Zálohy na daň z příjmů

Společnost s r. o. nevyužila odklad daňového přiznání přes daňového poradce a podala DPPO za r. 2024 pozdě v 11/2025. Z vypočítané daně jí vyplynula povinnost platit pololetní zálohy na daň z příjmu. Kdyby podala přiznání v řádném termínu, musela by první zálohu platit již v 6/2025. V jakých termínech bude mít povinnost platit zálohy při takto opožděném podání přiznání?

Zaměstnanec na základě dohody o užívání vozu pro soukromé účely, dostal k používání vozidlo M1, kde v TP je napsáno EURO 6. Od ledna, kdy tento vůz používá, mu zaměstnavatel dodaňuje 1% z ceny pořízení, včetně DPH. Nyní zaměstnavatel přišel na to, že by se dalo dodaňovat jenom 0,5%. Je k této změně dostačující jenom údaj z TP EURO 6 a nebo se musí ještě něco zjišťovat? Dle definice nízkoemisního vozidla, se zdá, že musí zaměstnavatel ještě něco zjišťovat. A jak se případně vyrovnat daňově s tím, že od ledna se dodaňuje vyšší částka?

Obecně prospěšné společnosti vznikla za rok 2023 povinnost platit zálohy na daň z příjmu. Tyto zálohy zaplatila v roce 2024. Za rok 2024 jí vyšla daň (řádek 290 DP), ale po odečtu slevy na dani podle § 35 odst. 1 je daňová povinnost nulová (řádek 330 DP). Společnost požádala o vrácení záloh na daň zaplacených na rok 2024. Finanční úřad ale část použil jako 1. zálohu na rok 2025. Proč, když poslední známá daňová povinnost se rovná 0? 

OSVČ má zaplatit v prosinci 2024 zálohu na DPFO. Zaplatí ji však až v únoru 2025. Platba zaplacená v únoru 2025 se bude započítávat proti dani za rok 2024 nebo až pro rok 2025? Má vliv na započtení této únorové zálohy, kdy je podáno daňové přiznání? 

Společnost s r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 1. 7. 2024 prostřednictvím daňového poradce. Vyšly čtvrtletní zálohy každá 150 000 Kč. S. r. o. zálohy dvakrát nezaplatila (v září a v prosinci 2024). Nyní během 14 dnů bude v základním termínu podávat daňové přiznání za rok 2024, kde bude ve ztrátě. Zálohy nejsou zaplacené a už se ani doplácet nebudou, když vznikla za rok 2024 ztráta. Jakým způsobem dojde ke zrušení záloh? Z moci úřední, nebo musí klient podat žádost na FÚ, kde jako důvod uvede ztrátu roku 2024?

Koho se týká placení záloh na daň z příjmů a v jaké výši? Zálohy například neplatí poplatníci s poslední známou daňovou povinností do 30 000 Kč, nad tuto částku již platí pololetní nebo čtvrtletní zálohu.

Zaměstnanec v naší firmě uplatňoval daňové zvýhodnění na studující dceru. Sleva ve výši 1 267 Kč byla uplatněna v 7/2024 i 8/2024. Nyní jsme zjistili, že dcera ukončila řádně vysokoškolské studium v červnu 2024 a zároveň byla již od 6/2024 zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Jaký způsobem máme nyní ve mzdové účtárně opravit výplatu za červenec a za srpen?

OSVČ plátce DPH v r. 2023 uplatnila výdaje paušálem (DPFO odevzdáno), ale za rok 2024 chce přejít na uplatnění skutečných výdajů. K 31. 12. 2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1,2 mil. Kč. Pokud by nyní podala dodatečné přiznání, tak by se jí i zvýšily zálohy na DPFO z původních 125 000/čtvrtletí na 160 000/čtvrtletí. Uvažuji správně, že když dodatečné přiznání podá až po skončení r. 2024 a jen doplatí daň za dodatečné přiznání, vyhne se tak zvýšeným zálohám na DPFO? Uplatnění skutečných výdajů pro ni v r. 2024 bude výhodnější, daňová povinnost bude nižší než za rok 2023, tak by zbytečně hradila vysoké zálohy a měla vázané finanční prostředky, které by jí pak musel FÚ vracet. 

