Sazba, základ a výpočet daně z příjmů

V roce 2020 jsme nakoupili okna na stavbu v režimu PDP. Fakturu jsme přijali, zaplatili, okna se zavezla na stavbu, kde se zabudovala. Mezitím vznikl spor mezi naší firmou a odběratelem. Smlouva byla uzavřena jen ústně, ale soud ji uznal. My jsme nevystavili fakturu, ale okna dali do nedokončené výroby – na doporučení auditora. Vzhledem ke sporu s odběratelem byla vytvořena nedaňová opravná položka k nedokončené výrobě. V té době byl odběratel právnická osoba. Ta mezitím zanikla. Nyní došlo k obnově sporu, již proti fyzické osobě, krajský soud rozhodl v náš prospěch a soud jsme vyhráli. Soud nám přiznal celou částku včetně 15% DPH. Peníze jsme již obdrželi. Jak mám účtovat? Zpětně do roku 2020, kdy bylo zdanitelné plnění? Nebo teď, kdy je ale DPH 12 %? Dle našeho daňového poradce je již všechno promlčené a nemusíme vystavovat žádný doklad, jen celou částku proúčtovat na účet 424-Jiný výsledek hospodaření minulých let. Jde o větší částku 2 700 000 Kč, nejsme si jisti, jaké stanovisko by zaujal finanční úřad. 

Na účtu zbydou po likvidaci s. r. o. peníze – cca 100 000 Kč. Společník (FO) měl podíl 25 000 a druhý společník 250 000 Kč. Lze zbylé peníze rozdělit v poměru 10 % ku 90 %? Srážková daň by se neodváděla. Pokud by pouze FO měla podíl ve společnosti, pak by se srážková daň neodváděla z 25 000 a ze zbylých 75 000 by se odváděla? Nebo je nějaká jiná možnost v tomto druhém případě, aby se nedanil zbylý zůstatek na účtu?

Zaměstnanci byla při ročním zúčtování daně z příjmu za období 2023 chybně stanovena výše daňového zvýhodnění na dítě. Ve výpočtu se uplatnil vyšší nárok a zaměstnanci tak byl vyplacen vyšší doplatek ze zúčtování. Roční zúčtování bylo provedeno ve mzdě za březen 2024, přeplatek mu byl vyplacen 15. 4. 2024. Jak má nyní mzdová účetní zaměstnavatel postupovat: opravit mzdu za březen 2024, vysvětlit situaci zaměstnanci + sepsat dohodu o srážce/srážkách ze mzdy za účelem vrácení neoprávněně vyplacené částky, poslat na FÚ opravné Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? A jakým způsobem bude tuto situaci řešit finanční účetní?

Firma, s. r. o., by chtěla přispět na rehabilitační pobyt člověku, který je ochrnutý po úrazu. Je příspěvek možný a lze ho odečíst jako dar dle § 15 ZDP? Případně jaké jsou možnosti, aby firma mohla dar poskytnout a uplatnit?

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů a dalších informací publikovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů .

Jako stavební společnost jsme postavili apartmánový dům. Apartmány byly zároveň vybaveny kuchyňskou linkou. K dodání kuchyňské linky jsme byli zavázání již v kupní smlouvě. U jedné z těchto jednotek měl dodavatel zpoždění a kuchyňskou linku namontoval a vyfakturoval až v roce 2026. Apartmán byl ale prodaný za plnou cenu a převedený na nové majitele už v roce 2025. Výnosy z prodeje apartmánu tedy máme v roce 2025, ale co s nákladem za kuchyňskou linku? Je to náklad roku 2025 (z titulu časového rozlišení smluvního závazku vůči novému nabyvateli apartmánu), nebo se jedná o náklad roku 2026?

Společnost nestihla lidem na DPČ a DPP, kteří už ve společnosti nepracují, proplatit nevybranou dovolenou do konce roku, ale až do ledna s výplatou v únoru. Je možné proúčtovat do roku 2025 MD 521/D 383 hrubé mzdy a bude to daňově uznatelný náklad? A odvody budou zřejmě nedaňové, mám je  účtovat? Případně má tento případ i nějaké jiné konsekvence?

Hlavní činnost spolku, vedoucího podvojné účetnictví, je provoz dětské skupiny. Pravidelně dostává příspěvek na provoz dětské skupiny, ale protože by tento příspěvek nepokryl náklady na provoz, spolek pravidelně dostává školkovné od rodičů, rodiče nejsou členy spolku, tudíž se nejedná o osvobozené příspěvky členů. Jak to prosím bude s dělením nákladů na provoz a daňovou povinností, když díky školkovnému je spolek nakonec v zisku? 

