DPH

Naše společnost (plátce DPH) obdržela fakturu od českého dodavatele za opravu a úpravu modelového zařízení – jedná se tedy o službu vztahující se k movité věci, která je ve vlastnictví našeho odběratele (švýcarského zákazníka). Faktura je vystavena naší společnosti s DPH (základ 5 500 EUR + 21 % DPH). Tuto službu následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (osoba neusazená v EU). Nejde o vlastní službu, pouze o přeúčtování nákladů. Prosím o potvrzení správného daňového režimu: A. Má být služba při přefakturaci švýcarskému zákazníkovi považována za službu s místem plnění mimo tuzemsko, a tedy fakturována bez českého DPH? Tj. 5 500,-EUR. B. Nebo je v tomto případě při přefakturaci nutné účtovat částku včetně české DPH (tj. základ 5 500 EUR + 21 % DPH)? Děkuji...

Je možné, aby organizační složka státu vedla vystavené doklady k inkasu/faktury výhradně v elektronické podobě a zasílala je klientům e‑mailem bez elektronického podpisu, aniž by tím došlo k porušení požadavků § 11 a § 33a zákona o účetnictví či dalších souvisejících předpisů? Prosíme o potvrzení souladu s právními předpisy a případné upozornění na podmínky nebo omezení, které je nutné dodržet.

Jsme s. r. o. s mimo jiné truhlářskou výrobou, tuto činnost přenecháváme jiné s. r. o., která bude v našem objektu v pronájmu. Naše stroje, nástroje a ruční nářadí (potřebné k této činnosti) přenecháme této s. r. o. a řešíme, jakou formou. Našim požadavkem je, že stroje vlastnicky na novou s. r. o. přejdou až v okamžiku celého zaplacení, nová s. r .o. bude stroje cca 8 let splácet. Jakou nejvhodnější formou stroje prodat? Mohu já, jako s. r. o., prodat stroje na finanční leasing? Jaké jsou dopady na DPH a DPPO?

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Podléhají podlahářské práce 12% sazbě DPH, pokud se jedná o stavbu pro bydlení, tzn. odběratel je koncový zákazník, není to firma?

OSVČ, neplátce DPH, vyřadí z obchodního majetku os. automobil (měl ho 5 let) na soukromé využití. Tento automobil poté prodá v § 10 ZDP. Započítává se toto do obratu dle § 4a odst. 2 ZDPH? Myslíme si, že toto ustanovení se týká pouze plátců DPH, kteří u těchto majetků uplatnili nárok na odpočet DPH. Tudíž, když chtějí vystoupit z plátcovství DPH a počítají si obrat. Neplátců DPH by se to nemělo týkat, protože si nemohli nárokovat DPH. Je naše úvaha správná? Jestliže by toto ustanovení platilo i pro neplátce, tak dle § 4a odst. 3 ZDPH se nezahrnuje úplata za dodání dlouhodobého majetku. Tady došlo sice k úplatě, ale nejdříve byl vyřazen na soukromé využití a teprve potom byla úplata. Náš neplátce DPH je na konci roku těsně pod obratem 2 miliónů a pořizovací cena snížená o opotřebení je ještě celkem vysoká. Nebo bychom měli brát cenu za kterou nakonec auto v § 10 ZDP prodal (skutečnou úplatu) a tato cena by vstupovala do obratu?

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Společnost s r. o. vznikla v 10/2025 a pořídí si do majetku automobil. Plátcem DPH se stane dobrovolně od nového roku 2026. Jak to bude s prvním DPH - firma si uplatní v prvním přiznání DPH 4/5 DPH z nákupu automobilu? A z jaké ceny máme odpisovat automobil v roce 2025: z ceny vč. DPH (484 000 Kč), nebo ponížené o 1/5 ?

Český podnikatel (A) dodává českému plátci DPH (B) stavební práce s místem plnění na Slovensku (§10). Příjemce služby B není k DPH v SK registrovaný. Jaké vzniknou povinnosti podnikateli A v případě, jestliže je A českým plátcem DPH, anebo A plátcem DPH není? Zejména se mi jedná o to, zdali se musí podnikatel A, je-li plátcem DPH, na Slovensku registrovat k DPH, případně, zda-li se podnikatel A, není-li plátcem DPH, stává českým plátcem DPH z toho důvodu, že poskytl službu s místem plnění v SK. Pro úplnost dodávám, že podnikatel B stavební práce přijme, doplní je o svůj podíl prací, a jako celek dodácá českému plátci DPH, jenž je v SK k dani již registrován - domnívám se ale, že tato skutečnost na povinnosti podnikatele A nemá žádný vliv.

Pokud nám do datové schránky přijde výzva na kontrolní hlášení a datová schránka byla otevřena, bylo tedy doručeno, je na odpověď 5 dní nebo 17 dní, a pracovních nebo kalendářních? Pokud nestihneme odpovědět ve stanovené lhůtě, je automaticky sankce a v jaké výši?

Statutární orgán při ukončení své funkce obdrží od společnosti v rámci vyrovnání při odchodu bezúplatně firemní vůz. Jedná se o plně odepsaný vůz. Jak zaúčtovat tuto transakci a jaké daňové dopady bude mít jak na společnost, tak i na osobu statutárního orgánu?

