Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování

Jakou výši % výdajů můžu uplatnit? RES je uvedeno: Řízení a správa finančních trhů. RŽP je uvedeno: Zprostředkování obchodu a služeb Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. OSVČ zprostředkovává hypotéky, životní pojištění apod. Myslím, že má nárok na paušální výdaje 40 %, ale chci se ujistit. 

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?

Společnost s r. o. s jedním společníkem (fyzická osoba) koupila v r. 2025 za cenu dle znaleckého posudku od tohoto společníka nemovitost. Tuto nemovitost bude s. r. o. kompletně rekonstruovat. Dosud za tuto nemovitost nezaplatilo a společník na okamžité (ani částečné) úhradě netrvá. Navíc termín úhrady není v kupní smlouvě stanoven. Nemovitost by měla začít generovat finanční prostředky až v roce 2028. Vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci však s. r. o. nyní nemá žádné finanční zdroje nemovitost (ani částečně) uhradit. Existuje na straně prodávajícího (společníka s. r. o. – fyzické osoby) nějaký problém z hlediska daně z příjmů fyzických osob? 

Majitel nemovitosti pronajal nemovitost v minulém roce pouze na 6 měsíců. Rád by použil jako výdaj úroky z hypotéky. Musí tyto úroky krátit jen na dobu, kdy nemovitost pronajímal?

Poplatník A, fyzická osoba úplatně pořídil byt 1+1 v roce 2024 s tím, že se rozhodl tento byt směnit v roce 2025 za byt větší a to konkrétně byt 4+1 s poplatníkem B. Poplatník A doplatí rozdíl mezi hodnotou bytu 1+1 a 4+1 peněžní formou. Můj dotaz je na správné stanovení příjmu a výdaje v roce 2025 u Poplatníka A. Případně podle čeho stanovit doplatek většího bytu, aby vyšel základ daně 0 korun (pokud to vůbec jde)? Ptám se pro to, zda by poplatník A měl doplatit cenu tržní většího bytu nebo cenu zjištěnou? Na tuto odpověď pak navazuje doplňující dotaz ohledně stanovení příjmu a výdaje Poplatníka A, kdyby se následně rozhodl úplatně prodat byt 4+1 v roce 2026. Tedy co by byl pro poplatníka A příjem a výdaj v roce 2026 při následném prodeji bytu 4+1.

Nově vzniklá hudební skupina, která má pět členů, každý člen má svůj vlastní živnostenský list. Hudební produkce bude pro ně vedlejší zdroj příjmů. Již mají domluveno několik zakázek: budou hrát na plesech a jiných společenských akcích. Nejedná se tedy o nahodilou činnost, domluvených zakázek mají prozatím 8. Organizátoři plesů jim budou vyplácet jednu částku, požadují po nich pouze jednu fakturu za celou hudební produkci za večer. V kapele je zpěvačka, kytarista, bubeník, pianista a zvukař. Budou si dělit odměnu rovným dílem. Mají si tedy určit jednoho, na koho budou fakturovat a pak si odměnu rozdělí a každý si svoji část uvede do svého daňového přiznání? Mohou si pak i vykázat výdaje procentem? Nebo tento postup není možný? 

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v příslušném zdaňovacím období minimalizovat svou daňovou povinnost, kdy je vždy důležité využít všech ustanovení zákona o daních z příjmů umožňujících legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2025 postupovat vždy tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně) a rovněž aby mohl uplatnit slevy na dani specifikované v § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období propadají. V našem příspěvku si ukážeme vybraná hlediska této optimalizační činnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob zaměřená na uplatnění různých forem daňového odpisování včetně tzv. mimořádných odpisů dle § 30a ZDP, na uplatnění paušálních výdajů, postupy uplatnění daňové ztráty, dále na využití spolupráce osob k daňové optimalizaci a rovněž na podmínky pro vyhnutí se progresivní dani.

Podnikatel, starobní důchodce, přerušil – v podstatě ukončil – podnikatelskou činnost k 1. 1. 2025. V r. 2025 měl ještě tyto příjmy: úhrady vystavených faktur z prosince a prodej vozu zařazeného v podnikání. Kam patří tyto příjmy v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za r. 2025? Vedl daňovou evidenci.

