Zdravotní a sociální pojištění

Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?
Vydáno: 25. 01. 2023
Jednatel ve svém jednočlenném s. r. o. bude mít od 1. 2. 2023 nově uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 3 900 Kč. Prohlášení poplatníka podepisovat nebude. Odvody na zdravotním a sociálním pojištění mu odvádí jiný zaměstnavatel. Bude odměna ze SVF podléhat zdravotnímu pojištění - vyměřovací základ 3 900 Kč, tzn. celkový odvod na pojistném 527 Kč? Máme se registrovat ke srážkové nebo zálohové dani?
Vydáno: 16. 01. 2023
OSVČ zemědělec a zároveň starobní důchodce má v roce 2022 příjmy pouze dotace a příjem z nájmu pozemku 8 000 Kč. Jsou to dotace na obdělávaného pozemku. 1) OSVČ se o ně stará a udržuje v souladu s podmínkami nároku na dotaci. Lze na tento příjem uplatnit 80% paušál? 2) Příjem z dotace byl inkasován ve výši 9 000 Kč v roce 2022 a dále bude v roce 2023 ještě vyúčtování – pravděpodobně OSVČ dostane ještě nějaký příjem v řádově tisícikorun – ať už dostane nebo nikoliv – bude se tento příjem započítávat už do roku 2023 – je tomu tak (zdanění příjmů na peněžní bázi)? 3) Nájem a příjem ve výši 8 000 Kč zdaní OSVČ dle § 9 zákona o daních z příjmů za použití paušálních výdajů ve výši 30 % nebo příjem z nájmu pozemku bude zdaňovat také jako příjmy z podnikání s 80 % paušálem? OSVČ nemá obchodní majetek a nevede daňovou evidenci. 4) Pokud by příjmy důchodce nepřesáhly 15 000 Kč (v roce 2022 však přesáhly) není povinen přiznání podat dle § 38g zákona o daních z příjmů? 5) V přehledech pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ uvede OSVČ své příjmy a u OSSZ nebude odvádět žádnou platbu (nepřekročí limit pro účast vedlejší činnost) a u ZP vypočte a odvede příslušnou částku a následně žádné zálohy platit nebude, je tomu tak?
Vydáno: 13. 01. 2023
Innvalidní důchodce, který si přivydělává na živnostenský list, je povinen platit 1x ročně zdravotní pojištění. Sociální pojištění musí hradit (za rok 2022) až od 93 387 Kč zisku, nebo příjmu? 
Vydáno: 05. 01. 2023
Je možné, aby se OSVČ rozhodla neplatit sociální pojištění (důchodové) - tu povinnou část a tzv. „vystoupila ze systému“ vědoma si toho, že na stáří neobdrží žádný důchod? Je to klasická česká OSVČ, bez jakýchkoliv jiných příjmů, nikdo jiný za ní sociální pojištění neodvádí.
Vydáno: 04. 01. 2023
Osoba vykonávala samostatnou výdělečnou činnost hlavní několik posledních let. Nyní ji bude zpětně přiznán řádný starobní důchod k datu 1.5.2020 a doplacen zpětně. Za roky 2020, 2021 již podala přehled o příjmech a výdajích na OSSZ i zdravotní pojišťovnu, platila vždy minimální pojistné v obou případech. Může nyní podat opravné přehledy na OSSZ i zdravotní pojišťovnu z důvodů, že zpětně od 1.5.2020 by byla její SVČ hodnocena jako vedlejší a požadovat vrácení přeplatků na pojistném? Ke změnám daňového základu by nedošlo, ale ke změně minimálního vyměřovacího základu ano.
Vydáno: 27. 12. 2022
  • Článek
Zaměstnavatelé se při placení pojistného zdravotní pojišťovně za své zaměstnance setkávají s různými případy, kdy základní povinností zaměstnavatele je řádně vyhodnotit nastalou situaci a posléze správně vypočítat a včas odvést pojistné podle zákona ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován. Formou příkladů si ukážeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2022.
Vydáno: 27. 12. 2022
  • Článek
Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2023 oproti roku 2022 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se zejména o zavedení slevy na pojistném, dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté, aktuální a podrobnější informace k těmto změnám budou uvedeny v lednovém čísle časopisu DHK č. 1-2/2023.
Vydáno: 27. 12. 2022
Mezi českou akciovou společností a její sesterskou společností z Brazílie byla uzavřena dohoda o dočasném přidělení zaměstnance z Brazílie do ČR. Podle všech znaků se jedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, nikoliv tedy o poskytnutí služby. Zaměstnanec je poskytnut do dobu 3 let, stane se rezidentem ČR (přestěhuje se i rodina). Brazilský zaměstnavatel nadále hradí zaměstnanci plat, jehož výše bude fakturována české společnosti a dále také v Brazílii sociální pojištění. Dotaz: je nutné, aby v České republice český ekonomický zaměstnavatel odváděl ze mzdy brazilského zaměstnance sociální a zdravotní pojištění? (nám to vychází, že ano, neboť jde o mezinárodní pronájem pracovní síly a s Brazílií není uzavřena bilaterální smlouva o sociálním pojištění).
Vydáno: 22. 12. 2022
  • Článek
V rámci zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění, ke kterému došlo k datu 1. 1. 2008, zůstala z pohledu zdravotního pojištění v podstatě jediná návaznost na nemocenské pojištění u rozhodných částek tzv. započitatelného příjmu, kdy tyto hodnoty zakládají účast na nemocenském (a návazně i na zdravotním) pojištění. Tyto situace, které si v dalším textu blíže rozebereme, jsou v zákoně č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 až 6.
