Účetní závěrka, uzávěrka, audit

Společník s. r. o. chce ukončit svoji činnost v s. r. o. a podařilo se mu najít kupce na obchodní podíl v s. r. o. Na tuto situaci se již připravoval a v rozvaze s. r. o. je v aktivech zůstatek na účtu 221 Kč 216 748,52 a v pasivech účet 411 Kč 200 000,- účet 421 Kč 20 000,- a účet 429 -3 251,48. Prodávají společník si chce peníze z účtu před prodejem obchodního podílu vyplatit. Oproti jakým účtům se bude tento výběr účtovat?

Společnost prodává zboží za provizorní cenu. Výsledná cena je stanovena na základě cenování na burze až v následujícím měsíci po expedici. Pokud dojde k prodeji na konci roku, výsledná cena je známá podle cenování v lednu následujícího roku. Do jakého daňového období se toto doúčtování vykazuje? Do prosince nebo do ledna následujícího roku, kdy byly známé parametry pro stanovení definitivní ceny. Problematiku řešíme z hlediska daně z příjmů právnických osob, tzn. do jakého daňového období vykázat výnos?

Jsme s. r. o., dne 30. 9. 2025 jsme nakoupili cenné papíry akciového fondu v ceně 15 mil. Kč. Koupili jsme je jako investici, v dohledné době je nebudeme prodávat. Jak účtovat ke konci roku, je třeba přecenit na reálnou hodnotu? Pokud ano, jaké to bude mít daňové dopady? Co se změní, pokud bychom se rozhodli tyto cenné papíry v roce 2026 prodat? 

Jsme spolek Tělovýchovná jednota z.s. Za rok 2025 jsme obdrželi státní dotace v hodnotě více než 1 milion. Jsme povinni mít účetní závěrku ověřenu auditorem?

Jsme akciová společnost a jsme subjektem veřejného zájmu, proto zpracováváme a zveřejňujeme výroční finanční zprávu dle IAS/IFRS. Předmětem činnosti společnosti je především pronájem nemovitostí. V souladu se stanovami společnost zřídila modernizační fond, kdy finanční prostředky fondu mohou být použity výlučně k rekonstrukci, modernizaci a nové výstavbě nemovitostí společnosti, opravám, rekonstrukcím a nové výstavbě inženýrských sítí a dopravních cest. O konkrétním způsobu užití finančních prostředků fondu rozhoduje představenstvo společnosti. S přídělem do modernizačního fondu nejsou alokovány finanční prostředky na zvláštním účtě. Společnost vykazuje nemovitosti, které pronajímá, dle IAS 40 – investice do nemovitostí, v reálné hodnotě a neodepisuje je. Současně vykazuje provozní nemovitosti dle IAS 16, které odepisuje. Přecenění nemovitostí dle IAS 40 vykazujeme ve výsledku hospodaření, přecenění dle IAS 16 ve vlastním kapitálu. Jak správně postupovat při zaúčtování čerpání modernizačního fondu pro novou výstavbu či modernizaci budov evidované jak dle IAS 40, tak i IAS16. 

V posledních letech zaznamenává umělá inteligence dynamický rozvoj a postupem času nachází využití i v oblastech, kde ještě do nedávna dominovala zejména lidská pečlivost a odbornost. Právě tyto obory, kde hrají zásadní roli činnosti jako práce s rozsáhlými datovými soubory a analýza dat s přísnými legislativními požadavky, se stávají přirozeným terčem probíhající digitální transformace. Umělá inteligence zde vystupuje jako každodenní „pomocník“, jenž je schopen nepřetržitě analyzovat data, učit se z historických informací a včas identifikovat možné chyby, odchylky či budoucí trendy. Cílem článku je proto analyzovat způsoby využití umělé inteligence v oblastech účetnictví a mzdové agendy a zhodnotit její skutečné přínosy z hlediska efektivity a přesnosti. Nesmíme však ale zapomenout na spojená rizika a omezení, která s sebou její nasazení přináší, aby se z technologického pomocníka nestal zdroj nových problémů či odpovědnostních a právních komplikací.

