Daňová kontrola, postup k odstranění pochybností

  • Článek
Jednou z oblastí, ve které dochází ke zkombinování daní a práva v praxi, je daňová kontrola. Během ní daňové subjekty předkládají celou řadu důkazních prostředků, kterými se snaží správce daně přesvědčit, že základ daně, který tvrdí ve svém daňovém přiznání, byl stanoven v souladu se zákonem o daních z příjmu (zákon č. 586/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, dále také jen zkráceně „ZDP “). Pokud běžně dostupné důkazní prostředky správce daně nepřesvědčí, sahají daňové subjekty poměrně často ke znaleckým posudkům, kterými se svá tvrzení snaží prokázat. Znalecké posudky by obecně měly představovat jeden z nejprůkaznějších důkazních prostředků. Jeho kvalita by měla být zaručena konkrétním znalcem, který posudek vypracoval.
Vydáno: 21. 11. 2021
  • Článek
Zásada jednání v dobré víře je jedním ze základních právních principů. Takovému jednání proto přísluší významná ochrana. V daňové oblasti je v dobré víře ten (daňový subjekt), který může vzhledem ke konkrétním okolnostem být důvodně přesvědčen o oprávněnosti (zákonnosti) svého jednání, zejména pak o oprávněnosti údajů ve svém daňovém přiznání a dalších svých daňových tvrzeních. Jedná-li tedy daňový subjekt správně (tj. souladně se smyslem a účelem hmotného a procesního daňového práva) nebo v omluvitelném omylu, tj. chybově nebo se neorientuje v často komplikovaném hmotném daňovém právu, nejedná se o porušení zásady jednání v dobré víře. Daně již ze své povahy (zde má autor na mysli zejména povahu daně jako povinného finančního odvodu do veřejného rozpočtu, když protihodnota, kterou každý daňový subjekt z veřejného rozpočtu získává – například dopravní infrastruktura, školství, zdravotnictví, vnitřní a vnější bezpečnost apod. – není bezprostředně hmatatelná či kvantifikovatelná a daňový subjekt ji v okamžiku platby odvodu nevnímá) nutně svádí k účelovému jednání směřujícímu k umělé redukci vlastní daňové povinnosti. Zásada jednání v dobré víře se tak v rozhodovací činnosti správce daně explicitně objevuje nejen v oblasti řešení řetězcových podvodů na dani z přidané hodnoty (karuselové podvody, akviziční podvody, tuzemské řetězcové podvody), ale také v oblasti oprav základu daně a daně či při rozhodování o prominutí příslušenství daně, a to jednoduše proto, že tuto zásadu je třeba vnímat jako univerzální pravidlo.
Vydáno: 22. 10. 2021
  • Článek
Stěžovatelka tak pořídila ojetý automobil, jehož cena převyšovala cenu tohoto vozu jako zcela nového vozidla o zhruba 1 mil. Kč. Již tato skutečnost je naprosto zarážející, neboť cena vozu logicky s jeho opotřebením klesá. Přestože původní cenu vozu nemusela stěžovatelka znát, bylo jen a pouze na ní, aby si skutečnost, zda kupní cena odpovídá ceně obvyklé, ověřila na základě průzkumu trhu před tím, než spornou transakci realizovala. Již obecným prověřením nabídek např. na internetu mohla stěžovatelka zjistit, že ceny těchto vozů se pohybují v rozmezí cca 2–2,5 mil. Kč, jak uvedl a do správního spisu doložil správce daně.
