Obchodní právo

Jakým způsobem lze do firmy, která je plátcem DPH, vložit osobní věci jednatele - např. tiskárnu, PC, stůl, židle, poté i automobil do 40 000 Kč? Musí být tyto movité věci prodány za cenu obvyklou? Jaký daňový doklad je k prodeji potřeba? Lze případně věci do společnosti darovat nebo vložit bezúplatně? Jak by to bylo s účtováním?
Vydáno: 22. 03. 2022
V § 7 odst. 4 živnostenského zákona se mluví o splnění praxe v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru. Mohu se tedy domnívat, že dohoda o provedení práce je považována za obdobný poměr? Dohoda o provedení práce trvá celý rok, odpracuje se 300 hodin, resp. co je myšleno tím, že pokud je podmínka splnění praxe jeden rok, jedná se o osmihodinový úvazek po dobu jednoho roku, anebo může být úvazek kratší, když v dnešní době je možné mít více pracovních poměrů současně. Je zde nějaká hranice v hodinách?
Vydáno: 14. 03. 2022
Jak mají postupovat členové SVJ, když zjistili, že výbor se zapisovatelkou udělali zápis ze schůze, ve kterém je méně než polovina projednaných a rozhodnutých bodů. Chybí tu podstatná rozhodnutí z členské schůze. Tento neúplný zápis byl vložen do rejstříku.
Vydáno: 14. 03. 2022
Družstvo drží 100% podíl v s. r. o. Může tato dceřiná s. r. o. bez omezení nakoupit a držet členské podíly na své mateřské firmě?
Vydáno: 21. 02. 2022
U jakých dokumentů/smluv je povinnost mít úředně ověřený podpis, pokud na obou stranách je stejný člověk (jednatel)? (např. u smlouvy o výkonu funkce tato povinnost je, ale pokud jednatel půjčuje úročenou půjčku do své společnosti, je zde také povinnost?) Úředně ověřený podpis - je akceptovatelný i z pošty?
Vydáno: 18. 02. 2022
Společnost má svoji firemní jídelnu pro potřeby svých zaměstnanců. Je zde také možnost objednat obědy, které si zaměstnanci mohou vzít domů, zavakuované, a to za cenu obvyklou. Máme nyní možnost „dodávat“ obědy pro jinou společnost (jedná se sice o dceřinou společnost, ale účetně se jedná o samostatnou firmu), která sídlí v jiném městě. Obědy by se tedy uvařily v jídelně a naložily by se do připravených jídlonosičů či várnic. (Je také případně možnost je zavakuovat, pokud by to změnilo situaci.) Měsíčně by se pak vystavovala faktura za prodané obědy za cenu obvyklou. Jídelna má aktuální HACCP a kupující firma by si vytvořila pro své zaměstnance zase své HACCP (že by jídlo mělo požadovanou teplotu atd...). Je nutné mít živnost na hostinskou činnost, nebo stačí volná živnost č. 7?
Vydáno: 16. 02. 2022
Jednatel a současně jediný majitel s. r. o. pronajal tomuto s. r. o. nemovitost. Nájemní smlouvu podepsal za sebe a současně i za s. r. o. Podpisy nejsou úředně ověřeny. Je tato smlouva platná? Budou náklady nájemného v s. r. o. daňově účinné? Lze případný problém zpětně ošetřit?
Vydáno: 25. 01. 2022
  • Článek
Aktuální koronavirová krize má kromě řady lidských tragédií také bezpočet podnikatelských „obětí“. Přičemž v určitých situacích to nejlepší, co může společník pro svou společnost s ručením omezeným udělat, je, že ji opustí. To je obecně možné realizovat dvěma základními způsoby. Jednodušší cestou je převod podílu – obvykle za úplatu formou prodeje – jinému stávajícímu nebo nově příchozímu společníkovi. V těchto případech odcházející společník nemůže počítat s vypořádacím podílem od s. r. o. a jedinou úplatou za konec účastenství ve firmě je sjednaná převodní (prodejní) cena hrazená nabyvatelem podílu. Složitější cestou je odchod společníka za vypořádací podíl vyplacený dotyčnou firmou coby úplatu za konec jeho účastenství. Jenže takto uvolněný podíl nemůže zůstat bez „pána“, přičemž samotná s. r. o. svůj podíl držet nemůže, takže co s ním?
