Účtování nákladů, výnosů

Jsme s. r. o. s mimo jiné truhlářskou výrobou, tuto činnost přenecháváme jiné s. r. o., která bude v našem objektu v pronájmu. Naše stroje, nástroje a ruční nářadí (potřebné k této činnosti) přenecháme této s. r. o. a řešíme, jakou formou. Našim požadavkem je, že stroje vlastnicky na novou s. r. o. přejdou až v okamžiku celého zaplacení, nová s. r .o. bude stroje cca 8 let splácet. Jakou nejvhodnější formou stroje prodat? Mohu já, jako s. r. o., prodat stroje na finanční leasing? Jaké jsou dopady na DPH a DPPO?

Naše firma poskytla půjčku jiné firmě. V tomto roce se nepočítá s jejím vrácením. Mají se úroky z této půjčky počítat a zahrnovat do výnosů naší firmy již k závěru tohoto roku, nebo se budou úroky účtovat až v okamžiku skutečného vrácení půjčky za několik let? 

Zpětnou kontrolou jsem zjistila, že 2 faktury byly zaúčtovány chybně. Chtěla bych dodělat dodatečné DPPO. První faktura se týkala majetku, druhá příjmu na sklad. Pokud bych to chtěla dodanit, jak mám postupovat, kde se mi to objeví v DPPO a jak zaúčtovat? Musím podávat dodatečné DPPO, když se jedná o materiál a majetek? 

Společnost s r. o. je chráněná dílna. Dostává čtvrtletně dotace od Úřadu práce na základě uzavřené dohody s ÚP o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Při splnění dohodnutých podmínek (I-14) musí být účtováno o pohledávce do období vzniku nákladů, které jsou dotovány. Časově tedy rozlišujeme do těch měsíců, kdy docházelo k zaměstnávání osob se zdrav. postižením, jejichž mzdy jsou dotací kryty. Tak např. za IV. Q 2025 budou mzdy i výnosy vztahující se ke IV. Q 2025 zaúčtovány (zdaněny) v roce 2025. Externí firma (daňový poradce) zpracovává podklady k těmto dotacím. Např. za IV.Q 2025 dochází ke zpracování podkladů celý leden 2026, poté schvaluje ÚP a např. 18. 2. 2026 vydá ÚP rozhodnutí. Tímto datumem externí firma (daňový poradce) vystavuje daňový doklad. Předpokládáme, že nákladem je pro chráněnou dílnu toto až v roce 2026, kdy bylo skutečně odpracováno (kdy byla služba skutečně provedena). Zde časové rozlišení neděláme. Je to takto akceptovatelné?

Jak se daní přijaté opční prémium vztahující se k aciím obchodovaným na NYSE?

Česká s. r. o., plátce DPH, firma AAA. Dala svoje zboží – měď, na sklad firmě BBB, která měď měla postříbřit a pak zpracované zboží vrátit firmě AAA. Mezitím došlo ke krádeži zboží ze skladu. Firma AAA chce náhradu škody po firmě BBB. Chtějí vystavit fakturu. Má byt tato faktura s DPH? Obě firmy jsou plátci DPH. Jak to správně zaúčtovat? 

Nestátní školská právnická osoba má schválenou investiční dotaci od MMR na přístavbu odborných učeben s typem financování Ex post. Součástí dotace je 7% podíl na nepřímé náklady účtované přímo do spotřeby. Prosím o kontrolu účtování: Rozhodnutí o poskytnutí dotace MD 348/D 901, Přijetí plateb (průběžné financování) MD 221/D 348, Zaúčtování 7% podílu nepřímých nákladů MD 901/D 649, Zařazení investice MD 022/D 042, Poměrná část odpisů z dotace MD 901/D 649. Lze mezi nepřímé náklady zařadit faktury od architektů na vybavení odborných učeben (rozmístění nábytku, design)? 

