Osvobození od daně z příjmů

Zemědělské družstvo bude svému členovi, který ukončil členství vypořádávat formou vypořádacího podílu jeho členský podíl. Jeho členský podíl vznikl při transformaci družstva. Jeho členský podíl ve výši 35 000 Kč je tvořen: základním podílem 20 000 Kč, který je náhradou podle zvláštních předpisů (prokázaný vklad a náhrada živého a mrtvého inventáře) a 15 000 Kč je další (transformační) podíl přiznaný podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tento členský podíl je i vypořádacím podílem a bude bývalému členovi vyplácen v penězích jednorázově (ne ve splátkách). Družstvo jako povinná osoba má povinnost srazit daň ve výši 15 % z vypláceného dalšího majetkového podílu podle § 36 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů. Z § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od roku 2024 vyplývá osvobození těchto příjmů nepřesahujících 50 tisíc Kč za rok. Znamená to, že v našem případě nebudeme srážkovou daň aplikovat, protože splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč? Jak by to bylo v případě, že by členovi vznikl např. nárok na vypořádací podíl ve výši 600 000 Kč a transformační část bude činit 120 000 Kč a družstvo se s bývalým členem dohodne, že bude tento podíl vyplacen ve třech ročních splátkách 200 000 Kč. V následnících 3 letech bude tedy vyplácet částku 200 000 Kč a z toho bude 400 00 Kč další (transformační) část podílu. V takovém případě (splátek) družstvo nebude rovněž aplikovat srážkovou daň na žádnou splátku? Splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč.

Občan nabyl (2016) 1/6 nemovitosti z dědictví po jednom z rodičů, pak nabyl (2021) další 2/6 nemovitosti darem od druhého z rodičů (takže 1/2 domu byla jen jeho) , následně (2023) odkoupil druhou polovinu domu od sourozence, ale do SJM. V roce 2025 učinil prodej celé nemovitosti v kupní smlouvě vymezené za dvě shodně vymezené převodní ceny dílem jako 1/2 ze svého výhradního vlastnictví a 1/2 z vlastnictví v SJM. 1/6 prodejní ceny bude moct osvobodit. Může tuto 1/6 počítat ze součtu obou převodních cen nebo ji může počítat jen z převodní ceny vymezené z 1/2 která byla jen jeho? Dále pak v roce, kdy uskutečnil prodej pořídil (jen on sám) do podílového vlastnictví s druhou osobou bytovou potřebu. Má v plánu v r. 2026 dokoupit (opět jen sám) do úplného vlastnictví bytovou potřebu, kterou pořídil jako podílový vlastník v roce 2025. Počítá se tedy s oznámením na FÚ z důvodu pořízení bytové potřeby. Může pro tvrzení, že přijaté finanční prostředky použil na pořízení bytové potřeby (když ji pořídil jen pro sebe) použít i finance (nebo jejich část), které obdrželi z prodeje v roce 2025 jako SJM? Souvislostí s výdaji a způsobů jejich stanovení jsem si vědoma.

Fyzická osoba bez jiných zdanitelných příjmů přijala kompenzaci za trvalé snížení hodnoty její nemovitosti a přechodné zvýšení hluku a prašnosti v souvislosti s výstavbou nového sídliště v těsné blízkosti její nemovitosti. Její nemovitost bude mimo jiné téměř trvale zastíněna vysokopodlažní stavbou. Je možno tento příjem osvobodit od daní z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba je povinna za rok 2025 podat daňové přiznání na daň z příjmů FO. Kromě jasně zdanitelných příjmů má i příležitostné příjmy ve výši 4500 Kč. Musí v případě že FO podává daňové přiznání tyto příjmy uvést do DP a osvobodit nebo se tam vůbec neuvedou?

Zaměstnavatel chce poskytovat zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří ve výši 1 700 Kč/měsíčně. Jak má v praxi probíhat kontrola smluv, zda jsou splněny podmínky pro daňovou podporu (daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele) a osvobození na straně zaměstnance od daně z příjmů, SP a ZP? Zaměstnanec předložil smlouvu o dlouhodobém investičním produktu (DIP), kde je uvedeno: „Klient bere na vědomí, že výplata peněžních prostředků bude možná pouze ve prospěch klienta a to pouze po 120 kalendářních měsících od vzniku DIP, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém klient dosáhne 60 let věku, případně splní jiné podmínky podle § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů.“ Jsou za těchto podmínek splněny požadavky pro daňovou podporu? Další zaměstnanec předložil smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (DPS). Z § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů chápeme, že pokud má zaměstnanec důchodový věk například 66 let, může být výplata prostředků možná již po splnění podmínky 120 měsíců spoření a dosažení 61 let věku . Musí být tato skutečnost ve smlouvě výslovně uvedena? U dalšího zaměstnance ze smlouvy o penzijním připojištění jsou uvedeny základní údaje o zaměstnanci a není uvedeno, kdy bude probíhat vyplacení peněžních prostředků.

