Účtování nákladů, výnosů

Jak správně rozpustit účetní rezervu? Tato rezerva byla vytvořena (MD 554/D 459) na záruční opravy prodaného stroje v cizí měně (protože případné opravy by nám fakturoval německý subdodavatel). Používáme měsíční pevné kurzy. Při tvorbě byla rezerva přepočtena aktuálním účetním kurzem. K 31. 12. byla přepočtena rozvahovým kurzem - kurzová ztráta účtována MD 554/D 459 - tedy jako součást ocenění rezervy. Žádné záruční opravy nebyly provedeny a záruční doba uběhla. Chystám se nevyužitou rezervu rozpustit a můj dotaz je, jak konkrétně postupovat/účtovat. 

Firma s. r. o. má pronajatý prostor v obchodním centru od 1. 10. 2025 na 5 let s možností prodloužení vždy o rok. Firma otevřela provozovnu v prosinci 2025 a od obchodního centra měla nárok na finanční příspěvek za iniciativu a setrvání v nájmu ve výši 1 500 000 Kč + DPH. Vystavila v prosinci fakturu a DPH odvedla. Faktura bude proplacena v lednu 2026. V případě ukončení nájmu bude firma poměrnou část tohoto příspěvku vracet obchodnímu centru jako smluvní pokutu. Musí firma v roce 2025 zdanit celý 1 500 000 Kč, nebo je možné tenhle příjem zdanit postupně v průběhu 5 let, vždy poměrnou část příspěvku na daný rok? Pokud je možné danit jen poměrnou část, které účty použiju pro zůstatek ke konci roku? 

Společnost prodává zboží za provizorní cenu. Výsledná cena je stanovena na základě cenování na burze až v následujícím měsíci po expedici. Pokud dojde k prodeji na konci roku, výsledná cena je známá podle cenování v lednu následujícího roku. Do jakého daňového období se toto doúčtování vykazuje? Do prosince nebo do ledna následujícího roku, kdy byly známé parametry pro stanovení definitivní ceny. Problematiku řešíme z hlediska daně z příjmů právnických osob, tzn. do jakého daňového období vykázat výnos?

Společnost s r. o., plátce DPH, chce pořídit na operativní leasing nové automobily pro své zaměstnance ve výši 850 000 Kč včetně DPH za 1 vozidlo. Zaměstnanci si chtějí přispět na lepší výbavu ve výši 75 000 Kč. Může si zaměstnanec přispět na lepší výbavu automobilu a jak o tom účtovat? 

Vybudovali jsme v přízemních prostorách tři zasedací místnosti. Do zasedací místnosti jsme instalovali držák na TV přidělaný na zeď v hodnotě 7 000 Kč bez DPH včetně instalace. Máme tento kloubový držák zanést do registru majetku jako drobný hmotný majetek, nebo jako technické zhodnocení? 

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Společnost, s ohledem na očekávané výsledky hospodaření (EBITDA) za rok 2025, bude ve výplatním termínu za leden 2026 vyplácet manažerům společnosti stimulační odměny za rok 2025, na základě ujednání v pracovní smlouvě. Jsou mzdové a sociální náklady z titulu těchto odměn daňově uznatelným nákladem roku 2025 (akruální princip)? Zaúčtování MD 521/D 383 odměna, MD 524/D 383 sociální a ZP pojištění? Nebo je nutné zaúčtovat tyto náklady až v roce 2026? Nebo zde neplatí akruální princip a předpis nákladů patří až do roku 2026?

Je možné vystavit fakturu, v případě DUZP 31. 12. 2025, vystavena 15. 1. 2026 a splatnost 15. 2. 2026 ještě v roce 2025?