Účetní jednotka A vznikla rozdělením odštěpením v roce 2024. Nástupnická firma proúčtovala oceňovací rozdíl mezi znaleckým oceněním a účetní hodnotou převzatých aktiv v účetnictví předchůdce zápisem 097 MD / 418 D. Oceňovací rozdíl je odepisován 180 měsíců zápisem 557 MD / 098 D. K oceňovacímu rozdílu byl u nástupnické firmy proúčtován také odložený daňový závazek zápisem 42x MD / 481 D. Oceňovací rozdíl je kladný ve výši 1000 Kč. Odložený daňový závazek z tohoto rozdílu činí 0,21 x 1000 = 210 Kč. Abstrahuji teď od efektu zdanění ve znaleckém posudku. Jak to bude s odloženou daní v dalších letech: 1. Bude se tato počítat z účetní netto hodnoty oceňovacího rozdílu (účty 097 a 098) dle sazby DPPO platné v dalším roce nebo jinak? 2. Jsme si vědomi ustanovení §59 vyhlášky 500/2002 Sb., ale jak účtovat odloženou daň v dalších letech v tomto případě s ohledem na interpretace NÚR, souvztažně s účtem 59x nebo s účtem vlastního kapitálu (41x nebo 42x)? Např. odloženou daň z titulu přecenění dlouhodobých cenných papírů účtujeme vůči účtu 414, byť je to trochu jiný případ.

V březnu letošního roku nám dodavatel dodal zboží za 15 000 Kč bez dokladu a bez toho, aniž bychom to zaplatili. Není žádná faktura, dodavateli jsme se nejprve dovolali a tvrdil, že doklad dodá později atd. V současné době nám již telefon nebere. Zboží jsme v březnu 2025 napříjemkovali na účty MD 132/D 131 v cenách obvyklých od tohoto dodavatele. Zboží jsme již prodali. A teď mi zůstává toto zboží na účtu 131 (pořízení). Uvažuji správně, že bych měla zboží v přiznání DPPO 2025 zdanit jako dar - tedy MD 131/D 648? A co když nám příští rok pošle dodavatel fakturu? Musím udělat dodatečné daňové přiznání za rok 2025 anebo až v roce 2026 (pokud pošle fakturu)? 

Fyzická osoba, občan, pronajímá s. r. o., kde je společník a jednatel, kancelářské prostory v ceně obvyklé. Pokud bude nájem za prosinec 2025 zaplacený až v lednu 2026, je potřeba tento náklady vyloučit z daňových nákladů roku 2025 u s. r. o.? Platí zde něco podobného jako u úroků?

Společnost obdržela výpis z úvěrového účtu. Ve výpisu je uvedeno: • z účtu byl poskytnut úvěr (půjčka), • na účtu vznikl záporný zůstatek, • následně byly účtovány poplatky za vedení účtu a úroky, po kterých zůstatek zůstal záporný. Jak tyto operace správně zaúčtovat v účetnictví? Konkrétně, jak se mají účtovat pohyby na úvěrovém účtu, pokud je ve výpisu uveden záporný zůstatek?

Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?

U dohadných položek v cizí měně postupuji v souladu s interpretací NÚR I-18. Teď mám takový výjimečný případ, že v roce 2024 byla vytvořena dohadná položka na dvě služby (A a B), které měly být sice uskutečněny v roce 2025, ale byly spojeny/navázány na výnosy roku 2024. Dohad byl přeceněn k 31. 12. V roce 2025 se ale změnila z určitých důvodů situace a služba B (vinou odběratele) už uskutečněna nebude a nám tedy došla faktura (v EUR měně) pouze na službu A. Každá z těch dvou služeb byla účtovaná na jinou analytiku: např. 518001 služba A a 518002 služba B. Můj dotaz je, jak teď vyrovnat analytický účet 518002, tj. té neuskutečněné služby B. Mělo by být odúčtováno jednoduše tak, aby služba B byla letošním účtováním vyrovnána na nulu, pro zjednodušení uvedu malou částku: k 31. 12. 2024 na účtu 518002 po přecenění 110 a letos zaúčtovat na účet 518002 minus 110? Anebo je správnější držet se obvyklého postupu a odúčtovat v rámci došlé faktury na službu A i stejným postupem službu B, tj. dohad + odchylku dohadu (tedy v mém případě odchylka dohadu = celý dohad na službu B) aktuálním kurzem pro zaúčtování této faktury? V tomto případě by na účtě 518002 zůstal malý zbytek, což se mi nezdá správné. Částka neuskutečněné služby B není pro nás významná - cca 30 000 Kč. 

