Doručování a dokumentace ve správě daní

  • Článek
Vyhotovení prostého překladu cizojazyčných listin tedy zpravidla dostojí požadavku na seznámení daňového subjektu s poklady pro vydání rozhodnutí v daňovém řízení v jazyce, kterému rozumí. K vyhotovení úředního překladu bude zpravidla nezbytné přistoupit tedy, pokud vznikne spor o obsah vyhotoveného prostého překladu. Takový spor však nemůže vyvolat pouhé obecné konstatování, že stěžovatelka má pochybnosti o správnosti obsahu prostého překladu ze strany žalovaného. Výklad opačným způsobem by totiž fakticky zpochybnil názor vyjádřený v již citovaném usnesení rozšířeného senátu, neboť již pouhé strohé konstatování, že daňový subjekt má pochybnosti o obsahu prostého překladu cizojazyčné listiny, by vyústilo v nezbytnost vyhotovit překlad úřední. To by v praxi znamenalo vyprázdnění možnosti vyhotovit prostý překlad listiny a dalo prostor pro obstrukční jednání v daňovém řízení, což by bylo v rozporu se zásadou rychlosti daňového řízení. Pokud tedy má ze skutkových okolností případu vyplynout nezbytnost úředního překladu cizojazyčné listiny, je povinností daňového subjektu předestřít alespoň základní skutečnosti, na kterých své pochybnosti staví. Takové skutečnosti mohou představovat například nesrovnalosti ve větné stavbě překladu, absence logické struktury vět nebo smysluplnosti překladu ve svém celku nebo jeho jednotlivých částech nebo odkaz na zpochybňující odborné vyjádření osoby specializující se v oblasti překladu z jazyka, ve kterém je listina pořízena, do jazyka, kterému účastník rozumí. Žádné takové skutečnosti stěžovatelka v nyní projednávané věci nepředestřela. Ohledně správnosti obsahu překladu cizojazyčných listin do českého jazyka tedy nejsou dány pochybnosti, na jejichž základě by vyvstala v daňovém řízení potřeba opatření úředního překladu. Námitka stěžovatelky tak není důvodná.
Vydáno: 31. 12. 2023
  • Článek
Na oficiálních webových stránkách finanční správy bylo (a stále je) zveřejněno „Upozornění pro registrované daňové subjekty žádající vrácení přeplatku na dani na účet neuvedený v registraci“, ve kterém je mimo jiné uvedeno: „Pokud nemáte jiný účet, který by splňoval podmínky pro registraci, nemáte tudíž po vynětí původního účtu z registrace u správce daně registrován žádný účet, v žádosti o vrácení přeplatku můžete tedy uvést jakýkoli účet a na ten vám bude přeplatek vrácen“ (https://archiv.financnisprava.cz, podtržení doplněno). Stěžovatel tedy postupoval v souladu s oficiálními pokyny finanční správy, když ve svojí žádosti o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob označil číslo bankovního účtu, který neuvedl při registraci. Stěžovateli na základě této informace mohl důvodně očekávat, že jedná po právu, a že mu tak bude přeplatek na dani vrácen na jím uvedený účet.
Vydáno: 31. 07. 2023
  • Článek
Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.
Vydáno: 27. 07. 2023
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2023 ze dne 20. června 2023, který obsahuje pokyn č. GFŘ-D-61 o umístění spisu na finančních úřadech.
