Odvolání, obnova řízení, přezkum

  • Článek
Pečlivá formulace plné moci pro zastupování před správcem daně má velký význam pro bezproblémový styk s finančním úřadem nejen z hlediska osobního styku, ale i z hlediska správného doručování písemností. V dnešním příspěvku se podíváme na některé zajímavé rozsudky z této oblasti.
Vydáno: 12. 12. 2021
  • Článek
Základní informace o tom, jak docílit zákonnosti daňového rozhodnutí v přezkumném řízení jsou obsaženy v článku publikovaném v čísle 2/2021 tohoto bulletinu s. 9–13. V závěru je naznačeno, že bude vhodné se k tomuto tématu někdy v budoucnu vrátit. Netušila jsem však, že to bude tak brzy. Vzhledem k tomu, že se již v následujícím čísle tohoto specializovaného časopisu v přehledu judikatury jako zajímavé téma objevil i rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 7 Afs 74/2020 1), dostupný z www.nssoud.cz, týkající se zákazu přezkoumání rozhodnutí po soudním přezkumu, tak se domnívám, že i pro mne nastal čas vrátit se k tomuto dozorčímu prostředku ve svých „poznámkách“.
Vydáno: 10. 12. 2021
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2021, čj. 1 Afs 215/2019-47
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Navíc v projednávané věci se ani plně nemohla uplatnit stěžovatelkou zmiňovaná možnost neomezeně předkládat důkazní návrhy. Tuto možnost sice Nejvyšší správní soud ve své ustálené judikatuře připouští, nicméně činí tak především ve věcech správního trestání (srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 2. 5. 2017, čj. 10 As 24/2015-71 ). Uvedená vstřícnost vůči žalobcům je přitom důsledkem zejména zásad spravedlivého procesu v řízeních o trestních obviněních, které se v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva uplatní i ve věcech správního trestání. Naproti tomu v daňových věcech má Nejvyšší správní soud na žalobce přísnější požadavky. Jak uvedl například v rozsudku ze dne 23. 2. 2012, čj. 1 Afs 7/2012-22 , „při přezkumu daňového rozhodnutí správním soudem je třeba v každém případě nalézat rozumnou rovnováhu, zohledňující jednak zásadu plné jurisdikce rozhodování správního soudu na straně jedné, a zamezující zjevným obstrukcím daňového subjektu na straně druhé. Na provedení důkazů nově navržených teprve v řízení před krajským soudem je proto třeba trvat tehdy, pokud 1) soud přesvědčivě neodůvodní nadbytečnost jejich provedení a 2) tyto důkazy nemohly být navrženy již v řízení odvolacím.“ Jelikož v projednávané věci jsou předmětem sporu pouze doměřené daňové povinnosti, a nikoliv penále, které nebylo žalobou napadeným rozhodnutím uloženo, postupoval krajský soud správně, když tento důkazní návrh nepřipustil.
Vydáno: 30. 09. 2021
  • Článek
Z rozsudku krajského soudu však není vůbec patrné, že se detailně seznámil se seznamem písemností ve vyhledávací části spisu, že ověřil, že písemnosti v této části odpovídají seznamu, a že každou jednotlivou písemnost prověřil v tom smyslu, aby si o ní učinil úsudek, zda nejde o písemnost, která měla být přeřazena do „nevyhledávací“ části spisu. Nelze souhlasit se závěrem, že vyhodnocení, zda určitá písemnost „může být uplatněna jako důkaz“ ve smyslu § 65 odst. 1 písm. a) daňového řádu , závisí výlučně na správci daně. Tato vlastnost písemnosti má naopak povahu objektivní, závislou na povaze a předmětu konkrétního daňového řízení a nezávislý posuzovatel by ohledně konkrétní listiny v konkrétním daňovém řízení měl zásadně dospět na základě racionální úvahy k podobnému závěru jako správce daně. Proto je třeba, aby i krajský soud se povahou listin ve vyhledávací části spisu uvedeným způsobem zabýval, tedy aby o každé uvážil, zda v kontextu konkrétního daňového řízení „mohla být uplatněna jako důkaz“. Je nutno zdůraznit, že za situace, kdy daňový subjekt zásadně do vyhledávací části nemá přístup, je třeba, aby tento jeho procesní deficit kompenzoval správní soud (viz argumentace shora podobnou situací při přezkumu rozhodnutí spočívajících na utajovaných informacích).
