Správa daní

K 1.1.2023 došlo v OR k zápisu sloučení a.s. A a s.r.o. B, nástupnickou je A. Rozhodný den sloučení je rovněž 1.1.2023. V jakém termínu bude zaniklá s.r.o. B podávat přiznání k DPPO za rok 2022? Ve formuláři přiznání bude uvedeno DIČ zaniklé s.r.o. nebo DIČ nástupnické a.s.?
Vydáno: 26. 01. 2023
S ohledem na množství dotazů a nejasností, které Finanční správa zaznamenala zejména v souvislosti se zřizováním datových schránek podnikatelům ze zákona, si dovolujeme upozornit, že i když byla osobě zřízena datová schránka, automaticky to neznamená, že orgány Finanční správy ČR budou s touto osobou komunikovat vždy výhradně elektronicky. Konkrétní způsob komunikace je volen mj. s ohledem na povahu doručované písemnosti, její obsah a na projevenou vůli adresáta doručované písemnosti.
Vydáno: 23. 01. 2023
Poplatník uhradil se zpožděním DPPO, výše úroku odhadem přesáhne 1 000 Kč. Je FÚ povinen vystavit platební výměr na úrok z prodlení? Z FÚ bylo zasláno jen vyrozumění o výši nedoplatku, kde jsou uvedeny celkové hodnoty dluhu v členění podle jednotlivých daní, ale není jednoznačné, kolik činí úrok z prodlení (včetně způsobu jeho výpočtu) a kolik dlužná daň či případně jiné příslušenství. DIS + není používána. 
Vydáno: 16. 01. 2023
Firma - právnická osoba - za rok 2021 nepodala přiznání k dani z příjmů právnických osob v zákonném termínu. Správce daně zaslal výzvu k podání přiznání se lhůtou 15 dní od převzetí výzvy. Firma přiznání podala, ale nedodržela lhůtu 15. denní lhůtu stanovenou výzvou správce daně, přiznání podala až po dvou měsících od převzetí výzvy. V přiznání byla stanovena daňová ztráta ve výši 50 000 Kč. Nyní firma dostala platební výměr na pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 5% z daňové ztráty - tedy pokutu ve výši 2 500 Kč. Prosím je postup správce správný? Pokuta je vypočtena podle § 250 daňového řádu, kde je uvedeno c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.  
Vydáno: 16. 01. 2023
  • Článek
V tomto článku se zmíníme o základních zásadách spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále jen „ZDP “), zaměříme se na hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale upozorníme i na určité nevýhody takové spolupráce, na než by podnikatel i spolupracující osoba neměli zapomínat.
Vydáno: 14. 01. 2023
  • Článek
Dokazování hraje klíčovou roli v zásadě v rámci každého soudního, daňového či správního procesu, a to ve vztahu ke zjištění skutkového stavu věci, v ideálním světě co nejvíce se přibližujícího ke skutečnému a pravdivému skutkovému ději. V jednotlivých procesech je zásadním aspektem dokazování i rozložení důkazního břemene (v návaznosti na povinnost tvrzení) jednotlivých stran řízení. Podstatou dokazování v daňovém řízení je dostatečně spolehlivé zjištění relevantního skutkového stavu, když tento dokazovací proces se odvíjí od unesení důkazního břemene primárně ze strany daňového subjektu; nejedná-li se například o případy dle ust. § 92 odst. 5 daňového řádu , kdy důkazní břemeno naopak tíží správce daně 1) . V průběhu dokazování se posuzují různé právní a skutkové okolnosti, které mají ve svém konečném důsledku zásadní vliv na formulaci závěrů správce daně v kontextu zásady volného hodnocení důkazů dle ust. § 8 odst. 1 daňového řádu . Při dokazování by správce daně skutečně měl posuzovat každý důkaz podle své úvahy, jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přihlížet ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo. Při posuzování některých praktických skutečností a okolností však tato „dokazovací“ zásada nezřídka dostává tzv. „co proto“. Cílem článku je zamyšlení a praktický vhled do některých vybraných praktických právních a skutkových okolností, které ovlivňují výsledky daňových řízení, a které jsou předmětem mnoha argumentačních sporů mezi daňovými subjekty, správci daně a vlastně i na úrovni soudů.
Vydáno: 14. 01. 2023
  • Článek
    Přeplatek na dani – výběr z judikatury správních soudů Ing. Zdeněk Burda, daňový poradce, BD Consult, s. r. o. Jestliže úhrn plateb a vratek na kreditní straně osobního...
