Obchodní právo

Rozhovor s JUDr. Pavlem Koukalem, advokátem společnosti Rödl V posledních letech je v podnikatelské praxi čím dál častěji skloňovaný pojem „firemní compliance“, který lze volně přeložit jako soulad s požadavky regulatorních předpisů, zákonů, interních směrnic a standardů v rámci osvědčené praxe (best practice). V rozhovoru s JUDr. Pavlem Koukalem, advokátem společnosti Rödl, se přitom dozvíte, jakou roli by měla hrát u obchodních společností jedna z dynamicky se rozvíjejících oblastí firemní compliance, kterou je compliance produktu, jež někdy bývá také označována jako produktová compliance. Tento rozhovor ukáže, proč je důležité systematicky sledovat soulad výrobků a služeb s právními a technickými požadavky a jaké konkrétní kroky by měly podniky učinit, aby předešly právním i reputačním rizikům. Rozhovor přináší srozumitelné vysvětlení pojmu compliance produktu a praktické rady pro jeho implementaci v každodenním provozu firem.

Jedná se o poskytnutí nepeněžního příplatku mimo základní kapitál formou vkladu podniku, lékařské praxe z DE. 1. Pokud bude ve smlouvě výslovně uvedeno, že veškerá budoucí vyúčtování, která vzniknout po rozhodném dni vkladu připadají na nabyvatele, je možné o vyrovnání ZP účtovat až v s. r. o. nebo nelze převést? 2. Rozhodný den je 1. 1. vkladatel ukončí vkladem svoji činnost, musí provádět korekce když fakticky nic nezbyde a vše bude převedeno? 3. Vklad ocenil znalec majetkovou metodou, tedy toto jsou účetní vstupní ceny a u daňových pokračujeme z cen dle předchozího odepisování? 4. Předchozí nabytí praxe bylo formou koupě podniku z DE do DE, do majetku se zanesly hodnoty majetku tvořícího podnik dle ZP s tím, že se dle § 7d odst. 3 zbytek hodnoty do rozdílu majetku a hodnoty podniku rozpočetl mezi majetek, tedy nám vznikly pořizovací ceny hmotného majetku v nesmyslných výších. Je to takto v pořádku? Nyní v novém posudku jen znalec zohlednil stáří a ceny jsou stále vyšší než standardní. 

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní portfolio cenných papírů (založená konta u brokerů) . Pokud by tato portfolia (oceněná znalcem) vložil, převodem práv k nim u brokera , jako základní kapitál do s.r.o., kterou by založil , jaký by to pro něj jako FO občana mělo daňový dopad a v jakém časovém horizontu ? A jaký by byl rozdíl, pokud by s.r.o. založil standardně se ZK např. 10 tisíc a cenné papíry by opět nechal u brokera převést na s.r.o. (nebo-li v tomto případě by nešel cestou, že hodnotou CP vytvoří ZK, ale vložení CP by bylo něco jako když společník vloží vklad do své firmy. Zda broker umožní převod práv k CP, aniž by je původní vlastník nemusel nejdřív odprodat a posléze koupit jako s.r.o. ,zatím nevíme, ale řešíme otázku daňového dopadu u FO, pokud by toto na straně brokera bylo realizovatelné.

Právnická osoba, s. r. o., si nikdy nevyplácela podíl na zisku. Nyní se společník rozhodl k výplatě podílu na zisku i přesto, že 16. 3. 2025 byla schválena účetní závěrka za rok 2024 a valnou hromadou bylo rozhodnuto, že celý výsledek hospodaření bude převeden na nerozdělený zisk. Společnost má 2 jednatele a 1 společníka. Je možné nyní uspořádat novou valnou hromadu v listopadu 2025 a rozhodnout o výplatě podílu na zisku ještě v tomto měsíci? Pokud ano, srážkovou 15% daň za fyzické osoby odvede společnost do konce prosince 2025 finančnímu úřadu? Jelikož srážková daň je sražena u plátce, tak fyzická osoba, která obdržela podíl na zisku (již zdaněný), již nemusí ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nic vykazovat? Je možné vyplatit rovnoměrně zisk mezi jednoho společníka, který je zároveň i jednatelem, a mezi druhého jednatele nebo lze vyplatit pouze společníkovi? Jelikož si společnost nikdy zisk nevyplácela a po celou dobu převáděla na nerozdělené zisky, je možné nyní vyplatit celý výsledek hospodaření za rok 2024 a k tomu i nerozdělený zisk z předchozích let? Pokud ano, je k tomuto ještě něco potřeba?

