Veřejná správa

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Finanční správy ČR, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

„Zpráva o pověsti“ se už svým názvem zdá být přežitkem patřícím do jiného režimu. Obce se však mohou s žádostí o vydání takové zprávy setkat, a byť není tato zpráva pojmově v českém právním řádu definována a není tak definován ani její přesný obsah, patří její vydání mezi úkoly obce.

V následujícím příspěvku bychom upozornili na některé čerstvé judikáty, které se mohou týkat neziskového sektoru. Nejdříve bychom se zaměřili na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a následně potom na některá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR.

Zákony regulující postavení územních samosprávných celků určují pravidla pro odměňování členů zastupitelstev. Kromě jiného stanoví dvě kategorie zastupitelů – uvolněné a neuvolněné. Rozdíl spočívá v tom, že uvolnění členové zastupitelstva mají nárok na odměnu za výkon funkce ze zákona, tedy automaticky bez toho, aby výši odměny stanovilo zastupitelstvo. Zákonodárce se v minulosti zabýval problematikou kumulace funkcí a novelou municipálních zákonů zavedl snížení odměny zastupitelů, pokud vykonávají jiné vyjmenované veřejné funkce. Tato novela byla i předmětem řízení u Ústavního soudu.

Obec je veřejnoprávní korporace, a pokud vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty, jedná jako právnická osoba. Právní jednání obce má však s ohledem na její status veřejnoprávní korporace, která hospodaří s veřejnými prostředky, jistá omezení a specifika. Cílem tohoto článku je nejen objasnění mechanismu tvorby vůle obce při realizaci jejího právního jednání, ale také poskytnutí přehledu právních jednání, u kterých zákon o obcích stanoví specifické podmínky jejich platnosti, a také objasnění situací, za kterých je učiněné právní jednání obce neplatné.

Tajemník úřadu je jednou ze stěžejních osob v územním samosprávném celku, respektive v jeho úřadu. Tajemník je nadřízen všem zaměstnancům obce zařazeným do úřadu územního samosprávného celku 1) a plní vůči nim úkoly zaměstnavatele. Je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti s tím, že tuto odpovědnost má přímo vůči starostovi obce. V jednom z minulých čísel 2) jsme se zabývali právním postavením a pravomocemi tajemníka úřadu, aktuální příspěvek se věnuje krokům směřujícím k jeho jmenování a procesu výběrového řízení.

Povinnost mlčenlivosti je v různých situacích zmiňována prakticky u všech zaměstnanců. Obecná povinnost mlčenlivosti je však výslovně zmíněna jen v několika málo právních předpisech. Takovou obecnou právní úpravou minimálně ve vztahu k osobním údajům byl § 15 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů 1) . Tento zákon, který se vztahoval na všechny zaměstnance bez ohledu na typ zaměstnavatele, byl ale zrušen. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto osobních údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), označované též zkratkou „GDPR “, ani zákon č. 110/2019 Sb. , o zpracování osobních údajů, výslovně povinnost mlčenlivosti při zpracovávání osobních údajů nestanoví. GDPR však stanoví obecnou povinnost správce podle čl. 32 GDPR přijmout vhodná technická a organizační opatření k zajištění úrovně zabezpečení osobních údajů odpovídající riziku pro práva a svobody fyzických osob. 2) Mezi tato opatření patří mimo jiné i schopnost zajistit neustálou důvěrnost údajů. Obecnou povinnost mlčenlivosti lze tedy dovodit z tohoto ustanovení.

Právní institut předsmluvní odpovědnosti je v občanském právu relativně novým, do zákona byl zahrnutý v souvislosti s rekodifikací občanského práva od 1. 1. 2014. V souvislosti s kontraktačním procesem se však předsmluvní odpovědnost za škodu uplatňovala i podle předchozí právní úpravy. Obec, jako právnická osoba, autonomně projevuje svou vůli navenek a vstupuje do právního jednání s jinými subjekty. Je tedy zřejmé, že i na ni se bude tato právní úprava vztahovat.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. KooV se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.

Vzdělávání je nedílnou součástí práv zaměstnanců v oblasti pracovněprávní. Je realizací povinnosti péče o zaměstnance, uložené zákonem zaměstnavateli, prostřednictvím vzdělávání zajišťuje zaměstnavatel jejich odborný rozvoj. Postavení zaměstnance územního samosprávního celku, který je úředníkem, má svá specifika, a to i v oblasti vzdělávání.