Vydáno: 14. 01. 2023
Společnost omylem nevykázala údaje za aktuální období v samostatné příloze k položce 12 I oddílu - Přehled transakcí se spojenými osobami. Je nutné podávat dodatečné daňové přiznání k DPPO a pokud ano, má společnost vyplnit jenom tuto samostatnou přílohu a zbylé daňové přiznání nechat nevyplněné?
Vydáno: 13. 01. 2023
V březnu 2022 zemřel jednatel s. r. o., pak běželo soudní řízení, které bylo ukončeno v prosinci 2022. Předpokládám, že do 3 měsíců od úmrtí jednatele mělo být podáno daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob, je to tak? Budou za rok 2022 dvě přiznání k dani z příjmů právnických osob, tj. za 1–3/2022 a 4–12/2022? Jaký by měl být další postup? Jaké plynou pokuty za pozdní podání DPPO?
Vydáno: 29. 12. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. 8. 2022 ve věci C-267/21 Uniqa Asigurări
Vydáno: 21. 12. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 9. 2022 ve věci C-368/21 Hauptzollamt Hamburg (Lieu de naissance de la TVA - II)
Vydáno: 21. 12. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 9. 2022 ve věci C-227/21 HA.EN.
Vydáno: 21. 12. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2022, čj. 10 Afs 314/2020-50
Vydáno: 21. 12. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2022, čj. 6 Afs 183/2021-41
Vydáno: 21. 12. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2022, čj. 8 Afs 41/2021-38
Vydáno: 21. 12. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2022, čj. 10 Afs 122/2022-36
Vydáno: 21. 12. 2022
  • Článek
Následující článek se věnuje místu zdanění v případě, kdy bylo zboží dovezeno do Evropské unie bez celního řízení, dále možnosti získání nároku na odpočet u dovozu pomocí fikce dodání a daňovému řešení dovozu do jiného členského státu, než je Česká republika. Posledním tématem je dovozní režim a dovoz zboží nízké hodnoty.
Vydáno: 21. 12. 2022
  • Článek
Článek rozebírá problematiku institutu započtení v průběhu insolvenčního řízení ve vazbě k insolvenčnímu věřiteli, kterým je správce daně. Je v něm pojednáno o faktických limitech jeho aplikace ve vazbě na správu daní a samotnou pozici správce daně v tomto řízení. Kromě již uvedeného se článek pokouší zodpovědět otázku, nakolik je zmíněný správce daně v rámci insolvenčního řízení VIP věřitelem a do jaké míry k tomu během času přispěla jak právní úprava, tak i judikatura správních soudů. Právě vývoji judikatury správních soudů pro tuto oblast práva v kontextu s výsledky legislativního procesu je věnována zvýšená pozornost. Nezbytnou součástí článku je i celkové zhodnocení existujícího stavu spolu s hledáním odpovědi na otázku, zda správci daní při zohlednění platné právní úpravy a účelů a cílů insolvenčního a daňového řízení postupují vždy zcela racionálně.
Vydáno: 14. 12. 2022
  • Článek
Rok 2023 bude rokem nové daně – daně z neočekávaných zisků. Novela zákona o daních z příjmů, která tuto daň zavedla, byla přijata v rámci poslaneckého pozměňovacího návrhu – byť připraveném Ministerstvem financí – v rekordním čase. Novela, zejména z důvodu nové konstrukce definice poplatníků, přináší několik výkladových problémů a může v některých případech směřovat i na subjekty, které neočekávané zisky „neutrpěly“, nebo cílit na zdanění příjmů z jiných činností než těch, na které úprava míří. Interpretace zákonných ustanovení s ohledem na jejich zamýšlený účel tak bude muset být zásadním východiskem pro řešení sporných situací, které nelze v následujících třech letech vyloučit. Nad základními problémy nové úpravy se také zamýšlí následující text.
Vydáno: 14. 12. 2022
  • Článek
Již vícekrát se Nejvyšší správní soud zabýval problematikou § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Vždy došel k tomu, že při aplikaci tohoto ustanovení je třeba v prvé řadě zkoumat, zda při uskutečněném příjmu dochází taktéž ke zvýšení majetku daňového subjektu a jestli se jedná o příjem skutečný, nikoliv pouze zdánlivý. V následujícím článku je shrnuto několik rozsudků s touto problematikou. V nedávné době pak Nejvyšší správní soud řešil tuto problematiku v rozsudku ze dne 14. 10. 2022, čj. 2 Afs 396/2020-34 .
Vydáno: 14. 12. 2022