Zdravotní a sociální pojištění

V nově založeném SVJ byl zvolen předseda výboru SVJ, který je zároveň OSVČ. Tento předseda výboru SVJ má kromě výkonu funkce předsedy výboru SVJ (odměna činí 3 000,- Kč měsíčně) příjmy z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z dlouhodobého nájmu nemovitých věcí dle § 9 ZDP.  Je povinné zdaňovat příjem z titulu výkonu funkce předsedy SVJ dle § 6? Je možné uzavřít na výkon funkce předsedy SVJ nějaký typ smlouvy (DPP/DPČ), případně je možné, aby předseda SVJ svoji činnost fakturoval jako OSVČ?  Jak je to prosím se zdravotním pojištěním v případě, že předseda SVJ z podnikání nepřekročí minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění a platí tedy v rámci podnikání minimální zálohy na zdravotní pojištění? Je možné nějak započíst zdravotní pojištění zaplacené z titulu výkonu funkce na minimální zálohy placené v rámci podnikání (je možné sečíst příjmy z §6 a §7 ZDP a pokud součet příjmů nepřekročí minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, tak platit jen minimální zálohy na ZP jako OSVČ)?  OSVČ je hlavní činností předsedy SVJ. Odměna 3 000 Kč měsíčně je domluvená bez dalších podrobností a je považována za hrubou odměnu, ze 3 000 Kč bude stržena daň z příjmů ve výši 15% a bude odvedeno zdravotní pojištění. Předsedovi SVJ bude tedy vyplacen rozdíl (za předpokladu, že je povinné zdanění dle §6 ZDP). Slyšeli jsme, že je možné sjednat výplatu předsedovi výboru (a zbylým členům) s tím, že 3 000,- Kč je čistá výplata – jaké by toto mělo implikace na platbu zdravotního a sociálního pojištění (byla by zvýšena platba zdravotního pojištění a podléhala by pak odměna sociálnímu pojištění)? Srážková daň z příjmů předsedy SVJ – je tato daň konečná nebo je možné ji zohlednit v přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Je důležité, jak vysoký příjem má předseda SVJ z pronájmu v rámci § 9 ZDP?  Jaké plynou povinnosti pro SVJ - přihlásit se na zdravotní pojišťovnu a na FÚ?
Vydáno: 20. 12. 2021
  • Článek
Sdělování nových skutečností, jakož i oznamování změn, má význam z hlediska validity údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven. Relevantnost těchto dat nejen ovlivňuje povinnost platit pojistné či platby pojistného od státu, ale garantuje také nárok na úhradu hrazených služeb podle podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění . Případné evidenční nesrovnalosti mohou mít, a mnohdy i reálně mají, negativní dopady jak na zaměstnavatele nebo jejich zaměstnance, tak i na občany jako fyzické osoby, kdy problémové situace musejí řešit pracovníci zdravotních pojišťoven za přímé součinnosti s těmi, jichž se týkají.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Na naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění se podílejí: a) hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (platbami pojistného za sebe a za své zaměstnance); b) samoplátci, mezi které řadíme: –osoby samostatně výdělečně činné,–osoby bez zdanitelných příjmů; c) stát placením pojistného za tzv. státní pojištěnce. Podmínky placení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ) jsou dány příslušnými ustanoveními zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Vydáno: 17. 12. 2021
  • Článek
Pokud celý život pracujete u českého zaměstnavatele v České republice nebo v ČR podnikáte a ani jinak nemáte v úmyslu vykonávat výdělečnou činnost v rámci evropského prostoru, pak se na vás vztahuje česká legislativa a otázku příslušnosti k pojištění řešit nebudete. Avšak když vstoupí do vašeho života tzv. mezinárodní prvek v tom smyslu, že se rozhodnete pro výkon výdělečné činnosti ve státech Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, pak se již primárně musíte řídit právem Evropské unie.
Vydáno: 12. 12. 2021
  • Článek
Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). S účinností od 1. 1. 2022 se zvýšila minimální mzda na 16 200 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2022 z této nové částky. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2022 při trvání zaměstnání po celé rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 2 187 Kč (13,5 % z 16 200 Kč).
Vydáno: 29. 11. 2021
  • Článek
Příjmovou stránku systému veřejného zdravotního pojištění naplňují zejména zaměstnavatelé, a to platbami pojistného za své zaměstnance. Významnou měrou přispívá stát pravidelnými měsíčními platbami za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby, vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) – mimochodem, platby za tyto osoby meziročně poměrně významně narůstají. Zbylými dvěma skupinami osob, které platí pojistné (zálohy na pojistné), jsou samoplátci, tedy osoby, které – jak vyplývá z názvu – si platí pojistné samy. A právě postavení těchto samoplátcovských skupin, tedy osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů, je předmětem tohoto pojednání. Součástí řešení této problematiky je i postavení těchto osob v kontextu Evropské unie.
Vydáno: 21. 11. 2021
Studentka VŠ, do 31. 8. 2021 měla DPP do 10 000 Kč, podepsané Prohlášení. Dne 31. 8. 2021 se vdala a od 1. 9. 2021 je OSVČ-student. Do jakého data si mohou uplatnit rodiče (žijí ve společné domácnosti s dcerou do data, než se dcera vdala) a jaké daňové slevy si může uplatnit dcera při daňovém přiznání za rok 2021, má si zahrnout i DPP? Za jakých podmínek by si mohl uplatnit slevy na maželku manžel.