Firma s. r. o. (účtuje o zásobách způsobem B) – kromě jiného - prodává stroje, které nakupuje od dodavatele z Německa. Instalace takového stroje je komplikovaná a vyžaduje odborníka, je to delší proces trvající min. jeden den, někdy několik dní. Bez nainstalování stroj fungovat nemůže, proto většinu strojů prodáváme rovnou včetně instalace a tuto instalaci máme již zahrnutou v prodejní ceně stroje. Stroj se musí nainstalovat až na místě odběratele, na kterém potom trvale stojí (přesun by vyžadoval odbornou odinstalaci + instalaci). Instalaci strojů nám dělá specializovaný subdodavatel, který nám ji následně fakturuje. Můžeme tyto náklady účtovat na účet 518? Dle definice vedlejších pořizovacích nákladů (vedlejší náklady související s pořízením zásob…) mi nepřipadá, že by instalace prováděná u odběratelů do vedlejších pořizovacích nákladů patřila. Patří tedy, nebo nepatří popsané náklady na instalace do vedlejších pořizovacích nákladů, protože pro samotné pořízení stroje není instalace nutná?

Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Dostane od firmy z EU 10 000 EUR a tyto peníze vloží na krypto burzu. Budeme to účtovat jako zboží na účet 132? Pak z burzy přijde na účet firmy 200 EUR, to je zřejmě provize a bude to zisk naší firmy. Z burzy pak zbytek peněz odejde zpět klientovi firmy, to bude výdělek klienta firmy, ne náš. U nás bude minus zboží na úctě 132? Jak správně zaúčtovat tyto transakce a na co si dát případně pozor?

Srovnání zobrazení mezd v daňové evidenci a účetnictví ukazuje zásadní rozdíl v časovém okamžiku, kdy se náklady či daňově uznatelné výdaje promítají do základu daně z příjmů. Zatímco v účetnictví se mzdové náklady a související zákonné odvody zachycují již při jejich zúčtování, v daňové evidenci mají dopad až v okamžiku skutečné úhrady závazků. Tato odlišnost může vést k časovému posunu mezi jednotlivými zdaňovacími obdobími, zejména u mezd vyplácených za prosinec. V článku jsou tyto rozdíly představeny na praktických příkladech zúčtování mezd a souvisejících odvodů. Správné pochopení obou přístupů je klíčové pro podnikatele, aby zajistili nejen správné vykázání nákladů, ale i daňovou účinnost odvodů v souladu s právní úpravou.

Společnost vyrábí a montuje nábytek. Na který účet zaúčtovat tržby za výrobu a montáž nábytku?

Česká společnost obdržela půjčku od fyzických osob a od jiné české společnosti. Jakým způsobem se v tomto případě účtují úroky a kdy se považují za daňově uznatelné náklady?

Česká společnost poskytla půjčku jiné české společnosti. Jaakým způsobem se má postupovat při účtování úroků – mají se časově rozlišovat a účtovat každoročně, nebo je možné je účtovat jednorázově po několika letech? Považují se úroky považují za zdanitelný příjem již v období jejich časového rozlišení, nebo až při skutečném inkasu?

Převzetí dluhu je právní institut, který se opírá o právní regulaci v občanském zákoníku a má významné dopady na účetní a daňové procesy podnikatelských subjektů. Právní úprava stanovuje podmínky, za nichž přejímatel přebírá dluh od původního dlužníka, pokud s tím věřitel souhlasí, s povinností splatit dluh věřiteli. Převzetí dluhu spočívá ve změně v osobě dlužníka, zatímco ekonomická podstata závazku zůstává nezměněna. Účetní a daňové dopady převzetí dluhu pro jednotlivé účastníky závisí na konkrétních podmínkách, zda se jedná o úplatné či bezúplatné převzetí dluhu či jde o transakci související s podnikáním či nikoliv. Zákon o daních z příjmů stanoví zdanění či osvobození od daně vzniklého úplatného nebo bezúplatného příjmu. Vše je nutno předem posoudit v kontextu konkrétní ekonomické situace účastníků transakce, což je klíčové pro strategické rozhodnutí, zda nevyužít jiné, vhodnější právní nástroje.