Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace

  • Článek
  DAC 7 – aktuální novinky v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní JUDr. Mgr. Michal Tuláček, Ph.D., Ministerstvo financí, oddělení Obecná daňová legislativa Shrnutí Mezinárodní spolupráce při správě...
Vydáno: 19. 12. 2021
Česká společnost se dohodne se svým zaměstnancem, že po dobu tří měsíců tento zaměstnanec (český daňový rezident) bude pracovat pro společnost vzdáleně ze země, se kterou česká republika nemá uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění a ani žádnou smlouvu pro oblast zdravotního a sociálního pojištění. Společnosti v této zemi nevznikne stálá provozovna a ani nepožádá českého správce daně, aby mohla po tuto přechodnou dobu přestat sážek a odvádět českou zálohu na daň (společmost zároveň splní předpisy dané země, ze které bude pracovník dočasně práci vykonávat a přihlásí se k "místním" odvodům). Není nám ale jasné, zda můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daně (zaměstnanec nemá jiné příjmy než příjmy ze závislé činnosti) nebo je nutné, aby si zaměstnance podal daňové přiznání z důvodu, že realizoval příjmy ze zahraničí? 
Vydáno: 04. 11. 2021
  • Článek
Digitální daň představuje nový typ selektivní obratové daně zaměřené na velké mezinárodní technologické společnosti. Skutečnost, že dosud nebyla dosažena dohoda o globální podobě této daně, přináší zejména ve vztahu k USA riziko zavedení odvetných obchodních opatření, neboť digitální daň včetně té české může být důvodně považována vůči velkým americkým internetovým společnostem za diskriminační. Tento text shrnuje hlavní rizika spojená s českou digitální daní i omezení týkající se její spravovatelnosti ze strany české daňové správy.
Vydáno: 28. 10. 2021
Rezident ČR, OSVČ, má v Polsku firmu, kde má přes 90 % celoročních příjmů, tím zdaňuje tyto příjmy v Polsku. Ale má formulář A1, tímto platí zálohy na zdravot. a social. pojištění v ČR. Na finanční úřad podává daňové přiznání fyzických osob (daň neplatí - zamezení dvojího zdanění). Z výměřovacího základu vypočítá zdravotní a sociální pojištění. Roční obrat má pod 1 mil. Může v České republice se přihlásit a platit paušální daň?
Vydáno: 27. 10. 2021
Společníkem českého s. r. o. se nově stala maďarská s. r. o. (Kft.). Při výplatě podílu na zisku budeme odvádět klasicky 15% srážkovou daň? A na FÚ se bude podávat dvakrát vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmu právnických osob (první vyúčtování)? A druhé toto vyúčtování bude pro fyzické osoby, protože druhým společníkem je fyzická osoba - Čech?
Vydáno: 18. 10. 2021
Český rezident (s.r.o.) poskytl úročenou půjčku vůči společnosti z Polska (rezident Polska) - půjčka byla poskytnuta v 8/2020 na dobu 1 roku, kdy úrok bude vyúčtován a uhrazen po uplynutí 12 měsíců (tj. v 8/2021), ve stejném měsíci pak bude vrácena jistina ze strany dlužníka. Věřitel zaúčtoval k 31. 12. 2020 dohadnou položku na poměrnou část výnosů z titulu úroků. Dlužník při úhradě úroků srazil 5 % srážkovou daň - viz. SZDZ s Polskem čl. 11, a to z celé hodnoty úroků (tj. úroky roku 2020 + 2021). Metoda SZDZ stanovuje pro vyloučení dvojího zdanění metodu prostého zápočtu. Věřitel bude mít k dispozici potvrzení polského správce daně o výši sražené daně (opět z úroků z roku 2020+2021). Dotaz zní, jakým způsobem fakticky realizovat metodu prostého zápočtu v daňovém přiznání za rok 2021, když sražená daň zahrnuje i poměrnou část výnosů věřitele roku 2020 (o této účtováno ve výnosech roku 2020 formou dohadné položky). Celkový základ daně v daňovém přiznání roku 2021 u věřitele nebude obsahovat výnosy týkající se účetního/zdaňovacího období roku 2020 - viz. dohadná položka). Naproti tomu příjmy z titulu úroků ze zdrojů na území Polska budou obsahovat jak poměrnou část úroku roku 2020 tak i 2021). Principiálně v rámci metody prostého zápočtu jde o procento zahraničního základu daně na celkovém základu daně, a v celkovém základu daně roku 2021 už nebude zahrnuta část výnosů z úroků, které byly zdaněny v roce 2020 formou dohadné položky.
