DPH

Jedná se o přijatou fakturu za stavební činnost s přenesenou daňovou povinností, kterou ale dostane neplátce DPH, spolek. Za mě je správný postup celou částku základ daně + vyčíslená DPH 21 % zaúčtovat bez DPH na náklady. Myslím si to správně, nebo je jiný postup? V jakém zákoně bych se mohla ujistit o správnosti postupu? 

S. r. o., plátce DPH, zaplatila 2000 Kč kredit na využívání služeb FB a IG. Rovněž během února nám Meta poslala asi 15 faktur v celkové hodnotě asi 1700 Kč (300 Kč zůstává do dalšího měsíce). Každá faktura má poznámku, že je hrazena předplatbou a zároveň, že jsme povinni vyměřit z každé faktury DPH. Ráda bych se zeptala, zda DPH mám vyměřit v únoru z částky 2000 Kč (k tomu nemám žádný doklad) nebo, zda DPH vyměřit z každé jednotlivé faktury zvlášť s tím, že část tedy bude až v březnu. 

Firma dlouhodobě pronajímá pozemek, na kterém je umístěna mostní váha a vážní domek. Pevně zabudovaná váha je součástí pozemku. Podléhá nájem váhy základní sazbě DPH a nájem domku a pozemku bude osvobozený? Nebo celý nájem bude osvobozený s možností volby uplatnění DPH mezi plátci?

FO, nepodnikatel, neplátce DPH, koupila v roce 2025 postupně několik pozemků, na kterých v budoucnu vznikne výstavba RD. Pozemky je z definice DPH stavebním pozemkem. Pozemky budou zceleny a následně rozparcelované. Větší část pozemku bude nejdříve vložena do s. r. o., které následně provede výstavbu a prodej. Následně bude část pozemků bude prodaná jiným FO pro účely jejich vlastní výstavby. Počítá se do obratu pro účely DPH vklad pozemku do sro, nebo až první převod na základě smlouvy?Vklad do s. r. o. proběhne mimo základní kapitál na základě ocenění znalce (pořizovací cena pro FO je 1 mil. Kč, znalec ocení za 2 mil. Kč. Jako daňový náklad může sro uplatnit jakou hodnotu vloženého pozemku(v rámci realizace prodeje)? FO pořídí pozemek za 1 mil. Kč, vkládá do s. r. o. 2 mil. Kč, plánuje, že příplatek mimo základní kapitál si po skončení projektu nechá zase vrátit. Kdy dojde na straně FO ke zdanění pozemku(2-1mil.kč). V okamžiku vkladu, nebo v okamžiku vrácení příplatku? 

Fyzická osoba, neplátce DPH, koupila v roce 2018 auto na rodné číslo a nevložila ho do obchodního majetku a nikdy neuplatnila odpisy ani odpočet DPH z nákupu. V roce 2020 se ta fyzická osoba stala plátcem DPH. Když bude dnes auto prodávat, musí odvést DPH z prodeje? Vizidlo je stále vedeno na rodné číslo. Vozidlo bylo částečně používáno pro podnikatelské účely – na PHM a servisy v době plátcovství byly uplatněny odpočty DPH. Ale odpočet DPH na nákup vozidla nebyl nikdy uplatněn, protože vozidlo bylo kupováno na rodné číslo před vznikem plátcovství.

Naše společnost, neplátce DPH, v minulém roce pořádala v Praze několikrát workshop, na jehož vedení využívala služeb lektora z Belgie. Lektor je registrován jako plátce DPH v Belgii. Po přijetí faktury za poskytnuté služby se naše společnost registrovala jako identifikovaná osoba k dani z přidané hodnoty a DPH přiznala a doplatila. Po letošním workshopu se lektor pozastavil nad tím, že k jeho službám odvádíme DPH. Podle jeho slov se jedná o služby osvobozené od DPH. V jeho faktuře jsou jeho služby uváděny jako výuka a vedení workshopu s místem uskutečnění v Praze. Odvádíme DPH správně?

Společnost pronajímá prostor plátcům i neplátcům (účtuje tedy nájemné zdaněné i osvobozené). Všechna plnění, která souvisí se zdaněným i osvobozeným nájmem krátí zálohovým koeficientem a účtuje buď na 042, či 548. Podle toho, zda krátíme majetek nezařazený do užívání či přímo do nákladů např. oprava, která souvisí s plněním zdanitelným či osvobozeným. Po vypořádání dle podaného přiznání za prosinec přepočte plnění, která byla krácena zálohovým koeficientem na koeficient vypořádací a rozdíl koeficientů účtujeme přes účty 548 či 648 (už ne na 042). Společnost v 2/2026 podala dodatečné přiznání za období 12/2025, v rámci které opravila nároky na odpočet z původního plného nároku na krácený či bez nároku a také plnění, která se týkala původně nezařazeného majetku, ale ten se po té zařadil. Kdy účtovat o těchto rozdílech - 12/2025 či 2/2026 a jakým způsobem?

