Zálohy na daň z příjmů

Společnost s r. o. podala poslední DPPO za rok 2020 dne 1. 5. 2021, má tedy čtvrtletní zálohové období. V roce 2021 ji účetní nestihla zpracovat účetnictví v termínu. Zjistilo se, že její práce je nedodělaná a plná chyb a bude muset proběhnout rozsáhlejší rekonstrukce účetnictví. Odhadovaný termín rekonstrukce je do 10/2022. Firma nemá plnou moc daňového poradce, kalkuluje s tím, že pokutu za opožděné tvrzení daně dostane až v max. míře 5%, kterou přefakturuje původnímu zpracovateli, který tyto věci zanedbal. Chtěla se však vyhnout úroku z prodlení placení, který ji nyní hrozí od 2. 5. 2021 do např. 31. 10. 2022. Firma má na účtě dostatečné prostředky, které by mohla zaplatit nyní FU jako odhad DPPO 2021 (pro jistotu s vyšší částkou). Kromě toho bude platit zálohu 15. 6. 2022 a 15. 9. 2022 jako zálohu dle výše poslední odevzdané daně - tj. z DPPO 2020. Máme však obavy pokud zaplatíme FU např. 250 tis. jako odhadovanou daň na účet 7704 DPPO v 6/2022, tak bude brát platbu jako zálohu na rok 2022. Je třeba k tomu nějaké vysvětlení (oznámení nebo dokonce žádost), aby FU pochopil, že se jedná o placení daně DPPO 2021? Tak aby úrok z prodlení byl např. jen za 5-6/2022.
Vydáno: 23. 06. 2022
  • Článek
Příspěvek shrnuje placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení daňového řádu a zákona o daních z příjmů a jejich započtení v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Společnost s r. o. podléhá povinnému auditu, tudíž by za rok 2019 – pokud by neexistovala opatření v souvislosti s koronavirem – podávala daňové přiznání 1. 7. 2020. 1. Musí firmy s povinným auditem podávat na FÚ do 1. 4. nějaké oznámení, že jsou povinně auditované, a tudíž se termín prodlužuje? 2. Může být na daňovém přiznání jako podepisující osoba uveden jednatel s. r. o., a podání tudíž může být uskutečněno přes datovou schránku firmy (firma nemá na zpracování žádného daňového poradce)? 3. Pokud povinně auditovaná firma odešle na FÚ přiznání již 28. 2. 2020 a vyvstane jí povinnost platit čtvrtletní zálohy, jaké budou termíny splatnosti těchto záloh?
Vydáno: 12. 06. 2020
  • Článek
Prosím o objasnění § 23 odst. 8 ZDP : Když se přechází z evidence na paušál, tak pohledávky zvyšují základ daně a závazky snižují základ daně za předcházející období (tzv. dodanění) a když se přechází naopak z paušálu na evidenci, tak je to stejné? Nebo je to opačně, že závazky zvyšují základ daně a pohledávky naopak snižují?
Vydáno: 10. 02. 2020
  • Článek
Obdrželi jsme „souhrnný“ opravný daňový doklad ze země EU k pěti přijatým fakturám od této zahraniční firmy. Každá z těchto faktur nám byla poslána v jiném měsíci tohoto roku. Používáme pevný měsíční kurs. Jedná se uznání poškozeného materiálu, který jsme od firmy dostali. Jaký v tomto případě použiji kurs pro přepočet EUR a samozdanění?
Vydáno: 06. 11. 2019
  • Článek
Příspěvek shrnuje problematiku placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jejich započtení v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob s možností využití záloh k daňové optimalizaci.
Vydáno: 09. 09. 2019
  • Článek
V roce 2018 došlo k fúzi společností A a B, rozhodným dnem byl 1. 5. 2018, k zápisu do obchodního rejstříku došlo 21. 8. 2018. Dne 12. 6. 2018 společnost A uhradila finančnímu úřadu zálohu ve výši 745 000 Kč dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2016. K 4. 6. 2018 jsme za A podali přiznání k dani z příjmů za rok 2017 a z tohoto přiznání nám vyšel předpis pro platbu kvartálních záloh ve výši 1 451 300 Kč. Dne 12. 9. 2018 se finančnímu úřadu uhradilo 1 451 300 Kč. V listopadu jsme podali daňové přiznání k dani z příjmů za období 1. 1. až 30. 4. 2018. Celková daňová povinnost z tohoto přiznání nám vyšla ve výši 2 497 840 Kč, z této částky jsme spočítali, že bychom měli k 15. 12. 2018 finančnímu úřadu zaplatit 1 873 400 Kč (2 497 840 / 4 x 12 = 7 493 520 x 0,25 = 1 873 380 = po zaokrouhlení 1 873 400 Kč). Volali jsme na finanční úřad, abychom si tuto výši s nimi odsouhlasili, tuto výši nám skutečně potvrdili, ale bylo nám sděleno, že na základě fúze nám byly změněny termíny splatností záloh a jejich výše. Dle finančního úřadu jsme v červnu neměli platit žádnou zálohu, její splatnost byla posunuta na 15. 7. 2018, kromě posunutí této splatnosti nám i změnili výši zálohy na 1 451 300 Kč (dle daně z příjmů právnických osob za rok 2017), takže jsme v červnu byli v přeplatku a v červenci v nedoplatku, z kterého nám začaly běžet úroky z prodlení. V září jsme prý také neměli platit zálohu, ale až 15. 10. 2018, a to ve výši 1 451 300 Kč. Další zálohu ve výši 1 873 400 Kč máme dle jejich sdělení uhradit 15. 3. Je postup správce daně správný?