Vydáno: 31. 08. 2021
  • Článek
Bez právního významu pak není ani námitka stěžovatelky, že za účelem řádného posouzení všech okolností případu a správného stanovení daně měl správce daně posoudit také daňovou povinnost jednotlivých dodavatelů posuzovaného obchodního řetězce, jak ji stanovili místně příslušní správci daně. V opačném případě podle stěžovatelky nelze vyloučit, že byla daň z totožného plnění stanovena v rámci jednoho dodání několikrát, což ostatně platí také pro určení, která dodávka pohonných hmot představuje intrakomunitární plnění. …Žalovaný ani krajský soud však neprověřovali, zdali byla dodavatelům stěžovatelky stanovena daňová povinnost svědčící o tom, že místo plnění u předmětných dodání zboží bylo v tuzemsku. S odkazem na povinnost mlčenlivosti stanovenou v § 52 až § 56 daňového řádu totiž konstatovali, že každé daňové řízení i jeho výsledek je individuální, přičemž postavení těchto subjektů v daňovém řízení bylo odlišné. …Nejvyšší správní soud tak na základě výše uvedeného konstatuje, že správce daně nezjistil, jestli s přepravou předmětného zboží nebyla spojena předchozí dodání zboží, a nezjistil povahu celého řetězce subjektů zapojených do jednotlivých transakcí ani prvního pořizovatele, který předložil své identifikační číslo k DPH a který projevil záměr přepravit zboží na území jiného členského státu EU. Jednou z podmínek určení intrakomunitárního plnění je totiž nepochybně posouzení otázky, kdo byl první pořizovatel, na něhož bylo převedeno na území jiného členského státu EU právo nakládat se zbožím jako vlastník.
Vydáno: 31. 08. 2021
  • Článek
Změna žalobního typu v průběhu řízení JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a. s. Odmítá-li správce daně rozhodnout bez zbytečného odkladu o nesporné (neprověřované) části nadměrného odpočtu daně z...
Vydáno: 30. 11. 2020
  • Článek
Následující článek se zabývá neobvyklým (až kuriózním) osudem jednoho z přechodných ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které obsahovalo ve dvou větách speciální právní úpravu běhu promlčecích dob u přestupků a které bylo postupně zrušeno dvěma nálezy Ústavního soudu, v nichž klíčovou roli sehrál pojem „trestnost“. Dále je též popsán praktický dopad jednoho z těchto nálezů na rozhodnutí o pokutě uložené podle zákona o omezení plateb v hotovosti .
Vydáno: 02. 11. 2020
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2020, čj. 1 Afs 368/2019-27
Vydáno: 02. 11. 2020
  • Článek
Novoty v řízení o ochraně před nezákonným zásahem JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a. s. K tomu je nutno dodat, že v řízení o žalobě na ochranu před...
Vydáno: 31. 10. 2020
  • Článek
Nejvyšší správní soud připomíná, že v řízení o kasační stížnosti přezkoumává pravomocná rozhodnutí krajských soudů zásadně v mezích a rozsahu řádně uplatněných kasačních námitek (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s. ). Rozšiřovat důvody kasační stížnosti nemohou svými podáními osoby, které kasační stížnost nepodaly, a to bez ohledu na to, zda ji měly právo podat. Kasační soud se proto nemůže věnovat přezkumu rozsudku krajského soudu, potažmo rozhodnutí žalovaného, z hlediska argumentů obsažených v obsáhlém vyjádření žalobce ke kasační stížnosti.