Společníkům společnosti s r. o. po schválení VH byl vyplacen podíl na zisku z roku 2024 a podstatná část zisku byla převedena na účet 428. Je možné po kontrole a splnění 3 závazných podmínek v ObchZ ještě vyplatit další menší část z nerozděleného zisku do konce roku? Výplata v hotovosti nerezidentovi nesmí překročit 270 000 Kč. Je to limit pro jednu výplatu hotovosti, nebo pro celý rok? 

Je možné v roce 2023 zaúčtovat do nákladů interním dokladem odměnu jednatele schválenou orgány společnosti, ale samotnou odměnu a odvody z ní proúčtovat až v roce 2024? V roce 2023 je účtováno pouze interním dokladem MD 521/D 383 (300 000 Kč) a v roce 2024 je potom schválená odměna postupně 1.–6. měsíc (50 000 Kč) součástí mzdy zaměstnance (tatáž osoba jako jednatel) a je až v jednotlivých měsících z toho odvedené sociální a zdravotní pojištění a daň a odměna je vyplacena z HM, je potom daná část 50 000 Kč odúčtována MD 383/D 521. Je toto možný postup? 

OSVČ založila s. r. o. (obě plátci DPH), kam chce vložit své automobily v rámci příplatku mimo základní kapitál. Smlouva o příplatku je podepsána k 31. 8. 2025 a je tam uvedeno, že se společník zavazuje poskytnout dobrovolný nepeněžitý vklad společnosti formou přepisu automobilů do 45 dnů ode dne podpisu smlouvy. Na některém z aut je vázán účelový úvěr, který se k 1. 9. 2025 rovněž převádí. Kdo do přepisu aut automobily vlastní? Mohu účtovat MD 042/D 413 (231, 461) a po převodu aut MD 022/D 042? Jak se v tomto případě řeší nákladovost povinného ručení u OSVČ a splácení úvěru u s. r. o.? K jakému datu by se měl řešit doklad o použití v rámci DPH (ke dni podpisu smlouvy, tj. k 31. 8. 2025)? 

K 1. 6. 2025 došlo ke změně právní formy z k. s. na s. r. o. Jaké bude platit s. r. o. nově zálohy na daň z příjmů právnických osob?

Jsem s. r. o., kde v předmětu podnikání mám Výroba, obchod a sl. neuvedené v př. 1-3 živn. zákona, kde spadají obory: zprostř. obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod aj. Jsem plátce DPH, avšak činnost provozuji jen v minimálním rozsahu, kdy jednou za čtvrtletí fakturuji pouze zpracování technické dokumentace v hodnotách do 30 000 Kč/Q. Jelikož jako firma dosáhnu na zajímavější slevy u velkododavetelů ve stavebním materiálu, je možné nakoupit stavební materiál a hned jej přeprodat s drobným ziskem fyzické osobě-známému? Je nutné dodržet nějaký rabat, o který bych musel nakoupený materiál povýšit, nebo si jej můžu určit sám a pouze kalkulovat ke konci roku s tím, že z rozdílu mezi nákupem a prodejem zboží odvedu DPPO 21 %? 

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu nějaká povinnost pro jednatele, případně jiná povinnost? 

Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že český zákon o evidenci skutečných majitelů (ZESM) odporuje unijnímu právu, a to v části, v níž otevírá široké veřejnosti přístup do evidence. V důsledku toho stát nesmí nutit právnické osoby ani svěřenské fondy (dále též jen „evidující osoby“), aby své skutečné majitele do této evidence zapisovaly. 

S.r.o. půjčuje finanční prostředky formou zápůjček. Musí mít firma na tuto činnost živnostenské oprávnění nebo povolení od ČNB??

Dne 8. 1. 20225 byla klientovi vystavena bezhotovostní faktura za opravu vozu 77 766 Kč včetně DPH na fyzickou osobu. Klient si přál nefakturovat na IČO, prý zakládá novou společnost. Při kontrole v ARES jsem zjistila, že se jedná o nespolehlivého plátce. Klient fakturu nezaplatil a zpočátku se vymlouval na účetní atd. Potom již nám telefon nezvedal nebo nechal zvednutý, ale neodpovídal. Zaslali jsme upomínky do datové schránky, na telefon i poštou doporučeně do vlastních rukou, ale zřejmě se na této adrese nevyskytuje. Navíc jsem zjistila, že klient má exekuce. Jak máme v této chvíli postupovat? Je potřeba obrátit se na soud o vydání platebního rozkazu? Máme pouze podepsanou fakturu.

