Sazba, základ a výpočet daně z příjmů

Jak je to s kurzovými rozdíly vyčíslenými u nedaňových nákladů? Jsou kurzové rozdíly vždy daňově uznatelným nákladem nebo zdanitelným výnosem, nebo je nutné je vyjmout?

Od 1. 4. 2000 mám uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem. Splňuji podmínky pro výběr naspořené částky, a to pro její jednorázový výběr, mám 64 let. Naspořená částka se skládá i z příspěvku zaměstnavatele. Pojišťovna mi nedoporučila realizovat jednorázový výběr naspořených peněz z důvodu zdanění částky naspořených příspěvků za zaměstnavatele (15 % srážkovou daní) z titulu této smlouvy. Pojišťovna mi doporučila v r. 2024 tento postup: požádat nejprve o převod naspořených peněz z původní smlouvy na smlouvu novou o doplňkovém penzijním připojištění. Až budou peníze převedeny na tuto novou smlouvu, mám požádat pojišťovnu o jednorázový výběr peněz. Tak budou splněny podmínky pro jednorázový výběr peněz (převádí se ze staré smlouvy) a peníze obdržím ve lhůtě 2 měsíců od podání žádosti. Výhoda tohoto postupu je, že nebude sražena srážková daň z příspěvku od zaměstnavatele. Pokud bych převedla peníze na novou smlouvu a pak vybrala peníze, nebude třeba zdanit příspěvek zaměstnavatele v DPFO podle § 10 ZDP?

Jsem OSVČ, účetní s jedním zaměstnancem. Blíží se mi důchodový věk, chtěla bych od 2025 přejít na paušální výdaje a přestat zaměstnávat zaměstnance. Jak by to bylo nejlepší provést, když: 1. k 31.12.2024 vyfakturuji zpracování účta za 4Q/2024, všechny tyto pohledávky budou tedy ke konci roku neuhrazené. 2. zaměstnankyně ještě bude zpracovávat v 01,02/2025 účto za 4Q/2024 a bude dělat uzávěrky a daňová přiznání 2024. Bylo by možné v rámci dodatečného přiznání roku 2024 dodanit všechny tyto pohledávky a zároveň daňový základ snížit o mzdy za leden a únor/2025, které se vztahují k dodaňovaným příjmům 2024? Zaměstnankyně by pracovala do 28.2.2025 a mzdy bych dala jako položku snižující DZ v dodatečném přiznání roku 2024 a v roce 2025 by již byly nedaňové (to bych již uplatňovala paušální výdaje).

Jinak spojenými osobami jsou osoby, které vytvořily právní vztah, jehož účelem je převážně snížení základu daně či zvýšení daňové ztráty, tedy úprava základu daně o plnění, které pro daňového poplatníka nemá ekonomickou hodnotu primárně z hlediska rozvíjení jeho podnikání, nýbrž snížení jeho daňové zátěže.

OSVČ provozuje ubytování a vybírá od ubytovaných poplatky pro město. Všechny poplatky zahrnula do daňových příjmů (je administrativně velmi náročné rozlišit výnos za službu - ubytování a poplatek městu), a proto vše zdaňuje. Je pak možné dát do daňově účinných výdajů: odvod poplatků městu? Bude tedy zde daňový příjem a daňový výdaj, nebo to takto nelz,e a poplatník se tedy sám šidí, když dává do daňového příjmu poplatky městu?

„Když chcete úvěr, musíte bance prokázat, že jej vlastně nepotřebujete“ a „Neraď se s chudým právníkem a nekupuj u bohatého obchodníka.“ Studenti se učí, že daně nemají ovlivňovat svobodná jednání poplatníků. Ale v praxi je opak pravdou a zejména daně z příjmů si vláda oblíbila jako cukr a bič svých politiků. Už nejen zelená regulace, staronově jsou daňově trestána i „zbytečně“ drahá firemní osobní auta. Možná by to politici a vysocí státní úředníci viděli jinak, kdyby sami měli k dispozici honosné limuzíny… Zkrátka od Nového roku v rámci vládní agendy zjednodušování daní přibyla velmi obsáhlá daňová limitace, kterou snad ani nešlo sepsat složitěji.

Jak jistě víme, byl schválen tzv. konsolidační balíček – zákon č. 349/2023 Sb. , měnící některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. (dále také jen „Balíček“). Jde o obsáhlý balík měnící 65 zákonů, z něhož nás budou zajímat jen změny zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). I těch bylo požehnaně – celkem 107 změnových bodů, což je více, než má ZDP paragrafů… Proto se omezíme na změny v uznávání daňových výdajů. Prakticky řečeno si projdeme především úpravy dvou stěžejních paragrafů: § 24, kde jsou výdaje „bezpečně“ daňově účinné, a § 25 uvádějící ty neuznatelné.

Klient OSVČ v roce 2023 uplatňuje náklady výdajovým paušálem a pro rok 2024 se přihlásil k paušální dani. K 31. 12. 2023 měl pohledávky ve výši 250 000 Kč, které byly uhrazeny v lednu 2024. Při tvorbě daňového přiznání se tak postupuje podle § 23 odst. 8 ZDP a o tyto pohledávky bude zvýšen hospodářský výsledek, a tedy základ daně bez možnosti proti těmto příjmům uplatnit náklady. Je to tak? A zvyšují tyto pohledávky základ daně i pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění?

