Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace

V 1/2025 jsem měli zaměstnankyni z Polska – bydliště od roku 2021 v ČR, taktéž i zaměstnání, od 2/2025 už u nás nepracovala, nyní nevíme, kde se zdržuje. Jak správně vyplnit přílohu č. 2 ve Vyúčtování daně z příjmů? Rozumím tomu správně, že v příloze č. 2 vyplním sl. 1 - PL (čili stát, kde má trvalý pobyt), sl. 9 - její rodné číslo dle pasu (stát vydání PL), sl. 10 - R (jako rodné číslo)?

Máme na Slovesku zaměstnance, který vykonává činnost obchodního zástupce. Jeho náplní práce budou návštěvy našich slovenských zákazníků, aby je seznámil s novinkami a hledání nových zákazníků, kterým bychom z ČR dodávali zboží. Nemáme tam pronajatu kancelář, místo výkonu práce bude jeho bydliště. Vznikne nám v tomto případě stálá provozovna na Slovensku? 

Občan České republiky je jediným vlastníkem a zároveň jednatelem společnosti se sídlem v Hongkongu. Společnost v Hongkongu dosáhla zisku. Český vlastník si po zdanění na úrovni společnosti vyplácí čistý zisk. V Hongkongu se daň z dividend neplatí. Jaké daňové povinnosti mu vzniknou v České republice při přiznání tohoto příjmu ze zahraničí?

Jsem OSVČ, v roce 2025 mám příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Jsem daňový rezident ČR. V roce 2025 mám také příjmy ze zaměstnání v Německu. Kam do daňového přiznání mám tyto příjmy z Německa uvést? Konkrétně: hrubá mzda 33 133.59 EUR, daň sražená 4 582,77 EUR, stravné 938 EUR, důchodové pojištění (zaměstnavatel) 3 081,41 EUR, zdravotní pojištění 2 866,06 EUR, sociální pojištění 596,41 EUR, příspěvek na nezaměstnanost 430,74 EUR.

OSVČ byla v roce 2025 v paušálním režimu – 1. pásmo. Klient zvažuje podání žádosti o zvláštní dlouhodobý pobyt pro ekonomicky soběstačné osoby. Pro splnění podmínky minimálního ročního příjmu však 1. pásmo paušální daně zřejmě nepostačuje (z pohledu započitatelného příjmu dle příslušného nařízení vlády). Potřebovali bychom vyjasnit následující: Je možné za rok 2025 podat standardní daňové přiznání (včetně přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu) a uplatnit skutečný základ daně, i když byl klient v daném roce v paušálním režimu? Pokud ano, je nutné nejprve formálně podat oznámení o ukončení paušálního režimu? Pokud ano, k jakému datu a v jaké lhůtě? Má toto ukončení zpětný účinek na rok 2025, nebo až na rok 2026? V případě, že by klient podal daňové přiznání za rok 2025 a doplatil daň a pojistné podle skutečných příjmů, bude tento příjem oficiálně uznatelný pro účely žádosti o zvláštní dlouhodobý pobyt? Alternativně – je z hlediska právní jistoty vhodnější: a) přejít od roku 2026 do 3. pásma paušální daně, nebo b) zcela vystoupit z paušálního režimu a fungovat ve standardním režimu zdanění? Cílem je minimalizovat riziko, že klient zaplatí výrazně vyšší daňové zatížení, ale následně podmínky pro zvláštní dlouhodobý pobyt stejně nesplní. 

Polská komanditní společnost založila v roce 2025 dceřinou společnost se sídlem v České republice, která má právní formu společnosti s ručeným omezením. Polská matka má strukturu komanditista 1 % a tři komplementáři, kteří mají každý podíl 33 %. Dva z komplementářů jsou daňoví rezidenti Polska, třetí komplementář je daňový rezident České republiky. Matka ma podíl na ZK 100 %, podmínka držby 12 měsíců bude splněna. Jaká bude uplatněna sazba daně při výplatě podílu na zisku, případně zálohách na podíl?

Zaměstnanec obdržel v roce 2024 RSU akcie od zahraniční matky V USA jako benefit, v roce 2025 došlo k prodej akcií. Jak bude příjem z prodeje akcií zdaněn a v jaké výši? Zaměstnavatel je v okamžiku darování nezdanil dle § 6 ZDP. Je možné celý příjem zdanit dle § 10 ZDP v daňovém přiznání za rok 2025? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, má za rok 2025 tyto příjmy: 1. příjem z dohody o provedení práce, ze kterého byla odvedena srážková daň dle § 6 ZDP;2. důchod z Kanady – příjem ze zahraničí, u kterého se použije metoda zápočtu;3. autorský honorář do 10 000 Kč, ze kterého byla odvedena srážková daň dle § 7 odst. 6 ZDP.Z příjmu 1. a 2. vyjde na dani přeplatek 5 000 Kč. Může do přiznání zahrnout příjem 3. a nechat si vrátit srážkovou daň zaplacenou z autorského honoráře? Přeplatek by tedy byl ve finále 6 000 Kč. Anebo se autorský honorář zdaněný srážkovou daní již do přiznání neuvádí a nebude mít vliv na výši vratky daně z příjmů? 

Jak postupovat se zdaněním při prodeji nemovitosti ve Španělsku? Platí limity pro osvobození příjmu z prodeje také dle Českého zákona 586/1992 Sb.? Zahrnuje český rezident tyto příjmy do daňového přiznání v České republice? Pokud Český rezident zahrnuje tento prodej do svého daňového českého přiznání, pak dle jakých podkladů?

