Spotřební a ekologické daně

Vlastníme FVE s výkonem nad 50 kW, v létě nám vznikají přebytky, které buď nasdílíme smluvenému podnikatelskému subjektu nebo přetoky prodáme např. společnosti ČEZ. Vzniká nám povinnost registrace a odvodu daně z elektřiny?

Jsme akciová společnost a na budově sídla máme instalovanou FVE. Část vyrobené elektrické energie sami spotřebováváme, část jsme začali sdílet a budeme fakturovat a zbytek posíláme do sítě a jednou ročně nám hradí ČEZ. Jak máme nyní postupovat a účtovat o vyrobené elektřině? Všechnu vyrobenou elektřinu naskladnit jako výrobek a nebo jen část kterou nespotřebujeme? Za jakou cenu máme naskladnit (prodejní cenu máme dohodnutou smluvně). Jak proúčtovávat jednotlivé tyto složky? Nyní také instalujeme FVE na budovách města. V našem vlastnictví bude pouze FVE jakožto technické zhodnocení budovy. Elektřina se bude spotřebovávat v oné budově, my budeme fakturovat a také bude docházet ke sdílení přebytků. Zároveň máme s vlastníkem budovy uzavřenou smlouvu o správě odběrného místa a díky instalované FVE budou mít na fakturách +1 000 Kč, což je vlastně vyvolaný náklad. Budeme tedy přefakturovávat elektřinu od externího dodavatele, fakturovat elektřinu přímým vedením a elektřinu sdílením. Jak v jednotlivých případech postupovat a účtovat. V kterých z těchto případů budeme platit daň z elektřiny? Můžeme si oněch +1 000 Kč nechat jako vlastní náklady a tuto částku vyvolanou instalovanou FVE nepřefakturovávat?

S účinností od 1. srpna 2025 došlo zákonem č. 87/2025 Sb., kterým se mění energetický zákon, k novelizaci ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona o dani ze zemního plynu a některých dalších plynů a zákona o dani z elektřiny, a to v souvislosti s vymezením dne dodání.

V souvislosti s přijetím tzv. celnického balíčku dochází od 1. 7. 2025 ke změnám zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu. Většina změn má charakter upřesnění stávající právní úpravy. Kromě toho však novela přinese několik podstatných změn, které se dotknou i jiných osob, než jsou výrobci nebo distributoři lihu ve smyslu tohoto zákona. Pod pojmem „líh“ je v článku vždy třeba rozumět jen líh, na který se vztahují povinnosti vyplývající ze zákona o povinném značení lihu. To znamená, že se jedná o líh, který je obsažen ve výrobcích spadajících pod kódy nomenklatury 2207 a 2208 a objemové procento lihu v těchto výrobcích činí nejméně 15 %.

Od 1. 1. 2024 není možné uplatnit pořizovací cenu tichých vín jako daňový náklad. Je ale stále možný odpočet DPH ( víno je do hodnoty 500 Kč a je použito jako propagační předmět)? Pokud stále tato možnost je, kde najdu oporu v zákoně? 

Celní správa zveřejnila další upřesňující Informaci k problematice odpadních olejů Informace potvrzuje, že odpadní oleje z pohledu zákona č. 353/2003 Sb. , spotřebních daních a odpady dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech jsou dvě různé kategorie. V oblasti nakládání s odpadními oleji osvobozenými od daně z pohledu zákona o spotřebních daních došlo k 1. ledna 2025 k následujícím hlavním změnám: Písemné uplatnění nároku na osvobození od daně není v případě odpadních olejů již dále potřeba (§ 12 odst. 1 zákona o spotřebních daních). Odpadní oleje osvobozené od daně lze přijímat i pokud jejich dodavatel není uveden v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (§ 13 odst. 2 zákona o spotřebních daních). Doprava odpadních olejů osvobozených od daně po území České republiky nově nepodléhá povinnosti oznámit tuto dopravu správci daně (§ 50 odst. 4 zákona o spotřebních daních). Došlo ke zjednodušení podmínek pro vydání povolení k přijímání a užívání odpadních olejů osvobozených od daně (§ 52b zákona o spotřebních daních).

