Dovoz, vývoz zboží a clo

Plátce DPH firma A dovezla z Koreje zboží. V přístavu v Německu bylo zboží propuštěno do volného oběhu v EU. Plátce má fakturu na auto z Koreje ( ze 3. země) na 100 000 EUR. Dále má fakturu od německého plátce (na fa je uvedena VAT DE platná z VIES s poznámkou, že je jde o služby Reverscharge) kde je uvedena částka za clo + dopravu mimo EU a dopravu z Německa do ČR celkem za 30.000 EUR. Na německé celní deklaraci je uvedeno, že dovozce je firma český plátce DPH firma A. Teď nevím jak mám tento případ dát do přiznání DPH. varianta č. 1 =celé dovoz 1) na ř. 7 + 43 bude hodnota auta = faktura za dovoz 100.000 2) na ř. 7 + 43 bude částka za clo a dopravu 30.000 i když je to vlastně faktura z EU nebo varianta č. 2 = rozdělím na dovoz + služby EU 1) na ř. 7 + 43 bude hodnota auta = faktura za dovoz 100.000 2) na ř. 5 + 43 bude částka za clo a dopravu 30.000 xxx když na ř. 7+43 uvedu částku 130.000 EUR (kdyby se zboží proclilo v ČR tak by to tak bylo=cena zboží + clo + služby spojené s dovozem) + 30.000 na ř 5+43 .. služby z EU, aby se spojil Reverscharge v EU, tak podle mě budu mít těch 30.000 EUR v přiznání 2x. Jak správně vykázat tento dovoz + služby z EU v přiznání DPH?

Firma, s. r. o., plátce DPH dodá zboží do třetí země. Zboží je proclené v ČR, máme vývozní doklady. Toto zboží v třetí zemi uvede do provozu stejná s. r. o. Jak postupovat z hlediska DPH? Do jakého řádku tento obchod patří do přiznání k DPH?

Společnost, plátce DPH, vyvinula vlastní aplikaci, na kterou prodává online licence časově omezené 1 až 3 roky v tuzemsku, do EU i do trřetích zemí. Většinou se jedná o prodej plátcům DPH, ale občas si licenci zakoupí i neplátce DPH. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv službu. Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají společnosti při prodeji do EU a do třetích zemí?

Firma z USA zašle do tuzemska materiál na opravu. Tuzemská firma materiál opraví, fyzicky opravený materiál vyveze do USA, tuzemská firma má vývozní doklad. Opravu materiálu fakturuje tuzemská firma zákazníkovi v Nizozemí na DIČ NL. Jak správně vykázat v přiznání k DPH? Jedná se o vývoz služeb do třetí země nebo o dodání služby do EU?

Máme dotaz k § 84 zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2026. Plátce bude povinen při splnění podmínek § 66 odst. 3 a 4 na žádost cestujícího, který hodlá nakoupené zboží vyvézt v osobním zavazadle, vystavit doklad o prodeji a bezprostředně poté oznámit elektronicky v „informačním systému Celní správy“ údaje z tohoto dokladu. Chápeme správně odst. 14, že se můžeme rozhodnout, a tímto způsobem postupovat nemusíme? Může cestující o vrácení odvedené DPH žádat jiným způsobem?

Přišla nám faktura od českého plátce za dopravu zboží z Indie. Na faktuře je vyčísleno pojištění zásilky, vícenáklady v přístavu, celní dluh a samotná doprava, vše bez DPH. Na faktuře je uvedeno „Osvobozeno od DPH dle paragrafu 69“. Do jakého řádku DPH to dáme my jako odběratelé? A bude zde použit reverse charge? Faktura za samotné zboží přišla už v červenci, tu jsem dala do řádků 7 a 43.

Jsme český eshop. Prodáváme zboží do EU a do Švýcarska (B2B, B2C). Ve Švýcarsku jsme registrovaní k DPH a faktury vystavujeme se švýcarskou sazbou DPH. Zboží jde vždy z ČR do Švýcarska. Bude někde v českém daňovém přiznání k DPH vykázán vývoz nebo je tento prodej zcela mimo české DPH?

OSVČ, plátce DPH, celkové roční příjmy cca 1 mil. Kč. Cca 950 000 Kč je fakturováno jako softwarová služba firmě do Austrálie (uvádíme na ř. 26 v přiznání DPH). Zbytek cca 50 000 Kč je fakturováno českému plátci. OSVČ nyní zvažuje ukončení plátcovství. Domníváme se, že je to v tomto případě možné a že ani nemusí být, z tohoto důvodu, identifikovanou osobou. Je naše úvaha správná?

