DPH

Zemědělské družstvo, plátce DPH, obdrželo od jiného plátce DPH pachtovné za užívání jeho pozemku - orné půdy, pole. Plátci mezi sebou nemají uzavřenou žádnou smlouvu. Pachtovné se platí jen na základě toho, že firma pole obdělává a užívá. Je tato částka za pacht osvobozena od DPH jako nájem nemovité věci, nebo se na pacht osvobození nevztahuje a musí družstvo vystavit daňový doklad a odvést DPH?

Jsme plátce DPH v tuzemsku, jsme registrovaní k OSS, dodáváme kosmetiku přes e-shop do zemích EU převážně neplátcům DPH, konečným spotřebitelům. A chci se zeptat, jestli tyto transakce (konečným spotřebitelům) se objevují v klasickém, měsíčním přiznání k DPH? A pokud ano, tak na jakém řádku? A co se týče vyplňování přiznání OSS, tak když vystavujeme faktury v eurech do daných zemích, do našeho účetnictví se přepočítávají ovšem na české koruny. Tak jaké hodnoty doplňuji do přiznání OSS? Sumu hodnoty eur, které jsou na fakturách anebo vezmu souhrnnou částku faktur v českých korunách za daný kvartál a tu přepočtu kurzem Evropské centrální banky k poslednímu dni daného kvartálu?

Jaká sazba DPH bude uplatněna při prodeji přístrojů: Erbiový-YAG vláknový laser pro stomatologii a dále stomatologické nástroje pro opakované použití?

Společnost s. r. o., plátce DPH, instalovala FVE elektrárnu na obecním úřadě. Daný úřad je v katastru nemovitostí zapsán jako RD. Nyní jsme dostali fakturu od dodavatele za instalaci panelů v přenesené daňové povinnosti. Jakou sazbou máme vyměřit danou fakturu? FVE bude využívat celé odběrné místo, patrně jsou v budově, mimo obecního úřadu, i byty.

Společnost s. r. o., plátce DPH bude dodavateli na základě smlouvy, za nesplnění dohody účtovávat smluvní pokutu. Na základě jakého dokladu má společnost dodavateli vyúčtovat smluvní pokutu? Může to být zálohová faktura a po zaplacení udělat vyúčtovací fakturu (bez DPH) nebo se musí vystavit řádná faktura bez DPH?

Jsme stavební firma zabývající se montáží oken, plátci DPH. Pokud jsme montovali okna a montáž se týkala změny nebo opravy již dokončené stavby, bylo pro nás při určování sazby DPH rozhodující, zda se jedná o bytový dům, rodinný dům nebo byt, kde rodinným domem byla stavba pro bydlení, ve které je více než polovina podlahové plochy určena pro rodinné bydlení. Rozumíme tomu nyní správně, že po novele zákona od 1.7.2025 pro nás při této montáži bude rozhodující pouze údaj v základním registru územní identifikace (zápis na katastru nemovitostí) a pokud bude budova zapsaná jako rodinný dům, nezajímá nás již nic jiného a budeme uplatňovat sníženou sazbu DPH i v tom případě, že ve skutečnosti se tento dům zčásti pronajímá? Nemusíme již v tomto případě zjišťovat poměr podlahových ploch určených k bydlení a k pronájmu? V opačném případě, pokud bude zápis na katastru nemovitostí „stavba ubytovacího zařízení", tak sazba DPH při stavebně montážních pracech bude vždy zvýšená? A nadále pro nás platí, že pokud bude odběratel plátce DPH, budeme fakturovat v přenesené daňové povinnosti. A podle výše uvedených situací se bude jednat o přenesenou daňovou povinnost se sníženou sazbou DPH, v případě rodinného domu (opět jen dle údaje z registru územní identifikace), nebo o přenesenou daň. povinnost se zvýšenou sazbou DPH v případě, že se o rodinný dům nejedná? 

Rakouský plátce DPH fakturuje českému plátci DPH mýto s rakouskou DPH 20 %. Postupujeme správně, když celkovou částku včetně DPH 20% účtujeme do nákladů? Je možné nějak uplatnit rakouskou DPH 20 % bez přidělení DIČ v Rakousku?

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?

Klient pořídil ojetý vůz v Itálii v režimu – Povaha transakce: N5 (režim ziskové přirážky/DPH není uvedena na faktuře). Budeme postupovat dle speciálního režimu, který je pro tuzemská plnění náplní zejména ustanovení § 13 odst. 3 písm. b), resp. § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle nichž zde dochází ke dvěma fiktivně samostatným – nicméně samozřejmě věcně vzájemně závislým zdanitelným plněním, a to: 1. Dodání zboží komitentem (prodávajícím) komisionáři a 2. Dodání zboží komisionářem třetí osobě (kupujícímu) nebo ve vztahu k pořízení z JČS v klasickém reverse charge? 

