Obchodní právo

Jako OSVČ bych chtěla prodávat ručně tisknuté věci na látku. 1) Je možné si dát do obchodních podmínek např. to, že potisk může tvořit prasklinky, ale vada to nen,í a nelze jej proto reklamovat? Nebo naopak při případném odloupnutí tisku je možno reklamaci uplatnit? Může si obchodník takto stanovati podmínky pro reklamaci a vrácení svých výrobků? 2) Budu-li vystavovat fakturu, musím na ní vždy uvést své trvalé bydliště (které mám uloženo v registru obyvatel) jako fakturační adresu, nebo mohu uvést jakoukoliv jinou adresu např. tu, kde své výrobky vyrábím? Je toto přesně stanoveno zákonem? Nechci všem na faktuře uvádět svou adresu trvalého bydliště, tj. adresu kde sama bydlím. Je toto možno řešit jinak?
Vydáno: 22. 12. 2022
Mám dvě jednočlenná s.r.o. Vklad do společnosti je u obou 1.000,- Kč, splaceno 100%, obchodní podíl 100%. Ve výpisu z obchodního rejstříku mám u kolonky společníci u jednoho s.r.o. napsáno společník (jeho jméno, datum narození, adresa) a u druhého s.r.o. je napsáno podílník (opět jeho jméno, datum narození a adresa). Jaký je rozdíl mezi společníkem a podílníkem? Proč jsou odlišně nazváni?
Vydáno: 22. 12. 2022
  • Článek
Společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) je kapitálovou obchodní společností, protože její společníci musejí vložit svůj majetek coby „kapitál“ do jejího základního kapitálu. Tem musel před rokem 2014 činit alespoň 200 000 Kč a vklady společníků, které jej tvoří, nejméně 20 000 Kč. Nyní může být obojí pouze symbolická 1 Kč. Za vklad majetku vložený do s. r. o. obdrží společník podíl, který jej opravňuje „panovat“ ve firmě. Tímto rozdáním karet to však nemusí skončit. Podíl je možno převést na jiného ze stávajících společníků nebo na nově příchozího. Což nebývá právně nijak složité, účetně je to ještě snazší, žel daně z příjmů jsou komplikovanější…
Vydáno: 14. 12. 2022
  • Článek
Článek se věnuje obchodním podmínkám, jejich vykládacím pravidlům a obchodním zvyklostem. Používání obchodních podmínek, obchodních zvyklostí a vykládacích pravidel, a to na úkor podrobné předpisové úpravy, považujeme za správné. Jak obchodní zvyklosti, tak obchodní podmínky či vykládací pravidla se přitom mohou měnit bez nároků na novelizace právních předpisů. Současně je třeba počítat i s některými obchodními zvyklostmi a obchodními podmínkami, které se používají shodně jak v mezinárodních, tak i tuzemských vztazích (např. u akreditivů či inkas, bankovních záruk apod.).
Vydáno: 01. 12. 2022
  • Článek
Článek ve svém úvodu vymezuje práva duševního vlastnictví a jeho dvě hlavní složky, jimiž jsou autorská práva a průmyslová práva, včetně jejich vzájemného porovnání. V další části je stručně popsáno řízení o udělení právní ochrany. Stěžejní část článku tvoří rozbor vybraných druhů průmyslových práv, který je na závěr shrnut do přehledové tabulky.
Vydáno: 22. 09. 2022
  • Článek
Společnost s r. o. dostala nabídku na prodej své dceřiné společnosti, kde má 100% podíl a držbu 5 let. Příjem z prodeje je u matky dle § 19 osvobozen od daně. Jak je to ale se zdaněním u fyzické osoby, tří společníků? S. r. o. (matka) je založena v roce 2014, dva ze společníků jsou prvotními vlastníci od založení, další společník získal podíl v roce 2020. Společníci by si samozřejmě chtěli veškerý podíl z prodeje vyplatit, s tím záměrem se to i prodává. U mateřské společnosti by částka z prodeje nezůstala.
Vydáno: 07. 09. 2022
  • Článek
Veřejná obchodní společnost je podle § 95 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích “), ve znění pozdějších předpisů, společností alespoň dvou osob (společníků), které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jedná se o obchodní korporaci typu osobní společnosti, kterou lze podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o obchodních korporacích založit jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku. Společníky veřejné obchodní společnosti mohou být jak fyzické osoby, tak i právnické osoby (je-li společníkem veřejné obchodní společnosti právnická osoba, vykonává práva a povinnosti společníka jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba).
Vydáno: 30. 08. 2022
Jakým způsobem lze do firmy, která je plátcem DPH, vložit osobní věci jednatele - např. tiskárnu, PC, stůl, židle, poté i automobil do 40 000 Kč? Musí být tyto movité věci prodány za cenu obvyklou? Jaký daňový doklad je k prodeji potřeba? Lze případně věci do společnosti darovat nebo vložit bezúplatně? Jak by to bylo s účtováním?
Vydáno: 22. 03. 2022
V § 7 odst. 4 živnostenského zákona se mluví o splnění praxe v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru. Mohu se tedy domnívat, že dohoda o provedení práce je považována za obdobný poměr? Dohoda o provedení práce trvá celý rok, odpracuje se 300 hodin, resp. co je myšleno tím, že pokud je podmínka splnění praxe jeden rok, jedná se o osmihodinový úvazek po dobu jednoho roku, anebo může být úvazek kratší, když v dnešní době je možné mít více pracovních poměrů současně. Je zde nějaká hranice v hodinách?
