Účetní závěrka, uzávěrka, audit

Jak se daní přijaté opční prémium vztahující se k aciím obchodovaným na NYSE?

Jsme fond dle ZISIF a oceňujeme a vykazujeme finanční nástroje dle vyhlášky 501. Mám dotaz k vykazování DPPO a srážkové daně ze zahraničních dividend. Fond nedrží podíly nad 10 %. Je správné vykazovat srážkovou daň v řádku č. 6 výkazu „zisk nebo ztráta z finančních operací“? DPPO fond vykazuje v řádku č. 23 výkazu „daň z příjmů“. Případně mne zajímá zda lze ekonomický pohled nadřadit nad formální znění vyhlášky?

Společnost chce v průběhu roku vyplatit společníku (FO) zálohu na podíl na zisku, dejme tomu nyní v listopadu 2025. Víme o tom, že k 31. 10. 2025 musí být mezitimní účetní závěrka a valná hromada musí následně rozhodnout o této záloze, schválit jí. Když ale všechny tyto činnosti budou provedeny, záloha se v listopadu vyplatí (firma s. r. o. vyplácí zálohu fyzické osobě), tak musí z této vyplacené zálohy firma odvádět srážkovou daň 15 % do 31. 12. 2025? Anebo tato srážková daň se odvádí až z podílu na zisku, který vznikne z řádné účetní závěrky 2025 do konce dubna 2026? 

Při rekonstrukci účetnictví (soukromá škola, s. r. o., neplátce) zjištěna nevrácená kauce na nájem. Nájem ukončen v roce 2020, sepsán předávací protokol, ve kterém je domluveno, že kauce bude použita na uvedení nemovistosti do původního stavu. Protokol pouze jednostranně podepsán, odsouhlasen jen mailem. V účetnictví stále zaúčtováno na účtu 314. Jak nyní správně účetně vypořádat?

Spolelčnost s r. o. donesla nyní fakturu do roku 2024, která je na vyšší částku, proto bychom chtěli udělat dodatečné přiznání k DPPO za 2024, ale nemáme s tím zkušenosti. Fakturu zaúčtujeme v roce 2025 na účet 426 a uplatníme DPH v 9/2025. Jak postupovat v roce 2024, na jakých řádcích na přiznání k DPPO se to projeví?

Od 1. 1. 2026 by měla být účinná novela zákona o účetnictví a s tím spojená změna limitů pro zákonný audit. Naše společnost (s. r. o.) stávající limity překročila v roce 2024 a překročí i v roce 2025, tedy auditu by podléhala. Nyní se ale plánuje přejít na hospodářský rok od 1. 7. 2026 a účetní období předcházející hospodářskému roku bude trvat od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2026. Budou se limity pro tento případ (tj. pro období 1. 1. 2025 až 30. 6. 2026) posuzovat podle aktuálního zákona o účetnictví, nebo již podle novely platné od 1. 1. 2026?

Již vyšla novela zákona č. 316/2025 Sb. a dočetla jsem se různých výkladů, odkdy se limity zvyšují. Posuzuje se nový limit již za rok 2025? Nebo pro posouzení za rok 2025 platí stávající limity. Z přechodných ustanovení si nejsem jistá. 

Společnost s r.o. do roku 2023 nepodléhala povinnému auditu, v roce 2024 překročila 2 kritéria pro audit (obrat 84 mil., aktiva 44 mil. Kč), v roce 2025 by překročila kritéria původní , ale nová určitě ne. Bude pro ní platit pro rok 2025 povinnost audit, u pokud nepřekročí za rok 2025 nové limity?

Firma s.r.o. (bez povinnosti auditu) , dosud nezveřejňovala v rejstříku zprávu o vztazích. Za rok 2024 ji budeme odesílat příští měsíc. Je lepší odeslat zprávy teď i za roky zpětně a zveřejnit je nebo je již nezveřejňovat vůbec? Za jak dlouhou dobu zpětně by firma mohla dostat pokutu za nezveřejnění? Dívala jsem se do rejstříku a většina s.r.o. tuhle zprávu nezveřejňuje vůbec. 

s.r.o. se rozhodla rozdělit k 30.6. na základě zápisu z valné hromady zisk z minulých let ve výši 1 mil. Kč. Je účetně správný uvedený postup včetně správného výpočtu daně? 1. Na převod zisku k rozdělení byl vytvořený interní doklad, zaúčtováno 428/431 1 mil. Kč 2. Vytvořen závazek , rozdělení zisku společníkovi 431/364 - 850 tis., srážková daň 15% = 431/342 150 tis. 3. úhrada závazku společníkovi 364/221 -850 tis., úhrada daně 342/221-150 tis.

Účetní jednotka, která je součástí holdingové struktury (není mateřskou společností), poskytuje v rámci skupiny servisní činnost, kde je celková roční tržba v řádu do 300 tis. Kč. Od roku 2023 rozšířila účetní jednotka svoji činnost na finanční investice - nákup dluhopisů (případně jejich následný prodej), nákup a prodej akcií apod. Z této činnosti realizuje relativně velké výnosy (dividendy, úroky z dluhopisů, prodeje cenných papírů), které v roce 2023 přesahují 80 mil. Kč a v roce 2024 90 mil. Kč. Z pohledu účetní jednotky se jedná o dlouhodobou činnost. Otázka je, jaké výnosy vstupují do čistého obratu v roce 2024. Je jisté. že za rok 2023 účetní jednotka přesáhne kritéria pro audit (aktiva jsou nad 40 mil. Kč již dlouhodobě, obrat je za rok 2023 součet všech výnosů). Pokud by se do obratu roku 2024 zahrnovaly i výnosy z investiční činnosti, byla by účetní jednotka za rok 2024 povinně auditovaná. S ohledem na definici čistého obratu od roku 2024, ve smyslu důvodové zprávy k novele, případně stanoviska NÚR není zcela jasný správný postup. 

