Souhrnné a kontrolní hlášení

Pokud nám do datové schránky přijde výzva na kontrolní hlášení a datová schránka byla otevřena, bylo tedy doručeno, je na odpověď 5 dní nebo 17 dní, a pracovních nebo kalendářních? Pokud nestihneme odpovědět ve stanovené lhůtě, je automaticky sankce a v jaké výši?

Naše malá s. r. o. (stavební činnost) je plátcem DPH. Vystavujeme faktury pro plátce DPH, neplátce DPH i občany (nepodnikající osoby). Bohužel nám podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH nesdělují svá DIČ. Vystavená faktura nad 10 000 Kč by měla být v kontrolním hlášení zaznamenána v oddíle A4, ale pokud nemáme od odběratele DIČ, nám náš účetní program (což je pochopitelné) nedovoluje tuto vystavenou fakturu zaznamenat do oddílu A4, ale rovnou se mi vydaná faktura vykáže v oddíle A5, kde se mi evidují doklady do 10 000 Kč a vystavené faktury pro nepodnikající osoby. Poslední zakázaku jsme měli pro Obecní úřad (neplátce), kontaktní údaje nám obec uvedla bez DIČ a dále jsme vystavili fakturu pro podnikatele fyzickou osobu, neplátce DPH. Pokud nevím DIČ, mohu nechat vystavené faktury v oddíle A5 nebo musíme vyžadovat sdělení DIČ? 

DUZP u faktury přijaté je 31. 3. 2025, datum vystavení je 14. 4. 2025, závazek tedy došel až v 4/2025, DPH mám tedy přiznat v 3/2025 nebo až 4/2025, a jak je to u režimu PDP?

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Český plátce DPH fakturuje stavební práce na nemovitosti nacházející se na Slovensku české společnosti, která však je plátcem DPH i na Slovensku, má přiděleno slovenské DIČ. Jak postupuje CZ plátce, dodavatel prací? Na faktuře uvede slovenské DIČ odběratele a faktura bude v režimu přenesení daňové povinnosti? V přiznání k DPH dodavatel uvede hodnotu plnění na ř. 21 a podává souhrnné hlášení?

Stěžovateli je možno rovněž obecně přisvědčit v tom, že vykázání dodávek v kontrolním hlášení ze strany dodavatele nelze považovat za zcela formální důkaz, který by byl bez významu, respektive důkazní síly. Nejednalo se zde o kontrolní hlášení samotného stěžovatele, ale jeho dodavatele, a lze tedy usuzovat na to, že dodavatel tímto krokem v rozhodné době minimálně nepřímo potvrdil poskytnutí daného plnění. Jedná se tak o dílčí nepřímý důkaz (střípek mozaiky), který v provázaném komplexu dalších shromážděných důkazů a zjištění svědčí bez vážných pochybností o tom, že stěžovateli bylo deklarované plnění skutečně poskytnuto.

Máme nového dodavatele zboží z Finska. Vzhledem k tomu, že jsme nový odběratel musíme hradit zboží předem. Máme první objednávku a obdrželi jsme rovnou konečnou fakturu s tím že je vystavena v souladu se směrnicí o DPH (EU) 2006/112/ES. Ověřovali jsem si to u dodavatele několikrát a tato faktura došlá v červenci 2025 je jedinná a konečná kterou obdržíme. Vzhledem k tomu, že fyzické dodání zboží proběhne až v roce 2026 máme nyní na základě této faktury Přiznat daň podle §25 odst. 1 (faktura přišla dříve) a pokud ano tak můžeme v ten samý okamžik uplatnit odpočet? Nebo je to správně jinak? 

Plátce daně pořídil zboží z JČS (Itálie). Zboží bylo placeno 100 % předem zálohově. Zboží je dodáno již měsíc do ČR a dodavatel se nemá k zaslání faktury. I přes opakované urgence odepisuje, že nás účetní oddělení bude v budoucnu kontaktovat. Italský zákon o DPH asi neznáte, ale zajímalo by mě jestli je v evrovpské směrnici pro DPH určeno do kdy má být daňový doklad vystaven. A dále jak mám postupovat v případě kontrolního hlášení, kde se uvádí číslo daňového dokladu, které právě nemáme k dispozici. Máme tam uvést pořízení bez dokladu?

Český plátce DPH, spol. X, provádí montážní práce na strojích (nikoliv na nemovitostech) pro německého plátce DPH. Český plátce X není v Německu registrován k DPH. Český plátce X si na určitou část prací objedná subdodavatele spol. Y (českého plátce DPH), který do Německa dodá materiál vč. montáže. Neboť je místem plnění Německo, v jakém režimu bude vystavena faktura subdodavatele spol. Y pro spol. X, tj. mezi českými plátci DPH? Kde spol. X fakturu od subdodavatele spol. Y zaznamená v daňovém přiznání k DPH. Uvádí se toto plnění v souhrnném hlášení nebo v KH? Má některý z českých plátců DPH povinnost registrovat se k DPH v Německu?

