Správa daní

V případě, že povinná osoba ještě nemá zřízen přístup do Evidence skutečným majitelů (dále jen „ESM“), měla by využít tzv. „Automatizovanou žádost o dálkový přístup pro povinné osoby“. 

Fyzická osoba mnoho let pravidelně měsíčně investuje po podílového fondu spravovaném bankou. Nyní by ráda část podílových listů prodala. Aby se vyhnula zdanění tak by ráda prodala „ty nejstarší“ podílové listy, které drží 15–20 let. Bohužel v evidenci banky je jen počet kusů a nikoliv doba držení jednotlivých kusů podílových listů. Může si fyzická osoba sama určit, že prodala nejstarší podílové listy a být v režimu osvobození? 

Firma velmi omezila svou činnost a za druhé až čtvrté čtvtletí měla nadměrné odpočty do 200 Kč, takže nevratitelné. S přiznáním za čtvrté čtvrtletí již v součtu překročila hranici 200 Kč, a celková částka nadměrných odpočů je již vratitelná. Vrátí Finanční správa tento kumulativní nadměrný odpočet vrátí automaticky? V případě, že jej nevrátí automaticky, je možné o nevrácený přeplatek snížit případnou další daňovou povinnost? Můžou tyto nevrácené nadměrné odpočty propadnout? 

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ukládá v § 38v povinnost fyzickým osobám nahlásit správci daně příjmy osvobozené od daně, pokud jsou vyšší než Kč 5 000 000, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V následujícím ustanovení § 38w zákona o daních z příjmů pak definuje pokuty za nesplnění této povinnosti. Nejvyšší správní soud řešil několik kauz, které se vztahovaly k pokutám za nedodržení této ohlašovací povinnosti.

Zákonem č. 218/2025 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2025 též změněn zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky (dále jen „zákon o FS“), přičemž tato novela postihla jen oprávnění finančních úřadů, zejména pak ve vztahu k okruhu tzv. vybrané působnosti. Při vzniku zákona o FS, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2013, se vyšlo z několika základních pilířů, které lze charakterizovat tak, že Generální finanční ředitelství bylo převzato v původní podobě, která byla zakotvena v zákoně č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, došlo k reorganizaci orgánů daňové správy na nižších stupních, včetně vzniku Odvolacího finančního ředitelství v Brně s působností pro celé území České republiky. Z původní právní úpravy byl rovněž převzat Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze, který má též celorepublikovou působnost jako již zmíněné Odvolací finanční ředitelství. V rámci této soustavy finančních orgánů hrají svou významnou roli finanční úřady coby základní stavební článek orgánů finanční správy, který je instančně podřízen Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně. Není proto asi náhodou, že dosud poslední změna tohoto zákona byla zaměřena právě ve vztahu ke kompetencím tohoto základního stavebního článku finanční správy. I když změny, které s sebou přinesl zákon č. 218/2025 Sb. např. ve vztahu ke konkrétním ustanovením zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), byly poměrně rozsáhlé, nebyly nikterak blíže a rozsáhleji prezentovány v odborném tisku a je otázkou, zda a do jaké míry (pokud vůbec) byly konzultovány s odbornou veřejností. Není mi ani známo, že by jeho přijetí předcházela nějaká širší odborná diskuse na ta témata, která zmíněný zákon řeší.

V roce 2024 sankcionovala Finanční správa ČR daňové subjekty ve více než 126 tisících případech a uložila pokuty za opožděné tvrzení daně ve výši přes 268 milionů Kč. Pokuta za pozdě podané nebo nepodané daňové přiznání je nejčastější pokutou a daňovým subjektům se ukládá prakticky automaticky po naplnění zákonných důvodů. Daňový subjekt může žádat finanční úřad o prominutí této pokuty, ovšem promíjení není zdaleka automatické a daňový subjekt musí splnit poměrně přísné podmínky, přičemž finanční úřad musí posoudit povahu zdrojového jednání jako způsobilou k prominutí a musí být také naplněny ospravedlnitelné důvody pro prominutí. V roce 2025 byly ospravedlnitelné důvody rozšířeny o tři nové situace, které můžou být v běžné praxi naplněny.