Naše společnost, neplátce DPH, v minulém roce pořádala v Praze několikrát workshop, na jehož vedení využívala služeb lektora z Belgie. Lektor je registrován jako plátce DPH v Belgii. Po přijetí faktury za poskytnuté služby se naše společnost registrovala jako identifikovaná osoba k dani z přidané hodnoty a DPH přiznala a doplatila. Po letošním workshopu se lektor pozastavil nad tím, že k jeho službám odvádíme DPH. Podle jeho slov se jedná o služby osvobozené od DPH. V jeho faktuře jsou jeho služby uváděny jako výuka a vedení workshopu s místem uskutečnění v Praze. Odvádíme DPH správně?

Firma v roce 2023 vstoupila do insolvence. Musí v následujících letech dodaňovat závazky starší 30 měsíců? Insolvence není ukončena.

Fyzická osoba (nepodnikající) koupila pozemek se stavbou v roce 2017. Stavba byla zbourána a postavena nová stavba (kolaudace proběhla v roce 2024), která dostala nové číslo popisné a byla rozdělena na 4 bytové jednotky (zapsáno v katastru nemovitostí). V roce 2025 byl prodej jedné bytové jednotky s podílem na pozemku (zahrada). Je tento prodej osvobozen od daně z příjmů fyzických osob ve smyslu § 4 ZDP? 

Společnost ABC s.r.o. má dva společníky A a B, oba mají 50 % podíl. Společník A půjčil do společnosti 8 mil. Kč. Společnost ABC s.r.o. má vykázanou ztrátu ve výši Kč 7,5 mil. Kč. Společník A prodá svůj podíl společníkovi B za 100 tis. Kč. Zároveň se vzdá své pohledávky za 8 mil. Kč ve prospěch společníka B. Vzniká společníkovi B majetkový prospěch, bude muset příjem z postoupené půjčky zdanit? V jaké výši?

Jak se zaúčtuje převod likvidačního zůstatku ze z. s. do jiného z. s. se stejným účelem podle stanov spolku. Jedná se u příjemce (z. s.) o zdanitelný příjem nebo nezdanitelný? 

Profesionální předseda SVJ, kterým je městská organizace, zorganizoval hlasování a pronajal vlastníkovi-zaměstnanci MÚ, prostor v domě za cenu, která nepokrývá ani podíl tohoto prostoru v metrech čtverečních na příspěvku do fondu oprav, o dalších položkách typu podíl na topení, elektřině, pojištění domu nemluvě. Dům je v centru města, atraktivní lokalita, kde je nájem takových prostor v desítkách tisíc ročně. Nájem předseda sjednal bez inflační doložky. Jedná se o smlouvu mezi spřízněnými osobami, a protože příjem z pronájmu je příjem vlastníka, dochází tak u vlastníků ke špatnému vyčíslení daně z příjmu, když se vykazuje podíl na příjmu z nájmu, který není v ceně obvyklé a na straně nájemce k bezúplatnému příjmu, který by měl zdanit? Při hlasování profesionální předseda nevysvětlil daňové dopady na jednotlivé vlastníky z nichž je velká část ve věku osmdesát let a pojem inflační doložka nechápe. Hlasování bylo per rollam. Hlasovalo se o výroku: souhlasím s pronájmem, současně souhlasím s vyplacením příspěvku na účet SVJ jako mimořádného příspěvku do FO. Téměř padesát procent vlastníků se vyslovilo proti pronájmu, profesionální předseda částku za pronájem převedl všem vlastníkům jako mimořádný příspěvek do fondu oprav. Nenakládal profesionální předseda neoprávněně s podílem vlastníků, kteří nesouhlasili a neměl ho správně vyplatit na jejich účet v bance nebo poslat složenkou, vyplatit na pokladně, vzhledem k tomu, že prostředky z pronájmu jsou příjmem vlastníka a profesionální předseda neměl jejich souhlas? Neměla by se doúčtovat pohledávka do roku 2025 v ceně obvyklé? Je naplánované shromáždění SVJ, domnívám se, že není možné schválit v tomto případě účetní závěrku.

Fyzická osoba nabyla 1/8 rodinného domu dědictvím po otci a 5/8 darováním od své matky. Rodina žila v domě destíky let. Dům se prodal. Osvobození od daně z příjmů bude platit na celý vlastněný podíl nebo pouze na 1/8 nabytou děditvím po otci a část darovanou od matky bude muset zdanit?

Klient se dozvěděl, že v dědickém řízení po sousedce získal sousedící zahrádku s jeho domem. Jednalo se o cizí osobu, bez jakéhokoliv vazby. Jaké mu z toho vznikají daňové povinnosti a podle jakého paragrafu?

