DPH

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?

Klient pořídil ojetý vůz v Itálii v režimu – Povaha transakce: N5 (režim ziskové přirážky/DPH není uvedena na faktuře). Budeme postupovat dle speciálního režimu, který je pro tuzemská plnění náplní zejména ustanovení § 13 odst. 3 písm. b), resp. § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle nichž zde dochází ke dvěma fiktivně samostatným – nicméně samozřejmě věcně vzájemně závislým zdanitelným plněním, a to: 1. Dodání zboží komitentem (prodávajícím) komisionáři a 2. Dodání zboží komisionářem třetí osobě (kupujícímu) nebo ve vztahu k pořízení z JČS v klasickém reverse charge? 

Jsme s. r. o., plátci DPH. Nakoupili jsme zboží od polského dodavatele a na faktuře bylo uvedeno české DIČ. Zboží jsme následně vrátili a dodavatel nám vystavil opravný daňový doklad, avšak s polským VAT (NIP), nikoli s českým DIČ. Je prosím tento postup správný a možný? 

Stavební firma si najala jeřáb s obsluhou pouze pro složení zakoupeného materiálu ve svém centrálním skladu, odkud bude dále distribuován na jednotlivé stavby dle potřeby vlastními silami. Obě strany jsou plátci DPH. Patří tato práce do režimu přenesení daňové povinnosti? 

Společnost pronajímající nebytových prostor chce uzavřít pronájem se společností registrovanou v jiném členském státě EU (konkrétně Německu), prozatím bez provozovny. Může nájem podléhat DPH dle § 56a odst. 3 po novele od 1. 7. 2025? Nezakládá se provozovna automaticky pro německou společnost, pokud se pronajme prostor a pak tedy nesplňujeme podmínky, že jde o společnost bez provozovny v tuzemsku?

Společnost 25. 6. překročila obrat 10 000 EUR při prodeji na dálku, ale všimla si toho až na konci října. Lze to vyřešit tak, že se společnost zaregistruje k 1. 10. k OSS, do přiznání OSS 4. kvartálu přizná všechny faktury vystavené do EU neplátcům od překročení 10 000 EUR hranice (tedy opraví fa vystavené od 25. 6.) a zároveň podá dodatečné přiznání k českému DPH, kde si bude nárokovat odevzdanou českou DPH, nebo se to řeší jinak?

S. r. o., plátce DPH, prodávající zboží přes eBay konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a hlavně konečným zákazníkům do třetí země (USA), řeší možnost zrušení registrace k DPH, když roční obrat bude cca 1,5 mil. Kč? V souvislosti s prodejem přes eBay přijímá faktury od eBay (VAT DE...). Občas koupí nějaké zboží z Číny přes AliExpress.Vznikne povinnost registrace při prodeji zboží konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a také konečným zákazníkům do třetí zeměPokud by s. r. o. prodávala zboží také osobám povinným k dani v EU i třetí zemi. Je v tomto případě povinnost registrace k DPH? Obrat pro DPH nepřekročen.V jakém jiném případě je povinnost registrace k DPH při prodeji zboží do EU a mimo EU, když nebude překročen 2 mil. Kč roční obrat pro DPH? Pokud je možnost zrušení registrace k DPH a ta bude zrušená, jaké následují pro společnost povinnosti v této souvislosti?

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Výrobce – firma "A-CZ" která je plátcem DPH v ČR prodá zboží firmě "B-SK" která je plátcem DPH na Slovensku a firma "B-SK" toto zboží fakturuje firmě "C-SK" která je plátcem DPH na Slovensku. Zboží ale dodá firma "A-CZ" přímo firmě "C-SK" do meziskladu v Brně tedy na území České republiky a následně si ho firma "C-SK" sama převeze na Slovensko. Jak bude obchod probíhat z pohledu DPH?

Společnost pronajímá kanceláře v administrativní budově plátcům(nájem zdaňuje) i neplátcům DPH. U přijatých plnění souvisejících se zdanitelným a osvobozeným pronájmem krátí nároky na odpočet koeficientem(účetní služby, právní služby). Společnost plánuje provést opravu budovy. Jak to bude v tomto případě s nárokem na odpočet? Je možné rozdělit opravy na část, která se týká prostor, který je pronajímán pouze plátcům a uplatnit plný nárok na odpočet a opravy, které se týkají společných prostor pro plátce a neplátce a krátit nárok na odpočet koeficientem? Nebo musí být krácen koeficientem celkový nárok na odpočet?

