Spotřební a ekologické daně

  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2021, čj. 2 Afs 286/2019-23
Vydáno: 19. 12. 2021
Společnost s r. o. chce letos své obchodní partnery obdarovat „tichým vínem“. Víno bude v dárkové krabičce, která bude opatřena logem firmy. S. r. o. není plátcem DPH. a) Pokud firma neni plátce DPH, cena tohoto balíčku nesmí překročit 500 kč včetně DPH, aby se jednalo o daňově uznatelný náklad? b) Pokud by se firma rozhodla, že obdaruje tímto „tichým vínem“ i své zaměstnance, bude víno daňově uznatelný náklad firmy? U zaměstnance by se jednalo o osvobozený příjem nebo by se hodnota balíčku musela zaměstnanci přidanit a připojistnit ve mzdě?
Vydáno: 28. 10. 2021
Firm,a plátce DPH, má v majetku solární panely. Za rok dojdou od plátce podpory (OTE) 4 doklady o výplatě podpory za zelený bonus za elektřinu - sluneční energie za období vždy po 3 měsících. Tuto podporu chápeme, že se nejedná o předmět DPH a žádné DPH neodvádíme. Avšak 1x měsíčně přijde faktura výrobce elektrické energie mezi Prodávajícím (naší firmou) a kupujícím (E.ON Energie, která tento doklad vystaví bez DPH) za dodávku elektřiny nejčastěji ve výši cca 100 Kč. Na faktuře je napsané Daň odvede zákazník. Námi dodaná elektřina je elektřinou z obnovitelného zdroje. Elektřina byla dodána kupujícímu bez daně z elektřiny na základě povolení celního úřadu. Faktura je dokladem o prodeji ve smyslu § 17 odst. 4 části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jak prosím tuto měsíční fakturu zaúčtovat - je vhodnější účet 601 nebo 648? A dále má se z ní dodatečně odvést DPH nebo jiná daň - z elektřiny?
Vydáno: 23. 09. 2021
Společnost s r. o. nakupuje zboží, které následně prodává svým odběratelům na fakturu s prodlouženou splatností nebo s možností úhrady faktury prostřednictvím několika splátek. Se zbožím vlastně nepřijde do styku, zboží dodá konečnému odběrateli přímo 1. dodavatel, role "prostředníka" je umožnit zboží splatit později nebo v několika splátkách. Pro upřesnění: společnost A prodá na základě faktury a uzavřené kupní smlouvy zboží (většinou se jedná o stroje a jejich příslušenství) společnosti B. Společnost B toto zboží s navýšením ceny dále prodává společnosti C na základě faktury a uzavřené kupní smlouvy o splátkovém prodeji. Fyzicky dodá zboží společnost A rovnou společnosti C. Nyní v roce 2021 vstoupila nová povinnost a to uvádět na faktuře u elektrozařízení recyklační poplatek. Společnost A uvede tento poplatek na faktuře společnosti B. Dotaz je: 1. Musí tento poplatek uvést na své faktuře i společnost B prodávající zboží společnosti C na splátky? 2. Pokud je odpověď na otázku 1. ANO, v jaké výši má být recyklační poplatek uveden? Ve stejné jako jej uvede na faktuře společnost A nebo jej společnost B může na faktuře navýšit ve stejném poměru v jakém navyšuje cenu zboží? 3. Jak účtovat recyklační poplatek? Aktuálně společnost B účtovala nákup zboží v celkové ceně faktury bez DPH na 504 a při prodeji zboží na 604. Může se recyklační poplatek zahrnout do ceny zboží a zaúčtovat také na stejné účty nebo je potřeba jej zaúčtovat samostatně na jiný účet? Pokud ano, na jaký?
Vydáno: 30. 03. 2021
Celní úřad požaduje úhradu „zajištění spotřební daně z lihu“ při zřízení celního skladu. Předpokládám, že je to nějaká forma „kauce“. Na kterém účtě se tato částka má správně evidovat? 
Vydáno: 30. 03. 2021
  • Článek
Tento článek je zaměřen na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy, a má za cíl poukázat na to, že tento výklad je lidově řečeno „mimo mísu“, chcete-li chybný, či popisuje něco, co již několik let neplatí. Je až absurdní, jak si soudy ulehčují práci a místo toho, aby danou problematiku zkoumaly v čase, přitom opisují bezhlavě to, co někdo vytvořil, a co je, vlastně bylo, poplatné zákonu, který již více jak patnáct let neplatí.
Vydáno: 22. 02. 2021
  • Článek
Pravomoc správce daně (ať již je jím orgán Finanční nebo Celní správy České republiky) rozhodnout o zajištění zboží byla přítomna v tuzemském daňovém systému souvisle od roku 1993 do 2010, po celou dobu účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jeho § 15 odst. 7 opravňoval poměrně široce správce daně v rámci místního šetření k zajištění věci v případě např. chybějícího průkazu o původu zboží, o množství, ceně, kvalitě nebo řádném vypořádání daňových povinností souvisejících s nákupem nebo dovozem tohoto zboží. Při zajištění byl správce daně povinen dotčenou osobu vyzvat k odstranění pochybností týkající se zajištěné věci.