Firma, plátce DPH, pronajímá kanceláře, obchody. Každý měsíc vystavuje fakturu na nájem - pro plátce s DPH, pro neplátce bez DPH. Dále na základě zaplacené zálohy na režie (elektřina, plyn, voda) vystaví každý měsíc daňový doklad na úplatu - zálohu na režie s datumem přijetí úplaty, kdy přesně byla záloha zaplacená. Musí tedy každý měsíc kontrolovat platby na režie, kdy přesně byly zaplaceny a potom teprve vystavuje daňový doklad na přijatou úplatu. Je to dost složité a komplikované. Nešlo by vystavit jednu fakturu měsíčně, kde bude nájem i režie dohromady - např. vystaveno vždy k prvnímu v měsíci - na jednom řádku bude nájem za určitý měsíc a na druhém bude záloha na režie též na příslušný měsíc (samozřejmě se správnou sazbou DPH např. voda 12 %, plyn 21 % atd.). DUZP potom bude 1. v měsíci. Lze takto zjednodušeně postupovat a míchat uskutečněné plnění se zálohou?

Pronajímáme byt, kde je stanovena celková měsíční částka za nájem bytu. V dalším odstavci nájemní smlouvy je uvedeno, že součástí nájemného jsou i paušální platby za služby v souladu s § 9 zákona č. 67/2013 Sb. občanský zákoník, kdy mezi tyto služby patří dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, rozhlasové a TV vysílání, provoz a čištění komínů, odvoz komunálního odpadu a dodávka plynu. Od 1. 1. 2026 se stáváme plátci DPH. Můžeme osvobodit celkovou částku nájmu podle § 56a odst. 1 – dlouhodobý pronájem, tj. osvobodit celkovou částku nájmu včetně služeb vyjmenovaných v nájemní smlouvě (plyn, voda, úklid atd.) a považovat jej za vedlejší plnění, které následuje osud hlavní plnění což je nájem bytu? Nejsou stanoveny jednotlivé částky za služby, ani se tyto služby nevyúčtovávají nájemci. Jsou paušálně zahrnuty v nájmu. 

Společnost s r. o., plátce DPH, plánuje zakoupit dostihového koně za účelem pozdějšího prodeje od italské společnosti, plátce DPH, která má stáj s koňmi v Belgii. Dovoz koně z Belgie do ČR zajistí italská společnost. Jedná se v tomto případě o dovoz zboží dle §16 zákona o DPH a bude uplatněn reverse charge?

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená JMK, plátci DPH. V současné době realizujeme investiční akci – technické zhodnocení budovy. To zahrnuje: výměnu oken, zateplení budovy, natažení nové fasády, osazení rekuperačními jednotkami, montáž fotovoltaických panelů na střechu budovy. U některých otvorů pro okna se změnily rozměry oken, staré římsy u venkovních parapetů oken byly odstraněny. Zdroje financování: investiční dotace od SFŽP ČR ve výši 65 % + investiční dotace od zřizovatele. Dotace ze SFŽP zahrnuje způsobilé výdaje, tj. cenu bez DPH, a nezpůsobilé výdaje, tj. DPH. Nezpůsobilé výdaje, tj. DPH, kryje dotace od zřizovatele. Mohu si z přijatých faktur za práce od plátců DPH uplatnit DPH na vstupu ve výši zálohového koeficientu pro rok 2025? Budova slouží jak pro osv. plnění (výuku, stravu a ubytování žáků), tak pro ekonomickou činnost (pronájmy, vaření pro cizí strávníky, nájem školního bytu...). Přistoupila jsem k uplatňování, protože výdaje ve výši DPH mi dotace od SFŽP nekryje, ale mám na ni dotaci od zřizovatele. Je to jako celek technické zhodnocení budovy? Nejsem si jistá u fotovoltaiky a rekuperace. Fotovoltaika bude sloužit na výrobu EE, v budově je kotelna. Tato kotelna, ale vytápí i ostatní budovy, které nejsou součástí realizovaného TZ. Rekuperace je realizována jen osazením jednotlivých 9 ks rekuperačních jednotek ve třídách a tyto jsou vyvedeny otvorem ve zdi ven. Nejsou nijak spojeny a vedeny do centra. Mám v plánu zateplení a okna účtovat jako technickém zhodnocení a o tyto částky navýšit cenu budovy, rekuperaci a FVE vést jako samostatné DHM a odpisovat zvlášť. Budu postupovat správně?

Česká firma, plátce DPH, vyváží zboží do Maroka. Odběratel, marocká firma – platí a zajišťuje dopravu – prostřednictvím velké přepravní společnosti se sídlem v ČR. Tatáž přepravní společnost fakturuje občas českému dodavateli vícenáklady – čekací dobu při nakládce zboží v přístavu v Německu, s nulovou sazbou DPH. Jedná se o fakturaci mezi dvěma plátci DPH registrovanými v ČR. V poznámce na faktuře přepravní společnost uvádí místo plnění je sídlo zákazníka, odkaz na § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. a poznámku VAT revercharge recipient is liable for VAT. Jak máme pracovat s touto fakturou od českého přepravce v našem přiznání k DPH, nebo ji nemáme v přiznání k DPH uvádět?

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?

Firma s. r. o., plátce DPH, má v úmyslu ukončit svoji činnost. V evidenci má několik kusů drobného majetku, nutného pro kancelářskou činnost. DPH při jeho pořízení byla uplatněna naposledy v roce 2019. Výjimkou je účetní program, který musí být každoročně upgradován a DPH je uplatněna v roce 2025 ve výši cca 3 000 Kč. Nyní chce firma podat žádost o zrušení registrace k DPH. Měla by vrátit nějakou část DPH - z majetku asi ne, ale z programu?

Ústavní soud potvrdil, že provozovatelé okružních vyhlídkových jízd po Praze musejí splňovat stejné povinnosti jako běžné taxislužby. Soud tak odmítl argumentaci firem, že jejich činnost není přepravou v pravém slova smyslu.