Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace

Česká s. r. o. vlastní 100% slovenskou s. r. o. Slovenská s. r. o. by za rok 2025 ráda rozdělila dividendy. Od roku 2025 je srážková daň z dividend na Slovensku 7 %. Česká s. r. o. splňuje podmínky pro osvobození od zdanění na Slovensku, poté ale musí zaplatit srážkovou daň v ČR, která je 15 %. Je možné, aby slovenská společnost rozdělila dividendy a zaplatila srážkovou daň 7 % z dividend na Slovensku, jelikož je to výhodnější než 15 % v ČR? Pokud to slovenská společnost udělá, daň z dividendy zaplatí na Slovensku a pošle rozdíl částky dividendy ponížený o zaplacenou daň na účet české mateřské společnosti, co potom dál, pokud by si dividendy v ČR chtěli rozdělit společníci (dvě fyzické osoby) – rozdělí si již jen částku, kterou poslala slovenská společnost, nebo budou muset dividendy ještě dodaňovat na oněch 15 % srážkové daně v ČR?

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?

Naše s. r. o. platí nájem za movitou věc v ČR. Pronajímatelem je rakouská společnost (nespojená osoba). Odvedeme srážkovou daň 5% dle čl. 12 smlouvy o ZDZ? DUZP na fakturách je 30. 12. Bude součástí vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně do r. 2025 nebo bude patřit do vyúčtování r. 2026? Jedna faktura je za nájem a jedna za přepravu movité věci do ČR. Bude se odvádět srážková daň i z faktury za přepravu movité věci srážková daň? 

Právnická osoba, daňový rezident v ČR, hradí roční poplatky do Číny za tzv. cloud computing - konkrétně jde o placenou službu umožňující sdílení a vzdálený přístup k datovým úložištím prostřednictvím internetu. Dodavatel této služby není osobou spojenou s příjemcem této služby a je daňovým rezidentem Číny, s níž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Bude platba za tuto službu podléhat srážkové dani v ČR? Bude na tuto službu z hlediska smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Čínou pohlíženo jako na licenční poplatek? 

Česká s. r. o. má 100% společníka německou GmbH. a) Tato česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele – fyzické osoby (nespojená osoba nebo spojená osoba): traktor a návěs. b) Česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele, společníka GmbH (spojená osoba): kompresor. Ač je v SZDZ s Německem v čl. XII odst. 2 uvedena 5% srážková daň, jsem toho názoru, že s ohledem na § 19 odst 1 pís zj) a § 19 odst. 5 a § 19 odst. 7 ZDP je tento nájem od srážkové daně osvobozený. Podmínkou je však mít rozhodnutí o přiznání osvobození dle § 38nb ZDP, je to tak?

Fyzická osoba je nerezidentem České republiky, má rumunské občanství a prodává svůj obchodní podíl ve společnosti se sídlem v ČR. Tento podíl vlastnila méně než 5 let. Jakým způsobem bude tento příjem z prodeje obchodního podílu zdaněn? V jakém státě vzniká daňová povinnost – zda v České republice?  Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání a kdy je nutné daň zaplatit? Pro upřesnění: Například základní kapitál společnosti činil 200 000 Kč a obchodní podíl je prodáván rovněž za 200 000 Kč. Jak se tato transakce promítne do daňového přiznání (základ daně, případný nulový zisk apod.)?

Zaměstnaní Slováci v české s. r. o. a všichni mají trvalé bydliště na Slovensku. Každý má jiný příběh a téměř každý tady během roku byl déle než 183 dní. Na konci roku tady podávají daňové přiznání, kde někdo uplatňuje slevu na manželku a na děti. Ale také chtějí potvrzení o příjmech, protože si prý dělají ještě přiznání na Slovensku. Většinou příjmy z pronájmu. Nevím, jestli pokud je rezident, by toto neměl zdanit tady v ČR spolu s příjmy ze zaměstnání s české s. r. o. Jak se určí rezidentství a jak danit příjmy v následujících případech? 1/ Slovenský zaměstnanec bydlí na ubytovně nebo v nájemním bytě, který platí firma, je svobodný a jenom je celý rok zaměstnán. 2/ Slovenský zaměstnanec ženil se s Češkou, již spolu čekají čtvrté dítě a bydlí spolu v Čechách v domě, který si spolu postavili. 3/ Spolu se slovenskou zaměstnankyní si slovenský zaměstnanec v ČR koupil pozemek, staví zde dům a mají spolu dítě. Nejsou manželé. 4/ Slovenský zaměstnanec bydlí v ČR ve firemním nájemním bytě, ale manželku a děti má na Slovensku. 5/ Svoji manželku a děti slovenský zaměstnanec „přesunul“ ze Slovenska do Čech a bydlí v ČR nájemním bytě. 6/ Od 1. 9. 2025 zaměstnali mladého slovenského zaměstnance, který má trvalé bydliště na Slovensku u rodičů, ale přijel sem do firemního nájemního bytu s tím, že chce pracovat tady a na Slovensko zpátky zatím nechce. Určí se rezident nebo nerezident i podle toho, co sám ten zaměstnanec řekne? V případě bodu 6 tady v roce 2025 bude méně než 183 dní. A jak je to u Ukrajinců, kteří bydliště na Ukrajině, jsou v ČR ubytovně. Někdo tu má i rodinu a někdo ji má na Ukrajině. Záleží u nich, na základě jakého povolení tady jsou?

