Souhrnné a kontrolní hlášení

Český plátce DPH, faktura přijatá za služby od plátce z EU (společnost Microsoft). Vystavení faktury (invoice date) je 9. 7. 2024 za období (billing period) 1. 6. - 30 .6. 2024. Úhrada teprve proběhne. Obdobné faktury chodí každý měsíc, právě s datem vystavení následujícího měsíce. Je správně použít účetní kurz, kurz DPH, datum účetního případu i DUZP k 30. 6. 2024? Tedy odvést DPH v červnovém daňovém přiznání a zároveň nárokovat odpočet DPH také v červnu? Dále v kontrolním hlášení uvést DUZP 30. 6. 2024?

rád bych se poradil na postup v následující situaci týkající se podání kontrolního hlášení (KH) prostřednictvím datové schránky. Daňový subjekt podal kontrolní hlášení ve formátu XML, avšak podle kontroly EPO je tento soubor nevalidní, protože došlo k překódování znaků při přeposlání XML mezi emaily (to však netušil). Finanční úřad vyzval subjekt k podání kontrolního hlášení, jelikož nic neeviduje, přičemž protistrana má stav B2. Pokud se daňový subjekt podívá do odeslaných zpráv do datovky, zjistí, že XML bylo skutečně odesláno na finanční úřad. V poznámkovém bloku je vidět, že soubor je klasický XML, avšak v důsledku nějaké chyby obsahuje nějaké nesprávné znaky (např. háčky a čárky). Je možné argumentovat tím, že podání bylo učiněno a finanční úřad měl poslat žádost o doplnění podání kvůli vadám, nebo je situace posuzována tak, jako by podání nebylo učiněno vůbec? Na tomto základě přemýšlíme, jaký zvolit postup, abychom eliminovali pokutu. Myslíme si, že by nás finanční úřad mohl měl vyzvat k odstranění vad podání, pokud je podání neúplné nebo obsahuje chyby.

Vstupuje oprava základu daně dle § 46 zákona o DPH do výpočtu koeficientu DPH?

Situace – zpětná registrace plátce DPH od 01/2022 do 01/2024. Plátce, fyzická osoba, poskytuje služby – stavební a montážní práce, správce daně ale postupoval dle § 92a odst. 5 ZDPH a vyměřil daň na výstupu a to tak, že vydal platební výměry za všechna zdaňovací období (měsíční) s čísly vystavených faktur. Nyní tedy dle mého musí plátce daně – zpětně vystavit daňové doklady k předmětným fakturám, žádný daňový doklad vystaven nebyl a to vykomunikovat s odběrateli. Pokud chce DPH od odběratelů obdržet. Ti využijí toho, že je možné tyto doklady uplatnit tři roky zpětně – uplatní např. v přiznání za červenec 2024. Vystavené budou doklady v červenci 2024 a DUZP bude k datu poskytnutí služby např. 31.1.2022. Přiznání k DPH se za jednotlivá období již nepodávají. Jak je to ale s kontrolním hlášením, je možné v tomto případě využít § 104 a zahrnout vše do jednoho kontrolního hlášení – např. za červenec 2024? Nehrozí pokuty za nepodání / pozdní podání kontrolních hlášení za 01/2022 až 01/2024? Na rozdíl od předchozích dotazů jsou zde platební výměry za jednotlivá zdaňovací období. 

Fyzická osoba, účetní evidence. V případě faktury - rozúčtování nákladů na elektřinu (domácnost a podnikání, čili daňový a nedaňový výdaj) - se dává do kontrolního hlášení do B2, nebo B3 dle toho, zda je nad 10 000 Kč včetně DPH celková fa, bez ohledu na rozúčtování a nebo dle toho, jaká částka připadne na výdaj pouze daňový? 

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?

OSVČ si pořídila osobní automobil, který vložila do svého obchodního majetku. Při pořízení automobilu bude uplatněn odpočet DPH. Na automobil budou uplatňovány paušální výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně. DPH z PHM a z parkovného uplatňováno nebude. Z případných faktur za opravy by DPH uplatňováno bylo. Musí OSVČ vést pro potřeby prokázání DPH knihu jízd?

Společnost s r. o., český plátce DPH, koupil regály z Polska od plátce. Ten fakturu vystavil bez polského DPH. Cenu za zboží uvedl v polských zlotých, ale i v Kč podle přepočtu polské národní banky. Fakturu česká s. r. o. zaplatila dle částky uvedené na faktuře v Kč. Jak má postupovat česká s. r. o., když je na faktuře vyčíslená částka i v Kč, a ne jen ve zlotých? Má přesto přepočítávat částku dle kurzu ČNB platného pro daný den, nebo může vycházet z částky, která je vyčíslena na této polské faktuře i v Kč? Pokud by se musel použít kurz ČNB pro přepočet a reverse charge, rozdílná zaplacená částka se zaúčtuje jako kurzový rozdíl? 