Evropská směrnice DAC8 přináší od letošního roku povinnost kryptoměnovým platformám registrovaným v EU – včetně oblíbených služeb jako Binance či Revolut – každoročně oznamovat českým finančním úřadům souhrn transakcí všech svých českých klientů.

Finále soutěže SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2025 je tu. Pro své favority můžete hlasovat jen do středy 7. ledna. Podpořte své favority v těchto kategoriích:

Sankce v daňovém řízení jsou například: pokuty za porušení povinností: až 500 000 Kč úrok z prodlení za pozdní odvod splatné částky daně: repo sazba ČNB + 8 % penále: 20 % z doměřené daně pokuty za opožděné za opožděné tvrzení daně: až 300 000 Kč pokuty za nepodání kontrolního hlášení: až 50 000 Kč

Problematika lhůt v daňovém řízení je upravena v § 32 až 38 DŘ. Předkládáme výběr základních zásad.

Sankce podle zákona o účetnictví jsou například: Nevedení účetnictví: pokuta až 6 % hodnoty aktiv nebo 100 000 Kč Nesestavení účetní závěrky: pokuta až 6 % hodnoty aktiv Neověření účetní závěrky auditorem: pokuta až 3 % hodnoty aktiv Neuschování účetních záznamů: pokuta až 3 % hodnoty aktiv nebo 50 000 Kč Nepředání záznamů pro účetnictví státu: pokuta 5 000 Kč

Společnost s r. o., zabývající se advokacií, prozatím neplátce DPH. Jednatel této s. r. o. dostal od operátora nabídku na uzavření smlouvy k telekomunikačním službám: konkrétně 2× telefonní tarif pro hovory a SMS s mobilním internetem + 2× pevný internet - dále jen „multitarif“. Smlouva na multitarif půjde uzavřít buď na s. r. o. (PO) nebo na jednatele jakožto občana (FO nepodnikatele), cenová nabídka se odvíjí od zvoleného subjektu, který v budoucnu smlouvu uzavře. Jednatel odmítá na shora uvedené služby uzavřít vícero smluv dle převažujícího charakteru využívání služby (osobní vs pracovní využití), tzn. nechce telekomunikační služby rozdělit tak, aby např. byla jedna část vedena na FO a druhá část na PO (s. r. o.) - je to kvůli značné finanční nevýhodnosti, která by byla od operátora poskytnuta (multitarif se tedy vyplatí uzavřít pouze buď na FO nebo PO). Plán využití telekomunikačních služeb je hrubým odhadem následující: - 2× internet: 1× pro práci v kanceláři (100% v rámci podnikání), 1× domov jednatele - pracovní, ale i osobní spotřeba (dle jednatele využití cca 10 % osobně vs 90 % pracovně, neboť by zde skrz internet probíhalo zejména zálohování pracovních dat na dálku), - 2× tel. tarif - 1× výhradně pracovně (100% podnikání - kancelář/sekretatiát), 1× mobilní tel. jednatele (cca 80% podnikání a 20% osobní spotřeba). Otázky, které jednatel s. r. o. řeší a které prosíme zodpovědět jsou následující: Prosíme doporučení, jakým způsobem vše provést tak, aby mohl za multitarif do nákladů své s. r. o. zahrnout jednatel vůči FÚ "bezpečně" co nejvíce oprávněných nákladů? S případnou přefakturací služeb jednatel souhlasí - pro FO je od operátora finančně nabídka výhodnější cca o 1 000 měsíčně (vč. DPH), tedy se nabízí varianta přefakturovat poměrnou část od FO směrem na s. r. o. Zároveň se však jednatel domnívá, že bezpečnější varianta nastane, pokud bude služby přefakturovávat s. r. o. jemu jakožto FO-občanovi, neboť mu přijde průkaznější, že by byla uvedena na fakturacích jmenovitě jeho s. r. o., když se jí týká většina služeb a je záhodno vykazovat i co nejvyšší možný poměr služeb do jejích nákladů. U tel. tarifu, který bude mít jednatel mj. i na os. spotřebu nás napadlo zahrnout jej do dodatku smlouvy o výkonu funkce jednatele, kterou má jednatel uzavřenu se svoji s. r. o. (čemuž by se nebránil), ovšem opět by to chtělo návrh, jak to prakticky provést v rámci celého multitarifu? V rámci tohoto bodu se má jednat o rozhodnutí, které by mělo být funční na vícero let do budoucna, i z tohoto důvodu je třeba řádně zhodnotit možnosti. Jak bylo shora uvedeno, jeden z pevných internetů bude využívat jednatel ve svém domově (RD) - nemá zde se svojí s. r. o. k tomuto uzavřen žádný smluvní vztah. Co v tomto případě doporučujete provést tak, aby byl pevný internet (část v podnikání) z domova jednatelem daňově uznatelný pro s. r. o.? Shora uvedený poměr nákladů pro osobní užití je velmi přibližně určený dle nefundovaného odhadu jednatele. Jak tedy správně a odborněji odhadnout náklady na tel a internet, pokud se zčásti využívají osobně a zčásti pracovně? Prosíme doporučení zvlášť za tel. a zvlášť za internet (pevný, ale i mobilní). Všeobecný popis. který jsme dohledali - tzn. např., že u tel. služeb máme vzíti v potaz výpis za telefonní služby od operátora nám přijde docela pracný ke zhodnocení, neboť se volá opravdu na mnoho čísel a každý měsíc se tato čísla mění, rozlišovat tak podrobněji, která jsou osobní a která pracovní by tak bylo složité. Resp. šla by prvotně vyloučit čísla osobní, ale i to by byl složitější proces. Stejně tak např. u historie na internetu - zhodnocení návštěv osobních vs pracovních web. stránek není příliš jednoduché,... Jak tedy v tomto případě zhodnotit osobní vs pracovní náklady tak, aby byly před správcem daně průkazné a obhajitelné? Co použít jakožto důkazní materiál? Prosíme zde o všeobecný popis, vhodný defacto pro každého podnikatele. Stejný dotaz jako předchozí dotaz s menší obměnou: jak to provést ve shora uvedeném případě, kdy hlavní činností s. r. o. je advokacie, tzn. dochází k povinné advokátní mlčenlivosti? Fundovaný odhad poměru nákladů (os. vs prac. náklady) bude nejspíš stejný jako ve shora položené otázce, ale jak před správcem daně prokázat náklady (jaký použít důkazní materiál), když nejspíš ani základní lustrace výpisů hovorů ze strany správce daně není u advokátů možná?  