Vydáno: 14. 03. 2022
Jak mají postupovat členové SVJ, když zjistili, že výbor se zapisovatelkou udělali zápis ze schůze, ve kterém je méně než polovina projednaných a rozhodnutých bodů. Chybí tu podstatná rozhodnutí z členské schůze. Tento neúplný zápis byl vložen do rejstříku.
Vydáno: 14. 03. 2022
Družstvo drží 100% podíl v s. r. o. Může tato dceřiná s. r. o. bez omezení nakoupit a držet členské podíly na své mateřské firmě?
Vydáno: 21. 02. 2022
U jakých dokumentů/smluv je povinnost mít úředně ověřený podpis, pokud na obou stranách je stejný člověk (jednatel)? (např. u smlouvy o výkonu funkce tato povinnost je, ale pokud jednatel půjčuje úročenou půjčku do své společnosti, je zde také povinnost?) Úředně ověřený podpis - je akceptovatelný i z pošty?
Vydáno: 18. 02. 2022
Společnost má svoji firemní jídelnu pro potřeby svých zaměstnanců. Je zde také možnost objednat obědy, které si zaměstnanci mohou vzít domů, zavakuované, a to za cenu obvyklou. Máme nyní možnost „dodávat“ obědy pro jinou společnost (jedná se sice o dceřinou společnost, ale účetně se jedná o samostatnou firmu), která sídlí v jiném městě. Obědy by se tedy uvařily v jídelně a naložily by se do připravených jídlonosičů či várnic. (Je také případně možnost je zavakuovat, pokud by to změnilo situaci.) Měsíčně by se pak vystavovala faktura za prodané obědy za cenu obvyklou. Jídelna má aktuální HACCP a kupující firma by si vytvořila pro své zaměstnance zase své HACCP (že by jídlo mělo požadovanou teplotu atd...). Je nutné mít živnost na hostinskou činnost, nebo stačí volná živnost č. 7?
Vydáno: 16. 02. 2022
Jednatel a současně jediný majitel s. r. o. pronajal tomuto s. r. o. nemovitost. Nájemní smlouvu podepsal za sebe a současně i za s. r. o. Podpisy nejsou úředně ověřeny. Je tato smlouva platná? Budou náklady nájemného v s. r. o. daňově účinné? Lze případný problém zpětně ošetřit?
Vydáno: 25. 01. 2022
  • Článek
Aktuální koronavirová krize má kromě řady lidských tragédií také bezpočet podnikatelských „obětí“. Přičemž v určitých situacích to nejlepší, co může společník pro svou společnost s ručením omezeným udělat, je, že ji opustí. To je obecně možné realizovat dvěma základními způsoby. Jednodušší cestou je převod podílu – obvykle za úplatu formou prodeje – jinému stávajícímu nebo nově příchozímu společníkovi. V těchto případech odcházející společník nemůže počítat s vypořádacím podílem od s. r. o. a jedinou úplatou za konec účastenství ve firmě je sjednaná převodní (prodejní) cena hrazená nabyvatelem podílu. Složitější cestou je odchod společníka za vypořádací podíl vyplacený dotyčnou firmou coby úplatu za konec jeho účastenství. Jenže takto uvolněný podíl nemůže zůstat bez „pána“, přičemž samotná s. r. o. svůj podíl držet nemůže, takže co s ním?
Vydáno: 18. 01. 2022
  • Článek
Letošní rok je nebývale bohatý na novinky podstatně ovlivňující život obchodních korporací. Tento článek si klade za cíl mnohé z nich připomenout, jakkoli není s to pojmout je v úplném rozsahu. Přesto však věřím, že v základních obrysech pomůže čtenáři v orientaci s novými pravidly.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
V následujícím příspěvku bychom se věnovali některým souvislostem společenství vlastníků jednotek (dále „SVJ“) z pohledu daně z příjmů právnických osob.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Společnost s ručením omezeným může být zrušena bez likvidace její přeměnou převodem jmění na společníka, právnickou či fyzickou osobu. Článek seznámí čtenáře s postupem a podmínkami převzetí jmění zanikající společnosti přejímajícím společníkem pomocí uceleného přehledu nejdůležitějších ustanovení, která tento druh transformace zvolené právní formy obchodní korporace upravují.
Vydáno: 17. 12. 2021
Jednočlenná s. r. o. (1 společník a zároveň jednatel). Tento společník pracuje také na základě pracovní smlouvy. Chce si od společnosti půjčit částku 750 000 Kč na dobu 1 roku. Podle § 23 odst. 7 by cena za tuto zápůjčku byla být v obvyklé výši. Pokud se tak nestane a bude zápůjčka bezúročná, vzniká společníkovi (jednateli) bezúplatný příjem, který by měl být zdaněn v § 10 ZDP. Pokud tento příjem nepřesáhne za rok 100 000 Kč, je podle § 4a ZDP osvobozen. Je možné si takto opravdu od společnosti půjčit (vlastně bezúročně, protože do osvobození se patrně vejde)? Jak je to s § 40 odst. 5 zákona o obchodních korporacích - není to zakázáno?
Vydáno: 08. 12. 2021
Společnost s ručením omezeným má dva společníky (fyzické osoby) s podíly 85 % a 15 %, nejednají ve shodě. Společník s podílem 85 % je zapsán v evidenci skutečných majitelů, avšak společník s podílem 15 % zapsán není, neboť výše jeho podílu nedosahuje 25 %. Jak se do evidence skutečných majitelů zapisují i společníci s. r. o. s podílem nižším než 25 %?
Vydáno: 08. 12. 2021