Zdravotní a sociální pojištění

Můj klient, fyzická osoba, se stal plátcem DPH k 28. 9. 2025 podle § 6 odst. 2 písm. b) ZDPH. Do té doby platil paušální daň. Předpokládám, že nyní bude moct vést daňovou evidenci nebo uplatnit výdaje paušálem. Vzhledem ke značným nákladům se rozhodneme asi pro daňovou evidenci. Je možno uplatnit výdaje vzniklé před datem 28. 9. 2025, které byly uhrazeny bankovním převodem po tomto datu, nebo se má za to, že byly součástí výdajů/příjmů v období, kdy klient platil paušální daň ? Předpokládám, že bude podávat daňové přiznání za celý rok 2025? Se zohledněním období, kdy byl plátcem paušální daně? 

Na který účet je potřeba účtovat odměnu jednatele společnosti? V mé praxi jsme ji vždy účtovali na účet 522. Můžete mi prosím potvrdit, zda je to správný postup? 

Chtěli bychom od 1. 1. 2026 registrovat nového zaměstnavatele na OSSZ. Budeme přihlašovat na hlavní pracovní poměr jednoho zaměstnance od 1. 1. 2026. Lze využít stávajících přihlášek? V jakém termínu musíme tyto přihlášky nejpozději podat?

Jakým způsobem máme od ledna 2026 dohlásit na OSSZ smlouvu o výkonu funkce jednatele a dohodu o pracovní činnosti (obě do 4 500 Kč měsíčně)? Obě trvaly již v roce 2025. Bude nějaký nový formulář, kde se budou dohlašovat? Do jakého termínu musíme dohlásit?

Pracovní poměr zaměstnance vznikl dle pracovní smlouvy dne 1. 11. 2025. Přestože má zaměstnanec rozvrženu pracovní dobu pouze na pracovní dny (pondělí až pátek), byl jako den nástupu do zaměstnání v pracovní smlouvě sjednán na sobotu 1. 11. 2025. Zaměstnanec je odměňován měsíčním platem. Za měsíc listopad se mu měsíční plat nekrátí. Jaký den nástupu uvést do "Oznámení o nástupu do zaměstnání" pro místně příslušnou OSSZ? Předpokládám, že lze uvést 1. 11. 2025, jelikož v souladu s § 10 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění se za den, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, za který se plat nekrátí.

Pokud je někdo na nemocenské – rizikovém těhotenství u jedné firmy A, může si tento člověk sjednat DPP u jiné firmy B na tu samou činnost, kterou vykonával ve firmě A na HPP? Případně lze mít DPP u druhé firmy B na úplně jinou činnost, než vykonával na HPP ve firmě A? 

Podnikatel, fyzická osoba, neplátce DPH, ukončil podnikání zrušením živnostenského listu ke dni 21. 10. 2025. Bylo nahlášeno na finanční úřad, OSSZ i zdravotní pojišťovnu. V živnostenském rejstříku bylo zaneseno ukončení k 21. 10. 2025. Dne 22. 10. 2025 zemřel. Je potřeba podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob ke dni úmrtí, nebo podává se daňové přiznání, vzhledem k tomu, že měl ukončenou živnost 21. 10. 2025 a zemřel následný den, v termínu 31. 3. 2026? Jak to bude prosím s přehledy na sociální a zdravotní pojištění?

Od 1. 1. 2026 se zavádí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Ráda bych se zeptala, jakým způsobem bude probíhat registrace firem a zaměstnanců v období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026, pokud nový formulář bude spuštěn až v dubnu. 

Zaměstnankyně nastoupila dne 20. 6. 2025 na mateřskou dovolenou. Její úvazek je 40 hodin/týden, základní výměra dovolené 4 týdny. Mateřskou dovolenou by měla čerpat do 2. 1. 2026 (28 týdnů). Po skončení PPM si chce vzít dovolenou (před čerpáním rodičovského příspěvku). K jakému datu se může přihlásit na rodičovskou dovolenou bez čerpání rodičovského příspěvku? Ten by začala čerpat do vyčerpání veškeré dovolené. Na jaký počet hodin dovolené za rok 2025/2026 má nárok?

Zaměstnavatel uplatňuje 5% slevu na pojistném u zaměstnance do 21 let věku. Přichází o tuto slevu, když nezaplatí pojistné do 20. následujícího měsíce, např. zaplatí odvody až 30? Přichází o tuto slevu, když nebude do 20. následujícího měsíce podán Přehled o pojistném, např. bude podán až 30?