V prosinci 2025 jsme zjistili, že v nákladech za rok 2024 chybí přijatá faktura, která věcně i časově náleží do účetního období roku 2024. Účetní závěrka za rok 2024 je již uzavřena. Nechceme podávat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o položku, která by vedla ke snížení základu daně. Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v takovém případě nevzniká povinnost podávat dodatečné daňové přiznání. Jakým způsobem máme tuto skutečnost správně zaúčtovat v účetním období roku 2025, zejména s ohledem na: věcnou a časovou souvislost nákladu s rokem 2024, uzavřenou účetní závěrku za rok 2024, dopad na hospodářský výsledek a správnost účetního vykazování v roce 2025? Současně předpokládáme, že pokud jsme fakturu obdrželi v prosinci 2025 a jsou splněny podmínky dle § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, můžeme si nárok na odpočet DPH uplatnit v přiznání za prosinec 2025, tedy v období, kdy jsme daňový doklad obdrželi. 

OSVČ vede podvojné účetnictví. Z důvodu obratu v předchozích letech. Podle výkazů za rok 2025 by obratově splnil podmínky pro vstup zpět do daňové evidence. Jsme povinni tento přechod hlásit finančnímu úřadu či žádat o nějaké povolení? Nebo jen automaticky můžeme zpět začít daňovou evidenci.

V rámci hospodaření s prostředky na výplatu mezd a tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) uplatňujeme rozdílný postup v závislosti na období rozpočtového roku. Na konci rozpočtového roku převádíme v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zejména § 46, prostředky určené na výplatu mezd za měsíc prosinec a současně i odpovídající příděl do FKSP z výdajového účtu na účet cizích prostředků. Z tohoto účtu je následně v lednu následujícího roku příslušná částka převedena na bankovní účet FKSP. V průběhu rozpočtového roku je však postup odlišný – příděl do FKSP je převáděn přímo z výdajového účtu na bankovní účet FKSP, tedy bez využití účtu cizích prostředků jako mezičlánku. Naším dotazem je, zda je tento rozdílný postup v průběhu roku v souladu s platnou právní úpravou, případně zda by z hlediska rozpočtových pravidel a metodiky měl být uplatňován jednotný postup po celý rozpočtový rok.

Společnost s r. o., plátce DPH, má automobil na operativní leasing. Datum splatnosti je vždy 1. daného měsíce. Splátku za leden 2026 už kolega uhradil 29. 12. 2025. Jak tuto splátku v bance zaúčtovat? Předpokládám, že do DPH a KH jde doklad až v lednu, bez ohledu na datum zaplacení. 

Pokud s. r. o. v roce 2024 účtovala o odložené dani (protože byla součástí auditovaného korporátu) a v roce 2025 došlo k jejímu prodeji, tudíž už není součástí korporátu, musíme pokračovat v účtování o odložené dani, nebo ji můžeme rozpustit/vynulovat a nepokračovat v tomto účtování? Momentálně je na účtu DAL 481 vykázáno –49 882 Kč. 

Česká s. r. o. (mateřská společnost 100% vlastník) půjčuje své dceřiné společnosti na Slovenku bezúročně. Jak naložit se situací, kdy ke konci roku vznikne české společnosti z důvodu poklesu kurzu přes 400 000 Kč kurzová ztráta? Stačí interním dokladem zaúčtovat kurzovou ztrátu na MD a na D ponížit pohledávku za dceřinou společností? Jde mi o to, že půjčka je bezúročná, ale na druhou stranu mateřské společnosti vznikne náklad, nemůže někde nastat z hlediska zákona problém?

Všeobecná zdravotní pojišťovna nám vyměřila přeplatek na zdravotním pojištění za zaměstnance přeplatek, který se týká minulých let. Jedná se o částku 2552 Kč. Můžu o tuto částku ponížit účet 524 v tomto roce ( pro firmu nepodstatná částka) a nebo musím účtovat přes 428? 

Firma s.r.o. prodává svoji společnost, 1. 12. je v OR zapsán nový statutární zástupce. Jak se předává účetnictví společnosti a k jakému datu vystavit přiznání k dani z příjmu právnických osob?

Účetní jednotka vykazuje v účetních výkazech k 31. 12. 2023 a 31. 12. 2024 tyto údaje:    Aktiva/netto  Obrat Zaměstnanci 2023 46 538 198 715 22 2024 37 337 196 952 23 Bude za rok 2025 podléhat auditu účetní závěrky? 