Jsme a. s. v ČR, na Slovensku (SK) máme organizační složku. Zaměstnanci složky SK jsou k nám vyslání a pracují na naších stavbách v ČR. Jejich mzda je přeúčtována do ČR a podléhá v ČR zdanění. Jedná se o rezidenty SK. Někteří z nich mají příjmy jak ze složky na SK, tak i příjmy z ČR. Někteří z nich jsou vyslání do ČR na dobu delší než 183 dnů.Komu z těchto zaměstnanců lze udělat roční zúčtování v ČR, jaké podmínky musí být splněné? Pokud se jedná o zaměstnance , kteří mají příjmy jak ze složky SK, tak v ČR a pobývají v ČR více než 183 dní – kde budou podávat daňové přiznání? Pokud v ČR, mohou si zaměstnanci uplatnit i jiné slevy na dani (manželka, děti, hypotéka...)? Pokud budou mít zaměstnanci pouze příjmy ze zdrojů na území ČR, budou tady déle než 183 dnů, budou podávat daňové přiznání pouze v ČR, kde si uplatní veškeré slevy? Musí současně podat daňové přiznání na SK jako rezidenti? Pokud budou v ČR měně než 183 dní, obdrží potvrzení o příjmech z ČR a zdanění proběhne na Slovensku?

Česká s. r. o. má 1 českého společníka (FO) a jednoho maďarského společníka (s. r. o.). Při vyplácení podílů na zisku odvede za českého srážkovou daň ve výši 15 % a u maďarské společnosti je podíl osvobozen od daně. Je to tak?

Tuzemská společnost s ručením omezeným vysílá své IT pracovníky do Španělska a Německa, kde vykonávají softwarové služby. Za jakých podmínek vznikne ve Španělsku a v Německu službová stálá provozovna?

Sazby dle smluv o zamezení dvojího zdanění, včetně způsobu zápočtu pro: dividendy úroky licenční poplatky

Tabulka udává lhůty, po jejichž uplynutí vzniká stálá provozovna – jak u stavebních a montážních projektů, tak i v ostatních případech, rozděleno pro jednotlivé státy.

Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku.

Česká s. r. o. pořídila od společnosti z USA doménu. S doménou je oprávněna nakládat dle svého uvážení a cca za dva roky ji bude prodávat dál. Je správná úvaha, že nákup domény nespadá do kategorie licenčních poplatků ani poskytnutí služby,práva a že je to jednorázový převod vlastnického práva a není tedy povinnost odvádět srážkovou daň dle čl. 22 ZDZP?

Naše česká společnost má zřízenou stálou provozovnu v PL pouze pro účely daně z příjmu (důvodem je zaměstnávání 2 obchodních zástupců v Polsku kteří pracují v místě svého bydliště pro naše PL zákazníky). Auditoři nás upozornili na riziko českých zaměstnanců kteří jezdí fyzicky do Polska (např. výjezd servisního technika k polskému zákazníkovi)-vzhledem k tomu, že náklady na tyto osoby patří do nákladů naší stálé provozovny v PL nelze využít výjimku ze zdanění zaměstnanců ve státě výkonu činnosti dle čl.14(2) sml. o zamezení dvojího zdanění. Tyto osoby jsou zdanitelné za každý den výkonu činnosti v PL. Jakým způsobem toto zdanění funguje? Pokud český zaměstnanec stráví 3dny u polského zákazníka, vypočte se za toto období poměrná část jeho daně ze mzdy, zaplatí se v PL a o tuto částku se sníží odvod české zálohy na daň ze závislé činnosti? Podléhá to v CZ nějaké oznamovací povinnosti nebo měsíčnímu hlášení? děkuji

Tuzemská společnost s ručením omezením bude vyplácet dividendu společníkovi - fyzické osobě, která je rezidentem státu Dubaj. Smlouva o zamezení dvojí zdanění se Spojenými arabskými emiráty v čl . 11 bodu 2 uvádí : " Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky dividend." Znamená to, že srážková daň bude činit 5% ?

Účetní jednotka má transakce s propojenou osobou za ceny nižší než je obvyklá cena. Vyplývá pro účetní jednotku riziko, že nepoužívá obvyklou cenu?

Článek popisuje obsah novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní v souvislosti s implementací směrnic DAC 8 a DAC 9 s akcentem na nově zavedený druh automatické výměny informací poskytovaných poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a provozovateli kryptoaktiv.

Finanční správa je v kontrolách transferových cen neustále efektivnější a zdaleka se nezaměřuje jen na přeshraniční transakce, které mohou být potenciálním prostorem pro přesouvání zisků do jurisdikcí s nižší mírou zdanění, než je v České republice. Správné nastavení transferových cen mezi dvěma tuzemskými subjekty totiž může předejít například neoprávněnému přesouvání zisků do ztrátových společností ve skupině, které má za cíl snižování daňové povinnosti. U tuzemských spojených osob má navíc finanční správa výhodu v daleko jednodušší dostupnosti potřebných údajů a shromažďování důkazních břemen, neboť disponuje přímým přístupem k údajům a informacím o tuzemských daňových subjektech. Přeshraniční kontroly vyžadují mezinárodní spolupráci a zpravidla trvají mnohem déle než čistě tuzemské daňové kontroly.