Obchodní právo
Popis výchozí situace.
Fyzická osoba (FO) vlastní 80 % akcií společnosti A.
Ta samá FO vlastní 100 % akcií společnosti B.
Společnost B vlastní zbývajících 20 % akcií společnosti A.
Fyzická osoba by se chtěla stát 100 % vlastníkem akcií společnosti A. Lze použít následující konstrukci a jaká mohou být rizika vyplývající ze ZOK či rizika daňová?
Konstrukce:
Společnost A nakoupí od společnosti B 20 % podíl (ve výši dle znaleckého ocenění) a zaúčtuje jako vlastní akcie. Valná hromada rozhodne o snížení základního kapitálu ve společnosti A právě o výši pořízených vlastních akcií. FO se tak stane jediným akcionářem i ve společnosti A.
Jaký je pro zahraniční podnikatelské subjekty rozdíl mezi odštěpným závodem a stálou provozovnou? Co je pro zahraniční podnikatelské subjekty lepší/výhodnější, jak jsou výhody a nevýhody? Je pro zahraniční subjekt výhodnější zřídit odštěpný závod zápisem do obchodního rejstříku či je výhodnější pokud mu vznikne stálá provozovna po splnění podmínek pro její vznik?
Nájemce má pohledávky u společnosti, u které v důsledku neplnění svých povinností bylo zahájeno řízení o zrušení obchodní korporace ve smyslu § 105a odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. Společnost byla během roku aktivní, měla příjmy z podnikání. Konkrétně se jedná o společnost s pronájmem bytů, která nevyplácí zpět jistoty za byt a nevrací přeplatky z vyúčtování energií. Nájemci společnost několikrát na skutečnost upozornili, zaslali předžalobní upomínky, které společnost převzala a vrácení dlužných částek se rozhodli řešit soudní cestou. Současně se ve sbírce listin objevila informace o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace ve smyslu § 105a odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. Existuje i tak možnost nárokovat pohledávky vůči společnosti soudní cestou, nebo zahájením řízení o zrušení obch. korporace možnost zanikla?
Obec vybudovala cestu cca za 10 mil. Kč. Firma s. r. o. jezdí přes tuto cestu traktory, a tak se domluvili na spolupodílení. Od obce přišla faktura na 300 000 Kč - přefakturace nákladů spojené s vybudováním cesty. Co je to pro firmu? Jak za účtovat? Majetek to není, je to služba?
Je to veřejná komunikace (cyklostezka). Smlouva neexistuje, jen ústní dohoda. Firma s.r.o. chtěla pozemky odkoupit, ale obec je neprodala, protože chtěli cyklostezku. A tak s.r.o. řekla my Vám na to přispějeme, když tam budeme moci jezdit traktory. Žádný časový horizont, kolik let tam budou jezdit, si nesjednali.
Značka tam je zákaz vjezdu motorovým vozidlům. Žádná jiná cedule s výjímkou není. Dohoda je ústní, lze jí uzavřít písemně i případně na dobu určitou i neurčitou. Základ před úpravami bude určitě nižší než 1 mil.
Veřejná obchodní společnost vstoupí k 30. 9. 2024 do likvidace. Ve společnosti jsou 2 společníci, každý má 50 %. Sestaví před dnem vstupu do likvidace rozvahu. V majetku má společnost dům postavený a zkolaudovaný v roce 2009, osobní automobily a zásoby dřevní hmoty. Pohledávky má jen za společníky v. o. s. – vyplacené zálohy společníkům v průběhu roku 2024 a současně i závazky ke společníkům – půjčky společnosti v. o. s. těmito společníky. Jiné závazky a pohledávky společnost nemá. Jak postupovat při likvidaci, jak likvidovat dům, jak likvidovat osobní automobily a zásoby dřevní hmoty? Co je pro společníky v. o. s. výhodnější? Likvidovat před vstupem do likvidace nebo až po vstupu do likvidace? Otázka DPH, odvést DPH z převodu osobních automobilů do osobního vlastnicví a dřevní hmoty také pro osobní potřebu?
Jak se správně vkládají výkazy do obchodního rejstříku? Má mikro účetní jednotka za rok 2023 vložit rozvahu a přílohu každou zvlášť nebo v jednom Pdf? Musí být tyto dokumenty podepsány? Jak je to správně?
