Zdravotní a sociální pojištění

Jsem mzdová účetní v jedné firmě. Na základě rozhodnutí firmy byla zaměstnancům přiznána prémie za výsledky roku 2025. Do mezd musím ale dát prémie snížené o sociální a zdravotní placené zaměstnavatelem (příkaz vedoucí). Může tohle vůbec firma zaměstnanci udělat a za jakých podmínek? 

OSVČ má v ČR zřízení živnostenský list, v ČR je přihlášena i ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, jiné příjmy nemá. Poskytuje online výuku jazyků pro české firmy. V listopadu 2025 se přestěhoval do Rakouska a stal se rezidentem Rakouska. Online výuku poskytuje i nadále českým firmám na český ŽL. V Rakousku mu přidělili Sozialversicherungsnummer, aby mohl chodit k lékařům. Jak vyplnit daňové přiznání v ČR, pokud se změnila rezidence OSVČ během roku? Mají se do daňového přiznání uvést příjmy pouze za leden-říjen? Sociální i zdravotní pojištění platí i nadále (v roce 2026) do České republiky. Jak vyplnit přehledy za rok 2025? Uvést také jen základ daně za leden až říjen nebo za celý rok? Pokud by v roce 2026 podával daňové přiznání pouze v Rakousku, jaký základ daně by uvedl do přehledů na sociální a zdravotní pojištění v ČR? Má být stále přihlášen u ČSSZ a VZP v České republice nebo se přeregistrovat na rakouské úřady sociálního a zdravotního pojištění?

Rodina se přestěhovala z Argentiny do ČR. Paní pracuje od ledna 2025 v neziskové organizaci. ELDP 2025 je nutno zaslat na ČSSZ. Mám vyplnit adresu z Argentiny nebo adresu, na které bydlí rodina v ČR? Nebo jsou u těchto cizinců jiné změny? 

Důchodce má roční příjem z nezdaněných autorských honorářů 30 000 Kč (ostatní honoráře zdaněny u zdroje srážkovou daní). U příjmů do 50 000 Kč nemá povinnost podat daňové přiznání. Na zdravotní pojišťovnu a OSSZ však Přehledy OSVČ podat musí. Pokud by nepodal DPFO na FÚ (jen čestné prohlášení), tak by vyměřovacím základem na Přehledu pro ZP bylo 50 % z celého příjmu, tedy 15 000 Kč (nemá žádné skutečné výdaje)? A kdyby DPFO podal a uplatnil paušální výdaje 40 % z příjmů, tak by VZ pro ZP bylo 50 % z daňového základu, tedy 9 000 Kč (30 000 - 40 % / 2)?

Pro plnění povinností zaměstnavatele je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů. Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP mimo výjimek daných zákonem. O která ustanovení se jedná? Těmito výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1.–7. zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a dále pojistné zaměstnavatel neodvádí také u zúčtovaných plnění vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Zaměstnanec je s 5letým dítětem v ozdravovně na cca 3 – 4 týdny. Do datové schránky došla DPN. Je to správně? Má tedy zaměstnanec nemocenskou a prvních 14 dnů hradí zaměstnavatel? Jedná se o s. r. o. 

Senioři uzamčení ve 3. penzijním pilíři se v brzké době dočkají konkrétní pomoci od státu. Ministerstvo financí připravilo jednoduchou novelu podanou dne 26. 2. 2026 jako poslanecký návrh Aleny Schillerové a Patrika Nachera.

V článku si vysvětlíme, z jakého důvodu je pro občana-pojištěnce důležitý jeho trvalý pobyt na území České republiky. Každý pojištěnec musí být zařazen do jedné z kategorií zdravotního pojištění, kterými jsou zaměstnanec, OSVČ nebo „státní pojištěnec“, aby byl jeho pojistný vztah v pořádku. Trvalý pobyt na území České republiky hraje klíčovou roli v řešení zdravotního pojištění občanů. Zaměstnanci s pracovní smlouvou nemusí odvádět pojistné během celoměsíční pracovní neschopnosti, zatímco osoby pracující na základě dohod musí být na takový kalendářní měsíc jako zaměstnanci odhlášeny. OSVČ nemusí platit zálohy například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním jejich podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů, nebo když jsou po celý měsíc neschopní práce. „Státní pojištěnci“ jsou osvobozeni od placení pojistného, pokud nevykonávají výdělečnou činnost. Důležitým faktorem pro pojištěnce je také možnost vynětí z českého systému například při dlouhodobém pobytu v zahraničí.

Od 1. 1. 2026 se zvýšil vyměřovací základ pro platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce na 16 206 Kč, což je zároveň částka, kterou mohou vybraní zaměstnavatelé odečítat od dosaženého příjmu zaměstnanců. Tímto krokem se zvyšuje finanční úspora pro zaměstnavatele i zaměstnance, kteří jsou poživatelé invalidního důchodu. Tento specifický odpočet je dostupný pouze pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to bez ohledu na stupeň invalidity. Zvláštní postup se týká stanovení vyměřovacího základu v případě, kdy zaměstnanec pobírá invalidní důchod pouze část měsíce. Formou příkladů si ukážeme správný postup zaměstnavatele při řešení různých situací.

Pracovník s hodinovou mzdou má uzavřen pracovní poměr od soboty 1. 11. Skutečný nástup do práce v pondělí 3. 11. Od kterého data mají být přihlášky na VZP a OSSZ? Změnilo by se něco, kdyby byl odměňován měsíční mzdou? Jaké datum má být uvedeno na oznámení o dávku NP a na ELDZ?

