DPH

OSVČ, identifikovaná osoba (dobrovolná registrace), pořizuje zboží od plátce v Německu. Správně platí cenu bez německé DPH, doměřuje českou DPH. Nicméně si nejsem jista datem plnění a obdobím daňového přiznání. Dodavatel nejprve vystaví potvrzení objednávky, poté dojde k platbě ve výši 100 % a často až následující měsíc dojde k dodání zboží (prostřednictvím spedice dodavatele). Je potřeba zohledňovat již datum platby, nebo je správným datem plnění až datum dodání? TJ. např. datum platby 1. 4., dodání zboží v ČR 15. 5. - zahrneme do daňového přiznání za květen a platba vyměřené DPH do 25. 6.? P

Pronajímatel je z hlediska odběru energie velkoodběratelem kvůli své činnosti . Pronajímá v objektu menší skladovací prostory. Měsíčně přefakturuje spotřebu energie podle podružného elektroměru . Teď přidává měsíčně k fakturaci položku rezervovaná kapacita 2KWh za 392 Kč. Spotřeba energie je měsíčně cca 15kWh za 74,25 Kč. Může tuto položku požadovat po nájemníkovi? Jak se zjistí oprávněnost výše rezervované kapacity? 

Dobrý den, prosím o informaci, jak postupovat (hlavně jak zaúčtovat níže uvedený účetní případ): Společnost přijímá zálohové platby v EURech: únor: 1 643 EUR, březen 1 576 eur, duben 1 222 eur. Na tyto platby vystaví vždy daňový doklad: (sazba DPH 12%): únor: ZD 1 466,96 eur, DPH 176,04 eur, březen: ZD 1 407,14 eur, DPH 168,86 eur, duben: ZD 1 091,07 eur, DPH 130,93 eur. S přepočtem na funkční měnu czk kurzem ČNB ke dni přijetí platby: únor (25,35 czk/eur): ZD 37 187,54 czk, DPH 4 462,51 czk, březen (25,37 czk/eur): ZD 35 699,21 czk, DPH 4 283,91 czk, duben (25,275 czk/eur): ZD 25 576,83 czk, DPH 3 309,22 czk. Finální faktura zní na částku 2 466,36 eur (ZD 2 202,11 eur a DPH 264,25 eur) s kurzem 25,15 czk/ eur. Jak nyní přistoupit k vyúčtování, zejména k zaúčtování vzniklých rozdílů na účtu 343? Předpokládám, že bychom měli postupovat tak, že základ daně z faktury odečteme od součtu jednotlivých základů daně z daňových dokladů v cizí měně, což je: 2 202,11 eur - 3 965,17 eur = 1 763,06 a z této částky by měla být vypočítána vratka na DPH v eurech tj. 211,57 eur. Zúčtovací záloha tedy vyjádří přeplatek 1 974,63 eur - pro účely funkční měny (czk) bude opět přepočtena platným kurzem ČNB ke dni vystavení 25,15 czk/eur. Jak ale nyní postupovat, když DPH by mělo být zúčtováno v české měně kurzem dle daňových dokladů vystavených k zaplaceným zálohám pozpátku? Tzn. že bude vráceno DPH celé za poslední zálohu ve výši 130,93 eur (kurz 25,725 = 3 309,22) a z předposlední zálohy částka 211,57 eur- 130,93 = 80,64 eur kurzem předposlední zálohy (25,37 cuk/eur) tj. 2 045,84 czk...takže vrácené DPH odpovídá 5 355,06 ale to nebude odpovídat vypočtenému DPH na vratce tj 211,57 eur x kurz faktury 25,15= 5 320,99 czk, ani rozdílu celkového účtu 343 tj. suma DPH ze zaplacených záloh a DPH z finální faktury v czk (12 055, 64 czk - 6 645,97 czk = 5 409,67 czk). Jak vyrovnat účet 343? U základu daně z přeplatku (finální faktury) se postupuje stejně jako u vyčíslení DPH v české měně? Tzn. jdu od posledních zúčtovaných záloh a jejich použitých kurzů dokud není vyčíslen celý ZD k přeplatku? Kam zaúčtovat tyto rozdíly oproti zaúčtovaným korunovým platbám záloh? Jsou to kurzové rozdíly? Nebo do ostatních provozních položek? 

Máme nového klienta OSVČ, plátce DPH. Doposud dostával faktury od společnosti Google včetně DPH. Zde se jedná o intrakomunitární plnění - přenesení daňové povinnosti. Můžeme mu z těchto faktur uplatnit DPH? (Kdyby byly správně vystaveny, byly by bez DPH, vyměřil by je, odvedl a uplatnil DPH zároveň, byl by tedy na "0"). Předpokládám, že z důvodu, že faktura „není správně“ vystavená, tak asi DPH uplatnit nesmíme? 