Vydáno: 14. 12. 2022
  • Článek
Od 1. 1. 2023 se mění hranice příjmů platná v nemocenském a důchodovém pojištění a v pojistném na sociální pojištění, jejichž výše se odvozuje od průměrné mzdy. K valorizaci těchto hranic příjmů dochází každoročně vždy od 1. 1. Dnem 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon, kterým se zavádí sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele na zaměstnance se zkráceným pracovním úvazkem. Jsou navrhovány další změny, jejich účinnost se předpokládá v průběhu roku 2023; informace o nich bude uveřejněna až po jejich schválení.
Vydáno: 08. 12. 2022
  • Článek
S účinností od 1. 2. 2023 se zavádí sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele zákonem č. 216/2022 Sb. , kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákona o pojistném“). Cílem této úpravy je podpořit zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek těch zaměstnanců, kteří obtížně hledají uplatnění na pracovním trhu. Sleva proto náleží zaměstnavateli jen na stanovený okruh zaměstnanců (jen na zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru) a při splnění stanovených podmínek. Nepodporují se proto všechny zkrácené pracovní úvazky, v zákoně se pamatuje i na souběhy zaměstnání u téhož zaměstnavatele nebo i u různých zaměstnavatelů.
Vydáno: 08. 12. 2022
Na základě zákona č. 216/2022 Sb. budou moci zaměstnavatelé od 1. 2. 2023 uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení. Dle § 7a odst. 1 písm. g) zákona č. 589/1992 Sb. bude možné uplatnit slevu u zaměstnanců v pracovním poměru mladších 21 let. U těchto zaměstnanců na rozdíl od ostatních skupin zaměstnanců, u kterých bude možné uplatnit slevu, není stanovena podmínka, že s nimi musí být sjednána kratší pracovní doba. V § 7a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. je však uvedeno, že sleva na pojistném nenáleží, pokud odpracovaná doba v pracovním poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli včetně dob, které se považují za výkon práce, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin. Vztahuje se tato podmínka také na zaměstnance mladší 21 let? Ze zmiňovaného odstavce 4 nevyplývá, že by se na ně nevztahovala. 
Vydáno: 06. 12. 2022
  • Článek
Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Neboli vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahy výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP , podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Vyměřovacím základem zaměstnance je dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP ) a jsou od daně osvobozené (§ 4 , 4a a 6 odst. 9 ZDP ).
Vydáno: 01. 12. 2022
Může pobírat jednatel/společník společnosti s ručením omezením podporu v nezaměstnanosti? Jednatel/společník není společností odměňován.
Vydáno: 28. 11. 2022
U osob samostatně výdělečně činných se běžně stávalo, že v některých minulých letech neplatili sociální pojištění, pokud dosáhli nižšího zisku. Dejme tomu, že v konkrétním případu by to byl rok 1996 a 2000. Nyní by OSVČ chtěla tyto roky mít důchodově pojištěné za účelem vyššího důchodu. Může nyní OSVČ podat opravný přehled o příjmech a výdajích za rok 1996 a 2000, kde uvede vyšší daňový základ a doplatí sociální pojištění? Má ČSSZ pravomoc kontrolovat, zda se nový daňový základ zakládá na pravdě? Dodatečné daňové přiznání podávat již nebude, protože to jsou roky starší tří let. Je to tak?
Vydáno: 28. 11. 2022
Fyzická osoba od 1. 1. 2022 do 5. 7. 2022 byla vedena na Úřadě práce. Od 6. 7. 2022 do 31. 8. 2022 byla vedena jako OSVČ. Příjmy i výdaje ze samostatné činnosti však byly 0. Od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022 byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr, kde učinila prohlášení. Bylo by lepší podat daňové přiznání na FÚ než pouze čestné prohlášení, že příjmy byly nulové? Předpokládáme, že v DAP uvedeme i příjmy ze závislé činnosti. Asi žádat o roční zúčtování u svého zaměstnavatele, když byla v roce 2022 i OSVČ není dobré? Přehled na OSSZ a VZP musí být podán. Zálohy zůstanou jako platby na důchodové a zdravotní pojištění – jednalo se o hlavní činnost? Zaplaceno v minimální výši dvakrát – 2 841 Kč OSSZ, 2 627 Kč VZP.
Vydáno: 28. 11. 2022
  • Článek
Součástí úřední činnosti zdravotních pojišťoven je provádění kontroly plnění zákonných povinností především u zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. Zdravotní pojišťovny kontrolují hlavně zaměstnavatele, kdy na základě předložených dokladů primárně prověřují, zda bylo pojistné za zaměstnance odvedeno za příslušný kalendářní měsíc včas a ve správné výši. Alternativní formu představují kontroly formou zaslaného vyúčtování pohledávek a plateb. Zaměstnavatelé jsou předmětem kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven především proto, že jsou rozhodujícími plátci pojistného pro naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.
Vydáno: 27. 11. 2022
Předpokládám, že veřejná obchodní společnosti si také nemůže uplatnit krácený paušál na dopravu jako je tu u ostatních společnosti? A pojistné zdravotní a sociální, které odvádí společníci ze zisku nemohou být uplatněny v nákladech v. o. s?
Vydáno: 16. 11. 2022