Účtování pohledávek, závazků

Společnost zabývající se stavebními a instalaterskými pracemi má pohledávku 58 000 vůči stavební společnost splatnou k 30. 12. 2022. Pohledávka i přes urgence nebyla uhrazena a na konci roku 2025, když jsme opět žádali o zaplacení nám bylo sděleno že firma je v likvidačním řízení a nemá prostředky k úhradě pohledávky. Sdělila nám to společnost, která firmu likviduje. Lze na základě tohoto sdělení odepsat pohledávku v celé hodnotě daňově uznatelnou? Společnost má taky dvě pohledávky za stavební práce z roku 2021, které byly zaplaceny s tím, že podle smlouvy bude pozastávka 10 % ceny po dobu 12 měsíců kvůli reklamacím, posléze nám bylo zaplaceno jen 5 % a zůstává nezaplaceno 5 % z celkové faktury. I přes urgence a upomínky zaplaceno nebylo a zřejmě asi nebude, i když o žádných reklamacích nevíme. Můžeme tyto pohledávky, celkem 41 000 Kč, odepsat daňově nebo pouze nedaňově?

Účetní jednotka, ve vnitřní směrnici stanoveno použití ročního pevného kurzu. Tímto kurzem se řídí přepočet banky i závazků, pohledávek? Pokud i závazku (např. faktury přijaté), který tedy zaúčtuji naším pevným kurzem, jak promítnu do DPH přijatou fakturu, která má na sobě jiný kurz, a tím pádem by nesedělo v kontrolním hlášení? Pokud závazek bude účtován pevným kurzem a uhradíme z CZK účtu, kde bude určitě jiný kurz, rozdíl půjde do kurzových rozdílů? 

Společnost s r. o., plátce DPH, má ke konci roku rozpracovanou zakázku na práce v RD. Firma přijala zálohu ve výši 400 000 Kč bez DPH, slouží k nákupu materiálu. Po přijetí zálohy vystavila daňový doklad k přijaté platbě a odvedla DPH. Ke konci roku, vzhledem k počasí, nestihla práce dokončit, tudíž zatím nevystavila konečnou fakturu. Ta bude vystavena po předání díla. K 31. 12. má tedy zůstatek na účtu 324, ale materiál byl již použit a nějaké práce také provedeny. Jak prosím tohle zúčtovat k 31. 12? Na jaký účet zaúčtovat? Předpokládám, že na účtu 324 by to bylo špatně. Přes nějaký dohadný účet převést do výnosů a na 324 nechat zůstatek tak, jak je? 

Převzali jsme účetnictví. Společnost nemá žádné pohyby. Bylo zjištěno, že společnost neúčtovala vůbec o složení vlastního kapitálu ve výši 100 000 Kč. Společníci zřejmě po složení vlastního kapitálu na účet peníze vybrali a vůbec o těchto transakcích neúčtovali. Je potřeba tento stav narovnat a dosadit 100.000 Kč na účet 411 a účet pokladny 211? Běžný účet má firma zrušený. Narovnání zaúčtovat MD 211/D 411? Je tento postup správný pro narovnání skutečného stavu?

Společnost pronajímající dům zaplatila v roce 2025 náklady za opravy, škodu způsobila stavební firma provádějící práce v budově, k přeúčtování dojde v roce 2026 (k tomu bude připočtena marže): účtování MD 511/D 383 v roce 2025, MD 385 (přesná částka),388 (dohad)/D 602?