Tímto textem navazujeme na sérii příspěvků, které se věnují příspěvkovým organizacím zřizovaným územními samosprávnými celky, se zaměřením na organizace zřizované obcemi. Následující text se věnuje postavení a pravomocím orgánů obce, které plní vůči příspěvkovým organizacím úkoly zřizovatele. Jak dokazuje rozhodovací praxe soudů, i na této problematice lze dokladovat dělbu moci mezi zastupitelstvo a radu ve vztahu k vyhrazeným pravomocem.

Po delší době můžeme v oblasti odměňování členů zastupitelstev sledovat významné změny, respektive jejich přípravu. Začátkem roku 2023 zaslalo Ministerstvo vnitra do meziresortního připomínkového řízení návrh na změnu zákonů upravujících postavení územních samosprávných celků, jejímž předmětem mají být i změny v odměňování zastupitelů. Nejvýznamnější z nich má být zakotvení automatické valorizace odměn. V květnu 2023 vyhlásil Ústavní soud nález, jímž zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů a dnem 31. 12. 2023 zrušil některá ustanovení zákonů týkající se územních samosprávných celků v souvislosti s odměňováním zastu­pitelů včetně nařízení vlády o odměňování.

Zkratka ESG v podnikovém kontextu znamená „Environmental, Social and Corporate Governance“. Jedná se o problematiku, která se týká otázek životního prostředí, společnosti a řízení. Jde o zodpovědné chování firem ve vztahu k udržitelnosti a řízení rizik.

Navazujeme na sérii příspěvků, které analyzovaly pracovněprávní vztahy příspěvkových organizací. Následující text se zabývá problematikou, která se v praxi často a běžně vyskytuje, právní úprava je však velmi stručná a uživatelský základ tak dotváří rozhodovací praxe soudů, a to jak v rovině civilního, tak trestního práva. V praxi můžeme zaznamenat, že příspěvkové organizace i jejich zřizovatelé k této problematice přistupují různými způsoby.

Obec v rámci samostatné působnosti pečuje o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů, a to i potřeby výchovy a vzdělávání. V rámci této své povinnosti je často také zřizovatelem školy, nejčastěji mateřských a základních škol, případně školských zařízení, jako je školní jídelna či školní družina či další. Tento článek si klade za cíl přehledně seznámit čtenáře s postavením obce coby zřizovatele školy a její možností zasahovat do její organizace a poskytování vzdělávání.

Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) vydalo dne 22. 3. 2023 informaci, která řeší problematiku uplatňování DPH u pronájmu hrobového místa a souvisejících služeb. Připomínám, že podle původní informace Ministerstva financí (dále jen „MFČR“) vydané v roce 2005 bylo provozování veřejného pohřebiště obcí podřazeno pod výkon veřejné správy, což znamenalo, že u služeb týkajících se přímo provozování veřejného pohřebiště obce vystupovaly jako osoby nepovinné k dani. Tento přístup byl přehodnocen výše zmíněnou informací GFŘ a s účinností od 1. 4. 2023 by provozování veřejných pohřebišť mělo být zařazeno mezi ekonomické činnosti obce. V tomto článku bych chtěl vysvětlit některé dopady této změny na činnost obcí.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 3/2023 na s. 3. V další části příspěvku se podíváme podrobně na možnosti využití příspěvku z FKSP.

Následující článek se věnuje aktuálnímu tématu zhodnocování volných peněžních prostředků formou termínových vkladů a spořicích účtů a s tím související problematikou schvalování a rozpočtování vkladů. Článek obsahuje úvahy o správném nastavení účtování a vykazování vkladů.

Ve státní správě je základním zdrojem benefitů pro zaměstnance fond kulturních a sociálních potřeb. Není to jediná možnost, jak poskytnout kromě mzdy, resp. platu zaměstnancům další prospěch nebo výhodu, kterou jiní zaměstnanci nemají. Je to jistý zdroj benefitů, který tvoří organizační složky státu a příspěvkové organizace bez ohledu na svůj výsledek hospodaření. Základní příděl do fondu je ve výši 2 % ročního objemu mezd (platů). Jedná se o peněžní fond, takže na samostatný běžný účet FKSP se skládají peníze z příslušné kapitoly státního rozpočtu nebo příspěvku zřizovatele. Fond nabízí značný rozsah oblastí, kde z něj lze uhradit náklady a širokou škálu titulů, na které je možné přispět.