Osvobození od daně z příjmů
Fyzická osoba mnoho let pravidelně měsíčně investuje po podílového fondu spravovaném bankou. Nyní by ráda část podílových listů prodala. Aby se vyhnula zdanění tak by ráda prodala „ty nejstarší“ podílové listy, které drží 15–20 let. Bohužel v evidenci banky je jen počet kusů a nikoliv doba držení jednotlivých kusů podílových listů. Může si fyzická osoba sama určit, že prodala nejstarší podílové listy a být v režimu osvobození?
Poplatník má příjem získaný prodejem rekreačního objektu, který není osvobozen od daně z příjmů, lhůta 10 let ještě neuběhla. Pokud použije pouze část těchto prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, bude tato část osvobozena?
Jake budou daňové dopady u zaměstnance a zaměstnavatele, pokud firma uhradí letenku zaměstnanci jako benefit? Jedná se pouze o letenku.
Pro společnost pracuje společník a současně jednatel bez nároku na odměnu. Je možné, aby mu firma přispívala na dlouhodobý investiční produkt (daňová podpora na stáří)?
Poplatník má příjem získaný prodejem rodinného domu, který není osvobozen od daně z příjmů, neměl zde nikdy bydliště a lhůta 10 let ještě neuběhla. Pokud použije pouze část těchto prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, bude tato část osvobozena a zbytek zdaní, nebo bude muset zdanit celý příjem?
Jednatel a společník s.r.o. má s s.r.o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 0 Kč. Je to z toho důvodu, že jednatel je zároveň OSVČ v režimu paušální daně. Může tento jednatel, který je zároveň v režimu paušální daně jako OSVČ mít ve smlouvě o jednatelství uvedené a vyplácené benefity, aniž by to ohrozilo možnost být v režimu paušální daně? Mohou být součástí smlouvy o jednatelství tyto benefity: a) stravenkový paušál 129,50 Kč za den, b)rekreační, sportovní a kulturní akce do maximální částky 24.483,50 za rok c) benefity související s čerpáním zdravotní péče do výše 48.967 za rok d) příspěvek na penzijní a životní spoření do výše max 50.000 za rok? Budou se všechny výše uvedené benefity budou účtovat jako nedaňové položky na účet 528 (s.r.o. nemá žádné fondy, jedná se o menší firmu)? Musí být faktura na benefity jako rekreace, sportovní a kulturní akce musí být vždy vystavena na firmu nebo zda je možné, aby jako odběratel byl uveden jednatel? Musí se tyto benefity vždy hradit z účtu firmy nebo zda si je může zaplatit jednatel sám a předložit firmě, která mu úhradu do limitu přepošle?
Jak nejlépe postupovat při plánovaném prodeji bytu a jako jsou možnostiosvobození od daně z příjmu při využití prostředků na vlastní bydlení? Níže shrnuji situaci a otázky: 1) Prodávaný byt: Pořízen v roce 2025 za 3,4 mil. Kč Rekonstrukce cca 1,5 mil. Kč. Plánovaná prodejní cena cca 6,5 mil. Kč. Byt nebyl držen 10 let ani zde nebylo trvalé bydliště po 2 letech. 2) Současné bydlení: Bydlím v bytě zatíženém hypotékou cca 5 mil. Kč, novostavba z roku 2024. 3) Budoucí vlastní bydlení – novostavba: Kupní cena bytu 6,25 mil. Kč Parkovací místo 350 000 Kč, rezervační poplatek již uhrazen 200 000 Kč. Po podpisu smlouvy o smlouvě budoucí bude hrazeno dalších 450 000 Kč.Zápis rozestavěných jednotek do KN do 31. 12. 2026. Úhrada cca 2,6 mil. Kč před kolaudací. Doplatek po kolaudaci cca v 1. polovině 2027. Byt bude zkolaudován k bydlení. Způsob užívání novostavby: Plánuji zde bydlet (v jednom pokoji). Část bytu bude využívána jako kancelář / pronájem. Funkčně však půjde o byt určený k bydlení.
Za jakých konkrétních podmínek mohu osvobodit příjem z prodeje bytu od daně, pokud: prostředky použiji na splacení stávající hypotéky, a/nebo prostředky použiji na pořízení nového bydlení (novostavba), včetně plateb před kolaudací? Je možné kombinovat obě varianty (část na hypotéku, část na novostavbu)? Jaký je časový test pro použití prostředků (lhůta na reinvestici)? Má vliv na osvobození skutečnost, že část nového bytu bude využívána jako kancelář?
