Sazba, základ a výpočet daně z příjmů

Nakupujeme uživatelskou licenci pro učitele v Maďarsku. Jedná se o digitální učebnice, které se využívají např. v dotykových displejích, tabletech atd. Dále ho prodáváme do škol. Lze uplatit s 10% DPH a také s 10% prodat?
Vydáno: 17. 06. 2022
Naše a. s. (kupující) si objednala u IT firmy aplikaci, kterou využívají zaměstnanci k ekonomické činnosti firmy. Jen zaměstnanci si mohou aplikaci stáhnout do telefonu. Na aplikaci je uzavřena smlouva o dílo, ve které je informace, že aplikace není majetek kupujícího dle autorského zákona. Za tuto aplikaci jsme zaplatili 2 mil. CZK IT firmě. Pro její používání jsme zaplatili ještě za licenční smlouvu 1 mil. CZK. Licenční smlouva je na dobu neurčitou. Máme náklady na zhotovení aplikace odpisovat nebo časově rozlišovat (na jak dlouho)? Licenční smlouvu na dobu neurčitou máme odpisovat jako SW na 36 měsíců (pravidla v naší účetní jednotce po novele ZDP k 1. 1. 2021 zůstala stejná pro DHNM)? 
Vydáno: 08. 06. 2022
  • Článek
Na úvod uveďme, že možnosti daňového uplatnění darů a další pomoci poskytnuté Ukrajině jsou v současné době upraveny zejména v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). V případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob se podle § 15 odst. 1 ZDP jedná o nezdanitelnou část základu daně a v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob se podle § 20 odst. 8 ZDP jedná o položku snižující základ daně.
Vydáno: 02. 06. 2022
V 4/2022 mi přišel daňový doklad v režimu přenesené daňové povinnosti s DUZP 10/2021. Musím podat opravné DPH a následné KH za 10/2021? Uplatnit pak mohu pravděpodobně až nyní za 4/2022, kdy byl DD doručen? Mohu po dodavateli požadovat uvedení sazby daně? 
Vydáno: 28. 04. 2022
OSVČ, plátce DPH, si koupila za 130 000 Kč v roce 2012 prodejní stánek. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že není dle § 119 odst. 2 občanského zákoníku stavbou spojenou se zemí pevným základem ani není předmětem evidence katastru nemovitostí. Stánek má kovovou konstrukci, je pobitý deskami a je nahozen. Je v něm zapojena elektřina. Pozemek pod stánkem je ve vlastnictví obce. Jeho využití byla prodejna novin a tabáku. Nyní tento stránek chceme prodat. Je předmětem DPH? Jaká bude sazba DPH?
Vydáno: 25. 04. 2022
AB, a.s. historicky nakoupila pozemky za cenu 20 mil. Kč. Na jednom pozemku AB, a. s., vybudovala tzv. páteřní komunikaci v daném pozemku pod komunikací jsou uloženy inženýrské sítě. Komunikace a sítě jsou v majetku AB, a. s., byly vybudovány za cenu cca 160 mil. Kč a zkolaudovány v roce 2014 (dne oceněny znalcem na cca 90 mil. Kč). Obec a AB, a. s., se dohodly, že pozemek (včetně komunikace a sítí) a ostatní pozemky budou obci prodány za cenu 2 mil. Kč. Jak se bude postupovat při výpočtu daně z příjmu? Bude muset AB, a. s., dodanit rozdíl mezi prodejní cenou a cenou zůstatkovou (znaleckou) nebo vyvstává i možnost, že by AB, a. s. nic nedodaňovala, a naopak by musela obec zdanit nabytí nepeněžitého prospěchu?
Vydáno: 11. 04. 2022
  • Článek
Společnost s ručením omezeným je obvykle zakládána za účelem dlouhodobého (trvalého) provozování podnikatelské činnosti. Někdy ale časem nastanou okolnosti, ať už interní nebo externí, kdy je nejlepší nebo dokonce jedinou variantou ukončení činnosti firmy. Důvody nemusejí být vždy dramatické a nepříjemné, např. stěžejní část závodu byla výhodně prodána konkurenci a zisky hodlají společníci využít již plně pro své osobní potřeby, nebo odcházejí do důchodu a nenašli za sebe vhodné nástupce. Nicméně nejčastější příčinou ukončení činnosti s. r. o. bývá podnikatelský neúspěch a vážné rozpory společníků. K tomu se nedávno přidala úřady, potažmo státem nařízená protipandemická omezení a „uvěznění“ zaměstnanců v domácí karanténě. V případě, že firma zvládne vyrovnat své dluhy, mohou její likvidaci v klidu kočírovat její společníci, jinak se však otěží ujímá „nelítostný“ externí insolvenční správce.
