Souhrnné a kontrolní hlášení

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Účetní jednotka, ve vnitřní směrnici stanoveno použití ročního pevného kurzu. Tímto kurzem se řídí přepočet banky i závazků, pohledávek? Pokud i závazku (např. faktury přijaté), který tedy zaúčtuji naším pevným kurzem, jak promítnu do DPH přijatou fakturu, která má na sobě jiný kurz, a tím pádem by nesedělo v kontrolním hlášení? Pokud závazek bude účtován pevným kurzem a uhradíme z CZK účtu, kde bude určitě jiný kurz, rozdíl půjde do kurzových rozdílů? 

Obdrželi jsme fakturu od dodavatele, který na faktuře uvádí VAT číslo s předponou GB (UK). Dodavatel uvádí, že po registraci našeho CZ VAT čísla je plnění považováno za B2B a že je správné, aby na fakturách nadále uváděl své GB VAT číslo. Zároveň sděluje, že jejich EU VAT číslo (které bylo použito na starších fakturách) již nemá být nadále aplikováno. Na druhou stranu jsem je upozornil, že vzhledem k tomu, že Spojené království není součástí EU, nelze reverse charge uplatnit pouze na základě GB VAT čísla a že by měl být uveden EU VAT identifikátor dodavatele. Je v tomto případě možné uplatnit režim reverse charge, když dodavatel bude trvat na tom, že tam nechá předponu GB? Jedná o pořízení služby ze třetí země a jaký je správný postup z pohledu DPH, zda je nutné trvat na vystavení opravené faktury s EU VAT číslem dodavatele, nebo zda lze fakturu zpracovat v současné podobě?

Odběratel obdržel od dodavatele opravný daňový doklad, který je nad deset tisíc korun dne 16. 12. 2025 k původní faktuře, kde je DUZP 18. 9. 2025, kterou máme v účetnictví. Zároveň obdržel novou fakturu, která je také nad 10 000 Kč. DUZP na opravném daňovém dokladu je 2. 10. 2025 a na nové faktuře 5. 9. 2025. Oba doklady byly dodány emailem dne 16. 12. 2025. Žádná jiná komunikace ohledně dodání dokladů s dodavatelem není, jen ze dne 16. 12. 2025. Můžeme opravný daňový doklad dát do kontrolního hlášení za prosinec 2025 s DUZP 16. 12. 2025? 

V měsíci říjnu vystavím fakturu s plněním dodání zboží do jiného státu EU. V měsíci listopadu mám k dokladu vystaveném v říjnu opravný daňový doklad k části plnění. Měsíc říjen mám dávno uzavřený. Musím udělat nové (následné) souhrnné hlášení k měsíci říjnu nebo mohu dát ODD vystavený v listopadu do souhrnného hlášení v listopadu, když jiné plnění nebylo a ODD se vykazuje v záporné částce? Pokud budu opravovat měsíc říjen, tak musím udělat i nové dodatečné přiznání k DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, má automobil na operativní leasing. Datum splatnosti je vždy 1. daného měsíce. Splátku za leden 2026 už kolega uhradil 29. 12. 2025. Jak tuto splátku v bance zaúčtovat? Předpokládám, že do DPH a KH jde doklad až v lednu, bez ohledu na datum zaplacení. 

V měsíci 10/2025 byla vystavena faktura na odběratele (neplátce DPH – nepodnikající osoba), která dosud není uhrazená. Byla vystavena na základě fakturačních údajů uvedených v e-mailu od dotyčného. Nyní v 12/2025 jsme při vymáhání zjistili, že dotyčny v rom říjnu nahlásil fakturační údaje na jednatele společnosti, ale faktura měla být vystavena na danou společnost (plátce DPH). Jak nyní postupovat? Přečetli jsme si veškeré info ohledně oprav základu daně ale špatného odběratele jsme nenašli. Potřebujeme to mít však vše formálně v pořádku, jelikož společnost, na kterou má faktura být s ní s největší pravděpodobností nebude souhlasit a tedy budeme pohledávku soudně vymáhat. Přepokládám, že bude potřeba vystavit opravný daňový doklad na původního odběratele (neplátce) a vystavit nový daňový doklad na danou společnost. Pokud to tak je, pak nás zajímají data na dokladech vč. DUZP a případné povinnosti podávdat dodatečné DPH? Nebo je možné jen změnit odběratele na původí faktuře a poslat pouze následné KH? 

