Souhrnné a kontrolní hlášení

Společnost s r. o., český plátce DPH, koupil regály z Polska od plátce. Ten fakturu vystavil bez polského DPH. Cenu za zboží uvedl v polských zlotých, ale i v Kč podle přepočtu polské národní banky. Fakturu česká s. r. o. zaplatila dle částky uvedené na faktuře v Kč. Jak má postupovat česká s. r. o., když je na faktuře vyčíslená částka i v Kč, a ne jen ve zlotých? Má přesto přepočítávat částku dle kurzu ČNB platného pro daný den, nebo může vycházet z částky, která je vyčíslena na této polské faktuře i v Kč? Pokud by se musel použít kurz ČNB pro přepočet a reverse charge, rozdílná zaplacená částka se zaúčtuje jako kurzový rozdíl? 
Vydáno: 18. 03. 2024
Máme fakturu za registraci domény - služba ze Švýcarska, kde je uvedeno jejich DIČ. Jsme plátci DPH v ČR. Do kterých řádků přiznání DPH uvést a bude též uvedeno i v KH?
Vydáno: 13. 02. 2024
V rámci 2/2023 muselo být podáno dodatečné DPH + následné KH, neboť za provedené služby měla být dodavatelem zohledněna vyšší sazba DPH, než-li původně vykázaná. Směrem k odběrateli tak musela být dodavatelem provedena oprava na vyšší sazbu DPH - z 15% na 21% (mj. dle vyměření nové výše DPH od FÚ, které dodavatel akceptoval). Faktura dodavatele zněla původně celkem na 103.051,50 Kč vč. 15% DPH (89.610 Kč + 13.441,50 Kč), následně musela být opravena na vyšší částku 108.428,10 Kč vč. 21% (89.610 Kč + 18.818,10 Kč). Vznikl tak rozdíl mezi DPH ve výši 5.376,60 Kč, na který byl vystaven opravný daňový doklad (dále jen „ODD“) - tuto doměřenou částku DPH odběratel uhradil dodavateli na jeho b.ú. (proti vystavenému ODD). Následně byl tento rozdíl v DPH (5.376,60 Kč) dodavatelem poukázán (přeposlán) na b.ú. FÚ (jakožto doměřený doplatek DPH). Při účtování tohoto účetního případu nám nevychází zejména zůstatek účtu 311 na MD (viz níže). Je tedy možné, že na celou situaci nahlížíme nevhodně, prosíme tak o přesný postup zaúčtování úč. případu. Prozatím jsme zaúčtovali následovně: 89.610 Kč MD 311 / D 602 - faktura vydaná za prodej služeb, 18.818,10 Kč MD 311 / D 343 - DPH 21% z faktury vydané. 103.051,50 Kč MD 221 / D 311 – úhrada faktury dodavatelem odběrateli (v pův. výši, tj. ještě s 15% DPH a v době, kdy ještě nebyly informace o doměrku DPH známy). 5.376,60 Kč MD 311 / D 343 – odběrateli vystaven ODD na novou výši DPH (rozdíl DPH mezi 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 221 / D 311 – úhrada ODD odběratelem na b.ú. dodavatele (zároveň se jedná o doplatek rozdílu mezi DPH 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 343 / D 343.900 – předpis na doplatek dodatečně vyměřeného DPH vůči FÚ (u dodavatele). 5.376,60 Kč MD 343.900 / D 221 – úhrada doplatku dodatečně vyměřeného DPH na FÚ dodavatelem. Podotýkáme, že máme za to, že se v úč. v programu Pohoda, ve kterém účtujeme, musí vystavit faktura na opravené částky (zde vč. 21% DPH), pokud potřebujeme provést požadovanou opravu vůči FÚ. V opačném případě nám konkrétně program Pohoda nevystavoval správně dodatečné DPH + násl. KH. Tzn. částky v pův. faktuře jsme přepsali na nové (celková částka fakturace tak vychází na 108 428,10 Kč vč. 21% DPH) a až následně jsme mohli vystavit skrz program dodatečné DPH + následné KH. Po zaúčtování shora uvedeného na straně MD účtu 311 vzniká přebytečný zůstatek ve výši 5.376,60 Kč – tento neumíme zlikvidovat v programu jinak, než-li tzv. „bez vazby“. Tím by byl shora uvedený případ účetně vyřešen, ovšem nejsme si jisti, zda je takové řešení správné. Napadl nás také případný zápočet, ale po hlubším zkoumání nám v rámci tohoto úč. případu nepřišel vhodný.
