Osvobození od daně z příjmů

Syn daruje rodičům na základě dvou darovacích smluv uzavřených ve stejný den dva pozemky, jeden s hodnotou 2 mil. Kč, druhý s hodnotou 3,5 mil. Kč. Podléhá tento osvobozený příjem u rodičů oznamovací povinnosti FÚ (v součtu více než 5 mil. Kč), nebo se posuzuje darování každého pozemku samostatně, a tedy oznámení není třeba? 
Vydáno: 06. 01. 2022
Podnikatel zaměstnanců proplácí stravenkový paušál a současně zajišťuje zaměstnancům dovoz obědů. Jak tuto situaci správně daňově řešit?
Vydáno: 05. 01. 2022
Firma s. r . o. je plátcem DPH, chce od 1. 1. 2022 poskytnout zaměstnancům Flexi Pas, nevím jak budu o tomto benefitu účtovat v účetnictví. Na jaké účty MD a DAL zanést a bude tento Flexi Pas daňově uznatelný? Jaké ustanovení zákona o dani z příjmů bych mohla použít. Firma prý může poskytnout benefit zaměstnanci až do částky 20 000,- Kč za rok. Zaměstnanec by z tohoto benefitu neplatil ani zálohu na daň ze závislé činnost, neplatil by ani sociální a zdravotní pojištění.
Vydáno: 23. 12. 2021
Nyní již klient koupil nemovitost, ale protože tomu nerozuměl, koupil celou s. r. o., ve které tato nemovitost je. Nemovitost byla vložená do s. r. o. v r. 1997. Klient chce nemovitost převést na sebe k soukromému používání. Vztahuje se osvobozený prodej i pro s. r. o., když s. r. o. vlastní nemovitost déle než 10 let? Jak by se prodej účtoval? (Přemýšlím, jak do toho, ráda bych mu pomohla, ale odhadní cena nemovitosti je samozřejmě aktuálně mnohem vyšší, než byla v r. 1997. Plus jako bonus do nemovitosti klient v poslední době investoval - to v účetnictví není... Ale navýšil tím cenu.) A pokud by to byl osvobozený prodej, počítá se to od vložení nemovitosti do s. r. o. nebo od změny vlastníka s. r. o.? Podle mě s. r. o. vlastní nemovitost a rozdílná věc je, kdo vlastní s. r. o., takže těch 10 let splněných máme.
Vydáno: 13. 12. 2021
  • Článek
Nejčastější formou právnické osoby využívanou v Česku pro podnikání je bezkonkurenčně společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“). Co činí tuto obchodní korporaci ideální pro tyto účely? Je to souběh tří příznivých právních skutečností v pořadí klesající významnosti: 1. Omezené ručení majitele alias společníka, který po splacení vkladu za dluhy s. r. o. neodpovídá, 2. Přes kapitálový charakter fakticky nulový vstupní vklad, opravdu postačí jen symbolická 1 Kč, a 3. Ačkoli jde definičně o společenstvo osob, může být s. r. o. tzv. „jednochlapová“ (dámy prominou), kdy „pan Novák“ je jediným společníkem i jednatelem a tedy pánem firmy.
Vydáno: 13. 12. 2021
  • Článek
V roce 2015 se nakoupil pozemek na výstavbu rodinného domu. V současnosti probíhá dokončující výstavba RD. Dům se bude kolaudovat v roce 2022. Pokud by se prodej zkolaudovaného domu uskutečnil v roce 2022 nebo 2023 bude pro prodej domu platit původní časový test 5 let, a tudíž prodej domu by byl osvobozen od daně z příjmu?
Vydáno: 10. 12. 2021
OSVČ, plátce DPH, začal v roce 2021 používat ke svému podnikání auto, které pořídil ještě před zahájením své výdělečné činnosti. Na rok 2021 je zaplacená silniční daň, z PHM není uplatňována DPH, ani za další náklady spojené s provozem auta. Předpokladem je využití paušálu na automobil 5 000 Kč/měsíc při uplatnění skutečných výdajů v daňovém přiznání. V roce 2022 dojde k prodeji tohoto automobilu. 1) Bude prodej automobilu podléhat DPH? 2) Bude prodej automobilu osvobozený z dani přijmu podle § 10 ZDP - při využití skutečných i paušálních výdajů?
