Inventarizace

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 7 odst. 6 používá pojem „vzájemném zúčtování“, nicméně v účtárnách častěji zaslechneme pojem „kompenzace“, zejména ve spojení se zákazem kompenzace. Z důvodu „vžitého odborného slangu“ budu i v tomto článku používat pojem „kompenzace“. Jedná se o účetní zásadu, která je v obecné rovině zákonem o účetnictví definována, nicméně tato definice již není podzákonnými předpisy dále rozvedena, proto panují dohady, jak ji správně uchopit a v praxi realizovat.

Pokud by OSVČ uplatňovala výdaje paušálem, musela by v průběhu roku vést podrobnou evidenci zásob, nebo stačí inventury k 31. 12. příslušného roku?

Společnost s r. o. zahájila na základě příkazu jednatele ze dne 20. 12. 2022 inventarizaci k 31. 12. 2022. Fyzická inventura byla provedena 2. 1. 2023, dokladová do konce ledna 2023. Vzhledem k rozesílce dopisů k odsouhlasení pohledávek a závazků až po zaúčtování všech položek roku 2022 až koncem ledna 2023 některé odpovědi došly až s březnovým datem odeslání. Musí být konečná inventurizační zpráva vyhotovena nejpozději do 28. 2. 2023, nebo stačí provedení inventur do této doby a zprávu je možné vyhotovit i později?

Účetní jednotka provádí pravidelnou inventarizaci k rozvahovému dni 31. 12. Inventurní soupis k 31. 12. 2018 vyhotovený dne 25.2.2019 musí být archivován 5 let. Počítá se se pět let od 31. 12. 2018 tzn. lhůta končí dne 31. 12. 2023 nebo je to 5 let až od data vyhotovení inventurního soupisu?

Musí účetní jednotka účtující podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. bezpodmínečně provést dokladovou inventuru všech používaných účtů ve svém účtovém rozvrhu v účtových třídách 0 až 4? Nebo je povinný rozsah ještě širší?

Firma měla přihlášenou pohledávku za dlužníkem v insolvenci. Vytvořila k ní zákonnou opravnou položku. Insolvence byla ukončena v roce 2018, ale firma zákonnou opravnou položku nerozpustila a ani pohledávku neodepsala. Firma rozpustí vytvořenou ZOP a odepíše tuto pohledávku až v roce 2022. Bude tento odpis daňově účinný ?

Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v předchozím čísle časopisu, který byl zaměřený na průmyslová práva z pohledu právních předpisů. Tento se ve své první části věnuje vykazování, oceňování, inventarizaci, odpisování a zveřejnění průmyslových práv pohledem českých účetních předpisů vč. příkladů souvisejících účetních operací. Dále je zmíněna novela zákona o daních z příjmů v oblasti dlouhodobých nehmotných aktiv účinná od 1. 1. 2021.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená jihomoravským krajem. Svoje investice, stavby, pozemky předměty nad 40 000 Kč vedeme na papírových inventárních kartách. Každý rok na těchto kartách provádím inventarizaci a píši sem např. 31. 12. 2021 a svůj podpis. Je toto stále nutné provádět? Nestačilo by jen datum a podpis na inventurním soupisu všech těchto předmětů, který je založen v inventurách školy? 

Společnost s.r.o. má hospodářský rok od 1. 12. 2020 do 30. 11. 2021. Inventuru zásob provedla až 30. 1. 2022. Bylo zjištěno manko i přebytek. Jak v tomto případě postupovat při účtování? Do kterého období se zaúčtuje vzniklé manko a přebytek a jakým způsobem? Dne 30. 1. 2022 se udělala příjemka (přebytek) MD 112/D 648 a výdejka (manko) MD 549/D 112. Je to správný postup? A jak postupovat co se týká odvodu DPH ze vzniklého manka? Do kterého období DPH to spadá? Většinu materiálu jsme pořídili od plátců z EU, kteří mají VAT, tudíž se jednalo o reverse charge. Je nutné odvádět DPH i v tomto případě?

Jsme povinni inventarizovat konsignační zásoby, které jsou vedeny na podrozvahových účtech v EUR? Je dána povinnost zůstatky těchto zásob přecenit kursem k 31. 12. pro účely roční závěrky?

Téma o přirozených úbytcích zásob a ztratném v maloobchodě úzce souvisí zejména s problematikou inventarizace zásob, s vyhodnocováním mank na zásobách a s vyřazením zásob, a to včetně postupů jejich správného stanovení a aplikace.