Fyzická osoba s daňovou evidencí provozovala pivovar. V roce 2023 ho jako nepeněžní vklad podniku vložila do s. r. o., kde byla jediným společníkem. Pro účely vkladu byl zpracován znalecký posudek. V účetnictví s. r. o. byl vklad podniku zachycen na účtech majetku - dlouhodobý hmotný majetek + dlouhodobý drobný hmotný majetek, na účtech zásob - materiál a výrobky a na účtech pohledávek a závazků, a to vše dle ocenění u vkladatele. Rozdíl do výše znaleckého posudku byl kladný a byl zaúčtován na oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Nyní se FO chystá 50% podíl na s. r. o. prodat. Předpokládáme, že prodej podílu bude podléhat DPFO v § 10 ZDP (není osvobozen) a proti příjmům z prodeje se bude moci do výdajů zohlednit 50 % z nabývací ceny podílu dle § 24 odst. 7 písm. b) bod 1 ZDP = 50 % z majetků a závazků uvedených v prvním odstavci dotazu. Chceme se však ubezpečit, zda i 50 % oceňovacího rozdílu bude výdajem proti příjmům z prodeje poloviny podílu? Vede nás k tomu skutečnost, že oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku u vkladu podniku nejsou daňově relevantní. Dále oceňovací rozdíl představuje významný podíl k hodnotě posudku (59 %) a neradi bychom udělali chybu.
Společnost s r. o. poskytla finanční dar zapsanému spolku. Jedná se o peněžní prostředky na zajišťování sportovní činnosti mládeže. Jednatel s. r. o. je zároveň předsedou spolku. Je to takto v pořádku, nebo je nějaký problém se střetem zájmů?
Jsme česká s. r. o. a chtěli bychom si založit odštěpný závod na Slovensku. Jak je to se založením odštěpného závodu a jak je to s vedením účetnictví, vede se podle českých či slovenských zákonů? Jak je to s plátcovstvím DPH?
Společnost s.r.o. zabývající se nákupem a prodejem zboží má svém majetku nemovitost (na nemovitost byl poskytnut bankovní úvěr), kterou pronajímá třetím stranám (nájemcům). Společnost zvažuje vyčlenit danou nemovitou věc včetně všech souvisejících smluvních vztahů a zůstatku bankovního úvěru do samostatné společnosti (přijímající společnost) – dle doporučení právního zástupce vkladem části obchodního závodu do již založené společnosti s.r.o. formou příplatku mimo základní kapitál (v nově založené společnosti jsou společníky vkládající společnost 2 %, tj. vztah matka a dcera, a dále společníci vkládající společnosti fyzické osob podíly 48 % a 48 %)
Dotaz směřuje na způsob stanovení daňové nabývací hodnoty obchodního podílu (resp. změnu výše nabývací hodnoty za poskytnutý vklad obchodního závodu). Vklad obchodního závodu řeší § 23a zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP), kdy dle odst. 1 tohoto ustanovení se tato úprava použije v případě, že vkládající společnosti za vklad obchodního závodu získá podíl v přijímající společnosti nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající společnosti – v tomto případě se musí tedy hodnota vkladu promítnout do základního kapitálu společnosti (v 1. případě získává nový podíl a ve 2. druhém případě formou zvýšení základního kapitálu).
V námi uvažovaném případně však ani jedna z těchto variant nenastává, jelikož se jedná o nepeněžitý vklad formou příplatku mimo základní kapitál. Dle výše uvedeného tak dle všeho nelze využít § 23a odst. 2 ZDP a daňovou nabývací cenu stanovit dle tohoto ustanovení, tzn. ve výši dle znaleckého posudku, ale je nutné vyjít z obecných ustanovení ZDP k nabývací ceně, a to v § 24 odst. 7 ZDP. Toto ustanovení ale nemá konkrétní úprava pro vklad obchodního závodu – v § 24 odst. 7 písm. b) bod 2 ZDP, který řeší nabývací cenu pro vkladatele právnické osoby uvádí, že se nabývací hodnota stanoví ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty 20) ostatního vkládaného majetku. Domníváme se, že tato právní úprava se nemůže vztahovat na vklad obchodního závodu, jelikož součásti obchodního závodu jsou nejen aktiva ale i pasiva (tzn. tato úprava nezahrnuje např. snížení hodnoty obchodního závodu o zůstatek bankovního úvěru, kterou by znalec při ocenění vzal v úvahu).
S ohledem na výše uvedené se ptáme, zda zvýšení nabývací hodnoty obchodního podílu na přijímající společnosti se bude odvíjet od znaleckého ocenění obchodního závodu, jelikož ZDP nemá vlastní právní úpravu pro tento typ vkladu. V § 24 odst. 7 písm. b) první věta je obecná úprava pro nabývací cenu podílu na obchodní korporaci – nabývací cena v případně nepeněžitého vkladu stanoví jako "hodnota nepeněžitého vkladu člena obchodní korporace“. Obdobné bylo řešeno i v rámci Koordinačního výboru č. 147 pro vklady obchodního závodu u vkladatele fyzické osoby, kdy bylo potvrzeno, že nabývací cena při vkladu obchodního závodu fyzické osoby do obchodní korporace se stanoví ve výši znaleckého posudku. Nebo se bude daňová nabývací hodnota odvíjet od účetního zachycení, kdy účetní nabývací hodnota se bude odvíjet dle postupu uvedeného v bodu 3.2. Českého účetního standardu č. 014, kdy „jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní korporace, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní korporaci. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění. Pokud by účetní cena vkladu, s ohledem na závazky přecházející současně se vkladem, dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů a podílů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (cenný papír a podíl je účtován na podrozvahových účtech)“.