Ministerstvo financí informuje o aktualizaci OECD vzorové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění ze dne 19. 11. 2025.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 3/2026 ze dne 4. února 2026, který obsahuje sdělení ke Smlouvě s Indonéskou republikou o zamezení dvojího zdanění.  

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?

Naše s. r. o. platí nájem za movitou věc v ČR. Pronajímatelem je rakouská společnost (nespojená osoba). Odvedeme srážkovou daň 5% dle čl. 12 smlouvy o ZDZ? DUZP na fakturách je 30. 12. Bude součástí vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně do r. 2025 nebo bude patřit do vyúčtování r. 2026? Jedna faktura je za nájem a jedna za přepravu movité věci do ČR. Bude se odvádět srážková daň i z faktury za přepravu movité věci srážková daň? 

Česká s. r. o. vlastní 100% slovenskou s. r. o. Slovenská s. r. o. by za rok 2025 ráda rozdělila dividendy. Od roku 2025 je srážková daň z dividend na Slovensku 7 %. Česká s. r. o. splňuje podmínky pro osvobození od zdanění na Slovensku, poté ale musí zaplatit srážkovou daň v ČR, která je 15 %. Je možné, aby slovenská společnost rozdělila dividendy a zaplatila srážkovou daň 7 % z dividend na Slovensku, jelikož je to výhodnější než 15 % v ČR? Pokud to slovenská společnost udělá, daň z dividendy zaplatí na Slovensku a pošle rozdíl částky dividendy ponížený o zaplacenou daň na účet české mateřské společnosti, co potom dál, pokud by si dividendy v ČR chtěli rozdělit společníci (dvě fyzické osoby) – rozdělí si již jen částku, kterou poslala slovenská společnost, nebo budou muset dividendy ještě dodaňovat na oněch 15 % srážkové daně v ČR?

Právnická osoba, daňový rezident v ČR, hradí roční poplatky do Číny za tzv. cloud computing - konkrétně jde o placenou službu umožňující sdílení a vzdálený přístup k datovým úložištím prostřednictvím internetu. Dodavatel této služby není osobou spojenou s příjemcem této služby a je daňovým rezidentem Číny, s níž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Bude platba za tuto službu podléhat srážkové dani v ČR? Bude na tuto službu z hlediska smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Čínou pohlíženo jako na licenční poplatek? 

Česká s. r. o. má 100% společníka německou GmbH. a) Tato česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele – fyzické osoby (nespojená osoba nebo spojená osoba): traktor a návěs. b) Česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele, společníka GmbH (spojená osoba): kompresor. Ač je v SZDZ s Německem v čl. XII odst. 2 uvedena 5% srážková daň, jsem toho názoru, že s ohledem na § 19 odst 1 pís zj) a § 19 odst. 5 a § 19 odst. 7 ZDP je tento nájem od srážkové daně osvobozený. Podmínkou je však mít rozhodnutí o přiznání osvobození dle § 38nb ZDP, je to tak?

Fyzická osoba je nerezidentem České republiky, má rumunské občanství a prodává svůj obchodní podíl ve společnosti se sídlem v ČR. Tento podíl vlastnila méně než 5 let. Jakým způsobem bude tento příjem z prodeje obchodního podílu zdaněn? V jakém státě vzniká daňová povinnost – zda v České republice?  Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání a kdy je nutné daň zaplatit? Pro upřesnění: Například základní kapitál společnosti činil 200 000 Kč a obchodní podíl je prodáván rovněž za 200 000 Kč. Jak se tato transakce promítne do daňového přiznání (základ daně, případný nulový zisk apod.)?

Zaměstnaní Slováci v české s. r. o. a všichni mají trvalé bydliště na Slovensku. Každý má jiný příběh a téměř každý tady během roku byl déle než 183 dní. Na konci roku tady podávají daňové přiznání, kde někdo uplatňuje slevu na manželku a na děti. Ale také chtějí potvrzení o příjmech, protože si prý dělají ještě přiznání na Slovensku. Většinou příjmy z pronájmu. Nevím, jestli pokud je rezident, by toto neměl zdanit tady v ČR spolu s příjmy ze zaměstnání s české s. r. o. Jak se určí rezidentství a jak danit příjmy v následujících případech? 1/ Slovenský zaměstnanec bydlí na ubytovně nebo v nájemním bytě, který platí firma, je svobodný a jenom je celý rok zaměstnán. 2/ Slovenský zaměstnanec ženil se s Češkou, již spolu čekají čtvrté dítě a bydlí spolu v Čechách v domě, který si spolu postavili. 3/ Spolu se slovenskou zaměstnankyní si slovenský zaměstnanec v ČR koupil pozemek, staví zde dům a mají spolu dítě. Nejsou manželé. 4/ Slovenský zaměstnanec bydlí v ČR ve firemním nájemním bytě, ale manželku a děti má na Slovensku. 5/ Svoji manželku a děti slovenský zaměstnanec „přesunul“ ze Slovenska do Čech a bydlí v ČR nájemním bytě. 6/ Od 1. 9. 2025 zaměstnali mladého slovenského zaměstnance, který má trvalé bydliště na Slovensku u rodičů, ale přijel sem do firemního nájemního bytu s tím, že chce pracovat tady a na Slovensko zpátky zatím nechce. Určí se rezident nebo nerezident i podle toho, co sám ten zaměstnanec řekne? V případě bodu 6 tady v roce 2025 bude méně než 183 dní. A jak je to u Ukrajinců, kteří bydliště na Ukrajině, jsou v ČR ubytovně. Někdo tu má i rodinu a někdo ji má na Ukrajině. Záleží u nich, na základě jakého povolení tady jsou?