Společnost s r. o., plátce DPH, pořídila v roce 2024 bytovou jednotku. Uplatnila si DPH na vstupu a nyní bude byt 6 let pronajímat. Po 6 letech chce byt prodat. Pronájem bytu bude osvobozen od DPH a tudíž se bude muset udělat oprava odpočtu DPH na vstupu a poměrnou část vrátit? Prodej bytu bude podléhat zdanění DPH? Nebo bude osvobozen od DPH, jelikož uplyne více něž 5 let od kolaudace? Bude to mít vliv na uplatněnou DPH při nákupu? 

Český plátce DPH, faktura přijatá za služby od plátce z EU (společnost Microsoft). Vystavení faktury (invoice date) je 9. 7. 2024 za období (billing period) 1. 6. - 30 .6. 2024. Úhrada teprve proběhne. Obdobné faktury chodí každý měsíc, právě s datem vystavení následujícího měsíce. Je správně použít účetní kurz, kurz DPH, datum účetního případu i DUZP k 30. 6. 2024? Tedy odvést DPH v červnovém daňovém přiznání a zároveň nárokovat odpočet DPH také v červnu? Dále v kontrolním hlášení uvést DUZP 30. 6. 2024?

Zákazník odstupuje od smlouvy a bude nám vracet stroje. My následně bude stroje vracet našemu dodavateli. Stroje byly pořízeny a prodány v r. 2023. Jaký je správný postup z pohledu vystavených dokumentů? Předpokládám, že zákazníkovi vystavíme dobropis za vrácené stroje v původní výši a následně nám dodavatel vystaví také dobropis v původní výši. Účetně se tedy bude jednat o snížení výnosů r. 2024 v částce ZD dobropisu zákazníkovi a snížení nákladů r.2024 v částce ZD dobropisu od dodavatele. Jsou zde nějaká další úskalí?

 Jsme v procesu získání registrace k DPH v Rakousku. V dotazu tedy vycházíme z předpokladu, že při nákupu zboží a služeb od subdodavatelů můžeme využít buď našeho CZ DIČ nebo AT DIČ. Chystáme se v Rakousku realizovat zakázky, které budou zahrnovat dodání zboží a služeb (vybavení kancelářským nábytkem, recepce, akustické kabiny), pořízených i od subdodavatelů z jiných zemí EU vč. Rakouska. Náš odběratel bude registrovaný k DPH v AT. Možné varianty dodávek zboží v jedné zakázce: - Dodáme vlastní výrobky z ČR do AT, - Německý subdodavatel nám dodá zboží z DE přímo do AT, - Český subdodavatel nám dodá zboží s dopravou do AT. - Zboží nakoupíme od subdodavatele v AT. - Cena za montáž bude zpravidla součástí ceny zboží (nebude tedy na faktuře samostatně vyčíslena) Otázky: 1) Pokud mezi dodávanými produkty nebudou žádné stavební práce, můžeme celou zakázku fakturovat jednou fakturou jako instalační zakázku podle § 7 odst. 6 (tj. zboží včetně instalace movitého majetku) z českého DIČ? Pokud ano, není na překážku následující? a. Může taková fakturace instalační zakázky zahrnovat i zboží, které nakoupíme v Rakousku na naše AT DIČ, když ho prodáme s instalací? Budeme mít nárok na odpočet na vstupu v AT? b. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše AT DIČ? c. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše CZ DIČ, pokud ho v CZ vykážeme jako pořízení třístranným obchodem, ale na výstupu bude jako dodání s instalací? 2) V případě, že mezi námi dodávaným zbožím budou dodány např. vestavěné skříně nebo kuchyňské linky, bude nutné tyto položky oddělit a fakturovat v jiném režimu? Je v AT obdobné ustanovení jako v ČR § 92 zákona o DPH?

Klient, OSVČ, plátce DPH, provádí montážní práce v zahraničí (Polsko, Německo, atd.…). Jedná se o montáže linek pro automobilky. Tyto práce zadává česká firma plátce DPH. OSVČ fakturuje v přenesené daňové povinnosti české firmě. Je to tak v pořádku? OSVČ demontuje stávající linku na místě A, dopravce od s.r.o. převeze tuto linku do místa B, a OSVČ ji opět namontuje. Vybavení OSVČ jsou v podstatě pouze nářadí. O logistiku se nestará.