Vydáno: 08. 12. 2021
Jednatel a společník (většinový vlastník, jeden ze dvou společníků) vložil do společnosti 5 mil. Kč svých osobních peněz, tyto peníze poskytl společnosti jako půjčku, která byla zaúčtována na účet 479 MD. Společnost bude tuto půjčku využívat k nákupu zboží. Je tento postup správný? Jednatel si bude každé čtvrtletí na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce vyplácet úrok. Musí tento úrok jednatel uvést ve svém osobním daňovém přiznání k dani z příjmů za rok a zdanit ho, nebo se jedná o nezdanitelný příjem, ze kterého jednatel nebude žádnou daň platit, a ani jej nemusí v daňovém přiznání uvádět?
Vydáno: 07. 12. 2021
Od zdaňovacího období roku 2021 došlo novelou zákona o daních z příjmů ke změně (zpřísnění) podmínek pro možnost uplatnění osvobození příjmů z prodeje rodinného domu nebo jednotky podmíněného vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby.
Vydáno: 06. 12. 2021
  • Článek
Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „NOZ “ (§ 1257 až 1302) je služebnost věcným břemenem. Věcným břemenem jsou rovněž reálná břemena (§ 1303 až 1308 NOZ ). Se služebností jako věcným břemenem souvisejí, resp. mohou souviset rovněž některé daňové povinnosti. V první kapitole následujícího textu se budu věnovat právní úpravě služebnosti v občanském zákoníku, v další jejími dopady na daň z příjmů.
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
Na daních zajímá lidi obvykle nejvíce pouze to, jak se jim vyhnout. U daní z příjmů placených přímo poplatníky – příjemci předmětu zdanění – je patrně nejčastější strategií jejich nepřiznání, a tedy zneviditelnění zdaňovaných příjmů. I když pomineme „drobnost“, že to není legální, pak ve vztahu k našemu předmětu zájmu (prodej pozemku, stavby či jiné nemovité věci) to dost dobře ani nelze utajit. Správce daně totiž má volný přístup do katastru nemovitostí, kde je takovýto převod velmi dobře patrný – a na prověření případného opomenutí zdanit příslušný příjem má berňák obecně čas nejméně tři roky. Daleko bezpečnějším způsobem je vyhnout se zdanění zcela legální cestou – prostřednictvím splnění podmínek pro osvobození těchto příjmů od daně. V této oblasti došlo od roku 2021 k několika významným změnám, které v různých dílčích aspektech tuto možnost jak znevýhodnily, tak ale i zvýhodnily.
Vydáno: 10. 03. 2021
  • Článek
Zákon o daních z příjmů podmiňuje na základě unijních směrnic osvobození dividend, úroků a licenčních poplatků od srážkové daně mj. tím, že společnost podléhá v jiném členském státě EU dani obdobné dani z příjmů, která je uvedena v unijních předpisech. V tomto příspěvku je tato podmínka podrobena analýze ve světle aktuálních soudních rozhodnutí za účelem ověření, zda pro naplnění podmínky postačí, že je společnost neosvobozeným poplatníkem daně nebo zda je třeba, aby související daň skutečně platila.
Vydáno: 10. 03. 2021
  • Článek
Hlavní činnost spolku je placena výběrem členských příspěvků. Každý rok je výběr členských příspěvků nižší než náklady na hlavní činnost, a tak to také bylo částečně financováno prostředky z vedlejší činnosti dle § 20 odst. 7 ZDP . V roce 2020 jsou však kvůli koronaviru různé akce (hlavní činnost) zrušeny, ale členské příspěvky se vybraly v plné výši. To znamená, že výběr členských příspěvků bude vyšší než náklady na hlavní činnost. Bude nutné tento rozdíl za rok 2020 nějak zdanit? A jakým způsobem se „zdaní“ uplatněná částka dle § 20 odst. 7 ZDP za rok 2019? Protože se za rok 2020 vlastně nepoužije. Je to uvedeno na řádku 251 daňového přiznání?
Vydáno: 30. 01. 2021
  • Článek
Součástí zákona č. 386/2020 Sb. , který ruší daň z nabytí nemovitých věcí, je i novela zákona o daních z příjmů , přičemž změny tohoto zákona specifikované v článku III a IV zákona nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2021. Jedná se především o změny týkající se osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí a dále o změnu limitní výše odpočtu úroků ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru. A právě těmito změnami se v dalším textu budeme zabývat.
