Správa daní

Fyzická osoba dostala v roce 2020 darem pozemek, který měl ke dni nabytí hodnotu přes 5 milionů a byl osvobozen od daně z příjmu. FO nesplnila oznamovací povinnost osvobozeného příjmu. Do kdy je možné uložit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu dle § 38w ZDP? 

Jsme obecně prospěšnou společností a měli jsme daňovou kontrolu. Finanční úřad nám neuznal daňové zvýhodnění ve výši 300 000 Kč z důvodu toho, že jsme neměli včas zveřejněnou výroční zprávu. Odůvodnění FÚ: „Vzhledem k tomu správce daně konstatuje, že daňový subjekt nesplnil podmínku zakotvenou v § 20 zákona o o.p.s., podle které má obecně prospěšná společnost vypracovat a zveřejnit výroční zprávu, a to v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení účetního období, dále obecně prospěšná společnost uloží do 30 dnů po schválení správní radou výroční zprávu do sbírky listin (viz § 27 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Zpracovávání výroční zprávy a její zveřejňování patří k vnějším znakům, jimiž se neziskové právnické osoby odlišují od jiných právnických osob. Této zprávě se přikládá zvláštní důležitost, protože umožňuje široké veřejnosti kontrolovat činnost a hospodaření neziskové právnické osoby. Podle § 22 písm. a) zákona o o.p.s. pokud obecně prospěšná společnost poruší ustanovení § 2, 17 a 20, pozbývá pro rok, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená tímto zákonem, zákonem o daních z příjmů a zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.“ Správce daně nahlédl dne 29.04.2025 (zaevidováno pod č.j. 2426942/25/3010-60561- 712457) do sbírky listin Rejstříku obecně prospěšných společností vedeného u Krajského soudu v Brně a zjistil, že výroční zpráva za zdaňovací období roku 2021 nebyla ve lhůtě podle § 20 zákona o o.p.s. zveřejněna. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt výroční zprávu za rok 2020 nezveřejnil ve lhůtě uvedené v § 20 zákona o o.p.s., porušil ustanovení § 20 zákona o o.p.s. a na základě § 22 téhož zákona pozbývá možnost využití daňového zvýhodnění, tedy využití daňové úspory. Nad rámec výše uvedeného bylo při nahlížení do sbírky listin zjištěno, že na soud byly dne 04.09.2022 doručeny listiny, které obsahovaly rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu roku 2020, a které jsou ve sbírce listin uloženy pod spisovými značkami O 560/SL17/KSBR, O 560/SL15/KSBR, O 562/SL10/KSBR. Správce daně uvádí, že dle § 21 zákona o o.p.s. kromě náležitostí zákona o účetnictví musí výroční zpráva obsahovat informace o: a) všech činnostech uskutečněných v účetním období v rámci obecně prospěšných služeb, doplňkové činnosti včetně jejich zhodnocení, b) lidských zdrojích, c) výnosech v členění podle zdrojů, d) vývoji a stavu fondů obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni, Strana - 9 - (celkem 21) zprávy o daňové kontrole č.j.: 3007224/25/3010-60561-712457 e) o stavu majetku a závazků obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni a o jejich struktuře, f) celkovém objemu nákladů v členění na náklady vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění doplňkových činností a na vlastní činnost obecně prospěšné společnosti, včetně všech nákladů na odměnu ředitele a na odměny členů správní rady a členů dozorčí rady, g) změně zakládací listiny a změně ve složení správní rady a dozorčí rady a o změně osoby ředitele, k niž došlo v průběhu účetního období. Na základě výše uvedeného nelze tedy doručené listiny (rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu) za zdaňovací období roku 2020 považovat jako náhradu zveřejněné výroční zprávy za období roku 2020, neboť tyto listiny neobsahují veškeré informace uvedené v § 21 zákona o o.p.s. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke zveřejnění výroční zprávy za období roku 2020 nesplnil daňový subjekt podmínku pro daňové zvýhodnění daně z příjmů plynoucí z § 22 zákona o o.p.s. a nesplnil tedy podmínku pro možnost uplatnění daňové úspory uvedené v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2020“. Skutečně je naše porušení natolik závažné, že má FÚ právo nám toto zvýhodnění neuznat, protože jsme zveřejnili výroční zprávu pozdě? Není to například na pokutu v nějakém správním řízení? Lze tuto situaci ještě nějakým způsobem zachránit?