Vydáno: 18. 01. 2022
  • Článek
Letošní rok je nebývale bohatý na novinky podstatně ovlivňující život obchodních korporací. Tento článek si klade za cíl mnohé z nich připomenout, jakkoli není s to pojmout je v úplném rozsahu. Přesto však věřím, že v základních obrysech pomůže čtenáři v orientaci s novými pravidly.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
V následujícím příspěvku bychom se věnovali některým souvislostem společenství vlastníků jednotek (dále „SVJ“) z pohledu daně z příjmů právnických osob.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Společnost s ručením omezeným může být zrušena bez likvidace její přeměnou převodem jmění na společníka, právnickou či fyzickou osobu. Článek seznámí čtenáře s postupem a podmínkami převzetí jmění zanikající společnosti přejímajícím společníkem pomocí uceleného přehledu nejdůležitějších ustanovení, která tento druh transformace zvolené právní formy obchodní korporace upravují.
Vydáno: 17. 12. 2021
Jednočlenná s. r. o. (1 společník a zároveň jednatel). Tento společník pracuje také na základě pracovní smlouvy. Chce si od společnosti půjčit částku 750 000 Kč na dobu 1 roku. Podle § 23 odst. 7 by cena za tuto zápůjčku byla být v obvyklé výši. Pokud se tak nestane a bude zápůjčka bezúročná, vzniká společníkovi (jednateli) bezúplatný příjem, který by měl být zdaněn v § 10 ZDP. Pokud tento příjem nepřesáhne za rok 100 000 Kč, je podle § 4a ZDP osvobozen. Je možné si takto opravdu od společnosti půjčit (vlastně bezúročně, protože do osvobození se patrně vejde)? Jak je to s § 40 odst. 5 zákona o obchodních korporacích - není to zakázáno?
Vydáno: 08. 12. 2021
Společnost s ručením omezeným má dva společníky (fyzické osoby) s podíly 85 % a 15 %, nejednají ve shodě. Společník s podílem 85 % je zapsán v evidenci skutečných majitelů, avšak společník s podílem 15 % zapsán není, neboť výše jeho podílu nedosahuje 25 %. Jak se do evidence skutečných majitelů zapisují i společníci s. r. o. s podílem nižším než 25 %?
Vydáno: 08. 12. 2021
V nově vzniklé s. r. o. je jeden společník a jeden jednatel, kdy jednatelem je jiná osoba než je společník. 1) Musí mít jednatel smlouvu o výkonu funkce - nebo může tuto funkci vykonávat „zdarma“? 2) Může být jednatel zaměstnán jako účetní - klasický pracovní poměr? V tom případě si pracovní smlouvu sám podepíše? Je nutné mít podpisy ověřené, popř. smlouvu někam zasílat k ověření?
Vydáno: 16. 11. 2021
Jsem společníkem vícečlenné s. r. o. V této společnosti jsem zároveň jednatelem a již několik let zde pracuji na základě DPČ. Na základě § 6 odst. v) zákona o dani z příjmů jsem si chtěl od s. r. o. bezúročně zapůjčit 300 000 Kč. Zákon o obchodních korporacích však od roku 2021 společníkům zakázal bezúročné zápůjčky od vlastní kapitálové společnosti. Bylo by přesto možné si zapůjčit bezúročně s odůvodněním, že jsem i zaměstnanec? 
Vydáno: 11. 11. 2021
Společnost s r. o., plátce DPH založila dceřinou společnost v 11/2020, měla v ní 100% podíl. V 6/2021 celý obchodní podíl prodala firmě, která má sídlo v Německu a v ČR nemá provozovnu. Jaký vliv bude mít prodej na DPH?
Vydáno: 05. 11. 2021
Na základě řádné závěrky rozhodne valná hromada o vyplacení podílu na zisku s. r. o. Je možné, aby valná hromada rozhodla, že tento podíl bude rozdělen na dvanáctiny a vyplácen společníkovi každý měsíc po dobu 1 roku? Srážková dan by byla odvedena s první splátkou.
Vydáno: 04. 11. 2021
Společnost s r. o. prodává ordinaci jako část závodu. Vlastní jí více než 5 let. Předpokládám proto, že prodej bude osvobozen od daně z příjmu. Peníze přišly na účet s. r. o. Jak mám zaúčtovat prodej části závodu v účetnictví s. r. o.?
Vydáno: 03. 11. 2021
V průběhu roku byli jednou jednočlennou společností s r. o., která podniká ve službách, osloveni dva schopní dodavatelé, zda by se nechtěli stát společníky této firmy. To se také stalo. Mohou i nadále fakturovat a pokud ano, co všechno to obnáší? A pokud ne, jak jinak mohou získávat měsíční odměnu za své služby?  
Vydáno: 25. 10. 2021
Může elektrikář vykovávat stejnou činnost jako OSVČ a zároveň vlastnit s. r. o., které bude také poskytovat služby v oblasti elektroinstalací? 
Vydáno: 17. 10. 2021
+ Zobrazit dalších 20