Vydáno: 17. 12. 2020
1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je vyjasnit důsledky zajišťovacího převodu práva na běh lhůty pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí a z převodu podílu v případě, kdy je splněn...
Vydáno: 22. 08. 2021
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2020, čj. 4 Afs 89/2020-44
Vydáno: 02. 11. 2020
  • Článek
Dobrovolníci, členové a předseda spolku zaměřeného na sportovní a taneční aktivity dětí, nejsou za svou činnost spolkem nijak odměňováni. Jaké daňové dopady má tato situace na spolek, jeho členy, dobrovolníky včetně předsedy v následujících situacích: 1) V případě bezplatného výkonu funkce předsedy spolku a bezplatného vedení sportovních kroužků pro děti jeho členy případně dobrovolníky je potřeba jejich bezplatnou práci „ocenit“ a v účetnictví spolku ji zachytit, a to v podobě výnosů a současně nákladů (např. jako dar tomuto spolku ve výši této bezplatné aktivity a na straně druhé jako náklad v podobě bezplatné práce? (Zatím toto není nijak v účetnictví spolku zachyceno.) Případně jaké je možné jiné řešení této situace? 2) Pokud tento spolek pořádá sportovní soustředění na horách pro děti, dobrovolníci, členové a předseda spolku opět za svou činnost nejsou nijak odměněni, ale je za ně plně uhrazena doprava, ubytování a strava spolkem. Má tento fakt nějaké daňové dopady pro dobrovolníky, členy spolku a předsedu, když tedy ne­vystupují v pozici zaměstnanců spolku?
Vydáno: 30. 10. 2020
  • Článek
OSVČ obdrží dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) – půda od hektaru, tráva a pastviny od hektaru, zhoršené podmínky. Musí OSVČ danou dotaci zdanit jako klasický příjem nebo je osvobozená nebo není předmětem daně? Uvádí se do daňového přiznání? Zdaňuje se dotace z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu na úroky z leasingu – pořízení majetku?
Vydáno: 15. 10. 2020
  • Článek
Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů.
Vydáno: 15. 10. 2020
  • Článek
Nebudeme si povídat o tzv. siamských (srostlých) dvojčatech ani o milencích, či transplantaci orgánů. Přívlastek „spojené“ zde zákonodárci zvolili dosti nepřesně, příhodnější by bylo hovořit o „vlivných“ osobách. Protože je to právě možnost efektivně ovlivnit jinou osobu, která pak „skáče, jak pískáme“, čehož se ministerstva financí – a to všude po světě, oprávněně obávají. A kvůli tomu se zejména v Praze i Bruselu vymýšlí bezpočet regulací snažících lavírovat mezi svobodou volby jednotlivce a veřejným zájmem na „spravedlivé zdanění“. Zejména daně z příjmů totiž mají ten problém, že pro výši daně je určující cena, typicky prodejní cena za výrobky, zboží a služby. Jenže máte-li onen vliv na svého dodavatele nebo odběratele a zájem o co nejnižší zdanění (ostatně kdo by chtěl platit velké daně?), tak lehce díky čistě účelově sjednaným nereálným cenám můžete platit daň, jakou chcete. Skutečný příklad z praxe? Česká dceřiná společnost ušije sadu koberečků do auta, které dobrovolně/povinně prodá své německé mateřské společnosti za 200 Kč, načež jí tato automobilka prodává do svých vozů za 100 Eur. Ovšem smluvní ceny nejsou zdaleka jediným daňovým specifikem spojených osob. Nejprve se seznámíme s poměrně obsáhlou a strukturovanou definicí „spojených osob“ pro účely daní z příjmů, načež si připomeneme několik daňových výhod takovýchto uskupení. V souladu s očekáváním se pak podíváme na odvrácenou tvář daňových nevýhod, rizik a omezení. Kde sice dominují ty známější „cenové“, nicméně jsou i jiné neprávem opomíjené handicapy. V poslední kapitole už pouze stručně vylekáme ATADem – unijní směrnicí, která byla loni povinně implementována do ZDP – a to zejména pro velké, a ještě větší přeshraniční obchodní uskupení, obzvláště pokud mající nekalé úmysly a chtěly by se vyhýbat daňové povinnosti v Česku.
Vydáno: 30. 07. 2020
+ Zobrazit dalších 20