Svědecké výpovědi představují významný zdroj důkazů. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž plyne, že i když jsou předložené písemné podklady formálně v pořádku, automaticky to neznamená, že se na nich uvedená plnění opravdu uskutečnila. Judikatura týkající se svědků je velmi bohatá, a proto dnes přinášíme další relevantní rozsudky z poslední doby.

Zjistí-li krajský soud, že žaloba podaná proti platebnímu výměru, který nabyl právní moci dle § 243 odst. 2 daňového řádu, je důvodná, zruší napadený platební výměr a vysloví současně, že věc se vrací žalovanému (prvostupňovému správci daně) k dalšímu řízení. Po zrušení platebního výměru prvostupňový správce daně nalézací daňové řízení zastaví podle § 106 odst. 1 písm. f) téhož zákona.

Propadnutí vratitelného přeplatku do státního rozpočtu podle § 160a daňového řádu nelze považovat za protiústavní a v rozporu s principy rovnosti.

Při samovyměření daně z hazardních her nevydává správce daně žádné rozhodnutí, které by bylo možno napadnout odvoláním a následně přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.

Mezinárodní spolupráce správců daně dnes zásadně mění možnosti i rizika pro české daňové subjekty – informace a zjištění ze zahraničí mají čím dál větší vliv na tuzemské daňové řízení a mohou rozhodnout o výsledku kontroly. Přeshraniční výměna informací a společné audity se staly běžnou součástí arzenálu daňových orgánů. Právní rámec EU i mezinárodní smlouvy umožňují převzetí důkazů ze zahraničí, zatímco procesní práva daňových subjektů jsou často omezená. Efektivita správy daní roste, ale současně sílí tlak na transparentnost a posílení ochrany práv daňových subjektů. Pokud chcete vědět, jak se připravit na přeshraniční kontrolu a jaké strategické kroky mohou firmám pomoci chránit jejich zájmy, začtěte se do detailní analýzy v tomto článku – zjistíte, proč se mezinárodní spolupráce stala nejen efektivní, ale i výzvou pro každého, kdo podniká v globalizovaném prostředí.

Pokud s. r. o. podá přiznání za rok 2025 do 1. 4. 2026, kdy může nejdříve podat dodatečné daňové přiznání za zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2023? A kdy nejpozději?

Podle § 79 zákona o DPH: „(1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud a) se toto plnění uskutečnilo v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a b) je toto plnění ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.“ Jak se počítá lhůta 12 po sobě jdoucích měsíců? Např. firma se stala plátcem DPH 24. 2. 2026. Nárok na odpočet má za splnění podmínek z přijatých plnění z období 2/2025 – 1/2026 nebo se lhůta počítá podle § 33 DŘ na dny? Tedy z přijatých plnění od 24. 2. 2025 do 23. 2. 2026? 

Společnost s r. o. má termín pro podání přiznání DPPO 4. 5. 2026. Kdy správně podat na FÚ vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna? Stačí podat do 4. 5. 2026 i když samotné přiznání bude podáno například 15. 4. 2026? Nebo musí být toto podání podáno dříve než samotné přiznání? 

Výsledkem hospodaření s. r. o. za rok 2025 byla ztráta. Veškerá vzniklá ztáta bude zpětně uplatněna za rok 2023 a 2024. Na budoucí uplatnění nezbyde nic. Účetní doporučuje oznámit na FÚ vzdání se práva na budoucí uplatnění ztráty. Jednatel společnosti chápe, že je jedná o podstatné zkrácení prekluzivní lhůty, ale má pocit, že tímto podáním vlastně řekne FÚ „Máme v účetnictví chyby, proto musíme zkrátit lhůtu na 3 roky.“ a vyvolá tím s naprostou jistotou daňovou kontrolu. Jaký je váš názor? Domnívám se, že je to natolik běžné podání, že nic takového nehrozí. 