Vydáno: 16. 02. 2021
Společnost - malý pivovar plátce DPH - uskuteční plnění - prodej piva, jak vývoz do zemí EU, tak mimo EU. Prosím o sdělení, jak naložit s DPH a spotřební daní, v případě prodeje do EU plátci, v případě prodeje do EU neplátci, v případě prodeje mimo EU plátci, v případě prodeje mimo EU neplátci?
Vydáno: 21. 12. 2020
  • Článek
Tabáková hmota, která není tabákovým výrobkem vymezeným v § 101 zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), definována v § 131b ZSpD a nazvaná souhrnně surový tabák, je od 1. 7. 2015 předmětem spotřební daně ze surového tabáku. K tomuto datu byla účinností zákona č. 157/2015 Sb. , zavedena regulace surového tabáku. Ta je dána: – regulací dispozic se surovým tabákem, spočívající v povinné registraci osob se surovým tabákem nakládajících a v ohlašovací povinnosti ve vztahu ke každému surovému tabáku, který se nachází na daňovém území České republiky (§§ 134zh až 134zzc ZSpD ), – zákazem úpravy a zpracování surového tabáku (vyjma zpracování v rámci výrobního daňového skladu) (§ 134zz odst. 2 ZSpD ), – a vznikem daňové povinnosti ze surového tabáku v zákonem definovaných případech (§ 131a až 131g ZSpD ).
Vydáno: 15. 12. 2020
Ve Sbírce zákonů bylo vydáno několik vyhlášek se vzory formulářových podání pro daň silniční, daň z hazardních her, daň z nemovitých věcí, DPH a dále podání v oblasti působnosti Celní správy.
Vydáno: 24. 11. 2020
Naše společnost chce nakupovat sudové pivo v ČR a chce jej exportovat na Ukrajinu. Pivo, které bude zde v ČR nakoupeno, již bude zatíženo českou spotřební daní. Máme při vývozu piva na Ukrajinu nárok na vrácení této spotřební daně? Jak prosím toto vrácení probíhá, jsou pro to nějaká omezení? Doplňující otázka: Můžeme pivo poslat napřímo od dodavatele na Ukrajinu, nebo musíme mít vybudovaný nějaký fyzický celní sklad? Pokud ano, co je pro něj potřeba? Co je nutnou podmínkou pro vrácení daně - jsou nějaké speciální důkazní prostředky?
Vydáno: 22. 11. 2020
  • Článek
Novelizací provedenou zákonem č. 80/2019 Sb. , došlo na úseku spotřební daně z tabákových výrobků zejména k zavedení nové spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků. Jedna dílčí změna se týkala i části zákona o spotřebních daních z tabákových výrobků, konkrétně se jedná o zakotvení § 114a zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), který nově definuje tzv. tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. Jedná se o novelizaci institutu, tzv. neznačeného tabákového výrobku, který je specifickým pro správu spotřební daně z tabákových výrobků, a který je zároveň dle mého názoru poměrně sporným, se závažnými zásahy do majetkových práv dotčených subjektů. Tento institut, a jeho změna provedená novelizací zákonem č. 80/2019 Sb. , je předmětem tohoto článku. V tomto článku rozeberu problematiku neznačeného tabákového výrobku dle dříve účinného § 114 odst. 4 ZSpD, neznačeného tabákového výrobku dle nově účinného § 114a odst. 1 ZSpD, tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem dle § 114a odst. 2 ZSpD, praxi celní správy týkající se zdanění neznačeného tabákového výrobku a relevantní judikaturu správních soudů.
Vydáno: 18. 11. 2020
Naše společnost uplatňuje nárok na vratku "zelené nafty" - jsme společnost, která provozuje současně rostlinnou i živočišnou výrobu. Můžeme uplatňovat tento nárok i na odvoz sklizně - obilovin, pícnin z pole do cizího skladu? Tento sklad nemáme pronajatý.
Vydáno: 13. 10. 2020
Prokazování dodavatele jako součást důkazního břemene daňového subjektu – Souběh soudního a správního přezkumu v daňových věcech – Přeprodej lihu osvobozeného od spotřební daně – Nejvýznamnější změny v právní úpravě družstev
Vydáno: 26. 08. 2020
  • Článek
Cílem následujícího příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád prostřednictvím zákona o spotřebních daních či jiného právního předpisu umožňuje přeprodej osvobozeného 1) lihu ve volném daňovém oběhu. Zdánlivě se jeví, že je přeprodej osvobozeného lihu od harmonizované spotřební daně zapovězen, ale není tomu tak. Správní praxe poukazuje na to, že je to možné, i když oporu v zákoně o spotřebních daních nenajdeme.
