ESG
- Článek
Obsah, formu a způsob sestavení Zprávy o udržitelnosti upravuje směrnice 2013/34/EU , o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Od svého vzniku již zaznamenala sedm novel, což je ve srovnání s původní čtvrtou směrnicí EU poměrně rychlé tempo změn. Je to zrychlením ve všech oblastech života, včetně ekonomiky, politiky, financí, ale také celkového života společnosti ovlivněné technologiemi, změnami v životním prostředí a vztahy mezi lidmi. Protože regulace udržitelnosti v rámci administrativy EU se stala neudržitelnou, příliš byrokratickou a těžko zajistitelnou svojí náročnou legislativou a potřebou rozsáhlého finančního zabezpečení, Evropská komise (dále jen „EK“) navrhla rozvolnění pravidel pro nefinanční reporting. Firmy, kterých se měla týkat povinnost reportování už za letošní rok, budou moci zveřejnit zprávu o udržitelnosti až o dva roky později. Návrh změn EK se týká celého balíčku legislativy, a to směrnice o nefinančním reportingu (dále jen „CSRD“), taxonomie, směrnice due diligence (dále jen „CSDDD“) a také uhlíkového cla (dále jen „CBAM“). Podle komisaře pro hospodářství a produktivitu Valdise Dombrovskise „zjednodušení neznamená deregulaci. Jde o dosažení našich cílů chytřejším a méně zatěžujícím způsobem, aby se společnosti a zejména malé a střední podniky mohly soustředit na růst, zaměstnanost, inovace a pomohly nám zajistit ekologickou a digitální transformaci“.
- Článek
Jen pro forma – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) byl přijat nařízením Evropské komise v červenci 2021. Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na stránce Carbon Border Adjustment Mechanism. CBAM je novým mechanismem uhlíkového vyrovnávání na hranicích. Tzv. uhlíkové clo doplní současný systém obchodování s emisními povolenkami v Unii (EU ETS). Tento zaváděný mechanismus je jedním z ústředních pilířů ambiciózní agendy EU „Fit for 55“. Únik uhlíku není žádoucí, stejně jako přesun výroby s vysokými emisemi do zahraničí mimo EU, kde stačí splnit nižší standardy. Spotřeba emisí CO2 v rámci EU klesá již mnoho let. V porovnání emisí CO2 spojených s výrobou zboží pro EU a zboží vyrobeného v mimo EU, tak tyto jsou o cca 7 % vyšší.
- Článek
Průřezový standard ESRS 1 stanovuje základní principy pro vykazování udržitelnosti podle Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Definuje celkový přístup k ESG reportingu, rozsah jeho vykazování a přístup k posuzování materiality, čímž zajišťuje jeho konzistenci a srovnatelnost. Současně se zabývá problematikou vykazování udržitelnosti spolu s finančním výkaznictvím tím, že vyžaduje strukturované zveřejňování informací a propojení mezi finančními a nefinančními údaji. Druhým průřezovým standardem je standard ESRS 2, který stanovuje obecné požadavky na zveřejňování informací, které platí pro všechny standardy ESRS a tvoří základ pro celopodnikové ESG výkaznictví. Vyžaduje zveřejňování informací o řízení, včetně rolí a odpovědností řídících orgánů v oblasti udržitelnosti. Standard také stanovuje povinnost transparentně informovat o strategii, obchodním modelu a politikách společnosti v souvislosti s riziky a příležitostmi v oblasti udržitelnosti.
Nenechte si ujít nový článek, který se věnuje aktuálním otázkám ESG reportingu v České republice a legislativním změnám v této oblasti!
- Článek
Evropská komise představila návrh zásadních změn v oblasti reportingu o udržitelnosti (ESG) a povinností due diligence (CSDDD). Cílem je snížit administrativní zátěž pro podniky, zejména pro malé a střední podniky (SMEs), a zároveň zachovat ambice Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Návrh přináší řadu zjednodušení, odložení povinností a flexibilnější přístup k reportingu, což má podpořit konkurenceschopnost evropských firem.
- Článek
Novela zákona o účetnictví, jejíž účinnost se předpokládá od 1. ledna 2025, přináší důležité změny, zejména v oblasti kategorizace účetních jednotek a dočasných úlev v obsahu zpráv o udržitelnosti (ESG). Změny v peněžních kritériích kategorizace účetních jednotek jsou odrazem inflace v EU v předchozích letech. Dochází proto k navýšení peněžních kritérií kategorizace o 25 % (což ale není tak docela pravda). Pro účely správné kategorizace je pak třeba brát zřetel i na změněnou definici čistého obratu. Správná kategorizace účetní jednotky je přitom klíčová pro některé povinnosti týkající se vykazování informací v příloze v účetní závěrce, použití reálné hodnoty, v budoucnu pro povinnost zohlednění časové hodnoty peněz (diskontování).
- Článek
V rámci vykazování nefinančních informací, respektive informací o udržitelnosti, dochází k zásadní změně, nejen co se týče rozsahu působnosti a obsahového vymezení informací. Za jednu ze zásadních změn lze považovat i otázku ověření těchto informací. Zatímco v případě nefinančních informací uváděných v souladu se směrnicí NFRD se auditor pouze vyjádřil, že nefinanční informace byly vypracovány a uvedeny ve výroční zprávě, případně byla vypracována samostatná zpráva, tak v případě zprávy o udržitelnosti dochází již k věcnému/faktickému ověření vykazovaných informací. Zákon o auditorech , který částečně transponuje požadavky směrnice CSRD , navíc upravuje požadavky na ověření této zprávy, přičemž ověřování této zprávy by mělo být standardizováno. Podle zákona o auditorech může zprávu o udržitelnosti ověřovat pouze auditor nebo auditorská společnost splňující požadavky zákona o auditorech . Ověření zprávy o udržitelnosti je součástí auditorské činnosti.
