Sazby DPH

Podléhají podlahářské práce 12% sazbě DPH, pokud se jedná o stavbu pro bydlení, tzn. odběratel je koncový zákazník, není to firma?

Poskytnutí stavebních a montáž prací fyzické osobě neplátci na stavbě zapsané v RUIAN jako stavba pro rodinnou rekreaci - lze uplatnit sníženou sazbu daně v případě, že fyzická osoba vlastní jen tuto nemovitost, kterou celoročně užívá a má zde trvalé bydliště? Tvrdím, že ne, ale odběratel se brání a dožaduje se snížené sazby.

Klient, fyzická osoba, který vede účetnictví, v letech 2022 a 2023 vykonával práce na nemovitosti v Polsku se svými polskými subdodavateli. Subdodavatelé vystavili faktury s polskou sazbou DPH. V účetnictví polské DPH celou dobu evidujeme na analytickém účtu 343xxx, jelikož jsme chtěli podat žádost o vrácení DPH z JČS (přijatou platbu bychom spárovali s účtem 343). V roce 2023 byla ale žádost za rok 2022 zamítnuta polským finančním úřadem, klient se odvolal, až záležitost došla k soudu a v roce 2025 polský soud žádost klienta zamítl. Ten se dále již neodvolal. K žádosti za rok 2023 stále probíhá soud. Jak zaúčtovat zůstatek na účtu 343 z roku 2022 – polskou DPH? Můžeme zůstatek zaúčtovat v roce 2025, kdy soud zamítl žádost, do nákladů – daňových či nedaňových, anebo jsme měli v letech 2022 a 2023 účtovat polskou DPH přímo do nákladů a teď máme podat dodatečné DPFO? 

Společnost vlastní pozemek, u kterého je jí známo, že v územním plánu je uvedeno, že na tomto pozemku je možno stavět a nyní řeší, zda při prodeji bude uplatněna DPH 21 % či ne. V katastru nemovitostí, stejně tak v RÚIAN je uveden druh pozemku „lesní pozemek“, Druh ochrany: pozemek určený k plnění funkcí lesa. Ve výkladu jsme se dočetli, že: Registr RÚIAN je klíčový pro určení DPH z pozemků od července 2025, protože podle něj se nově posuzuje, zda je pozemek stavební nebo zda se jedná o sociální bydlení. U stavebních pozemků záleží na jejich zařazení v RÚIAN, kde se nyní vychází z územně plánovací dokumentace a dalších rozhodnutí, nikoliv z předchozích obecných pravidel. Při prodeji stavebního pozemku se většinou uplatní základní sazba DPH 21 %. Nově se posuzuje, zda je pozemek stavební, na základě územně plánovací dokumentace a dalších rozhodnutí uvedených v RÚIAN. Pokud je pozemek označen jako stavební, jeho prodej (plátcem DPH) podléhá základní sazbě 21 %. Jak tedy postupovat, když v RÚIAN je uveden lesní pozemek, tedy pozemek osvobozený od DPH? 

Manžel provozuje ubytovací služby pro sociálně slabé občany. Jsme malé s. r. o., plátci DPH. Prozatím nám na chod ubytovny stačily dotace z ÚP, bohužel naši klienti začínají být stále náročnější a tím se nám zvýšují výdaje, které už dotaze z ÚP nepokryje. Rozhodli jsme se tedy, že od listopadu budeme každé rodině fakturovat symbolických 500 Kč za měsíc. Našim klientům poskytujeme kompletní služby - mají zařízené pokoje, pereme prádlo, uklízíme. Klienti u nás bydlí dlouhodobě. Jak máme postupovat při fakturaci za ubytovací služby 500 Kč (tato částka bude zahrnovat jak příspěvek na nájem, tak energie), budeme fakturovat s 12% DPH nebo s 21% DPH? Mohu tyto naše služby brát jako ubytování v hotelu a fakturovat tedy 12% DPH? 

Fitness centrum má s trenéry smlouvy označené jako „podnájem“. Smlouvy trenérům (podnikatelé s IČ) umožňují využívat společné prostory a vybavení fitcentra pro trénink vlastních klientů trenérů, avšak trenéři nemají výlučné užívací právo k žádné části prostor ani strojů; prostory sdílejí s ostatními návštěvníky, přístup mají pouze v běžné otevírací době fitcentra (objekt je v malém obchodním domě s povinným nočním uzavřením), hradí fixní měsíční poplatek bez ohledu na skutečný rozsah využití, běžní klienti nadále platí vstupné fitcentru; za služby trenéra platí klienti přímo trenérovi. V tomtéž objektu má „podnájem“ i masérka: má výlučně přidělenou a zamykatelnou místnost v rámci fitcentra, i její provoz je omezen otevírací dobou obchodního domu. V jakém režimu DPH má fitcentrum fakturovat plnění dle těchto „podnájemních“ smluv: a) osvobozený nájem nemovité věci (0 %), b) zdaněné krátkodobé nájemné (21 %), c) poskytnutí práva využívat sportovní zařízení oprávnění ke vstupu do fitness (12 %)? 