Fyzická osoba v rámci dědictví získala polílové listy různých fondů na své majetkové účty. Započítává se do doby držby pro osvobození i doba, po kterou podílové listy držel zůstavitel?
Může zaměstnanec pronajmout zaměstnavateli osobní automobil bezúplatně? Nejsou vůči sobě v žádném vztahu. Plynuly by z toho nějaké návazné povinnosti či daňové dopady, když je plnění bezúplatné, např. nutnost založení živnosti zaměstnancem apod.?
Fyzická osoba koupí v roce 2025, zrekonstruuje ho a prodá. Dosáhne díky tomu určitého zisku (prodejní cena minus kupní cena minus náklady na rekonstrukci). Získané prostředky použije pro splacení svého hypotečního úvěru na byt, ve kterém prokazatelně bydlí. Svůj byt ale má již od roku 2023, stejně tak hypoteční úvěr na něj. V odpovědi na dotaz Splacení hypotéky a osvobození od daně z příjmů z roku 2023 se Ing. Děrgel vyjadřoval k obavám týkající se ustanovení § 4b dnešního odst. 2. Jde o to, zda to musí být „nově obstaraný byt“, nebo lze použít na splacení již svého stávajícího bydlení – opatřeného v roce 2023.
Máme zaměstnance, kterému zaměstnavatel přispívá 4 000 Kč měsíčně na daňově podporovaný produkt na stáří od 5/2023 (penzijní připojištění či DPS). Předpokládáme, že do Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025 na ř. 10 částka 48 000 Kč nepatří, protože se jedná o smlouvu uzavřenou před rokem 2024, viz pokyny. Kdyby došlo k ukončení smlouvy, zdaní příspěvky zaměstnavatele penzijní společnost 15% srážkovou daní? Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel přestane přispívat, má to nějaké daňové dopady?
Jaký je správný postup z pohledu zdanění a odvodů. Jedná se o příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na základě doložených nákladů na ubytování (nájemné, energie) do stanovené maximální výše. Proplácen měsíčně v mzde. Konkrétně mě zajímá: Považuje se tento příspěvek za zdanitelný příjem zaměstnance? Podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění? Existuje legislativní ustanovení nebo výjimka, která tento typ příspěvku upravuje? Je nutné vést zvláštní evidenci, nebo se účtuje jako běžná mzdová složka? Jedná se o daňový náklad zaměstavatele?
Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Je možné, aby bylo pracovníkovi na DPP u společnosti A, s.r.o. navíc k měsíční odměně 11.999,- vypláceno ještě denní stravné ve výši 128,80 Kč aniž by z tohoto stravného bylo cokoli odváděno, daň, sociální, zdravotní. V praxi by to bylo, že zaměstnanec obdrží na účet 11 999 Kč mzdu a k tomu za 20 odpracovaných dní 2 576 Kč příspěvek na stravné. Z uvedených částek zaměstnavatel ani zaměstnanec nic neodvádějí?
Jsem starobní důchodkyně, jiné příjmy nemám. V roce 2025 mi zemřel manžel. Společně jsme vlastnili byt (SJM), který po dědictví přešel na mě. Byt byl odhadnut realitní kanceláří v rámci dědického řízení na 5,2 mil. Kč. Vím, že při příjmech nad 5 mil. Kč se tento příjem musí oznamovat na FÚ. Vlastníkem jsem ale byla už před úmrtím, fakticky jsem tedy získala příjem v hodnotě 1/2, tj. 2,6 mil. Kč, což je pod hranicí pro podání oznámení. Jak se, prosím, v tomto případě posuzuje hranice příjmu? Mám příjem 5,2 mil. Kč nebo 2,6 mil. Kč nebo žádný, když jsem fakticky byla vlastníkem celého bytu společně s manželem už před úmrtím?
V této souvislosti mám ještě otázku k dani z nemovitostí. Historicky bylo podáno oznámení při zakoupení bytu na jméno manžela. Musím do konce ledna 2026 ohledně daně z nemovitostí také podat nějaké oznámení, že poplatníkem jsem nyní já, event. musím podat sama znovu daňové přiznání? Nebo si to FÚ sám změní, pokud mu oznámím, že manžel zemřel?
