ESG

ESG je zkratka pro Environmental, Social and Governance, což jsou tři klíčové faktory, které se používají k hodnocení dopadu společností na životní prostředí, společnost a správu a řízení podniků. Faktory ESG tak hrají stále důležitější roli v oblasti akvizic, dotací, investic či úvěrů. Společnosti, které mohou prokázat dobré výsledky na poli ESG, budou mít konkurenční výhodu. Náš průvodce ESG tematikou vám pomůže se v této problematice lépe orientovat.

Od konce loňského roku, kdy byla na úrovni Evropské unie přijata směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti (dále v textu „směrnice CSRD“ 1) ), se začaly objevovat nejrůznější články, tematické konference apod. právě se zaměřením na směrnici CSRD, resp. ESG reporting. Vesměs jde ale pouze o představení požadavků nové směrnice CSRD, přičemž ESG reporting je daleko komplexnější a zahrnuje i jiné předpisy EU než jen zmíněnou směrnici. V tomto článku si odpovíme na otázku, zda směrnice CSRD přináší opravdu nové požadavky, které budou muset firmy zapracovat do svého výkaznictví, anebo již v určité míře informace týkající se ESG faktorů poskytují. Zkusíme se proto na ESG reporting podívat komplexně.

Součástí komplexního balíčku předpisů Evropské unie, pokud jde o vykazování informací o udržitelnosti, je i tzv. nařízení o taxonomii. Toto nařízení se týká zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a stanoví obecný rámec pro určení toho, jakým způsobem a do jaké míry se činnosti podniku kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Ve skutečnosti to znamená, že finanční instituce posuzují při uzavírání smluv jednotlivá rizika vyplývající z činnosti jednotlivých smluvních partnerů a vyhodnocují, zda se jedná o udržitelnou investici. Povinnost vykazovat tyto informace se především vztahuje na subjekty, které mají povinnost uvádět nefinanční informace podle NFRD, respektive budou v budoucnu podávat zprávu o udržitelnosti podle CSRD. Po implementaci požadavků CSRD do české legislativy se od roku 2025 významně rozšíří rozsah působnosti nařízení o taxonomii, a to především o obchodní společnosti, které spadají do velikostní kategorie velké účetní jednotky podle zákona o účetnictví. Nyní se zaměříme především na nefinanční podniky.

Nefinanční reporting, tedy zveřejňování informací z oblastí ESG (environmental, social a governance), bude tvořit významnou součást výkaznictví stále většího počtu podniků, pro něž se stane povinným. Finanční i nefinanční informace se prolínají a je důležité pro rozhodování posuzovat je ve vzájemných souvislostech.

V prosinci loňského roku byla Evropským parlamentem a Radou přijata novela účetní směrnice týkající se podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), která svým způsobem navazuje a rozšiřuje požadavky na nefinanční reporting. Zároveň jde o předpis, který je dalším článkem v rozsáhlém řetězci právních předpisů v oblasti ESG reportingu. Oproti požadavkům na stávající nefinanční reporting dle směrnice NFRD (dále jen „NFRD“) dochází díky směrnici CSRD k významným změnám, od rozšíření okruhu povinných subjektů a reportovaných dat, přes vyšší úroveň standardizace poskytovaných informací až po jejich ověřování. První zprávy o udržitelnosti by měly podniky poskytnout za účetní období počínající 1. 1. 2024. V zásadě lze říct, že se odborné články v mediálním prostoru, které se dotýkají reportovacích povinností ESG faktorů, soustřeďují spíše na povinnosti vyplývající z nově přijaté směrnice CSRD. V této oblasti však nelze opomenout existenci i jiných evropských předpisů, které dotvářejí celkový rámec, pokud jde o reportování ESG informací. Ambicí tohoto článku je poskytnout širší pohled na reportování ESG informací a rozšířit povědomí jednotlivých dotčených subjektů, s důrazem na nefinanční podniky, v této oblasti. A zároveň se pokusit o poskytnutí praktického návodu na přechod na udržitelný reporting.

Trendy v managementu organizací jsou spojeny s vyhledáváním nových adaptivnějších a efektivnějších způsobů organizování společností. Nejprve si vymezme pojem řízení, který vnímám jako proces vytváření a udržování prostředí, v němž lidé jako jednotlivci, skupiny či týmy dosahují organizačních cílů určité organizace.

ESG je zkratka pro Environmental, Social and Governance, což jsou tři klíčové faktory, které se používají k hodnocení dopadu společností na životní prostředí, společnost a správu a řízení podniků. Faktory ESG tak hrají stále důležitější roli při transakcích, jako jsou akvizice nebo IPO. Společnosti, které mohou prokázat dobré výsledky v oblasti ESG, mají v takových transakcích často konkurenční výhodu.

Dne 14. prosince 2022 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464. Pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, je známá pod zkratkou CSRD. V oblasti ESG reportingu se tak jedná o významné navýšení počtu povinných subjektů a zásadní posun směrem ke standardizaci vykazování ESG informací na úrovni Evropské unie. 

Přibližně poslední rok přinesl poměrně velké turbulence na nemovitostní trh. Problémy s financováním a růst cen energií či materiálů, to jsou jen některé faktory, které vnáší do dříve relativně poklidných vod nové výzvy. V přehledu uvádím i nové technologické, investiční, legislativní či právní trendy.

Zkratka ESG v podnikovém kontextu znamená „Environmental, Social and Corporate Governance“. Jedná se o problematiku, která se týká otázek životního prostředí, společnosti a řízení. Jde o zodpovědné chování firem ve vztahu k udržitelnosti a řízení rizik.

V čísle 3/2022 jsme informovali o vzniku Rady pro Mezinárodní standardy o udržitelnosti (dále jen „Rada“), která byla ustavena v rámci Nadace pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS Foundation, dále také „Nadace IFRS"). Cílem tohoto příspěvku je poukázat na vývoj v rámci činnosti Rady v průběhu uplynulého roku a odpovědět na otázky, které jsou s existencí a činností Rady spojeny.

Dne 3. 11. 2021 oznámila Nadace pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS Foundation) vytvoření nové Rady pro tvorbu mezinárodních standardů týkajících se udržitelnosti (udržitelného rozvoje – sustainability). Cílem tohoto nově vytvořeného subjektu je vytváření mezinárodních standardů zaměřených na zveřejňování informací o udržitelnosti. Zároveň Nadace IFRS změnila svou vnitřní strukturu tak, aby do ní byla nově vytvořená ISSB včleněna. Nyní tedy existují dvě Rady pro tvorbu standardů: IASB (zaměřená na standardy účetního výkaznictví) a ISSB (zaměřená na standardy o udržitelnosti). V době vzniku tohoto příspěvku byla nová ISSB stále ve stavu zrodu. V prosinci 2021 byl jmenován předseda Rady – Emmanuel Faber, bývalý ředitel společnosti Danone. V lednu 2022 byla jmenována místopředsedkyně – Sue Lloyd, která od 1. 3. přešla do ISSB z IASB. Očekává se jmenování druhého místopředsedy a jedenácti členů rady (výběrová řízení byla zahájena v únoru 2022; očekává se, že rada bude kompletní ve třetím čtvrtletí 2022). Celkem tedy bude mít Rada 14 členů.