V reakci na rozsáhlou novelizaci zákona o spotřebních daních od ledna 2025, která se mj. týká malých nezávislých pivovarů, zveřejnila celní správa Informaci k novému znění ustanovení § 82 zákona o spotřebních daních (dále jen „Informace“). Novelou došlo ke změně definic tří aspektů nezávislosti malého nezávislého pivovaru, kterými jsou nezávislost právní, hospodářská a výrobní. Významnou změnou je zavedení fikce, dle které se za malé nezávislé pivovary považují i pivovary, které jsou právně nebo hospodářsky závislé anebo vyrábí pivo v licenci. Tyto pivovary se nadále považují za malé nezávislé pivovary v případě, že jejich roční souhrnná výroba piva nepřekročí 200 000 hl a tyto pivovary současně nejsou výrobně závislé na jiném pivovaru ani mezi sebou. Při splnění těchto podmínek mohou tyto pivovary nově uplatňovat daňově výhodnější sazbu pro malé nezávislé pivovary, která odpovídá velikostní skupině součtu výrob těchto pivovarů (viz nová úprava v § 82 odst. 8 a 9 zákona o spotřebních daních ). Daňové přiznání podávají tyto pivovary samostatně.

Česká společnost, plátce DPH, se zabývá dovozem a vývozem zboží. Předmětem dovozu má být aditivum HS Cod: 3811 9000 z Německa. Toto zboží bude řádně procleno celním deklarantem v České republice a následně bude exportováno do Turecka. Česká republika bude pouze tranzitní zemí a zboží nebude vpuštěno do volného oběhu. Má tato společnost povinnost se přihlásit ke spotřební dani v České republice, pokud s tímto zboží pouze obchoduje?

Celní úřad provedl v provozovně restaurace (splňující veškeré legislativní předpisy) a přilehlém skladu kontrolu zdanění a značení skladovaných vybraných výrobků - alkoholických nápojů. Ve skladu kontroloval, mimo jiné, 5 lahví alkoholických nápojů (whisky, rum, atd.), které byly řádně označeny neporušenou kontrolní páskou. Tyto lahve jsou v osobním vlastnictví pořadatele oslavy (oslavence), který je nabyl darem a ve skladu si je ponechal do okamžiku převzetí. Pracovníci celního úřadu tyto lahve zajistili a uložili do skladu celního úřadu. Lze se oprávněně domáhat vrácení zajištěných vybraných výrobků?

Jsme společnost provozující bioplynovou stanici. V únoru 2025 jsme obdrželi výzvy k podání dodatečného přiznání na daň ze zemního plynu a některých dalších plynů podle zákona č. 261/2007 Sb. za jednotlivé měsíce roku 2022 a 2023. V letech 2022 a 2023 jsme platili daň z plynu podle výkazu ERÚ-E1 z vlastní spotřeby. Podle informace zaslané nám celním úřadem v listopadu 2023 má být daň počítána z celkové produkce tepla spočítaného podle účinnosti kogenerační jednotky. Tato informace dále obsahovala i modelový příklad správného stanovení daně z plynu, odkaz na stanovisko na stránkách celní správy č. j. 50158/2023-900000-231 (zveřejněné 25 . 10. 2023) a také oznámení, že „ve smyslu nově zveřejněného stanoviska bude celní úřad postupovat vůči subjektům od zdaňovacího období leden 2024“. V telefonickém dotazu, kde jsme se odvolávali na zprávu z listopadu 2023 a výše uvedené sdělení, nám bylo řečeno, že má celní úřad v těchto případech postupovat retrospektivně. Existuje možnost, že bychom doplatky na této dani, které budou doměřeny a zaplaceny na základě výzev v r. 2025, zaúčtovali do nákladů roku 2025? Nebo je nutné (i za výše uvedených skutečností) účtovat v r. 2025 na účet 426 (popř. jako nedaňový náklad tř. 5) a podat dodatečné daňové přiznání k DPPO za r. 2022 a r. 2023 na nižší daňovou povinnost?