Jaký je správný postup v oblasti klasifikace činností a související aplikace režimu přenesené daňové povinnosti (RCH)? 1. Pokud je hlavní činností podnikatelského subjektu instalace fotovoltaických elektráren, chápu správně, že tato činnost spadá pod činnost elektroinstalačních prací (kód 43 dle CZ-CPA), a pokud jsou splněny zákonné podmínky, podléhá tedy režimu přenesené daňové povinnosti? 2. Pokud je součástí zakázky také připojení na bojler nebo jiný související zásah do vodoinstalace a na tuto část bude najat externí specialista (vodoinstalatér), rozumím správně tomu, že i jeho práce, za splnění podmínek, spadá do režimu přenesené daňové povinnosti? V takovém případě se sazba taktéž určuje dle typu nemovitosti konečného zákazníka? 

Klient, zájmový spolek, plátce DPH, se v rámci vedlejší podnikatelské činnosti účastní jako tým celostátní ligy v ledním hokeji. Prodává marketingová práva na dresy, přenosy apod. V rámci této soutěže pořádá hokejové utkání a prodává na něj vstupenky pro veřejnost, tzn. nejedná se o osvobozené plnění dle § 61 ZDPH, protože diváci nevykonávají sportovní činnost, ale je ve snížené sazbě 12 %. Ale po zápase pořádá také afterparty, kde hraje DJ a prodává vstupné veřejnosti zvlášť na tuto konkrétní akci a zde mám dotaz, zda toto plnění lze také brát jako komerční a uplatnit sníženou sazbu 12 % jako vstup na zábavní akci, nebo musí jako spolek spadat bez výjimky do § 61 odst. e) ZDPH a musí se tak jednat u vstupenek o plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně? 

Maloobchod se smíšeným zbožím prodal víceúčelové dárkové poukazy s expirací do 30. 6. 2025. Běžně je uplatnění tohoto poukazu zákazníkem bráno jako použití platidla a DPH se odvádí ze zboží, které si zákazník vybral. Nyní ale zůstává několik poukázek po expiraci, které zákazník neproměnil a je třeba je u maloobchodníka nějakým způsobem vyrovnat (vystornovat). Jakou sazbu DPH použít, na obdrženou finanční částku, když k dodání zboží nedošlo a nedojde? 

Jakou sazbu DPH použít na montáž dřevěné terasy u rodinného domu určeného k bydlení, kolaudován byl v roce 2013? Zápis v katastru nemovitostí: způsob využití stavby rodinný dům. Dům slouží k bydlení. Jedná se o náhradu původní terasy, která byla poškozená a byla nahrazena terasou novou. Terasa je přimontována na podkladových latích upevněných v terčích, navazuje přímo na francouzská okna v přízemí, ze kterých se na ni vstupuje z interiéru domu. Terasa je částečně zastřešena pergolou, která se nijak neupravovala. Lze na dodání dodání terasy použít sníženou 12% sazbu DPH?

Společnost překročila obrat pro DPH a od 26. 8. se stala plátcem DPH. Pokud bude uplatňovat nárok na odpočet DPH za předchozích 12 měsíců, znamená to současně, že se projeví změny v DPPO za rok 2024, kde tyto doklady byly účtované jako daňové v celé výši? Například faktury za elektřinu, telefony byly účtovány včetně DPH do nákladů, pokud bychom uplatnili DPH zpětně v prvním přiznání k DPH, musíme podat znovu přiznání DPPO za rok 2024? Společnost poskytuje pouze služby, tzn. neřeší problém inventarizace zásob a uplatnění DPH při pořízení zásob.

Jsme česká s. r. o., která má vlastní e-shop se zbožím, ale mimo to začala letos prodávat i zboží přes Amazon. Společnost je již od prvopočátku zaregistrována k OSS. Amazon vystavuje za nás naším jménem faktury za zboží, a to následovně: 1) klientům (firmám) registrovaným s platným VATvystavuje faktury s 0% DPH (režim přenesení daňové povinnosti), 2) klientům (firmám) registrovaným majícím IČ, ale nikoliv platné VAT (jsou to neplátci DPH) vystavuje faktury naši tuzemskou DPH, tedy s 21% DPH, 3) klientům neregistrovaným, bežným občanům nakupujícím přes portál Amazon vystavuje faktury dle režimu OSS, tedy s příslušnou sazbou DPH daného státu (např. Itálie s 22% DPH). Je to takto správně?U bodu 2 se totiž domnívám, že pokud klient nemá platné VAT, vždy mu musíme vystavit fakturu v režimu OSS,tedy s příslušnou sazbou DPH daného státu. 