Dobrý den, potřebuji si ověřit správný režim DPH při přefakturaci služby do třetí země. Český dodavatel nám fakturuje službu – výrobu dřevěného modelového zařízení, která je fyzicky provedena v České republice. Dodavatel nám tuto službu účtuje s českou DPH. Dřevěné modelové zařízení neopouští území České republiky, zůstává zde z důvodu navazující výroby odlitku pro švýcarského zákazníka a není přepravováno do zahraničí. Tuto stejnou službu (pouhé přeúčtování nákladů) následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (prodáváme jako zboží) Prosím o potvrzení: 1.Zda při přefakturaci prodeje zboží zůstává místem plnění Česká republika a máme tedy povinnost fakturovat švýcarskému zákazníkovi s českou DPH. 2.Zda v tomto případě nelze uplatnit osvobození od DPH a faktura vůči švýcarskému zákazníkovi bude vystavena bez DPH. Děkuji

Český plátce DPH, registrovaný do OSS režimu, prodává přes e-shop zboží švýcarskému podnikateli (odeslání zboží zajistí český plátce DPH přes česku poštu, DPD, apod.), který požaduje zboží dodat do Německa do nějakého P. O .Boxu. Švýcarský podnikatel uvedl švýčarské DIČ, německé DIČ nemá. Kde je místo plnění a kde má tedy náš český plátce odvést DPH? Usuzuji, že místo plnění je Německo, a měl by tedy prostřednictvím OSS režimu uhradit německou daň, je to tak prosím? 

Odběratel, firma se sídlem v Německu, si u nás objednal zboží s dodáním do 3. země. Fakturovat budeme německé firmě, se kterou spolupracujeme už několik let, ale vždy šlo o dodání v rámci EU. Tato firma zajistí také přepravu zboží do 3. země - pošle k nám pro zboží dopravce. Vývoz prý bude řešit německá firma. Jaké důkazní prostředky od ní potřebujeme pro osvobození od DPH na výstupu? Do kterého řádku přiznání k DPH máme uvést toto plnění? Mohli bychom být vývozcem a zajistit vývozní dokumenty na celním úřadě v České republice, když je faktura vystavená na německou firmu?

V tomto příspěvku se zaměříme na klíčové aspekty týkající se uskutečnění plnění a daňových povinností ve vztahu k dovozu zboží, dodání zboží a služeb v tuzemsku a v rámci EU. Probereme § 22 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který se věnuje dodání zboží do jiného členského státu, § 23, který upravuje povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží, a § 24, který specifikuje povinnosti při dodání zboží a poskytnutí služeb osobami neusazenými v České republice. Zvláštní pozornost si zaslouží také § 24a, jenž se zabývá situacemi, kdy se plnění uskutečňuje mimo území tuzemského státu. Nakonec se dotkneme § 25, který se týká pořízení zboží z jiného členského státu EU.

Naše společnost (plátce DPH) obdržela fakturu od českého dodavatele za opravu a úpravu modelového zařízení – jedná se tedy o službu vztahující se k movité věci, která je ve vlastnictví našeho odběratele (švýcarského zákazníka). Faktura je vystavena naší společnosti s DPH (základ 5 500 EUR + 21 % DPH). Tuto službu následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (osoba neusazená v EU). Nejde o vlastní službu, pouze o přeúčtování nákladů. Prosím o potvrzení správného daňového režimu: A. Má být služba při přefakturaci švýcarskému zákazníkovi považována za službu s místem plnění mimo tuzemsko, a tedy fakturována bez českého DPH? Tj. 5 500,-EUR. B. Nebo je v tomto případě při přefakturaci nutné účtovat částku včetně české DPH (tj. základ 5 500 EUR + 21 % DPH)? Děkuji...

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?

Přijali jsme zařízení ze 3. země v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku. Provedli jsme úpravu na dodaném zařízení a vracíme zpět do 3. země. Bude se zpětný vývoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku uvádět v přiznání k DPH?

Česká s. r. o., plátce DPH uzavřela smlouvu mimo EU, v třetí zemi na dodání zboží vč. instalace. Dle smlouvy bude česká s. r. o. fakturovat s DPH třetí země. Následně bude v třetí zemi odvedeno DPH dle smlouvy přes zprostředkovatelskou firmu. Je tento postup možný, případně jak máme správně postupovat.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je klíčový moment pro správné a včasné odvedení DPH. Víte, kdy přesně tento den nastává a jaké jsou nejčastější chyby? Přečtěte si, jak správně určit DUZP u dodání zboží, poskytnutí služeb, při přijetí úplaty předem (zálohy) nebo u specifických případů, jako je dlouhodobá nájemní smlouva. Porozumění pravidlům pro stanovení DUZP je naprosto nezbytné pro každého plátce DPH.

Česká společnost, plátce DPH vyvezla zboží do třetí země, toto plnění vykázala jako standardní vývoz, kde potvrzení o výstupu z EU bylo prokázáno celním úřadem. Zákazník následně reklamoval kvalitu zboží a po diskuzi s ním jsme se rozhodli mu dodatečně poskytnout slevu 20 %, na tuto slevu jsme vystavili opravný doklad. Máme tento doklad/transakci nějak zahrnout do přiznání k DPH, např. do kolonky vývoz s minusem? 

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Společnost, plátce DPH, dováží zboží z Číny. Přijde faktura, vyměření cla, poplatky a přepravné související s tímto dovozem. Na faktuře za přepravné je uvedena zahraniční i tuzemská část a je osvobozena podle § 69. Co všechno vstupuje na ř. 7 daňového přiznání? I ta tuzemská část přepravy?