Vydáno: 30. 09. 2021
  • Článek
Jak Nejvyšší správní soud uvedl v rozsudku ze dne 10. října 2012 čj. 1 Ans 10/2012-52 , č. 2729/2017 Sb. NSS, postup k odstranění pochybností má sloužit „především k odstranění jednotlivých, dílčích pochybností již konkrétně vyjádřených“, nikoli „k obsáhlému a časově i personálně náročnému dokazování. Pro takový účel je vhodným nástrojem daňová kontrola; právě ta umožňuje správci daně rozsáhlé i časově náročné dokazování a logicky reflektuje časovou náročnost i v odlišném běhu lhůt pro stanovení daně (§ 148 odst. 3). Pro účely užití postupu k odstranění pochybností se tato ‚výhoda‘ delšího běhu lhůt ke stanovení daně pro správce daně neodrazí.“ Zásadní rozdíl mezi postupem k odstranění pochybností a daňovou kontrolou je v rozsahu oprávnění správce daně. V rámci postupu k odstranění pochybností je správce daně oprávněn toliko žádat od daňového subjektu doložení určitých skutečností, v daňové kontrole je může zjišťovat vlastními postupy, a to i v rámci právní sféry daňového subjektu proti jeho vůli (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 8. července 2008 čj. 9 Afs 110/2007-102 , 104, č. 1729/2008 Sb. NSS ). Vzhledem k invazivnější povaze daňové kontroly je navíc obecně vhodné nejprve zahájit postup k odstranění pochybností a teprve ukáže-li se, že v jeho rámci nelze pochybnosti správce daně o správnosti, průkaznosti či úplnosti údajů uvedených v daňovém přiznání rozptýlit, překlopit jej do daňové kontroly (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. července 2010 čj. 5 Afs 92/2008-147 , č. 2137/2010 Sb. NSS ); volba postupu je nicméně na úvaze správce daně (viz výše citovaný rozsudek čj. 1 Ans 10/2012-52 ). Tato volba je omezena především tím, že postup k odstranění pochybností nelze na rozdíl od daňové kontroly použít pro namátkové prošetření tvrzení daňového subjektu (například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. září 2014 čj. 1 Afs 107/2014-26 , č. 3175/2015 Sb. NSS ). Z výše citovaného § 90 odst. 2 daňového řádu vyplývá, že v rámci postupu k odstranění pochybností lze vydat rozhodnutí o stanovení daně (platební výměr), pokud nedošlo k odstranění pochybností a výše daně nebyla prokázána dostatečně věrohodně. Stanovit daň v rámci postupu k odstranění pochybností tedy lze jen v případě, že daňový subjekt neunese své důkazní břemeno (§ 92 odst. 3 daňového řádu ). Případné zjišťování podvodu na DPH však předpokládá, že daňový subjekt unesl důkazní břemeno ve vztahu k existenci zdanitelných plnění a ke skutečnostem, které uvedl ve svém daňovém přiznání. Účast daňového subjektu na daňovém podvodu prokazuje správce daně, na daňový subjekt nelze přenášet ani důkazní břemeno k vyvrácení zjištění správce daně o existenci podvodu na DPH a účasti daňového subjektu na něm (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. října 2016 čj. 6 Afs 170/2016-30 ). Postup k odstranění pochybností tedy není konstruován pro odepření daňového odpočtu na základě zjištěného podvodu na DPH (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. listopadu 2019 čj. 6 Afs 136/2019-47 ).
Vydáno: 30. 09. 2021
  • Článek
…obchodování žalobkyně za obdobných podmínek i s dalšími dodavateli není bezvýznamné z hlediska posouzení její dobré víry a případného zapojení do daňových podvodů.
Vydáno: 31. 08. 2021
  • Článek
Pozdější rozdělení původní komplexní dodávky, z níž se nakonec uskutečnila jen část, na dvě oddělené složky (jednu uskutečněnou a druhou neuskutečněnou), a tedy vlastně dvě plnění, je umělé a neodpovídá realitě tohoto obchodního případu. Právně není (z pohledu § 42 a § 43 zákona o DPH ) tolik podstatné, zda předmět dodávky přešel do dispozice odběratele, ale později zase fyzicky putoval zpět k dodavateli – nebo zda marně čekal u dodavatele a odběratel se nakonec rozhodl jej fyzicky ani nepřevzít. Důležité je, že stěžovatelka coby dodavatelka dala původním daňovým dokladem najevo vůli dodat IT vybavení vývojového centra podle smlouvy. Dodávka se částečně uskutečnila (virtualizační systém byl dodán), čímž se uskutečnilo i zdanitelné plnění. Plátce opraví základ a výši daně podle § 42 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, v situaci, kdy se až po uskutečnění plnění (aspoň částečném) změnily podmínky obchodního vztahu, a tedy i původně sjednaná výše úplaty (typicky při vrácení zboží, nedodržení sjednaných podmínek, odstoupení od smlouvy). Naproti tomu oprava výše daně podle § 43 tohoto zákona se uplatní v případech, kdy plátce pochybil už při vystavování původního dokladu (např. chybným určením předmětu, základu či sazby daně nebo vyfakturováním nesprávnému odběrateli).