Vydáno: 21. 06. 2023
  • Článek
Primárně je na účastníku řízení, aby sledoval, zda jeho advokát plní řádně své úkoly plynoucí ze zastoupení. Zanikne-li však zástupci účastníka oprávnění působit jako advokát, je třeba, aby měl účastník přiměřený prostor zvolit si advokáta jiného, anebo zůstat nadále bez zastoupení, je-li to podle procesního práva přípustné. V souvislosti s ukončením činnosti advokáta může vyvstat také otázka ustanovení či určení zástupce advokáta. Proto je třeba, aby soud, zjistí-li znepřístupnění datové schránky advokáta, učinil potřebné kroky k zjištění, zda a případně jak se postavení advokáta změnilo. Může tak učinit zejména nahlédnutím do evidence advokátů vedené Českou advokátní komoru či dotazem přímo u advokáta nebo jeho zástupce, je-li takový zástupce soudu znám. Na výsledky svého zjištění má soud adekvátně procesně reagovat. NSS proto v rozsudku čj. 2 Azs 258/2015-20 uzavřel, že pokud soud zjistí, že datová schránka advokáta je znepřístupněna, má vyvinout snahu ke zjištění důvodu znepřístupnění. Pokud tak neučiní a doručuje do sídla advokáta, dopustí se zásadního procesního pochybení, které může vést k nezákonnému rozhodnutí ve věci samé. Výše shrnuté závěry lze přitom užít také na řízení před správními orgány. Smysl a účel právní úpravy doručování je shodný v řízení před správním orgánem i před soudem. V obou typech řízení navíc doručování do datové schránky představuje rutinní záležitost. Shodně proto platí, že pokud účastníka řízení zastupuje osoba, která má ze zákona povinnost mít zřízenu profesní datovou schránku (advokát, daňový poradce a další osoby uvedené v § 4 odst. 3 zákona o elektronických úkonech), je znepřístupnění datové schránky varovným signálem pro správní orgán či soud. Znepřístupnění datové schránky advokáta proto mělo žalovaného přimět k ověření, zda zastoupení stěžovatele tímto advokátem nadále trvá a zda vůbec může trvat.
Vydáno: 31. 05. 2023
  • Článek
Pojem „vyhýbání se“ obsažený v § 88 odst. 5 daňového řádu je však třeba vykládat materiálně a při takovém výkladu je možno zohlednit veškerou prokázanou aktivitu správce daně a daňového subjektu. Z daňového spisu plyne, že správce daně zástupkyni stěžovatelky před 22. 12. 2017 opakovaně volal na mobilní telefon a poslal SMS, aniž by reagovala. Následně jí doručil sdělení o datu projednání zprávy, které bylo doručeno fikcí, protože si neotevřela datovou schránku. Následně se nedostavila na první termín projednání zprávy. Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelkou, že neměla prakticky žádný pracovní den na přípravu k tomuto jednání, na tuto skutečnost však mohla zareagovat domluvením jiného termínu či tím, že by se dostavila na druhý navržený termín projednání. Z něj se však přímo v den projednání také omluvila z důvodu tvrzené nemoci, přestože již následující den byla v zaměstnání. Takovou pasivitu zástupkyně stěžovatelky lze i podle názoru NSS, jakkoli je přihlédnuto ke zvláštnosti doby kolem Vánoc a konce roku, označit za „vyhýbání se“ projednání zprávy o daňové kontrole. Snaze vyhýbat se pak jasně nasvědčuje i její postup v následujících dnech. Poté, co jí pracovníci správce daně doručili zprávu o daňové kontrole do vlastních rukou, zásilku neotevřenou vrátila správci daně a v kasační stížnosti vysvětluje, že k převzetí zásilky došlo neplatně. Tento její postup, byť k němu došlo až poté, co byly podle správce daně naplněny podmínky § 88 odst. 5 daňového řádu , dokresluje její snahu vyhýbat se ukončení daňové kontroly. Sama ostatně v kasační stížnosti přiznává svou motivaci, když uvádí, že správce daně se snažil ukončit daňovou kontrolu tak, aby marně neuplynula prekluzivní lhůta. Opačná motivace, tedy aby prekluzivní lhůta marně uplynula, je naopak zjevným vysvětlením postupů zástupkyně stěžovatelky, kterou lze i podle názoru NSS kvalifikovat jako vyhýbání se projednání zprávy o daňové kontrole. Správce daně zprávu o daňové kontrole rovnou doručil způsobem podle § 39 odst. 2 písm. b). Nerespektoval tedy prioritu doručování způsoby podle odst. 1 (k této prioritě viz rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2019, č. j. 2 Afs 138/2018 - 48, bod 54). Lze však přitakat krajskému soudu, že volba jiné formy doručování, než prioritní doručování do datové schránky, automaticky neznamená, že by takový jiný způsob doručování neměl žádné právní účinky. Jde ostatně o podobné nerespektování priority způsobů doručování, jako pokud by správce daně zapomněl, že daňový subjekt používá datovou schránku a písemnost mu doručil poštou; takový postup může být pro správce daně i daňový subjekt méně komfortní, není však důvod se bez dalšího domnívat, že by takové doručení bylo neúčinné. V nyní posuzovaném případě stěžovatelka neuvádí žádný konkrétní důvod, proč by zvolený způsob doručení měl mít za následek, že by doručení bylo neúčinné. Takovým důvodem by mohlo být, pokud by jí zvolený způsob doručování znemožnil se s doručovanou písemností seznámit; k tomu však v posuzovaném případě nedošlo, neboť pokud se stěžovatelka s doručenou písemností neseznámila, tak jedině v důsledku vlastního následného obstrukčního postupu, tedy bezdůvodného vrácení nepřečtené písemnosti správci daně.