Vydáno: 05. 10. 2021
Český daňový rezident (s.r.o. plátce DPH) poskytuje technické služby daňovému rezidentovi Indie. Našla jsem ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění článek 12 první věta: „Licenční poplatky a platy za technické služby, které mají zdroj v jednom smluvním státě a jsou placeny osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“ Já to chápu tak, že zdaníme služby v ČR jako příjemce úhrady. Indický partner ale úhradu ponížil o 10 % tamní daně a tvrdí nám, že to takto musí být a všechny faktury bude platit poníženy o 10 %. Je to tak, jak tvrdí Indický partner nebo  je možné celou službu zdanit v ČR? 
Vydáno: 15. 09. 2021
  • Článek
Každý zná nejvyšší horu Krkonoš a Jeseníků, málokdo ale trefí stříbrné a bronzové kopce těchto pohoří. A podobně je to s novinkami zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), od roku 2021. Asi každý si hned vzpomene na pár zásadních top změn – konec zdaňování superhrubých mezd, dvojnásobný limit hmotného majetku, zpětně uplatnění daňové ztráty, mimořádné odpisy nebo finanční leasing na dvanáct, resp. dvacet čtyři měsíců a paušální daň OSVČ. V jejich stínu se ovšem tísní desítky dalších novinek, které se sice týkají méně poplatníků, ovšem jste-li právě vy jedním z nich, pak je samozřejmě jejich význam pro vás mnohem větší. Pokud jste například fyzická osoba pobírající ze zahraničí kapitálové příjmy (a to zejména ty vyšší), nemělo by vám uniknout, že namísto zdanění progresivní vyšší sazbou daně 23 % je můžete samostatně zdanit nižší sazbou 15 %.
Vydáno: 14. 09. 2021
Na české společnosti s ručením omezeným je společníkem jediná fyzická osoba, tedy se stoprocentní účastí, a to občan Ruska, nerezident v ČR. Bylo rozhodnuto o vyplacení podílu na zisku tomuto společníkovi. Podle § 36 podléhá výplata podílu na zisku srážkové dani 15%. Dále je ale uvedeno v § 36 odst. 1 písm. c), že u nerezidentů činí sazba 35 %, pokud se nejedná o osoby dále vyjmenované. Náš dotaz se tedy týká toho, zda podíl na zisku v tomto případě podléhá sazbě 15 % nebo 35 %. 
Vydáno: 03. 09. 2021
Náš orchestr vystoupí na zahraničních festivalech ve Švýcarsku a v Japonsku. Ve smlouvě s pořadatelem je uvedeno: pořadatel uhradí ubytování vč. snídaně, dopravu nástrojů a našemu orchestru uhradí honorář v úrovni ceny netto. V netto výši také fakturujeme podle smluvních podmínek zahraničnímu pořadateli. Dle našeho názoru je ale pro správné stanovení základu daně pro účely daně z příjmu, ale možná i pro účely správného stanovení základu daně pro účely DPH, částka v úrovni ceny netto neúplná. Vycházíme z toho, že v případě, kdy s naším orchestrem vystoupí zahraniční umělec v ČR vypočítáváme srážkovou daň a DPH, které následně odvádíme. Jak máme v tomto případě postupovat? Požádat zahraničního pořadatele o potvrzení o odvedení srážkové daně, kde bude vyčíslen základ pro její výpočet? Opět vycházíme z české legistalivy. Nebo faktura za honorář bude jen ve výši netto a do účetnictví jako tržba vstoupí také jen hodnota v netto? Jak tedy správně zaúčtovat smluvený honorář a jak vypořádat všechny daňové povinnosti v ČR?
