Osvobození od daně z příjmů

Zaměstnanec obdržel jako benefit (bezúplatně) od zaměstnavatele akcie. Zaměstnavatel je česká s. r. o. a akcie byly obdržené od jeho zahraniční matky. Česká s.r.o. za akcie matce do zahraničí nic nehradilo. Hodnota akcií je vyšší než 100 000 Kč. Jak a kdy tyto akcie musí zaměstnanec zdanit? Kdy je případně tento příjem osvobozen od daně z příjmu?

Jednočlenná s. r. o., plátce DPH, se rozhodla rozšířit obor podnikání o plynařinu. Jednatel, který je zároveň zaměstnancem s. r. o., vykonal zkoušky a obdržel osvědčení. Firma vystavila fakturu na jeho fyzickou osobu, nikoliv s. r. o. Tímto osvědčením si s. r. o. může požádat o rozšíření živnosti. Je možné tuto fakturu zahrnout do nákladů s. r. o. jako daňově uznatelný náklad, i když není psaná přímo na s. r. o.?

Bratr prodává sestře výrobní areál za 13 mil. Kč, sestra zaplatí bratrovi po podpisu kupní smlouvy 3 mil. Kč, zbylých 10 mil. Kč bude sestra bratrovi splácet po dobu 10 let (každoročně tedy 1 mil. Kč). Toto splácení je ale bezúročné. Může se u bratra nebo sestry jednat o vznik nepeněžního příjmu dle § 3 ZDP?

Jsme základní škola (příspěvková organizace). Zaměstnancům přispíváme ročně částkou 1 000 Kč na nákup vstupenek do divadel, na nákup vitaminových prostředků apod. Někteří mají zájem pod vedením určitého instruktora (předváděcího cvičitele) navštěvovat hodiny cvičení, např. pilates, jogu apod. Je možno i na tento druh vyžití příspěvek poskytnout?

Od 1. 7. 2024 měla na základě tzv. konsolidačního balíčku č. 349/2023 Sb. začít platit nová a hodně nepovedená pravidla pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce. Protože byla politická shoda tato pravidla zrušit a nahradit je pravidly jinými, tak se hledala legislativní cesta, jak toho dosáhnout. Zákonodárci využili novelu zákona o investičních společnostech, která byla zrovna projednávána s navrhovanou účinností od 1. 7. 2024. Touto novelou č. 163/2024 Sb. (dále jen „novela“) měl být původně novelizován vedle zákona o investičních společnostech také zákon o daních z příjmů ve věcech týkajících se investičních společností a investičních fondů, ale nakonec je jejím hlavním přínosem zrušení pravidel pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce, která se měla na základě konsolidačního balíčku uplatňovat od 1. 7. 2024. Novely bylo dále využito k tomu, aby pozměnila některá pravidla pro zdanění zaměstnaneckých benefitů zavedená do zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 tzv. konsolidačním balíčkem, čemuž je především věnován tento článek. Novela přinesla také poměrně významnou změnu, která se může týkat fyzické osoby uplatňující osvobození od daně z příjmů fyzických osob z důvodu, že příjem použije na obstarání vlastní bytové potřeby. A poslední zásadnější oblastí, které je v tomto článku v rámci změn ve zdanění zaměstnaneckých benefitů věnována pozornost, je doplnění pravidel pro zdanění zaměstnaneckých opcí zavedených od 1. 1. 2024 zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, pravidly pro odvod pojistného.

Společnost s r. o. (neplátce), zabývající se 30 let pronájmem nemovitostí (osvobozená plnění), má jediného společníka, od roku 2023 jako svěřenského správce svěřenského fondu. Nerozdělený zisk s. r. o. je 10 mil. Kč, závazek vůči společníkovi je 3 mil. Kč. Společník (SF) chce odkoupit jednu z nemovitostí, aktuálně oceněnou znaleckým posudkem na 6 mil. Kč. Jsou splněny podmínky: 100% podíl na ZK, 12 měsíců držení, s. r. o. není v likvidaci, podíl nebyl nabyt koupí závodu, příjemce je skutečný vlastník. 1) Lze započíst kupní cenu s výplatou nerozděleného zisku, případně i s dluhem vůči společníkovi? 2) Platí, že s. r. o. je osvobozena od 15% srážkové daně z vyplaceného podílu na zisku (vztah matka–dcera)? 3) Jak je to s daní z příjmů z prodeje majetku z pohledu s. r. o.?

