Veřejná správa

V červnu byla schválena dlouho očekávaná novela zákona o úřednících územních samosprávných celků . Přijaté změny nabydou účinnosti 1. 1. 2025, a protože se budou týkat všech obcí, je potřebné se na tyto změny připravit.

Zaměstnávání občanů jiných zemí se stává čím dál běžnější záležitostí. Obce mají jako zaměstnavatelé řadu specifik, která se dotýkají i zaměstnávání cizinců, lze však předpokládat, že i ony budou v rostoucí míře zaměstnavateli cizinců. V řadě případů mohou zaměstnávat pouze takové cizince, kteří mají volný vstup na trh práce. Celkově se dá předpokládat, že mezi cizinci v postavení zaměstnanců obcí budou převažovat ti, kdo nepotřebují pracovní povolení. Jaká jsou hlavní možná úskalí zaměstnávání takových cizinců obcemi?

V druhé části příspěvku zabývající se institutem záměru dispozic s majetkem obce se zaměříme na jeho obsahové náležitosti. Analyzujeme i problematiku stanovení bližších podmínek záměru, tzv. nabídková řízení. Příspěvek se taktéž věnuje povinnostem spojeným s publikací záměru na úřední desce obecního úřadu.

Pojem „veřejný pořádek“ slýcháme v běžném životě poměrně často. Obvykle jej používáme automaticky a nezamýšlíme se nad jeho definicí či upřesněním jeho obsahu. V právním prostředí je však nutné dát mu konkrétní hranice i obsah. Tato potřeba je žádoucí všude, nejčastěji však v oblasti komunálního práva.

V letošním roce vydal Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) novou metodiku k návrhu a provozování kamerových systémů z hlediska zpracování a ochrany osobních údajů 1) . Tato metodika se samozřejmě musí projevit i při posuzování kamerových systémů v bytových domech. Ostatně metodika obsahuje vzor Balanční test kamerového systému, příklad řešení škod v bytovém domě.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele souvisejících s ukončením zaměstnání je odhlášení zaměstnance kódem „O“ u zdravotní pojišťovny do osmi dnů od skončení zaměstnání na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. Tímto krokem zaměstnavatel sděluje, že od data uvedeného na formuláři přestává být za zaměstnance (pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny) plátcem pojistného. Na základě tohoto postupu tak vzniká pro pojištěnce nutnost individuálního řešení jeho pojistného vztahu, a to nejdříve v kalendářním měsíci, jenž následuje po kalendářním měsíci, ve kterém bylo zaměstnání ukončeno.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a dokončili téma započaté v minulém čísle časopisu UNES č. 5/2024 na s. 10. Jak jsme již uváděli, novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti sportu. U většiny služeb v oblasti sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %.

Obec jako veřejnoprávní korporace může vlastnit majetek a vystupovat vlastním jménem v právních vztazích. Při nakládání se svým majetkem má v zásadě stejné postavení jako jakýkoliv jiný vlastník, ovšem majetek, s nímž hospodaří, má povahu veřejného majetku. S ohledem na skutečnost, že obec je subjektem veřejného práva, jsou na ni zákonem kladeny specifické požadavky. Tyto požadavky jsou odůvodněny potřebou zajistit maximální transparentnost, účelnost a přístup veřejnosti. Jedním z těchto specifických požadavků je povinnost zveřejnit záměr disponovat s vymezeným majetkem před schválením vlastního právního jednání (smlouvy). Právě o problematice záměru dispozice s obecním majetkem pojednává následující příspěvek.

Téma práce na dálku není novým tématem. Právní úprava tohoto institutu byla v určité podobě obsažena již od účinnosti stávajícího zákona 1) a jako úprava podmínek výkonu práce takového zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Tato úprava však neodpovídala skutečným potřebám praxe, zejména neupravovala veškeré otázky, které v souvislosti s výkonem práce tímto způsobem vznikají. V průběhu pandemie covid-19 se práce z domova rozšířila, využívali ji mnozí zaměstnavatelé. Dlouho očekávanou právní úpravu přinesla až tzv. transpoziční novela zákoníku práce 2) .

Veřejný sektor odpovídá přibližně za 5 až 10 % celkové konečné spotřeby energie v Evropské unii. Veřejné orgány utratí ročně přibližně 1 800 mld. EUR. To představuje přibližně 14 % hrubého domácího produktu Evropské unie. Veřejný sektor proto představuje důležitou hybnou sílu pro stimulaci přeměny trhu směrem k účinnějším výrobkům, budovám a službám a k odstartování změn v chování občanů a podniků při spotřebě energie. Snižování spotřeby energie na základě opatření zaměřených na zvýšení energetické účinnosti dále může uvolnit veřejné zdroje pro jiné účely.

