Souhrnné a kontrolní hlášení

Je třeba nějaké povolení ke skladování vlastních zásob na Slovensku? Nevznikne stálá provozovna na Slovensku? Je to čistě z ekonomického hlediska, protože nájem skladovacích prostor na Slovensku je výrazně levnější než ČR. Firma je plátce DPH v ČR. Pokud si vyřídím registraci k DPH na Slovensku, bude nákup zboží v ČR od plátce DPH s dodáním do skladu na Slovensku v režimu reverse-charge (dodání na slovenské DIČ)? Pokud si převezu ze skladu na Slovensku zboží do menšího skladu v ČR, budu tento převoz vykazovat v přiznání DPH jako přemístění zboží?  
Vydáno: 16. 06. 2022
Společnost (plátce DPH) uhradila dubnovou a květnovou zálohu na dodávku elektřiny dohromady. Datum splatnosti v květnu byl 16. 5., kolega však obě zálohy zaplatil až 20. 5. Jelikož platební kalendář překročí 10 000 Kč, uvádím zálohy do sekce B2 kontrolního hlášení. Jak v 5/2022 uplatním nárok na odpočet z uvedených záloh? Mám tyto zálohy rozepsat na samostatné řádky kontrolního hlášení (dle platebního kalendáře, obě však s DPPD 20. 5. 2022) nebo uvést pouze v jednom řádku, tak jak byla odeslána platba? 
Vydáno: 01. 06. 2022
S. r. o., plátce DPH, poskytne službu - ubytování v hotelu v ČR - slovinské firmě, taky plátci DPH. Jak je to, prosím, v tomto případě s DPH? Máme fakturovat s 10 % DPH nebo bez DPH? Jak se to případně projeví v přiznání k DPH, KH a SH? 
Vydáno: 04. 04. 2022
  • Článek
Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Základ daně na faktuře je 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. Autoservisu jsme hradili pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás servisu rovnou poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B.2.?
Vydáno: 10. 09. 2021
  • Článek
Pravidla pro podávání daňových tvrzení upravuje obecně zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a některá specifická pravidla pro podávání daňových tvrzení v oblasti DPH vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Od 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 283/2020 Sb. , kterým se mění daňový řád a další související zákony, včetně zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, byly provedeny dílčí změny v části zákona, která upravuje správu DPH v tuzemsku, a to v návaznosti na změny provedené v daňovém řádu . Některé z těchto změn se týkají také pravidel pro povinná elektronická podání. V návaznosti na uvedené legislativní změny nabyla účinnosti od 1. 1. 2021 vyhláška č. 457/2020 Sb. , o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty (dále jen „formulářová vyhláška“). V příloze této vyhlášky jsou uvedeny vzory formulářových podání, např. daňového přiznání, souhrnného hlášení a dalších podání v oblasti DPH platné od 1. 1. 2021. Každá změna ve formulářích uvedených v této vyhlášce musí být od tohoto data provedena formou její novelizace.
Vydáno: 08. 03. 2021
  • Článek
V souvislostí s nemocí COVID-19 zveřejnilo Ministerstvo financí postupně od března 2020 řadu opatření v daňové oblasti. Některá z těchto opatření se týkají prominutí sankcí za neplnění některých povinností v oblasti DPH, tj. porušení zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o DPH ). Tyto sankce jsou přitom stanoveny především zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ), který je obecnou zákonnou normou upravující procesní stránku uplatňování daní, s výjimkou postihu za porušení povinností souvisejících s kontrolními hlášeními a možnosti jejich prominutí.
Vydáno: 10. 06. 2020
  • Článek
Shrnutí se většinou dělá na závěr článků, my však učiníme opak. Shrneme-li charakter daňových úlev v souvislosti s epidemií koronaviru, vychází nám jako hlavní smyl těchto úprav pomoc osobám zasaženým touto epidemií (a to ať se jedná o fyzické osoby podnikající nebo nepodnikající nebo o právnické osoby) s cílem co nejvíce zabránit útlumu podnikání nebo i úpadku firem. Jak a zda se to podaří, hodnotit pochopitelně nebudeme, to ukáže jistě čas; v následujícím textu pouze na tyto úlevy upozorníme.
Vydáno: 10. 06. 2020
  • Článek
V této části se věnujeme otázkám z oblasti daně z přidané hodnoty v době nouzového stavu: lhůty pro podání daňového přiznání a platba DPH, podání kontrolního hlášení, pozdní reakce na výzvu finančního úřadu ve stavu nouze, prodlení s úhradou DPH a formuláře žádostí o prominutí pokut a úroků z prodlení.
Vydáno: 26. 03. 2020
  • Článek
Za pokuty v souvislosti s kontrolním hlášením se jen do prosince roku 2018 vybralo dle informací Generálního finančního ředitelství (GFŘ) přibližně 400 mil. Kč.1) Jejich výběr se dále zvyšuje. Ačkoliv systém sankcí za obdobná pochybení týkající se podávání přiznání k DPH je dlouhodobě zakotven v daňovém řádu , bylo od počátku zavedení kontrolního hlášení v roce 2016 schváleno speciální ustanovení v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), obsahující extrémně tvrdé postihy pouze v souvislosti s touto novou povinností. Jednotné postupy pro výběr těchto pokut generální finanční ředitelství nastavilo Metodickou pomůckou k ukládání pokut za porušení povinnosti souvisejících s podáváním kontrolního hlášení. Následně byl zveřejněn metodický pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, který represivní sankce zmírňuje jen v ojedinělých případech. Na četnosti sankcí má mimo jiné vliv i fakt, že povinnosti podávat kontrolní hlášení každý měsíc mají i ty právnické osoby, které jsou čtvrtletními plátci, a tedy podávají přiznání k DPH pouze 4 x za rok.
