Zdravotní a sociální pojištění

  • Článek
Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností není ve zdravotním pojištění nijak mimořádnou situací. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů (resp. daňový základ) jsou v podnikatelské činnosti zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na Přehledu podávaném OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost (která činnost je hlavním zdrojem příjmů) sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Základní povinností zákonem stanovených skupin plátců je především řádné hrazení pojistného, resp. záloh na pojistné u OSVČ. Kromě státu, jehož prostřednictvím jsou realizovány zdravotním pojišťovnám platby za tzv. „státní pojištěnce“, rozlišujeme další skupiny plátců, a to: a) hromadné – zaměstnavatelé, b) individuální – osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, kdy se v tomto příspěvku zaměřím na zaměstnavatele jako na rozhodující skupinu plátců pojistného, kteří hradí pojistné jak sami za sebe, tak odvádějí i pojistné sražené zaměstnancům. Pojistné hrazené zaměstnavatelem musí být za příslušný kalendářní měsíc odvedeno (připsáno na účet) zdravotní pojišťovny nejpozději k 20. dni následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnavatel je povinen pojistné sražené zaměstnanci odvést zdravotní pojišťovně společně s částkou pojistného, které hradí jako zaměstnavatel. Jestliže zaměstnavatel strhává zaměstnanci pojistné, které zdravotní pojišťovně neodvádí, může být toto jeho počínání dokonce předmětem trestního stíhání. Pokud není pojistné placeno zaměstnavatelem včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném včetně souvisejícího penále. V uplatňování a následném vymáhání nezaplacených pohledávek jsou zdravotní pojišťovny nekompromisní, neboť platby od zaměstnavatelů představují v portfoliu jejich příjmů významnou položku.
Vydáno: 15. 06. 2022
Jsem OSVČ, daňové přiznání za rok 2021 za mě podává na základě plné moci daňový poradce. Na rozdíl od předchozích let jsem tuto skutečnost neoznámila na VoZP v domnění, že tuto skutečnost stačí uvést v Přehledu, při jeho podání v termínu do 1. 8. 2022. Nyní jsem na web stránkách VoZP našla následující text: Skutečnost, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna VoZP ČR doložit do 2. 5. 2022. Je postup VoZP správný? Pokud ano, jaké sankce můžu očekávat, pokud Přehled OSVČ podám v červnu 2022?
Vydáno: 07. 06. 2022
  • Článek
Občas se u zaměstnavatele objeví potřeba zajištění nepředpokládané (a dočasné) pracovní činnosti, třeba za dlouhodoběji nemocného zaměstnance, nebo nutnost zajistit určitý úkol, což není v silách stávajících zaměstnanců. V takových případech zaměstnavatelé nárazově využívají služeb určitých osob, řekněme formou „záskoku“ či přechodné výpomoci. V souvislosti s postupem v oblasti zdravotního pojištění musí zaměstnavatel primárně posoudit, zda zúčtovaný příjem svojí výší či charakterem sjednaného pracovněprávního vztahu zakládá účast na zdravotním pojištění, což si v právních podmínkách roku 2022 předvedeme formou příkladů.
Vydáno: 30. 05. 2022
  • Článek
V tomto příspěvku se zaměříme na výkon samostatné výdělečné činnosti našimi občany v zahraničí na straně jedné a osobami z ciziny v České republice na straně druhé. Z hlediska řešení zdravotního pojištění je důležité, o které osoby (resp. státy) se jedná. Bude-li se jednat o výkon podnikatelské činnosti v rámci států Evropské unie, případně ve státech Evropského hospodářského prostoru (což je Norsko, Island a Lichtenštejnsko), ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, postupuje se podle těchto právních předpisů upravujících sociální zabezpečení osob migrujících na „evropské“ úrovni: 1.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a2.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 , obě ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. 5. 2012 (u všech předpisů budu v dalším textu uvádět jen „Nařízení“). Jiné podmínky pak platí v situaci, kdy je podnikatelská činnost vykonávána ať už našimi občany v tzv. „třetí“ zemi, tedy mimo státy výše uvedené, anebo když se osoby z těchto států rozhodnou podnikat u nás. Nejprve si probereme možnosti, které přicházejí v úvahu v situaci, když se náš občan rozhodne pro výkon podnikatelské činnosti v zahraničí.
Vydáno: 11. 05. 2022
Zaměstnanec má uzavřenu DPČ od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 (jedná se o pedagoga soukromé školy). V dohodě má uvedeno „Rozsah dohodnuté práce: max. 20 hodin týdně, dle rozvrhu hodin“. Odměnu za práci má v určité částce za hodinu. Jeho příjem každý měsíc převýší rozhodnou částku 3 500 Kč. Předpokládáme, že pokud je prac. doba stanovena touto formulací, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec dle rozvrhu poprvé učil (před tímto datem nevykonával žádnou jinou práci) dne 4. 1. 2022 a naposledy vyučoval dne 29. 3. 2022. Ke kterému datu přihlašujeme a odhlašujeme k sociálnímu a zdravotnímu pojištění?