Vydáno: 09. 02. 2024
Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 
Vydáno: 09. 02. 2024
  • Článek
Jinými slovy, Nejvyšší správní soud není názoru, že by správce daně porušil zákon tím, že stěžovatelce umožnil dále obchodovat s dodavatelem, o kterém věděl, že nepodává kontrolní hlášení. Ze zákona nevyplývá povinnost správce daně informovat stěžovatelku o tom, že jeden z jejích obchodních partnerů nepodává kontrolní hlášení.
Vydáno: 31. 01. 2024
Dobrý den, český plátce DPH poskytuje služby autoservisu. Auto si u něj nechal opravit rakouský podnikatel, který není plátcem DPH (avšak osoba povinná k dani). Domnívám se, že vzhledem k tomu, že se jedná o službu poskytnutou na MOVITÉ věci, bude místem plnění sídlo odběratele a mělo by se tak jednat o poskytnutí služby mimo tuzemsko a plnění by mělo projít souhrnným hlášením (tzn. DPH si v reverse charge řeší odběratel na území AT). Ze subjektu AT tento obchod udělá minimálně osobu identifikovanou (optikou české legislativy). Jak však postupovat, když neznáme přidělené DIČ? Jak takové plnění promítnout do přiznání DPH a SH? Předem děkuji za odpověď
Vydáno: 18. 12. 2023
Česká společnost plátce DPH nakupuje zboží od polské společnosti . Česká společnost ihned prodává toto zboží odběrateli plátci DPH v Rumunsku. Zboží je přepraveno z Polska přímo do Rumunska, přepravuje zajištuje česká společnost prostřednictvím dopravce, od kterého má veškeré doklady prokazující fyzický pohyb zboží z Polska do Rumunska. Jedná se o třístranný obchod? Jak bude česká společnost postupovat z hlediska DPH? Česká společnost nákup zboží z Polska - pořízení zboží z EU? Česká společnost prodej do Rumunska - osvobozené dodání zboží do JČS? 
Vydáno: 04. 12. 2023
Daňový subjekt nezareagoval na výzvu k podání následného kontrolního hlášení. Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení marně uplynula 25. 9. 2023, daňový subjekt podal následné kontrolní hlášení až 1. 11. 2023, kde potvrdil správnost údajů. Přišel platební výměr na pokutu za nepodání následného kontrolního hlášení ve lhůtě stanovené výzvou v poloviční výši 15 000 Kč, protože se jedná o čtvrtletního plátce. Existuje možnost prominutí pokuty dle pokynu GFŘ-D-29? 
Vydáno: 27. 11. 2023
Právnická osoba, plátce DPH pravidelně odebírá zboží od dodavatele. Dodavatel mu poskytl mrazák a vystavil na něj standardní daňový doklad 16 500 Kč + DPH 3 465 Kč a uvedl na něm tyto podmínky: Platební podmínky: platební forma – převodem. A zároveň bylo uvedeno: „Tento daňový doklad neplaťte, slouží jako kupní smlouva k zapůjčenému zařízení na dobu 5 let. Firma XY (dodavatel) od vás bude požadovat roční odběr zboží za 240 tisíc bez DPH. V případě nedodržení stanoveného limitu vám budeme účtovat na konci daného roku nebo začátkem nového roku částku 3 300 bez DPH z celkové kupní ceny. A naopak, při dodržení odběru ve smluvené výši, vám bude každý rok odečteno z celkové kupní ceny zapůjčeného zařízení 3 300 bez DPH. Po uplynutí 5 let smlouvy v platnosti vám bude automaticky převedeno do vašeho majetku." 1) Jak zaúčtovat prvotní doklad? Lze nárokovat DPH? Tudíž návaznost na kontrolní hlášení. 2) Jak likvidovat daňový doklad? Každoročně část ve výši 3 300 Kč + DPH. Zřejmě žádný doklad o tom vydávat nebudou, anebo celou částku daňového dokladu vyúčtovat do výnosů?