Vydáno: 31. 08. 2020
  • Článek
Autoři se v následujícím článku věnují problematice přezkumu rozhodnutí v daňových věcech, konkrétně možnému souběhu přezkumu dle § 121 a násl. nebo § 124 daňového řádu s přezkumem rozhodnutí ve správním soudnictví. Cílem příspěvku je upozornit na jednotlivá úskalí obou přezkumných řízení, a to zejména ve vztahu k probíhajícímu soudnímu řízení.
Vydáno: 24. 08. 2020
  • Článek
Podnikatelé by se neměli nechat ukonejšit aktuální vstřícností finanční správy, která je pouze důsledkem snahy podpořit domácí ekonomiku dočasně uspanou situací vyvolanou koronavirovou pandemií. Dříve nebo později správci daně opět „vystrčí drápy“ a budou zase tvrdě vybírat daně, a to včetně jejich velmi obávaného nástroje – stanovení daně podle pomůcek. Stručně řečeno jde o to, že berňák neuzná údaje uvedené v daňovém přiznání a stanoví poplatníkovi daň třeba podle jeho úspěšnějšího konkurenta. A dvojnásob tristní je, že v těchto případech už obvykle nepomůže ani soud, který prověří pouze, zda opravdu nebylo možno daň stanovit tradičně a spravedlivěji dokazováním. Zatímco volbu konkrétních „pomůcek“ pak už totiž soudy obvykle nechávají na posouzení správci daně.
Vydáno: 22. 06. 2020
  • Článek
Placení daní tradičně zahrnuje kromě evidování daní také jejich vybírání, zajištění, vymáhání a s tím související úkony. Samotnou inkasní část lze pak rozdělit podle toho, zda jde o dobrovolnou úhradu, nebo úhradu nedobrovolnou. Předepisuje se daň splatná; pokud je včas a řádně uhrazena, dojde k zániku daňové pohledávky splněním. Tímto končí řízení v rovině platební. Není-li daň uhrazena, vzniká nedoplatek, který je buď vymahatelný, a v takovém případě je veden ve výkazu nedoplatků (exekuční titul), anebo se jedná o nedoplatek, jež dosud vymáhat nelze (je např. povoleno posečkání daně nebo neuplynula dosud náhradní lhůta splatnosti). Evidovány jsou jak daňové povinnosti, které byly splněny (daň již byla uhrazena), tak daňové povinnosti, které splněny nebyly (je zde nedoplatek). V následujícím příspěvku se blíže zaměříme na výkaz nedoplatků a jeho přezkoumatelnost v kontextu aktuální judikatury.
Vydáno: 10. 06. 2020
  • Článek
Na závěr a nad rámec nutného odůvodnění považuje Nejvyšší správní soud za nutné vyjádřit se k procesnímu postupu městského soudu. Městský soud si byl vědom, že v situaci, kdy se žalobce domáhá toho, aby soud zakázal žalovanému správnímu orgánu pokračovat v zásahu, a zásah v průběhu řízení skončí, je povinen žalobce vyzvat, aby na tuto skutečnost procesně zareagoval (upravil žalobní návrh – k poučovací povinnosti správních soudů srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. ledna 2019 sp. zn. III. ÚS 2634/18 ). Takto měl městský soud postupovat i v projednaném případě poté, co zjistil, že daňová kontrola byla ukončena vydáním platebního výměru.
Vydáno: 31. 05. 2020
  • Článek
Je proto nabíledni, že aby soudy ve správním soudnictví mohly prostřednictvím rozhodování o zásahových žalobách adresátům veřejné správy poskytovat ochranu jejich veřejných subjektivních práv skutečně efektivně, nesmí ve jménu vlastní vázanosti žalobním vymezením zásahu aplikovat při interpretaci žaloby slepý textualistický přístup bez přihlédnutí ke kontextu té které žaloby jakožto významového (byť zpravidla strukturovaného) celku. Opačný přístup by totiž nezřídka mohl vést k přemíře formalizace tohoto žalobního typu a v konečném důsledku tedy i k iluzornosti jím poskytované soudní ochrany. Takový nežádoucí důsledek nastal podle názoru Nejvyššího správního soudu právě v nyní posuzované věci.
