Účtování pohledávek, závazků

Přebírala jsem účetnictví od předchozí účetní. Před 5 lety byla pořízena zařízení na splátky (modem), přičemž závazek byl zaúčtován na účet 325. Tento závazek se postupně snižoval a letos mělo být uhrazeno posledních 7 splátek. Při kontrole jsem ale zjistila, že došlo k chybě a celkový počet splátek je 9. Na účtu 325 tak nyní přebývá částka, která měla být již uhrazena. Jak správně vyrovnat tento přebytek? Vše bylo již nákladově zaúčtováno před 5 lety. 

Česká společnost, plátce DPH, se zabývá dovozem a vývozem zboží. a) Zahraniční firmy neuhradily část vystavených faktur českou společností a nepředpokládáme, že nedoplatky budou uhrazeny, Některé jsou již od roku 2021. Je možné na ně vystavit opravnou položku ve výši 100 % a případně, jaký je správný postup pro proúčtování s nedoplatky faktur? b) Česká společnost neuhradila část přijatých faktur ze zahraničí ( z důvodu nedodání zboží). Jedná o část faktury roku 2021. Jaký je správný postup pro vyrovnání nedoplatků? 

Společnost A měla jediného společníka, fyzickou osobu, který ji prodal společnosti B, kde je také tato fyzická osoba 100% společníkem. Společnost A eviduje zápůjčku od bývalého společníka na účtu 365. Je možné přeúčtovat zápůjčku k bývalému společníkovi na účet 066 k datu prodeje společnosti? Může být zápůjčka od bývalého společníka, který je stále spojenou osobou, nadále bezúročná?

Od roku 2024 mohou poplatníci daně z příjmů právnických osob využít možnost vyloučit nerealizované kurzové rozdíly vyplývající z pohledávek a dluhů vyjádřených v cizí měně ze základu daně. Využití tohoto režimu je dobrovolné, avšak aby bylo možné jej využít, je nutné správci daně vstup do tohoto režimu oznámit nejpozději do konce třetího měsíce zdaňovacího období, za které chce společnost tento režim využít, a je nutné v něm setrvat nejméně dvě zdaňovací období. Vstup do tohoto režimu však přináší určité účetní a daňové důsledky, zejména ve vztahu k odložené dani, což podrobněji rozebírá Národní účetní rada ve své interpretaci I-50. Tento článek se zaměřuje na vysvětlení hlavních principů, které se vztahují k odložené dani v souvislosti s cizoměnovými přepočty a novým daňovým režimem vyloučení kurzových rozdílů.

Jsme zapsaný spolek (fotbalový klub) a pořizujeme pro své členy sportovní soupravy s logem klubu. Tyto soupravy objednáváme hromadně jménem klubu a zaplatíme dodavateli celou částku. Jednotliví členové si svou soupravu zaplatí a poté je jejich majetkem. Podobná situace je i v případě soustředění, kdy klub domluví ubytování a stravu, objedná pobyt a zaplatí fakturu. Poté od členů, kteří se soustředění zúčastní, vybere příslušnou částku tak, aby pokryla celkovou fakturu. Jak takovéto případy zachytit v účetnictví spolku? 

Fyzická osoba, vedoucí podvojné účetnictví, v r. 1998 vyfakturovala stavební práce za 3 702 293 Kč. Vzhledem k tomu, že nám odběratel nezaplatil, dali jsme pohledávku k soudu v r. 1999. Tvořili jsme opravnou položku k pohledávkám MD 558/D 391. V roce 2001 jsme pohledávku odepsali do nákladů a to tak, že 2 208 709 Kč jsme dali daňově MD 546000/D 311, nedaňově jsme odepsali 1 534 866 Kč MD 549100/D 311 a zrušili jsme opravnou položku. Tím jsme pohledávku „ztratili“ z účetnictví a vedli jsme ji jen na podrozvaze. Po mnoha soudních jednáních, a odvoláních, kdy už jsme nepočítali se žádnou úhradou, soud až v r. 2019 rozhodl, že dlužník má pohledávku včetně úroků z prodlení uhradit. V roce 2019 jsme vymohli pohledávku za společníkem dlužníka ve výši 1 062 000 Kč MD 315/D 646. V r. 2023 a 2024 probíhalo insolvenční řízení a po zpeněžení majetku dlužníka bylo do advokátní úschovy složeno 17 500 000 Kč. Městský soud v Praze vydal usnesení, že část výtěžku zpeněžení ve výši 9 309 921 Kč může insolvenční správce vyplatit věřiteli. Další část pohledávky ve výši 3 206 638 Kč zůstává zatím v advokátské úschově jako sporná pohledávka, ke které probíhá odvolání dlužníka (důvod odvolání: prodlužování soudního jednání ze strany věřitele, aby získal větší částku na příslušenství – větší úrok z prodlení – zcela nepochopitelné). Můžeme část pohledávky ve výši 1 534 866 Kč, kterou jsme odepsali nedaňově v r. 2001 v roce 2024 nedanit, vyčlenit v daňovém přiznání na ř. 112, protože už jednu zdaněná byla? Zbylou výši úhrady 9 309 921 – 1 534 866 = 7 775 055 Kč zdaníme ve výnosech v r. 2024 (MD 315/D 648). O žádných úrocích jsme v předešlých letech neúčtovali, protože dodnes nebylo jisté, zda nám soud úhradu přiřkne a dlužník zaplatí, či nikoliv. Musíme zdanit i část úroků, proti kterým se dlužník opět odvolal, a soud probíhá a částka zůstala v advokátní úschově? Máme o úrocích v advokátní úschově účtovat MD 315/D 662 nebo MD 315/D 384?