Společnost eviduje v účetnictví nezaplacené zádržné vůči dodavateli z titulu provedení stavebních prací – splatnost zádržného 1. 8. 2024 v částce 36 000 Kč. Dlužník je aktuálně v insolvenci. Jaké to má pro společnost daňové důsledky, pokud se insolvenční správce neozve a částka zůstane nezaplacená?

Městské muzeum (příspěvková organizace) je zřízené obcí. Za rok 2025 má výsledek hospodaření 800 000 Kč. Přijaté dotace zaúčtované na 672 ve výši 7 000 000 = částka příjmů, které nejsou předmětem daně vždy. Tržby na 602 ve výši 1 000 000. Celková náklady 7 200 000 Kč (včetně mzdových, energií atd.). Lze pro určení základu daně použít výnosové nebo nákladové kritérium, tj. přiřadit k výnosům na 602 náklady poměrem, a to např. 7 200 000/ 8 000 000 = 0,9 a pak tedy dát ke zdanění 1 000 000 – (7 200 000 – 6 480 000 = 720 000)= 280 000 Kč ke zdanění - samozřejmě dále uplatníme 300 000 Kč jako odpočet a daň vyjde nulová. Ono totiž nelze najít konkrétní hledisko, dle kterého rozklíčovat k výnosům na 602 přesné náklady na tyto výnosy.

Daňová optimalizace pro fyzické osoby v roce 2026 nabízí řadu strategií pro dosažení nulové daňové povinnosti. Klíčové je využití nezdanitelných částí základu daně, jako jsou dary, úroky z hypotéky či příspěvky na spoření na stáří, a slev na dani, které při neuplatnění propadají. Důležitou roli hraje také uplatnění daňové ztráty, která může být odečtena v předcházejících nebo následujících zdaňovacích obdobích. Spolupráce osob, například manželů, může významně přispět k daňové optimalizaci, zatímco příjmy ze závislé činnosti a osvobozené příjmy z prodeje cenných papírů nebo nemovitostí mohou snížit daňovou povinnost. Využití těchto technik vyžaduje důkladné pochopení zákonných ustanovení a strategické plánování, aby bylo dosaženo maximálního daňového efektu.

Občan České republiky je jediným vlastníkem a zároveň jednatelem společnosti se sídlem v Hongkongu. Společnost v Hongkongu dosáhla zisku. Český vlastník si po zdanění na úrovni společnosti vyplácí čistý zisk. V Hongkongu se daň z dividend neplatí. Jaké daňové povinnosti mu vzniknou v České republice při přiznání tohoto příjmu ze zahraničí?

Jsem OSVČ, v roce 2025 mám příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Jsem daňový rezident ČR. V roce 2025 mám také příjmy ze zaměstnání v Německu. Kam do daňového přiznání mám tyto příjmy z Německa uvést? Konkrétně: hrubá mzda 33 133.59 EUR, daň sražená 4 582,77 EUR, stravné 938 EUR, důchodové pojištění (zaměstnavatel) 3 081,41 EUR, zdravotní pojištění 2 866,06 EUR, sociální pojištění 596,41 EUR, příspěvek na nezaměstnanost 430,74 EUR.

Poplatník (OSVČ) uplatnil za zdaňovací období roku 2024 výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Pro zdaňovací období roku 2025 zvažuje přechod na uplatňování skutečných výdajů, protože je to pro něj ekonomicky výhodnější. K datu 31. 12. 2024 eviduje poplatník pohledávky i závazky z podnikatelské činnosti ve stejné výši (cca 1 500 000 Kč), které při uplatnění výdajů procentem z příjmů nebyly zohledněny v základu daně a současně nebyly do konce roku 2024 uhrazeny. Prosím o upřesnění, zda je v souvislosti se změnou způsobu uplatňování výdajů nutné podat dodatečné daňové přiznání za rok 2024 a provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, i v případě, kdy je hodnota pohledávek a závazků shodná (tj. úprava základu daně by byla nulová), případně zda postačuje provést přechod na uplatňování skutečných výdajů až od roku 2025 bez podání dodatečného přiznání za rok 2024.

