Správa daní

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Zpětnou kontrolou jsem zjistila, že 2 faktury byly zaúčtovány chybně. Chtěla bych dodělat dodatečné DPPO. První faktura se týkala majetku, druhá příjmu na sklad. Pokud bych to chtěla dodanit, jak mám postupovat, kde se mi to objeví v DPPO a jak zaúčtovat? Musím podávat dodatečné DPPO, když se jedná o materiál a majetek? 

Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů je obecně upravena v § 136 daňového řádu. A do kdy je tedy nutné podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2025? V případě, že zdaňovací období činí nejméně 12 měsíců (tj. zdaňovacím obdobím je kalendářní rok či hospodářský rok), pak je nutné daňové přiznání podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Pokud nám do datové schránky přijde výzva na kontrolní hlášení a datová schránka byla otevřena, bylo tedy doručeno, je na odpověď 5 dní nebo 17 dní, a pracovních nebo kalendářních? Pokud nestihneme odpovědět ve stanovené lhůtě, je automaticky sankce a v jaké výši?

Den daňového poradenství připomíná význam profese, která představuje oporu pro podnikatele, veřejnost i státní správu. Komora daňových poradců ČR dlouhodobě pracuje na posilování odbornosti, modernizaci procesů a rozvoji členské základny. Letos se završuje příprava nového profesního kodexu, který reaguje na současnou praxi a posiluje transparentnost i důvěru veřejnosti. Daňová legislativa je stále složitější a na poradce klade vysoké nároky nejen v oblasti výkladu daňových předpisů, ale i při plnění dalších povinností, například v rámci AML či reportingu vůči institucím. Význam odborného poradenství tak dále roste.

V řízení, jehož předmětem je přezkum platebního výměru, jímž byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně, se nelze zabývat námitkou uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně, s níž je penále spojeno, je-li zde pravomocný platební výměr na daň.

Lhůta pro správce daně podle § 34 odst. 1 daňového řádu se staví již dnem vydání rozhodnutí, kterým správce daně vyzývá k součinnosti, nikoli dnem následujícím.

Společník firmy obdržel dividendy, zaplatil z nich daň a vyplatil si je. Dividendová platba proběhla v eurech a v jeden den překročila částku 270 000 Kč. Podle mých informací je možné z pokladny vyplatit fyzické osobě nebo firmě maximálně 270 000 Kč za den. Můžete mi prosím potvrdit, zda byl postup společníka v tomto případě v souladu s předpisy?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 18/2025 ze dne 21. listopadu 2025, který obsahuje termíny daňových povinností (daňový kalendář) v roce 2026.

Zaplatit daně, poplatky, pojistné a další odvody státu je nově možné za pár sekund – ve všední dny, o víkendech i o svátcích. Finanční úřady, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a další instituce s účtem u České národní banky od 18. listopadu přijímají okamžité platby.

Budou civilní soudy provádět daňovou kontrolu? A v jakém případě není objektivní desetiletá lhůta pro stanovení daně lhůtou maximální? Tyto otázky nejsou úplně nepatřičné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde o jeden z možných důsledků aktuálního rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Ten se zabýval situací, jak se daňový subjekt domůže svých nároků, pokud správce daně nestanoví pravomocně daň v průběhu prekluzivní lhůty pro její stanovení. Zároveň rozšířený senát poměrně překvapivě dospěl k závěru, že ani objektivní desetiletá lhůta nemusí být vždy lhůtou maximální.

Dodatečné daňové přiznání je klíčovým nástrojem pro opravu chybných údajů v řádném přiznání. Judikatura poskytuje důležité vodítko pro správné použití tohoto institutu, zejména ve vztahu k lhůtám pro podání a možnostem žaloby proti vlastnímu přiznání. Rozsudky soudů ukazují, že dodatečné přiznání lze podat i po překročení subjektivní lhůty, pokud jde o daň nižší. Správce daně má povinnost vyzvat k podání dodatečného přiznání, pokud má důvodný předpoklad doměření daně, ale výjimky existují, zejména pokud by výzva mohla zmařit cíl správy daní. Dodatečné přiznání může ovlivnit běh prekluzivní lhůty, což je významné pro správné stanovení daně.

Správce daně zahájil daňovou kontrolu u společnosti po 1. 1. 2021 a výsledkem byl dodatečný platební výměr. Společnost však letos uspěla u NSS a ten zrušil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství týkající se dodatečného platebního výměru. Společnost s ručením omezeným obdržela od správce daně v roce 2025 na základě závěrů NSS Vyrozumění o úroku z nesprávně stanovené daně (DPH) dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu. Tento úrok v roce 2025 i obdržela. K uvedené problematice přijatých úroků od správce daně je KOOV 498/22.03.17. Ten je z roku 2017 a daňový řád byl od 2021 novelizován v částech, které se týkají úroků od správce daně. Je možné v roce 2025 úrok od správce daně dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu považovat za osvobozený příjem dle § 19ost. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů?

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Daňový poplatník OSVČ je v režimu paušální daně. Od 1. 1. 2026 u něj dojde ke změně zdravotní pojišťovny. Má povinnost tuto skutečnost hlásit Finančnímu úřadu? Pokud ano, existuje k tomu nějaký formulář?

OSVČ se rozhodla uplatnit v dodatečném přiznání k dani z příjmů za rok 2023 odpisy majetku, jehož odpisování bylo v roce 2023 původně přerušeno. Na základě judikátu z roku 2021 jí tento postup nebyl doporučen. Na webech se objevily odborné články, které naopak postup schvalují a zároveň také hovoří o možnosti uplatnit přerušené odpisy v rámci daňové kontroly.Z čeho změna přístupu plyne a je akceptována správcem daně?

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 16/2025 ze dne 4. listopadu 2025, který obsahuje pokyn č. MF-20 o stanovení lhůt při správě daní.