Doručování a dokumentace ve správě daní

Z obsahu odpovědi maďarského správce daně vyplývá, že na základě samotného mezinárodního dožádání neopatřil žádné nové podklady. Přesto maďarský správce daně k odpovědi připojil podklady, jež v minulosti ohledně společnosti Stefarez nashromáždil. Tyto podklady mohou být relevantní ve vztahu ke zjištěním, která v odpovědi maďarský správce daně uvedl (viz bod 165 napadeného rozsudku). Správce daně proto měl spolu s odpovědí maďarského správce daně žalobkyni zaslat také přílohy této odpovědi. Lze též doplnit, že CD s těmito přílohami bylo založeno spolu s odpovědí ve veřejné části spisu. Vzdálené nahlížení do spisu není samoúčelné a mělo by daňový subjekt seznámit s relevantními informacemi tak, aby se mohl řádně vyjádřit ke zjištěným skutečnostem. Jak však již bylo uvedeno výše, ze samotné odpovědi zahraničního správce daně nelze seznat důkazní sílu jednotlivých zjištění. Je proto nutné seznámit daňový subjekt též s přiloženými podklady. I když Nejvyšší správní soud souhlasil se stěžovatelem, že žalobkyně se mohla proti nezpřístupnění příloh bránit již v daňovém řízení, tato obrana nepodmiňuje možnost žalobkyně brojit proti nezákonnému postupu daňových orgánů ve správním soudnictví, a to zejména za situace, kdy byla zjištění daňových orgánů doplňována až v odvolacím řízení. Podstatné je, že žádost o vzdálené nahlížení do spisu směřovala také na přílohy odpovědi maďarského správce daně, které správce daně neposkytl, aniž by tento postup odůvodnil. Závěr krajského soudu o nezákonnosti tohoto postupu je proto správný. Nelze přisvědčit ani argumentaci stěžovatele, že by tato vada neměla vliv na zákonnost rozhodnutí o odvolání. Jak uváděl již krajský soud v napadeném rozsudku (bod 164), za situace, kdy žalobkyni nebyly podklady připojené k výsledku mezinárodního dožádání zpřístupněny, neměla faktickou možnost zpochybnit jejich hodnocení maďarským správcem daně či se jich dovolávat ve svůj prospěch. Nadto nelze přehlédnout, že žalobkyně a stěžovatel z odpovědi maďarského správce daně dovozovali odlišné závěry.

Článek se zabývá aplikačními aspekty vracení plateb provedených omylem podle § 165 daňového řádu . Podrobně rozebírá podmínky a limity spojené s podáním žádosti, problematiku blanketních žádostí, test vratitelnosti přeplatku i možné překážky na straně daňového subjektu a třetí osoby. Součástí textu jsou rovněž příklady z praxe a úvahy de lege ferenda, které poukazují na problematická místa současné právní úpravy a naznačují možné směry jejího dalšího vývoje.

Další díl článku z cyklu plných mocí vymezuje způsoby, kterými lze učinit plnou moc vůči správci daně. Nejdříve článek pojednává o způsobech činění podání dle § 71 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “). Poté se článek zaměřuje na specifické způsoby činění plných mocí a v této souvislosti se zabývá také judikaturou Nejvyššího správního soudu, která způsoby činění plné moci při správě daní liberalizovala. Následně se tento článek zabývá formálními požadavky na podpis plné moci při správě daní.

Když je doručen exekuční příkaz do datových schránek dne 31.7.2025, tak začneme srážet až ze mzdy za srpen, tj. tedy až ve výplatním termínu v měsíci září? 

Jednoznačně souhlasím s procesy digitalizace postupů a odpovědnosti poplatníka, ale došlo k následující situaci: k 15. 3. 2025 je splatná záloha DPPO, záloha je ve významné výši. Účetní opomene platbu odeslat. FÚ vystaví splatný příkaz na úroky z prodlení, který ovšem uloží jen do osobní schránky poplatníka s poznámkou „nedoručuje se“. K 24. 4. 2025 po zjištění chyby je úrok z prodlení, který bude zřejmě dopočten, významně vyšší než byl k 31. 3. 2025. Ano, poplatník má své povinnosti, ale kdyby byl vystavený doměrek řádně odeslán do datové schránky, nebyla by škoda v tak významné výši. Takto poplatníka napadá, že jde o finanční hru ... víme o tom, že dlužíš, dáme ti na vědomí na váš osobní účet, který není povinnost mít, ale budeme "potichu" a úroky krásně narůstají. Poplatník se snaží být aktivní, dodržovat co dodržovat má, ale je trestán za to, že nechodí každý týden na osobní účet? Snažil jsem se v daňovém řádu najít, zda když je vystaven úrok z prodlení k určitému datu, je jen uložen na portál Moje daně, nebo zda by měl FÚ poslat výměr i do datové schránky klienta (zástupce). Vyčíslené úroky k 31. 3. byly 18 000 Kč, ke dni zjištění budou 88 000 Kč. 