Vydáno: 31. 08. 2021
Český občan, rezident ČR, je zaměstnán v Německu u tamní firmy, rezidenta Německa. Německý zaměstnavatel nemá pobočky nebo stálé provozovny v ČR, ani v jiných státech. V průběhu roku je tento náš občan vyslán na krátké (cca 3 – 7 denní) pracovní cesty například do Polska, na Ukrajinu, do Ruska nebo Japonska. Celková doba pracovních cest v součtu nepřekročí 3 měsíce v roce. Německý zaměstnavatel na konci roku vystavil potvrzení, kde je uvedena celková hrubá mzda, celková sražená daň atd. V potvrzení není nikde uvedeno, zda měl zaměstnanec příjmy ze zdrojů na území jiných států, popř. příjmy nezdaněné, osvobozené apod. Částka sražené daně odpovídá celkové výši vykázaných hrubých příjmů. Náš správce daně je toho názoru, že německý zaměstnavatel neměl nárok zdanit v Německu mzdu za dny, které zaměstnanec strávil na pracovních cestách v různých státech a tuto poměrnou část mzdy náš správce daně dodaňuje v ČR. Je postup našeho správce daně správný a jediný možný?
Vydáno: 16. 08. 2021
Máme kandidáta cizince mimo EU, který v součásné době nemá pracovní povolení v ČR (má pracovní povolení v Rakousku). Společnost nabídla kandidátovi relokační balíček na úhradu nájmu do doby, než bude vyřízeno pracovní povolení v ČR a podepsána pracovní smlouva. 1. Je možné relokační balíček vyplatit před vyřízením pracovního povolení a uzavřením pracovní smlouvy? 2. Bude tento výdaj pro firmu daňově uznatelný (daň z příjmu právnických osob)? 3. Bude částka součástí základu pro výpočet odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance a zaměstnavatele a zálohy na daň? 
Vydáno: 12. 08. 2021
Fyzická osoba-nepodnikatel, český daňový rezident má příjmy z Chorvatska. Jednak příjem z pronájmu nemovitosti v Chorvatsku, jednak příjem z prodeje nemovitosti v Chorvatsku. Chápu správně, že v rámci českého daňového přiznání se příjem z prodeje nemovitosti (nesplňující podmínky pro osvobození) uvede jako příjem podle § 10 a uplatní se jako výdaj pořizovací cena této nemovitosti? Dále je možné započítat daň zaplacenou v Chorvatsku? Příjmy z pronájmu realizované v Chorvatsku se pak zdaní podle § 9, kdy k příjmům lze uplatnit i výdaje (tzn. vč. odpisu dle českého zákona o DP) a dále pak lze započítat daň zaplacenou v Chorvatku? Stačí, aby daň v Chorvatsku byla uhrazena do dne podání českého daňového přiznání - aby bylo možné ji započítat? Je nutné si vyžádat potvrzení tamního správce daně k prokázání zaplacení chorvatské daně? 
Vydáno: 17. 07. 2021
Naše společnost je plátcem DPH v ČR a plánujeme nakupovat zboží z Běloruska s dodáním a celním odbavením v Polsku. Celní prohlášení bude vypracováno takovým způsobem, aby naše společnost byla uvedena jako příjemce. Náš klient je společnost, která je plátcem DPH v Polsku, bude samostatně vyzvedávat zboží v Polsku ze skladu. Pokud jsem to správně pochopila, od naší společnosti se bude vyžadovat registrace v Polsku, avšak není mi jasné, bude-li nutné každý měsíc podávat hlášení o DPH?