1) Měly by se vystavené faktury do účetního deníku účtovat k datu vystavení faktury nebo k datu uskutečnění zdanitelného plnění? Pokud firma účtuje vystavené i přijaté faktury k datu DUZP (kvůli měsíčnímu sledování výsledku hospodaření), je to špatně? 2) Pokud vystavíme fakturu 5. 1., ale s DUZP 31. 12., mohou být výnosy i pohledávky zaúčtovány k datu 31. 12.? Nebo musíme výnosy do starého roku účtovat přes časové rozlišení a pohledávky budou zaúčtovány až k datu 5. 1.?

Převzali jsme účetnictví agentury práce, která vznikla v roce 2019. Při založení agentury práce bylo nutné složit Úřadu práce kauci ve výši 500.000,- Kč. V účetnictví však toto není proúčtováno. Nyní jsme dodatečně zjistili, že kauce nebyla zaplacena společníkem, ale fyzickou osobou, která nemá s s.r.o. nic společného. Jen za "společnost" tuto kauci zaplatila. Jak bysme nejlépe nyní kauci měli zaúčtovat? Lze zaúčtovat 314/379, 379/221 a peníze vrátit této fyz. osobě?

Počínaje účetním obdobím začínajícím 1. 1. 2024 nebo později mohou účetní jednotky s výjimkou těch, které vedou jednoduché účetnictví, využít možnost vyloučení určité skupiny tzv. „nerealizovaných“ kursových rozdílů ze základu daně. Pokud tuto možnost účetní jednotky využijí, pak kromě poměrně pracného procesu sestavení základu daně na ně čeká ještě reakce účetnictví, a to v podobě vzniku dočasného rozdílu, který je součástí základu pro výpočet odložené daně.

Neuhrazené pohledávky představují významné riziko pro finanční stabilitu podniku, a proto je důležitá jejich správná evidence, pravidelná inventarizace a efektivní vymáhání. Je nezbytné pečlivě sledovat daňové aspekty spojené s odpisy pohledávek a využít dostupné daňové úlevy, což může významně přispět k finanční stabilitě podniku.

Ke dni 1.1.2025 bude FO- lékař prodávat stávající lékařskou praxi smlouvou o koupi obchodního závodu kupujícímu- nově založené s.r.o. Tzn. že lékař OSVČ bude prodávat obchodní závod právnické osobě. Není mi jasné, jak zaúčtovat počáteční stavy majetku a závazků, které budou smlouvou o koupi podniku přecházet na společnost s ručením omezeným (DHM, zásoby, pohledávky, závazky). Například pohledávky vykázané k 31.12.2024 lékařem FO budou po 1.1.2025 uhrazeny již na účet kupujícího- tedy nové s.r.o. Ve smlouvě o koupi obchodního závodu si smluvní strany dohodly, že je nutno vypořádat jednak pohledávky za období do 31.12.2024, které budou uhrazeny až po 1.1.2025, a taktéž i výsledky vypořádání ročního vyúčtování zdravotních služeb od zdravotních pojišťoven za 2.pololetí roku 2024, které bude zdravotními pojišťovnami provedeno v 1. pololetí roku 2025 a uhrazeny ne lékaři-FO, ale již na účet nové s.r.o. Smluvně je ve smlouvě o koupi podniku ujednáno, že tyto pohledávky jdou zcela za prodávajícím a nová společnost s.r.o. je povinna je jako součást kupní ceny uhradit prodávajícímu. Kdo bude tyto příjmy za rok 2024, které již ale budou uhrazeny na účet nově vzniklé společnosti (s.r.o.) danit? Jak správně tyto platby od zdravotních pojišťoven zaúčtovat u příjemce, tedy s.r.o., když se jedná o příjmy za období, kdy zdravotní služby ještě neprovozovala, ale jsou součástí majetku obchodního závodu ke dni nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu a budou následně převedeny prodávajícímu?

Společnost dostala pokutu na auto. Jakým způsobem zúčtovat pokutu z pohledu účetnictví a daně. 

Jednatelé mi dodávají do pokladny doklady, které platili svojí platební kartou. Mohu je do pokladny zaúčtovat a proplatit je? 

