Účtování pohledávek, závazků

Naše společnost poskytla v minulých letech několik úročených půjček, a to jak právnické osobě, tak i soukromé fyzické osobě. Bohužel u dlužníka – právnické osoby byl v listopadu 2025 zjištěn úpadek a povolen způsob řešení úpadku reorganizací. Naše pohledávky jsme do insolvenčního řízení řádně a včas přihlásili, a to jak jistiny půjček, tak i nevyplacené úroky k datu rozhodnutí o úpadku. V rámci uzávěrkových prací při přípravě přiznání k dani z příjmů zahrnujeme do základu daně z příjmů i nevyplacené úroky z půjček k datu rozhodnutí o úpadku. Protože se ale předpokládá velice nízké uspokojení věřitelů z insolvence, určitě po ukončení insolvenčního řízení vznikne rozdíl mezi přihlášenou výší pohledávek a částkou, kterou od dlužníka obdržíme. Předpokládáme, že vzniklý rozdíl na úrocích v náš neprospěch budeme řešit opravnou položkou, kterou zaúčtujeme již za loňský rok, kdy situace vznikla. Dále si nejsme jisti, jaká bude situace u jistiny půjčky, kterou účtujeme na účtech sk. 067, takže pohledávka neprošla výnosy a podle zákona o rezervách nelze u pohledávek vzniklých z titulu půjček tvořit opravné položky. Budeme moci ztrátu z rozdílu uspokojení z insolvence daňově uplatnit, tj. provést odpis pohledávky? Co se týká půjčky soukromé osobě, ta dosud insolvenci nevyhlásila, ale předpokládáme, že ani z této půjčky nebudeme nijak významně uspokojeni, a to ani na nevyplacených úrocích, ani na vratce jistiny půjčky. Přesto ale i u této půjčky zahrnujeme nevyplacené úroky za minulé účetní období do základu daně z příjmů a zdaníme je. Prosíme o informaci, zda postupujeme správně. Děkujeme předem za odpověď.

Tuzemská auditovaná společnost s ručením omezeným přihlásila řádně, asi před pěti lety, pohledávku za bulharským dlužníkem do insolvenčního řízení v Bulharsku. K této pohledávce tuzemská společnost vytvořila ve výši 100 % přihlášené rozvahové hodnoty opravnou položku dle § 8 ZoR v částce 9 mil. Kč. Každoročně naše společnost žádá bulharské právníky o informaci o aktuálním stavu, což stojí nemalé peníze. V roce 2025 bulharští právníci sdělili, že bulharský dlužník ke zpeněžení téměř nic nemá a ukončení insolvenčního řízení zatím v dohledné době nebude. Je nějaká možnost daňově tuto přihlášenou pohledávku odepsat, aniž by se muselo čekat na ukončení insolvenčního řízení v Bulharsku?

Společnost je ostatní finanční institucí podle ZoR a tvoří opravné položky k úvěrům podle § 5a ZoR. Chtěl bych se zeptat, zda je podle současného výkladu v pořádku tvorba opravných položek k příslušenství podle § 5a odst. 6 i v případech, kdy jistina není starší než 12 měsíců. Společnost pak může při splnění podmínek podle § 5a odst. 6 tvořit daňově uznatelné opravné položky k veškerému neuhrazenému příslušenství, což výrazně snižuje její daňovou povinnost, a proto to vyvolává otázky.

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uplatňovala v roce 2024 skutečné výdaje jako daňový náklad. V roce 2025 bude uplatňovat výdaje procentem. V tabulce majetku má neuhrazené pohledávky - dobropisy v hodnotě 7 000 Kč, které bude uvádět v dodatečném přiznání za rok 2024. Dále v průběhu ledna 2025 vystavila fakturu s DUZP 31. 12. 2024 ve výši 450 000 Kč, která byla uhrazena v roce 2025. Tato pohledávka není v tabulce majetku roku 2024 uvedena. Je správná varianta ponechat tuto vystavenou fakturu jako daňový příjem roku 2025? (Logicky nemohl být příjem v roce 2024, když nebyla faktura vystavená.) Nebo musí OSVČ kvůli datu DUZP dodanit v dodatečném přiznání roku 2024?

Jak zaúčtovat doklad od odběratele? Vystavili jsme fakturu na vyšší částku, kterou jsme museli stornovat (domluva s odběratelem). Vystavili jsme místo toho jinou fakturu na menší částku, ale odběratel již zaplatil částku z první faktury. Částku mu vracíme, jak se to správně zaúčtuje?

