Školství

Jako základní škola máme pracovní pozici - školní psycholog. Má být tato pozice vedena pod ostatními pedagogickými pracovníky, nebo patří do nepedagogických pracovníků? (myslím tím stanovení platového výměru, výše dovolené..) V katalogu prací je psycholog veden pod 1.05.01 - Společně specializované práce. V oddílu 2.16 - Výchova a vzdělávání jsme tuto pozici nenašla. 

Může základní umělecká škola, příspěvková organizace zřizovaná obcí, vytvořit pracovní pozici sociálního, resp. speciálního pedagoga v souladu s novelou Školského zákona (od 1.1.2026)? Je pro toto pracovní místo stanovena i vyučovací povinnost?

Vyšší odborná škola, příspěvková organizace. Dle organizačního řádu vede Úsek pedagogický a odborné praxe zástupce ředitele školy pro pedagogiku a odbornou praxi. Tento úsek se skládá ze 4 odborů, přičemž vedením 1 odboru je pověřen pedagogický pracovník školy, učitel odborných předmětů. Na základě tohoto pověření má přiznán příplatek za vedení dle § 124 ZP, odst. 4 v maximální možné míře, tedy ve výši 15 %. Nyní zástupce ředitele školy pro pedagogiku a odbornou praxi podal výpověď a funkce bude nějakou dobu, pravděpodobně několik měsíců neobsazená. Dočasně je pověřen vedením tohoto úseku ten samý pedagogický pracovník, který je pověřen vedením podřízeného odboru. A bude pověřen až do doby jmenování nového zástupce ředitele. Je možné mu po tuto dobu zvýšit příplatek za vedení na vyšší hranici než 15 %? Nebude jmenován, není vedoucím pracovníkem dle pracovní smlouvy či jmenování, ale je dočasně pověřen zastat funkci ve stejném rozsahu jako zástupce ředitele, který může mít příplatek za vedení až 40 %.

Jsme základní škola - příspěvková organizace, která řídí 4 mateřské školky. Zřizovatelem ZŠ i MŠ je Město. Od 1.9.25 se školky od nás oddělují a vzniknou tím dvě nové příspěvkové organizace s novým sídlem a svým IČem. Chci se zeptat na smluvní vztahy se zaměstnanci školek, u kterých končí pracovní smlouva ze ZŠ dne 31.8.2025. Může od 1.9.25 ředitelka MŠ uzavřit k původní PS dohodu o změně smlouvy a termín doby její účinnosti prodloužit? Nebo je nutné smluvní vztahy, které končí k 31.8.2025, aby MŠ uzavřela od 1.9.25 novou pracovní smlouvou? 

Podle ustanovení § 306 odst. 5 zákoníku práce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo vyhlášku č. 263/2007 Sb., kterou stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných např. krajem. Má škola povinnost vydat ještě vnitřní směrnici - vnitřní pracovní řád? Nebo se dá odkázat (v případě kontroly) na tuto vyhlášku a případně na jiné vnitřní předpisy (dokumenty) školy?

Jsme základní škola – příspěvková organizace, která současně řídí 4 mateřské školy ve městě. Každou školku řídí „zástupkyně ředitele školy pro MŠ“, které byly do těchto funkcí jmenovány. Tato skutečnost platí do 31. 8. 2025. Od 1. 9. 2025 vstoupí v platnost „Rozhodnutí zřizovatele (Město) o organizační změně“ obsahující oddělení mateřských škol od ZŠ. Na základě této skutečnosti budou veškerá práva a povinnosti z pracovně právních vztahů přecházet na nově vzniklé organizace (§ 338 ZP). Tímto rozhodnutím vzniknou z původních čtyř MŠ dvě nové příspěvkové organizace se dvěma ředitelkami. Zbylé dvě dosavadní zástupkyně ředitele školy pro MŠ budou od 1. 9. 2025 pracovat v nově vzniklých MŠ jako učitelky. 1. Jakou formu by mělo mít ukončení jejich jmenování do funkcí zástupkyň a učiní toto odvolání dosavadní ředitel základní školy nebo ředitelky nově vzniklých MŠ? 2. Zařazení do nové funkce učitelky stačí provést dohodou o změně původní pracovní smlouvy? 3. Je zapotřebí učinit ještě nějaké úkony v souvislosti s těmito změnami?

Jsme základní škola, která doposud byla hlavním zaměstnavatelem i pro místní dvě mateřské školky. Od 1.9.25 se mateřské školky osamostatní a vznikne nový jeden subjekt přípspěvkové organizace se svým sídlem a novým IČem. Zaměstnanci školek tudíž budou spadat pod tuto novou organizaci a veškeré smluvní dohody a práva přecházejí automaticky na nového zaměstnavetele. My jako původní zaměstnavatelé budeme předávat personální podklady novému subjektu a proto se chci zeptat: zda můžeme složky zaměstnanců MŠ předat novému subjektu kompletně celé v originále od počátku zaměstnaneckých svazků a my si je ponechaly pouze v kopii? Nebo je nutné, abychom (pracovní smlouvy, platové výměry, dotazníky a další podklady) předávali novému subjektu v kopii a my pro případ kontroly měly archivovány všechny originály dokumentů u nás v ZŠ? 

Jsme základní škola a dotaz se týká použití osobního vozu na vícedenním školním výletě. Jaké jsou podmínky pro to, aby osobní vůz (samozřejmě i se souhlasem pana ředitele) byl použit na tento účel? Je nutné, aby použitý vůz měl havarijní pojištění? Musí být provedeno předem proškolení řidiče? A v případě, že jsou na výletě dva osobní vozy (jeden vůz odjíždí z pobytu dříve a druhý zůstává) je možné cestovné proplatit oběma vozům? 

