Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování

Podnikatel vykázal v DAP k dani z příjmů FO za zdaňovací období 2021 daňovou ztrátu. Celou ztrátu uplatnil v řádném DAP za rok 2022. Nyní zjistil, že za rok 2022 měl nárok na daňové zvýhodnění na dítě. Může za zdaňovací období 2022 podat dodatečné DAP kde změní výši uplatněné ztráty a ze vzniklého základu daně vypočte daň od které si odečte slevu na dítě ? A pokud ano, může si pak tuto ztrátu odečíst v některém z následujících DAP ?

V době covidu společnost získala tzv. covid úvěr, kdy stát vracel úroky. V roce 2022 byl chybně zaúčtován nárok na vrácení tohoto úroku. Částka zůstala v rozvaze na účtu 378. Tento úrok již nebude státem vrácen. Jak správně odúčtovat částku z 378? 

OSVČ je zaregistrovaná v paušálním režimu. V roce 2024 pronajme svůj automobil, který nemá zahrnutý v OM své společnosti. Pochopila jsem správně, pokud přijatá částka za tento pronájem (předpokládám, že se do tohoto limitu započítávají i veškeré ostatní příjmy, tedy kdyby byl například příjem ze sběru borůvek, musím se s obojím vejít do tohoto limitu) bude činit v roce 2024 méně než 50 000 Kč, nemusí se nic řešit, podávat přiznání DPFO atd. Pokud by tato částka byla překročena, musí OSVČ podat přiznání a vypadne z paušálního režimu. Je to tak prosím? 

Nezisková organizace, honební společenstvo, v roce 2023 prodala traktor za 70 000 Kč a tyto peníze darovala mysliveckému sdružení na nákup krmiva pro zvěř (darovací smlouva). Honební společenstvo před prodejem traktor nevyužívalo, protože vlastně vůbec nevěděli, že je jejich (traktor byl pořízen v roce 1998 za 50 000 Kč, doklad už nemají), ale využívali ho myslivci. Až minulý rok honební společenstvo zjistilo, že je traktor vlastně jejich, a proto se ho rozhodli prodat a peníze dát myslivcům. Jak naložit s daňovým přiznáním? Můj pohled na to je takový, že příjem z prodeje traktoru bude zdanitelným příjmem, protože k němu nemají žádné výdaje související s jejich činností a že těch 70 000 Kč, které darovali, jim zvedne základ daně, protože veřejně prospěšný poplatník si nemůže snížit základ daně. Jde využít § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů (honební společenstvo ale neví, zda bude schopno úsporu proinvestovat)?

I poplatník daně z příjmů právnických osob, jemuž nevznikla v konkrétním zdaňovacím období daňová povinnost k této dani, je povinen podat daňové přiznání za toto zdaňovací období, nejde-li o jednu z výjimek z této povinnosti taxativně vymezených zákonem.

Honební společenstvo má dlouhodobě příjmy pouze z členských poplatků, které nepodléhají zdanění. V roce 2023 ale pořádalo myslivecký hon vč. pohoštění v restauraci. Příjmy z této akce (vstupné a lístky do tomboly) přesáhly náklady na tuto akci (vstupenky, pohoštění, ceny do tomboly, nájem restaurace). Zisk cca 7 000  Kč. Je potřeba prosím podávat daňové přiznání a tento příjem zdanit, když výbor rozhodl o použití tohoto výtěžku na činnost HS (opravy krmelců)? 

Když poplatníci podají daňové přiznání, přiznanou daň zaplatí a správce daně jim vše odsouhlasí svým rozhodnutím, mnozí poplatníci poté nabydou dojmu, že mají vše za sebou. Záhy se však přesvědčí o platnosti citátu, dle kterého je v daních možné úplně všechno, a setkají se poté s tím, že správce daně nazná, že tito jsou povinni uhradit daň ve vyšší částce, a proto je vyzve k podání dodatečného daňového přiznání. Poplatníci se však často neztotožní s povinností tvrzenou správcem daně, neboť naopak mají za to, že jim nevznikla povinnost opětovně tvrdit daň a tuto posléze uhradit ve vyšší částce. V těchto případech váhají, jakým způsobem je možné tuto skutečnost sdělit správci daně. Cílem tohoto článku je zodpovězení této otázky. 

Společnost s r. o. má již 2 roky zahájenou daňovou kontrolu na závislou činnost za rok 2019, kontrola zatím není ukončená. Může podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2019, aby zvýšila svůj základ daně?

