Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace

Finanční správa je v kontrolách transferových cen neustále efektivnější a zdaleka se nezaměřuje jen na přeshraniční transakce, které mohou být potenciálním prostorem pro přesouvání zisků do jurisdikcí s nižší mírou zdanění, než je v České republice. Správné nastavení transferových cen mezi dvěma tuzemskými subjekty totiž může předejít například neoprávněnému přesouvání zisků do ztrátových společností ve skupině, které má za cíl snižování daňové povinnosti. U tuzemských spojených osob má navíc finanční správa výhodu v daleko jednodušší dostupnosti potřebných údajů a shromažďování důkazních břemen, neboť disponuje přímým přístupem k údajům a informacím o tuzemských daňových subjektech. Přeshraniční kontroly vyžadují mezinárodní spolupráci a zpravidla trvají mnohem déle než čistě tuzemské daňové kontroly.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2025 ze dne 5. listopadu 2025, který obsahuje sdělení k uplatňování Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu.

Převodní neboli transferové ceny zůstávají jedním z nejdůležitějších témat v oblasti firemních daní a pozornost jim věnuje nejen česká Finanční správa, ale i mezinárodní organizace, jako je OECD. Přes veškeré snahy omezit přesun zisků do daňových rájů se však daňové úniky dále rozšiřují. Nadnárodní firmy využívají složitých struktur, aby vykazovaly minimální zisky v zemích s vyššími daněmi a maximalizovaly je v jurisdikcích s nízkým zdaněním, což vede k extrémně nízké efektivní sazbě daně z příjmů právnických osob právě v daňových rájích.

Zúčastněte se jedinečné intenzivní série školení s Michalem Jelínkem! Obchodování ve skupině přináší řadu výzev, které nelze řešit jen podle učebnic. Tato unikátní školicí série je navržena pro finanční ředitele, jednatele a další profesionály, kteří se denně potýkají s nastavením cen mezi spojenými osobami, dokumentací transakcí a komunikací s daňovou správou.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2025 ze dne 25. září 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Černou Horou o zamezení dvojímu zdanění.

Bude uzavřena smlouva na poskytnutí stavebních strojů včetně obsluhy na stavbě v ČR. Poskytovatel je rezident Slovenska, plátce DPH SK, nemá v ČR stálou provozovnu. Objednatelem je česká a.s., plátce DPH. Doba plnění bude sjednána na 3 roky. Pokud bychom to brali jako pronájem strojů s obsluhou - jak budeme řešit v DPH a v daních z příjmů - mimo jiné uplatnit srážkovou daň ? Pokud jejich výkony na stavbě lze brát jako stavební práce - jak budeme řešit v DPH a v daních z příjmů? Je riziko vzniku stále provozovny pro slovenského plátce DPH. Máme z uvedeného důvodu oznamovací povinnost vůči FÚ?

Evropská unie zavádí nástroj, který má omezit daňové optimalizace velkých podniků a zajistit spravedlivější rozdělení daňových příjmů mezi jednotlivé státy. Dorovnávací daň stanovuje, že společnosti musí v zemi svého působení odvést daň alespoň ve výši 15 % ze zisku. V České republice platí tento režim od 31. prosince 2023 a dotkne se tisíců firem.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 11/2025 ze dne 25. srpna 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Německem o zamezení dvojího zdanění.

Společnost má odštěpný závod na Slovensku, kde je dle tamních zákonů podáváno DP a placena minimální daň z příjmu z obratu, nikoliv dle výsledku hospodaření (je v SK ve ztrátě). Společnost v ČR daní celkové výnosy (i ty z SK) ve svém daňovém přiznání a celkově generuje zisk. Je možné tuto minimální daň zaplacenou v SK započíst v českém daňovém přiznání? 