Obchodní rejstřík přes datovou schránku vyzval s. r. o. k doložení účetní závěrky do obchodního rejstříku do sbírky listin. Ovšem jediný jednatel a společník vůbech nechodí do datové schránky, takže na to nereagoval a z moci úřední soud tuto firmu zrušil a vymazal z obchodního rejstříku, prostě už neexistuje. Ovšem v neexistující firmě zůstal majetek - auta, budovy má i účet atd. Jak se má postupovat z hlediska daní a účetnictví? V podstatě toto s. r. o. už by nemělo podávat žádné daňové přiznání. Navíc s. r. o. je plátcem DPH a už nemůže podat přiznání, neboť má zrušenou datovou schránku. Je nějaká šance tento stav ještě zvrátit, když už je s. r. o. soudně zrušeno?
- Článek
Pro civilně právní praxi lze za velmi zajímavý označit rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. října 2023, sp. zn. 28 Cdo 1217/2023, který nahlížel na právní problematiku „plnění za jiného“, a to v podstatných detailech
Společnost s r. o., která má jediného jednatele a zároveň společníka, má na účtu 428-Nerozdělený zisk minulých let velký zůstatek (již několik let se účet navyšuje), protože každý rok je s. r. o. v zisku. Je možné z tohoto účtu u s. r. o. (tam nyní má 2 000 000 Kč) - vyplatit podíly na zisku ve výši např. 1 600 000 Kč? Případně pokud ne, jak si může společník a jednatel v jedné osobě vybrat „uspořené peníze“? Chtěl by je užít pro svou soukromou potřebu mimo podnikání.
- Článek
Relativně nedávným rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. srpna 2023, sp. zn. 29 Cdo 1807/2021 , který se zabýval i otázkou uložení povinnosti zdržet se poskytnutí plnění z bankovní záruky, došlo k přiblížení a shrnutí podstatných aspektů bankovní záruky
OSVČ montuje pro jiné společnosti FVE panely - konkrétně připevnění nosných prvků do konstrukce střechy, položení panelů. Zapojení technologie (elektrikářské práce) nedělá. Má dle ŽR řemeslnou živnost (klempířství, pokrývačství, zednictví, izolatérství) a volnou živnost na přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Do jaké živnosti spadá jeho činnost pro správné stanovení výdajového paušálu pro zpracování daňového přiznání z příjmu FO? Bude to řemeslná (80 %) nebo volná (60 %)?
Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele – uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve, než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony?
Spolek jehož účelem je sportovní a tělovýchovná činnost, pořádání společenských a kulturních akcí, formou pořádání sportovních kroužků a příměstských táborů, chce zorganizovat Vánoční setkání u punče. Musí spolek vyřídit živnostenské oprávnění, pokud bude chtít prodávat vánoční punč, kávu a občerstvení?
Výpověď smlouvy je jednostranným právním jednáním směřujícím k ukončení závazku. Druhé straně musí být prokazatelně doručeno, přičemž prokázat doručení lze například dodejkou, podpisem druhé strany při osobním předání atd.
U výpovědi je důležité hledět na to, jaké důvody výpovědi si strany ve smlouvě, která se vypovídá, ujednaly, či zda nějaké další důvody obsahuje zákon (občanský zákoník). Je tedy potřeba posoudit jednotlivá ustanovení smlouvy pro konkrétní smluvní typ.
Závazek zaniká uplynutím výpovědní doby, ledaže závazek lze vypovědět i bez výpovědní doby. V takovém případě závazek doručením výpovědi.
Dohoda o zrušení společnosti musí mít formu veřejné listiny, tudíž notářského zápisu. Musí jít o dohodu všech společníků. Společnost je pak zrušena buď dnem, který je v dohodě určen, nebo dnem podpisu dohody. Pokud se zrušuje společnost s likvidací (většina případů), vstupuje do likvidace a je potřeba povolat likvidátora, jinak ho povolá soud.
Určuje-li to společenská smlouva, rozhodnutí o zrušení společnosti může přijmout i valná hromada. Takové zrušení je snáze proveditelné, jelikož je vyžadována 2/3 většina hlasů všech společníků a ne jednomyslnost.
Dohoda o zániku členství v družstvu je dvoustranný právní úkon směřující k ukončení členství člena v družstvu. Je upravena v ustanovení § 611 ZOK.
Dohoda musí být uzavřena písemně. Zákon nepředpokládá požadavek úředně ověřených podpisů, stanovy družstva však mohou určit jinak. Stanovy mohou rovněž stanovit další požadavky pro ukončení členství, například schválení dohody členskou schůzí či jiným orgánem.