Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace

Fyzická osoba (rezident ČR) má příjmy u banky podléhající srážkové dani 15%. V současně době si vyřizuje rezidenství v jiné zemi (konkrétně v Dubaji), podmínkou pro vydání daňového domicilu z Dubaje je mimo jiné splnění podmínky zdržení se v dané zemi 180 dní v roce. Daňový domicil tedy bude vydán ze zpětnou platností po uplynutí tohoto časového období a splnění dalších podmínek. Pokud tedy domicil bude vydán a doložen bance bude banka žádat o vratku této srážkové daně a následně bude tato daň vrácena fyzické osobě, která je nově rezidentem Dubaje. Musí být tato dodatečná vratka srážkové daně čili příjem, který fyzická osoba (rezident Dubaje) obdrží nutný pro další přiznání pro účely daně z příjmů v ČR, pokud už tu není rezidentem?
Vydáno: 22. 06. 2022
Rezident Dubaje má příjmy z pronájmu movitých věcí na území ČR. Kde musí tyto příjmy přiznávat?
Vydáno: 22. 06. 2022
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 9/2022 ze dne 21. června 2022, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Čínou o zamezení dvojího zdanění.
Vydáno: 21. 06. 2022
Je třeba nějaké povolení ke skladování vlastních zásob na Slovensku? Nevznikne stálá provozovna na Slovensku? Je to čistě z ekonomického hlediska, protože nájem skladovacích prostor na Slovensku je výrazně levnější než ČR. Firma je plátce DPH v ČR. Pokud si vyřídím registraci k DPH na Slovensku, bude nákup zboží v ČR od plátce DPH s dodáním do skladu na Slovensku v režimu reverse-charge (dodání na slovenské DIČ)? Pokud si převezu ze skladu na Slovensku zboží do menšího skladu v ČR, budu tento převoz vykazovat v přiznání DPH jako přemístění zboží?  
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
Transfer pricing, tedy vztahy mezi spojenými osobami, je velmi často o přesném plánování a schopnosti reagovat na náhlé změny, což v dnešní turbulentní době platí možná více než kdy jindy. Blíží se konec prvního pololetí, což často bývá okamžik, kdy dochází k vyhodnocení a zpřesnění podnikových finančních plánů. V dnešním článku se proto krátce zaměříme na plánovací proces z pohledu převodních cen a jeho úskalí.
Vydáno: 16. 06. 2022
  • Článek
V souvislosti s prohlubováním boje proti daňovým únikům z globálního hlediska se zvyšuje význam mezinárodní spolupráce v oblasti daní. Je proto nutné věnovat právní úpravě mezinárodního zdanění pozornost ze strany společností s aktivitami jak v zahraničí, také i další řadě subjektů, které jsou též činné pouze v České republice. Zejména forma výměny informací se zahraničními daňovými správami přispívá ke zjištění značného množství informací o daňových subjektech, které by daňová správa sama nebyla schopna zjistit či získat bez zahraniční spolupráce. S narůstající liberalizací a globalizací národních ekonomik její význam neustále narůstá.
Vydáno: 15. 06. 2022
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2022 ze dne 13. června 2022, který obsahuje sdělení ke smlouvě se Španělskem o zamezení dvojího zdanění.
Vydáno: 13. 06. 2022
  • Článek
V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 5/2022 na s. 11 Kromě souvislého příkladu, který navazuje na předchozí část příspěvku, se budeme věnovat příjmům ze Slovenska.
Vydáno: 02. 06. 2022
Občan Slovenska, rezident na Slovensku chce uzavřít smlouvu o výkonu funkce jednatele s českou s.r.o. a v této smlouvě bude stanovena odměna. Jaké budou odvody z této odměny - zdravotní a sociální pojištění se bude odvádět v jakém státě? Daň bude srážková? Nebo může podepsat Prohlášení poplatníka na slevu na dani?
