Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování

Zpětnou kontrolou jsem zjistila, že 2 faktury byly zaúčtovány chybně. Chtěla bych dodělat dodatečné DPPO. První faktura se týkala majetku, druhá příjmu na sklad. Pokud bych to chtěla dodanit, jak mám postupovat, kde se mi to objeví v DPPO a jak zaúčtovat? Musím podávat dodatečné DPPO, když se jedná o materiál a majetek? 

Na této stránce pro vás postupně uveřejňujeme to nejdůležitější, co potřebujete znát k sestavení daňového přiznání za rok 2025. Ať už jde o odborné články našich předních specialistů nebo nejzajímavější expertní odpovědi na dotazy v poradně. Stránka vzniká průběžně, proto doporučujeme – sledujte ji a žádná klíčová informace pro bezchybné podání daňového přiznání vám neunikne.

OSVČ používající režim paušální daně odchází v 11/2025 na mateřskou dovolenou. Od jakého termínu má přerušit podnikání, aby nebyla povinna podat řádné přiznání k dani z příjmů včetně přehledů ZP + SP za rok 2025?

Fyzická osoba plánuje pronajímat byty v domě, který vlastní společně s manželkou ve společném jmění manželů. Dům je zapsán v katastru na oba. Manželka je také vlastníkem bytu, ve kterém pronajímá jeden pokoj právnické osobě. Na této adrese právnická osoba má sídlo. Kdo bude podávat daňové přiznání z příjmů z pronájmu – manžel, manželka, nebo je možné příjmy rozdělit mezi oba, a je nutné mít živnostenské oprávnění na dlouhodobý pronájem bytů (na několik měsíců, rok nebo déle)?

Občan zdědil 1/2 nemovitosti, druhou polovinu zdědila jeho sestra. Občan je ženatý, nemá s manželkou zúžené SJM. Od sestry nyní odkoupil druhou polovinu nemovitosti. Nemovitost hodlá pronajímat. Jakým způsobem budou příjmy z pronájmu daněné? Je možné, aby občan zdanil 50 % z příjmů z pronájmů (neboť souvisí s dědictvím, a tudíž je může danit pouze on) s tím, že příjmy poníží o 30 % místo skutečných výdajů (nejvýše do částky 600 000 Kč)? Manželka by pak zdanila druhých 50 % také ponížených o 30% (nejvýše do částky 600 000 Kč), neboť ona bude danit nájem ze SJM?

Klient, fyzická osoba, který vede účetnictví, v letech 2022 a 2023 vykonával práce na nemovitosti v Polsku se svými polskými subdodavateli. Subdodavatelé vystavili faktury s polskou sazbou DPH. V účetnictví polské DPH celou dobu evidujeme na analytickém účtu 343xxx, jelikož jsme chtěli podat žádost o vrácení DPH z JČS (přijatou platbu bychom spárovali s účtem 343). V roce 2023 byla ale žádost za rok 2022 zamítnuta polským finančním úřadem, klient se odvolal, až záležitost došla k soudu a v roce 2025 polský soud žádost klienta zamítl. Ten se dále již neodvolal. K žádosti za rok 2023 stále probíhá soud. Jak zaúčtovat zůstatek na účtu 343 z roku 2022 – polskou DPH? Můžeme zůstatek zaúčtovat v roce 2025, kdy soud zamítl žádost, do nákladů – daňových či nedaňových, anebo jsme měli v letech 2022 a 2023 účtovat polskou DPH přímo do nákladů a teď máme podat dodatečné DPFO? 

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Právnická osoba, s. r. o., si nikdy nevyplácela podíl na zisku. Nyní se společník rozhodl k výplatě podílu na zisku i přesto, že 16. 3. 2025 byla schválena účetní závěrka za rok 2024 a valnou hromadou bylo rozhodnuto, že celý výsledek hospodaření bude převeden na nerozdělený zisk. Společnost má 2 jednatele a 1 společníka. Je možné nyní uspořádat novou valnou hromadu v listopadu 2025 a rozhodnout o výplatě podílu na zisku ještě v tomto měsíci? Pokud ano, srážkovou 15% daň za fyzické osoby odvede společnost do konce prosince 2025 finančnímu úřadu? Jelikož srážková daň je sražena u plátce, tak fyzická osoba, která obdržela podíl na zisku (již zdaněný), již nemusí ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nic vykazovat? Je možné vyplatit rovnoměrně zisk mezi jednoho společníka, který je zároveň i jednatelem, a mezi druhého jednatele nebo lze vyplatit pouze společníkovi? Jelikož si společnost nikdy zisk nevyplácela a po celou dobu převáděla na nerozdělené zisky, je možné nyní vyplatit celý výsledek hospodaření za rok 2024 a k tomu i nerozdělený zisk z předchozích let? Pokud ano, je k tomuto ještě něco potřeba?

Fyzická osoba, důchodkyně, pronajímá nemovitost dle § 9 ZDP, používá skutečné výdaje, je neplátce DPH. V 9/2025 darovala nemovitost svým dvěma dětem, podílem 50 % každému. Návrh na vklad nemovitosti do katastru byl 22. 9. 2025. Dne 4. 10. 2025 dárkyně zemřela. Jak to bude s daňovým přiznáním za rok 2025: Musí se daňové přiznání podat do 3 měsíců od úmrtí, i když už není v den úmrtí majitelkou nemovitosti? Nebo se daňové přiznáníe udělá až v klasickém termínu 3/2026 za období 1–9/2025, kdy byla ještě majitelkou nemovitosti? Daňové přiznání poté udělají děti za období 10-12/2025, kde si zisk z nájemného podělí na polovinu? Bude stačit, když evidenci nájmu povede jeden z nich, a poté si rozdělí zisk na polovinu, každý do svého přiznání?