Klient prodal v roce 2025 pozemek se ziskem 500 000 Kč a nemovitost se ztrátou 200 000 Kč. Mohou se oba příjmy uvést do jednoho řádku a zisk se ztrátou kompenzovat, nebo to lze jen u cenných papírů a kryptoměny?

Může zaměstnanec pronajmout zaměstnavateli osobní automobil bezúplatně? Nejsou vůči sobě v žádném vztahu. Plynuly by z toho nějaké návazné povinnosti či daňové dopady, když je plnění bezúplatné, např. nutnost založení živnosti zaměstnancem apod.?

V kontextu aktuální diskuze o formách výkonu práce a související problematice tzv. Švarc systému, která rezonuje v odborné i veřejné sféře, nabývá analýza daňových dopadů na fyzické osoby pro zdaňovací období 2025 na významu. Toto období navazuje na rozsáhlé legislativní úpravy přijaté v předchozím roce v rámci zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, které měly za cíl stabilizovat veřejné finance a zefektivnit daňový systém. Zatímco rok 2024 byl rokem implementace těchto hlubokých změn, rok 2025 přináší plnou účinnost některých dříve odložených opatření a zároveň dochází k pravidelným úpravám limitů v závislosti na vývoji průměrné mzdy v České republice. Pro daňové subjekty, daňové poradce a účetní praxi je klíčové tyto aktuální legislativní posuny detailně vnímat a správně interpretovat pro účely stanovení daňové povinnosti.

je možné uplatnit slevu na děti v rámci přiznání daně z příjmů fyzických osob, když fyzická osoba nepodniká a přiznání podává kvůli příjmů z kapitálového majetku? FO nemá klasickou mzda, ale má měsíční příjmy z dohody o provedení práce a z podílu na zisku, ze kterých nelze slevu na dvě děti uplatnit. Na konci roku podává z důvodu příjmů úroků z půjčky daňové přiznání, živnostenský list nevlastní. Je možné v daňovém přiznání odečíst vedle slevy na poplatníku i slevu z daně na dvě děti nebo to v tomto případě nelze?

Fyzická osoba je nerezidentem České republiky, má rumunské občanství a prodává svůj obchodní podíl ve společnosti se sídlem v ČR. Tento podíl vlastnila méně než 5 let. Jakým způsobem bude tento příjem z prodeje obchodního podílu zdaněn? V jakém státě vzniká daňová povinnost – zda v České republice?  Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání a kdy je nutné daň zaplatit? Pro upřesnění: Například základní kapitál společnosti činil 200 000 Kč a obchodní podíl je prodáván rovněž za 200 000 Kč. Jak se tato transakce promítne do daňového přiznání (základ daně, případný nulový zisk apod.)?

Firma s. r. o. zaměstnává od 4/2025 cizince (z Filipín). V období od ledna do března 2025 od některých víme, že na Filipínách oficiálně nikde nepracovali. Tito zaměstnanci se v roce 2025 zdržovali na území ČR déle jak 183 dnů a mají na území ČR bydliště. Můžeme jim provést roční zúčtování daně za rok 2025? V případě, že ano, je nutné mít jako podklad potvrzení o daňovém domicilu z FÚ? Je nutné mít od nich čestné prohlášení, že v období od 1. 1. 2025 do data nástupu v měsíci dubnu 2025 byli osobou bez zdanitelných příjmů na území Filipín? Tito zaměstnanci od 4/2025 uplatňovali pouze slevu na poplatníka. Jedna ze zaměstnankyň nám dodala potvrzení o zaměstnání z Filipín, kde byla zaměstnaná do 27. 3. 2025. Jak postupovat u této zaměstnankyně? 

Jaká je správná náplň tabulky D přílohy č. 1 k přiznání DPFO? Nenalezli jsme žádnou vhodnou položku majetku, kterou bychom zde uvedli. Dříve jsme zde uváděli drobný majetek (PC do 80 tis. Kč), který ale vedeme pouze evidenčně, protože již byl vydaný do spotřeby, např. tiskárna, počítač. Při přechodu z daňové evidence na uplatňování výdajů paušálem tento drobný majetek nebudeme dodaňovat? Při přechodu z daňové evidence na uplatňování výdajů paušálem provedeme dodanění podle § 23 odst. 8 a úpravy uvedeme do tabulky E. Bylo nám doporučeno majetek a závazky, který vyčíslíme v tabulce E, dále v tabulce D neuvádět. Tím si nejsme jisti, protože k poslednímu dni ukončení daňové evidence nedojde k zániku tohoto majetku a závazků.

