Správa daní

Dle novely daňového řádu od 1. 1. 2021 se již nemusí doručit plná moc daňového poradce na prodloužení lhůty pro přiznání do termínu 1. 4. S jakým datem musí být plná moc podepsána- stačí plnou moc podepsat např. 15.6. a doručit s daňovým přiznáním na FÚ? Posílá ji daňový poradce nebo ji může doručit i daňový subjekt? Nejsou na ní nutné údaje a podpis daňového poradce?
Vydáno: 20. 06. 2022
  • Článek
Daňový subjekt je v rámci daňového řízení pokutován v případě, že poruší určité povinnosti. Řada pokut, jako například úrok z prodlení, pokuta za opožděné tvrzení daně a penále, přitom vzniká přímo ze zákona a nezávisí na rozhodnutí správce daně, protože sankce je stanovena automaticky v důsledku porušení určité povinnosti. Penále je sankcí, která je stanovena v případě, že dojde k doměření daně ve vyšší výši, než byla daň stanovena oproti poslední známé dani, což je typicky při doměření daně po daňové kontrole. Penále lze případně částečně promíjet, za předpokladu, že daňový subjekt naplní dané podmínky pro promíjení. Článek popisuje situace, kdy se ukládá penále, a řeší také možnosti promíjení této sankce, přičemž k daným zásadním pravidlům jsou v článku uvedeny praktické příklady.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Pokud není daň uhrazena včas, ať již z důvodu nedostatku finančních prostředků, či z důvodu dodatečného doměření daně, přicházejí na řadu kromě daně samotné i úroky z prodlení. Sporům z této oblasti a jejich výsledkům u správních soudů je věnován dnešní výběr z judikatury. V našem časopise jsme se touto problematikou již zabývali v čísle 11/2019. V úvodu tedy tradičně nejprve krátce shrneme judikaturu z předchozího článku a poté se budeme podrobněji věnovat dalším rozsudkům.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Otázka úroků z úroků (obecně nazýváno jako anatocismus) prošla stěžejní změnou s přijetím občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „OZ “), účinný od 1. 1. 2014), kdy tato do té doby odmítaná zásada se stala obecně přípustnou. Tato koncepční změna se postupem času „propsala“ i do daňového práva, ovšem s rozdílným režimem dle toho, zda v prodlení s hrazením úroku je daňový subjekt, nebo správce daně, a s rozdílným režimem pro jednotlivé druhy úroků vznikajících těmto subjektům při správě daní.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Ekonomická a obecně společenská globalizace a s tím spojený technologický a obchodní rozvoj se promítá rovněž do zvyšujících se požadavků na míru odbornosti úředních osob správce daně a osob zúčastněných na správě daní, resp. požadavků na vyřešení otázek, k jejichž zodpovězení se bez odborných znalostí nedospěje. Využití konkrétní odbornosti je důležité například k posouzení obchodních zvyklostí, když existence skutečností, které mohou eventuálně založit obchodní zvyklost, je otázkou skutkovou, nikoli právní1). Je však nutné zvážit, zda je správce daně objektivně schopen si takovou skutkovou otázku posoudit sám, neboť (i) je její existence nesporná, (ii) lze ji považovat za notorietu nebo (iii) je známa správci daně z vlastní rozhodovací činnosti2), anebo zda je třeba zajistit názor odborníka – znalce. Přístup k prokazování skutečností, k jejichž posouzení jsou nutné odborné znalosti, by měl být ze strany správce daně velmi obezřetný a při dílčích pochybnostech o jeho odborné způsobilosti je relevantním nástrojem ustanovení znalce a využití jím zpracovaného znaleckého posudku.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Předpokládám, že zde shrnuté poznámky, snažící se připomenout vývoj penalizace, resp. úroku z prodlení při správě daní, a jisté nalézání souladu i s obdobnými ustanoveními v oblasti plateb na pojistné na sociální zabezpečení, nebudou obsahovat pro vás, čtenáře, zásadní informace. Nicméně zkrácený vývoj úrokových sazeb za neplnění daňových povinností, potažmo do jisté míry i za neplnění povinností na pojistném na sociální zabezpečení od roku 1992, není bez zajímavostí.