Naší manažeři mají možnost používat služební vozidlo i k soukromým účelům tzv. manažerská vozidla. U některých manažerských vozů (operativní leasing) jsou vykazovány jen soukromé jízdy. Pro DPH uplatňujeme nárok na odpočet daně v plné výši a následně odvádíme DPH z hodnoty připadající na soukromě ujeté km tzn. DPH vraíme zpět pokud zjistíme že manažer má jen soukromé jízdy v daném měsíci (sledujeme měsíčně . DPH by měla být správně. Pokud jsou používána manažerská vozidla 100% pro soukromé účely celý kalendářní rok, je problém s náklady na operatiní leasing, z pohledu DPPO, jsou tyto náklady daňové z pohledu DPPO? Tzn. pokud je měsíčně vykázáno dle knihy jízd 100 % pro soukromé účel,y je tato splátka v tomto měsíci z pohledu DPPO nedaňová? Pokud je vozidlo použito 10 měsíců 100% pro soukromé účely a 2 měsíce 98 % pro soukromé účely, má to vliv na DPPO,. nebo je to benefit pro manažery dle smlouvy (1 % ze mzdy přidaňují,) a proto bude vždy nájem uznatelný náklad pro DPPO? 

Poplatník, fyzická osoba, má příjmy ze zaměstnání, za pronájem nemovitosti dle § 9 ZDP (2,2 mil ročně). Na střeše RD  který má ve SJM s manželkou (ta má pouze příjmy ze zaměstnání) má umístěnou FVE. Přebytky vyrobené elektřiny prodává manželka (cca 25 000 za rok). Manželka bude podávat přiznání k DPFO a vykáže příjmy dle § 10 ZDP a musí se poplatník-FO egistrovat k DPH? 

Mám dotaz k registraci DPH v jiných členských státech EU. Máme českou s. r. o., která už má registraci v Itálii a Francii, tam jejich účetní podává přiznání. Jaké jsou povinnosti pro vedení účetnictví v ČR? Jak s tím naložit v účetnictví a popřípadě jaké jsou další povinnosti?

Společnost provedla technické zhodnocení najatých prostor (stavební úpravy), které daňově odepisovala (disponovala písemným souhlasem pronajímatele). V roce 2024 dochází k ukončení nájemního vztahu a je provedeno „vypořádání“ technického zhodnocení, kdy pronajímatel „odkupuje“ realizované technické zhodnocení, nicméně za vyšší částku, než činí daňová zůstatková cena majetku při jeho rovnoměrném odepsiování bez zvýšení odpisu v prvním roce (příklad tato daňová zůstatková cena je: 10 mil. Kč, pronajímatel ale poskytne úhradu 11 mil. Kč). Musí pronajímatel o celou hodnotu 11 mil. Kč zvýšit vstupní cenu pronajímaného majetku a z této částky tedy provádět daňové odpisy? Nebo je nutné částku nad rámec (1 mil. Kč) považovat za daňově neuznatelný náklad (či naopak za přímý daňový náklad)? 

Fyzická osoba-OSVČ (svobodný umělec), osoba identifikovaná k dani, poskytla službu v podobě uměleckého vystoupení pro Czech and Slovak School Bristol, která je neziskovou organizací. Plyne fyzické osobě nějaká povinnost vzhledem k dani z přidané hodnoty?

Firma nakupuje z EU drahé kovy - slitky, mince apod. Faktura obsahuje jak zlato (od DPH osvobozené), tak stříbro. V případě vyměření DPH firma vyměří z faktury pouze částku za stříbro, je to tak v pořádku? A když je účtována doprava, má tuto částku také vyměřit nebo se bere podle toho, čeho je fakturováno více?

Dobrý den, jednateli se na služební cestě v Anglii porouchalo auto, a muselo tam být opravenou v servisu. Oprava provedena v přímo v Anglii v nejbližším servisu. Na opravu má účtenku. Musíme nějak řešit DPH nebo se na tuto službu poskytnou v Anglii české DPH nevztahuje?