Vydáno: 31. 05. 2023
  • Článek
Není pochyb o tom, že digitalizace celé společnosti se nevyhýbá ani oblasti komunikace s orgány Finanční správy. Počet podání v elektronické podobě adresovaných správci daně přesáhl v roce 2021 již 19 milionů1) a jejich podíl bude dále rapidně narůstat. V souvislosti se zřizováním datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám zapsaným v registru osob totiž bude uplatňováno ustanovení § 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které daňovým subjektům s datovou schránkou zřízenou ex offo (a zpřístupněnou) klade za povinnost činit vymezená podání pouze elektronicky. Jedná se o podání, pro která je ukotven terminus technicus „formulářová“, a patří mezi ně veškerá daňová tvrzení (přiznání, hlášení, vyúčtování), a to jak řádná, tak i následná, opravná nebo dodatečná, dále pak přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Ukládání povinností souvisejících s formulářovým podáním je právním úkonem vůči širokému okruhu daňových subjektů, a mělo by tedy odpovídat příslušným ústavním požadavkům. Bylo tomu tak ale v minulosti? A jak je to dnes? Pojďme se na tyto otázky podívat podrobně.
Vydáno: 17. 05. 2023
  • Článek
Namísto toho, aby stěžovatelka svou situaci nějak aktivně řešila (alespoň zpravila správce daně o objektivní okolnosti, že nemá statutárního zástupce, případně jakoukoli jinou osobu oprávněnou k přístupu do své datové schránky), ponechala přístupové údaje ke své datové schránce bývalému jednateli a nechala jej platně do ní přihlašovat a přebírat tam doručené písemnosti. Právě a pouze toto liknavé a současně velmi lehkovážné jednání stěžovatelky pak vedlo k tomu, že nelze na sporná rozhodnutí nahlížet jinak než jako na řádně doručená. Žalovaný mohl legitimně usuzovat na to, že stěžovatelka má svoje vnitřní záležitosti nadále řádně uspořádané a že disponuje osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky. Jak správně konstatoval krajský soud, orgán doručující svá rozhodnutí prostřednictvím systému datových schránek skutečně není povinen ověřovat, zda se do datové schránky přihlašuje osoba k tomu oprávněná, a ujišťovat se tak o účinnosti doručení. Právě v tomto ohledu leží odpovědnost na právnické osobě, která je ve smyslu § 9 odst. 2 zákona o elektronických úkonech povinna zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití. Nelze rovněž přehlížet, že stěžovatelka na doručená rozhodnutí dokonce reagovala.
Vydáno: 30. 04. 2023
Dobrý den, OSVČ účetní pracuje pro právnickou osobu a posílá za ni vyhotovená přiznání k DPH, silniční dani atd. Jak správně ošetřit možnost tyto dokumenty na finanční úřad podávat? Stačí být pověřenou osobou k datové schránce této právnické osoby a z této DS to posílat? Nebo je třeba mít pověření přístupem do DIS+? Nebo je nutné mít plnou moc? Účetní není daň. poradcem.
Vydáno: 15. 03. 2023
  • Článek
Téma datových schránek je v poslední době velmi frekventované, to díky novele zákona č. 300/2008 Sb., který přinesl povinné zřizování datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám. V obou případech je impulsem pro zřízení datové schránky záznam v jednom ze základních registrů – registru osob. Dochází tak k podstatnému zvýšení počtu datových schránek, odhady uvádějí, že jich bude nově zřizováno více než dva miliony. Se zpřístupněním datové schránky je ale spojena i povinnost daňová, resp. je stanoveno, že pro vybraný okruh podání musí být použita elektronická forma. Otázkou, na kterou dají následující řádky odpověď, je, jestli může být datová schránka nápomocna při splnění této povinnosti a pokud ano, jakým způsobem.
Vydáno: 09. 03. 2023
Může OSVČ se živnostenským listem na vedení účetnictví zpracovávat evidenci k DPH a podávat přiznání k DPH a kontrolní hlášení? V obsahové náplní živnosti vedení účetnictví se o DPH vůbec nemluví.