Vydáno: 06. 11. 2019
  • Článek
V roce 2019 mají plátci daně z přidané hodnoty (DPH) nadále za stanovených podmínek povinnost podávat daňové přiznání a kontrolní hlášení. Povinnost podávat kontrolní hlášení byla zavedena s účinností od 1. 1. 2016, a to novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která byla provedena zákonem č. 360/2014 Sb. Dílčí změny v pravidlech pro podávání kontrolních hlášení byly provedeny již v roce 2016 a také v roce 2017 a 2018. Poslední dílčí změny v pravidlech pro podávání kontrolního hlášení byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , která nabyla účinnosti od 1. 4. 2019. Na legislativní úpravu podávání kontrolních hlášení navazuje metodika Generálního finančního ředitelství (GFŘ), která je zveřejněna na webových stránkách Finanční správy a je průběžně doplňována a aktualizována. Plátci si již pravidla a postupy při podávání kontrolních hlášení v návaznosti na aktuálně platnou legislativní úpravu a navazující metodiku GFŘ osvojili, ale přesto se občas dopouštějí porušení některých pravidel či chyb při podávání kontrolních hlášení, které potom mohou být správci daně sankcionovány. V článku jsou shrnuta základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení a upozorněno na nejčastější chyby či porušení zákona o DPH , kterých se plátci při podávání kontrolních hlášení dopouštějí.
Vydáno: 12. 08. 2019
  • Článek
V současné době je podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upraven v § 44 postup pro opravu výše daně při řešení úpadku u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. V srpnu roku 2018 vydalo Generální finanční ředitelství Informaci GFŘ k opravě základu daně dle § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH u plnění vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen reorganizací.
Vydáno: 13. 03. 2019
  • Článek
Úvod S účinností od 1. 1. 2016 mají plátci povinnost podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující metodiky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) předkládat kontrolní hlášení. Údaje vykazované plátcem v kontrolním hlášení za příslušné období musí odpovídat údajům vykázaným tímto plátcem v příslušných řádcích daňového přiznání. Plátce je přitom povinen podat v případě zjištění chybných či neúplných údajů následné kontrolní hlášení. Podání následného kontrolního hlášení může být spojeno s podáním dodatečného daňového přiznání. Podání dodatečného daňového přiznání přitom neznamená pro plátce automaticky povinnost podat také následné kontrolní hlášení, pokud plátce v tomto dodatečném přiznání opravuje údaje, které se nevykazují v kontrolním hlášení. V článku jsou nejprve stručně shrnuta, v návaznosti na zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), obecná pravidla pro podávání dodatečných daňových přiznání a následných hlášení. Návazně jsou vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny praktické případy, kdy plátci vzniká povinnost či právo podat dodatečné daňové přiznání, s jehož podáním může být spojena i povinnost podat následné kontrolní hlášení i případy, kdy s podáním dodatečného daňového přiznání nevzniká důvod k podání následného kontrolního hlášení.
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Po půl roce přinášíme další souhrn informací Generálního finančního ředitelství, koordinačních výborů se stanovisky daňové správy k závěrům předloženým členy Komory daňových poradců a vybraných judikátů, které se týkají daně z přidané hodnoty.
Vydáno: 18. 06. 2018
  • Článek
Institut kontrolního hlášení byl zaveden do českého právního řádu novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a to zákonem č. 360/2014 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ustanovení vztahující se k problematice kontrolního hlášení nalezneme v § 101c až 101i ZDPH . Plátci daně ve smyslu ZDPH mají s účinností od 1. 1. 2016 povinnost poskytovat správci daně údaje z daňových dokladů, které již byli povinni evidovat i před zavedením kontrolního hlášení. Tyto údaje tedy vykazují v kontrolním hlášení na základě vystavených a přijatých daňových dokladů (včetně zjednodušených daňových dokladů) a dalších dokladů o dodání zboží nebo poskytnutí služeb.
Vydáno: 13. 11. 2017
  • Článek
Finanční úřady začaly vyměřovat pokuty za pozdě podaná kontrolní hlášení. To se však nelíbilo, dnes již minulému, ministru financí, a tak honem Finanční správa začala pokuty zase odpouštět. Pomineme-li efektivitu takového jednání, tak se v článku zabýváme tím, jak to vlastně s tím odpouštěním je.
Vydáno: 15. 06. 2017
  • Článek
Ve společnosti (dřívější sdružení) jsou tři řemeslníci, plátci DPH. Evidenci pro účely DPH za společnost a přiznání k DPH podává jeden určený společník. Faktury jsou vystavovány na každého ze tří společníků podle toho, kdo objednával zboží. Také kontrolní hlášení za společnost podává jen určený společník. Finanční úřad tvrdí, že takto nelze postupovat a faktury musejí být vystavovány pouze na určeného společníka. Jak postupovat?
Vydáno: 01. 06. 2017
  • Článek
Jsem plátce daně z přidané hodnoty, který je povinen podávat pravidelné kontrolní hlášení k této dani. Několikrát jsem ve veřejných sdělovacích prostředcích zaznamenal polemiku o tom, zda jsou údaje, které mám v kontrolním hlášení uvádět, sbírané správcem daně oprávněně. Mám tedy i nadále vyplňovat příslušný tiskopis a plnit svojí povinnost?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
V následujícím příspěvku se budeme blíže věnovat problematice institutu kontrolního hlášení a upozorníme zejména na nejnovější vývoj ohledně tohoto, mezi plátci DPH velmi nepopulárního nástroje finanční správy. Právní úprava kontrolního hlášení je obsažena v § 101c až § 101k zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “).
Vydáno: 19. 05. 2017
+ Zobrazit dalších 20