Společník zapůjčil částku 2 mil. Kč do své s. r. o. CCC (historicky již v roce 2000) při založení této společnosti. V roce 2025 obdržel od své s. r. o. BBB půjčku ve výši 10 mil. Kč. Celá transakce má delší časový vývoj.    Nyní by chtěl částku 2 mil. Kč započíst s dluhem 10 mil. Kč tak, aby dlužil své s. r. o. BBB jen částku 8 mil. Kč.

Firma vykazuje minusovou CZK pokladnu a naopak v EUR pokladně vykazuje vysoký zůstatek. Je možný převod mezi pokladnami? Firma používá pevný roční kurs. Domníváme se, že kursový rozdíl nevzniká. 

Společnost k 31. 12. 2024 vytvořila opravnou položku k nepromlčené neuhrazené pohledávce (datum splatnosti: 5. 12. 2023) dle § 8c zákona o rezervách ve výši 100 % neuhrazené částky, která činila 7 000 Kč. Ke konci roku 2025 chce společnost daňově odepsat tuto pohledávku a zrušit OP k ní vytvořenou. Zjistili jsme, že dlužník je v insolvenci, pohledávku však přihlašovat nechceme. Je možné pohledávku daňově v roce 2025 odepsat MD 546/D 311?

Společnost eviduje v účetnictví nezaplacené zádržné vůči dodavateli z titulu provedení stavebních prací – splatnost zádržného 1. 8. 2024 v částce 36 000 Kč. Dlužník je aktuálně v insolvenci. Jaké to má pro společnost daňové důsledky, pokud se insolvenční správce neozve a částka zůstane nezaplacená?

Společnost ABC s.r.o. zaplatila zálohu na nákup auta ve výši 520 000 Kč dne 28. 9. 2023. Dodavatel auto nedodal. Společnost ABC s.r.o. eviduje tuto zálohu na účtu 314-Poskytnuté zálohy. Společnost ABC s.r.o. tuto pohledávku dala k vymožení přes soud. Rozsudek soudu přikázal žalovanému aby tuto pohledávku zaplatil. Rozsudek je z data 22. 5. 2024. Na tuto zaplacenou zálohu je již exekuční příkaz, ale stále nic nebylo vymoženo a zřejmě ani nebude. Je možné za rok 2025 udělat odpis pohledávky daňový dle § 24 ZDP, nebo se musí stále evidovat tato pohledávky na účtu 314? Kdy bude možné vytvořit daňový odpis pohledávky?

Jsme a. s., plátce DPH v ČR, koupili jsme od slovenského zákazníka plátce DPH olej na praní a sůl do koupele. Od jednoho zákazníka tam máme napsáno přenos danové povinnosti § 69 platí odběratel, DPH na fa 0. U druhého zákazníka je napsáno přenos daňové povinnosti  § 64 (DPH na fa 0). Jak se tyto faktury mají účtovat? Jako dovoz z EU DPH na MD a DPH na D, nebo úplně jinak?

OSVČ v roce 2023 a 2024 vystavila faktury v celkové částce cca 1 000 000 Kč. Firma s. r. o., které byly faktury vystaveny, je v insolvenčním řízení, ve firmě není žádný majetek, tudíž pohledávky jsou nevymahatelné. Jak tyto pohledávky v daňové evidenci správně zaúčtovat?  Zatím jsou vedeny v pohledávkách jako neuhrazené. 

V roce 2022 jsme přijali daňový doklad A, který nebyl uhrazen, až v roce 2026 byl ukončen soudní smír, kde soud rozhodl o tom, že bude uhrazená pouze poměrná část dluhu (daňový doklad A z roku 2022 a nově obdržený daňový doklad B, který nebyl zadaný v účetnictví), abychom mohli napárovat platbu, o které rozhodl soud, musíme do účetnictví v roce 2026 zadat i daňový doklad B, který byl vystaven v roce 2022, ale až teď soud rozhodl o jeho povinnosti uhradit. Bude tato částka daňově uznatelná? Z 2 výše zmíněných faktur zůstane na základě rozhodnutí soudu k úhradě ještě zhruba 90 000 Kč, který soud prominul a nebude potřeba je hradit. Je potřeba naopak zdanit tuhle částku?

Společnost se soudila ohledně svého nezaplaceného závazku (který byl v minulosti v účetnictví řádně zaúčtován). Soud uložil společnosti závazek protistraně zaplatit, včetně úroku z prodlení a náklady na uplatnění pohledávky. Dále musí protistraně zaplatit náklady soudního řízení. Jak správně zaúčtovat úrok z prodlení a náklady soudního řízení? Budou tyto náklady daňově uznatelné?