Společnost s r. o. zaplatila v březnu a červnu 2023 zálohy na daň z příjmů ve výši 90 000 Kč. V září 2023 dostala vratku přeplatku za rok 2022 ve výši 18 500 Kč. Dále v září a v prosinci 2023 zaplatila zálohu na daň z příjmů ve výši 50 000 a 50 000 Kč. Jakou částku uvedena s.r.o. za rok 2023 do daňové přiznání v 5. oddíle na řádek 1 - částku 280 000 Kč? Sečtou se jednoduše zaplacené zálohy na účtu 341? (přeplatek se do toho počítat nebude, protože již k 31.12.2022 tam byl zůstatek v té částce 21 500 a až zaplacením ze strany FÚ v roce 2023 se to srovnalo). Je tento postup správný? 2) Mají nějaký vliv na zpracovaní přiznání zaplacené zálohy na účtu 314? 3) Mají vliv na přiznání nějaké pohyby na účtu 342? Např. z důvodů přeplatku z ročního zúčtování daně za rok 2022 (přeplatek došel až v lednu 2024)?

V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Daňový subjekt tedy může požádat o změnu výše záloh formou žádosti s příslušnými náležitostmi.

V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Daňový subjekt tedy může požádat o změnu výše záloh či o zrušení povinnosti zálohovat daň formou žádosti s příslušnými náležitostmi.

Pokud daňovému subjektu vznikne povinnost platit daň, u které se hradí zálohy, tak je třeba tyto zálohy stanovit. To se provádí formou žádosti anebo na základě moci úřední. Daňový subjekt tedy může požádat o stanovení záloh formou žádosti s příslušnými náležitostmi.

1) Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na syna, který ukončil studium na učňovské škole. Pro uplatnění zvýhodnění v měsících červenec a srpen musí doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 2) Syn zahájil v září na stejné škole další nástavbové studium. Musí v tomto případě doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 3) Pokud by syn celý měsíc červenec nebo srpen pracoval v pracovním poměru, bude zaměstnanci za tyto měsíce zrušeno daňové zvýhodnění nebo se doba prázdnin považuje za soustavnou přípravu na povolání?

Klient právnická osoba plátce daně měl na zálohách na daň z příjmu na rok 2022 platit čtvrtletní zálohu ve výši 78 000 Kč. 1. záloha byla uhrazena v 7/2022, 2. záloha v 9/2022, 3. záloha v 12/2022 a 4. záloha v 3/2023. Klient podával DPPO s plnou mocí advokáta v termínu 3. 7. 2023 a zároveň žádal o vrácení vratitelného přeplatku ve výši 312 000 Kč, protože za rok 2022 vykázal ztrátu a tedy nulovou daňovou povinnost. Tento týden ale přišlo vyrozumění, že správce daně vrátí pouze 156 000 Kč, což je evidovaný vratitelný přeplatek k 11. 7. 2023. Nyní jsem volal správci daně a paní mi vysvětlovala, že záloha zaplacená v 3/2023 se počítá až do roku 2023 a 15. 6. 2023 naběhla povinnost platby další zálohy 78 000 Kč, na jejíž úhradu se použije část přeplatku. To znamená, že o druhých 156 000 Kč prý lze požádat až po odevzdání DPPO 2023. Je tento postup v souladu s daňovým řádem nebo máme podat námitku na rozhodnutí správce daně? Zálohy se přece týkají roku 2022, který byl podáním DPPO vyúčtován, a tak by měly být všechny zálohy na tento rok vráceny bez ohledu na to, že byly placeny v roce 2023 nebo použity na úhradu 5. zálohy, která naběhla před podáním DPPO nebo ne? Ještě doplním, že na ostatních daňových účtech subjektu není evidován žádný nedoplatek, takže správce daně nemůže zajišťovat zálohy na pokrytí jiných daňových povinností.

Klient fyzická osoba, daňový rezident České republiky, pracoval na dohodu o pracovní činnost pro polskou společnost, daňového rezidenta Polska bez provozovny v ČR. Za rok 2022 pracoval vždy jeden den v týdnu v Polsku u klienta a zbylé 4 dny v ČR na home-office. Zaměstnavatel za klienta odváděl pouze pojištění v CZ, neodváděl z jeho příjmu v Polsku ani Česku žádné zálohy na daň. Může klient podat přiznání v ČR a zdanit tento příjem pouze v rámci českého přiznání k dani z příjmu? Pokud ano, tak měl by za rok 2023 odvádět nějaké zálohy na daň v ČR či nikoliv? 

