Účtování pohledávek, závazků

Společnost uzavřela smlouvu Národní rozvojovou bankou Smlouvu o zvýhodněném úvěru v Programu Nové úspory energie. Předmětem smlouvy je poskytnutí finančního příspěvku za dosažení energetické úspory a také poskytnutí účelového úvěru (stavební úpravy objektu za účelem dosažení snížení energetické náročnosti) za zvýhodněných podmínek – zvýhodněná úroková sazba. Po ukončení projektu bude proveden energetický posudek. Jestliže bude splňovat kritéria, společnost zažádá banku o výplatu finanční podpory. Tento finanční příspěvek ve výši 2 mil. Kč bude dle mého názoru po rozhodnutí banky o jeho výplatě zaúčtován jako snížení pořizovací ceny (technického zhodnocení budovy). Ve smlouvě je také uvedeno, že celková výše veřejné podpory činní cca 4 mil. Kč. Z toho 2 mil. bude vyplacen jako výše popsaný finanční příspěvek a zbývající 2 mil. Kč jsou „rozpuštěny“ ve zvýhodněném úvěru (nízká úroková sazba ve smlouvě pevně určená). Společnost úroky z úvěru neaktivuje do pořizovací ceny majetku. Jaké je správné účtování o výše popsané situaci? Je správné zúčtovat finanční příspěvek jako snížení pořizovací ceny a zvýhodněné úroky účtovat klasicky do nákladů dle splátkového kalendáře? Není nutné ještě nějaké speciální účtování ohledně „dotovaného zvýhodněného úroku“?

Manžel má klienta, kterému vystavil fakturu v 11/2024 splatnou 27. 11. 2024 a on ji dodnes neuhradil. Klient platil vždy pozdě, nyní se blížila akce, proto mu manžel vystavil částečnou zálohou fakturu 1. část uhradil a obdržel daňový doklad, 2. část neuhradil. Akce byla v 10/2025. Mohla jsem použít část z uhrazené zálohové faktury na neuhrazenou fakturu z 11/2024? Musí vyfakturovat celou částku za akci, i když nebyla uhrazena a manžel se bojí, že mu fakturu opět neuhradí, nebo má s fakturací počkat až klient uhradí druhou zálohovou fakturu? 

Na který účet je potřeba účtovat odměnu jednatele společnosti? V mé praxi jsme ji vždy účtovali na účet 522. Můžete mi prosím potvrdit, zda je to správný postup? 

Jak zaúčtovat situaci, kdy bylo využito § 109 ZDPH Ručení příjemce zdanitelného plnění a oprávněného příjemce a s. r. o., která měla uplatnit daň na vstupu, nakonec „uhradila“ část svého odpočtu DPH za svého odběratele? 

Klient má dlužníka, který mu neuhradil pohledávku (pohledávka vznikla v roce 2024). Podle informace od právničky byl podán exekuční příkaz, ale k reálnému vymožení dosud nedošlo. Z informací od právničky a exekutorů vyplývá, že: • dlužník má pouze jeden bankovní účet, na kterém nejsou žádné finanční prostředky, • firma nemá žádný dlouhodobý majetek, zásoby ani jiný majetek, • od roku 2024 je na tuto firmu vedeno přibližně 0,5 mil. Kč v různých exekucích, • právnička uvádí, že situace je velmi komplikovaná a vyhlídky na vymožení jsou nízké, nicméně pokud by se na účtu dlužníka v budoucnu objevily prostředky, mohlo by dojít k částečné úhradě ve prospěch našeho klienta. Jaký je v této situaci správný daňový postup? Je možné tuto pohledávku označit jako nedobytnou pohledávku (nedobytná pohledávka) a uplatnit ji jako daňově uznatelný náklad? Pokud ano, za jakých podmínek a jaké podklady jsou k tomu potřeba? Nebo je v tomto případě nutné vyčkat na likvidaci či insolvenční řízení dlužníka a teprve po zahájení příslušného řízení uvažovat o odpisu? Jsou potřeba nějaké další kroky k prokázání, že se skutečně jedná o nedobytnou pohledávku z pohledu zákona o daních z příjmů? Jaký postup je pro klienta v této situaci optimální?

Společnost měla před několika lety konkurzní pohledávku, uplatněna opravná položka 100% daňová. Konkurz byl ukončen pro nedostatek majetku, pohledávka daňově odepsána. Nyní se objevil kupec té pohledávky za cca 20%. Myslím si že pohledávka by mohla být právně zaniklá, ale to je jedno. Je nutné odepsanou pohledávku dávat znovu do účetnictví a následně ji vyřadit podejem? Jaké budou daňové dopady a účtování?