Důchodce s důchodem nepřekračující běžný důchod si přivydělává na DPP v limitu. DPP uzavírá od 3. 1. do 31. 12. daného roku a u stejného zaměstnavatele. Podepíše Prohlášení. Na konci roku skončí DPP. Daňové přiznání nemusí podávat osoba mající příjmy podle § 6 ZDP pouze u jednoho zaměstnavatele. A nyní stav, kdy pracovní poměr končí 31. 12. daného roku, může a nemusí v dalším roce nastoupit, ale nejedná se o pokračující pracovní poměr. Může staronový zaměstnavatel provést roční zúčtování v roce následujícím, pokud zaměstnanec nastoupí, běžně v únoru dalšího roku, nebo může zaměstnavatel provést roční zúčtování k 31. 12. končícího roku? Nebo musí důchodce sám podat daňové přiznání na příjem 120 000 Kč, sleva vyšší, daň nula. Pokud nepodal za rok 2024, má podat dodatečné DPFO? Jaká je případná sankce za nepodané DPFO na nulovou povinnost?

Chybné doručení písemnosti od správce daně může mít zásadní vliv na výsledky řady daňových řízení. Od doručení písemností se totiž obvykle odvíjí lhůty, ve kterých má daňový subjekt něco vykonat. Pokud je chybně doručeno, tyto lhůty neběží a finanční orgány nemohou od jejich marného uplynutí odvozovat sankce.

V roce 2024 jsem podal řádné daňové přiznání fyzických osob elektronicky v březnu roku 2024. Dále jsem podal dne 20. dubna 2025 oznámení o osvobozených příjmech dle § 38vZPD za rok 2024. Na stránkách Finanční správy se konstatuje: „Nejpozději mohou fyzické osoby oznámit osvobozené příjmy do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém příjem obdržely, ale lhůta se prodlužuje v případě, že poplatník současně s oznámením má povinnost podat i daňové přiznání, které podává elektronicky (lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období).“ Správce daně mi vyměřil pokutu za nedodržení termínu podání o osvobozených příjmech, které mělo být dle jeho konstatování do 2. 4. 2025. Já se domnívám, že i lhůta pro podání o osvobozených příjmech platí do konce dubna 2025, jelikož daňové přiznání bylo podáno elektronicky, a tím se lhůta prodloužila o 1 měsíc, tedy do konce dubna 2025 pro obě podání. Je vyměřená pokuta od správce daně správná? Správce daně mi oznámil, že jsem měl podat oznámení o osvobozených příjmech do 1. 4. 2025. 

S ohledem na klíčovou roli a očekávaný další růst digitálních platforem v oblasti mobility podniká Uber proaktivní krok s cílem zajistit transparentnost trhu a férové podmínky. Společnost podepsala memorandum o spolupráci s Finanční správou České republiky, kterým zavádí systém pravidelného měsíčního reportingu vybraných dat pro daňové účely.

Zapoměla jsem v roce 2024 vyplnit tabulku C přílohy č. 1 II oddílu v daňovém přiznání právnických osob. Nevyplnila jsem Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení. Je to závažná chyba, mám podat dodatečné přiznání? 

Správně formulovaná plná moc může mít závažné dopady pro daňové řízení. V případě plné moci totiž správce daně doručuje písemnosti a jedná s osobou zmocněnce a nikoli s daňovým subjektem.

Vláda dne 5. 2. 2025 předložila sněmovně návrh novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, který reaguje na změny legislativy Evropské unie. Novela má zavést mezinárodní výměnu informací týkajících se dorovnávacích daní a informací poskytovaných subjekty spojenými s kryptoaktivy v souladu se standardy OECD. Zároveň chce posílit a modernizovat nástroje mezinárodní spolupráce v oblasti daní. Ministerstvo financí zároveň navrhlo projednání návrhu zákona tak, aby s ním sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvním čtení.

V případě, že povinná osoba ještě nemá zřízen přístup do Evidence skutečným majitelů (dále jen „ESM“), měla by využít tzv. „Automatizovanou žádost o dálkový přístup pro povinné osoby“. 

V řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce nelze k námitkám navrhovatele provést posouzení, zda nabyl v dobré víře vlastnické právo k věci nezapsané (nezapisované) do veřejného seznamu od neoprávněného, nedoložil-li platný právní titul ani jiné důkazy prokazující nabytí vlastnického práva k tomuto majetku.