Soudní znalec, OSVČ, plátce DPH, fakturuje odměnu za znalecké posudky. Poměrně často odběratel, což je policie nebo soudy, zaplatí jinou částku, než je na faktuře, většinou bez vysvětlení, proč zaplatili méně nebo více. Částky nad rámec fakturace ihned daníme (vystavujeme fakturu, odvádíme DPH), částky nedoplatků faktur vedeme v pohledávkách. Je to správný postup? Většina nedoplatků prý vzniká tím, že instituce „něco neuznají“, takže nedoplatky nebudou nikdy zaplaceny, ale neexistuje o tom žádný písemný zápis. Pohledávky se tak budou pořád hromadit. Jediným řešením je dodanění pohledávek při ukončení podnikání, nebo je ještě jiný postup?

Firma s. r. o., plátce DPH, má pohledávku ve výši cca 1 mil. Kč po splatnosti nyní 30 měsíců (do promlčení chybí 6 měsíců), dlužník fyzická osoba/občan, jde o kamaráda jednatele, dluh by měl být v budoucnu uhrazen, opravné položky nejsou zatím vytvořeny. Jak postupovat z pohledu účetnictví, aby nedošlo k promlčení pohledávky?

Jaké je správné účtování dotací u neziskové (nevýdělečné) organizace, která vede podvojné účetnictví. Organizace během roku opakovaně obdrží dotace jak od obce, tak od kraje, a to v různých časových obdobích. Je správné tyto dotace účtovat rovnou na výnosový účet 691 (účelové dotace), nebo je potřeba nejprve dotace zachytit na jiném účtu a teprve později je převést na výnosový účet, jakmile jsou splněny podmínky pro čerpání dotace? Jak by měl být správně zohledněn okamžik přijetí dotace a její použití v účetnictví – je nutné zkoumat, kdy jsou finanční prostředky skutečně čerpány na konkrétní účel, nebo je možné dotaci zaúčtovat do výnosů ihned po jejím přijetí? Existují specifické předpisy nebo doporučení týkající se účtování dotací v neziskovém sektoru, které by měly být dodrženy, aby bylo účtování v souladu s platnou legislativou? Ráda bych slyšela váš názor na tento postup a případná doporučení pro správné účtování dotací v neziskových organizacích.

Dodavatel č. 1 nám prováděl technické zhodnocení naší budovy. Všechny faktury jsme mu uhradili. Při přejímce byly zjištěny vady a dodavatel vystavil dobropis na částku např. 200.000 Kč na základě reklamačního protokolu. Dobropis byl splatný v listopadu loňského roku. Bohužel tyto vady z reklamace nebyl schopen odstranit a museli jsme se obrátit na jiného zhotovitele-dodavatel č.2. Veškeré doklady byly účtovány na 042-Technické zhodnocení majetku, a tudíž nevstupovaly do nákladů nebo výnosů. Dobropis vystavený dodavatelem č. 1 na částku 200 000 Kč je po splatnosti více než 180 dní. Můžeme tvořit daňově uznatelnou opravnou položku ve výši 50 %, i když o dokladu (přijatém dobropisu) nebylo účtováno ve výnosech?

Když má společnost k pohledávce, která není promlčená, splatnost faktury byla 1. 8. 2021, vytvořenou opravnou položku ve výši 100 % dle § 8a zákona o rezervách, může k ní vytvořit daňový odpis pohledávky k rozvahovému datu, tj. k 31. 12. 2024? K rozvahovému dni 31. 12. bude pohledávka po splatnosti 40 měsíců, tzn. že by se mělo jednat o promlčenou pohledávku (do 3 let). Jak to jinak udělat, když opravné položky dříve tvořit nejde? Mám odpis pohledávky, tak by byl daňový udělat dříve, tj. max k 1. 8. 2024 nebo to nevadí, když bude k rozvahovému dni 31. 12. 2024, jak jsme zvyklí pohledávky odepisovat? Navrhovaný postup: splatnost pohledávky: 1. 8. 2021 - 1. 2. 2023 =18 měsíců = OP ve výši 50 %, 1. 2. 2024 = 30 měsíců = OP celkem 100 %, 31. 12. 2024 - účetní odpis pohledávky + rozpuštění opravné položky. Podotýkám, že pohledávka splňuje všechny aspekty pro daňový odpis a její vymahatelnost dále není reálná, jelikož klient má spoustu dluhů a exekucí, navíc je nekontaktní.

Školská právnická osoba (soukromá) uzavřela v roce 2023 smlouvu o poskytnutí neinvestiční dotace z programu rozvoje venkova ve výši 474 000 Kč na vybavení tříd (dotace schválena) a toto vybavení bylo v roce 2023 pořízeno. O dotaci bylo účtováno: Nárok na dotaci 378 / 346 Čerpání dotace 346 / 691 Žádat o platbu bylo možné až v roce 2024, kdy na základě fyzické návštěvy úředníka SZIF bylo rozhodnuto o snížení dotace o 40 000 Kč. Platba byla připsána na účet právnické osoby v roce 2024. Jakým způsobem účtovat o rozdílu mezi přiznanou dotací a faktickou platbou? 

Jsme s. r. o., obchodujeme se zahraničím. Našemu dodavateli v Číně byla zřejmě zneužita adresa a komunikace. Uhradili jsme mu zálohovou fakturu. Peníze obdržel podvodník. Jak správně zaúčtovat takto zaslanou zálohu, která nám již nebude vrácena?