Ve smlouvě je uvedeno, že vlastník umožňuje uživateli užívat nemovitost v souladu se zákonem o elektronických komunikacích zejména k umístění a provozování zařízení. Na základě této smlouvy je vlastníkovi vyplácena jednou ročně odměna ve výši 20 000 Kč. Smlouva je uzavřena na deset let. Bude tato odměna daněna podle § 9 ZDP? 

Do s. r. o. chce bezúročně půjčit peníze kamarád a družka společníka. Mělo by se jednat o půjčky ve výši 2 mil. Kč. Jaké to bude mít daňové důsledky pro s. r. o.? Vzniká nepeněžní příjem u s. r. o.? Na kterém řádku DPPO je potřeba nepeněžní příjem dodanit?

Společnost s r. o. nevyužila odklad daňového přiznání přes daňového poradce a podala DPPO za r. 2024 pozdě v 11/2025. Z vypočítané daně jí vyplynula povinnost platit pololetní zálohy na daň z příjmu. Kdyby podala přiznání v řádném termínu, musela by první zálohu platit již v 6/2025. V jakých termínech bude mít povinnost platit zálohy při takto opožděném podání přiznání?

Jsme fond dle ZISIF a oceňujeme a vykazujeme finanční nástroje dle vyhlášky 501. Mám dotaz k vykazování DPPO a srážkové daně ze zahraničních dividend. Fond nedrží podíly nad 10 %. Je správné vykazovat srážkovou daň v řádku č. 6 výkazu „zisk nebo ztráta z finančních operací“? DPPO fond vykazuje v řádku č. 23 výkazu „daň z příjmů“. Případně mne zajímá zda lze ekonomický pohled nadřadit nad formální znění vyhlášky?

OSVČ v paušálním režimu poskytuje kurýrní služby. Zároveň vlastní neaktivní s. r. o., kde je jediným společníkem. Nemá z toho žádný příjem. Tuto společnost chce prodat. Může ho prodej společnosti vyřadit z paušálního režimu? Ještě doplňuji, že dohromady cena za prodej společnosti a jeho tržby z podnikání nepřekročí v součtu 1,5 mil. pro příslušné pásmo paušální daně. Cena za prodej společnosti bude 10 000 Kč. Tržby z podnikání cca 1 mil. Kč. Nemusí být prodej společnosti evidován jako jiný druh příjmu než je příjem z podnikání dle § 7 ZDP a v důsledku této skutečnosti nevznikne povinnost podat daňové přiznání a nesplnění podmínek pro paušální daň?

V březnu letošního roku nám dodavatel dodal zboží za 15 000 Kč bez dokladu a bez toho, aniž bychom to zaplatili. Není žádná faktura, dodavateli jsme se nejprve dovolali a tvrdil, že doklad dodá později atd. V současné době nám již telefon nebere. Zboží jsme v březnu 2025 napříjemkovali na účty MD 132/D 131 v cenách obvyklých od tohoto dodavatele. Zboží jsme již prodali. A teď mi zůstává toto zboží na účtu 131 (pořízení). Uvažuji správně, že bych měla zboží v přiznání DPPO 2025 zdanit jako dar - tedy MD 131/D 648? A co když nám příští rok pošle dodavatel fakturu? Musím udělat dodatečné daňové přiznání za rok 2025 anebo až v roce 2026 (pokud pošle fakturu)? 

Může si manželka uplatnit v DPFO úroky z úvěru poskytnutého pro stavební účely, i když je v úvěru uvedený jako dlužník pouze její manžel (manželka ve smlouvě o úvěru vůbec nefiguruje)? Manžel úroky nevyužije. Úvěr byl poskytnut na bydlení manželů, v katastru nemovitostí je nemovitost zapsána na oba manžele spoluvlastnickým podílem 1/2.

Společnost podala v roce 2025 na základě kontroly celního úřadu dodatečná daňová přiznání (daňová povinnost) za spalování plynu za roky 2022 a 2023. Tyto částky zaúčtovala na účet 538. Budou tyto náklady za dodatečná daňová přiznání (2022, 2023) v roce 2025 daňově účinným nákladem?

Jak postupovat v případě, kdy společnost s. r. o. na účtu 042 „střádá“ částky například za projektovou studii na realizaci stavby domu, ve výši např. 200 000 Kč, tedy náklady přesahují hraniční částku pro začátek odpisování 80 000 Kč Z nějakého důvodu se rozhodne, že projekt realizovat nebude a celou tuto „akci“ zruší. Nicméně mnoho nákladů s tím spojených již vzniklo. Co tedy se zůstatky na účtu 042? Odúčtují se rovnou do nákladů? A v jakém okamžiku? Na základě čeho? Co když částky jsou nashromážděné za více ročních období? Například rok 2022,2023, 2024 a v roce 2025 se rozhodne, že projekt realizovate nebude? V jakém roce a jak je odúčtuje? Musí podávat za předchozí roky dodatečné daňové přiznání? 

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

Klient je OSVČ, podniká v realitách, výdaje má v procentech, vystavuje faktury na provizi ze zprostředkování. Nyní jako občan koupil zahradu s tím, že si ji ponechá, ale naskytla se mu možnost tuto zahradu prodat. Nákup a prodej proběhl během 3 měsíců. Může tento prodej zdanit v § 10 ZDP? Nebude FÚ rozporovat to, že má živnostenský list na realitní zprostředkování a měl tento prodej zdanit v § 7 ZDP?