Vydáno: 14. 06. 2022
  • Článek
První díl článku po teoretické stránce přiblížil čtenáři institut námitky coby prostředku ochrany při správě daní. Již v prvním díle autor zdůraznil, že správce daně je dle § 159 odst. 1 in fine zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), povinen osobu zúčastněnou na správě daní poučit o možnosti uplatnění námitky, pokud ji vyrozumívá úkonu o při placení daně. Právě poučení o možnosti uplatnění tohoto prostředku ochrany postupně přinese jeho četnější používání ve správní praxi. Ačkoli se v současné době jeví postup správní praxe při vyřizování námitky jako bezproblémový, správní praxe v důsledku četnějšího uplatňování tohoto prostředku ochrany bude zcela jistě narážet na různé nesrovnalosti, které bude nezbytné následně řešit. Zatímco první díl článku nastínil základní východiska a možnosti uplatnění tohoto prostředku ochrany a navrhl řešení některých souvisejících problémů, druhý díl čtenáře postupně seznámí s možnostmi a způsoby vyřízení tohoto prostředku ochrany a nastíní řešení různých nedostatků ve správní praxi, ke kterým bude postupně docházet. Druhý díl článku také shrne nad rámec souvztažnost námitky dle § 159 daňového řádu se správními žalobami.
Vydáno: 14. 06. 2022
  • Článek
V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 5/2022 na s.32 Projdeme si lhůty pro placení daně, podíváme se na vymáhání daně a na závěr si uvedeme příklady z praxe.
Vydáno: 02. 06. 2022
V letech 2019 až 2021 manželka zdaňovala nájem z bytu, který je v SJM. Je možné podat teď dodatečná přiznání na všechny tyto roky za ní a za manžela a přehodit tyto příjmy do manželova přiznání (manželce se to sebere, manželovi přidaní)? Je to kvůli tomu, že manžel bude žádat o půjčku.
Vydáno: 30. 05. 2022
V roce 2019 společnost dosáhla zisku, ZD byl 600 tis. Kč. V roce 2020 byla vykázaná ztráta ve výši 100 tis. a v roce 2021 byla také vykázaná ztráta ve výši 300 tis. V dodatečném DPPO za rok 2019 mohu uplatnit ztrátu za rok 2020 i za rok 2021? Do kdy musím podat dodatečné DPPO?  
Vydáno: 30. 05. 2022
Poplatník zjistil, že ve svém daňovém přiznání k DPH 5 let zpětně špatně počítal DPH. Nyní bude podávat dodatečné daňové přiznání 3 roky zpětně, aby vyčíslil vždy o cca 100 - 1 000 Kč daň vyšší. Jaký je správný postup poplatníka a správce daně. 1) Má poplatník podat všechna dodatečná daňová přiznání najednou svou datovou schránkou, tj. 36 ks (více zpětně než 3 roky podat nemůže, je to tak)? 2) V dodatečném přiznání uvedena všechna tvrzení, které uváděl + opraví tu špatnou částku (tu původní nesprávnou tam vykazovat nebude) a vykáže rozdíl třeba 100 Kč, který doplatí? Bude mu správcem daně vyměřen úrok z prodlení - četla jsem, že se úrok nepředepíše, pokud je menší než 1 000 Kč u jedná daně za jedno období, tj. pro každý měsíc (každé přiznání k DPH) by tento úrok byl nižší, pak se nepředepíše nebo pokud to bude celkově (za všechna 36 Ks přiznání) více jak 1 000 úrok se předepíše (což určitě dohromady bude)? Hrozí ještě nějaké sankce poplatníkovi dle zákona o DPH či daňového řádu?