V březnu 2026 jsme přijali opravný daňový doklad na zboží z Itálie, které jsme koupili před 4 lety. Zboží jsme fyzicky poslali zpět do Itálie. Jakým způsobem toto vykážeme v přiznání k DPH? Jakým způsobem by se toto vykázalo v Intrastatu, když by se jednalo o významné částky a částky vykázané by měly sedět na vykázané zboží v DPH.

Jedná se o lékárnu s. r. o., která je plátcem DPH. Na základě dodatku uzavřeného se zdravotními pojišťovnami byla této lékárně přiznána bonifikace určená pro poskytovatele lékárenské péče v oblastech potenciálně ohrožených nedostupností lékárenské péče. Konkrétně jde o malou lékárnu, u které je dojezdová doba k nejbližší jiné lékárně delší než 10 minut. Podléhá tato bonifikace podléhá odvodu DPH, případně jakým způsobem by měla být z hlediska DPH správně posouzena?

Společnost má licenci na výrobu a prodej elektrické energie a pravidelně podává vyúčtování dle energetického zákona. Každý měsíc vystavuje daňový doklad na prodej elektrické energie splňující náležitosti dle § 29 ZDPH. Vždy poslední den kalendářního měsíce zjistí skutečnou spotřebu elektřiny v daném měsíci, daňový doklad vystavuje až 5. den následujícího měsíce. Může společnost stanovit DUZP ke dni zjištění skutečné spotřeby, tj. vždy poslední den daného kalendářního měsíce, ve kterém došlo k dodání elektřiny? Nebo musí „posunout“ DUZP až k datu vystavení dokladu (5. den následujícího měsíce) dle §21 odst. 4 písm. b) ZDPH? Hrozí dané společnosti nebo jejím odběratelům riziko z titulu DPH v případě, že bude společnost uvádět DUZP den zjištění skutečné spotřeby elektřiny (nikoli den vyhotovení dokladu)?

Společnost s r. o., plátce DPH, koupila tiskárnu za 4 000 Kč od společnosti Allegro sp., po dodání tiskárny a daňového dokladu bylo zjištěno, že jednatel firmy neuvedl do fakturačních údajů při objednávce IČO a DIČ společnosti, takže u faktury vystavené společností Allegro sp. je uvedeno jako kupující pouze jméno jednatele české společnosti. V tomto případě česká společnost neudělá samovyměření DPH (reverse charge)? Může si česká společnost uplatnit tiskárnu do daňových nákladů (DPPO za rok 2026)? Jaké bude správné účtování dokladu, má se doklad proúčtovat přes účet MD 335/D 221, MD 501/D 335?

Tělovýchovná jednota, spolek (plátce DPH), obdržela fakturu za stavební a montážní práce na parkovišti v přenesené daňové povinnosti. Správu parkoviště provozuje spolek ve své ekonomické činnosti na základě pachtovní smlouvy. Parkoviště tedy není majetkem spolku. Předmětem poskytnutých prací bylo natažení pletiva včetně usazení a vrtu do asfaltu. V případě ukončení pachtovní smlouvy by pletivo zůstalo na parkovišti v majetku propachtovatele. Je možné si uplatnit v rámci přenesené daňové povinnosti nárok na odpočet DPH nebo vzhledem k tomu, že se nejedná o daňové náklady spolku, odpočet není možný?

Jsem externí účetní firmy s. r. o., která je registrovaná v režimu OSS a dodává zboží na Slovensko. Zároveň si tato česká firma založila firmu na Slovensku - s. r. o., kde je 100% vlastníkem. Slovenská firma zatím není registrovaná na Slovensku k DPH a v nejbližší době to neplánují. Může česká firma nadále používat režim OSS na Slovensku? Nesmí tam mít provozovnu ani sídlo a nevím, jak se posuzuje dceřiná firma. Pokud by došlo k nějakému přeprodeji zboží do slovenské dceřiné firmy, zdaňujeme českou daní? 

Má český příjemce, FO, neplátce, nějakou povinnost k DPH v tomto případu: fakturu za vzdělávací akci vystavil dodavatel z Francie, školení se konalo ve Španělsku?