Zaměstnanec firmy je odměňován formou ročních prémií, které jsou standardně součástí listopadové mzdy vyplácené v prosinci. Během listopadu však nastoupil na nemocenskou. Můžeme mu roční prémie vyplatit v této listopadové mzdě, i když je v dočasné pracovní neschopnosti a prémie se vztahují na celé roční období? A jaký to případně má dopad na výplatu nemocenské dávky? Případně existují ještě nějaké další aspekty, které je potřeba zohlednit?

Od 1. 1. 2026 dojde ve zdravotním pojištění k významným změnám, které ovlivní především postupy zaměstnavatelů, OSVČ a pojištěnců. Klíčovou změnou je navýšení minimální mzdy na 22 400 Kč, což bude mít přímý dopad na výpočet minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnavatele a zaměstnance. Mění se podmínky pro výši započitatelného příjmu u dohody o provedení práce. Novelizace také přináší změny v plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem a ukládá nové povinnosti zaměstnancům a také pojištěncům.

OSVČ používající režim paušální daně odchází v 11/2025 na mateřskou dovolenou. Od jakého termínu má přerušit podnikání, aby nebyla povinna podat řádné přiznání k dani z příjmů včetně přehledů ZP + SP za rok 2025?

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnankyní pracovní poměr z důvodu reorganizačních změn ve firmě a na této její pozici. Podle zákona má nárok na 3 odstupné platy, ale jelikož je mezi nimi dohoda, aby tu dále nesetrvávala ve firmě dva měsíce ve výpovědní lhůtě, tak se domluvili na 3 měsíčním odstupném + na dvou platech navíc, které by vykompenzovaly tu výpovědní dobu. Jak to bude u těchto 3 + 2 platů s odvody zdravotního a sociální a s daněním? 

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Máme zaměstnance ve třetí kategorii pro obsluhu kovoobráběcích strojů, kteří mají stálou noční směnu. Z hygieny máme Rozhodnutí o zařazení do kategorie práce třetí, a to takto: Hluk - 2, Pracovní poloha - 2, Psychická zátěž - 3, Výsledná kategorie práce 3. Domníváme se správně, že v tomto případě se na zaměstnavatele nevztahuje povinný příspěvek na penzijní připojištění? 

V roce 2021 se zde řešila otázka, zda lze pracovat na tzv. procenta pro důchodce, který pobírá starobní důchod přeměněný z invalidního důchodu. Odpověď tehdy byla taková, že to lze: „Formální transformace důchodu podle § 61a ZoDP by neměla znamenat zhoršení postavení pojištěnce dosahujícího příjmů, z nichž je odváděno pojistné. Je tedy třeba, aby ČSSZ v těchto specifických případech postupovala tak, že pro účely stanovení výše starobního důchodu podle § 29 ZoDP bude předchozí dobu pobírání TSD považovat za dobu pobírání invalidního důchodu (pro invaliditu příslušného stupně), z něhož se tato dávka transformovala.“ Nezměnila se tato situace od 1. 1. 2025, kdy se do zákonné úpravy dostala sleva na sociálním pojištění pro pracující důchodce? Nově § 11 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. zakazuje užití doby s nárokem na slevu pro výpočet procentní výměry důchodu. Vzniká nárok na slevu objektivně splněním podmínky „výplata starobního důchodu po celý měsíc“, nebo je pro vznik nároku na slevu podat žádost o slevu? Jde mi o to, jestli stále může pracující důchodce pobírající transformovaný starobní důchod stále nějak získat dobu důchodového pojištění pro zvýšení jeho procentní výměry, např. tak, že o slevu nepožádá.

V praxi dochází k situacím, kdy zaměstnavatel získá zakázku v zahraničí a rozhodne se ji realizovat prostřednictvím vyslaného zaměstnance (zaměstnanců). To znamená, že vyslaný zaměstnanec nadále podléhá zaměstnavateli, který jeho práci řídí a zaměstnance odměňuje. Za vyslání se naopak nepovažuje případ, kdy zaměstnanec čerpá u svého zaměstnavatele v České republice pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno) a v jiném státě pracuje v pracovněprávním vztahu uzavřeném s jiným zaměstnavatelem. Ve kterém státě je pojištěna vyslaná osoba? Může být mimo zaměstnance vyslána i OSVČ? Z jakého důvodu je důležité, aby byla osoba vyslaná z České republiky vybavena českým formulářem A1? Na jaký rozsah zdravotní péče má vyslaná osoba nárok?

S účinností od 1. ledna 2026 dochází ke změnám jak v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě s dopady do placení pojistného jednotlivými skupinami plátců. V dalším textu se zaměříme na nejdůležitější změny, které přímo ovlivňují postupy zaměstnavatelů, dále tzv. samopláteckých skupin (tj. osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů) a státu, platícího pojistné za tzv. státní pojištěnce, jakož i občanů – pojištěnců nebo zaměstnanců.