Jak bude zdaněn vyplacený podíl za rok 2024 v následujícím případě: Firma A s.r.o. dostane vyplacen podíl na zisku z firmy B také s.r.o. ( dcera - podíl více jak 50%, tento podíl pořízen v 04/2024)? Následně se rozhodnou společníci firmy A, jde o 2 fyzické osoby, rozdělit si zisk jen ten který došel do firmy A ze společnosti B. Předpokládám, že společnost A bude mít vyplacený podíl ze společnosti B osvobozen - nezdaňuje ho. Společníci ze společnosti A si obdržený podíl ze společnosti B zdaní 15%. Takže vlastně společníci ze společnosti A za vyplacený podíl z dceřiné společnosti (B) zaplatí celkem jen 15% . Otázky: Jsou mé úvahy správné? Je zapotřebí na něco ještě myslet a udělat? 

Naše zjištění z praktické sféry ukazují, že počet podnikatelů, kteří nerealizují své obchody jen prostřednictvím zaměstnanců svých obchodních útvarů, ale budují právě systém obchodních zástupců (jako systém aktivního styku a aktivního působení na zákazníka) na základě smlouvy o obchodním zastoupení, je již dosti rozsáhlý a stále se rozšiřuje.

S.r.o., plátce DPH, by chtěla ukončit podnikání. Na skladě zůstaly neprodejné zásoby cca 500 000 (účet 112). Aktiva firmy jsou 500 tis. Pasiva: účet 365 (půjčka od společníka 2 mil) a na účtě 429 je -1 500 000. Na ostatních účtech jsou minimální částky. Ze zásob odvedeme DPH. Jak to bude s daní z příjmů? Jakým způsobem se bude sro likvidovat? Je to rodinné sro. Bude muset zaplatit srážkovou daň 15 % a z jaké částky?

Jaké jsou lhůty pro svolání VH a rozhodnutí o výplatě podílu na zisku, jestliže bylo daňové přiznání podáno 1. 4. nebo 1. 7. 2025?

V případě, že klient, fyzická osoba provádí nákup a prodej nemovitostí, které v některých případech před prodejem např. zrekontruuje či jinak opraví (tzv. flipování), jedná se u něj stále o příjem podle § 10 ZDP nebo v případě, že se již jedná o soustavnou ekonomickou činnost, tak se musí přiznávat tyto příjmy podle § 7 ZDP? Hraje roli, zda má živnostenské oprávnění nebo ne a zda nemovitost před prodejem opraví/zrekonstruuje? A kde je případně ona hranice, kdy se ještě nejedná o ostatní příjem podle § 10 ZDP, ale už samostatnou činnost podle § 7 ZDP? 

Nová podnikatelka bude v roce 2025 vybavovat ordinaci (nákup zařízení, úpravy prostorů), ale první zákazníky a tržby očekává až v roce 2026 (např. únor). Dotaz: Podle jakého zákona/parametru se určuje datum zahájení samostatné výdělečné činnosti pro: Živnostenský úřad (podle živnostenského zákona) Finanční úřad (podle zákona o dani z příjmů) Konkrétní nejasnosti: - možné momenty zahájení: Moment A: Zahájení přípravných prací (nákup vybavení, úpravy ordinace) - bez kontaktu s veřejností/zákazníky Moment B: Otevření ordinace a první fakturace zákazníkovi; Klíčové otázky: Berou oba zákony stejný okamžik jako zahájení činnosti?; Který z momentů (A nebo B) je rozhodující pro: - Živnostenský úřad, - Daň z příjmů fyzických osob - Případně Sociálku?; Mohou nastat situace, kdy se data zahájení podle obou zákonů liší?; Praktický dopad: podnikatelka chce využít ustanovení, že výdaje za rok předcházející (rok 2025) zahájení činnosti dle par. 5/7 DZP uplatní až s otevřením ordinace v roce 2026. Pokud by však zahájení činnosti bylo dle DZP už v 2025, tak by je musela uplatnit v roce 2025 a byla by v daňové ztrátě což nechce.; - Možný problém s pozdním oznámením na živnostenský úřad na datum zahájení činnosti

Jsme nevýdělečný zapsaný spolek provádějící výuku dětí na 1 a 2 stupni základní školy. Pro naší činnost si během roku najímáme lektory, kteří u nás buď opakovaně ( 9× ročně) , nebo jednorázově (1× ročně) vedou různé přednášky, výukové programy a semináře. Je možné tyto lektory platit do 50 000 Kč za kalendářní rok na zákadě jednorázové smlouvy, aniž by lektor měl živnostenský list? Bude muset příjem lektor do 50.000 Kč uvést ve svém daňovém přiznání za kalendářní rok a zdanit?