Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování

Společnost s r. o. si chce rozdělit nerozdělený zisk minulých let. Jedná se o dceru, protože jediným společníkem je matka. Platí se 15% srážková daň při rozdělení zisku mezi matkou a dcerou? 
Rodiče mi darovali dům. V domě rodiče stále bydlí. Část domu rodiče pronajímají, ale smlouva o pronájmu zní na mé jméno, neboť jsem jeho vlastníkem. Rodičům částku z nájmu nechávám na přilepšenou. Sama jsem zaměstnaná a vůbec mi nedošlo, že bych příjem z nájmu vlastně měla zdanit já (roční příjem za pronájem je cca 60 000) a že bych si měla podat DPFO. Je možné do budoucna udělat s rodiči nájemní smlouvu (do 20 000 Kč, abych nemusela podávat daňové přiznání) s povolením, že to mohou podnajmout a rodiče by si udělali podnájemní smlouvu s podnájemci např. na těch 60 000 Kč ročně? Chápu správně, že já bych pak při příjmu do 20 000 Kč nemusela podávat daňové přiznání a rodiče by si podali daňové přiznání, kde by dali do příjmů 60 000 a výdajů výši nájemného ode mě, nebo mohou použít 30 % výdajový paušál? Danili by to též v § 9 ZDP? 
Občan nabyl (2016) 1/6 nemovitosti z dědictví po jednom z rodičů, pak nabyl (2021) další 2/6 nemovitosti darem od druhého z rodičů (takže 1/2 domu byla jen jeho) , následně (2023) odkoupil druhou polovinu domu od sourozence, ale do SJM. V roce 2025 učinil prodej celé nemovitosti v kupní smlouvě vymezené za dvě shodně vymezené převodní ceny dílem jako 1/2 ze svého výhradního vlastnictví a 1/2 z vlastnictví v SJM. 1/6 prodejní ceny bude moct osvobodit. Může tuto 1/6 počítat ze součtu obou převodních cen nebo ji může počítat jen z převodní ceny vymezené z 1/2 která byla jen jeho? Dále pak v roce, kdy uskutečnil prodej pořídil (jen on sám) do podílového vlastnictví s druhou osobou bytovou potřebu. Má v plánu v r. 2026 dokoupit (opět jen sám) do úplného vlastnictví bytovou potřebu, kterou pořídil jako podílový vlastník v roce 2025. Počítá se tedy s oznámením na FÚ z důvodu pořízení bytové potřeby. Může pro tvrzení, že přijaté finanční prostředky použil na pořízení bytové potřeby (když ji pořídil jen pro sebe) použít i finance (nebo jejich část), které obdrželi z prodeje v roce 2025 jako SJM? Souvislostí s výdaji a způsobů jejich stanovení jsem si vědoma.
Fyzická osoba bez jiných zdanitelných příjmů přijala kompenzaci za trvalé snížení hodnoty její nemovitosti a přechodné zvýšení hluku a prašnosti v souvislosti s výstavbou nového sídliště v těsné blízkosti její nemovitosti. Její nemovitost bude mimo jiné téměř trvale zastíněna vysokopodlažní stavbou. Je možno tento příjem osvobodit od daní z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů?
Fyzická osoba je povinna za rok 2025 podat daňové přiznání na daň z příjmů FO. Kromě jasně zdanitelných příjmů má i příležitostné příjmy ve výši 4500 Kč. Musí v případě že FO podává daňové přiznání tyto příjmy uvést do DP a osvobodit nebo se tam vůbec neuvedou?
Počítá se do příjmů k uplatnění slevy na manželku za rok 2025, které nesmí překročit v daném období 68 000 Kč, i odbytné při zrušení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření? Zánik smlouvy byl k 31. 12. 2025, avšak k proplacení došlo až v únoru roku 2026. Odbytné se skládalo z těchto zdrojů: příspěvek účastníka převzatý příspěvek účastníka převzatý příspěvek zaměstnavatele výnos DPS. Samozřejmě se předpokládá, že jsou naplněny zákonem stanovené další podmínky, tj. péče o dítě do 3 let věku, manželství po celý rok 2025 atd. 