S nadšením vám představujeme 25 společností, které byly odbornou porotou nominovány do kategorií DAŇOVÁ firma roku 2025 a ÚČETNÍ firma roku 2025 v rámci soutěže SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2025.

Finanční správa České republiky informuje osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) o změnách v paušálním režimu pro rok 2026. Paušální režim představuje pro OSVČ výrazné zjednodušení daňové administrativy. Namísto každoročního podávání daňových přiznání a přehledů o pojistném odvádějí podnikatelé jednu měsíční paušální částku, která v sobě zahrnuje daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění.

Soutěž SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2025 otevírá další klíčovou etapu. Od 10. prosince můžete na soutez.dauc.cz podpořit své favority v prestižních kategoriích:

Dobrý den, jde mi konkrétně o doručování ODD k nedobytným pohledávkám u dlužníka v konkursu a tím pádem DUZP podle §46/1/a ZDPH. Ten říká, že je to den doručení dlužníkovi. Kdo je dlužník vymezuje §46/8. Nicméně otázkou je, zda se náhodou nemá upřednostnit §246/1 insolvenčního zákona a DUZP bude doručením dokladu insolvenčnímu správci (pakliže u dlužníka probíhá insolvenční řízení). Komu tedy doručit opravný daňový doklad? Ovlivní odpověď skutečnost, pakliže dotčené plnění nesouvisí s majetkovou podstatou. Resp. úpravou ZD u věřitele nedojde ke snížení pohledávek, které má přihlášené v insolvenčním řízení.

Finanční správa upozorňuje veřejnost, že v období před vánočními svátky a v posledních dnech roku 2025 bude upravena provozní doba na všech finančních úřadech a jejich podatelnách. Pro aktivity spojené se správou daní doporučujeme využít portál MOJE daně, který bude k dispozici nepřetržitě.