Jedna fyzická osoba figuruje v několika rolích: jako společník, statutární orgán (jednatel) a zároveň jako zaměstnanec na pracovní smlouvu. Prosíme o posouzení následujících situací: 1) Výběry finančních prostředků z firemního účtu a zálohy: Pokud si tento společník/jednatel vybere z firemního účtu finanční prostředky, považujeme za správné účtovat o pohledávce na účtu 355-Ostatní pohledávky za společníky (a vykazovat v Rozvaze na řádku Pohledávky za společníky). Prosíme o posouzení, zda tento postup je správný, nebo lze na tyto transakce pohlížet i jako na výběr zálohy zaměstnance s účtováním na účet 335-Pohledávky za zaměstnanci (a vykazováním v rozvaze na řádku Jiné pohledávky)? 2) Účtování mezd: Domníváme se, že pokud je zaměstnanec zároveň statutárním orgánem nebo společníkem, musí se jeho mzda účtovat na jiných účtech než u klasických zaměstnanců, a to konkrétně na účet 522-Příjmy členů orgánů obchodní korporace ze závislé činnosti (nikoli na 521) a závazek na účet 366-Dluhy ke společníkům v obchodní korporaci ze závislé činnosti (nikoli na 331). 3) Služební cesty: Stejný názor zastáváme i u účtování cestovních náhrad, kdy si myslíme, že správným postupem je účtování záloh na účet 355 (nikoli 335 jako u zaměstnanců) a účtování doplatků na účet 365-Ostatní dluhy ke společníkům (nikoli na účet 333). Je naše úvaha správná, nebo můžeme stejnou fyzickou osobu účtovat „střídavě“ jednou jako zaměstnance a jednou jako společníka podle toho, jakým způsobem nám dotyčný danou operaci popíše?

Obchodní firma prodávající zboží koncovým zákazníkům využívala služby dopravce, který v některých případech i inkasoval dobírky. Nakonec ale firmě poslední částku dobírek neodeslal. Firma za ním tedy má pohledávku. Lze k takové pohledávce tvořit opravnou položku podle zákona o rezervách? Jde o částky, které byly zaúčtovány ve výnosech, koncoví zákazníci je zaplatili, ale pohledávka zůstala.

Firma s. r. o., neplátce DPH, provozuje fitcentrum. Veškeré tržby přijímá pouze na účet (platby přes QR kód). Nabízí různé typy permanentek. Jednotlivé vstupy, případně permanentky např. na 10 týdnů, půlroční kurz nebo i roční vstupné. Žádáme o potvrzení, zda v případě, kdy permanentka nebo kurz bude pokračovat v následujícím zdaňovacím období, je nutné časové rozlišení výnosu do následujícího období. Případně jaký je správný účetní a daňový postup u neplátce DPH?

Jsme s. r. o. na bankovní účet nám přicházejí čisté platby oproštěné od provize od osoby usazené ve Velké Británii. Finanční úřad nyní požaduje, abychom z provize 20 %, kterou si tato PO ponechává, odváděli DPH). Jelikož finanční úřad požaduje odvod DPH, dle finančního úřadu je tato provize za službu, kterou tato PO pro naše s. r. o. uskutečňuje, a proto si chceme tuto provizi účtovat do našich nákladů. Když nám tato provize neodchází z našeho účtu, je strhávána z hrubých příjmů příjmů. Jak máme tuto provizi nejlépe podvojně účtovat: MD 518/...? Závazek, ale nebude nikterak vyrovnán. Můžete nám doporučit vhodné řešení?

Firma, plátce DPH, provede opravu najaté nemovitosti nad rámec běžných oprav v 1. roce nájmu, v celkové výši základu daně 960 000 Kč a vynárokuje si DPH v celkové hodnotě 201 600 Kč. Opravu provede na základě písemné dohody s vlastníkem (fyzická osoba, neplátce DPH), jeho souhlasu, včetně dohodnuté částky za provedenou opravu. Ve smlouvě je stanoveno měsíční nájemné ve výši 16 000 Kč s tím, že po dobu prvních 5 let bude nájemce hradit nájemné nepeněžní formou, tj. bude tzv. odbydleno. Nájemce zaúčtoval v 1. roce provedenou opravu v základu daně takto: MD 381/D 321 ... 960 000 Kč a MD 343/D 321 ... 201 600 Kč (nárok DPH). Nájemce následně účtuje měsíčně: 1. předpis měsíčního nájemného ve výši 1/60 na účty 518 MD/379 Dal 16 000 Kč; pohledávka k vlastníkovi: 378 MD 16 000 Kč/ 648 Dal 13 223,15 Kč + 343 Dal 2 776,85 Kč (21 % DPH); přefakturace opravy ve výši měsíčního nájmu 548 MD 13 223,15 Kč/ 381 Dal 13 223,15 Kč; zápočet 379 MD/378 Dal ... 16 000 Kč. Je správné účtovat operace 2.-4.? Neměla by stačit jen účetní operace MD 518/D 381 ... 16 000 Kč nebo 13 223,15 Kč? Musí nájemce při tzv. odbydleném nájemném vypořádat DPH vůči státu, viz účetní operace č. 2? Jde o to, že na konci 5. roku zůstane na účtu 381 nevyčerpaný zůstatek 960 000 - (60 × 13 223,15) = 166 611 Kč. A pokud ano, kdy je den zdanitelného plnění pro odvod DPH na straně nájemce? Je to den ukončení opravy, tzn. 31. 12. prvního roku, kdy byla provedena oprava, nebo jsou to jednotlivá měsíční plnění po dobu 60 měsíců stanovených ve smlouvě?