Dobrý den, jsme SVJ společenství vlastníků jednotek. Mám správné informace, že SVJ není veřejně prospěšný poplatník? A pokud jsme vysoudili jako SVJ nějaké úroky z prodlení máme potvrzení soudu, je správný postup u SVJ, že ve chvíli, kdy vystaví fakturu na úroky z prodlení, ji SVJ zaúčtuje na MD 3XX/D 6XX a do doby než jsou tyto úroky zaplacené, nepodává přiznání k dani z příjmu a nic nedaní? Úroky z prodlení zdaní SVJ až ve chvíli, kdy je bude mít zaplacené, a pokud je bude mít zaplacené po částech, tak daní vždy jen tu část, co dostane skutečně v tom roce zdanění na účet. 

V prosinci 2025 jsme zjistili, že v nákladech za rok 2024 chybí přijatá faktura, která věcně i časově náleží do účetního období roku 2024. Účetní závěrka za rok 2024 je již uzavřena. Nechceme podávat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o položku, která by vedla ke snížení základu daně. Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v takovém případě nevzniká povinnost podávat dodatečné daňové přiznání. Jakým způsobem máme tuto skutečnost správně zaúčtovat v účetním období roku 2025, zejména s ohledem na: věcnou a časovou souvislost nákladu s rokem 2024, uzavřenou účetní závěrku za rok 2024, dopad na hospodářský výsledek a správnost účetního vykazování v roce 2025? Současně předpokládáme, že pokud jsme fakturu obdrželi v prosinci 2025 a jsou splněny podmínky dle § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, můžeme si nárok na odpočet DPH uplatnit v přiznání za prosinec 2025, tedy v období, kdy jsme daňový doklad obdrželi. 

Společnost uložila větší obnos na termínovaný vklad. Datum uložení 5. 12. 2025 a termínovaný vklad je do 5. 1. 2026. Je potřeba na přelomu roku k 31. 12. 2025 časově rozlišit část úroků do 31. 12. 2025 a pak zbytek, když úroky byly vyplaceny až 5. 1. 2026? Nejedná se o bezvýznamnou částku.

Pronajímatel provedl na žádost nájemce vyřezání průchodu v betonové zídce, která je ve vlastnictví pronajímatele. Toto vyřezání chce pronajímatel po nájemci zaplatit, protože tímto nových průchodem budou chodit klienti nájemce do nebytových prostor nájemce. Může tyto práce nájemci jednorázově přeúčtovat? (náklad za úpravu v roce 2025: MD 518/D 321, k tomu dohad na FV, která se vystaví v roce 2026: MD 385/D 602), přeúčtování FV na nájemce až v roce 2026: MD 311/D 385) nebo mu to může nájemce zaplatit jenom jako nájemné, protože zbourání části zídky je technickým zhodnocením zídky, které vlastní pronajímatel? Dalším nákladem bude zhotovení a instalace branky, která bude až v roce 2026 fakturovaná. Je navrhnuté účtování správně u loňské faktury, tj. MD 518/D 321 a jak účtovat o náklady branky v roce 2026 – není to už nedokončená práce v roce 2025? Takže nájemce bude platit vybouraní průchodu a zhotovení a instalace branky – vše v majetku pronajímatele.

Můžeme vyúčtovat spotřebu vody nájemci dle podružného měření vodoměru za celé období 1–12/2025, když skutečný stav dle vodoměru byl zjištěn 30. 12. 2025, ale vyúčtování od vodáren máme zatím jen k 9/2025? Zbylé 3 měsíce roku 2025 budou až v dalším vyúčtování, sazbu však známe a spotřebu také. 

Společnost pronajímající dům zaplatila v roce 2025 náklady za opravy, škodu způsobila stavební firma provádějící práce v budově, k přeúčtování dojde v roce 2026 (k tomu bude připočtena marže): účtování MD 511/D 383 v roce 2025, MD 385 (přesná částka),388 (dohad)/D 602?