Máme fakturu za registraci domény - služba ze Švýcarska, kde je uvedeno jejich DIČ. Jsme plátci DPH v ČR. Do kterých řádků přiznání DPH uvést a bude též uvedeno i v KH?

V rámci 2/2023 muselo být podáno dodatečné DPH + následné KH, neboť za provedené služby měla být dodavatelem zohledněna vyšší sazba DPH, než-li původně vykázaná. Směrem k odběrateli tak musela být dodavatelem provedena oprava na vyšší sazbu DPH - z 15% na 21% (mj. dle vyměření nové výše DPH od FÚ, které dodavatel akceptoval). Faktura dodavatele zněla původně celkem na 103.051,50 Kč vč. 15% DPH (89.610 Kč + 13.441,50 Kč), následně musela být opravena na vyšší částku 108.428,10 Kč vč. 21% (89.610 Kč + 18.818,10 Kč). Vznikl tak rozdíl mezi DPH ve výši 5.376,60 Kč, na který byl vystaven opravný daňový doklad (dále jen „ODD“) - tuto doměřenou částku DPH odběratel uhradil dodavateli na jeho b.ú. (proti vystavenému ODD). Následně byl tento rozdíl v DPH (5.376,60 Kč) dodavatelem poukázán (přeposlán) na b.ú. FÚ (jakožto doměřený doplatek DPH). Při účtování tohoto účetního případu nám nevychází zejména zůstatek účtu 311 na MD (viz níže). Je tedy možné, že na celou situaci nahlížíme nevhodně, prosíme tak o přesný postup zaúčtování úč. případu. Prozatím jsme zaúčtovali následovně: 89.610 Kč MD 311 / D 602 - faktura vydaná za prodej služeb, 18.818,10 Kč MD 311 / D 343 - DPH 21% z faktury vydané. 103.051,50 Kč MD 221 / D 311 – úhrada faktury dodavatelem odběrateli (v pův. výši, tj. ještě s 15% DPH a v době, kdy ještě nebyly informace o doměrku DPH známy). 5.376,60 Kč MD 311 / D 343 – odběrateli vystaven ODD na novou výši DPH (rozdíl DPH mezi 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 221 / D 311 – úhrada ODD odběratelem na b.ú. dodavatele (zároveň se jedná o doplatek rozdílu mezi DPH 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 343 / D 343.900 – předpis na doplatek dodatečně vyměřeného DPH vůči FÚ (u dodavatele). 5.376,60 Kč MD 343.900 / D 221 – úhrada doplatku dodatečně vyměřeného DPH na FÚ dodavatelem. Podotýkáme, že máme za to, že se v úč. v programu Pohoda, ve kterém účtujeme, musí vystavit faktura na opravené částky (zde vč. 21% DPH), pokud potřebujeme provést požadovanou opravu vůči FÚ. V opačném případě nám konkrétně program Pohoda nevystavoval správně dodatečné DPH + násl. KH. Tzn. částky v pův. faktuře jsme přepsali na nové (celková částka fakturace tak vychází na 108 428,10 Kč vč. 21% DPH) a až následně jsme mohli vystavit skrz program dodatečné DPH + následné KH. Po zaúčtování shora uvedeného na straně MD účtu 311 vzniká přebytečný zůstatek ve výši 5.376,60 Kč – tento neumíme zlikvidovat v programu jinak, než-li tzv. „bez vazby“. Tím by byl shora uvedený případ účetně vyřešen, ovšem nejsme si jisti, zda je takové řešení správné. Napadl nás také případný zápočet, ale po hlubším zkoumání nám v rámci tohoto úč. případu nepřišel vhodný.

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Jinými slovy, Nejvyšší správní soud není názoru, že by správce daně porušil zákon tím, že stěžovatelce umožnil dále obchodovat s dodavatelem, o kterém věděl, že nepodává kontrolní hlášení. Ze zákona nevyplývá povinnost správce daně informovat stěžovatelku o tom, že jeden z jejích obchodních partnerů nepodává kontrolní hlášení.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty za nesplnění povinností související s kontrolním hlášením. O promíjení musí být požádáno do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Dobrý den, český plátce DPH poskytuje služby autoservisu. Auto si u něj nechal opravit rakouský podnikatel, který není plátcem DPH (avšak osoba povinná k dani). Domnívám se, že vzhledem k tomu, že se jedná o službu poskytnutou na MOVITÉ věci, bude místem plnění sídlo odběratele a mělo by se tak jednat o poskytnutí služby mimo tuzemsko a plnění by mělo projít souhrnným hlášením (tzn. DPH si v reverse charge řeší odběratel na území AT). Ze subjektu AT tento obchod udělá minimálně osobu identifikovanou (optikou české legislativy). Jak však postupovat, když neznáme přidělené DIČ? Jak takové plnění promítnout do přiznání DPH a SH? Předem děkuji za odpověď