Vydáno: 31. 07. 2019
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, čj. 10 Afs 34/2018-49
Vydáno: 12. 06. 2019
  • Článek
Daně jsou zpravidla stanovovány a placeny za určité časové úseky (rok, čtvrtletí, měsíc), které na sebe plynule navazují, aby nebyl ani den, který by se zdanění vyhnul. Vymezením takovýchto „zdaňovacích období“ se daňovým subjektům i správcům daně značně usnadňuje související administrativa. Například plátci daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) tak nemusejí běžet s daní samostatně za každou jednotlivou tržbu, ale jednoduše sečtou DPH ze svých zdanitelných plnění za celý měsíc (nebo čtvrtletí), od ní odečtou DPH z nákupů a pouze výslednou částku DPH pošlou finančnímu úřadu, případně jej požádají o její „vrácení“. Čtvrtletní, natožpak měsíční zdaňovací období DPH je krátké, obdobně je tomu u daní spotřebních, tzv. ekologických i u daně z hazardu. Naproti tomu u daní z příjmů trvá zdaňovací období obvykle jeden rok, a tak dlouho už veřejné rozpočty – které žijí z těchto daňových příjmů – nehodlají čekat. Proto byl u této rozpočtově významné „roční“ daně zaveden systém průběžných záloh na daň, které se vypořádají v „ročním“ daňovém přiznání, načež poplatník doplácí už jen nedoplatek, respektive žádá o vrácení přeplatku. Povinné zálohy provázejí rovněž roční silniční daň a překvapivě také daň z nabytí nemovitých věcí, ačkoli nemá vymezeno zdaňovací období, ale platí se při každé relevantní události. Naproti tomu roční daň z nemovitých věcí namísto záloh umožňuje její úhradu ve dvou splátkách, přesahuje-li 5 000 Kč. Na placení záloh na daň není radno zapomínat, protože jejich prodlení bude „odměněno“ obdobně jako pozdní úhrada daně.
Vydáno: 06. 08. 2018
  • Článek
Jednou z častých forem přeměn jsou fúze. Fúze obchodních korporací jsou multidisciplinárním procesem, který zasahuje výrazně také do oblasti daňové. Při úvahách o jejím provedení je problematika zdanění pro společnosti jednou z klíčových oblastí, protože výše daňového zatížení hraje jeden z významných faktorů při samotném rozhodování, zda přeměnu uskutečnit. Největší dopad na zúčastněné společnosti má zajisté daň z příjmů právnických osob, nicméně i dopady ostatních daní nejsou zanedbatelné. Příspěvek však bude zaměřen pouze na daňové povinnosti zúčastněných korporací na přeměně z pohledu daně z příjmů právnických osob.
Vydáno: 12. 03. 2018
  • Článek
Poplatník byl část roku 2016 v pracovním poměru u zahraniční firmy a část roku (poté, co již nebyl v pracovním poměru) podnikal a měl z této činnosti příjem podle § 7 ZDP . Přitom příjmy ze závislé činnosti byly ve výši 400 000 Kč a příjmy z podnikání 180 000 Kč, tedy příjmy ze závislé činnosti byly vyšší než 50 % oproti příjmům z podnikání. Bude muset poplatník platit zálohy na daň?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
U daní z příjmů je zdaňovacím obdobím až na malé výjimky kalendářní rok, což je pro veřejné rozpočty dlouhá doba mezi jednorázovými velkými daňovými příjmy. Proto byl zaveden režim placení průběžných záloh na daň v měsíčních, čtvrtletních a pololetních intervalech. A neuhrazená záloha se sankcionuje úrokem z prodlení.
Vydáno: 15. 05. 2017
Cílem tohoto příspěvku je sjednotit výkladovou nejasnost při stanovení výše záloh na daň z příjmů fyzických osob v situacích, kdy poplatníkovi plynou vedle příjmů ze závislé činnosti a funkčních...
Vydáno: 30. 03. 2011