Vydáno: 15. 11. 2021
Firma smluvně ujednala v pracovní smlouvě dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, že případný doplatek zdravotní pojištění z důvodu nízké mzdy uhradí zaměstnavatel. Je možné tento doplatek zařadit do daňových nákladů právě podle výše uvedeného paragrafu?
Vydáno: 11. 11. 2021
Kolik let může zpětně v rámci jedné standardní kontroly zdravotní pojišťovna či Česká správa sociálního zabezpečení kontrolovat zaměstnavatele?
Vydáno: 11. 11. 2021
Podléhá mimořádná odměna funkcionáře odborů za záslužnou činnost při ukončení činnosti odborové organizace zdanění, případně odvodu pojištění?
Vydáno: 10. 11. 2021
  • Článek
Pojištěnci narozenému dne 19. 11. 1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19. 5. 2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19. 11. 2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1. 5. 2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna apod.). Bude mu období 19. 11. 2021 – 30. 4. 2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. ? Anebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení („a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod...“) myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a zákona o důchodovém pojištění a zvýšení za toto období náležet nebude?
Vydáno: 31. 10. 2021
  • Článek
Osoba s trvalým pobytem na území České republiky musí mít ve zdravotním pojištění průběžně řešen svůj pojistný vztah a rozhodným obdobím je v této souvislosti kalendářní měsíc. Jestliže občan nevyužije v rámci daného kalendářního měsíce ani jednu ze zákonných možností, jak je dále popsáno, a nepřihlásí se sám u zdravotní pojišťovny, pohlíží se na něj jako na osobu bez plátce pojistného. Jediným relevantním řešením je pro zdravotní pojišťovnu následné zaregistrování takového pojištěnce jako osoby bez zdanitelných příjmů.
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li (mimo zákonných výjimek) osobě jako zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Pokud je zaměstnanci zúčtován příjem ze závislé činnosti zdaňovaný podle § 6 ZDP , přičemž není uplatněna žádná výjimka, pak zaměstnavatel musí přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny (pokud již přihlášena není) jako zaměstnance a odvést pojistné podle zákona.
Vydáno: 27. 10. 2021
Personální agentura s. r. o. byla založena v roce 2018. Tato agentura má jako svého odpovědného zástupce zaměstnanou personalistku s praxí v oboru. Zaměstnanci jsou přidělování do továren (automobilový provoz). V současné době není o agenturní zaměstnance zájem a většina byla propuštěna. Může s. r. o. propustit personalistku a odpovědným zástupcem se stát jednatel (zároveň společník) firmy? Tento jednatel nebyl zaměstnán na pracovní poměr v agentuře. Má za 3 roky působnosti v agentuře praxi v oboru? Za jak dlouho může odebrat Úrad práce agentuře povolení, když nebude mít přiděleny zaměstnance k uživateli? Jestliže dojde ke zrušení agentury bude vrácena kauce 500 000 Kč nebo z této kauce budou nejprve splaceny dluhy? Fimá má splátkový kalendář na soc. zabezbečení.
Vydáno: 26. 10. 2021
  • Článek
Povinná účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění vzniká tehdy, když má pojištěnec trvalý pobyt na území České republiky, a to bez ohledu na státní občanství. Z titulu trvalého pobytu vyplývají pro osobu práva a povinnosti dané právní úpravou, zejména pak zákony č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 49/1997 Sb. ), a 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 22. 10. 2021
Zaměstnavatel platí zaměstnancům tzv. připojištění nemoci. Zaměstnancům se tato částka zahrnuje do základu, jako nepeněžní příjem. V případě dlouhodobé nemoci, bez výdělku, se zaměstnanci nevykáže "vyloučená doba" na ELDP, na příloze k žádosti je nemoc ve "vyloučené době". Je to správně?
Vydáno: 13. 10. 2021
Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?
Vydáno: 12. 10. 2021
Pokud by se OSVČ dostala do karantény z důvodu kontaktu s osobou s onemocněním covid-19, má nárok na nějaké náhrady, pokud si nehradí nemocenské pojištění? Může si nechat vystavit neschopenku, aby alespoň nemusela taková osoba platit minimální zdravotní a sociální pojištění?
Vydáno: 12. 10. 2021
Firma má v DPČ se zaměstnancem sjednanou hodinovou odměnu 200 Kč, není však upřesněn konkrétní počet odpracovaných hodin. Zaměstnanec nějaký měsíc odpracoval 0 hodin, jiný třeba 10 hodin měsíčně. žádný měsíc zatím nebyl měsíční příjem 3500 Kč. Z tohoto titulu bereme, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože smlouvou nevyplývá odměna 3500 Kč a vyšší a neodvádíme sociální pojištění. Je to správně? Pokud v dalším měsíci příjem překročí 3500 Kč, nesplní parametry pro ZMR a odvede sociální pojištění ze mzdy jen v tomto měsíci, je to tak?
Vydáno: 11. 10. 2021
Zaměstnanec je od 1. 6. 2021 zaměstnán na DPČ. V měsíci 6, 7, 8 měl pod 3 500 Kč. V září si vydělal 13 000 Kč hrubého. Od jakého data ho máme přihlásit na OSSZ? S datem 1. 6. 2021 nebo s datem 1. 9. 2021? A pokud v dalších měsících nedosáhne částku 3 500 Kč, máme ho zase odhlásit z OSSZ a ZP?
Vydáno: 11. 10. 2021
+ Zobrazit dalších 20