Firma zaplatila svému zaměstnanci preventivní onkologickou prohlídku. Předpokládám, že se z hlediska firmy jedná o nedaňový náklad. Jak je to s osvobozením příjmu na straně zaměstnance? Lze toto zahrnout mezi zaměstnanecké benefity?

Společnost s. r. o., která má od r. 2023 tichého společníka právnickou osobu s 20% podílem na zisku, je dlouhodobě ve ztrátě, ale za rok 2023 vykázala poprvé účetní zisk. Daň z příjmů za rok 2023 neplatí (započítává daňovou ztrátu z minulých let), stejně tak účetní zisk by měl být zúčtován s účtem neuhrazené ztráty z minulých let. Má tato společnost povinnost vyplatit podíl na zisku tichému společníkovi, přestože ze zákona nesplňuje podmínky pro vyplacení podílu vlastnímu společníkovi? Pokud ano zdaní 20% podíl na zisku srážkovou daní ve výši 15 % a zbytek zisku zúčtuje s neuhrazenou ztrátou z minulých let? Je třeba oznamovat FÚ daň sraženou z podílu českému daňovému subjektu - právnické osobě?

Fyzická osoba, plátce DPH má ve vlastnictví 2 budovy. Obě budovy pronajímá dále plátcům DPH s nájmem, kde fakturuje částku v základu DPH a 21% DPH. Plánuje nákup bytu, kde nájem tohoto bytu bude osvobozen od DPH. Osvobozeným pronájmem bude fyzické osobě vznikat krátící koeficient pro odpočet DPH z oprav a dalších výdajů. Je možné uplatňovat DPH v plné výší u oprav, které jsou provedeny na nemovitostech, kde z nájmu je odváděno DPH (u dvou nemovitostí) a pak výdaje, které vznikají bez možnosti rozlišení na jednotlivé nemovitosti uplatňovat krátící koeficient, nebo musí být veškeré nároky na odpočet u výdajů (ať výdaje na zdaňovaný nájem, tak nezdaňovaný nájem) krácen dle krátícího koeficientu?

 Dne 19. 6. 2024 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 163/2024 Sb., který přináší rovněž změny v zákoně o daních z příjmů. Mimo jiné se zavádí osvobození příspěvku na stravování ve formě nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali v době odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně.

Matka darovala synovi pozemek, který v roce 2016 vyřadila z obchodního majetku. K datu prodeje byl pozemek zatížen zástavním právem k pozemkovému fondu. Z tohoto důvodu uzavřel syn smlouvu o převzetí nesplaceného dluhu vůči pozemkovému fondu. V jaké hodnotě bude zařazen pozemek do obchodního majetku syna, tzn. bude nabývací cena podle darovací smlouvy snížena o hodnotu dluhu? Musí být vyhotoven znalecký posudek na hodnotu darovaného pozemku? Budou nějaké daňové dopady u matky?

OSVČ je zaregistrovaná v paušálním režimu. V roce 2024 pronajme svůj automobil, který nemá zahrnutý v OM své společnosti. Pochopila jsem správně, pokud přijatá částka za tento pronájem (předpokládám, že se do tohoto limitu započítávají i veškeré ostatní příjmy, tedy kdyby byl například příjem ze sběru borůvek, musím se s obojím vejít do tohoto limitu) bude činit v roce 2024 méně než 50 000 Kč, nemusí se nic řešit, podávat přiznání DPFO atd. Pokud by tato částka byla překročena, musí OSVČ podat přiznání a vypadne z paušálního režimu. Je to tak prosím? 

Důchodce, bez jiných příjmů kromě důchod, si založil spořící účet u VUB bank na Slovensku. Banka nabízí, že pokud se dodá potvrzení o daňovém domicilu v ČR, tak nebude strhávána srážková daň z úroků plynoucích ze spořícího účtu. Osoba je pak povinna tyto příjmy zdanit v daňovém přiznání v ČR. Pokud by úroky plynoucí ze spoření nepřevýšily 50 000 Kč, má povinnost i přes to důchodce podávat daňové přiznání v ČR a tyto úroky zdanit?

OSVČ, neplátce DPH, uplatňování výdajů stanovené procentem nakoupila před několika lety vozidlo, které využívala k podnikatelské činnosti a které momentálně prodává. Jelikož uplatňuje výdaje stanové procentem, nebyl majetek zařazen do obchodního majetku. Nicméně při pořízení vozidla na kupní smlouvě bylo uvedeno její IČ a stejně tak je vozidlo zapsáno na její IČ v technickém průkazu. Z těchto dvou důvodů nyní kupující požadoval po OSVČ vystavit fakturu na prodej vozidla. Bude se i přes tyto výše uvedené skutečnosti, jednat o osvobození z prodeje vozidla, jelikož uběhl jeden rok od pořízení vozidla? A nebo se bude muset danit podle § 7 ZDP kvůli vystavené faktuře?