Jednatel firmy ke konci roku předložil doklady, které uhradil z vlastních prostředků, k proplacení. Také má výdaje firemní kartou, u kterých nedoložil daňový doklad, který ztratil. Doklady z vlastních prostředků jsou v cizí měně EUR a platby, ke kterým nemáme daňový doklad od jednatele jsou v CZK. Můžeme započíst nedoložené platby proti dokladům uhrazeným z vlastních prostředků a doplatit jednateli jen rozdíl? Při proplácení dokladů v EUR bych použila kurz dle interní směrnice, tj. denní, tedy kurz v den proplacení dokladů. Je to správně? 

OSVČ v roce 2024 uplatňovala výdaje procentem, v roce 2025 chce uplatňovat skutečné výdaje. Při přechodu na skutečné výdaje z paušálních nelze do daňových výdajů zahrnout uhrazené závazky, které vznikly v roce uplatňování paušálních výdajů (předchozí rok) a uhrazené v roce uplatňování skutečných nákladů. Jak se z tohoto hlediska posuzuje mzda zaměstnance za prosinec 2024, vyplácená v lednu dalšího roku? Je možno všechny prosincové mzdové náklady zahrnout do nákladů roku 2025?

Společnost (s. r. o.) má kromě běžného účtu v měně CZK také devizové účty (např. EUR, USD atd). Pro účtování používáme jako účetní jednotka denní kurz ČNB dle naší interní směrnice. Na jednom z dřívějších školení jsme zaznamenali informaci, že pro interní převody mezi vlastními účty společnosti je přípustné použít skutečný kurz komerční banky, který byl při transakci aplikován. Platí toto pravidlo bez výhrady i pro společnost, která má otevřeny jak korunový, tak devizové účty? Je možné kombinovat oba přístupy: tzn. pro standardní účetní případy (pohledávky, závazky, vyúčtování faktur) nadále používat denní kurz ČNB, ale pro FX převody mezi našimi vlastními účty použít kurz naší banky, kterým transakce reálně proběhla. Je zmíněná kombinace přípustná?

Fyzická osoba pronajímá rodinný dům, který postavila v roce 2024. Jak to bude z pohledu daně z příjmu, když výdaje chce uplatňovat skutečné, tj. náklady + odpisy? Z čeho brát odpisy, když dům byl postaven svépomoci, tudíž není jasně daná vstupní cena? Lze tuto vstupní cenu brát podle odhadu, který si nechá vypracovat? Firma s. r. o. pronajímá byty: Na vstupu má nájemní smlouvu s fyzickou osobou a dále to pronajímá občanům. Nájemné se bude púčtovat MD 518/D 602 a zálohy na služby (vodné, teplo) MD 314/D 324 a jak je správně proúčtováno vyúčtování služeb? 

Společnost s r. o., neplátce DPH, vlastní byty. Každý měsíc musí platit částku do fondu oprav, který je nevratný. V účetnictví tento fond oprav vede jako dlouhodobou zálohu. Nyní tato společnost všechny byty prodala. V kupní smlouvě se o fondu oprav nijak nehovoří, ale logicky fond oprav zůstává dále u již prodaných bytů a přechází na nového majitele (jedná se o cca 10 bytů, které byly jednorázově prodány jednomu kupujícímu), jak prosím odúčtovat tento zůstatek v účetnictví? Na jaký účet? Ovlivní daňový základ? 