Naše společnost přihlásila svoje pohledávky za odběratelem v zákonném termínu do insolvenčního řízení v celkové výši 1 016 400 Kč. A k tomuto vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 284 721,27 Kč, tzn. že pohledávky celkem činily 1 301 121,27 Kč. V současné době dostala naše společnost nabídku na odprodej celé pohledávky, vč. zákonného úroku za cenu 530 000 Kč. Uvažujeme, že vytvoříme k pohledávkám opravnou položku ve výši 100 % a při prodeji bychom ji daňově odepsali a částku z prodeje zdanili. Nevíme však, jak máme naložit s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení, který bude součástí odkupu celé pohledávky. Sdělte nám prosím, zda je naše úvaha správná ohledně tvorby OP a zda bude celé účtování daňově účinné, případně jaký by byl postup, kdyby se OP nevytvořila? 

Klient, fyzická osoba, který vede účetnictví, v letech 2022 a 2023 vykonával práce na nemovitosti v Polsku se svými polskými subdodavateli. Subdodavatelé vystavili faktury s polskou sazbou DPH. V účetnictví polské DPH celou dobu evidujeme na analytickém účtu 343xxx, jelikož jsme chtěli podat žádost o vrácení DPH z JČS (přijatou platbu bychom spárovali s účtem 343). V roce 2023 byla ale žádost za rok 2022 zamítnuta polským finančním úřadem, klient se odvolal, až záležitost došla k soudu a v roce 2025 polský soud žádost klienta zamítl. Ten se dále již neodvolal. K žádosti za rok 2023 stále probíhá soud. Jak zaúčtovat zůstatek na účtu 343 z roku 2022 – polskou DPH? Můžeme zůstatek zaúčtovat v roce 2025, kdy soud zamítl žádost, do nákladů – daňových či nedaňových, anebo jsme měli v letech 2022 a 2023 účtovat polskou DPH přímo do nákladů a teď máme podat dodatečné DPFO? 

Máme klienta, který v roce 2014 přihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení (věřitel spadl do úpadku). Pohledávek bylo celkem 6 v celkové hodnotě cca 316 tis. Všechny pohledávky vznikl v roce 2014. Od té doby klient nic neřešil a čekal, jak insolvenční řízení dopadne. Nyní v roce 2025 bylo insolvenční řízení dokončeno a klientovi byly pohledávky částečně dorovnány (z každé pohledávky bylo dorovnáno 33%). Opravné položky klient netvořil, vedl pouze na pohledávkách. Jak nyní naložit se zbytkem pohledávky v hodnotě cca 214 tis? Lze nějakým způsobem odepsat daňově, nebo lze pouze nedaňově, vzhledem k tomu, že klient po dobu 11 let nechal pohledávky pouze v evidenci a neúčtoval pomocí opravných položek?

Společnost dosud neuhradila závazek z titulu první části zádržného, které bylo splatné v roce 2022 na pořízení dlouhodobého závazku – jde konkrétně o výstavbu budovy určené k budoucímu pronájmu. Druhá část zádržného bude splatná po skončení záruční doby dle smlouvy o dílo. Jak dodanit tento závazek z pohledu daně z příjmů? Závazek je součástí pořízení dlouhodobého majetku, který byl zařazen v roce 2023.

Jak zaúčtovat nepřihlášené pohledávky věřitelů v konkurzu? Skončil termín pro přihlášení pohledávek, kdy pohledávky nepřihlásili všichni věřitelé. Musí se v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zvýšit základ daně u dluhu, od jehož splatnosti uplynulo 30 měsíců, a takto postupovat s dalšími dluhy až do ukončení konkurzu? Nebo prohlášením konkurzu byla lhůta pro toto ustanovení zastavena? Jak potom naložit s těmito pohledávkami po ukončení konkurzu? ZDP v § 19 odst. 1 písm. h) řeší jen osvobození z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci. 

Fyzická osoba, daňová evidence, má staré nedobytné pohledávky. Na základě inventarizace bylo zjištěno, že někteří dlužníci jsou již vymazáni z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že zánikem dlužníka bez právního nástupce zaniká také pohledávka věřitele, tak již nepovažujeme za nutné ji uvádět ve výkazu o majetku a závazcích. Samozřejmě bez daňového dopadu do základu daně. Je naše úvaha správná?

