Veřejná správa

Výbor pro veřejný sektor aktualizoval metodickou pomůcku pro přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ve smyslu zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územích samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. 

Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe, než jak je tomu dnes. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely slouží dobře, poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. A neukazuje se také, že by účetnictví státu sloužilo k přípravě rozpočtu nebo ke srovnávání výsledků hospodaření s rozpočtovým plánem. To byl přitom jeden z hlavních cílů reformy účetnictví veřejného sektoru z roku 2010, od které se očekávalo propojení účetního a rozpočtového pohledu.

Práva občanů obce představují základní pilíř demokratického zapojení veřejnosti do správy a rozvoje místního společenství. Český právní řád umožňuje občanům nejen volit své zástupce a účastnit se místního referenda, ale garantuje jim také právo vyjadřovat se přímo k projednávaným otázkám na zasedání zastupitelstva a nahlížet do důležitých dokumentů obce. Aktivní účast občanů na rozhodování v obci je podpořena širokým spektrem práv. Možnost vyjádřit stanovisko k rozpočtu či jiným dokumentům obce posiluje transparentnost samosprávy. Zákon jasně stanovuje proces podávání podnětů a návrhů občanů, které musí obec řádně řešit.

V únoru letošního roku došlo k podstatné novelizaci zákona o sociálních službách. Jejím hlavním účelem bylo zajistit lepší koordinovanost při poskytování sociálních a zdravotních služeb jedné osobě, ale také upravit další ustanovení, která nevyhovovala praxi. Zavedení sociálně-zdravotních služeb v určených zařízeních sociální péče by mělo naplnit úmysl zákonodárce. Novela také stanovila pro některá vymezená zařízení sociální péče povinnost zároveň s poskytováním jimi registrované sociální služby zajistit poskytování zdravotních ošetřovatelských služeb svým klientům. Stanovila způsoby, jakými může tuto péči poskytovatel zajistit – vlastními zaměstnanci anebo prostřednictvím jiného poskytovatele, který disponuje oprávněním k poskytování ošetřovatelských služeb. To může být zajištěno smluvně anebo nahlášením potřeby zajištění této péče zdravotní pojišťovně, která to zajistí. Množství změn bylo do novely zákona o sociálních službách doplněno na základě pozměňovacích návrhů. Další významné změny se týkají povinnosti mlčenlivosti, možnosti poskytování dalších základních činností jako součást služby osobní asistence a pečovatelské služby, kterou je pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví, stížnostní mechanismus, změny ve vzdělávání a další.

Podle § 178 školského zákona, je obec povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních, a také zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3 školského zákona . Jedním z možných způsobů, kterým tato povinnost může být naplněna, je zřízení školy.

Cílem tohoto článku je poskytnout stručný návod k rozhodování, zda určité dodání nemovité věci podrobit dani či nikoliv, a to podle podmínek platných od 1. 7. 2025. Snažíme se vysvětlit nejen záležitosti změněné novelou ZDPH , ale také i celý rozhodovací proces (včetně otázek, v jakých situacích by dodání nemovité věci vůbec nemělo být předmětem daně). Poznámka autora: Článek byl zpracován ještě před avizovaným vydáním Informace k aplikaci DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025. Je pravděpodobné, že se k určitým bodům bude nezbytné následně vrátit po jejím vydání.

V následujícím příspěvku bychom pokračovali v problematice finančních investic u vybraných účetních jednotek se zaměřením zejména na obce a příspěvkové organizace. V minulém příspěvku s názvem Finanční investice u vybraných účetních jednotek jsme se zaměřili zejména na vymezení jednotlivých případů finančních investic. Nyní bychom se věnovali již účtování jednotlivých případů finančních investic, účetnímu oceňování a také zdanění souvisejících výnosů.