Společnost uzavřela smlouvu Národní rozvojovou bankou Smlouvu o zvýhodněném úvěru v Programu Nové úspory energie. Předmětem smlouvy je poskytnutí finančního příspěvku za dosažení energetické úspory a také poskytnutí účelového úvěru (stavební úpravy objektu za účelem dosažení snížení energetické náročnosti) za zvýhodněných podmínek – zvýhodněná úroková sazba. Po ukončení projektu bude proveden energetický posudek. Jestliže bude splňovat kritéria, společnost zažádá banku o výplatu finanční podpory. Tento finanční příspěvek ve výši 2 mil. Kč bude dle mého názoru po rozhodnutí banky o jeho výplatě zaúčtován jako snížení pořizovací ceny (technického zhodnocení budovy). Ve smlouvě je také uvedeno, že celková výše veřejné podpory činní cca 4 mil. Kč. Z toho 2 mil. bude vyplacen jako výše popsaný finanční příspěvek a zbývající 2 mil. Kč jsou „rozpuštěny“ ve zvýhodněném úvěru (nízká úroková sazba ve smlouvě pevně určená). Společnost úroky z úvěru neaktivuje do pořizovací ceny majetku. Jaké je správné účtování o výše popsané situaci? Je správné zúčtovat finanční příspěvek jako snížení pořizovací ceny a zvýhodněné úroky účtovat klasicky do nákladů dle splátkového kalendáře? Není nutné ještě nějaké speciální účtování ohledně „dotovaného zvýhodněného úroku“?

Manžel má klienta, kterému vystavil fakturu v 11/2024 splatnou 27. 11. 2024 a on ji dodnes neuhradil. Klient platil vždy pozdě, nyní se blížila akce, proto mu manžel vystavil částečnou zálohou fakturu 1. část uhradil a obdržel daňový doklad, 2. část neuhradil. Akce byla v 10/2025. Mohla jsem použít část z uhrazené zálohové faktury na neuhrazenou fakturu z 11/2024? Musí vyfakturovat celou částku za akci, i když nebyla uhrazena a manžel se bojí, že mu fakturu opět neuhradí, nebo má s fakturací počkat až klient uhradí druhou zálohovou fakturu? 

Na který účet je potřeba účtovat odměnu jednatele společnosti? V mé praxi jsme ji vždy účtovali na účet 522. Můžete mi prosím potvrdit, zda je to správný postup? 

Jak zaúčtovat situaci, kdy bylo využito § 109 ZDPH Ručení příjemce zdanitelného plnění a oprávněného příjemce a s. r. o., která měla uplatnit daň na vstupu, nakonec „uhradila“ část svého odpočtu DPH za svého odběratele? 

Klient má dlužníka, který mu neuhradil pohledávku (pohledávka vznikla v roce 2024). Podle informace od právničky byl podán exekuční příkaz, ale k reálnému vymožení dosud nedošlo. Z informací od právničky a exekutorů vyplývá, že: • dlužník má pouze jeden bankovní účet, na kterém nejsou žádné finanční prostředky, • firma nemá žádný dlouhodobý majetek, zásoby ani jiný majetek, • od roku 2024 je na tuto firmu vedeno přibližně 0,5 mil. Kč v různých exekucích, • právnička uvádí, že situace je velmi komplikovaná a vyhlídky na vymožení jsou nízké, nicméně pokud by se na účtu dlužníka v budoucnu objevily prostředky, mohlo by dojít k částečné úhradě ve prospěch našeho klienta. Jaký je v této situaci správný daňový postup? Je možné tuto pohledávku označit jako nedobytnou pohledávku (nedobytná pohledávka) a uplatnit ji jako daňově uznatelný náklad? Pokud ano, za jakých podmínek a jaké podklady jsou k tomu potřeba? Nebo je v tomto případě nutné vyčkat na likvidaci či insolvenční řízení dlužníka a teprve po zahájení příslušného řízení uvažovat o odpisu? Jsou potřeba nějaké další kroky k prokázání, že se skutečně jedná o nedobytnou pohledávku z pohledu zákona o daních z příjmů? Jaký postup je pro klienta v této situaci optimální?