Je možné zaměstnanci zasílat v PDF - ELDP, zápočtový list a potvrzení o zdanitelných příjmech na jeho e-mail? Tyto dokumenty umíme zaheslovat, tak aby heslo věděl pouze zaměstnanec a zaměstnavatel, pokud by toto byla nutná podmínka? Pokud by to šlo, tak je k tomu potřeba nějaký výslovný souhlas zaměstnance s posíláním emailem? Musí být email jeho soukromý nebo může být firemní? (tyto záležitosti podle mého názoru nejsou ty důležité dle par 334 - 337..). A pokud by to šlo, musí zaměstnavatel opatřit nějakou úrovní elektronického podpisu? Bohužel pravděpodobně každá z těchto věcí je definovaná v jiném zákoně (sociální, zákoník práce, daň z příjmu..)

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 7/2025 ze dne 13. června 2025, který obsahuje pokyn č. GFŘ-D-68 o umístění spisu nebo jeho příslušné části na finančníchúřadech a na územních pracovištích finančních úřadů.

Substituční zmocnění je sice důležitý, avšak často přehlížený institut při správě daní, který si však zaslouží větší pozornost nejen odborné veřejnosti, nýbrž i úředních osob správců daně. Tento článek se zaměřuje na podmínky a praktické aspekty, za kterých mohou zmocněnci při správě daní delegovat své povinnosti na další zmocněnce. Přináší hloubkový pohled na právní úpravu tohoto institutu obsaženou v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a v dalších právních předpisech a objasňuje, kdy je volba substitučního zmocněnce nejen možná, ale dokonce i povinná. Důraz je kladen na rozdíly mezi teoreticko-právními předpoklady a praktickými výzvami, kterým čelí advokáti a daňoví poradci při snaze efektivně zastupovat své klienty, a to zejména v kontextu ochrany jejich práv a veřejných zájmů. Tento článek zároveň vybízí ke zvýšené pozornosti vůči judikatuře, která by mohla dále formovat správní praxi, a také vůči metodickému usměrnění v této oblasti.

Vedu daňovou evidenci fyzickým osobám, plátcům DPH, mající české DIČ a uskutečňující zdanitelná plnění pouze v rámci ČR. V souvislosti s novou oznamovací povinností zjišťuji další povinnosti vyplývající z AML zákona a nejsem si jistá, jestli jako účetní jsem měla povinnost (a právo) vyžádat si doklad totožnosti. Jsem zděšená tím, co všechno bych měla vyžadovat, kontrolovat, a to pod hrozbou likvidačních sankcí.

Osoby zúčastněné na správě daní, a to zejména daňové subjekty, občas nechtějí při správě daní jednat samostatně. Důvodem je skutečnost, že správa daní je pro většinu z nich příliš složitá, a to jednak s ohledem na nízké povědomí o právech a povinnostech vyplývajících ze správy daní a také pro nedostatek jejich zkušeností z této oblasti. V těchto případech si osoby zúčastněné na správě daní volí zmocněnce, aby za ně vystupoval při správě daní, činil za ně podání a chránil tak jejich práva. První díl článku z rubriky vztahující se k plným mocem při správě daní pojednává o institutu zmocnění při správě daní, a to postupně přes charakteristiku tohoto právního institutu a upozornění na problémy, které tento institut ve správní praxi vyvolává, včetně návrhů na řešení těchto problémů. Tento první díl článku přináší prvotní náhled na institut zmocnění při správě daní a tvoří tak úvod pro další díly, ve kterých bude pojednáno o institutu zmocnění při správě daní podrobněji a v dalších souvislostech, např. o rozsahu plných mocí, o vadách plných mocí, o ukončení zastupování při správě daní apod.