Každoroční „maturitou“ všech účetních jednotek je účetní uzávěrka a na ni navazující účetní závěrka za uplynulé účetní období, aktuálně nejčastěji za „první covidový“ kalendářní rok 2020. Vypočíst odpisy, časově rozlišit výnosy a náklady, aktualizovat korunové hodnoty cizoměnových položek, akcie přecenit novou reálnou hodnotou, správně nastavit rezervy a opravné položky, vypočíst splatnou případně i odloženou daň, uzavřít účty hlavní knihy, sestavit rozvahu, výkaz zisku a ztráty, vysvětlující přílohu, případně přehledy o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu… Vypadá to jako fůra administrativní práce vyžadující stovky člověkohodin. Ale zdání mate. Ostřílení účetní zřejmě potvrdí, že to jen tak vypadá, většinu této úředničiny odpracuje již standardní účetní software, popisná příloha sice bývá obsáhlá, ale zpravidla se jen opráší loňský text a splatnou daň z příjmů před sestavením přiznání stačí expertně odhadnout. Takže to vše lze mít odbyto třeba i za jeden den. Ovšem až na jednu výjimku, která je bohužel zcela klíčová pro to, aby to všechno bylo věrné, průkazné, a tedy smysluplné. Ano, je to inventarizace, resp. její stěžejní část – fyzická inventura – která je pracná, trvá a věci komplikuje…

Společnost s r. o., plátce DPH, vede skladovou evidenci zboží metodou A. Koncem prosince 2020 byla provedena inventura zásob zboží ve skladu, která byla ukončena 7. 1. 2021. Inventurou bylo zjištěno manko ve výši 18 000 Kč a přebytek ve výši 19 000 Kč, rozdíl tedy je přebytek 1 000 Kč. Přebytek skladu v účetnictví se předepíše na účty č. 13/64, částka 1 000 Kč? Nebo je potřeba zaúčtovat nedoložené manko 18 000 Kč na účty 549/13 a přebytek 19 000 Kč na účty 13/64? Manko nebylo předepsáno k úhradě, je nedoložené. Společnosti vzniká povinnost vyrovnat uplatněný odpočet daně z nakoupených zásob v daňovém přiznání za 4. čtvrtletí 2020 na řádku 45 daňového přiznání mínusem z částky 18 000 Kč (manko), je to tak?

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.

O ztráty na majetku, ať už se jedná o manka či škody, nikdo nestojí a děláme všechno pro to, aby nenastaly. Přesto se těmto „nechtěným“ nákladům pravděpodobně nelze důsledně vyhnout. Následující řádky věnujeme rozboru různých druhů mank a škod a jejich řešení z pohledu účetnictví, daně z příjmů a daně z přidané hodnoty.

Dne 15. 4. 2019 Národní účetní rada schválila I-39 Interpretaci účetních postupů pro oblast inventarizačních rozdílů pro zásoby a dlouhodobého majetku. Interpretace navrhuje jednotný koncept pro účtování přebytků zásob, dlouhodobého majetku odpisovaného a neodpisovaného. Mimo jiné nabízí náhled na pojem inventarizačních rozdílů a jejich zjišťování. Současně hledá odpovědi na otázky časových dopadů, resp. v jakém období budou zjištěné inventarizační rozdíly vykázány, mají tedy dopad do běžného účetního období nebo se vykáží jako oprava minulých let.

Při sestavování účetní uzávěrky účetní jednotka zohledňuje zásadu opatrnosti – v účetní závěrce je třeba zohlednit i případná rizika snižující hodnotu majetku vykázaného v závěrce. K vyjádření přechodného snížení účetní hodnoty majetku slouží opravné položky. V určitých případech může být tvorba opravných položek pro daňový subjekt též daňově uznatelným nákladem. V článku se seznámíme jak s pravidly pro tvorbu zákonných opravných položek, tak s tím kdy se tvoří ostatní opravné položky.

Firma provádí inventuru zásob 1x ročně. Neprovádí ji však 31. 12. ale vždy v lednu. Myslím, že to neodpovídá zákonu č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a fyzická inventura by se měla dělat nejdříve čtyři měsíce před 31. 12. ke dni, který předchází 31. 12. (rozhodný den) a následně je možné vypořádávat dva měsíce inventarizační rozdíly. Jaké postihy firmě hrozí, pokud inventuru provádí až v lednu a stav k 31. 12. dopočítává dle prodaného zboží za období 31. 12. až lednový termín inventury?

Velkou skupinou na straně aktiv v rozvaze jsou oběžná aktiva. V rámci oběžných aktiv jsou na prvním místě zásoby. Zaměříme se nejprve na umístění zásob v rozvaze na straně aktiv a následně na první položku zásob, kterou je materiál.

Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů – 1. část Ing. Pavla Strakošová, Ing. Dagmar Procházková V současné době se můžeme v účtárnách obchodních korporací a družstev setkat s...