Identifikovaná osoba z ČR přijala fakturu za elektronickou službu od slovenského neplátce DPH. Musí DPH vyměřit, nebo nikoliv?

Fyzická osoba, OSVČ, podnikající v pronajímání své chalupy na krátkodobé pobyty, chce prodat svůj pozemek na kterém provedla přípravy pro stavbu domu, jako je rozdělení pozemku. Pokud tento pozemek bude prodávat, lze to považovat jako soukromý prodej a nezahrnovat do příjmů dle § 7 ZDP? Je potřeba nějakým způsobem řešit DPH? 

Jak to bude s DPH, když FO bude prodávat byt v majetku, odpisuje ho, právnické osobě, také plátci DPH. Nový subjekt ho bude mít také v majetku a bude ho pronajímat. Jaká bude sazba DPH? Nejde o novostavbu. A po prodeji, při pronájmu fyzické osobě neplátci může normálně pronajímat bez DPH, i když si bude nárokovat DPH na vstupu?

Jak zaúčtovat situaci, kdy bylo využito § 109 ZDPH Ručení příjemce zdanitelného plnění a oprávněného příjemce a s. r. o., která měla uplatnit daň na vstupu, nakonec „uhradila“ část svého odpočtu DPH za svého odběratele? 

Dobrý den, jde mi konkrétně o doručování ODD k nedobytným pohledávkám u dlužníka v konkursu a tím pádem DUZP podle §46/1/a ZDPH. Ten říká, že je to den doručení dlužníkovi. Kdo je dlužník vymezuje §46/8. Nicméně otázkou je, zda se náhodou nemá upřednostnit §246/1 insolvenčního zákona a DUZP bude doručením dokladu insolvenčnímu správci (pakliže u dlužníka probíhá insolvenční řízení). Komu tedy doručit opravný daňový doklad? Ovlivní odpověď skutečnost, pakliže dotčené plnění nesouvisí s majetkovou podstatou. Resp. úpravou ZD u věřitele nedojde ke snížení pohledávek, které má přihlášené v insolvenčním řízení.

Právnická osoba (s. r. o.), výhradní dovozce elektronicky (technika pro chytré domácnosti) konkrétní zahraniční značky pro český trh, pořádá na podporu prodeje těchto výrobků. Systém funguje tak, že tento dovozce má uzavřeny smlouvy o prodeji zboží s několika velkoobchodními partnery v ČR (smluvní partner), kterým dovezené zboží prodává a tito smluvní partneři ho pak dále prodávají převážně montážním firmám, které produkty dodávají do domácností. Dovozce na podporu prodeje konkrétního výrobku vypíše marketingovou akci za účelem zvýšení jeho prodeje, a to tak, že pokud v určitém období zakoupí tento produkt montážní firma (od smluvního partnera), má nárok získání konkrétní věci zdarma (např. sada pracovního nářadí apod.). Montážní firma tento nárok uplatní přímo u dovozce (tj. nikoliv u smluvního partnera) – zašleme mu doklad o koupi spolu s formulářem o uplatnění nároku z marketingové akce. Dovozce pak příslušenou věc vydá, když současně sepíše předávací protokol. Je možné nakupené a vydané věci do marketingové akce považovat za daňový náklad a současně uplatnit odpočet na DPH, bez nutnosti odvodu DPH při vydání věci?

Jsme spolek, který funguje v oblasti vzdělávání. Aktuálně poskytujeme platformu a prográmky v ní volně po České republice. Máme členskou základnu složenou jak z podnikatelského sektoru tak je členem i kraj. Aktuálně řešíme rozšíření členské základny o další kraje, protože chtějí ať jim do jejich příspěvkových organizací také cíleně poskytneme naši platformu. Včetně zaškolení personálů apod. Bude tento členský příspěvek podléhat DPH? Bude se to brát jako úplata za platformu?

Nezisková organizace pořádá kulturní akce za účelem setkávání komunity a svým návštěvníkům fakturuje za vstupné, ubytování, občerstvení a občas jim prodá tričko s logem akce. Daly by se tyto vyjmenované služby a zboží považovat za vedlejší plnění ke vstupu na kulturní akci, a tím pádem by to bylo celé osvobozené bez nároku na odpočet? 

Společnost s r. o., plátce DPH, podepsala smlouvu o poskytnutí reklamy. Dodavatelem služby je spolek – Matice školská. Cena je 10 000 Kč. Předmětem smlouvy jsou reklamní služby, které budou poskytnuty až 24. 1. 2026. Jedná se o náklad tohoto roku nebo až příštího a je nutné, aby nám spolek vystavil k této službě fakturu?