Pokud je přerušena živnost od roku 2024 je povinnost podat za rok 2025 nulové daňové přiznání a nulové přehledy na SP a ZP? 

OSVČ platí nemocenské pojištění od 1. 1. 2022, 30. 11. 2025 ukončila podnikání a tím i placení nemocenského pojištění. Od 1. 12. 2025 je zaměstnaná. Zaměstnankyně zjistila, že je těhotná a 1. 6. 2026 by měla nastoupit na mateřskou dovolenou. Bude mít nárok na mateřskou dovolenou? Započítá se jí do potřebných dob (alespoň 270 dní za poslední 2 roky a 180 dní za poslední rok) nemocenské pojištění OSVČ?

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Poslanecká sněmovna schválila návrh ministra práce Aleše Juchelky na odklad výplaty tzv. superdávky, která se měla původně začít vyplácet od května. Termín se nyní posouvá na srpen. Důvodem posunu je složitost přepočtu a administrativa spojená s novým systémem.

Jsem jednatelem společnosti, mám aktivní živnostenský list (vedlejší činnost), jelikož jsem zároveň zaměstnaný (mimo vlastní s. r. o.). Chtěl bych v roce 2026 využít manželku jako spolupracující osobu. Manželka pracuje na zkrácený úvazek (odvádí zdravotní pojištění z minima). V roce 2026 předpokládám výši příjmů z § 7 ZDP v celkové částce 500 000 Kč. Pokud bych na manželku přerozdělil 50 % příjmů a výdajů, byl by správný výpočet: 500 000 × 0,5 = 250 000 Kč – příjmy – základ daně každý. Výdaje by byly uplatněny paušálním výdajem (60 %), tedy 500 000 × 0,6 × 0,5 = 150 000 Kč výdajů každý. Předpokládám, že budeme oba dva stále bráni jako „OSVČ vedlejší“, oba dva budeme muset podat daňové přiznání a přehledy na SP a ZP. Jelikož bude naše činnost posuzována za vedlejší, tak odvedeme každý 15 000 na dani (100 000 × 0,15) a 6 750 na zdravotním pojištění (100 000 × 0,5 × 0,135), kdy sociální pojištění hradit nebudeme, jelikož rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost se v roce 2026 zvyšuje na 117 521 Kč? Je má úvaha správná? Pokud manželku nahlásím na FÚ, OSSZ a ZP od 20. 2. 2026 budu moci uplatnit na ní max. 505 000 (11 × 45 000) anebo 450 000 (10 ×45 000)? Jakou výši příjmů mohu na manželku maximálně převést? Například pokud bych měl příjem 2 000 000, mohu na ni převést příjmy maximálně ve výši 540 000, anebo se jedná o rozdíl převyšující příjmy tedy například 1 000 000 (50 % ze 2 000 000 Kč)?

Jak správně uvést údaje do dohody o provedení práce, aby se nejednalo o zaměstnání malého rozsahu? V našich DPP máme uvedenu hodinovou sazbu a počet hodin 30 hodin za týden. Často se však stává, že tento počet hodin za týden zaměstnanec neodpracuje, protože není potřeba, aby pracoval. Je uvedena i obecná poznámka o celkovém počtu hodin stanovených pro dohodu o provedení práce 300 hodin. Ptám se na základě informace, že „za zaměstnání malého rozsahu se považuje i ta DPP, kde není pevně stanovena částka a příjem je tedy uveden neurčitě“. Bude tedy nutné v DPP uvádět pevnou částku? 

Jak vykazovat postavení v zaměstnání – položka ID 10249 – u jednatelů a společníků s. r. o.? Pokud je jednatel nebo společník zaměstnán například jako Projektant, tak bych použila kód 1111 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Pokud je společník s. r. o. zaměstnán jako poradce na pár hodin v měsíci na DPP, pak kód 1221 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Kód 2210 Zaměstnavatelé – právnické osoby (ředitelé – vlastníci) bych použila pouze pro placenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, nebo pokud je jednatel nebo společník zaměstnán jako ředitel. Je to takto správně? Nebo veškeré smlouvy s jednateli a společníky spadají pod kód 2210? 

Na novém školení jsme se dozvěděli, že součástí JMHZ je i datum Úhrady mzdy, ale bohužel přednášející neměla žádné podrobné vysvětlění. Znamená to, že JMHZ můžu odesílat až po úhradě mezd a odvodů? A jak postupovat v případě, že součástí mezd jsou i hotovostní výplaty DPPP a zaměstnanci si je do 20. v měsíci nevyzvednou? Odeslat bez úhrad? 

Je hranice pro odvod sociálního pojištění v případě pracovníka, který dostává odměnu na základě výkonu funkce jednatele? Pokud by byla odměna nižší než 4 500 Kč měsíčně (v případě zdaňovacího období 2025) nepodléhala odvodu sociálního pojištění? 

Skupině zaměstnanců (svářeči) přispívá zaměstnavatel na důchodové připojištění, a to částkou 1 700 Kč měsíčně. Tito zaměstnanci spadají do 3. kategorie rizikových prací. Těmto zaměstnancům vznikne právo na povinný příspěvek na stáří ve výši 4 %. Zaměstnavatel je s touto skutečností seznámil. Zaměstnanci vzhledem k administrativní zátěži odmítli si o tento příspěvek požádat. Je tento postup v souladu s právní úpravou?