S. r. o. si půjčuje od věřitelů – občanů peníze na to, aby za ně nakoupilo nemovitosti. Ty zrekonstruuje a následně prodá. Věřitelům pak vyplatí zpět jistinu a úroky z půjčky. Výplatu jistiny a úroků obvykle provádí po 2-3 letech. Účetní účtuje úroky ročně na 562/479 a v DPPO je v ř. 30 vylučuje jako nevyplacené. Po prodeji nemovitosti a výplatě úroků odúčtuje závazek na 479/221 a v DPPO sníží zisk v ř. 111 o vyplacené úroky. Občas se stane, že s.r.o. peníze nevyužije na nákup nemovitosti a po 2-3 letech je věřiteli vrátí s tím, že v takovém případě mu úroky nevyplácí . Jak má účetní v takovém případě postupovat pokud: 1) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana nebyly v žádném roce vyšší, než 100 000 Kč/rok a tudíž by měly být u s. r. o. osvobozené od daně. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat- tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111? 2) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana budou v jednotlivých letech vyšší, než 100 000/rok. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat, tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111?

Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.

Po zemřelé mamince jsem se sestrou před 5 roky zdědil napůl byt. Sestra mi svoji polovinu darovala, takže jsem vlastníkem jen já. V současné době byt pronajímám. Chtěl bych byt zahrnout do společného vlastnictví manželů. Jak nejlépe situaci vyřešit a jaký dopad bude na daň z příjmu? Matka měla bydliště v bytě 40 roků.

V následujícím textu se zaměříme na některé praktické otázky podání daňového přiznání za rok 2023. Věnovat se budeme zejména lhůtám pro podání a způsobům, jak s nimi pracovat, abychom dosáhli optimálního termínu podání daňového přiznání.

Podnikatel vede účetnictví a zároveń má příjem z pronájmu svého soukromého bytu, který není v obchodním majetku, má tento příjem zmínit v účetní závěrce, kterou posílá s dańovým přiznáním, i když nepatří do obchodního majetku, potažmo promítnout i do předpisu daně, který se pak objeví ve výkazech..?

Jak postupovat v případě, že zaměstnanec neoprávněně požádal o roční zúčtovaní daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? Mzdové účetní nesdělil, že má příjmy z pronájmu. Uvedený zaměstnanec je tak povinen podat řádné daňové přiznání, které ale již bude podáváno po provedeném ročním zúčtování - takto bude uvedeno i v Potvrzení o zdanitelných příjmech, část 14. Dotaz směřuje na to, zda je nutné provést opravu ročního zúčtování dle postupu uvedeném v § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů (jedná se o daň vybíranou plátcem daně pod jeho majetkovou odpovědnosti) nebo je možné uvedené zohlednit až v rámci podaného řádného daňového přiznání korekcí na ř. 84 daňového přiznání k dani příjmů fyzických osob, kde jsou uváděny zálohy k dani z příjmů ze závislé činnosti (tj. zde by byla uvedena částka sražené zálohy snížená o vzniklý a vyplacený přeplatek z ročního zúčtování, resp. zde by mohla být uvedena i záporná částka, pokud byl zaměstnanci vyplacen přeplatek z ročního zúčtování, který byl vyšší než suma záloh na daň za rok 2023).

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

Poplatník podává DPFO za r. 2023 na příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. Příjmy z pronájmu po odpočtu výdajů nedosahují za r. 2023 výše slevy na dani. Za rok 2023 mu byly vyplaceny ještě dividendy z akcií české společnosti (tj. tuzemský plátce). Tyto dividendy byly před vyplacením zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Může si poplatník ve svém daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit i odpočet srážkové daně z těchto dividend a požádat případně o vratku daně?

OSVČ byla zřízena datová schránka, ale není moc zběhlá v jejím používát. Může podat daňové přiznání elektronicky z portálu daňové správy a pak zanést na podatelnu podepsaný e-tiskopis? Nebo musí poslat přiznání tou svojí datovou schránkou? 

Zaměstnanec má dvě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze dvou zaměstnání, ze kterých je odváděna záhová dan ze závislé činnosti. Pak má několik Potvrzení o zdanitelných příjmech za práci v dozorčích radách - tyto jsou zdaněny srážkovou daní (jedná se o příjmy do 4 000 Kč/měs.) Dále má 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze Slovenska (také za práci v kolekt. orgánech právnických osob). 1) Je v pořádku, pokud do daňového přiznání zahrne pouze příjmy daněné zálohovou daní z ČR a příjmy ze Slovenska? Příjmy dle Potvrzení se srážkovou daní se do přiznání nezahrnou? 2) U příjmů ze Slovenska použijeme metodu vynětí. Na potvrzení o příjmech je mimo jiné uveden „úhrn vyplacených příjmů“ a „čiastkový základ daně“ - ten je po odečtení SP a ZP. Který z těchto příjmů uvést do daňového přiznání? 

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Klient uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ZTP/P mimo jiné za období 2021, 2022, 2023. V lednu 2024 bylo rozhodnuto o přiznání invalidního důchodu 3. stupně na tohoto syn, a a to zpětně od 18. narozenin, tzn. od 4/2021, včetně vyplacení. Tímto není možné uplatňovat dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může klient ponechat uplatněná daňová zvýhodnění u syna za minulé roky 2021–2023, nebo musí podat dodatečná přiznání k DPFO? Je rozhodující datum přiznání invalidního důchodu 3. stupně (1/2024). nebo datum, od kterého je zpětně důchod přiznán (4/2021)?