Fyzická osoba má 100% podíl ve svých třech s. r. o. Ve všech třech je jediným jednatelem a společníkem. Předpokládáme, že se jedná o sesterská s. r. o., nelze hovořit o mateřské a dceřiné společnosti, když majitelem je ve všech třech fyzická osoba. Jestliže si s. r. o. mezi sebou budou půjčovat peníze, lze výpůjčku udělat jako bezúročnou? Kdyby byl majetkový prospěch vyšší než 100 000 Kč, tak lze v daňovém přiznání zase oddanit – viz houpačka, když se majetkový prospěch využije na náklady firmy související se zdanitelnými příjmy? Nebo je v praxi lepší udělat úročenou půjčku s obvyklým úrokem, když se jedná o sesterské společnosti? Když do firmy půjčí peníze společník, tak majetkový prospěch nevzniká, ale zde by byla půjčka mezi dvěma s. r. o., tak předpokládám, že tam majetkový prospěch vzniká?

Hospodaření s. r. o. skončilo za rok 2025 ztrátou ve výši 400 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v minulých letech byla vždy zisková, rok 2023 i 2024 skončil shodně v zisku cca 1 500 000 Kč je otázkou, zda zpětně uplatnit ztrátu v roce 2023 nebo 2024. Napadá mě z hlediska toho, že v případě případné ztráty za rok 2026 nebude možné jít do roku 2023, uplatnit ztrátu roku 2025 v dodatečném přiznání roku 2023. Uvažuji, jestli je toto jediné hledisko ke zvážení nebo jsou tam ještě další věci, co mě ale nenapadají, proč by bylo vhodnější uplatit ztrátu roku 2025 v dodatečném přiznání za rok 2024. 

Fenomén sdílené ekonomiky, v odborných kruzích často označovaný anglickým termínem gig economy, v posledních letech zásadním způsobem proměnil nejen trh osobní přepravy a doručování jídla, ale i celospolečenské vnímání samotné podstaty výdělečné činnosti. Aplikace jako Uber, Bolt, Wolt či Foodora se staly naprosto běžnou součástí každodenního života spotřebitelů a pro nespočet občanů České republiky představují lákavou, flexibilní a zdánlivě administrativně nenáročnou cestu k získání finančních prostředků. Stačí stáhnout aplikaci do mobilního telefonu, nahrát kopie osobních dokladů a prakticky okamžitě vyrazit do ulic. Tato zdánlivá snadnost a nízká bariéra vstupu na trh však velmi často maskují komplexní a pro laika mnohdy nepřehledné daňové a právní povinnosti, které s sebou tato činnost nevyhnutelně nese. V praxi daňových poradců se bohužel stále častěji setkáváme s případy, kdy novopečení řidiči a kurýři tyto aspekty z neznalosti podceňují, což může vést k fatálním následkům v podobě doměrků daně a vysokých penále ze strany finanční správy. Cílem tohoto odborného textu je detailně analyzovat daňový a právní režim osob poskytujících tyto služby. Zaměříme se nejen na daň z příjmů fyzických osob a složitá úskalí DPH, ale také na nezbytné živnostenské minimum a často opomíjenou oblast sociálního a zdravotního pojištění. Primárním tématem textu bude situace fyzické osoby, která tyto služby poskytuje vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, avšak dotkneme se i specifik spolupráce s takzvanými flotilovými partnery.

OSVČ v roce 2023 a 2024 vystavila faktury v celkové částce cca 1 000 000 Kč. Firma s. r. o., které byly faktury vystaveny, je v insolvenčním řízení, ve firmě není žádný majetek, tudíž pohledávky jsou nevymahatelné. Jak tyto pohledávky v daňové evidenci správně zaúčtovat?  Zatím jsou vedeny v pohledávkách jako neuhrazené. 

Klient obchoduje s ojetými vozidly. Koupil 3 návěsy, které byly ve 2024 v inventuře k 31. 12. 2024 na skladě. Sklad vede způsobem B. Během roku 2025 se rozhodl je přestavět na mobilheimy a takto prodat. Informaci o tom i doklady za okna, palubky a jiné vnitřní vybavení donesl až teď. Běžné náhradní díly nakupuje i během roku. Nedokáže přesně říct, co bylo na co použito do kterého vozidla ani kolik času bylo potřeba a ještě ani není dokončeno. Jak prosím postupovat účetně i daňově k 31. 12. 2025 ohledně inventury, nedokončené výroby atd.?

Lékař OSVČ ukončil k 31. 12. 2025 živnostenské podnikání a od 1. 1. 2026 převedl podnikání na s. r. o. V roce 2026 obdrží jako OSVČ ještě příjmy z vyúčtování od zdravotních pojišťoven. Budou tyto příjmy předmětem zdanění za rok 2026 nebo tyto příjmy zahrne do daňového přiznání roku 2025, neboť jako OSVČ již činnost ukončil k 31. 12. 2025?