Vydáno: 17. 05. 2022
Podnikající fyzická osoba, daňový rezident v ČR, bude z kanceláře v ČR poskytovat déle než 12 měsíců služby konstruktéra pro s. r. o. se sídlem ve Velké Británii. Vznikla by OSVČ stálá provozovna ve Velké Británii? Jsou nějaká omezení ve věci sociálního pojištění OSVČ v Česku nebo Velké Británii? Vznikla by OSVČ povinnost registrace k DPH ve Velké Británii?
Vydáno: 25. 04. 2022
  • Článek
Tento příspěvek se zabývá vybranými otázkami spojenými s aplikací metody prostého zápočtu 1) . Příspěvek je zpracován podle stavu k 1. 11. 2021, není-li uvedeno nebo nevyplývá-li z kontextu příspěvku jinak.
Vydáno: 19. 04. 2022
Firma zaměstnává slovenského poplatníka, který je daňovým rezidentem SK. V ČR mu byla sražena srážková daň dle § 36 ZDP. Slovák zde nemusí přiznání podávat, pokud nemá další jiné příjmy, že ano? Pokud by v ČR přiznání podal - může v ČR zpětně podepsat prohlášení a v přiznání dostat daň zpět? Pokud by daň nešla vrátit - může si nechat vystavit potvrzení o zaplacené dani, které přiloží ke slovenskému přiznání, kde bude danit veškeré příjmy? Kde o potvrzení žádat - resp. je nějaký specializovaný FÚ? Nebo příjmy z ČR nemusí na Slovensku přikládat? 
Vydáno: 30. 03. 2022
  • Článek
Dne 3. 11. 2021 oznámila Nadace pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS Foundation) vytvoření nové Rady pro tvorbu mezinárodních standardů týkajících se udržitelnosti (udržitelného rozvoje – sustainability). Cílem tohoto nově vytvořeného subjektu je vytváření mezinárodních standardů zaměřených na zveřejňování informací o udržitelnosti. Zároveň Nadace IFRS změnila svou vnitřní strukturu tak, aby do ní byla nově vytvořená ISSB včleněna. Nyní tedy existují dvě Rady pro tvorbu standardů: IASB (zaměřená na standardy účetního výkaznictví) a ISSB (zaměřená na standardy o udržitelnosti). V době vzniku tohoto příspěvku byla nová ISSB stále ve stavu zrodu. V prosinci 2021 byl jmenován předseda Rady – Emmanuel Faber, bývalý ředitel společnosti Danone. V lednu 2022 byla jmenována místopředsedkyně – Sue Lloyd, která od 1. 3. přešla do ISSB z IASB. Očekává se jmenování druhého místopředsedy a jedenácti členů rady (výběrová řízení byla zahájena v únoru 2022; očekává se, že rada bude kompletní ve třetím čtvrtletí 2022). Celkem tedy bude mít Rada 14 členů.
Vydáno: 25. 03. 2022
1. Srovnatelnost zahraničních trustů a trustových struktur se svěřenským fondem 1.1. Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění a sjednocení přístupu k posuzování srovnatelnosti zahraničních trustů a zahraničních trustových...
Vydáno: 23. 03. 2022
Poplatník, daňový rezident ČR podává každý rok přiznání k dani z příjmů FO - má souběh příjmů ze závislé činnosti od dvou českých firem. V roce 2021 také inkasoval od slovenské společnosti na základně smlouvy příkazní částku 500 eur. Nemá žádné podnikatelské oprávnění, živnostenský list. Jak tyto příjmy ve svém přiznání poplatník zdaní? Musí podat přihlášku k DFPO, k OSSZ a zdravotní pojišťovně nebo záleží, zda byl fyzicky přítomen na Slovensku či pracoval "on-line" a dále záleží na povaze té příkazní smlouvy - co je jejím obsahem, tj. jakou práci vykonával? Jaké má tedy poplatník možnosti či povinnost zdanit tento příjem, aby vše bylo tak, jak má. Od slovenské firmu mu přišlo pouze Potvrzení, že inkasoval v roce 2021 částku 500 eur - žádné informace o zdanění na Slovensku v potvrzení uvedeny nejsou. Dále případně jaký přepočet na Kč, resp. částku by v přiznání uvedl. A bude případně toto potvrzení od slovenské společnosti přílohou daňového přiznání jako česká potvrzení o příjmů od dvou českých firem?