Vystavili jsme fakturu v cizí měně v eurech, uvedli eurový účet společnosti a dále pro evidenci ekvivalent v české měně. Částka celkem k úhradě je uvedena tučně pouze v eurech. Je naprosto zřejmé, v jaké měně se má faktura hradit. Většina lidí uhradí správně, jen zaokrouhlení často neřeší. Někdo uhradí na účet v měně české nebo třeba v polské – třeba z důvodu toho, že někdy v minulosti na tento účet již platil. Ale bohužel se to začalo stávat častěji. Odběratel viděl částku v české měně a tu zadal své bance poslat na eurový účet. Banka částku poslala s vlastním kurzem a nám dorazilo eur méně, než je pohledávka. Reálně poslední úhrada: FAV 2394,95 EUR (58 077,73 Kč), úhrada 2326,47 EUR (poslal 58 077,73 Kč na eurový účet), nedoplatek 68,48 EUR. Jak takové situace řešit? V minulosti jsme vysvětlili odběrateli, že udělal chybu, ten to uznal a poslal doplatek – ten chyboval vícekrát. Dokonce nás ten jeho převod na účtu stál i poplatek. Jindy šlo ale o velmi malé hodnoty a mimořádně, firma nedoplatek nedaňově odepsala, protože to nechtěla zdlouhavě řešit. Někdo tento rozdíl považuje za kurzový rozdíl, někdo odepisuje nedaňově, někdo daňově na 548. Co je správně?

S. r. o. má neuhrazené pohledávky od jednoho odběratele. Je jich celkem 8 ve výši dohromady asi za 60.000 Kč. Jsou splatné v období od 13. 1. 2023 do 14. 6. 2023. Chtěli bychom k 31. 12. 2025 ke každé pohledávce udělat opravnou daňovou položku dle § 8a zákona o rezervách ve výši 100 %. Budou po 30 měsících po splatnosti a do 36 měsíců nepromlčené. K 1. 1. 2026 bychom udělali daňový odpis k těmto pohledávkám krytým zákonnou opravnou položkou a zároveň bychom zrušili výši vytvořených opravných položek, tzn. v roce 2026 by to bylo daňově neutrální. Lze takto postupovat? Nebo můžeme toto zaúčtovat také k 31. 12. 2025?

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Firma eviduje pohledávku z roku 2021 ve výši 77 000 EUR. Tato částka je splatná po uvedení našeho zařízení do provozu na elektrárně ve 3. zemi. Toto uvedení našeho zařízení do provozu však stále čeká na dokončení prací ze strany našeho zákazníka, tzn. zpoždění není naší vinou a neustále jsme ujišťováni, že se na tom pracuje. Jakým způsobem v rozvaze tuto pohledávku správně reportovat? Jako krátkodobou či dlouhodobou? Splatnost faktury se neustále posouvá. Měla by se v tomto případě dělat opravná položka k pohledávce?

Jednatel s. r. o. za doby trvání manželství vkládal do s. r. o., které vlastnila jeho manželka, peníze na účet . Takto do společnosti vložil postupně cca 1 milion. Tyto peníze pocházely ze společného vlastnictví manželů, v účetnictví byly vedeny jako půjčka společníka do s. r. o. Nyní se tito manželé rozvedli, manžel jako jednatel odstoupil z funkce. Při rozvodu se otázka těchto peněz neřešila, sro bylo celé roky ve ztrátě a tyto peníze již v něm nejsou. Jak nyní nahlížet na tyto peníze vedené na účtu 365 z hlediska účetního i daňového, mění se něco rozvodem?

Účetní systém je defaultně nastaven tak, že cizoměnové faktury účtuje vždy k danému dni 00:00 hod. To znamená, že faktura vydaná dne 30. 1. 2026 v 10 hod dopoledne bude zaúčtovaná kurzem ke dni 29. 1. 2026. Faktura vydaná v 17:00 bude zaúčtovaná také kurzem ke dni 29. 1. 2026. Když vytvořím interní doklad zpětně k 31. 12. 2025 např. v EUR, tak se aplikuje kurz ke dni 30. 12. 2025. Je tento princip správný? Očekávala bych, když vím, že je ke dni 31. 12. 2025 již vyhlášený kurz, že by se správně měl aplikovat tento kurz. Účetní jednotka používá denní kurz.