Vydáno: 27. 10. 2023
V souvislosti s připravovanou novelou zákona o DPH, která je součástí tzv. konsolidačního balíčku (Sněmovní tisk 488/Senátní tisk 161) dochází ke zrušení dvou snížených sazeb DPH(15 % a 10 %), od 1. 1. 2024 by měla být účinná pouze jedna snížená sazba DPH (12 %). V důsledku toho dojde k menším úpravám elektronického formuláře kontrolního hlášení a daňového přiznání k DPH, týkajícím se zejména popisů vybraných položek těchto formulářů. Tyto úpravy budou předmětem aktualizace vyhlášky 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, která bude zveřejněna ve Sbírce zákonů po přijetí novely zákona o DPH. Vzhledem k dotazům veřejnosti upozorňujeme předem na následující úpravy.  
Vydáno: 23. 10. 2023
Společnost fyzických osob (dříve sdružení bez právní subjektivity) – jak správně postupovat z hlediska DPH při rozdělení zisku této společnosti? Vedení účetnictví a administrativy celé společnosti (sdružení) má na starosti společník číslo 1. Fakturace ve společnosti během roku probíhala tak, že třetí osobě fakturoval společník číslo 1 a ostatní společníci pak fakturovali tomuto společníkovi číslo 1 uskutečnění plnění ve výši svého podílu na společnosti. Obdobně se postupovalo i u přijatých zdanitelných plnění. Ještě před koncem roku společnost zanikla, byl vytvořen zisk k rozdělení. Společník číslo 1 chce po ostatních, aby mu svůj podíl na zisku (vypořádací podíl) vyfakturovali a tuto fakturu vykázali ve svém přiznání k DPH a KH. Je to tak správně? Jedná se o převod peněžních prostředků (nejde o žádný jiný majetek). Dojde k uskutečnění zdanitelného plnění? 
Vydáno: 19. 10. 2023
Český programátor OSVČ, plátce DPH, poskytne služby osobě povinné k dani se sídlem v Turecku, spotřeba služby v Turecku. Žádné další příjmy nemá. Fakturace bude bez daně, přiznání k DPH vyplní pouze řádek 26, kontrolní ani souhrnné hlášení nepodává?
Vydáno: 27. 09. 2023
Účetní jednotka (neplátce v ČR, identifikovaná osoba) uskutečňuje pouze plnění osvobozená dle § 54 ZDPH s místem plnění v JČS EU. Musí podávat daňové přiznání k DPH a plnění uvádět na ř. 50? Je ÚJ povina podávat i souhrnné hlášení? Předpokládám správně, že dle § 6i ZDPH se poskytováním osvobozených služeb do JČS EU ÚJ nestane identifikovanou osobou? 
Vydáno: 25. 09. 2023
Český dodavatel fakturuje českému odběrateli v EUR. Odběratel poskytne dodavateli zálohu v EUR. Jak bude odběratel účtovat následující: 25. 7. úhrada přijaté ZF 1210 EUR (1000 EUR + 210 EUR) (účetní kurz 24,16). Zaúčtováno 29.233,6 Kč (314000/221). Následně odběratel obdrží od dodavatele daňový doklad k uhrazené záloze 1210 EUR (kurz dodavatele na daňovém dokladu 23,73). 23 730 Kč + 4983,3 = 28713,3 (314777,343/314000). Jak zaúčtovat rozdíl na účtu 314 000 ve výši 520,3 Kč? Je správné ho zaúčtovat na účet kursových rozdílů jako daňový náklad (563/314000)?