Firma poskytující architektonické a projektové služby podala žádost o registraci k DPH. V jakém režimu bude po registraci postupovat a jaká sazba DPH se bude vztahovat na služby, které poskytuje? Jakým způsobem by měla tyto služby správně fakturovat z hlediska DPH? Společnost se zaměřuje na poskytování architektonických a projektových služeb. Jedná se zejména o zpracování architektonických studií, dokumentace pro povolení záměru (DPZ), dokumentace pro provedení stavby (DPS), návrhy interiérů a exteriérů a související inženýrskou činnost. Služby společnosti zahrnují zejména: zpracování architektonických studií projektovou dokumentaci pro povolení záměru (DPZ) projektovou dokumentaci pro provedení stavby (DPS) návrhy interiérů a exteriérů projekty rodinných a bytových domů a dalších staveb projekty rekonstrukce a úpravy staveb inženýrskou činnost spojenou s povolováním staveb autorský dozor při realizaci staveb. Jaká sazba DPH se na tyto služby vztahuje a v jakém režimu by měla společnost postupovat?

Dodavatel, slovenská s. r. o., je plátcem DPH v ČR. Tato slovenská s. r. o. fakturuje české společnosti, plátci DPH v ČR, projektové práce s místem plnění v ČR dle § 10 ZDPH. Může si slovenská s. r. o. pro fakturaci české společnosti zvolit slovenské VAT number a český odběratel provede zdanění způsobem reverse charge nebo musí slovenská s. r. o. vystavit daňový doklad s 21 % sazbou české DPH a DPH na území ČR odvést ? Na plnění se nevztahuje režim přenesené daňové povinnosti dle § 92 ZDPH.

OSVČ používá k podnikání vlastní auto nezařazené v OM, z důvodu uplatňování paušálních výdajů. Na toto auto si uplatňuje odpočty DPH za pohonné hmoty, opravy a další výdaje. Vztahuje se na prodej auta povinnost odvodu DPH z prodejní ceny, i když při nákupu auta odpočet uplatněn nebyl?

Fyzická osoba, neplátce DPH, pronajímá dlouhodobě nemovitost (jiná stavba) za měsíční nájemné 240 tis Kč od 10/2024. Nemovitost splňuje podmínky pro osvobození nájmu od DPH dle § 56a. V 7/2025 bylo provedeno přeúčtování energií na nájemce za rok 2024. Smlouvy s dodavateli energií má uzavřené pronajímatel a nájemci následně jednou ročně přeúčtuje energie 1:1. Nájemce hladí měsíčně zálohy na energie ve výši 60 000 Kč. Platí, že pro takové přeúčtování lze použít postup dle § 36 odst. 14, a nezahrnovat tak přeúčtování energií do základu daně? Obrat 2 mil. pro povinnou registraci DPH by tato FO přesáhla v 8/2025 a následně by v 11/2025 přesáhla též limit 2 536 500 Kč. Toto přeúčtování by bylo případně jediné možné plnění, kvůli kterému by se pronajímatel musel registrovat k DPH, kdyby nebylo možné využít v této situaci § 36 odst. 14. Fyzická osoba nemá příjmy podnikání, je zaměstnancem.

Fyzická osoba, nepodnikatel, pořídila v roce 2022 větší pozemek. V roce 2026, jej rozdělí na 3 stavební parcely, které zasíťuje a následně prodá. Jaké to pro ni bude mít daňové dopady? 1. Z hlediska daně z příjmů - bude nejspíše danit v § 10 ZDP, daňovým výdajem bude pořizovací cena pozemku - lze podle nákupní ceny a m2, pak rozdělit pořizovací cenu mezi jednotlivé parcely a obdobným způsobem rozpočítat i výdaje na zasíťování těchto parcel? 2. Může se tato fyzická osoba, stát při prodeji uvedených parcel i plátcem DPH: a) pokud prodá všechny 3 parcely v jednom roce, b) pokud bude prodávat postupně jednotlivé parcely: jednu v roce 2026, dvě v roce 2027 apod. Prodejní cena každé parcely se očekává ve výši cca 2,5–3 mil. Kč

Plátce DPH jedná při nepeněžním vkladu v rámci své ekonomické činnosti. Do s. r. o. vkládá tento plátce nemovitost – stavbu s pozemkem. Nemovitost byla pořízena v roce 2020. Při pořízení této nemovitosti ani u jejího žádného technického zhodnocení či významné opravě nebyl uplatněn odpočet DPH, a to ani z části. Zároveň se nejedná o vklad obchodního závodu. Je tento vklad předmětem DPH, či nikoliv? Domnívám se, že se nejedná o dodání zboží za úplatu dle § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH, jelikož nebyl uplatněn žádný odpočet daně. Dané plnění tedy není předmětem DPH. Setkávám se však s protichůdnými názory, že nepeněžitým vkladem dojde ke zvýšení účasti ve společnosti, a proto tento vklad splňuje definici úplaty dle 4 odst. 1 písm. a) ZDPH, a tím pádem by se tedy jednalo o plnění, které je předmětem daně a s ohledem na § 56 ZDPH bude buď zdanitelné, nebo osvobozené od DPH bez nároku na odpočet.