- Článek
Můžeme si o zprávách o udržitelnosti myslet každý něco jiného – „že je to jen administrativa navíc“, „že to pomůže životnímu prostředí“, „že to pohřbí průmysl v Evropě“… ESG je téma, které k sobě váže vskutku širokou paletu názorů. Všeobecně platný a snad pragmatický závěr se dá učinit pouze jeden – budeme se s tím muset nějak vypořádat a nezbývá než se k tématu ESG postavit zpříma. „Ten vlak se totiž rozjel a už jej tak snadno nezastavíme.“ Přitom je lhostejné, zda je na problematiku ESG pohlíženo z pohledu auditu zpráv o udržitelnosti, z pohledu předkladatelů těchto zpráv, nebo zda jde o to se s těmito informacemi naučit správně pracovat coby uživatelé.
- Článek
Některým účetním jednotkám vzniká od 1. ledna 2024 povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti, resp. konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle části osmé zákona o účetnictví . Jedná se o úpravu vycházející ze směrnice CSRD. Co se rozumí zprávou o udržitelnosti a kdo bude mít povinnost zprávu o udržitelnosti za účetní období 2024 vyhotovit?
Týká se ESG report (dále také „Zpráva o udržitelnosti“) týká státních podniků a v případě, že ano, od jakého roku a za jakých podmínek a podle jakých ustanovení. Domníváme se, že se na státní podniky ESG report nevztahuje, neboť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 čl. 1 a 2 a přílohy I a II se ESG týká subjektů veřejného zájmu, a to jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Státní podniky tam nejsou uvedeny, ale dle čl. 2 odst. 1 písm. d) to mohou být podniky, které za subjekty veřejného zájmu označí členské státy, což mohou být například podniky, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců. Z ustanovení § 1a a § 19a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, též nevyplývá, že by státní podnik měl ESG report vykazovat. Na druhou stranu dle § 32f odst. 1 písm. c) a d) se domníváme, že pokud státní podnik splňuje toto ustanovení, má tedy povinnost od roku 2024 Zprávu o udržitelnosti sestavovat.
Pokud se společnost včas nezaměří na ESG, hrozí jí zánik, říká expertka na účetnictví Hana Březinová
Pojem ESG zní stále častěji nejen ve světě podnikání. Koho se vůbec týká a proč je pro firmy už teď zásadní, popisuje v rozhovoru doc. Ing. Hana Březinová, CSc.
- Článek
Snadný přístup k datům je důležitý pro usnadnění rozhodovacího procesu široké škály investorů, ale i mnoha dalších stakeholderů, nevládních organizací a organizací působících v oblasti sociální a životního prostřední (sociální a ekologické organizace). Zejména snadný přístup ke kompletním informacím souvisejícím s udržitelností by umožnil účastníkům trhu, kteří poskytují finanční produkty nebo poskytují poradenství, snadněji získat informace, které potřebují při začleňování rizik udržitelnosti a zohledňování nepříznivých dopadů na udržitelnost. Přijetím směrnice 2022/2464/EU , o podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), došlo nejen ke standardizaci informací, které má podnik povinnost uvádět, ale oproti podávání nefinančních informací došlo i k určité formalizaci formátu zprávy o udržitelnosti. Směrnice CSRD požaduje, aby zpráva vedení byla vyhotovena v elektronickém formátu XHTML a pro zprávu o udržitelnosti, včetně informací podle čl. 8 nařízení (EU) 2020/852 , použijí značkovací jazyk XBRL podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 .
- Článek
V předchozích vydáních byly představeny požadavky tematických standardů pro oblast životního prostředí (E) a sociální oblast (S). Tento článek je zaměřen na poslední oblast, a to Governance – správa a řízení podniku. Správa a řízení se vztahují k tomu, jak jsou nastaveny správní postupy a hodnoty, transparentnost nebo odpovědnost vedení. Informace o řízení podniku a kvalitě vztahů se zákazníky nebo komunitami dotčenými činnostmi podniku pomáhají pochopit rizika, dopady a příležitosti podniku.
- Článek
V minulém článku jsme se pokusili stručně shrnout požadavky tematických standardů vztahujících se k oblasti životního prostředí. Sociální faktory, přestože jsou ve stínu těch environmentálních, nejsou o nic méně důležité. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly upřesňovat informace o sociálních faktorech, které by měly podniky zveřejňovat, včetně pracovních podmínek, zapojení sociálních partnerů, kolektivního vyjednávání, rovnosti, zákazu diskriminace, rozmanitosti a začleňování a faktorech týkajících se lidských práv. Tyto informace by měly zahrnovat dopady podniku na lidi včetně pracovníků a dopady na lidské zdraví. Informace o lidských právech, které podniky zveřejňují, by měly v relevantních případech zahrnovat informace o nucené a dětské práci v jejich hodnotových řetězcích. Požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti týkající se nucené práce by neměly zprošťovat veřejné orgány jejich odpovědnosti řešit prostřednictvím obchodní politiky a diplomatických prostředků dovoz zboží vyrobeného v důsledku porušování lidských práv, včetně nucené práce. Podniky by rovněž měly být schopny podávat zprávy o možných rizicích a trendech v oblasti zaměstnanosti a příjmů.
Kdo má v České republice povinnost vykazovat nefinanční informace?
Kde v zákoně o účetnictví najdu povinnost vykazovat nefinanční informace? A kdo bude splnění této povinnosti kontrolovat?
Proč byla povinnost vykazovat nefinanční informace do českého zákona o účetnictví zahrnuta?
Jsme velká účetní jednotka, která má méně než 500 zaměstnanců. Platí pro nás povinnost vykazovat nefinanční informace za rok 2023?