Vydáno: 04. 04. 2022
Od kterého měsíce se stává u OSVČ činnost hlavní, když v Rozhodnutí o odejmutí rodičovského příspěvku se uvádí, že „rodičovský příspěvek bude odejmut od 1. 4. 2022, protože nárok na dávku zanikl 8. 3. 2022“? Dne 8. 3. 2022 dosáhlo dítě OSVČ 4 let.  
Vydáno: 01. 04. 2022
Na kontrole OSSZ, která proběhla 9. 3. 2022 bylo zjištěno, že jsme neodvedli pojistné za společníka, druh činnosti společník, jednatel, v měsících 7-8/2020, kdy bylo prominuto pojistné pouze u zaměstnanců na pracovní smlouvu. Toto pojistné budeme doplácet v letošním roce. Z hlediska daně z příjmu je toto pojistné nákladem roku 2022? Anebo roku 2020 a my máme možnost podat dodatečné přiznání k dani z příjmu za rok 2020?
Vydáno: 31. 03. 2022
Bude-li mít poplatník daňového poradce pro zpracování přiznání k dani z příjmů FO, pak daňový poradce za něj z jeho datové schránky podaná daňové přiznání, plná moc může být předána až s podáním přiznání na FÚ, tj. do 01. 07. 2022. Jak je to s přehledy pro ZP a OSSZ? Je nutné do konce dubna hlásit, že má poplatník daňového poradce? Pokud ne. Pak může přehledy podat také daňový poradce či nesmí nebo musí být na přehledu ruční podpis poplatníka a pak by přehledy mohl daňový poradce podat? Nebo si je musí podat poplatník sám s podpisem či přes datovou schránku?
Vydáno: 28. 03. 2022
Osoba se účastnila taneční soutěže, doslala honorář ve výši 300 000 Kč. Honorář jsem zdanila v DPFO jako příjem v § 7 ZDP, náklady paušálně ve výši 40 %. Tato osoba nemá jiné příjmy jako OSVČ. Má povinnost podat Přehledy na OSSZ a ZP? Podléhá tento příjem sociálnímu a zdravotnímu pojištění? 
Vydáno: 24. 03. 2022
  • Článek
Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění k datu 1. 1. 1993 zaujímala specifickou roli problematika placení pojistného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance. Do konce roku 2014 platilo, že v případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádělo (navyšoval se vyměřovací základ zaměstnance podle počtu kalendářních dnů trvání neplaceného volna), výjimky byly taxativně vyjmenovány v tehdy platném ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) – c) zákona č. 592/1992 Sb. , o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 592/1992 Sb. ). Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci byl zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli celou částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil neboli pojistné z důvodu neomluvené absence platil prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši absentující zaměstnanec, a to vždy, bez výjimky.
Vydáno: 17. 03. 2022
Zaměstnankyni končí RD dne 12.2.2022 s druhým dítětem, které měla během RD s prvním dítětem. Domluveno se zaměstnavatelem, který souhlasí, že bude mít neplacené volno, takže si napíše žádost o neplacené volno z důvodů péče o dítě do 4 let věku a k tomu bude mít souhlas zaměstnavatele. Zdravotní pojištění a sociální pojištění se v tomto případě neodvádí? A ve mzdách bude dále s neplaceným volnem, mám hlásit nějakou změnu na VZP a OSSZ, že má nyní zaměstnankyně neplacené volno? Má zůstatek 15 dní dovolené z předchozích let, kterou nevybrala, můžu ji tuto dovolenou dále převádět do dalších let? Nebo po skončení RD musí vyčerpat všechnu dovolenou a pak teprve nastoupit na neplacené volno? Nebude to mít vliv na ZP a SP, když nemůže nastoupit do práce a nenaváže jí časově na RD neplacené volno? Bohužel, druhé dítě je postižené, takže se do práce pravděpodobně již nevrátí, jak se toto potom řeší, pokud bude stále dál zaměstnankyní firmy?