Vydáno: 07. 03. 2023
  • Článek
Zjednodušení právního řádu se mnohdy stává i drobnou nabídkou nejrůznějších volebních programů. Hledání odpovědí na otázky zjišťující, čeho by se takové zjednodušení mělo týkat a jak by bylo uskutečněno, bude asi dlouhodobou záležitostí. Odpovědi se budou dotýkat jak konstrukce, tak i potřeby uzákonění práv a povinností, jakož i jazykového vyjádření již vytvořené konstrukce.
Vydáno: 07. 03. 2023
Fyzické osobě, která má již 2 roky pozastavené podnikání, byla ze zákona zřízena datová schránka. Je tato osoba povinna podat daňové přiznání jen přes datovou schránkou, pokud příjmy, ze kterých podává daňové přiznání plynou pouze ze závislé činnosti? Nebo lze podat přiznání i v listinné podobě (datová schránka je zřízena na IČO a nikoli na rodné číslo). Podnikající fyzické osobě ke dni sestavení daňového přiznání ještě nebyla zřízena datová schránka, ale tato datová schránka bude zřízena mezi okamžikem sestavení daňového přiznání a jeho podáním, je nutno přiznání podat datovou schránkou?
Vydáno: 02. 03. 2023
  • Článek
Ustanovení § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech, stejně jako § 45 odst. 4 daňového řádu , § 24 odst. 1 správního řádu , § 49 odst. 4 o. s. ř. a § 64 odst. 4 trestního řádu , je tedy třeba vykládat tak, že úložní doba podle těchto ustanovení (i její elektronický ekvivalent při doručování do datové schránky) končí podle pravidel pro lhůty upravených příslušnými procesními řády. Doručuje-li se dokument při správě daní, je proto pro oblast doručování do datové schránky rozhodný § 33 odst. 4 daňového řádu , podle něhož, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny. Rozšířený senát nad rámec argumentačně nezbytného dodává, že s ohledem na požadavek právní jistoty, jehož součástí je i zásada, že podobné právní instituty mají být vykládány pokud možno podobně, platí výše uvedené pravidlo i pro doručování veřejnou vyhláškou či vyvěšením na úřední desce (zejm. § 49 odst. 3 daňového řádu , § 25 odst. 2 věta třetí správního řádu , § 42 odst. 4 s. ř. s. a § 50l odst. 1 o. s. ř. ).
Vydáno: 28. 02. 2023
Jsem aktivní OSVČ, obdržel jsem přihlašovací údaje do datové schránky a zaktivoval jsem si datovou schránku. V jakém formátu mám odeslat: a) DPFO na FÚ - formát PDF, anebo musím ve formátu XML; b) přehledy za rok 2022 pro OSSZ a VZP mohu odeslat ve formátu PDF přes datovou schránku?
Vydáno: 21. 02. 2023
  • Článek
Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.
Vydáno: 21. 02. 2023
Nejvyšší správní soud vydal v průběhu loňského roku rozsudek, kterým se od 1. ledna 2023 mění doručení fikcí do datové schránky. Jedná se o příznivější úpravu pro příjemce datových zpráv, tedy běžné občany i daňové poplatníky, jimž se takto prodlouží lhůta automatického doručení datových zpráv, které si uživatel dosud neotevřel.
Vydáno: 07. 02. 2023
S ohledem na množství dotazů a nejasností, které Finanční správa zaznamenala zejména v souvislosti se zřizováním datových schránek podnikatelům ze zákona, si dovolujeme upozornit, že i když byla osobě zřízena datová schránka, automaticky to neznamená, že orgány Finanční správy ČR budou s touto osobou komunikovat vždy výhradně elektronicky. Konkrétní způsob komunikace je volen mj. s ohledem na povahu doručované písemnosti, její obsah a na projevenou vůli adresáta doručované písemnosti.
Vydáno: 23. 01. 2023
V řadě případů musí daňový subjekt prokazovat bezdlužnost, tedy že nemá nedoplatky vůči správci daně. Potvrzení o bezdlužnosti je pak vydáno na základě podané žádosti.
Vydáno: 01. 01. 2023
V řadě případů může daňový subjekt potřebovat znát situaci na svém osobním daňovém účtu a také může potřebovat formální potvrzení. Daňový subjekt obdrží potvrzení o stavu na osobním účtu na základě podané žádosti.
Vydáno: 01. 01. 2023