Aeroklub z.s., měsíční plátce DPH, má ve stanovách zapsané tyto hlavní činnosti: - provádět výcvik a vykonávat sport. činnosti ve všech leteckých a parašutistických sportech - sdružovat zájemce a přátele všech leteckých a parašutistických sportech. V rámci vedlejších hospodářských činností pronajímá nemovitý majetek, provozuje ubytovací služby, provádí kovoobrábění a provozuje stánek s občerstvením na letišti. Všichni členové spolku hradí řádný roční členský příspěvek ve výši 5 000 Kč. Z poměru výnosů hlavní činnosti a vedlejší hospodářské činnosti je stanoven koeficient dle § 76 zák. o DPH. Do koeficientu vstupuje, coby osvobozená činnost, hodnota řádných členských příspěvků - viz § 61 písm. a), dále činnosti zdaňované – pronájem nebytových prostor, ubytovací služby a z prodeje občerstvení. Členové spolku v rámci hlavní činnosti užívají větroně, motorová letadla, čerpají PHM, servis a údržbu letadel a případně další služby vlastního letištního zázemí. Vše je evidováno v informačním systému, který každému členu na základě jím odlétaných hodin eviduje hodnotu čerpaných služeb, informační systém (dále IS) obsahuje jednotkové kalkulace. Následně IS zobrazuje pro každého člena průběžně hodnotu jím čerpaných služeb, jakési konto čerpání. Členové hradí předem na svá konta zálohy, po ukončení sezóny jsou tato konta vyúčtována a členům se vyúčtují zálohy s požadavkem doplatku, případně přeplatku. Zálohy jsou následně ve výši skutečnosti čerpání kont přeúčtovány do provozních výnosů. Jedná se o jakousi formu provozního či mimořádného členského příspěvku, který je odstupňován dle skutečného využití letadel a zázemí. 1. Měla by hodnota tohoto příspěvku vstupovat do koeficientu dle § 76 ve smyslu § 61 písm. a) zákona o DPH - je oním měřítkem protihodnoty poskytovaných služeb? 2. Pokud ano, měl by být vyúčtováván v měsíčním cyklu plátce DPH? 3. Měla by hodnota řádného členského příspěvku, který platí i členové klubu, kteří nečerpají téměř žádné služby klubu a tento příspěvek není tedy přesnou protihodnotou čerpaných služeb, vstupovat do koeficientu dle § 76 zákona o DPH?

Jednočlenná s. r. o., plátce DPH, se rozhodla rozšířit obor podnikání o plynařinu. Jednatel, který je zároveň zaměstnancem s. r. o., vykonal zkoušky a obdržel osvědčení. Firma vystavila fakturu na jeho fyzickou osobu, nikoliv s. r. o. Tímto osvědčením si s. r. o. může požádat o rozšíření živnosti. Je možné tuto fakturu zahrnout do nákladů s. r. o. jako daňově uznatelný náklad, i když není psaná přímo na s. r. o.?

Sportovně založený spolek, plátce DPH, pořádá prázdninový tábor pro děti (své členy i nečleny). Je možné úplatu za tábor osvobodit podle § 57 odst. 1 písm. g) zákona o DPH? Setkala jsem se s názorem, že ne, protože tábor podléhá § 61 písm. b) zákona o DPH, který vymezuje pouze specifické organizace, které toto osvobození uplatní, a tím tento spolek není. 

Sportovní spolek, plátce DPH, který reprezentuje univerzitu, s ní uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které škola přispěje na fungování spolku částkou 250 000 Kč. Formulace ze smlouvy je následující: „1) Spolupráce smluvních stran, jež je předmětem této smlouvy, se uskutečňuje formou vzájemně výhodné spolupráce v oblastech, jež jsou podle této smlouvy předmětem činnosti smluvních stran, zejména pak rozvojem vzájemné spolupráce v oblasti činnosti univerzitního hokejového klubu. 2) Spolupráce podle předchozích ustanovení této smlouvy se realizuje zejména formou vzájemné podpory a mediální propagace, společných PR aktivit, spolupráce při organizaci volnočasových aktivit, podpory užšího propojení sportu a vysokoškolského studia apod. Smluvní strany se pak dale vzájemně dohodly, ze UNIVERZITA bude na podporu KLUBU jak výše uvedeno v tomto článku každý rok vyplácet částku ve výsi 250.000 Kč..." 1. dotaz zní, zda z pohledu daně z příjmů lze na tento příspěvek nahlížet jako na bezúplatné plnění a využít z pohledu spolku osvobození od daně dle § 20 odst. 8 ZDP, případně využít jiné osvobození v zákoně nebo se bude jednat vždy o příjem podléhající dani z příjmu? (samozřejmě pokud nevyužijeme § 18a odst. 1 a) ZDP) 2. dotaz zní, zda v tomto případě lze na příspěvek nahlížet jako na příjem z hlavní činnosti, která dle § 5 ZDPH není ekonomickou činností pro spolek a není tak dle § 2 ZDPH předmětem daně nebo podle Vašeho názoru předmětem daně je a na tuto částku by měla být vystavena standardní faktura?