Dcera obdržela darem v roce 2025 byt od rodičů (hodnota stanovená znaleckým posudkem byla 4,2 mil. Kč, nebude tedy oznamovat dar na FÚ). Od 6/2025 byt začala pronajímat. Může uplatnit odpisy z darovaného bytu počítané z odhadní ceny? Může uplatnit v daňových nákladech příspěvek do fondu oprav?
Na přiznání k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za rok 2024 bylo uvedeno špatné rodné číslo. Jakým způsobem se dá tato chyba opravit? Musíme podat dodatečné přiznání se správným rodným číslem? Nebo dojít na příslušný finanční úřad a na místě na původním přiznání RČ opravit? Přiznání bylo podáváno v papírové podobě na podatelně příslušného FÚ.
Mám dva klienty s podobným zdrojem příjmů – obdobou OSVČ registrovanou a provozovanou na Ukrajině. Přitom se jedná o české daňové rezidenty. U jednoho klienta tento příjem uvádím do přílohy 1 daňového přiznání a zdaňuje to stejně jako česká OSVČ, včetně uplatnění výdajů procentem, a to již několik let. U druhého klienta mě jiný finanční úřad vyzývá k předělání daňového přiznání – podle jejich názoru tento příjem patří do přílohy 3 a FÚ může vyměřit daň v maximální výši odpovídající ukrajinské dani. Jedná se o dva případy: Případ A zdaňujeme podle § 7 ZDP již pár let: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost vykonává na dálku z ČR, na Ukrajině má kancelář i se zaměstnancem. Je to poradenská činnost. Případ B po nás chtějí zdanit přes přílohu 3: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost je pronájem nemovitosti - obchodního majetku. Kam mám ty příjmy v DAP uvést?
OSVČ podniká jako obchodní zástupce pro dodavatele energií na základě energetického zákona. Právní forma OSVČ je 105 – fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství. Právní forma ROS je 100 – podnikající fyzická osoba tuzemská. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je v G (velkoobchod a maloobchod), číslo: 35120. Jakou sazba paušálních výdajů (60 % nebo 40 %) lze v této situaci uplatnit?
Fyzická osoba poskytla investičnímu fondu zápůjčku se sjednaným složeným úročením. Za daný rok např.rok 2025 je připsán k zápůjčce sjednaný úrok, který tvoří výpočtovou základnu společně s jistinou zápůčky výpočtovou základnu pro hodnotu úroku v dalším roce – v r. 2026. Tento připsaný úrok však není fyzické osobě vyplacen. Jde o zdanitelný nepeněžní příjem v roce 2025 pro tuto fyzickou osobu, který musí přiznat v daňovém přiznání dle § 8 zákona o daních z příjmů a bude uplatněna srážková daň?
Dne 1. 9. 2025 do firmy nastoupili dva zaměstnanci. Požádali o roční zúčtování daní. Požádala jsem je, aby mi přinesli potvrzení o příjmech za dobu od 1. 1. 2025 do 30. 9. 2025. Oba dva přinesli potvrzení od švýcarské firmy, kde byli do 15. 8. 2025 oba dva zaměstnáni. Tím pádem jim nemohu zpracovat roční zúčtování daní, ale oba si musí zpracovat daňové přiznání. Požádali mě o pomoc. Příjmy ze Švýcarska přepočítám na české koruny a vyplním přílohu číslo 3. Příjmy ze zaměstnání v Česku a Švýcarsku sečtu a od celkové daně odečtu daň zaplacenou ve Švýcarsku. Pokud by tato úvaha byla správná, tak jsem ráda. Problém ale je, že jeden zaměstnanec není rezidentem Česka ale je rezidentem Slovenska. Jakým způsobem se případně změní postup u tohoto zaměstnance?
Zaměstnankyni se narodilo miminko na konci listopadu a začátkem prosince zemřelo. Mohu uplatnit slevu na dítě za oba měsíce? 
Společnost s r. o., plátce DPH, koupila tiskárnu za 4 000 Kč od společnosti Allegro sp., po dodání tiskárny a daňového dokladu bylo zjištěno, že jednatel firmy neuvedl do fakturačních údajů při objednávce IČO a DIČ společnosti, takže u faktury vystavené společností Allegro sp. je uvedeno jako kupující pouze jméno jednatele české společnosti. V tomto případě česká společnost neudělá samovyměření DPH (reverse charge)? Může si česká společnost uplatnit tiskárnu do daňových nákladů (DPPO za rok 2026)? Jaké bude správné účtování dokladu, má se doklad proúčtovat přes účet MD 335/D 221, MD 501/D 335?