Vydáno: 30. 05. 2022
  • Článek
Vypadá obchodní nabídka příliš dobře, než aby byla pravdivá? Pak je namístě, aby byla provedena a zaznamenána kontrolní šetření obchodníka prokazujícího přijaté plnění, aby bylo možno konstatovat doložení dobré víry k dotčené transakci a jejímu partnerovi. V rámci dokazování v daňovém řízení se již setrvale na judikaturním podkladu požaduje prokazování obezřetnosti v obchodních vztazích. Není tomu tak pouze v případě obchodů, u kterých je správcem daně zjištěn podvod na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), ale požadovatelná opatření by daňový subjekt měl být schopen doložit v podstatě v jakémkoli obchodním vztahu. Lze konstatovat, že obezřetnost se stala součástí lidské přirozenosti při uzavírání závazků, tedy je běžně uplatňována i v rámci soukromoprávních vztahů. S ohledem na to, že správce daně ve vztahu k DPH může v rámci dokazování od daňového subjektu požadovat, aby vyjevil přiměřená opatření, jež učinil ve vztahu ke konkrétnímu obchodnímu partnerovi, resp. obchodní transakci, dává si tento článek za cíl alespoň rámcově přiblížit důvody, instrumenty a rámce tohoto požadavku.
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Jak již napovídá název tohoto článku, pak jeho obsahem by měl být exkurz do problematiky spojené s možným vymáháním daňových pohledávek v případě úpadku dlužníka, který je řešen oddlužením. Zaměříme se jak na časovou fázi, která se váže k samotnému zjištění úpadku dlužníka, tak i na samotný průběh insolvenčního řízení, včetně povolení a schválení oddlužení i splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení pohledávek.
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 11. 2021 ve věci C-281/20 Ferimet
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 9. 2021 ve věci C-21/20 Balgarska natsionalna televizia
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, čj. 8 Afs 233/2019-51
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2022, čj. 9 Afs 148/2019-49
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 3 Afs 54/2020-73
Vydáno: 25. 05. 2022
  • Článek
Je to již více jak pět let, co jsem sepsal podrobný článek o prokazování podvodů na DPH. Již při psaní článku jsem byl v přesvědčení, že na tento bude doktrína či judikatura reagovat a myšlenky v něm uvedené podrobí kritice či dále rozvede. Z pro mě neznámého důvodu k tomu však došlo jen ojediněle. Naštěstí k určitému vývoji v této oblasti došlo, a tak tento příspěvek bude pojednávat o změnách, které se za onu dobu několika let udály. Pozornost bude věnována především přetrvávajícím bílým místům a šedým zónám.
Vydáno: 25. 05. 2022
Právnická osoba (s. r. o.) s povinným auditem podala řádné daňové přiznání za rok 2017 ve lhůtě do 1. 7. 2018. Protože neměla v roce 2017 ani v letech předchozích daňovou ztrátu, není pro ni ustanovení § 38r ZDP relevantní a lhůta pro stanovení daně uplyne 1. 7. 2021 (§ 148 odst. 1 DŘ). V listopadu 2020 podala dodatečné daňové přiznání ("DODAP") na nižší daň (§ 141 odst. 2 DŘ). Protože k podání DODAP došlo v posledních 12 měsících, mělo by dojít k prodlužení dosavadní lhůty o 1 rok, tj. do 1. 7. 2022 (§ 148 odst. 2 písm. a) DŘ). Správce daně však rozhodnutím řízení o DODAP zastavil a to z důvodu nedodržení lhůty pro podání DODAP - do konce měsíce následujícího od zjištění důvodu. Zůstává v tomto případě lhůta pro stanovení daně 1. 7. 2022 nebo se v důsledku zastaveného řízení DODAP "anuluje" a lhůta se navrací na původní 1. 7. 2021?
Vydáno: 19. 05. 2022
+ Zobrazit dalších 20