Podle ústavního pořádku České republiky mají obce právo na samosprávu. Dle čl. 101 odst. 1 Ústavy 1) je obec samostatně spravována zastupitelstvem. Dle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Výjimkou z pravidla, že obec spravují volené orgány, a formu zásahu státu do samosprávy představuje institut správce obce, o němž pojednává následující text.

Jak zkušenosti ukázaly, otázky v souvislosti se zpracováním osobních údajů se objevují nejen v běžné praxi obcí, ale v případech činnosti, která není tak obvyklá a která je prováděna jen jednou za čas. Poměrně často řešenou otázkou, zejména v období voleb, je možnost nahlížení do kandidátních listin a poskytování informací o kandidátech voleb do obecních zastupitelstev. Jaké osobní údaje jsou v souvislosti s registrací kandidátní listiny zapsány? Kdy je možné údaje poskytnout bez souhlasu subjektu údajů?

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku kulturních a sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, a tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V seznamu služeb, které podléhají snížené sazbě 12 %, jsou uvedeny také služby označené jako oprávnění ke vstupu na vybrané kulturní akce a do kulturních zařízení.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani .

Dne 13. 2. 2024 byl ve Sbírce zákonů v částce 30 pod číslem 30/2024 Sb. vyhlášen nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla , s účinností již od 1. 4. 2024. Hlavním důvodem pro přijetí nového zákona bylo to, že stávající zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl v souvislosti se změnami právního řádu České republiky a v zájmu harmonizace s právem EU mnohokrát novelizován, což se odrazilo i na jeho přehlednosti. S ohledem na to, že není možné donekonečna novelizovat stávající zákon, bylo třeba přijmout nový, přičemž i nadále se jedná o právní normu, ve které se prolínají jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní prvky.

Hodnocení zaměstnanců je jednou z nejdůležitějších činností prováděných vedoucím zaměstnancem. Dobře uskutečněné hodnocení zaměstnance má význam nejen pro vedoucího zaměstnance – pro kontrolu a řízení zaměstnanců. Je důležité také pro samotné zaměstnance, jejich zpětnou vazbu, motivaci či jistotu v pracovních vztazích. Významně může přispět ke stabilitě pracovního poměru a k vytvoření a udržení vzájemné důvěry mezi vedoucím a zaměstnancem. Hodnocení zaměstnance má své místo i v oblasti veřejné správy. Zde má logicky, s ohledem na specifika veřejné správy proti soukromoprávní oblasti, své odlišnosti. Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s těmito odlišnostmi a zejména poukázat na důležitost hodnocení zaměstnance i v této oblasti, a to jako nástroje účinného řízení a péče o zaměstnance.

V tomto článku autoři navazují na svůj předchozí článek publikovaný v časopisu UNES č. 9/2022 na s 3, který se zaměřoval na problematiku whistleblowingu a ochranu oznamovatele dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „směrnice“). V období od publikace předchozího článku došlo k významné změně spočívající ve vydání zákona č. 171/2023 Sb. , o ochraně oznamovatelů, a k 15. 12. 2023 již povinnosti dle zákona dopadají na všechny povinné subjekty. Právě některým otázkám vyplývajícím z této nové vnitrostátní právní úpravy bude věnován tento aktuální článek.

V sérii příspěvků v tomto periodiku jsme se v uplynulém období zabývali problematikou odměňování členů zastupitelstev obcí, včetně analýzy nové právní úpravy promítnuté do novely zákona o obcích , která nabyla účinnosti 1. 1. 2024. V tomto příspěvku se zaměříme na odměňování osob, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce ve výborech zastupitelstva, komisích rady či zvláštních orgánech obce.

Právní úprava odměňování zastupitelů je obsažena v zákoně č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). Systém odměňování zakotvuje měsíční odměnu za výkon funkce uvolněných a neuvolněných členů zastupitelstev obcí. Tyto dvě kategorie zastupitelů, respektive rozdíl mezi nimi, je zásadní. Rozdíl spočívá v tom, že uvolnění členové zastupitelstva mají nárok na odměnu za výkon funkce automaticky ze zákona, o jejich odměně tudíž žádný orgán nerozhoduje. Neuvolněným zastupitelům může být odměna poskytnuta, což znamená, že o tom, zda poskytnuta bude a v jaké výši, rozhoduje příslušné zastupitelstvo. Následující příspěvek se věnuje specifickým odměnám zastupitelů, z nichž některé jsou právě vázány na rozlišení výše zmíněných kategorií zastupitelů.