Do jakého období a jakým účetním zápisem (na jaké účty) zaúčtovat zpětné uplatnění daňové ztáty z roku 2025 v dodatečných přiznáních za roky 2023 a 2024?
Jaký je správný postup při vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob u veřejně prospěšného poplatníka spolek (např. SDH, sportovní klub apod.)? Je správné následující zjednodušené pravidlo při úpravě základu daně v přiznání? Varianta 1 – účetnictví není analyticky rozděleno podle hlavní a vedlejší činnosti Pokud účetní jednotka nemá oddělené náklady a výnosy hlavní činnosti, lze v přiznání postupovat pomocí: ř. 40 (náklady související s příjmy, které nejsou předmětem daně) proti ř. 101 (příjmy z činností, které nejsou předmětem daně), případně také ř. 109 a 110. Varianta 2 – účetnictví umožňuje oddělit náklady a výnosy hlavní činnosti Pokud má účetní jednotka k dispozici oddělené údaje o nákladech a výnosech hlavní činnosti (např. analyticky nebo pomocí středisek), lze hlavní činnost vyloučit ze základu daně pomocí: ř. 62 (náklady hlavní činnosti) proti ř. 100 (příjmy, které nejsou předmětem daně). Je tento postup považován za správný při vyplnění přiznání u veřejně prospěšných poplatníků? 
Manželé mají majetek ve výlučném vlastnictví manželky, který pronajímá pouze ona, a zároveň mají majetek ve společném jmění manželů (SJM), který také pronajímají. Jakým způsobem je možné v takovém případě podat daňové přiznání k dani z příjmů? Je možné, aby manželka podala daňové přiznání pouze za příjmy ze svého výlučného majetku a manžel podal daňové přiznání za příjmy z majetku ve společném jmění manželů? Ptám se také z hlediska možné optimalizace zdanění příjmů z pronájmu. 
  • Článek
Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 daňového řádu povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. V případě daně z příjmů právnických osob ukládá poplatníkům povinnost podat daňové přiznání zákon o daních z příjmů v ustanovení § 38m odst. 1. Pokud se na poplatníka nevztahuje dále uvedená zákonná výjimka z této povinnosti, pak je povinnost podání daňového přiznání i v případě, že poplatník vykáže daň ve výši nula nebo daňovou ztrátu. Podání daňového přiznání nelze proto nahradit sdělením správci daně ve smyslu § 136 odst. 6 daňového řádu.
Jaký je postup při zaúčtování dvou přijatých faktur z roku 2024, které byly doloženy až v roce 2025, kdy je účetnictví za rok 2024 již uzavřeno? Faktura za službu (rok 2024) Jedná se o fakturu za službu, která byla prokazatelně poskytnuta a spotřebována v roce 2024. Nemá žádnou vazbu na nedokončenou výrobu ani zásoby. Vzhledem k obratu společnosti se jedná o významnou částku. Domnívám se, že se jedná o významnou nákladovou položku minulého období, a proto by bylo nutné: podat dodatečné daňové přiznání k DPPO za rok 2024, uvést částku jako snížení základu daně (ř. 112), vzhledem k tomu, že za rok 2024 byla vykázána daňová ztráta, došlo by k jejímu navýšení. Je tento postup správný, nebo je možné aplikovat jiný účetní či daňový režim? Faktura za materiál (rok 2024) Druhá faktura se týká dodání materiálu, který byl fyzicky přijat v roce 2024 a k 31. 12. 2024 zůstal na skladě. Materiál byl použit až v roce 2025 na zakázku realizovanou v roce 2025. Prosím o stanovisko: Jakým způsobem správně účetně zachytit nákup materiálu za rok 2024 a stav zásob k 31. 12. 2024? Je nutné podat dodatečné přiznání, případně do jakých řádků transakci zaznamenat? Jak správně daňově ošetřit skutečnost, že věcně náklad patří až do roku 2025 (při vyskladnění do spotřeby)?
Klient se dozvěděl, že v dědickém řízení po sousedce získal sousedící zahrádku s jeho domem. Jednalo se o cizí osobu, bez jakéhokoliv vazby. Jaké mu z toho vznikají daňové povinnosti a podle jakého paragrafu?