Pokud firma, plátce DPH, dlouhodobě pronajímá nemovitost fyzické osobě, neplátci DPH, má firma povinnost u těchto vydaných faktur přidat sníženou sazbu daně. Stejně jako u krátkodobých pronájmů, je to tak? Přijde mi to logické. Je to takto správně?

Jaká se použije sazba DPH u prodeje betonu pro výstavbu rodinného domu a je možné použít mezi plátci přenesenou daň v těchto případech: beton je na stavbu dopraven nákladním automobilem pro přepravu betonu (mixem) beton je řídký a vylije se na připavenou desku, nijak už se neupravuje; beton je na stavbu dopraven nákladním automobilem autodomíchávačem s čerpadlem, betonpumpa, beton je stejný jako v prvním případě – řídký, vylije se na připravenou desku, nijak už se neupravuje.

FO podnikající, plátce DPH provádí pro plátce DPH tyto práce: demontáž dna sila a demontážní práce pekařských technologií. Jaká se uplatní sazba DPH? 21% nebo se jedná o režim přenesení daň. povinnosti podle §92e zákona o DPH?

Jakou sazbu DPH použít v září 2025 u vrtané studny na pozemku, kde má být firmou vystavěn rodinný dům na sociální bydlení? Studnu objednává firma, která bude provádět stavbu domu, ale zatím tam žádný není. 

OSVČ, plátce DPH, bude rekonstruovat a opravovat dům, který má v katastru zapsaný jako stavbu pro výrobu a skladování. Nechal si udělat projekt na rekonstrukci a opravu tohoto domu s tím, že 50 % tohoto domu budou tvořit byty a 50 % tohoto domu budou nebytové prostory. Vše bude pak bude pronajímat. Chtěl by z toho udělat bytový dům a takto pak zapsat do katastru. Může začít rekonstrukci rovnou jako bytový dům, to znamená, že dodavatelé mu budou účtovat stavebně-montážní práce s přenesenou daňovou povinnosti, ale s 12% sazbou DPH, nebo se musí striktně držet toho, co je v katastru, a pokud je tam zapsaný dům pro výrobu a skladování, musí to být v přenesené povinnosti, ale s 21% sazbou DPH. Pokud by rekonstruoval ve 12% sazbě, je správné, že by odváděl na výstupu 12 % a na vstupu by si uplatňoval jen 50 %, to znamená 6 %, neboť už teď ví, že 50 % z toho budou tvořit byty. Pokud by musel rekonstruovat ve 21% sazbě, uplatňoval by si na vstupu celou DPH a na výstupu by nic neodváděl, ale po kolaudaci by zpětně musel 21% DPH z těch bytových prostor, co si uplatnil na vstupu, státu vrátit?

Číslo 4902 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ve znění vyplývajícím z prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1602 ze dne 11. října 2018 musí být vykládáno v tom smyslu, že do tohoto čísla patří zboží popsané jako brožované papírové sešity, které obsahují především vytištěné hry sudoku, ve kterých je již do tabulky vepsáno několik číslic od 1 do 9 a zbývající číslice musí být doplněny v určitém pořadí, a tyto sešity vycházejí jednou za osm týdnů.

Co se přesně skrývá pod podstatnou změnou pro účely DPH? Klient zrekonstruuje nemovitost (náklady budou vyšší než 30 % budoucí prodejní ceny) a jednotlivé byty prodá před kolaudací. Bude tento prodej zdaňován? Pokud se nebude měnit účel stavby nebo nebude zásadní změna podmínek obývání, nepůjde o podstatnou změnu? V článku advokátní kanceláře jsem našla informaci, že zákon stanoví, že dodání (prodej) nedokončené nemovité věci, tedy stavby před kolaudací, bude vždy podléhat DPH bez ohledu na jakékoli časové testy. Je to pravda? Předpokládám, že se to ale týká pouze novostaveb.

Český poplatník, plátce DPH pořizuje zboží o obchodníka v Polsku, osoby zaregistrované k DPH v Polsku. Mezi pořizované zboží patří rámky na dioptrické brýle, sluneční brýle, brýle se sluneční klipem, pouzdra na brýle, atd. Všechny položky se prodávají jako samostatné kusy. Může se český poplatník, rozhodnout, že při pořízení zboží použije pouze základní sazbu DPH a nebude rozlišovat jednotlivé položky na 12% a 21% ?