Společnost s r. o. poskytla dar obci ve výši 5.000 Kč na obecní ples. Dá se považovat tento dar za dar na kulturu? Myslím si, že ano. V minulosti společnost dávala dar na účel „nákup věcí do tomboly". To jsem jako položku snižující základ daně dle § 20 ZDP nemohla použít.

Národní účetní rada (NÚR) je nezávislá odborná instituce založená v roce 1999 k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členskými organizacemi jsou od založení do současnosti Komora daňových poradců ČR, Komora auditorů ČR, Svaz účetních a VŠE v Praze zastoupená Fakultou financí a účetnictví.

Generální finanční ředitelství v souvislosti s novelou zákona č. 586/1998 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), provedenou zákonem č. 349/2023 Sb., tzv. konsolidačním balíčkem, účinným od 1. 1. 2024, upozorňuje, že Informace GFŘ k problematice „nerealizovaných“ kurzových rozdílů s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu čj. 45965/13 (dále jen „Informace“) není relevantní pro daňový režim kurzových rozdílů podle § 23i a 23j zákona o daních z příjmů. Tato Informace byla vydána jako reakce na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu a upravovala primárně postup poplatníků do konce roku 2013.

Společnost poskytne hasičům hmotný dar, který před tím zakoupila. Hodnota daru je tedy ve výši finanční částky, kterou zaplatila dodavateli? Jaké jsou daňové důsledky?

Daňové řešení bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely (zjednodušeně „manažerské vozidlo“) vyplývá u zaměstnance ze znění § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů (ZDP ) a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-59. K určitým zpřesněním daňového řešení došlo s účinností od 1. 1. 2024 na základě novely zákona o daních z příjmů , obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Při fakturaci za leden 2024 zjistila účetní, že fakturantka vystavila fakturu za provedené práce a dodaný materiál za měsíc prosinec 2023 omylem vyšší o 120.000 Kč než měla ve skutečnosti být. Chyba bude opravena tedy v měsíci lednu 2024. Můžete mi poradit, jak mám postupovat při zpracování přiznání k dani z příjmu právnických osob? Mohu částku zapsat ve II. oddíle DP a případně do kterého řádku, aby byl hospodářský výsledek objektivní vzhledem k nastalé situaci? Děkuji.

V 12/2022 měla společnost na devizovém účtu 10.000,- eur a kurz k 31.12.2022 byl Kč 24,115. V roce 2023 na účtu nebyl pohyb a přepočet k 31.12.2023 je v kurzu Kč 24,725. Vzniká tedy zisk Kč 6.100,-. Přijde mi nelogické, aby to zvýšilo daňový základ. To se někde v daňovém přiznání vyloučí? 

OSVČ v lednu 2023 přerušila činnost, následně v říjnu činnost ukončila. Ke dni ukončení byly na skladě nespotřebované zásoby. Nyní v DP za rok 2023 bude zvýšen základ daně o výši nespotřebovaných zásob. Bude výše nespotřebovaných zásob základem daně pro výpočet SP a ZP? V roce 2023 neměl podnikatel žádné příjmy ani výdaje. (DPH ze zásob bylo odvedeno.) 

V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) dvě sazby daně, a to sazba daně 15 % a sazba daně 23 %. Ukážeme si, k jakým změnám v uplatnění progresivní daně dochází v roce 2024 na základě novely ZDP obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček).

Advokát (OSVČ, plátce DPH) uhradil jménem svého klienta (neplátce DPH) soudní poplatek ve výši 10 000 Kč a dále odměnu znalci ve výši 10 000 Kč + 21 % DPH (tedy 12 100 Kč). K těmto platbám byl povinný klient. Podle dohody mezi klientem a advokátem má klient advokátovi tyto částky uhradit, a to bez navýšení. Jak bude advokát správně postupovat? Musí klientovi vystavit fakturu (daňový doklad) a pokud ano, co do ní uvede - za soudní poplatek jenom 10 000 Kč bez navýšení o DPH a za odměnu znalci 12 100 Kč rovněž bez další navýšení o DPH (předpokládejme, že advokát si za odměnu znalci neuplatní DPH na vstupu) nebo o „svoji“ DPH zvyšuje v každém případě? Co advokát s obdrženými penězi udělá - musí z nich odvést daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění, jako kdyby se jednalo o jakýkoliv jeho jiný příjem (z výkonu advokátní činnosti), nebo je cesta, jak se tomu vyhnout a nechat si celou částku?

Občan pořídil rodinný dům v 2/2021 za 1,5 mil. Kč (platba převodem také v 2/2021). V 11/2022 RD prodal za 5,5 mil. Kč. Provize realitní kanceláři za prodej byla ve výši 150 000 Kč. Na FÚ bylo včas podáno oznámení o použití příjmu z prodeje na obstarání vlastní bytové potřeby. Do konce roku 2023 proinvestoval 3,8 mil. Kč. Jaký bude výpočet základu daně podle § 10 ZDP za těchto okolností? Může použít jako výdaj i celou kupní cenu rodinného domu a provizi realitní kanceláře?

Popis příjmů Výše 2022 a 2023 Výše podle ZDP příjmy podnikatele ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 7 odst. 1 písm. a) ZDP] 80 %1) § 7...