Vydáno: 22. 03. 2022
Je vyplňování transakci se spojenými osobami za rok 2021 v daňovém přiznání právnických osob povinné? Jde mi o to, zda musí česká s. r. o., která 100% vlastní slovenskou s. r. o. a v průběhu roku proběhly mezi společnostmi nějaké transakce tyto údaje vyplňovat? Česká s. r. o je malá účetní jednotka (aktiva 28 mil, obrat 34 mil, 5 zaměstnanců), majitelé (společníci) manželé. Slovenská s. r. o. je mikro účetní jednotka (aktiva 415 000 EUR, obrat 606 000 EURo, 1 zaměstnanec). V roce 2021 byly fakturovány českou mateřskou společností služby v hodnotě 900 000 Kč jako provize za zprostředkované obchody, pronájem vozidla a internetové a účetní služby. Hodnota faktur vycházela ze skutečných nákladů nebo u provizí z běžné výše. Dále mateřská společnost poskytuje dceřiné společnosti v průběhu roku bezúročnou půjčku jejíž hodnota byla ke konci roku cca 5 mil. Kč. Musí tedy mateřská společnost tyto údaje uvádět do daňového přiznání? Zajímalo by mě, zda tato povinnost bude i u slovenské (dceřiné společnosti), zda existuje nějaké pravidlo stejné pro celou EU?
Vydáno: 08. 03. 2022
Pokud nastupuje do zaměstnání v ČR (česká společnost) muž se státní příslušností - Slovensko (občan Slovenska s trvalým pobytem na Slovensku). Je povinen zaměstnavatel řešit jeho rezidenství již při nástupu do zaměstnání - zda je muž rezident ČR či nikoliv? Nebo to bude řešit až při ročním zúčtování či podání přiznání, kdy to bude nutné vědět kvůli uplatnění slev a odpočtů. Jak by správně měla řešit či neřešit daňové rezidenství mzdová účetní a případně kdy (při nástupu, při ročním zúčtování..)?
Vydáno: 07. 03. 2022
Slovenská s. r. o., jehož 100% vlastníkem je české s. r. o., jednatelé jsou v obou společnostech stejní. Slovenská s. r. o. vytvořila zisk, který by se měl rozdělit mezi jednatele. Kde se bude danit? Je možné přímo ze slovenské s. r. o. převést zisk na jednatele a zdanit na Slovensku, nebo se zisk převede do české s. r. o. a pak následné rozdělí a jak to bude v tomto případě se zdaněním? 
Vydáno: 07. 03. 2022
Muž, neplátce DPH v ČR, jezdí pracovat do Holandska (ve výrobní fabrice pomáhá vyrábět okna a komponenty k nim, provádí tedy „montážní práce“ ,ale nic nemontuje na žádnou budovu, prostě vyrábí okna). Tuto práci mu zprostředkovává firma z Velké Británie a té ji také fakturuje a ona mu ji platí převodem na účet. Kam tyto příjmy zahrnout z pohledu daně z příjmů? Klasicky do přílohy č. 1 do příjmů z podnikání? Muž je daňovým rezidentem ČR, byl tam jednou na 14 dní. A jak je to z pohledu DPH? Vzhledem k tomu, že smlouvu má se společností ve Velké Británii a ta ho také platí, předpokládám, že je místem plnění dle § 9 odst. 1 zákona o DPH Velká Británie, tedy fakturace do třetí země (mimo EU), a tím pádem se nemusí registrovat jako identifikovaná osoba a fakturuje bez DPH. Je to správně?
Vydáno: 03. 03. 2022
+ Zobrazit dalších 20