Česká s.r.o. ("A"), plátce DPH, zakoupila od slovenské firmy se sídlem v SK ("C") s SK VAT pozemek s postavenou halou - nemovitost je na Slovensku. Na faktuře nebylo vyčísleno DPH, prodej byl považován za osvobozený od DPH. Nemovitost zařadila "A" do svého účetnictví a odepisovala účetně i daňově. Posléze zřídila na SK organizační složku "B" (org. složka má SK VAT) s tím, že této organizační složce hodlá nemovitost prodat za účetní zůstatkovou cenu. Organizační složka bude halu na Slovensku pronajímat. 1) měla přijatá faktura za koupi haly nějaký vliv na DPH? Resp.- měla se částka z faktury uvádět v nějakém řádku přiznání k DPH? 2) je možné nemovitost prodat své organizační složce a pokud ano, jaký vliv bude mít prodej na DPH? 3) česká "A" musí účtovat veškeré slovenské účetní doklady organizační složky ve svém účetnictví podle českých zákonů, v DPPO pak zohlední daň z příjmu, zaplacenou organizační složkou na Slovensku. Podle našeho názoru nebude "A" z tohoto důvodu nemovitost při prodeji organizační složce vyřazovat ze svého majetku a bude ji nadále odepisovat dle původního nastavení odpisů. To by znamenalo, že se prodej neprojeví na změně výše odpisů ani na účtu 641. Je naše úvaha správná? Pokud ano, znamenalo by to, že by se prodej u české firmy promítl do účetnictví na 311/395 (dodavatel české s.r.o.) a 395/321 (odběratel org. složka)?

Fyzická osoba – nepodnikatel, daňový nerezident, poskytla v roce 2023 úročenou zápůjčku české společnosti s ručením omezeným (dále jen „SRO1“) ve výši 1 000 000 Kč. V roce 2024 byl k této zápůjčce uzavřen dodatek, na jehož základě došlo ke kapitalizaci naběhlých úroků do jistiny a současně k prodloužení splatnosti. Nová jistina činí 1 100 000 Kč a je dále úročena. Nové úroky jsou měsíčně kapitalizovány do jistiny, a používá se složené úročení. V říjnu 2024 došlo k postoupení pohledávky fyzickou osobou (nerezidentem) na jiný subjekt – SRO2. Ke dni postoupení činí hodnota jistiny včetně všech kapitalizovaných úroků 1 200 000 Kč a cena za postoupení byla sjednána ve stejné výši. Do konce roku 2024 však tato částka postupníkem SRO2 nebyla fyzické osobě uhrazena. Fyzická osoba nemá v roce 2024 daňový domicil v žádném státě (tzv. „daňový nomád“). Určení okamžiku zdanitelného příjmu: Je správný výklad, že dle § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů vzniká zdanitelný příjem v okamžiku účinnosti postoupení (tj. v říjnu 2024), a to ve výši sjednané ceny postoupení, tedy 1 200 000 Kč? Uplatnitelné výdaje: Jakou částku si může fyzická osoba uplatnit jako daňově uznatelný výdaj: • a) pouze původní jistinu zápůjčky (1 000 000 Kč), • b) nebo novou jistinu zahrnující kapitalizované úroky (1 200 000 Kč)? Jakým způsobem by se kapitalizované úroky měly posuzovat z pohledu výdajů při zcizení pohledávky? Povinnost srážkové daně při postoupení: Předpokládáme, že samotné postoupení pohledávky není titulem pro srážkovou daň dle českého zákona o daních z příjmů, a že příjem musí být zdaněn fyzickou osobou nerezidentem v rámci českého daňového přiznání, bez ohledu na daňový domicil. Je tento výklad správný, i když v době postoupení nebylo provedeno zajištění daně? Druhé postoupení v roce 2025: V roce 2025 fyzická osoba – nerezident (bez daňového domicilu) pohledávku znovu postoupila, tentokrát již zahraniční osobě. Cena za postoupení zůstává stejná: 1 200 000 Kč. Dlužník je stále česká SRO1. Je tento příjem stále považován za příjem ze zdroje v ČR podle § 22 ZDP? Má fyzická osoba znovu zdanit tento příjem v ČR, a jaký výdaj může opět uplatnit (např. cena prvního postoupení)? • Nevzniká zde riziko dvojího zdanění? Překryvu příjmu z postoupení s úroky: Budou později ještě zdaněny jako úroky srážkovou daní, pokud by je dlužník v budoucnu zaplatil? Nebo se již považují za zdaněné v rámci příjmu z převodu pohledávky?

Mateřská společnost z USA zavedla akciový plán, kdy zaměstnancům poskytne při splnění určitých podmínek akcie zdarma, náklady na akciový plán nejsou dceřiné společnosti z ČR přefakturovány a česká společnost volí metodu zdanění k okamžiku, kdy je akcie připsána na účet zaměstnance. Bojujeme ale s problémem jak hodnotu akcie ocenit k datu, kdy je zaměstnanci připsána - na brokerském účtu vidíme pro daný den hodnoty - kurz akcie k datu začátku obchodování, průměrnou hodnotu za daný den, nejnižší a nejvyšší kurz v daném dni a kurz ke dni uzavření obchodování v daném dni. Zaměstnanec požaduje, aby mu do mzdy byla dodaněna samozřejmě nejnižší hodnota akcie v daném dni. My naopak jsme doposud dodaňovali kurz z tzv. closing day. Co je správně? 