Česká společnost plátce DPH nakupuje zboží od polské společnosti . Česká společnost ihned prodává toto zboží odběrateli plátci DPH v Rumunsku. Zboží je přepraveno z Polska přímo do Rumunska, přepravuje zajištuje česká společnost prostřednictvím dopravce, od kterého má veškeré doklady prokazující fyzický pohyb zboží z Polska do Rumunska. Jedná se o třístranný obchod? Jak bude česká společnost postupovat z hlediska DPH? Česká společnost nákup zboží z Polska - pořízení zboží z EU? Česká společnost prodej do Rumunska - osvobozené dodání zboží do JČS? 

Daňový subjekt nezareagoval na výzvu k podání následného kontrolního hlášení. Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení marně uplynula 25. 9. 2023, daňový subjekt podal následné kontrolní hlášení až 1. 11. 2023, kde potvrdil správnost údajů. Přišel platební výměr na pokutu za nepodání následného kontrolního hlášení ve lhůtě stanovené výzvou v poloviční výši 15 000 Kč, protože se jedná o čtvrtletního plátce. Existuje možnost prominutí pokuty dle pokynu GFŘ-D-29? 

Právnická osoba, plátce DPH pravidelně odebírá zboží od dodavatele. Dodavatel mu poskytl mrazák a vystavil na něj standardní daňový doklad 16 500 Kč + DPH 3 465 Kč a uvedl na něm tyto podmínky: Platební podmínky: platební forma – převodem. A zároveň bylo uvedeno: „Tento daňový doklad neplaťte, slouží jako kupní smlouva k zapůjčenému zařízení na dobu 5 let. Firma XY (dodavatel) od vás bude požadovat roční odběr zboží za 240 tisíc bez DPH. V případě nedodržení stanoveného limitu vám budeme účtovat na konci daného roku nebo začátkem nového roku částku 3 300 bez DPH z celkové kupní ceny. A naopak, při dodržení odběru ve smluvené výši, vám bude každý rok odečteno z celkové kupní ceny zapůjčeného zařízení 3 300 bez DPH. Po uplynutí 5 let smlouvy v platnosti vám bude automaticky převedeno do vašeho majetku." 1) Jak zaúčtovat prvotní doklad? Lze nárokovat DPH? Tudíž návaznost na kontrolní hlášení. 2) Jak likvidovat daňový doklad? Každoročně část ve výši 3 300 Kč + DPH. Zřejmě žádný doklad o tom vydávat nebudou, anebo celou částku daňového dokladu vyúčtovat do výnosů?

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o DPH, která je součástí tzv. konsolidačního balíčku (Sněmovní tisk 488/Senátní tisk 161) dochází ke zrušení dvou snížených sazeb DPH(15 % a 10 %), od 1. 1. 2024 by měla být účinná pouze jedna snížená sazba DPH (12 %). V důsledku toho dojde k menším úpravám elektronického formuláře kontrolního hlášení a daňového přiznání k DPH, týkajícím se zejména popisů vybraných položek těchto formulářů. Tyto úpravy budou předmětem aktualizace vyhlášky 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, která bude zveřejněna ve Sbírce zákonů po přijetí novely zákona o DPH. Vzhledem k dotazům veřejnosti upozorňujeme předem na následující úpravy.  

Společnost fyzických osob (dříve sdružení bez právní subjektivity) – jak správně postupovat z hlediska DPH při rozdělení zisku této společnosti? Vedení účetnictví a administrativy celé společnosti (sdružení) má na starosti společník číslo 1. Fakturace ve společnosti během roku probíhala tak, že třetí osobě fakturoval společník číslo 1 a ostatní společníci pak fakturovali tomuto společníkovi číslo 1 uskutečnění plnění ve výši svého podílu na společnosti. Obdobně se postupovalo i u přijatých zdanitelných plnění. Ještě před koncem roku společnost zanikla, byl vytvořen zisk k rozdělení. Společník číslo 1 chce po ostatních, aby mu svůj podíl na zisku (vypořádací podíl) vyfakturovali a tuto fakturu vykázali ve svém přiznání k DPH a KH. Je to tak správně? Jedná se o převod peněžních prostředků (nejde o žádný jiný majetek). Dojde k uskutečnění zdanitelného plnění? 

Český programátor OSVČ, plátce DPH, poskytne služby osobě povinné k dani se sídlem v Turecku, spotřeba služby v Turecku. Žádné další příjmy nemá. Fakturace bude bez daně, přiznání k DPH vyplní pouze řádek 26, kontrolní ani souhrnné hlášení nepodává?