Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace

Od dodavatele ze Slovenska jsme obdrželi daňový doklad za dodávku a implementaci PoC projektu AI chatbot. Předmětem dodávky a fakturováno v jedné ceně dohromady je: Nasazení platformy chatbota na libovolnou webovou stránku s využitím stromové struktury a jádra umělé inteligence (OpenAI) Natrénování znalostní báze podle dodaných interních směrnic Příprava infrastruktury v prostředí MS Azure dodavatele Závěrečné zpracování statistik a návrhů na vylepšení ve formátu PDF s prezentací. A zvlášť je na dokladu uvedeno plnění za Provoz a aplikační podporu provozu na 3 měsíce. Na základě dotazu u dodavatele bylo sděleno, že předmětem fakturace je sice krabicový software, ale zároveň je vždy upravován pro konkrétního zákazníka. Považuje se toto plnění vč. částky za provoz a podporu za licenční poplatky, které podléhají srážkové dani ve výši 10 % podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Slovenskou republikou č. 100/2003 Sb.? Nebo se jedná o nákup dlouhodobého nehmotného majetku nebo o pořízení služby bez uplatnění srážkové daně?

Mám dva klienty s podobným zdrojem příjmů – obdobou OSVČ registrovanou a provozovanou na Ukrajině. Přitom se jedná o české daňové rezidenty. U jednoho klienta tento příjem uvádím do přílohy 1 daňového přiznání a zdaňuje to stejně jako česká OSVČ, včetně uplatnění výdajů procentem, a to již několik let. U druhého klienta mě jiný finanční úřad vyzývá k předělání daňového přiznání – podle jejich názoru tento příjem patří do přílohy 3 a FÚ může vyměřit daň v maximální výši odpovídající ukrajinské dani. Jedná se o dva případy: Případ A zdaňujeme podle § 7 ZDP již pár let: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost vykonává na dálku z ČR, na Ukrajině má kancelář i se zaměstnancem. Je to poradenská činnost. Případ B po nás chtějí zdanit přes přílohu 3: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost je pronájem nemovitosti - obchodního majetku. Kam mám ty příjmy v DAP uvést?

Česká s. r. o. rozhodla na valné hromadě v únoru o výplatě záloh na podíl na zisku svým mateřským společnostem v Nizozemí. Obě mají podobu B.V., což by mělo odpovídat s. r. o. Jedna ze společností je však vlastníkem pouze 5 %. Domníváme se, že podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákona o daních z příjmů nebude tato záloha (podíl) osvobozen a bude podléhat srážkové dani v ČR. Česká dceřiná společnost bude povinna ze zálohy na podíl pro tuto společnost srazit daň ve výši 10 % (limit dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Je to tak? Do kdy je povinna česká společnost tuto sraženou daň odvést a má ji případně někam hlásit?

S. r. o., plátce DPH, zaplatila 2000 Kč kredit na využívání služeb FB a IG. Rovněž během února nám Meta poslala asi 15 faktur v celkové hodnotě asi 1700 Kč (300 Kč zůstává do dalšího měsíce). Každá faktura má poznámku, že je hrazena předplatbou a zároveň, že jsme povinni vyměřit z každé faktury DPH. Ráda bych se zeptala, zda DPH mám vyměřit v únoru z částky 2000 Kč (k tomu nemám žádný doklad) nebo, zda DPH vyměřit z každé jednotlivé faktury zvlášť s tím, že část tedy bude až v březnu. 

OSVČ má v ČR zřízení živnostenský list, v ČR je přihlášena i ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, jiné příjmy nemá. Poskytuje online výuku jazyků pro české firmy. V listopadu 2025 se přestěhoval do Rakouska a stal se rezidentem Rakouska. Online výuku poskytuje i nadále českým firmám na český ŽL. V Rakousku mu přidělili Sozialversicherungsnummer, aby mohl chodit k lékařům. Jak vyplnit daňové přiznání v ČR, pokud se změnila rezidence OSVČ během roku? Mají se do daňového přiznání uvést příjmy pouze za leden-říjen? Sociální i zdravotní pojištění platí i nadále (v roce 2026) do České republiky. Jak vyplnit přehledy za rok 2025? Uvést také jen základ daně za leden až říjen nebo za celý rok? Pokud by v roce 2026 podával daňové přiznání pouze v Rakousku, jaký základ daně by uvedl do přehledů na sociální a zdravotní pojištění v ČR? Má být stále přihlášen u ČSSZ a VZP v České republice nebo se přeregistrovat na rakouské úřady sociálního a zdravotního pojištění?

Mezinárodní spolupráce správců daně dnes zásadně mění možnosti i rizika pro české daňové subjekty – informace a zjištění ze zahraničí mají čím dál větší vliv na tuzemské daňové řízení a mohou rozhodnout o výsledku kontroly. Přeshraniční výměna informací a společné audity se staly běžnou součástí arzenálu daňových orgánů. Právní rámec EU i mezinárodní smlouvy umožňují převzetí důkazů ze zahraničí, zatímco procesní práva daňových subjektů jsou často omezená. Efektivita správy daní roste, ale současně sílí tlak na transparentnost a posílení ochrany práv daňových subjektů. Pokud chcete vědět, jak se připravit na přeshraniční kontrolu a jaké strategické kroky mohou firmám pomoci chránit jejich zájmy, začtěte se do detailní analýzy v tomto článku – zjistíte, proč se mezinárodní spolupráce stala nejen efektivní, ale i výzvou pro každého, kdo podniká v globalizovaném prostředí.