Vydáno: 31. 05. 2020
  • Článek
Tak tohle asi leckterou pečlivou účetní nadzvedne ze židle. Přece není možné daňově uplatňovat výdaje zaplacené obvykle hotově za podivných okolností bez řádného dokladu kdovíkomu. Vždyť na každém školení slyší, že pravdou je v daních je pouze to, co se poplatníkovi podaří hodnověrně prokázat. A že by berňák uznal fakturu či pouhý výdajový doklad neznámého (neexistujícího) dodavatele podepsaný nečitelným klikyhákem, no to snad ne! Jenže… Naštěstí podnikatelé mohou rozhodnutí správce daně nechat přezkoumat správním soudem. A soudci věc obvykle nevidí pro-fiskálně a formálně, ani poplatníka coby „sprostého podezřelého“, ale posuzují širší paletu okolností, zvažují smysl a účel daňových ustanovení, zkrátka hledají spravedlnost. Takže skutečně někdy postačí prokázat, že výdaj byl vynaložen za účelem podnikání a osoba dodavatele není až tak podstatná.
Vydáno: 22. 05. 2020
  • Článek
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že požadavek na přezkoumatelnost rozhodnutí je požadavkem zcela legitimním a nelze z něj ustoupit; skutečnost, že zákonodárce na určitý typ rozhodnutí či jiných úkonů neklade např. tak přísné formální nároky (např. nevyžaduje odůvodnění či v daném případě rozpis plateb prokazujících vznik evidovaného nedoplatku ve výkazu nedoplatků) na tom nic nemění. Jinými slovy, pokud nelze údaje rozhodné pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného správního aktu (zde exekučního příkazu) seznat z jeho odůvodnění ani z podkladového dokumentu, resp. exekučního titulu (zde z výkazu nedoplatků), je povinen správce daně tyto údaje prokázat jiným způsobem. Nepostačí tedy „sjetina“ plateb, kterou má správce daně k dispozici, a na kterou stěžovatel opakovaně odkazuje, neboť ta, jak již konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém zrušujícím rozsudku, není schopna platební daňovou historii v podrobnostech prokázat. Správce daně proto musí přistoupit k takovému zpracování údajů o platbách a dalších skutečnostech jejich aktuální výši ovlivňujících (včetně zkoumání zániku daňové povinnosti, resp. prekluze práva ex offo), aby své povinnosti stran přezkoumatelnosti rozhodnutí dostál.
Vydáno: 30. 04. 2020
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2019, čj. 9 Afs 87/2018-38
Vydáno: 28. 04. 2020
  • Článek
Uvedené skutečnosti jednoznačně dokládají, že žalobkyně neměla v daňovém řízení reálnou možnost seznámit se s důležitými podklady pro žalobou napadené rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Teprve až v odvolacím řízení byly tyto listiny zařazeny do daňového spisu, o čemž se však žalobkyně vůbec nedozvěděla. Nemůže obstát argument stěžovatele, že žalobkyně mohla obsah listin zjistit ze seznámení s výsledky postupu k odstranění pochybností a z odůvodnění platebního výměru. Účastník řízení musí mít možnost se s podklady rozhodnutí seznámit přímo, nikoli v podobě již ovlivněné jejich interpretací ze strany orgánu veřejné moci. Ačkoli má stěžovatel pravdu, že nejde o typickou situaci předvídanou § 115 odst. 2 daňového řádu , který mu v případě provádění dokazování v odvolacím řízení ukládá seznámit odvolatele se zjištěnými skutečnostmi a důkazy a umožnit mu vyjádřit se k nim, opomíná obecné ustanovení § 6 odst. 3 daňového řádu , dle něhož je správce daně povinen umožnit osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat jejich práva. Právě toto ustanovení bylo v posuzovaném daňovém řízení porušeno.
Vydáno: 16. 03. 2020
+ Zobrazit dalších 20