Vydáno: 20. 09. 2023
Společnost s r. o., plátce DPH, má přijatou fakturu na částku přes 10 000 Kč. Dodavatel je také plátce DPH, na faktuře je DIČ dodavatele i odběratele. Pokud bychom se rozhodli, že náklad je nedaňový a nechtěli ho do DPH zahrnout, nebude problém při párování faktur na FÚ? Musíme tuto fakturu uvádět do přiznání k DPH a kontrolního hlášení? 
Vydáno: 22. 08. 2023
Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, odebírá služby od firmy ze Slovenska, také plátce DPH. Na faktuře od dodavatele máme následující datumy: datum vystavení: 20.7.2023, datum odeslání: 20.7.2023, datum dodání: 5.7.2023. Fakturu posílají poštou, takže ji vždy obdržíme například po týdnu od vystavení, tj. 27.7.2023. Jak mám postupovat s datumy? Do účetnictví zapíšu fakturu v den, kdy ji fyzicky obdržíme, tj. 27.7.2023. Který datum vstupuje do Kontrolního hlášení? Datum vystavení faktury nebo datum dodání služby?
Vydáno: 14. 08. 2023
V praxi účtujeme náklady za energii k 31. 12. dle aktuálního stavu a poté rozdíl dle vyúčtování - konečné fakturaci v červnu. Zálohy vůbec neúčtujeme v průběhu roku, neuplatňujeme/nenárokujeme ani DPH. Může to takto být? Jak je to s vyúčtováním v červnu, když máme přeplatek přes 20 000 Kč vč. DPH a za energii nám budou vracet? Jedná se mi zejména o přiznání k DPH (to účtuji skutečnost) a kontrolní hlášení. Musí se uvést do kontrolního hlášení faktura na přeplatek za energie (přes 10 000 Kč), když jsme předtím DPH vůbec neuplatňovali? 
Vydáno: 17. 07. 2023
  • Článek
Plátci mají již od 1. 1. 2016 podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) povinnost předkládat kontrolní hlášení. Údaje vykazované plátcem v kontrolním hlášení za příslušné období musí odpovídat údajům vykázaným tímto plátcem v příslušných řádcích daňového přiznání. Plátce je přitom povinen podat v případě zjištění chybných či neúplných údajů následné kontrolní hlášení. Zatímco daňové přiznání je plátce povinen podat i v případě, že mu nevznikla povinnost přiznat daň, podobné pravidlo při podávávání kontrolních hlášení neplatí. Plátce tedy není povinen podávat nulová kontrolní hlášení, ačkoli v některých případech, jak je vysvětleno v dalším textu, je z praktických důvodů pro plátce výhodnější a bezpečnější nulové kontrolní hlášení podat. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny možné postupy v případě, kdy plátci nevznikla povinnost kontrolní hlášení podat.
Vydáno: 25. 05. 2023
  • Článek
Kontrolní hlášení podávají již několik let plátci DPH jakožto detail k příslušnému přiznání k DPH. V praxi jsou u kontrolních hlášení nastaveny poměrně krátké lhůty pro splnění určitých povinností. V případě nedodržení dané lhůty je pak obvykle daný plátce DPH sankcionován několikatisícovou pokutou. K 1. 1. 2023 pak došlo k novele několika pravidel pro kontrolní hlášení, která do určité míry upravila pravidla pro kontrolní hlášení. Tento článek se zabývá především pravidly pro lhůty v oblasti kontrolních hlášení a pro lepší pochopení článek obsahuje také několik praktických příkladů.
Vydáno: 05. 04. 2023