Firma se stala plátcem DPH, bude podávat první daňové přiznání. Má v evidenci zásoby za 50 000 Kč a drobný majetek za 60 000 Kč, které k datu registrace neměla spotřebovány a byly nakoupeny do 12 měsíců před registrací. A dále stroj za 100 000 Kč (dlouhodobý majetek), který byl nakoupeny 14 měsíců před registrací? Mohu stroj uplatnit? Jak je myšleno v § 79 odst. 2 bod 5, že lze zahrnout zboží a služby v období 60 měsíců? Na jaký řádek tyto položky v DPH uvedu a vstupuje do KH?

OSVČ, plátce DPH, provozuje ubytovací služby v ČR. V jakém režimu DPH bude vystavena faktura hostovi - plátci EU za ubytování – reverse charge, nebo česká DPH 12%? Do jakých řádků daňového přiznání se uskutečněné plnění promítne?

Společnost s r. o., plátce DPH, má operativní leasing na auto. Měsíční splátka vč. DPH je 8 385 Kč a DUZP a zároveň datum splatnosti je 15. den v měsíci. Splátka za listopad byla ale už uhrazena v říjnu. Jak postupovat v případě přiznání k DPH? Je to tak, že tato poslední splátka musí být uvedena až v listopadu s datem 15.11. bez ohledu na skutečnou úhradu? Prosím ještě o odpověď na druhý dotaz týkající se splátkového kalendáře. Celková hodnota splátkového kalendáře je 300 000 Kč, tudíž by měl v kontrolním hlášení spadat do oddílu B2. My jsme omylem zařadili splátku do oddílu B3 (jednotlivé splátky jsou ve výši 8 385 Kč). Je nutné tuto chybu opravit a vystavit následné kontrolní hlášení? Hrozí nám v tomto případě nějaká pokuta či penále? 

Pokud nám do datové schránky přijde výzva na kontrolní hlášení a datová schránka byla otevřena, bylo tedy doručeno, je na odpověď 5 dní nebo 17 dní, a pracovních nebo kalendářních? Pokud nestihneme odpovědět ve stanovené lhůtě, je automaticky sankce a v jaké výši?

Naše malá s. r. o. (stavební činnost) je plátcem DPH. Vystavujeme faktury pro plátce DPH, neplátce DPH i občany (nepodnikající osoby). Bohužel nám podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH nesdělují svá DIČ. Vystavená faktura nad 10 000 Kč by měla být v kontrolním hlášení zaznamenána v oddíle A4, ale pokud nemáme od odběratele DIČ, nám náš účetní program (což je pochopitelné) nedovoluje tuto vystavenou fakturu zaznamenat do oddílu A4, ale rovnou se mi vydaná faktura vykáže v oddíle A5, kde se mi evidují doklady do 10 000 Kč a vystavené faktury pro nepodnikající osoby. Poslední zakázaku jsme měli pro Obecní úřad (neplátce), kontaktní údaje nám obec uvedla bez DIČ a dále jsme vystavili fakturu pro podnikatele fyzickou osobu, neplátce DPH. Pokud nevím DIČ, mohu nechat vystavené faktury v oddíle A5 nebo musíme vyžadovat sdělení DIČ? 

DUZP u faktury přijaté je 31. 3. 2025, datum vystavení je 14. 4. 2025, závazek tedy došel až v 4/2025, DPH mám tedy přiznat v 3/2025 nebo až 4/2025, a jak je to u režimu PDP?

