoru dovezla s. r. o., plátce DPH, zboží z Turecka. Propuštěno do volného oběhu 26. 2. JSD vystaven na základě faktury na 10 000 USD. Dne 1. 3. dodavatel z Turecka zaslal opravenou fakturu na vyšší částku 10300 USD. Následně byla podána na celní úřad žádost o opravu JSD na novou fakturu 10 300 USD. Oprava JSD celním úřadem bude provedena zřejmě v březnu. Jak máme postupovat ohledně přiznání DPH za měsíc únor a březen? 1. Máme v únoru přiznat DPH na základě JSD z 26. 2. a následně v přiznání DPH za březen přiznat základ daně a daň pouze z rozdílu, tj. navýšení o cca 300 USD (+poplatky celnímu deklarantovi, clo z tohoto rozdílu)? 2. Nebo máme po získání opraveného JSD podat dodatečné přiznání DPH za únor a zvýšit základ daně a daň?