V 1/2025 jsem měli zaměstnankyni z Polska – bydliště od roku 2021 v ČR, taktéž i zaměstnání, od 2/2025 už u nás nepracovala, nyní nevíme, kde se zdržuje. Jak správně vyplnit přílohu č. 2 ve Vyúčtování daně z příjmů? Rozumím tomu správně, že v příloze č. 2 vyplním sl. 1 - PL (čili stát, kde má trvalý pobyt), sl. 9 - její rodné číslo dle pasu (stát vydání PL), sl. 10 - R (jako rodné číslo)?

Máme na Slovesku zaměstnance, který vykonává činnost obchodního zástupce. Jeho náplní práce budou návštěvy našich slovenských zákazníků, aby je seznámil s novinkami a hledání nových zákazníků, kterým bychom z ČR dodávali zboží. Nemáme tam pronajatu kancelář, místo výkonu práce bude jeho bydliště. Vznikne nám v tomto případě stálá provozovna na Slovensku? 

Občan České republiky je jediným vlastníkem a zároveň jednatelem společnosti se sídlem v Hongkongu. Společnost v Hongkongu dosáhla zisku. Český vlastník si po zdanění na úrovni společnosti vyplácí čistý zisk. V Hongkongu se daň z dividend neplatí. Jaké daňové povinnosti mu vzniknou v České republice při přiznání tohoto příjmu ze zahraničí?

Jsem OSVČ, v roce 2025 mám příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Jsem daňový rezident ČR. V roce 2025 mám také příjmy ze zaměstnání v Německu. Kam do daňového přiznání mám tyto příjmy z Německa uvést? Konkrétně: hrubá mzda 33 133.59 EUR, daň sražená 4 582,77 EUR, stravné 938 EUR, důchodové pojištění (zaměstnavatel) 3 081,41 EUR, zdravotní pojištění 2 866,06 EUR, sociální pojištění 596,41 EUR, příspěvek na nezaměstnanost 430,74 EUR.

OSVČ byla v roce 2025 v paušálním režimu – 1. pásmo. Klient zvažuje podání žádosti o zvláštní dlouhodobý pobyt pro ekonomicky soběstačné osoby. Pro splnění podmínky minimálního ročního příjmu však 1. pásmo paušální daně zřejmě nepostačuje (z pohledu započitatelného příjmu dle příslušného nařízení vlády). Potřebovali bychom vyjasnit následující: Je možné za rok 2025 podat standardní daňové přiznání (včetně přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu) a uplatnit skutečný základ daně, i když byl klient v daném roce v paušálním režimu? Pokud ano, je nutné nejprve formálně podat oznámení o ukončení paušálního režimu? Pokud ano, k jakému datu a v jaké lhůtě? Má toto ukončení zpětný účinek na rok 2025, nebo až na rok 2026? V případě, že by klient podal daňové přiznání za rok 2025 a doplatil daň a pojistné podle skutečných příjmů, bude tento příjem oficiálně uznatelný pro účely žádosti o zvláštní dlouhodobý pobyt? Alternativně – je z hlediska právní jistoty vhodnější: a) přejít od roku 2026 do 3. pásma paušální daně, nebo b) zcela vystoupit z paušálního režimu a fungovat ve standardním režimu zdanění? Cílem je minimalizovat riziko, že klient zaplatí výrazně vyšší daňové zatížení, ale následně podmínky pro zvláštní dlouhodobý pobyt stejně nesplní. 

Polská komanditní společnost založila v roce 2025 dceřinou společnost se sídlem v České republice, která má právní formu společnosti s ručeným omezením. Polská matka má strukturu komanditista 1 % a tři komplementáři, kteří mají každý podíl 33 %. Dva z komplementářů jsou daňoví rezidenti Polska, třetí komplementář je daňový rezident České republiky. Matka ma podíl na ZK 100 %, podmínka držby 12 měsíců bude splněna. Jaká bude uplatněna sazba daně při výplatě podílu na zisku, případně zálohách na podíl?

Zaměstnanec obdržel v roce 2024 RSU akcie od zahraniční matky V USA jako benefit, v roce 2025 došlo k prodej akcií. Jak bude příjem z prodeje akcií zdaněn a v jaké výši? Zaměstnavatel je v okamžiku darování nezdanil dle § 6 ZDP. Je možné celý příjem zdanit dle § 10 ZDP v daňovém přiznání za rok 2025? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, má za rok 2025 tyto příjmy: 1. příjem z dohody o provedení práce, ze kterého byla odvedena srážková daň dle § 6 ZDP;2. důchod z Kanady – příjem ze zahraničí, u kterého se použije metoda zápočtu;3. autorský honorář do 10 000 Kč, ze kterého byla odvedena srážková daň dle § 7 odst. 6 ZDP.Z příjmu 1. a 2. vyjde na dani přeplatek 5 000 Kč. Může do přiznání zahrnout příjem 3. a nechat si vrátit srážkovou daň zaplacenou z autorského honoráře? Přeplatek by tedy byl ve finále 6 000 Kč. Anebo se autorský honorář zdaněný srážkovou daní již do přiznání neuvádí a nebude mít vliv na výši vratky daně z příjmů? 

Jak postupovat se zdaněním při prodeji nemovitosti ve Španělsku? Platí limity pro osvobození příjmu z prodeje také dle Českého zákona 586/1992 Sb.? Zahrnuje český rezident tyto příjmy do daňového přiznání v České republice? Pokud Český rezident zahrnuje tento prodej do svého daňového českého přiznání, pak dle jakých podkladů?

Ministerstvo financí informuje o aktualizaci OECD vzorové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění ze dne 19. 11. 2025.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 3/2026 ze dne 4. února 2026, který obsahuje sdělení ke Smlouvě s Indonéskou republikou o zamezení dvojího zdanění.  

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?