Vydáno: 31. 08. 2021
  • Článek
Následující příspěvek se zabývá jednou z nejdiskutovanějších částí velké novely daňového řádu 2021, kterou je oblast zahájení daňové kontroly. Od 1. 1. 2021 bude daňová kontrola zahájena doručením „oznámení o zahájení daňové kontroly“. Jedná se v praxi ale skutečně o tak zásadní změnu? 1) Dne 1. 1. 2021 vstoupí v účinnost největší změna zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, od jeho schválení v roce 2009. Zákonodárce tak „uctí“ 10leté výročí účinnosti tohoto právního předpisu (původní znění vešlo v účinnost dne 1. 1. 2011).
Vydáno: 16. 02. 2021
  • Článek
Jinými slovy, i v případě vyžádání menšího množství podkladů (než celého účetnictví) a kontrolování menšího rozsahu okolností (než jen všech aspektů daňové povinnosti) může za splnění podmínek akcentovaných rozsudkem sp. zn. 4 Afs 14/2017 (a zprostředkovaně rozsudkem sp. zn. 1 Afs 70/2004 ) dojít k překročení mezí vyhledávací činnosti a místního šetření. Bude tak tomu v těch situacích, kdy správce daně namísto pouhého zjišťování podkladových informací a „mapování terénu“ provádí ve své podstatě již zjišťování a ověřování správnosti stanovení daňové povinnosti (viz výše). Krajský soud tedy pochybil, odmítl-li tvrzení stěžovatelky stran nesprávného využití institutu místního šetření pouze s poukazem na to, že po stěžovatelce nebylo správcem daně požadováno kompletní účetnictví (a toto nebylo kontrolováno ve vztahu k její celkové daňové povinnosti). Namísto tohoto povšechného závěru se krajský soud měl nastalou situací komplexně zabývat z pohledu právní úpravy a související judikatury. Měl se tedy zabývat tím, zda žalovaný pouze zjišťoval a vyhledával podkladové informace a důkazní prostředky, či zda již fakticky zjišťoval a ověřoval oprávněnost stěžovatelkou uplatněného odpočtu na výzkum a vývoj.
Vydáno: 31. 01. 2021
  • Článek
Daňová kontrola je zajisté vždy vážným zásahem do života daňového subjektu. Nabytím účinnosti novely zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “) dne 1. 1. 2021 dochází k podstatným změnám kontrolních postupů s cílem celý proces zpřehlednit a zjednodušit.
Vydáno: 18. 01. 2021
  • Článek
Následující příspěvek se zabývá jednou z nejdiskutovanějších částí velké novely daňového řádu 2021, kterou je oblast zahájení daňové kontroly. Od 1. 1. 2021 bude daňová kontrola zahájena doručením „oznámení o zahájení daňové kontroly“. Jedná se v praxi ale skutečně o tak zásadní změnu? 1)
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
Aktuální článek se týká podvodu na dani z přidané hodnoty a jeho prokazování1). Tento text navazuje na články z minulých vydání časopisu, ve kterých se autor věnoval jednak procesním aspektům při zahájení daňové kontroly a jednak nároku na odpočet daně a přenášení důkazního břemene. V níže uvedeném textu autor vysvětluje, jak je možné určitému subjektu odepřít nárok na odpočet daně, i když splní hmotněprávní a formální podmínky podle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “ či „zákon o DPH “).
