Zdravotní a sociální pojištění

Jednatel s. r. o., který je zaměstnán zároveň na HPP u jiného zaměstnavatele, si chce uzavřít u své společnosti smlouvu o výkonu jednatele na výši odměny 10 000 Kč. Týkají se ho stejné a všechny odvody jako u zaměstnání na HPP, tj. záloha na daň, odvod sociálního a zdravotního pojištění v plné výši, nebo jsou zde nějaké výjimky? 

Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, obzvláště pro zaměstnavatele, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část. Od 1. 1. 2024 se zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této hodnoty. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2024 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč, zaokrouhleno na celou korunu nahoru), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).

Máme zaměstnance, kteří pracují v naší společnosti na dohodu o provedení práce, nikdy nepřesáhnou 10 000 Kč měsíčně a zároveň pracují v naší druhé společnosti také na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč. Kromě těchto dohod mají v jiné společnosti hlavní pracovní poměr, kde odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak je to od 1. 7. 2024? Sčítají se příjmy, i když se jedná o jinou společnost, a musíme za ně sociální a zdravotní pojištění odvádět i u dohod na DPP, i když jejich příjmy nepřesáhly 10 000 Kč?

V roce 2024 jsou změny v DoPP a DPČ, můžete nás informovat o jaké změny jde a které změny budou učinné od 1.7.2024? Jestli bude se zasílat k 20. dni následujícího měsíce přehledy?

Fyzická osoba, daňový rezident Rakouska, trvale bydlí a pracuje v Rakousku, vlastní byt v rekreační oblasti v ČR. Tento byt pronajímá krátkodobě turistům. Krátkodobý pronájem zajišťuje správcovská firma přes portály Booking a Airbnb na základě smlouvy o správě nemovitosti. Firma si ponechává provizi a zbytek posílá majiteli. Tento příjem naplňuje znaky SVČ a bude zdaňován v rámci §7. Chtěla bych se zeptat, jak musí tato fyzická osoba správně postupovat pro účely sociálního a zdravotního pojištění v ČR. Musí být zde přihlášena? Jak se vyřeší mezinárodní prvek a skutečnost, že fyzická osoba je účastníkem sociálního a zdravotního pojištění v Rakousku? Existuje nějaká možnost, resp. výjimka aby tato osoba nemusela být účastná SZ a ZP v ČR? Další dotaz je, jestli tato FO opravdu musí vlastnit živnostenské oprávnění, když veškeré služby spojené s ubytováním turistů provádí správcovská firma, zejména zajišťuje správu, údržbu, pronájem nemovitosti, cestovní služby, úklidové služby apod. Je jasné, že bez ŽL není možné uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 60%, avšak se dá uplatnit buď paušál 40% nebo skutečné výdaje. Nebude-li v tomto případě jednat o porušení živnostenského zákona, když tyto služby nezajišťuje sama a zároveň němu mít ŽL? 

Moje dcera ukončila bakalářské studium na VŠ, které úspěšně završila složením bakalářské zkoušky, a to dne 6. 6. 2024. Ve studiu již nebude pokračovat. Prosím o informaci, do kdy / do jakého měsíce je z pohledu sociálního a zdravotního pojištění ještě považována za studenta, za kterého hradí pojistné stát? 

Období registrace pojištěnce na úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž má po celou dobu této registrace svůj pojistný vztah vyřešen. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy musí (od následujícího kalendářního měsíce) postupovat podle možností dále uvedených.

Za pozdní úhradu pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanovuje prakticky automaticky příslušné penále, které se počítá podle počtu dnů prodlení podle příslušné sazby (aktuálně jde o sazbu 8 % p. a. plus repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení). V praxi je proto vhodné monitorovat úhrady příslušného pojistného, aby nevznikalo z různých důvodů penále za pozdní úhradu. U České správy sociálního zabezpečení i u některých zdravotních pojišťoven je monitorování možné i online, případně lze požádat o bezdlužnost a získat závazné potvrzení, že neexistuje dluh u příslušné instituce. V případě existujícího dluhu totiž dojde po doručení platebního výměru nebo výkazu nedoplatků k vymáhání pojistného včetně penále. V případě, že se subjekt ocitne v tíživé finanční situaci, může požádat příslušný orgán o splátkový kalendář. Penále je také možné na základě žádosti promíjet, přičemž může být vhodné také sledovat mimořádné promíjení jako „milostivé léto“. Tento článek se zabývá základními informacemi o sankcích ve formě penále a obsahuje také základní informace pro promíjení.