Vydáno: 24. 08. 2020
Senát ČR schválil změny několika daňových zákonů a dále zákon, který transponuje směrnici EU o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (směrnice DRM) - řešení sporů mezi smluvními stranami smluv o zamezení dvojímu zdanění.
Vydáno: 24. 07. 2020
K některým otázkám transferových cen – Výkaz nedoplatků jako exekuční titul a jeho přezkoumatelnost – Co přinesla velká novela zákona o obchodních korporacích – Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn
Vydáno: 05. 05. 2020
  • Článek
Následující příspěvek je úvahou na tím, zda úprava právní normy a její výklad může vytvořit prostor pro korupční jednání. Zamyšlení, proč je v zákoně cosi napsáno, co podle státních orgánů vlastně v praxi nemůže, či nemá existovat. Přesto ale existuje, stát to připouští a toleruje. Ale jen u vybrané skupiny osob. Ze zákona o spotřebních daních u lihu vyplývá skutečnost, že pro účely neuvedené v § 71 je možno nakoupit líh s daní, tedy ve volném daňového oběhu, aniž by konečný výrobek obsahující tento líh podléhal opětovnému zdanění. Přesto státní orgány trvají na výrobě konečného výrobku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a dané ustanovení zákona, ustanovení § 67 odst. 4 zákona o spotřebních daních, zcela ignorují.
Vydáno: 28. 04. 2020
  • Článek
Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupila od jiného plátce DPH dezinfekce v malých lahvičkách za 50 Kč za kus včetně DPH, lahvičky jsou označeny názvem a logem firmy. Tyto chce firma rozdávat bezplatně jako reklamní předměty v rámci své ekonomické činnosti. Jak to bude s DPH? DPH na výstupu by neměly dezinfekce podléhat na základě § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH jakožto poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti (hodnota je zde splněna, další podmínka pro účely DPH zde není). O případném prominutí DPH na výstupu při bezplatném poskytnutí dezinfekce po dobu nouzového stavu dle rozhodnutí uveřejněného ve Finančním zpravodaji 6/2020 víme. Jak to bude s nárokem na odpočet DPH a daňovou uznatelností? Ustanovení § 25 odst. 1 písm. z) zákona o daních z příjmů stanoví jako jednu z podmínek daňové uznatelnosti fakt, že reklamní předmět nesmí být předmětem spotřební daně. Nárok na odpočet DPH se odvíjí z § 72 odst. 4 zákona o DPH , který jej váže na daňovou uznatelnost reklamního předmětu. Denaturovaný líh obecně je dle § 71 zákona o spotřebních daních od spotřební daně osvobozen. Ale ať už by byl při výrobě použit jakýkoli druh lihu, stále je předmětem spotřební daně, byť ten denaturovaný je od této daně osvobozen. Z toho by vyplývalo, že tyto dezinfekce nelze poskytnout jako daňově uznatelné reklamní předměty s nárokem na odpočet DPH. Prosíme o korekci tohoto závěru.
Vydáno: 27. 04. 2020
Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupila od jiného plátce DPH dezinfekce v malých lahvičkách za 50 Kč za kus včetně DPH, lahvičky jsou označeny názvem a logem firmy. Tyto chce firma rozdávat bezplatně jako reklamní předměty v rámci své ekonomické činnosti. Jak to bude s DPH? DPH na výstupu by neměly dezinfekce podléhat na základě § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH jakožto poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti (hodnota je zde splněna, další podmínka pro účely DPH zde není). O případném prominutí DPH na výstupu při bezplatném poskytnutí dezinfekce po dobu nouzového stavu dle rozhodnutí uveřejněného ve Finančním zpravodaji 6/2020 víme. Jak to bude s nárokem na odpočet DPH a daňovou uznatelností? Ustanovení § 25 odst. 1 písm. z) zákona o daních z příjmů stanoví jako jednu z podmínek daňové uznatelnosti fakt, že reklamní předmět nesmí být předmětem spotřební daně. Nárok na odpočet DPH se odvíjí z § 72 odst. 4 zákona o DPH, který jej váže na daňovou uznatelnost reklamního předmětu. Denaturovaný líh obecně je dle § 71 zákona o spotřebních daních od spotřební daně osvobozen. Ale ať už by byl při výrobě použit jakýkoli druh lihu, pořád je předmětem spotřební daně, byť ten denaturovaný je od této daně osvobozen. Z toho by vyplývalo, že tyto dezinfekce nelze poskytnout jako daňově uznatelné reklamní předměty s nárokem na odpočet DPH. Prosíme o korekci tohoto závěru. 
Vydáno: 17. 04. 2020
+ Zobrazit dalších 20