Jsme s. r. o., plátci DPH. Nakoupili jsme zboží od polského dodavatele a na faktuře bylo uvedeno české DIČ. Zboží jsme následně vrátili a dodavatel nám vystavil opravný daňový doklad, avšak s polským VAT (NIP), nikoli s českým DIČ. Je prosím tento postup správný a možný? 

Nařízení MiCA, které Evropská unie představila v roce 2023, přináší zásadní změny v regulaci kryptoaktiv a peněženek, čímž se snaží harmonizovat pravidla pro jejich vydávání a obchodování. Toto nové legislativní rámce nejenže uzavírá éru bez právního dohledu, ale také otevírá novou kapitolu, kde evropský regulátor vstupuje do digitální ekonomiky s jasně definovanou právní mocí. MiCA, spolu s DAC 8, signalizuje posun od volného digitálního prostoru k regulované decentralizaci, kde každý token, peněženka a poskytovatel služeb má své jasně vymezené povinnosti. Tento článek se zaměřuje na analýzu MiCA jako právního nástroje regulace kryptoaktiv a peněženek, jeho dopady na poskytovatele služeb a investory, a výzvy českého a unijního trhu v oblasti compliance a ochrany dat.

Stavební firma si najala jeřáb s obsluhou pouze pro složení zakoupeného materiálu ve svém centrálním skladu, odkud bude dále distribuován na jednotlivé stavby dle potřeby vlastními silami. Obě strany jsou plátci DPH. Patří tato práce do režimu přenesení daňové povinnosti? 

Společnost pronajímající nebytových prostor chce uzavřít pronájem se společností registrovanou v jiném členském státě EU (konkrétně Německu), prozatím bez provozovny. Může nájem podléhat DPH dle § 56a odst. 3 po novele od 1. 7. 2025? Nezakládá se provozovna automaticky pro německou společnost, pokud se pronajme prostor a pak tedy nesplňujeme podmínky, že jde o společnost bez provozovny v tuzemsku?

Společnost 25. 6. překročila obrat 10 000 EUR při prodeji na dálku, ale všimla si toho až na konci října. Lze to vyřešit tak, že se společnost zaregistruje k 1. 10. k OSS, do přiznání OSS 4. kvartálu přizná všechny faktury vystavené do EU neplátcům od překročení 10 000 EUR hranice (tedy opraví fa vystavené od 25. 6.) a zároveň podá dodatečné přiznání k českému DPH, kde si bude nárokovat odevzdanou českou DPH, nebo se to řeší jinak?

S. r. o., plátce DPH, prodávající zboží přes eBay konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a hlavně konečným zákazníkům do třetí země (USA), řeší možnost zrušení registrace k DPH, když roční obrat bude cca 1,5 mil. Kč? V souvislosti s prodejem přes eBay přijímá faktury od eBay (VAT DE...). Občas koupí nějaké zboží z Číny přes AliExpress.Vznikne povinnost registrace při prodeji zboží konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a také konečným zákazníkům do třetí zeměPokud by s. r. o. prodávala zboží také osobám povinným k dani v EU i třetí zemi. Je v tomto případě povinnost registrace k DPH? Obrat pro DPH nepřekročen.V jakém jiném případě je povinnost registrace k DPH při prodeji zboží do EU a mimo EU, když nebude překročen 2 mil. Kč roční obrat pro DPH? Pokud je možnost zrušení registrace k DPH a ta bude zrušená, jaké následují pro společnost povinnosti v této souvislosti?

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Výrobce – firma "A-CZ" která je plátcem DPH v ČR prodá zboží firmě "B-SK" která je plátcem DPH na Slovensku a firma "B-SK" toto zboží fakturuje firmě "C-SK" která je plátcem DPH na Slovensku. Zboží ale dodá firma "A-CZ" přímo firmě "C-SK" do meziskladu v Brně tedy na území České republiky a následně si ho firma "C-SK" sama převeze na Slovensko. Jak bude obchod probíhat z pohledu DPH?

Společnost pronajímá kanceláře v administrativní budově plátcům(nájem zdaňuje) i neplátcům DPH. U přijatých plnění souvisejících se zdanitelným a osvobozeným pronájmem krátí nároky na odpočet koeficientem(účetní služby, právní služby). Společnost plánuje provést opravu budovy. Jak to bude v tomto případě s nárokem na odpočet? Je možné rozdělit opravy na část, která se týká prostor, který je pronajímán pouze plátcům a uplatnit plný nárok na odpočet a opravy, které se týkají společných prostor pro plátce a neplátce a krátit nárok na odpočet koeficientem? Nebo musí být krácen koeficientem celkový nárok na odpočet?

Identifikovaná osoba z ČR přijala fakturu za elektronickou službu od slovenského neplátce DPH. Musí DPH vyměřit, nebo nikoliv?