Ministerstvo financí zveřejnilo návrh vyhlášky k dorovnávacím daním, která definuje formulář daňového přiznání a informačního přehledu pro přiřazované a české dorovnávací daně.

Česká společnost s r. o. měla v r. 2024 příjmy ve formě dividend, z kterých byla odvedena daň v USA. Tuto daň si započetla ve svém daňovém přiznání metodou prostého zápočtu. V roce 2025 banka vrátila daň nazpátek se zdůvodněním: Jedná se o vrácení (refundaci) federální daně dle formuláře 1042-S, které vzniklo na základě zpětné reklasifikace daňového charakteru příjmů ze strany emitenta. Příjmy, které byly původně zdaněny jako běžné dividendy, byly následně označeny jako úroky z amerických státních dluhopisů. Tyto příjmy jsou dle daňových pravidel USA osvobozeny od srážkové daně pro nerezidenty, a proto Vám byla zadržovaná daň vrácena. Jak se nyní máme vypořádat s tím, že byla daň z těchto dividend započtena v daňovém přiznání za r. 2024? Měli bychom podat dodatečné daňové přiznání?

Naše společnost se chystá uzavřít kontrakt se zhotovitelem - osobou registrovanou k dani v JČS (daňový nerezident v ČR). V současnosti se nachází ve fázi výběru zhotovitele. Potenciálním dodavatelem bude rezident Rakouska, Německa nebo Itálie. Dovoluji si ještě opravit otázku - předpokládaná doba činností prováděných na území ČR je 5,5 měsíce nikoliv 6,5 měsíce. Předmětem díla je zhotovení dokumentace, dodání zařízení, dohled nad montáží a uvedení do provozu. Celkový harmonogram zhotovení díla předpokládá dobu trvání 20 měsíců, přičemž fyzicky v ČR budou zaměstnanci zhotovitele provádět činnosti 6,5 měsíce (dohled nad montáží včetně uvedení do provozu, činnosti spojené s provedením zkušebního provozu). Vznikne zhotoviteli z titulu tohoto kontraktu na území ČR stálá provozovna? Má naše společnost povinnost oznámit uzavření tohoto kontraktu s konkrétním zhotovitelem dle § 38t ZDP? Jaké riziko plyne naší společnosti v případě, že by povinnost oznámení dle § 38t ZDP nesplnila? 

Zaměstnanci dceřiné společnosti nakoupili v roce 2023 zaměstnanecké akcie od matky se sídlem v Dánsku (kladný rozdíl byl v roce 2023 zdaněn). Teď v roce 2025 jim budou vypláceny dividendy za rok 2024. Dostali jsme od mateřské společnosti přehled dividend, které se mají vyplatit. Na přehledu je i propočet daně, kterou jim srazila matka (tax 27%). Mateřská společnost nám pošle peníze na výplatu dividend bez sražené daně a my je zaměstnancům vyplatíme. Musíme jako zaměstnavatel (plátce) v Česku odvést z těchto příjmů zaměstnanců (poplatníků) daň, SP a ZP a to z příjmů hrubých nebo čistých? Nebo si mají dát zaměstnanci daňové přiznání, kde uvedou hrubé příjmy a započtou daň sraženou daň v Dánsku?

Německá GmBH vyvinula vlastní software (pro účely výroby, plánování a organice). Tento produkt využívá jak tato německá společnost, tak česká s. r. o. Je potřeba doplnit zásadní informaci, společnosti mají shodné vlastníky, fyzické osoby. Německá společnost, plátce DPH, v Německu chce uzavřít licenční smlouvu na poskytování tohoto produktu (softwaru) s českou s. r. o., plátcem DPH v ČR. Jakou stanovit správnou cenu za minimální náklady? Nechce se nám jít cestou složitého výpočtu převodních cen mezi propojenými osobami. Stačil by v tomto případě znalecký posudek? Pokud jde o licence, může česká s. r. o. platit za fakturu bez jakýchkoliv daňových omezení, nebo se na licence vztahuje zajištění daně? Z pohledu DPH, jde o režim reverse charge?