Fyzická osoba pořídila byt v roce 2015, který pronajímala a zdaňovala podle §9 zákona o daních z příjmů. Uplatňovala výdaje paušálem ve výši 30 % k příjmům z pronájmu. V roce 2023 byt prodala. Je prodej osvobozený podle §4 zákona o daních z příjmů? V § 9 ZDP není obchodní majetek, tedy předpokládám, že neposuzuji lhůtu pěti let od vyřazení z obchodního majetku
Domnívám se, že u OSVČ, která uplatňuje výdaje v procentech a nemá dle zákona žádný majetek, a proto jak prodej osobního automobilu, tak i vratka povinného ručení se nebudou započítávat do příjmů dle § 7 ZDP. Předpokládám, že:
a) pokud je prodej do 1 roku, tak se příjem vykáže v § 10 ZDP, a pokud je to po 1 roce, tak je příjem osvobozen,
b) období 1 rok se počítá v měsících a pokud auto koupil v 05/2024, tak prodej v 06/2025 bude osvobozen.
V s. r. o. může zaměstnavatel v souladu s vnitřními předpisy poskytnout zaměstnanci kromě jiného benefit v nepeněžní formě na rekreaci a na zdravotní potřeby. Jsou níže uvedené formy benefitu považovány za nepeněžní plnění, které je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů a u zaměstnavatele nedaňový náklad?
1) Faktura z cestovní kanceláře za zájezd: jako odběratel není uvedena s. r. o. ale pouze jméno a bydliště zaměstnance. Zájezd je uhrazen z účtu s. r. o., nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí.
2) Výše uvedená faktura bude hrazena v hotovosti, na pokladním dokladu je uveden VS faktury, jako plátce je uvedena s. r.o . Nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí.
3) Výše uvedená faktura je placena z účtu zaměstnance, s. r. o. následně zaměstnanci uhradí část do zákonného limitu.
4) Nákup dioptrických brýlí pro zaměstnance do limitu, existuje na něj pouze pokladní doklad placený v hotovosti bez uvedení odběratele. Pokladní doklad je zařazen do účetnictví s. r. o. jako výdaj z pokladny.
Jak správně postupovat při prodeji použitého zboží prostřednictvím portálů Aukro, Vinted a podobných? Prodej oblečení, hraček, nepotřebného vybavení atd. přesáhl 50 000 Kč za rok, vzhledem k tomu, že jsem svým prostřednictvím prodávala i věci rodičů a sourozenců. Musím tento příjem uvádět do příjmů dle § 10 ZDP? Výdajem by pak byly náklady na nákup prodávaných věcí? Zároveň mám i příjmy z podnikání (mám ŽL také na nákup a prodej), počítá se uvedený prodej použitých věcí do obratu pro DPH?
Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek a pobírá měsíční hrubou mzdu 15 600 Kč. Zaměstnavatel by mu rád vyplatil maximální příspěvek na penzijní připojištění, avšak v jednorázové částce. Lze tento příspěvek vyplatit takhle jednorázově? Domnívám se, že aby byla platba osvobozena od daně z příjmů zaměstnance, je limit penzijního připojištění 50 000 Kč za rok, je tahle informace správná?
Společnost vlastní byt. Jednatelé (zároveň společníci) zvažují dvě varianty prodeje za cenu cca 6 000 000 Kč:
1. Přímý prodej bytu na základě kupní smlouvy (byt prodává společnost).
2. Prodej společnosti, tedy prodej obchodních podílů obou společníků (společnost by byla prodána včetně bytu). Společnost má dva společníky, oba vlastní podíly více než 10 let a oba by prodávali své podíly. Základní kapitál společnosti činí 200 000 Kč.
Je v této situaci nutné zřizovat nějaký fond např. fond ze zisku / fond společnosti? Pokud dojde k prodeji obchodních podílů za cenu 6 000 000 Kč (společnost včetně bytu), vzniká společníkům povinnost platit daň z příjmů z prodeje podílů, nebo je možné uplatnit osvobození vzhledem k tomu, že podíly vlastní déle než 10 let? Vzniká v tomto případě nějaká daňová povinnost na úrovni společnosti? Pokud by naopak došlo k přímému prodeji bytu společností, chápeme správně, že společnost by postupovala podle platné daňové legislativy a z případného zisku by odvedla daň z příjmů právnických osob?