Při poskytování ubytovacích služeb přes Airbnb je z celkové hodnoty služby odečtena provize a na účet od Airbnb chodí částka již ponížená. Odvádím DPH z celé částky, doufám že správně. Následně jednou měsíčně je vystavena od Airbnb faktura za provize, kde je vyčíslena částka + DPH. Domnívám, se že by měl být stejný postup jako v případě Bookingu, který vystavuje faktury za provize neobsahující DPH. Má tedy Airbnb jiný režim a jak provizi zohlednit v daňovém přiznání a kontrolním hlášení?

Od roku 2025 platí u odběratele možnost snížení odpočtu daně u neuhrazené pohledávky více než 6 měsíců po splatnosti. Týká se to jen pohledávek do 10 000 Kč včetně DPH, přičemž částkou 20 000 Kč je limitován také jejich roční úhrn vůči jednomu dlužníkovi. Příklad: Dodavatel bude mít 3 pohledávky více než 6 měsíců po splatnosti u stejného odběratele vzniklé v r. 2025, všechny do 10 000 Kč vč. DPH, jejich celková výše do 20 000 Kč. Do konce roku už žádné práce nebude tomuto odběrateli fakturovat. Dluh bude vymáhat dvakrát písemně. Limit pohledávek do 10 000 Kč vč. DPH se týká jejich nedoplatku, nebo výše pohledávky v době vystavení faktury? Pokud by měl dodavatel 4 pohledávky do 10 000 Kč s tím, že hodnotou čtvrté pohledávky by již byl převýšen limit 20 000 Kč, mohl by snížit DPH na výstupu alespoň ze 3 pohledávek a ze čtvrté pouze částečně, do celkové výše 20 000 Kč? Kde se naopak bude uvádět případné zvýšení DPH v případě, že odběratel dluh doplatí? Stačí pro prokázání dvou písemných vymáhání mít uložený e-mail, nebo je třeba poslat datovou schránkou a mít uloženou doručenku? Jakým způsobem se bude snížení odpočtu provádět? Předpokládáme, že pouze nějakým způsobem v přiznání k DPH? V jakých řádcích? Bude se promítat i do kontrolního hlášení? 6) Bude nutné ke snížení odpočtu něco na FÚ dokládat?

Tuzemský plátce DPH nakoupí od slovenského podnikatele - neplátce DPH zboží v hodnotě 5000 Kč. Musí tuzemský plátce provést samovyměření? Má nárok na odpočet? Do jakých řádků DPH a KH se promítne?

Vystavujeme fakturu z.s (zapsaný spolek) s platným IČO, ale bez platného DIČ tudíž se jedná o neplátce. Fakturovaná částka převyšuje částku 10tisíc korun včetně daně. Dle Pokynů ke Kontrolníhu hlášení není zcela jasné do jaké sekce hlášení se má částka vykázat. Jestli do sekce A4 nebo sekce A5? Dle našeho soudu by se mělo vykázat v A5 bez rozdílu částky, protože nemáme platné DIČ, pod kterým by se dalo vykázat v sekci A4. Zároveň daný spolek nebudeme mít povinnost podat KH, tudíž není možné provést kontrolu s protistranou, pokud uvedeme transakci v sekci A4 pod číslem CZ+IČO.

OSVČ provozuje obchod s potravinami, je plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Rád bych se ujistil, zda je možné tržby evidovat souhrnně jednou měsíčně, nebo zda existuje zákonná lhůta, ve které musí být tržby zaúčtovány (např. denně nebo týdně). Stejná otázka platí i pro OSVČ, který provozuje občerstvení. Je zde možnost zaúčtovat tržby jednou měsíčně, nebo je nutné je evidovat v jiných intervalech? V obou případech se DPH odvádí měsíčně. 

Plátci může kromě povinnosti podat přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolní hlášení vzniknout také povinnost podat souhrnné hlášení. Toto tvrzení se přitom podává zejména na uskutečněné transakce do jiných členských států Evropské unie. V případě, že souhrnné hlášení není podáno řádně a včas, může být stanovena pokuta za povinnosti nepeněžité povahy či může dojít k tomu, že bude plátce vyzván k opravě, nebo také může dojít k tomu, že správce daně začne iniciovat kontrolní postupy. Povinnost podat souhrnné hlášení má také identifikovaná osoba. Tento článek shrnuje základní informace pro podávání souhrnného hlášení.