Jaké jsou lhůty pro svolání VH a rozhodnutí o výplatě podílu na zisku, jestliže bylo daňové přiznání podáno 1. 4. nebo 1. 7. 2025?

Je možné bez mezitimní účetní závěrky rozdělit zisk minulých let na základě rozhodnutí valné hromady i po termínu 30. 6. 2025, tzn. např. 30. 9. 2025?

Ostatní účetní jednotky, které nejsou akciové společnosti, jsou povinny mít auditorem ověřenou řádnou účetní závěrku, překročily nebo již dosáhly alespoň dvě ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50 Pro posuzování kritéria beru hodnot aktiv z rozvahy brutto nebo netto?

Klient je právnickou osobou, která byla založena 4 společníky, z nichž jsou tři fyzické osoby, které vložili do společnosti smluvně při založení funkční aplikaci, kterou používá řádově vyšší desítky tisíc lidí, ale zatím negeneruje žádné příjmy. Čtvrtý společník je právnická osoba, která vkládá know-how a obchodní kontakty, které by měly napomoci monetizaci aplikace. Otázky jsou následující: 1) Je nutné k datu založení společnosti a vložení aplikace (nehmotného majetku) ji nechat nějakým způsobem ohodnotit nebo je to možné udělat i k jinému datu, až když se účetní jednotka rozhodne sama, že chce, aby se ohodnocení promítlo do vlastního kapitálu? 2) V případě ohodnocení, o které nechce účetní jednotka zvýšit základní kapitál společnosti je možné ohodnocení zaúčtovat na účet 413? 3) V případě, že tři společníci vkládají nehmotný majetek a čtvrtý pouze know-how a dostává za něj podíl na aplikaci (vše popsáno v zakládacích listinách), má to u něj nějaké daňové dopady v podobě např. bezúplatného příjmu?

Od ledna 2025 zákon č. 263/2024 Sb. o veřejných kulturních institucích, upravuje účel a činnost veřejné kulturní instituce, její zřízení a vznik, postavení jejího zřizovatele a působnost jejích orgánů, její hospodaření a nakládání s jejím majetkem, stejně tak jako další záležitosti týkající se jejího postavení. Zákon přináší významné změny v oblasti poskytování veřejných kulturních služeb, zavádí koncept veřejné kulturní instituce jako nové právnické osoby, která by měla nahradit stávající příspěvkové organizace. Nová právní úprava slibuje odpolitizování kultury, širší zapojení odborné veřejnosti a zlepšení finanční stability prostřednictvím rozmanitějších zdrojů financování. Nový zákon také přináší změny ve způsobu řízení, hospodaření a nakládání s majetkem těchto kulturních subjektů, což může ovlivnit současná divadla, muzea, knihovny a další instituce, které zvažují přechod na tuto novou právní formu.

Jaké informace má zapsaný spolek povinnost zveřejňovat? Lze to chápat tak, že dle § 21a zákona o účetnictví: „Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.",  mají spolky povinnost zveřejnit účetní závěrku (v případě podvojného účetnictví) či přehled o majetku a závazcích (v případě jednoduchého účetnictví)? Jaké další údaje je spolek povinen zveřejnit? 

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákona o auditorech, který umožňuje pozastavit auditorskou činnost společnosti v případě zahájení trestního stíhání pro úmyslný trestný čin.

Na konci roku 2023 nabyla účinnosti novela směrnice č. 2013/34/EU , která navýšila hodnoty pro kategorizaci účetních jednotek. Konkrétně došlo k navýšení limitů pro aktiva a čistý obrat o přibližně 25 %, limit počtu zaměstnanců zůstává zachován. Vzhledem k nutnosti implementovat tyto změny do 12 měsíců od zveřejnění ve věstníku Evropské unie musela zareagovat i Česká republika, která novelizovala stávající zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví. Ačkoli novela zákona ještě nebyla schválena, změna limitů pro kategorizaci účetních jednotek je závislá na přechodných ustanoveních, nikoli na samotné účinnosti novely. Zvýšené limity se tedy již vztahují na účetní období začínající 1. 1. 2024.

V dnešním článku se podíváme na klíčové aspekty konsolidace účetních závěrek, které navazují na minulý příspěvek o odložené dani. Zaměříme se na následující klíčové body: Konsolidační celek – jak se určuje, které společnosti spadají do skupiny pro účely konsolidace. Metody konsolidace – zaměřeno na plnou konsolidaci, poměrnou konsolidaci a konsolidaci ekvivalencí. Úpravy při konsolidaci – jak správně upravit účetní závěrky pro odstranění vnitřních transakcí. Příklady a aplikace – jak tyto metody fungují v praxi. Tento přehled je zaměřen na ulehčení aplikace teoretických poznatků v praxi pro účetní odborníky a všechny, kdo se zabývají konsolidací účetních závěrek.