Na daních zajímá lidi především, jak se jim vyhnout. Jak na to? Možnosti jsou dvě: legální a nelegální. Druhou tady řešit nebudeme a ta první se může ubírat opět dvěma cestami: minimalizovat zdanitelné (!) příjmy a maximalizovat daňové výdaje. Obojí má svá úskalí. Zvýhodněných – nedaněných příjmů je málo a z podstaty nemůže jít o nic masového; mít stát je holt drahé. Ovšem administrativně je to snazší a bezpečnější než daňové uplatňování výdajů, které je nutno prokazovat, evidovat, dokladovat, bývá sporné, zda jsou uznatelné, atd. Nás bude zajímat první cesta krajinou nedaněných příjmů a i na ní je rozcestí: mimo předmět daně, nebo osvobozeno od daně. My se vydáme tím druhým chodníčkem a prohlédneme si změny, které přinesl „konsolidační balíček“.

Honební společenstvo má dlouhodobě příjmy pouze z členských poplatků, které nepodléhají zdanění. V roce 2023 ale pořádalo myslivecký hon vč. pohoštění v restauraci. Příjmy z této akce (vstupné a lístky do tomboly) přesáhly náklady na tuto akci (vstupenky, pohoštění, ceny do tomboly, nájem restaurace). Zisk cca 7 000  Kč. Je potřeba prosím podávat daňové přiznání a tento příjem zdanit, když výbor rozhodl o použití tohoto výtěžku na činnost HS (opravy krmelců)? 

Společnost by chtěla pravidelně pořádat vědomostní a tipovací soutěže pro zaměstnance na svém intranetu. Cílem je zábavnou formou motivovat zaměstnance ke sledování dění ve firmě. Některé ceny by byly udělovány na základě počtu správných odpovědí, jiné pouze náhodným losem ze zúčastněných. Zaměstnanec by mohl vyhrát jak věcnou cenu, tak poukaz na nějaké zboží či službu. Nejednalo by se o zboží ani služby od zaměstnavatele. Jak správně zaměstnanci zdanit? Ceny z kategorie "kultura, zdraví, sport, rekreace" zahrnout do ročního limitu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) a ostatní ceny rovnou zdanit dle § 6 odst. 1 písm. d)? Lze obecně obdobné ceny pro zaměstnance pojmout jinak, aby byly pro firmu daňově neúčinné, ale pro zaměstnance bez zdanění? 

OSVČ zaplatila sponzorský dar klubu motorkářů na kulturní akci. Byla jí vystavena darovací smlouva o potvrzení finančního daru. Tento klub motorkářů jsme nenašli na ARESu. Není to spolek a pravděpodobně to není ani právnická osoba. Lze tento dar uplatnit v daňovém přiznání jako daňově uznatelný?

Investor, který umisťuje své přebytečné peníze na finanční trh, očekává jejich zhodnocení. Toho může dosáhnout tím, že se mu podaří prodat za víc, než za kolik pořídil, nebo zvolí takový finanční nástroj, který mu bude generovat zisk při jeho držbě. Zvolí-li jako finanční nástroj akcie, může očekávat v některých případech stálý příjem v podobě dividendy (podílu na zisku akciové společnosti), kterou prostřednictvím držené akcie částečně vlastní. Vzhledem k tomu, že se jedná o nárůst majetku, podléhá tento příjem zdanění. V následujícím textu se budu zabývat tím, co všechno je potřeba zohlednit při zdaňování: co je to dividenda, určení rezidentství investora, obchodní majetek, zdanění dividendy, dividenda tuzemská a zahraniční, smlouvy o zamezení dvojího zdanění, metody zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění u nesmluvního státu, kdy není povinnost podat daňové přiznání, jak vyplnit daňové přiznání, formulář W-8BEN.

OSVČ nevede účetnictví a ani daňovou evidenci, ale využívá výdajový paušál ve výši 60 %. Koupila osobní automobil, při jehož nákupu uplatnila odpočet DPH. Uplatňuje zároveň odpočet DPH z pohonných hmot. Nyní došlo k havárii a totální likvidaci automobilu. Pojišťovna proplatí OSVČ částku. Bude OSVČ tuto částku zahrnovat také do svých příjmů zdanitelných příjmů, ze kterých pak může také uplatnit 60 % výdaje? A v rámci DPH již není potřeba činit nějaké kroky?