Vydáno: 17. 03. 2022
OSVČ neplátce DPH (od 2/2022) je jednatelem ve svém s.r.o. Zde pobírá odměnu SVF do 3 500 Kč a DPP do 10 000 tis. Má podepsané prohlášení. Zároveň do společnosti půjčil úročenou půjčku a úroky (cca 20 tis) daní každý rok v §8 ve svém daňovém přiznání FO. Může od roku 2023 vstoupit do paušální daně? Předpokládám, že ne z důvodu, že příjem z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, přesáhly celkově 15 000 Kč.
Vydáno: 16. 03. 2022
Majitelé - FO se rozhodly provést změny ve firemní struktuře. Dosud je stav takový, že matka A vlastní 100 % dceru B, která má podíly ještě v dalších společnostech C a D. Po provedení těchto změn by vznikl stav, kdy matka A by dále vlastnila už jen část dcery B a zároveň by dcera B vlastnila část matky A. Právník tvrdí, že tento stav je možný a dal za příklad takovéto společnosti již zapsané rejstříkovým soudem. Jde o to, že mezi společností A a B existují půjčky (úročené i nikoliv), které každoročně podle daného stavu podléhají daňovému řešení. Je z daňového hlediska takovýto stav (spoluvlastnictví navzájem) možný? Pokud ano, jak se máme vypořádat se situací ohledně úroků (půjčky jdou od dcery B do matky A) v takovémto případě? Nebude mít tento stav i daňový vliv na výplatu podílů na zisku? Jaké ještě další daňové konsekvence může tento stav mít? 
Vydáno: 07. 03. 2022
Platí pro přiznání za rok 2021 stále to, že příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, ze kterých je poplatníkovi strhávána srážková daň a obdrží od zaměstnavatele „Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené dani vybírané srážkou“ nemusí tyto příjmy uvádět do daňového přiznání (pokud jej musí podat), popřípadě pokud je to jediný příjem nemusí daňové přiznání vůbec podávat. V případě, že chce tento příjem zahrnout do daňového přiznání, pak musí do daňového přiznání zahrnout všechny příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, ze kterých je mu strhávána srážková daň. (Nelze zahrnout nebo nezahrnout jen část). Bude to samé platit i pro rok 2022?
Vydáno: 24. 01. 2022
  • Článek
Příspěvek zaměříme na objasnění rozdílu mezi pojmy „vstup do paušálního režimu“ dle § 2a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) a „daň je rovna paušální dani po skončení zdaňovacího období“ dle § 7a ZDP . Současně si ukážeme na příkladech různé situace týkající se rozhodování podnikatelů v paušálním režimu dobrovolně vystoupit z paušálního režimu, anebo naopak rozhodování podnikatelů přejít nebo nepřejít od 1. 1. 2022 do paušálního režimu.
Vydáno: 18. 01. 2022
Pro nové zájemce o paušální daň je možné podat oznámení o vstupu do režimu paušální daně nejpozději v pondělí 10. ledna 2022. Pokud je OSVČ v paušálním režimu již letošní rok a bude splňovat podmínky i v následujícím roce, oznámení už znovu podávat nemusí. Výše paušální daně se od ledna zvyšuje na 5 994 Kč.