Jedna fyzická osoba figuruje v několika rolích: jako společník, statutární orgán (jednatel) a zároveň jako zaměstnanec na pracovní smlouvu. Prosíme o posouzení následujících situací: 1) Výběry finančních prostředků z firemního účtu a zálohy: Pokud si tento společník/jednatel vybere z firemního účtu finanční prostředky, považujeme za správné účtovat o pohledávce na účtu 355-Ostatní pohledávky za společníky (a vykazovat v Rozvaze na řádku Pohledávky za společníky). Prosíme o posouzení, zda tento postup je správný, nebo lze na tyto transakce pohlížet i jako na výběr zálohy zaměstnance s účtováním na účet 335-Pohledávky za zaměstnanci (a vykazováním v rozvaze na řádku Jiné pohledávky)? 2) Účtování mezd: Domníváme se, že pokud je zaměstnanec zároveň statutárním orgánem nebo společníkem, musí se jeho mzda účtovat na jiných účtech než u klasických zaměstnanců, a to konkrétně na účet 522-Příjmy členů orgánů obchodní korporace ze závislé činnosti (nikoli na 521) a závazek na účet 366-Dluhy ke společníkům v obchodní korporaci ze závislé činnosti (nikoli na 331). 3) Služební cesty: Stejný názor zastáváme i u účtování cestovních náhrad, kdy si myslíme, že správným postupem je účtování záloh na účet 355 (nikoli 335 jako u zaměstnanců) a účtování doplatků na účet 365-Ostatní dluhy ke společníkům (nikoli na účet 333). Je naše úvaha správná, nebo můžeme stejnou fyzickou osobu účtovat „střídavě“ jednou jako zaměstnance a jednou jako společníka podle toho, jakým způsobem nám dotyčný danou operaci popíše?

Obchodní firma prodávající zboží koncovým zákazníkům využívala služby dopravce, který v některých případech i inkasoval dobírky. Nakonec ale firmě poslední částku dobírek neodeslal. Firma za ním tedy má pohledávku. Lze k takové pohledávce tvořit opravnou položku podle zákona o rezervách? Jde o částky, které byly zaúčtovány ve výnosech, koncoví zákazníci je zaplatili, ale pohledávka zůstala.

Společnost s r. o., plátce DPH, má automobil na operativní leasing. Datum splatnosti je vždy 1. daného měsíce. Splátku za leden 2026 už kolega uhradil 29. 12. 2025. Jak tuto splátku v bance zaúčtovat? Předpokládám, že do DPH a KH jde doklad až v lednu, bez ohledu na datum zaplacení. 

Firma poskytuje zaměstnancům nepeněžní benefity, a to zejména: zdravotní benefity, volnočasové benefity, bezúplatné užívání služebního vozidla pro soukromé účely (tzv. manažerské vozidlo). U zdravotních benefitů sledujeme, zda jsou čerpány u poskytovatelů registrovaných v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Dále kontrolujeme limity stanovené pro rok 2025, tj. zdravotní benefity do výše 46 557 Kč a volnočasové benefity do 23 278 Kč. U manažerských vozidel přičítáme zaměstnanci ke mzdě nepeněžní příjem ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla včetně DPH. Jak správně zaúčtovat uvedené benefity, a to i v případě, kdy zaměstnanec překročí stanovené limity u zdravotních nebo volnočasových benefitů?

Jsou náklady na supervizi pro učitele daňově účinné, i když zatím není supervize pro učitele povinná? Myslím, že ji nelze považovat za zaměstnanecký benefit, ale nemám v tom jistotu. Co se týká účtování, je vhodnější účet 527 nebo 518?

Jsme s. r. o. na bankovní účet nám přicházejí čisté platby oproštěné od provize od osoby usazené ve Velké Británii. Finanční úřad nyní požaduje, abychom z provize 20 %, kterou si tato PO ponechává, odváděli DPH). Jelikož finanční úřad požaduje odvod DPH, dle finančního úřadu je tato provize za službu, kterou tato PO pro naše s. r. o. uskutečňuje, a proto si chceme tuto provizi účtovat do našich nákladů. Když nám tato provize neodchází z našeho účtu, je strhávána z hrubých příjmů příjmů. Jak máme tuto provizi nejlépe podvojně účtovat: MD 518/...? Závazek, ale nebude nikterak vyrovnán. Můžete nám doporučit vhodné řešení?