V následujícím příspěvku bychom volně navázali na příspěvek uveřejněný v časopisu UNES č. 5-6/2025 na s. 10 a na příspěvek uveřejněný v tomto čísle na s. 19 týkající se finančních investic u obcí. Nyní se budeme věnovat podílům v obchodních společnostech. Příspěvek nabízí názorné příklady zahrnující nejen peněžité, ale i nepeněžité vklady, a zabývá se i otázkami vkladového ažia. Diskutována je také úprava ocenění ekvivalencí a jejích důsledků pro účetnictví obcí, včetně problematiky oceňování reálnou hodnotou podle zákona o účetnictví a s tím související daňová pravidla. Tento článek poskytuje komplexní přehled o řízení finančních investic formou obchodních podílů obcí v kontextu účetních a zákonných požadavků.

Diskuse o tom, na jaké informace a o kom má zastupitel právo při výkonu své funkce, jaké informace tedy může požadovat, jsou nekončící. Tyto debaty se obvykle vedou ve vztahu k zákonu o obcích Je ale třeba si uvědomit, že většina požadovaných a následně zpracovávaných informací obsahuje osobní údaje. Je proto třeba zohlednit také pravidla stanovená Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR ).

Nejvyšší správní soud se zabýval sporem mezi Krajským úřadem Středočeského kraje a městem Čáslav, který se týkal otázky, v jakém režimu je vydání nesouhlasu krajského úřadu s odvoláním tajemníka obce, a tedy zda a jaký může být použit opravný prostředek. Nejvyšší správní soud konstatoval, že sdělení ředitele krajského úřadu o nesouhlasu s odvoláním tajemníka obce zasahuje do práv obce při výkonu samosprávy. Toto rozhodnutí není rozhodnutím dle § 67 správního řádu vydaným ve správním řízení, ale je jiným správním úkonem dle části čtvrté správního řádu ; materiálně naplňuje znaky rozhodnutí dle § 65 odst. 1 soudního řádu spvního a obec se proti němu může bránit žalobou proti rozhodnutí, nikoli žalobou na ochranu před nezákonným zásahem.

S výkonem mandátu člena zastupitelstva jsou spojeny určité nároky v podobě odměny či dalších plnění, která stanoví právní úprava. Odchodné představuje vedle odměny za výkon funkce a mimořádné odměny třetí druh plnění (odměny) související s výkonem funkce člena zastupitelstva obce. Nárok na odchodné je spojen se zánikem mandátu člena zastupitelstva, odvoláním nebo vzdáním se funkce v obci, přičemž musí být splněny další zákonné podmínky. Do právní úpravy byl institut odchodného zakotven novelou zákona o obcích provedenou zákonem č. 99/2017 Sb. , který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2018. Odchodné nahradilo odměnu poskytovanou při skončení funkčního období, zániku mandátu, odvolání či vzdání se funkce vymezené v zákoně v průběhu funkčního období zastupitelstva obce.

Výkon funkce člena zastupitelstva obce je spojen s mandátem. Mandát představuje oprávnění, pověření či zmocnění dané osoby vykonávat funkci člena zastupitelstva obce, kterou mu svěřili voliči, s níž jsou spojena zákonem předepsaná práva a povinnosti. Mandát zastupitelů obcí je časově omezený. Zastupitelský mandát vzniká zvolením ve volbách a opravňuje zastupitele vykonávat zákonem stanovená práva a povinnosti, tedy zejména účastnit se rozhodování příslušných orgánů, podávat návrhy, podněty a dotazy, hlasovat o předložených návrzích a zastupovat voliče v souladu se složeným slibem. Právní řád upravuje klíčové atributy mandátu zastupitele, tedy jeho vznik, trvání, zánik a vlastní výkon mandátu, tedy práva a povinnosti zastupitele. Právní úprava je obsažena zejména v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí a v zákoně o obcích . Obsah mandátu, práva a povinnosti zastupitele přibližuje následující příspěvek.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2025 ze dne 19. června 2025, který obsahuje pokyny č. GFŘ-D-69 a č. GFŘ-D-70.

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Zákon však stanoví podmínky, za kterých se rada v obci nezřizuje a nevolí. Pravomoci jsou pak rozděleny mezi ostatní obecní orgány – zastupitelstvo a starostu.