OSVČ si založila s. r. o. a nyní tam chce vložit 3 automobily formou příplatku mimo základní kapitál (řekněme každé je dle znalce v hodnotě 100 Kč). Jedno auto je však na úvěr (např. v hodnotě 110 Kč). V bance se na úvěr udělal dodatek přistoupení s. r. o. ke smlouvě a byla podepsána zástavní smlouva o převodu vlastnického práva se s. r. o. Jak se toto prosím bude účtovat: MD 022/D 355 300 Kč, MD 355/D 413 190 Kč a MD 355/D 461 110 Kč? 

Naše firma s. r. o. zaplatila zálohu ve výši 150 000 Kč za zboží dodavateli, který se později ukázal jako podvodník. Plnění nikdy nebylo uskutečněno. Případ jsme řešili i na Policii ČR, dosud bez úspěchu. Ráda bych se zeptala, jakým způsobem postupovat z pohledu účetnictví – zda je možné zálohu odepsat jako nedobytnou pohledávku nebo jak účtovat, aby byla v souladu s daňovými předpisy a hodnota ZF nevisela na 314.

Společnosti (s. r. o., neplátce DPH) při ukončení nájmu na budově nebyla vrácena kauce na nájem a vyúčtovány zálohy na energie za rok 2020 a první polovinu roku 2021. K těmto zálohám byl zároveň vytvořený v účetnictví dohad. Energie byly součástí nájmu, vyúčtovával pronajímatel, dodavatel energií a spotřeba neznáma. Pronajímatel nereagoval na několik výzev včetně přežalobní. K soudu nakonec nepředáno. Dále se vymáhat nebude. Jak nyní správně účetně vypořádat?

Firma, s. r. o., plátce DPH, měla v účetnictví neuhrazenou pohledávku z roku 2019. V roce 2022 tuto pohledávku odepsala do nedaňových nákladů. V roce 2025 došlo k zaplacení této vyřazené pohledávky. Jak máme v roce 2025 zaúčtovat platbu?

Jsme s. r. o., máme pohledávku ve výši 24 200 Kč vč. DPH z důvodu neuhrazené faktury ke společnosti s r. o., kde došlo k úmrtí jediného společníka. V obchodním rejstříku je zapsán jenom jednatel, který nekomunikuje. Pohledávka je mladá, byla splatná 11. 8. 2025. Jak máme dál postupovat s ohledem na DPH a daň z příjmu? Je možný daňový odpis pohledávky, a pokud ano, kdy ji můžeme odepsat?

Firma vznikla dne 1. 1. 2025, formou odštěpení. Byla vytvořena počáteční rozvaha ke dni 1. 1. 2025. V aktivech je zůstatek na účtu 097 ve výši 1 565 000 Kč. V pasivech je zůstatek na účtu 418 ve výši 1 565 000 Kč. Tyto částky řeším pomocí účtu 557-Oprávky k oceňovacímu rozdílu. Ale také je v pasivech zůstatek na účtu 481 ve výši 328 650 Kč. V roce 2025 účtuji účetní případy. Na konci roku vypočítám daňovou povinnost a předpis zaúčtuji MD 591/D 341. Jak se budu vypořádávat z účtem 481? Myslela jsem si, že na konci roku 2025 zaúčtuji rozpuštění odloženého závazku a pohledávky jako MD 481/D 592, ale prý to není možné. 

Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Dostane od firmy z EU 10 000 EUR a tyto peníze vloží na krypto burzu. Budeme to účtovat jako zboží na účet 132? Pak z burzy přijde na účet firmy 200 EUR, to je zřejmě provize a bude to zisk naší firmy. Z burzy pak zbytek peněz odejde zpět klientovi firmy, to bude výdělek klienta firmy, ne náš. U nás bude minus zboží na úctě 132? Jak správně zaúčtovat tyto transakce a na co si dát případně pozor?

Společnost má pohledávky v cizí měně za dlužníkem v insolvenci se sídlem v Německu. Pohledávky byly přihlášeny do insolvence v Německu. Jak se bude postupovat v případě kurzového rozdílu? Platí, že při přihlášení pohledávky v jiné zemi se pohledávka vzniklá v cizí měně nestane pohledávkou korunovou a i nadále se k rozvahovému dni budou počítat kurzové rozdíly. Opravná položka se na konci roku bude také aktuálním kurzem k rozvahovému dni a rozdíly se zaúčtují na účet 558. Nebo bude uplatněn postup jako u pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení u českého soudu, tj. přepočítají se kurzem dnem přihlášení nebo splatnosti a dále se nebudou přepočítávat?