Vydáno: 03. 01. 2022
  • Článek
Tato závěrečná část našeho seriálu přináší postup lékaře při výpočtu daňového přiznání. Jsou stručně uvedeny i běžné možnosti optimalizace daně z příjmů platné v době tvorby tohoto textu, tj. k 1. 10. 2021, tzn. použitelné pro závěrku roku 2021. Tato část je pojata jako celistvá a není členěna podrobnější strukturou.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Novodobé účetnictví pod taktovkou zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění p. p. (dále jen „ZÚ “) v lednu 2022 oslaví 30. narozeniny. Ohlédneme-li se zpět, uvidíme celou řadu menších i větších dílčích změn, jejichž společným rysem je hlavně přibližování mezinárodním účetním standardům. Díky tomu se účetnictví snaží více odpovídat skutečnému ekonomickému stavu dané firmy, přičemž těžiště regulací má spadeno na účetní závěrku sloužící pro porovnání údajů v čase i mezi podnikateli. Daň z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) se také hodně měnila…, stále si sice usnadňuje práci tím, že vychází z účetního výsledku hospodaření, ovšem současně kvůli tomu tuto základnu podrobuje řadě úprav k obrazu svému, což představuje jeden z nejtěžších úkolů poplatníků.
Vydáno: 17. 12. 2021
  • Článek
Tento příspěvek, který je třetím příspěvkem v sérii článků1) zabývajících se problematikou spojených osob dle zákona o daních z příjmů , se zabývá vybranými otázkami spojenými s vymezením druhé kategorie spojených osob – tj. osob jinak spojených.
Vydáno: 12. 12. 2021
  • Článek
Tento příspěvek je druhým textem v sérii článků1), zabývajících se problematikou spojených osob dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Tento příspěvek se zabývá vybranými otázkami spojenými s vymezením první kategorie spojených osob – osob kapitálově spojených se zaměřením na akciové společnosti. Ve vztahu k potenciálně problematickým otázkám prezentují autoři své hodnocení, resp. závěry, ke kterým se kloní.
Vydáno: 21. 11. 2021
  • Článek
Tento příspěvek je úvodním příspěvkem série článků 1) zabývajících se problematikou spojených osob dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). První článek obsahuje vymezení základních východisek, souvislostí a vymezení okamžiku, ke kterému se spojenost posuzuje. Následující články se zabývají vybranými kategoriemi spojených osob a problematických míst.
Vydáno: 22. 10. 2021
  • Článek
V běžném životě má veškeré nakládání s penězi či majetkem určité daňové dopady a nejinak je tomu i v případě svěřenských fondů a souvisejících transakcí. Pojem svěřenský fond je v tuzemském právním systému zakořeněn od novely občanského zákoníku v roce 2014, ale přesto se jedná na první pohled o velkou neznámou. Za částečně nedůvěřivým pohledem na svěřenské fondy může stát samotné pojmenování fond (naopak v anglosaském právu je užíváno označení „trust“ – v překladu „důvěra“) nebo zažitý předpoklad zakrývání skutečného vlastnictví. Je pravdou, že svěřenský fond nemá klasickou právní subjektivitu (za povinnosti zodpovídá svěřenský správce), nicméně dle výkladu finanční správy má takzvanou daňovou subjektivitu. Z toho vyplývá, že je povinen se k daním registrovat, přiznávat i je platit (s určitými specifiky) jako běžné obchodní korporace – jedná se o daňový subjekt. Vzhledem k tomu, že svěřenské fondy nemají sídlo, není tak možné určit jejich místní příslušnost, a proto byl správcem daně stanoven Finanční úřad pro hlavní město Prahu, konkrétně Územní pracoviště pro Prahu 7 (neplatí pro daň z nemovitých věcí).
Vydáno: 22. 10. 2021
Se zavedením nové koncepce paušálního režimu a dani rovné paušální dani (dále jen „zdanění paušální daní") od zdaňovacího období roku 2021 zavádí zákon o daních z příjmů (dále jen...
Vydáno: 01. 10. 2021
  • Článek
V této části našeho seriálu se zabýváme vedením daňové evidence privátního lékaře. Každý zápis musí být podložen účetním dokladem dokumentujícím provedenou platbu. Tyto účetní doklady, stejně tak jako zápisy v daňové evidenci, je třeba archivovat. Daňová evidence slouží k výpočtům daně z příjmů fyzické osoby z nezávislé činnosti. Je třeba uzavřít účetní období (tj. kalendářní nebo hospodářský rok), provést závěrkové operace a vypočítat základ daně. Hlavním účelem daňové evidence je správný výpočet daně z příjmů fyzických osob a také možnost kontroly povinné archivace i po určité době.
Vydáno: 17. 09. 2021
+ Zobrazit dalších 20