Musí být dokument – účetní závěrka – před odesláním do rejstříku podepsán osobně, následně naskenován a odeslán, nebo postačí, když bude zaslán prostřednictvím datové schránky společnosti? 

Česká legislativa klade důraz na preciznost při sestavování účetní závěrky, která hraje zásadní roli nejen v souladu se zákonem o účetnictví, ale i jako klíčový nástroj pro finanční řízení firmy. Účetní jednotky jsou povinny provést inventarizaci majetku a závazků, uzávěrkové účetní operace, jako jsou správné časové rozlišení, odpisy dlouhodobého majetku a tvorba rezerv a opravných položek, které zajišťují věrné zobrazení finanční situace. Vyžaduje se také přecenění cenných papírů a derivátů, správná reklasifikace krátkodobých a dlouhodobých aktiv i závazků a následné sestavení povinných výkazů, jejich schválení statutárním orgánem a zveřejnění ve sbírce listin. Český právní rámec, zahrnující zákon, vyhlášky i České účetní standardy, poskytuje komplexní metodickou podporu, ale zároveň ukládá firmám odpovědnost za dodržení všech požadavků. Správná skladba účetní závěrky nejen minimalizuje riziko sankcí, ale také slouží jako opora pro finanční rozhodování vlastníků, investorů či auditorů. Podniky mohou využít detailní checklist pro usnadnění těchto procesů a zajištění bezproblémového průběhu prací.

V r. 2024 proběhla přeměna a stali jsme se nástupnickou společností. Jsme měsíční plátci DPH. Správce daně nám v r. 2025 sdělil, že zaniklá společnost měla na účtu FÚ a to na dani z příjmů přeplatek 100 000 CZK. Dohodli jsme se s FÚ, že o přeplatek 100 000 CZK, který FÚ zaslal na účet již naší nástupnické společnosti, máme snížit v r. 2025 platbu na DPH v účetnictví zaniklé společnosti. Jak má nástupnická společnost zaúčtovat tento přeplatek? Je to nezdanitelný, nebo zdanitelný výnos?

Jak postupovat v situaci, kdy klient nemá vlastního daňového poradce a očekává ode mě součinnost při přípravě podkladů k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob? Jsem externí účetní, zpracovávám účetnictví a sestavuji účetní závěrku. Daňové přiznání však jako účetní nesestavuji – nejedná se o službu v mém oprávnění ani o činnost, za kterou mohu nést daňovou odpovědnost. Ráda bych si proto ujasnila: 1. Jaký rozsah součinnosti mohu klientovi poskytnout, pokud nemá daňového poradce – například přípravu dat, sestavení podkladů, kontrolu návazností mezi účetní závěrkou a výpočty apod.? 2. Jak nejlépe formulovat odpovědnost klienta za vlastní zpracování daňového přiznání, pokud si jej vyplňuje sám nebo používá technickou pomoc jiné osoby? 3. Jaké formulace doporučujete používat ve smlouvě a na fakturách, aby bylo zcela jasné, že se jedná pouze o poskytování podkladů a účetní nenese odpovědnost za daňové posouzení ani výpočet daně? 4. Existují doporučené postupy, kterými lze zajistit, že klient rozumí tomu, že konečné rozhodnutí a odpovědnost ohledně daňového přiznání je na něm? 

Účetní má zpracovávat účetní doklady, ale nemá dělat daňové přiznání? Je to tak? Takže pokud mám účetní živnost, tak připravím účetní závěrku a nemůžu klientovi připravit daňové přiznání. Klient by měl vzít podklady a jit s nimi za daňovým poradcem který sestaví přiznání? Nebo můžu sestavit přiznání, ale klient si to sám odešle přes datovou schránku? Jde i o to, že pokud přijde kontrola ze živnostenského úřadu, co bude kontrolovat? Že nepřipravuji pro klienty DP? Nebo jaký je správný postup, pro účetní, která není daňový poradce? Tak, aby to bylo v pořádku dle zákona? A ještě otázka, pokud mám účetní firmu a přijmu si na DPP daňového poradce, tak by to mělo byt v pořádku, při kontrole?