Vydáno: 15. 03. 2022
Svážíme zaměstnance do práce a zpět autobusem. Cena obvyklá je 80 Kč/den. Tuto problematiku máme zohledněnu ve vnitřním předpise, ale více méně obecně. Dále máme sepsány dohody o srážce ze mzdy se zaměstnanci, kteří svoz využívají a to pokud využívá tento svoz více jak půl měsíce až celý měsíc, má srážku 1 000 Kč, pokud svoz využívá méně jak půl měsíce, má srážku 500 Kč. Příklad: Měsíc má 20 PD, cena obvyklá 80 Kč/den, srážka ze mzdy, dle využití svozu 1 000 Kč nebo 500 Kč. 1) Zaměstnanec využívá svoz 15 PD: 15 dnů x 80 Kč = 1 200 Kč –1 000 Kč (srážka) = 200 Kč (částka ke zdanění) PD x cena obvyklá = cena obvyklá za měsíc – srážka dle dohody = částka ke zdanění 2) Zaměstnanec využívá svoz 5 dnů: 5 dnů x 80 Kč = 400 Kč –500 Kč (srážka) = –100 Kč, nedodaňuji tedy nic. Je tento postup správný a můžeme tento model používat? Jde mi hlavně o zdanění.
Vydáno: 14. 03. 2022
Společnost s. r. o. zapůjčila peníze svému jednateli ve výši 1 mil. Kč v roce 2010. Každý měsíc je jednateli srážena ze mzdy splátka ve výši cca 4 500 Kč. Jak má být tato půjčka úročena? Dočetla jsem se, že o tento úrok má být navýšena hrubá mzda jednatele jako o nepeněžitý příjem, ze kterého má být odvedeno sociální a zdravotní pojištění. Proč tento úrok navyšuje hrubou mzdu jednatele, když se jedná o závazek jednatele vůči firmě, tzn. firmě dluží?
Vydáno: 14. 03. 2022
Restaurace inkasuje platby kartou vč. spropitného, do EET jde částka bez spropitného, spropitné chtějí jednou měsíčně dát zaměstnancům do mzdy. Jak se k tomu postavit účetně a co je správně? 1. Pokud zadáme do mzdy tzv. přidanitelnou položku 2 000 Kč (podobně jako u 1 % VC automobil), provedou se odvody, čistá mzda je nižší o tyto odvody. Vyplatit potom zaměstnanci celou částku 2 000 Kč z pokladny, s tím, že jsme to ve mzdě zdanili, vč. odvodů SP a ZP? 2. Nebo zaměstnanci navýšit hrubou mzdu o 2 000 Kč, z toho se klasicky provedou odvody a čistá mzda je vyšší o spropitné po odvodech? 
Vydáno: 14. 03. 2022
Maminka, zaměstnankyně (hlavní pracovní poměr), z něhož pobírá peněžitou pomoc v mateřství a současně OSVČ (vedlejší činnost). Může současně pobírat PPM a vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, aniž by jí bylo odepřena dávka PPM? Dále při podávání přehledu o příjmech a výdajích vyplní měsíce, v nichž pobírala PPM a současně vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (jako vedlejší činnost), bude v těchto měsících povinna odvádět pojistné z daňového základu?
Vydáno: 11. 03. 2022
Jak to bude se mzdou a odvody v případě zaměstnání občana, který je v evidenci ÚP a ten za něj platí zdravotní pojištění? Je mi jasné, že si může na zkrácený úvazek vydělat jen 8 100 Kč za měsíc. Bude se dopočítávat ZP do minima a kdo to bude případně platit, zda firma nebo zaměstnanec? Budou se vypočtené odvody na SP a ZP za zaměstnance i firmu odvádět v plné výši nebo se nějak zohlední platba ÚP na ZP? Má firma nebo zaměstnanec nějaké oznamovací povinnosti vůči ÚP?  
Vydáno: 11. 03. 2022
Jaké je lhůta pro doplacení sociálního a zdravotního pojištění? Termín pro podání je 2. 5. 2022. Pokud podáme přehled např. 1. 3. 2022, je doplatek splatný do 8 dnů po podání, tudíž 8. 3. 2022, nebo stále platí termín pro doplacení 2. 5. 2022?
Vydáno: 08. 03. 2022
Zaměstnanec má pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek. Výplatu dostává včetně odměn od 14 - 20 000 Kč měsíčně. Má jeho zaměstnavatel povinnost vždy odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, ačkoliv mzda zaměstnance jeho výše nedostáhne? Pokud ano, tento doplatek pak uhradí ze své mzdy zaměstnanec nebo zaměstnavatel? Byla by situace stejná, pokud by měl zaměstnanec uzavřenou pouze dohodu o pracovní činnosti a dostával by mzdu také v tomto rozmezí? 
Vydáno: 07. 03. 2022
  • Článek
V tomto článku uvedeme základní aktuální informace o povinnostech OSVČ v souvislosti s podáním tiskopisu „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2021“ (dále jen „Přehled“) a o placení záloh na důchodové pojištění v roce 2022.
Vydáno: 04. 03. 2022
+ Zobrazit dalších 20