Účelem zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, je kromě jiného nastavit podmínky, které je třeba splnit k tomu, aby rezerva byla daňové účinná. Z toho důvodu zákon zakládá práva a povinnosti vymezeným subjektům vůči správci daně. Vychází se zde z vrchnostenského přístupu státu a jeho orgánů, neb se jedná o právní normu veřejného práva. To znamená, že zákon o rezervách vymezuje kromě již zmíněného též subjekty, které jsou oprávněny rezervu tvořit, a účel, pro který lze tuto rezervu takto vytvářet. Vedle tvorby rezerv zákon současně zakotvuje možnost tvorby opravných položek, jejichž účelem je poskytnout satisfakci věřiteli, který byl z důvodů správného zaúčtování pohledávky povinen odvést daň z výnosu, avšak tento se pro něj nestal skutečným příjmem (např. z důvodu, že jeho obchodní partner skončil v úpadku, popř. se pokouší svůj nelichotivý ekonomický stav řešit restrukturalizací). Právě na tyto situace se zaměříme, byť je nepochybné, že o zmíněné problematice toho bylo sepsáno v minulosti již hodně – zejména ve vztahu ke konkursnímu, resp. insolvenčnímu řízení. Autor v této souvislosti předpokládá, že bude-li mít někdo naléhavou potřebu ještě cosi k tomuto článku doplnit, popř. upřesnit, neb má pocit, že je to tak z jeho úhlu pohledu pro samotnou kvalitu poznání nezbytné, nepochybně tak učiní, abychom se v poznatcích k této problematice posunuli v dobrém slova smyslu ještě dál.

Územní samosprávné celky mohou k plnění svých úkolů zřizovat mimo jiné příspěvkové organizace. Jedná se o právnické osoby veřejného práva s vlastní právní osobností a neziskovým charakterem. Přestože se formálně jedná o samostatné subjekty, jsou velmi úzce svázány a napojeny na svého zřizovatele, ať už z hlediska vlastní existence, charakteru činnosti a plnění úkolů zřizovatele, finančních a majetkových vztahů, kontrolních činností, či některých personálních záležitostí. S ohledem na postavení příspěvkové organizace a její napojení na rozpočet zřizovatele je v právním řádu zakotven institut předchozího souhlasu zřizovatele s některými právními jednáními příspěvkové organizace, který omezuje tyto subjekty ve vnějších vztazích.

Dosavadní pravidla pro odměňování členů zastupitelstev ÚSC redukovala odměny pouze při souběhu funkce uvolněného člena zastupitelstva ÚSC s funkcí poslance, senátora a člena vlády. Poskytovat odměnu ve výši 0,4násobku odměny však budou nově ÚSC poskytovat i neuvolněným členům zastupitelstev stojící v čele ÚSC nebo je zastupující, kteří zároveň vykonávají politickou funkci na celostátní úrovni (poslanec, senátor, člen vlády). Novela municipálních zákonů však také zavádí redukci odměn při souběhu více funkcí na různých stupních územní samosprávy. Nově platí, že se krátí odměna na 0,4násobek odměny v případě souběhu funkce uvolněného člena zastupitelstva na různých úrovních (obec, kraj, hlavní město Praha) a taktéž neuvolněného člena zastupitelstva stojícího v čele ÚSC nebo jej zastupujícího. V takovém případě odměnu v plné výši poskytuje pouze ten ÚSC, který mu poskytuje odměnu vyšší. Druhý z ÚSC pak odměnu poskytuje ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval. Ke krácení odměny dojde za splnění uvedených podmínek automaticky ze zákona, není tedy podmíněno rozhodnutím zastupitelstva. Účinnosti mají obě změny zákonů regulující územní samosprávu nabýt dnem 1. 1. 2026.

Obec je při nakládání se svým majetkem povinna postupovat hospodárně a účelně a včas uplatňovat veškerá práva vedoucí k jeho ochraně. Proto je znalost právní úpravy a oprávnění, která obec v souvislosti s vadami majetku získala, klíčovou součástí právního povědomí obcí. Dochází tím k naplňování zákonem stanovené povinnosti ochrany majetku obce, jenž má charakter veřejných prostředků, se kterými je nedílně spojená povinnost transparentního hospodaření, kontroly a ochrany.