Každý rok k 1. 1. se mění hranice příjmů, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné mzdy. Na výši průměrné mzdy jsou navázány redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, maximální výše vyměřovacího základu, rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) minimální výše základů pro odvod pojistného a pro účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Důsledkem vývoje legislativního procesu je v právních podmínkách zdravotního pojištění skutečnost, že se u plátců mění k datu 1. 1. podmínky pro placení pojistného. V této souvislosti lze konstatovat, že ani datum 1. 1. 2024 nebylo v tomto směru výjimkou. Jaké podmínky tedy registrujeme v letošním roce u jednotlivých skupin plátců, a to i z hlediska výše plateb pojistného?

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je definován termín „průměrná mzda“ (viz dále). Jaký je praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Pokud má odměňovaný člen statutárního orgánu zároveň dohodu o pracovní činnosti, posuzují se jednotlivé příjmy za účelem stanovení odvodů zvlášť? Tedy pokud má měsíčně příjem např. 1.700 Kč z DPČ a 3.000 Kč jako odměnu člena výboru, pak se nebude odvádět sociální pojištění z příjmů a zdravotní pojištění z DPČ?

Zaměstnanec, zaměstnaný od 5. 1. 2009 (dosud) byl od 20. 10. 2010 do 20. 02. 2011 ve výkonu trestu. Byla provedena vůči sociální správě odhláška a následná přihláška. Nyní volala ohledně Přílohy k žádosti o dávku pracovnice OSSZ s tím, že je uváděno datum v kolonce "Zaměstnán od" den 5. 1. 2009, ale že to je chybně, že má být uváděno datum, kdy byl opět přihlášen po výkonu trestu, tedy 21. 02. 2011. Zaměstnanec byl (a je) stále naším zaměstnancem. Od roku 2011 až dosud proběhlo několik pravidelných kontrol ze strany OSSZ, zároveň zaměstnanec byl již několikrát v pracovní neschopnosti a dosud tento údaj nebyl nikým rozporován. Ráda bych věděla, jaký údaj je správný, protože z důvodu, že pracovní poměr trvá od roku 2009 bez přerušení, můj mzdový program nabídne pouze datum skutečného nástupu do pracovního poměru a u tohoto pracovníka bych musela při další pracovní neschopnosti delší 14 dnů ručně předělávat datum v této kolonce. 

Jak se daní Hoppygo (půjčovné vozidla)? Pokud klient 20× za rok pronajme své auto, musí ho před nájmem uklidit a dotankovat, jedná se o zdanění v § 6 nebo 7 nebo 10 ZDP?

Občan, fyzická osoba, rezident ČR, má jen příjmy z § 6 ZDP. Na Slovensku vlastní nemovitost, kterou krátkodobě pronajímá. Na Slovensku podal přiznání z dani z příjmu fyzických osob, ve kterém má příjmy z nájmu uvedeny jako příjmy ze živnosti ve výši 3 000 EUR, náklady 2000 EUR a základ daně 1 000 EUR. Daňová povinnost na Slovensku je tedy 0 EUR. Nyní má podávat v ČR přiznání z celosvětových příjmů. V tomto přiznání by měl příjmy z nájmu zdanit. Daň k započtení je 0 Kč. Jedná se tedy o příjem v § 9 nebo § 7 ZDP? Mohu uplatnit k příjmům výdajové paušály, v jaké výši? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění ze zahraničních příjmů? Má ho odvádět v ČR nebo na Slovensku? Nemá v současné době v ČR vyřízený živnostenský list, jen na Slovensku.

Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).

Výpomoci studentů zaměstnavatelé rádi využívají i z toho důvodu, že ve zdravotním pojištění neplatí pro tyto osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ, což je z finančního hlediska výhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnaného studenta. To znamená, že vyměřovacím základem může být částka relevantně i nižší než 18 900 Kč. Aby však zaměstnavatel mohl při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím odvodu pojistného takto postupovat, musí mít oporu ve formě potvrzení o studiu vystaveného příslušnou školou.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v roce 2024 tedy částka 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují, tedy sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací.

Kdy je SVJ povinno registrovat své statutární zástupce na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu? I když nepobírají žádnou odměnu, nebo jen v případě, že jejich příjem zakládá účast na zmíněných pojištěních, tzn. na zdravotní od 1 Kč a na sociální od 4000 Kč? A od jakého data přesně? Četla jsem, že od zvolení do orgánu SVJ, což může být i několik let zpětně?