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Český plátce DPH fakturuje stavební práce na nemovitosti nacházející se na Slovensku české společnosti, která však je plátcem DPH i na Slovensku, má přiděleno slovenské DIČ. Jak postupuje CZ plátce, dodavatel prací? Na faktuře uvede slovenské DIČ odběratele a faktura bude v režimu přenesení daňové povinnosti? V přiznání k DPH dodavatel uvede hodnotu plnění na ř. 21 a podává souhrnné hlášení?

Stěžovateli je možno rovněž obecně přisvědčit v tom, že vykázání dodávek v kontrolním hlášení ze strany dodavatele nelze považovat za zcela formální důkaz, který by byl bez významu, respektive důkazní síly. Nejednalo se zde o kontrolní hlášení samotného stěžovatele, ale jeho dodavatele, a lze tedy usuzovat na to, že dodavatel tímto krokem v rozhodné době minimálně nepřímo potvrdil poskytnutí daného plnění. Jedná se tak o dílčí nepřímý důkaz (střípek mozaiky), který v provázaném komplexu dalších shromážděných důkazů a zjištění svědčí bez vážných pochybností o tom, že stěžovateli bylo deklarované plnění skutečně poskytnuto.

Máme nového dodavatele zboží z Finska. Vzhledem k tomu, že jsme nový odběratel musíme hradit zboží předem. Máme první objednávku a obdrželi jsme rovnou konečnou fakturu s tím že je vystavena v souladu se směrnicí o DPH (EU) 2006/112/ES. Ověřovali jsem si to u dodavatele několikrát a tato faktura došlá v červenci 2025 je jedinná a konečná kterou obdržíme. Vzhledem k tomu, že fyzické dodání zboží proběhne až v roce 2026 máme nyní na základě této faktury Přiznat daň podle §25 odst. 1 (faktura přišla dříve) a pokud ano tak můžeme v ten samý okamžik uplatnit odpočet? Nebo je to správně jinak? 

Plátce daně pořídil zboží z JČS (Itálie). Zboží bylo placeno 100 % předem zálohově. Zboží je dodáno již měsíc do ČR a dodavatel se nemá k zaslání faktury. I přes opakované urgence odepisuje, že nás účetní oddělení bude v budoucnu kontaktovat. Italský zákon o DPH asi neznáte, ale zajímalo by mě jestli je v evrovpské směrnici pro DPH určeno do kdy má být daňový doklad vystaven. A dále jak mám postupovat v případě kontrolního hlášení, kde se uvádí číslo daňového dokladu, které právě nemáme k dispozici. Máme tam uvést pořízení bez dokladu?

Český plátce DPH, spol. X, provádí montážní práce na strojích (nikoliv na nemovitostech) pro německého plátce DPH. Český plátce X není v Německu registrován k DPH. Český plátce X si na určitou část prací objedná subdodavatele spol. Y (českého plátce DPH), který do Německa dodá materiál vč. montáže. Neboť je místem plnění Německo, v jakém režimu bude vystavena faktura subdodavatele spol. Y pro spol. X, tj. mezi českými plátci DPH? Kde spol. X fakturu od subdodavatele spol. Y zaznamená v daňovém přiznání k DPH. Uvádí se toto plnění v souhrnném hlášení nebo v KH? Má některý z českých plátců DPH povinnost registrovat se k DPH v Německu?

Při poskytování ubytovacích služeb přes Airbnb je z celkové hodnoty služby odečtena provize a na účet od Airbnb chodí částka již ponížená. Odvádím DPH z celé částky, doufám že správně. Následně jednou měsíčně je vystavena od Airbnb faktura za provize, kde je vyčíslena částka + DPH. Domnívám, se že by měl být stejný postup jako v případě Bookingu, který vystavuje faktury za provize neobsahující DPH. Má tedy Airbnb jiný režim a jak provizi zohlednit v daňovém přiznání a kontrolním hlášení?