Dle § 93 odst. 2 daňového řádu je možné v daňovém řízení použít jako důkazní prostředek mimo jiné i podklady převzaté z jiných daňových řízení. Podle § 93 odst. 3 daňového řádu ale platí, že pokud je podkladem předaným podle odstavce 2 protokol o svědecké výpovědi, správce daně na návrh daňového subjektu provede svědeckou výpověď v rámci daňového řízení o této daňové povinnosti. … V případě, kdy se daňový subjekt domáhá svého práva být přítomen výslechu svědka a klást mu otázky, je tedy třeba výslech svědka provést v zásadě vždy, ledaže by tento požadavek daňového subjektu byl evidentně veden snahou mařit či účelově prodlužovat daňové řízení. … Jestliže správce daně nepovažoval jeho výpověď za podstatnou, neměl z jiného daňového řízení přebírat listiny o jeho výslechu. Pokud tak však učinil, musel současně respektovat právo stěžovatelky požadovat jeho výslech v řízení o její daňové povinnosti.

…právu nahlížení do všech písemností vyjma části vyhledávací (za podmínek uvedených v § 66 odst. 3 daňového řádu ) je imanentní právo na soupis všech písemností správního spisu v materiálním smyslu, tedy právo mít přehled o existenci (nikoliv nutně o obsahu) každé písemnosti, která je do správního spisu zařazena. Z uvedené judikatury ani z § 66 odst. 2 daňového řádu však nevyplývá, že by soupis písemností obsažených ve vyhledávací části spisu (vedený v systému ADIS-EPI) měl obsahovat též údaj o počtu listů písemnosti a počtu listů příloh. Správci daně není možné vyčítat neúplnost údajů uvedených v soupisu písemností vyhledávací části spisu, jestliže mu zákon tyto údaje nepřikazuje evidovat.

Jakou formou musím podat plnou moc daňovému poradci FÚ, pokud jsem FO, nepodnikatel, bez datové schránky a elektronických podpisů? Je nutné poslat fyzicky podepsaný list, nebo lze sepsat, fyzicky podepsat a FÚ pouze naskenovat a poslat e-mailem? Mohu toto podání učinit jak já, tak poradce, který by mohl logicky podat prostřednictvím své datové schránky? 

Zmocnění a potažmo i plné moci patří mezi důležité instituty při správě daní, a to zejména pro daňové subjekty. Osoby zúčastněné na správě daní totiž v mnohých případech nechtějí při správě daní jednat samostatně z toho důvodu, že správa daní se jim s ohledem na nedostatek zkušeností jeví jako příliš složitá. Institut zmocnění, resp. plné moci, však patří mezi významné instituty i pro správce daně. Správce daně totiž musí mít najisto postaveno, se kterou osobou je oprávněn jednat při správě daní a které je povinen zasílat příslušnou korespondenci. Institut zmocnění a plných mocí je však doprovázen mnoha výkladovými nejasnostmi, se kterými se potýká nejen veřejnost, nýbrž i správní praxe správců daně. Na tyto nesrovnalosti zaměříme pozornost v několika článcích, které budou postupně vycházet ve čtvrtletníku Finanční, daňový a účetní bulletin a také v aplikaci DAUČ. Nyní se však pojďme podívat na náhled obsahu těchto článků, na které se můžete těšit.

Institut závazného posouzení nabízí právní jistotu daňovým subjektům ohledně rozhodnutí správce daně o konkrétních transakcích a jejich daňových dopadech. Závazné posouzení má specifické podmínky a je omezeno na určité oblasti, jako jsou sazby DPH, náklady na opravy a technické zhodnocení, náklady na výzkum a vývoj nebo cena mezi spojenými osobami. Závazné posouzení má pevná pravidla a neexistuje proti němu opravný prostředek; každá žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč a další možné výdaje mohou vzniknout během zpracování žádosti.

Osobní daňový účet vedený dle § 149 odst. 1 daňového řádu představuje evidenci poskytující přehled o stavu splatných daňových pohledávek, z něhož je patrné, zda má daňový subjekt v konkrétní okamžik evidován celkový nedoplatek či přeplatek. Nestanoví-li zákon jinak, změny na osobním daňovém účtu se provádějí s účinky ex nunc.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 11/2024 ze dne 7. listopadu 2024, který obsahuje pokyn č. GFŘ-D-64 o umístění spisu na finančním úřadu.