Nestátní školská právnická osoba obdržela věcný dar 30 ks použitých notebooků v hodnotě 68 000 Kč. Jaký je správný postup účtování tohoto daru? Dle vnitřního předpisu je drobný majetek v této hodnotě účtován do nákladů a veden v podrozvahové evidenci. 

Jsme základní škola, příspěvková organizace. Naše třída měla jednodenní výlet, který kombinovala v tuzemsku a i v zahraničí. Celkem strávená doba v ČR byla 11,5 hod. a v zahraničí 6 hod. Je správné toto stravné vypočítat podle počtu hodin v dané zemi – v tomto případě pokud převyšují hodiny tuzemska, tak vypočítat stravné ve výši 17,5 hod. pouze v tuzemsku, nebo nadále platí výpočet pro strávené hodiny jak v tuzemsku a tak i v zahraničí, a to v cizí měně?

Základní škola, příspěvková organizace města, využila v roce čerpání fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření minulých let (čerpání rezervního fondu k dalšímu rozvoji činnosti): MD 413/D 648. Bude zaúčtovaná částka na 648 daňová nebo nedaňová? Resp. na jakém řádku daňového přiznání se bude vylučovat? Případně jsou tam nějaké souvislosti, které nám řeknou, zda zůstane v daňovém základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob, či nikoliv?

Je v souladu s právními předpisy, aby škola (příspěvková organizace) uzavírala příležitostně smlouvu o dílo s fyzickou osobou, která nemá živnostenské oprávnění (např. šití kostýmů)? Jaká jsou v tomto případě pravidla zdaňování těchto příjmů?

V příštím školním roce bude probíhat kompletní rekonstrukce naší školní jídelny. Žáci 8. a 9. ročníku se budou stravovat v jídelně gymnázia v docházkové vzdálenosti cca 500 metrů. Jedná se o cestu klidnou vilovou čtvrtí. Jsme povinni zajistit doprovod žáků do této školní jídelny? Předpokládáme, že cestu z jídelny domů, případně na odpolední vyučování, už určitě ne. V případě, že by tato povinnost pro nás vyplývala, je možné nahradit ji prohlášením rodičů, že za své dítě přebírají po dobu této cesty právní zodpovědnost? Jedná se o nejstarší školáky, doprovodu z naší strany se budou bránit.

Je u školské příspěvkové organizace nutný souhlas zřizovatele s přijetím účelově určeného nadačního příspěvku? Podle jakého právního předpisu?

Je možné hradit vstupné na konferenci Škola jako místo setkávání ze Šablon?

Nestátní školská právnická osoba zajišťuje dětem stravování formou externího dodavatele obědů. ŠPO a dodavatel se dohodli, že škola bude dětem přispívat měsíčně Kč 2500,- na ovoce a zeleninu. Je tento příspěvek daňově uznatelným nákladem?

Zaměstnanec si v prosinci během lyžařského výcviku způsobil úraz (horní končetina). Z tohoto důvodu byl více než 8 týdnů v pracovní neschopnosti. Nyní se plánuje již vrátit do zaměstnání. Dle jeho vlastních slov není hybnost ruky ve všech směrech 100 %, ale je omezená (dle jeho slov - při zvedání ruky bokem na 60 %). Mohu tedy požadovat mimořádnou lékařskou prohlídku? Vyučující učí pouze tělesnou výchovu, kdy je 100% hybnost horní končetiny nezbytností.

Mateřská školka, zřízená obcí, příspěvková organizace. Má vlastní školní kuchyň, kde vaří paní kuchařky (počet: pět zaměstnankyň včetně vedoucí ŠJ). MŠ vaří pouze pro své žáky a zaměstnance. Dozvěděli jsme se, že pokud MŠ vaření pro své zaměstnance (nikoliv však pro další cizí strávníky - příchozí), měla by se mzdovými náklady právě na kuchařky podílet i nějakým procentem obec, tedy kuchařky by neměly být placeny pouze z MŠMT. Je toto tvrzení správné? Kde bychom mohli najít oporu v zákoně, resp. ve vyhlášce? Abychom spočetli, jaký objem finančních prostředků budeme jako příspěvková organizace po obci pro rok 2025 žádat, je možné např. udělat součet všech mzdových nákladů na kuchařky za rok 2024 (hrubé mzdy, odvody za zaměstnavatele, FKSP, zákonné pojištění): počtem celkových obědů (pro žáky i zaměstnance) a tuto částku pak v roce 2025 vynásobíme počtem odebraných obědů pro zaměstnance. Touto částkou by nám měla pak obec přispět pro paní kuchařky? Znamená to tedy, že 100% úvazek paní kuchařky se bude zčásti hradit z MŠMT (např. z 90 %) a ostatní část úvazku (např. 10 %) uhradí obec? Obci se to vůbec nelíbí a nerozumí tomu, že by měla část platu kuchařek hradit, a proto děkuji za případné odkazy na právní normy.

Vyučující měla vystavenou DPP na vychovatele LVZ od neděle do pátku. Ve středu dopoledne utrpěla pracovní úraz. Následkem tohoto úrazu musela kurz opustit. Jak postupovat v případě běžící DPP? Je nutné ji pozastavit, když prokazatelně danou práci vychovatele nevykonávala.

Společnost s ručením omezeným (není školskou právnickou osobou) poskytuje služby vzdělávání. Škola vystavuje faktury na školné za určité období 9-12/2024 nebo také celý školní rok 09/24-06/25 (určuje si rodič) ke dni podpisu smlouvy se zákonnými zástupci žáka například již v květnu 2024. Bezprostředně následuje jejich úhrada. Jak správně určit okamžik uskutečnění zdanitelného plnění, ze kterého se bude odvíjet určení okamžiku překročení limitu obratu pro DPH?