Vydáno: 01. 07. 2021
Jak postupovat v případě uzavřené smlouvy o výkonu funkce (člen dozorčí rady a.s.) české společnosti s občanem Německa? Občan Německa nám doložil formulář A1, který určuje příslušnost k právním předpisům SRN. Zároveň je německým daňovým rezidentem. Z odměny za výkon funkce v naší společnosti budeme odvádět srážkovou daň ve výši 15% místně příslušnému FU v ČR. Vzniká nám zároveň povinnost odvádět pojistné (SP a ZP) do Německa a v jaké procentuální výši? Nebo tento druh příjmu dle platné německé legislativy pojistnému nepodléhá? Kde lze získat relevantní informace? 
Vydáno: 08. 06. 2021
Naše firma nakupuje autorská práva ze zahraničí. Z úhrady provádíme srážku daně z příjmů dle zvláštní sazby (dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění), a na základě Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí odvedeme uvedenou daň na finanční úřad. Velmi často bývá majitelem autorských práv zahraniční fyzická osoba, kterou zastupuje agentura – právnická osoba. Tato agentura také vystavuje fakturu na autorská práva klienta, kterého zastupuje. My hradíme tuto fakturu. V Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí uvádíme v těchto případech v kolonce Příjemce: právnickou osobu a daň platíme na účet s předčíslím 7712 – Daň z příjmů právnických osob vybíraných srážkou dle zvláštní sazby. Je tento postup správný? Nebo máme uvádět jako Příjemce: fyzickou osobu a daň platit s předčíslím 7720?
Vydáno: 26. 05. 2021
Občan se rozhodl, že si koupí nemovitost na Kanárských ostrovech a tam se přestěhuje. V ČR vlastní byt, který poté plánuje pronajímat. Kde bude podávat daňové přiznání k příjmům z pronájmu? Předpokládá se, že kromě těchto příjmů bude pobírat jen důchod z ČR nebo možná bude na území Kanárských ostrovů podnikat či bude zaměstnán.
Vydáno: 13. 05. 2021
Majitel firmy má trvalé bydliště v SR, v ČR se zdržuje denně kvůli práci. Ve své firmě pobírá jednatelskou odměnu a uplatňuje ze mzdy základní slevu na poplatníka. Nyní se mu narodilo dítě a on se ptá, zda může ve mzdě uplatnit slevu na dítě? Jeho rodina nyní žije na Slovensku. A dále pronajímá v ČR byt, tzn. bude muset podat daňové přiznání a je otázka, ve které zemi a jaké všechny příjmy zahrnout? A když se přesune i s rodinou do ČR, bude to jinak? 
Vydáno: 07. 05. 2021
Zaměstnanec s občanstvím v Maďarsku je celý rok zaměstnán v ČR, jiné příjmy nemá, je daňovým rezidentem ČR. Manželka má také maďarské občanství, žije s dětmi na Ukrajině. Hospodaří společně. Má zaměstnanec nárok na slevu na dani na manželku a na děti?
Vydáno: 06. 05. 2021
Tuzemská akciová společnost zaměstnává slovenského pracovníka, který pracuje na našem území o odvádí za něho zálohou daň a pojištění v ČR. Nyní tento slovenský zaměstnanec uzavřel DPČ se slovenskou firmou, ale práci bude vykonávat na území ČR. Vznikla tedy povinnost zahraničního zaměstnavatele se registrovat v ČR, u sociálního pojištění je povinnost registrace na Praze 8 u zdravotního pojištění u VZP, co se týče daně z příjmu, vzniká plátcova a pokladna a bude se registrovat tam, kde se nachází potřebné doklady. Je tomu tak?
Vydáno: 02. 05. 2021
+ Zobrazit dalších 20