Klient koupil rodinný dům – do SJM. Zatím jako investice, později možná pro vlastní bydlení či děti. Nyní probíhá částečná rekonstrukce (cca 1 mil. Kč). Poté se bude dům dlouhodobě pronajímat, buď celý, nebo jako 2 byty. Na nemovitost je hypotéka. Dále klienti vlastní byt v SJM – ten se dlouhodobě pronajímá. Uplatňují výdaje procentem z příjmů (30 %). Pán má dílnu, kterou pronajímá firmě, není v SJM. Uplatňuje výdaje procentem z příjmů (30 %). Nákup domu - podáme přiznání k dani z nemovitých věcí do ledna následující roku. Je to tak? Žádné další daně se již řešit nemusí? Může se dům, nyní dlouhodobá investice, odpisovat a uplatnit náklady na opravy a základní vybavení pro provoz již za rok 2025, kdy je zprovozněn (bohužel zatím bez nájmce) a od roku 2026 pronajímán? Nyní je vedena evidence skutečných příjmů a výdajů. Při zpracování DPFO se rozhodne, zda využít skutečné výdaje nebo výdaje % z příjmů, což by bylo pro klienta výhodnější – je to možné? Jak´je to s náklady na částečnou rekonstrukci, je možné vést daňovou evidenci a zařadit vše do odpisů (30 let) – kupní cena + rekonstrukce, případně nábytek, částečné vybavení… Mohou se tři pronájmy rozdělit – manželka vše v SJM by přiznala a danila dům a byt a manžel pouze dílnu, která je na jeho jméno, není v SJM? Tzn. pronájem dílny dát do DPFO manžel, kdy použije výdaje procentem (30 %), manželka by měla byt a dům (v SJM), kdy by uplatňovala skutečné výdaje (odpisy, opravy a nájem). Dosud dílnu a byt měl v DPFO pouze manžel, uplatňoval % z příjmů. Nebo musí být vše jen na jednoho z manželů a uplatnění nákladů stejným způsobem u všech nemovitostí (i když jiné vlastnictví)? Daň z nemovitostí jde za manželem. Výhodnější by bylo: v SJM vést evidenci a uplatnit skutečné výdaje (odpisy, náklady na opravy…). Co je v majetku – je možno uplatnit úroky z hypotéky v DPFO? Žádná další hypotéka není. I když tam zatím majitel nebydlí, opravuje nemovitost, v budoucnu pronajme a později bude bydlet člen rodiny (děti nebo sami majitelé)? A až jednou, za 5, 10 let by dům byl pro jejich bydlení či pro děti, skončil by pronájem nemovitosti. Jak je to z pohledu daní z příjmů, případně doplacení: Musí se opravovat DPFO nebo prostě skončí příjem/nájem a tím i náklady/odpisy?

Fyzická osoba dostala darem byt od své matky, v daném bytě nemá trvalé bydliště, ale chtěla by byt prodat a získané prostředky použít na nákup nového bytu. Jak se to bude chovat k DPH a dani z příjmů? Je nějaký časový limit, kdy musí mít byt ve vlastnictví?

Občan měl v r. 2025 pouze příjmy ze zaměstnání + ze smlouvy o dílo. Jaká je maximální možná částka výdělku ze smlouvy o dílo, která je osvobozená od příjmu, a tudíž se neuvádí v DPFO jako příjem dle § 10 ZDP?

Firma s.r.o. prodává svoji společnost, 1. 12. je v OR zapsán nový statutární zástupce. Jak se předává účetnictví společnosti a k jakému datu vystavit přiznání k dani z příjmu právnických osob?

Fyzická osoba, český daňový rezident, se zúčastnil šachového turnaje v zahraničí (Itálii), kde obdržel výhru z tohoto turnaje. V ČR vykonává další podnikatelskou činnost jako výuku šachů online, apod. Na turnaje jezdí často (nejedná se tedy o jednorázovou záležitost). V Itálii mu z výhry byla stržena srážková daň. Jakým způsobem se bude postupovat při zdanění v ČR (je potřeba tento příjem uvádět v českém daňovém přiznání nebo již ne, když v Itálii podléhal srážkové dani)? Bude takováto výhra případně podléhat DPH (fyzická osoba je identifikovanou osobou pro účely DPH v ČR).