Poplatník: Fyzická osoba – poživatel starobního důchodu - OSVČ – plátce DPH – vede daňovou evidenci Výše uvedená fyzická osoba poskytla v roce 2022 bezúplatné plnění pro Ukrajinu ve formě zásob (textil, obuv), které v minulých letech (ne v roce 2022) uplatnila jako daňový výdaj v daňové evidenci a uplatnila DPH na vstupu. Zásoby pro účely daru ocenila v prodejní ceně – 339 117 Kč. Byla sepsána darovací smlouva (příjemcem daru byla Charita v ČR) a bylo vydáno potvrzení o tom, že darované věci byly skutečně přepraveny na Ukrajinu a to konkrétně do skladu humanitární pomoci v Perečíně. Dle sdělení FS je toto poskytnutí daru osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet daně dle § 68 odst. 15 zákona o DPH – a bylo vykázáno poplatníkem v daňovém přiznání k DPH na řádku 26 daňového přiznání. Je poplatník povinen snížit o darované zásoby (nakoupené v minulých letech a uplatněné ve výdajích v minulých letech) v roce 2022 daňové výdaje – tak jak ukládá ustanovení pokynu GFŘ D-59 – pokud ano – v jaké ceně – pořizovací? Pro účely daru byly zásoby oceněny v prodejní ceně. V jaké hodnotě si pak může odečíst poskytnuté zásoby od základu daně – 30 % z jaké hodnoty zásob? Z pořizovací ceny, nebo z ceny prodejní – použité pro ocenění daru? Nebo platí pro uplatnění i dříve nakoupených zásob ustanovení § 3 zákona č. 128/2022 Sb. to, že výdajem vynaloženým na dosažení příjmů jsou i výdaje na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 Ukrajině – s tím, že pak již nelze uplatnit tento dar jako odečet od základu daně? Pokud ano – v jaké výši je možné tyto výdaje v daňových výdajích ponechat? Pokud dojde ke snížení výdajů v roce 2022 dle bodu 1 – bude to mít vliv na odvod sociálního a zdravotního pojištění. 

Jednatel firmy s. r. o. není zaměstnanec, ale chtěl by dostat příspěvek na dovolenou ve výši 20 000 Kč jako ostatní zaměstnanci. Může firma vyplatit jednateli 20 000 Kč bez srážkové daně a bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění? Jak máme zaúčtovat? 

Plátce daně z příjmů, právnická osoba, měla v roce 2021 daňovou povinnost 1,6 mil. Kč. Daňové přiznání bylo podáno prostřednictvím daňového poradce 1. 7. 2022. Plátce hradil zálohy na daň z příjmů 15. 9., 15. 12., a uhradí i zálohu 15. 3. 2023 ve výši 400 000 Kč. Za rok 2022 vychází předběžně nižší daň. Pokud chcete plátce využít pro podání daňového přiznání za rok 2022 daňového poradce, ale současně zálohu splanou 15. 6. 2023 chce platit z nižší daňové povinnosti (nižší zálohu), musí podat daňové přiznání do kterého data? 

Podnikající FO si chce mimo podnikání pořídit byt, který bude pronajímat. Nechce tuto činnost spojit s podnikáním. Chce si tento byt odpisovat a uplatňovat výdaje i příjmy v § 9 pronájmy. Může si tento koupený byt odpisovat jako investiční majetek? 

Dne 17. 2. 2023 jsme převzali osobní vozidlo na základě smlouvy o operativním leasingu, která je sjednána na dobu 3 let , do užívání. Auto jsme 17. 2. 2023 přivezli od nájemce do naší firmy. Nájemce nám doložil pořizovací cenu auta ve výši 415 000 Kč vč. DPH. Dne 21. 2. 2023 jsme nakoupili materiál pro sledování auta (GPS anténu, GSM anténu, komunikační jednotku) v hodnotě 2200 Kč vč. DPH. Tento materiál bude namontován do vozidla další externí firmou, která není plátcem DPH v hodnotě 2 000 Kč. Auto jsme 21. 2. 2023 svěřili zaměstnanci, s tím, že jej může používat i pro své soukromé účely. Z jaké částky máme počítat ono 1 % za soukromé použití?