Vydáno: 10. 12. 2020
  • Článek
Malé zprostředkování s velkým přínosem JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a. s. Se stěžovatelem lze zcela souhlasit v tom, že zprostředkovatel může být za své jednorázové, třeba i...
Vydáno: 30. 11. 2020
  • Článek
V červnu tohoto roku byla Parlamentem České republiky schválena rozsáhlá novela daňového řádu , jež byla ve Sbírce zákonů zveřejněna jako zákon č. 283/2020 Sb. Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s hlavními okruhy změn, a podat jim tak základní informaci o novele. K jednotlivým zásadním změnám, zejména ke zjednodušení kontrolních postupů a zálohám na daňový odpočet, se vrátíme podrobněji v dalších číslech expertních příspěvků spolu se zástupci Finanční správy České republiky.
Vydáno: 02. 11. 2020
  • Článek
Zároveň je však třeba upozornit, že za výjimečných situací, kdy by samotné zpravení daňového subjektu o tom, jaké informace má správce daně k dispozici, mohlo vést ke zmaření cíle správy daní, tedy správného stanovení daně, lze od výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení upustit a bez dalšího u daňového subjektu zahájit daňovou kontrolu. O takové případy se bude jednat zejména tehdy, bude-li mít správce daně poznatky ukazující na předchozí podvodné jednání daňového subjektu související se zjištěnými informacemi či na to, že daňový subjekt by se snažil následným jednáním (typicky úpravami svých povinných evidencí nebo jinými kroky nepřípustně zakrývajícími skutečný stav věci) zmařit správné stanovení daně.
Vydáno: 31. 10. 2020
  • Článek
Legislativní základ pro elektronizaci daňového systému, podpora rychlejšího procesu a snížení daňových pokut. To jsou podle Ministerstva financí hlavní cíle novely zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, účinné od 1. ledna 2021. V tomto článku přinášíme ty nejpodstatnější změny, které nová právní úprava zavádí.
Vydáno: 26. 10. 2020
  • Článek
Penále je finančním trestem „sui generis“ za to, že daňový subjekt vykázal svou daňovou povinnost v nesprávné výši a správce daně v rámci doměřovacího řízení tuto nesprávnost musel napravit. Podle § 251 daňového řádu správce daně vystaví platební výměr na penále v každém případě daně doměřené z moci úřední. Nemůže přitom zohlednit, zda se daňový subjekt zmýlil (prostá početní chyba či nesprávný výklad často komplikovaného hmotného daňového práva) nebo zda vědomě svým aktivním či nedbalým jednáním snižoval svou daňovou povinnost (vědomá účast na daňovém podvodu, zneužití práva, daňové zastírání apod.). Správce daně má přesto zákonný prostor, jak výši penále na základě žádosti daňového subjektu upravit (snížit), je-li nesprávný postup daňového subjektu jednoduše chybový, nikoliv však neetický.
Vydáno: 07. 10. 2020
  • Článek
O povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku nejen ve smyslu § 180 daňového řádu a možných trestněprávních dopadech nesplnění této povinnosti toho bylo napsáno již poměrně dost, ovšem jelikož zákon umožňuje poměrně široký výklad subjektů, které by potenciálně mohly být pachateli přečinu dle § 227 trestního zákoníku , považuji za vhodné k tomu uvést několik upřesňujících poznámek a judikatorních závěrů, a to zejména s důrazem na možnou trestní odpovědnost zmocněnce povinného subjektu.
Vydáno: 10. 09. 2020
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 7 Afs 472/2018 , www.nssoud.cz
Vydáno: 31. 08. 2020
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. 6. 2020 ve věci C-430/19 C.F. (Contrôle fiscal)
Vydáno: 24. 08. 2020
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 5. 2020 ve věci C-446/18 AGROBET CZ
Vydáno: 24. 08. 2020
+ Zobrazit dalších 20