Zaměstnanec ve smlouvě o penzijním připojištění sjednán také typ penze „výsluhová“, kdy je možné po 15 letech vybrat až 50 % peněz. Splňuje smlouva podmínky pro příspěvek zaměstanavatele, který je osvobozen a zároveň do 50 000 Kč daňově uznatelný?

Fyzická osoba (zaměstnavatel) uzavřela s Úřadem práce Dohodu o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku. Měsíčně bude dostávat po dobu jednoho roku příspěvek ve výši 100 % vynaložených nákladů na mzdu zaměstnance. Jedná se o osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP a poté související mzdové náklady budou nedaňové výdaje? Jak by to bylo u právnické osoby? Zde by se jednalo o výnos, který současně souvisí se mzdovými náklady: tj. např, příspěvek vyplacený v 1/2026 za mzdu 12/2025 – výnos i mzdové náklady patří do roku 2025 u právnické osoby? U fyzické osoby (zaměstnavatele) příspěvek vyplacený v 1/2026 – nezdanitelný osvobozený příjem ledna 2026 a v 1/2026 (skutečně vyplacená mzda za prosinec + odvody) mzdový nedaňový výdaj. Je to takto správně?

Bude v roce 2026 od daě osvobozen příjem fyzické osoby z prodeje jejího obchodního podílu v s. r. o., pokud nebyl splněn časový test (vlastnila podíl pouze 1 rok), ale hodnota prodejní ceny je nižší než 100 000 Kč? Nebo se limit 100.000 Kč na prodej obchodního podílu nevztahuje?

Fyzická osoba, občan, nepodnikatel, si pořídí v roce 2021 rodinný dům, ve kterém bydlí s rodinou. V roce 2024 tato fyzická osoba zakoupila bytovou jednotku za 1,5 mil Kč, kterou v roce 2025 prodala za 3,7 mil Kč a současně v průběhu let 2024 a 2025 provedla rekonstrukci a údržbu svého rodinného domu v hodnotě 1,07 mil. Kč. Lze uplatnit podmíněné osvobození a k 1. 4. 2026 podat Oznámení o získání prostředků, které budou nebo byly požity na obstarání bytové potřeby. Za rok 2026 se pak z nevyčerpané částky příjmu 2,63 mil. Kč, k níž se uplatní náklad v odpovídající výši, odvede daň? Jedná se o správný postup?

Fyzická osoba, občan ČR, do 06/2025 student, od 9/2025 pracující na HPP v ČR, si jednorázově (v období 7–8/2025) vydělal na Slovensku v přepočtu 58 600 Kč v režimu smlouvy o dílo. Slovenský zaměstnavatel potvrdil vyplacení odměny, daň na Slovensku odvedena nebyla. Kde má být odměna ze Slovenska uvedena v daňovém přiznání? Vpřípadě, že by odměna byla méně než 50 000 Kč, dalo by se to považovat za příležitostný příjem, který je od daně z příjmu FO osvobozen?

Zaměstnavatel uvažuje o poskytnutí benefitu zaměstnancům, a to mj. jako příspěvek (nepeněžní - platba na účet poskytovatele) na úhradu školného na základní, případně střední škole dětí zaměstnanců. Bude tento příspěvek na straně zaměstnance osvobozený, nebo bude zdanitelným příjmem? A v návaznosti na to, půjde na straně zaměstnavatele o daňový či nedaňový náklad? 

Fyzická osoba prodala nemovitost č. 1, včas oznámila finančnímu úřadu využití na vlastní bytovou potřebu v souladu s § 4b zákona o daních z příjmů. Jak se ale prakticky vnímá splnění „použití získaných prostředků obstarání vlastní bytové potřeby“? Nemovitost č. 1 byla podána v roce 2024 za 7 900 000 Kč a byl nakoupen v roce 2025 byt jiný (nemovitost č. 2) za částku 8 600 000 Kč, přičemž ale při prodeji bytu č. 1 tam byl splacen hypoteční úvěr ve výši 5 200 000 Kč na tuto nemovitost č. 1 a nemovitost č. 2 byla financována 5 900 000 Kč z nového hypotečního úvěru a 2 700 000 Kč z vlastních zdrojů. Považuje se podmínka použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby za splněnou, i když nový byt nebyl zcela financován z vlastních zdrojů, ale částečně i formou hypotečního úvěru? Nemovitost č. 2 ani nemohla být financována z většího obnosu vlastních zdrojů, když je fyzická osoba fakticky ani nemohla mít, protože musela doplatit úvěr na nemovitosti č. 1)? Nebo bude muset prodej nemovitosti č. 1 fyzická osoba (částečně) dodanit? Je možné jako použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby považovat i splacení starého hypotečního úvěru na prodané nemovitosti č. 1? Fyzická osoba v nemovitosti č. 1 před prodejem bydlela a v nemovitosti č. 2 také bydlí.