DPH

V účetnictví dopravní společnosti tvoří značnou část výdajů platby řidičů firemní kartou během cest – typicky mýto/průjezd, poplatky, clo, technické služby apod. Jde o doklady bez DPH nebo s cizí DPH; tyto doklady nejsou předmětem českého přiznání k DPH. Platby probíhají v různých měnách, avšak jsou strhávány z korunového účtu. Účetní si z praktických důvodů zjednodušila účtování tak, že v modulu Banka zaúčtovala tuto kategorii plateb plošně jako 518/221, aniž by každý jednotlivý doklad zakládala a účtovala v modulu Přijaté faktury. Doklady (faktury/účtenky) jsou však ve firmě k dispozici a jsou kompletní. Spárovat každou fakturu s konkrétním bankovním pohybem v CZK by výrazně zvýšilo časovou náročnost vedení účetnictví. Chtěl bych se zeptat, zda při případné kontrole může Finanční úřad společnosti vytknout, že doklady nejsou jednotlivě zaevidované v modulu Přijaté faktury (tj. že nejsou párované 1:1 na bankovní položky), případně zda by z tohoto důvodu mohl neuznat tyto výdaje jako daňově účinné náklady.

Je pro řádek 12, 13 přiznání DPH není důležité, zda je zboží z EU nebo třeba ze třetí země, ale rozhodující je: 1. kdo přiznává daň 2. kde je místo plnění 3. zda dodavatel není usazen v ČR Závěr: Do řádku 12,13 mohu dát zboží z EU, i ze třetí země. Je to tak? Nerozhoduje, zda je zboží z EU. V tomto dotazu neřeším služby, které spadají do řádku 12, 13.

Fyzická osoba, neplátce DPH, má příjmy dle § 7 ZDP a příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. V obou případech příjmů se jedná o pronájmy a tak i když přesahuje obrat k DPH, tak protože má z podnikání i pronájmu pouze příjmy osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, tak přihlášku k registraci k DPH nepodala a plátcem DPH již léta není. V roce 2025 v listopadu ale prodala 2 rodinné domy, které neměla v obchodním majetku, vlastnila je jako RČ. Tyto domy byly vystavěny na pozemcích, které vlastnila víc jak 5 let a zkolaudované byly v druhé polovině roku 2025. Ve smyslu novely DPH od 1.7.2025 je prodej takto nově zkolaudovaných nemovitostí do 23 měsíců od kolaudace nutno zatížit DPH. On ale plátcem DPH v době prodeje těchto nově postavených a zkolaudovaných nemovitostí nebyl. Tedy Jejich prodejem přesáhne FO obrat a musí se registrovat jako plátce DPH ode dne následujícího po překročení obratu (tedy po prodeji obou nemovitostí-podotýkám že obě nemovitosti byly prodané jednou kupní smlouvou v jeden den jednomu kupci). Z prodeje těchto dvou nemovitostí tak DPH nebude odvedeno (souhlasíte?) . Poté v lednu 2026 prodal stavební pozemek na kterém zahájil developer výstavbu nového bytového domu, který vlastnil jako RČ. Protože díky předchozím prodejům z listopadu 2025 se plátcem DPH stal, tak tento lednový prodej stavebního pozemku musí prodat s DPH 21 %? Může v tomto případě použít režim reverse charge dle § 92d ZDPH? Nebo se toto ustanovení o možnosti (povinnosti?) DPH mezi plátci použije jen v případě prodeje zkolaudovaných nemovitostí do 23 měsíců a v případě pozemků nikoliv? 

Fyzická osoba (podnikatel - plátce DPH) chce v tomto roce převést do osobního užívání auto, které je již plně odepsané. Při jeho pořízení byl plně uplatněn odpočet DPH na vstupu. Co se týče daně z příjmů, tento převod nemá žádné daňové dopady, pouze v případě jeho prodeje do pěti let od vyřazení, musí prodej zdanit § 10 zákona o daních z příjmů v přiznání k daním z příjmů a po pěti letech je prodej osvobozen? Je to prosím tak, nedošlo k nějakým změnám? A musí odvést DPH z ceny obvyklé ke dni převodu do osobního užívání dle § 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o daních z příjmů? 

Firma provádí inventarizaci zásob k 31. 12. 2025 v lednu 2026, kdy je inventura i dokončena. Při inventarizaci jsou zjištěna manka, která proúčtuji do roku 2025. V kterém měsíci mám provést korekci odpočtu DPH z manka? V rámci prosincového nebo až lednového přiznání k DPH, kdy došlo k faktickému skončení inventury?

Firma nainstalovala v ČR zákazníkovi žaluzie na RD, faktura vystavena s DPH. Zákazník žádá o vratku DPH z titulu diplomatické mise na stálé delegaci při NATO. Žádost doložena potvrzením o osvobození DPH dle směrnice 2006/112/ES a 2008/188/ES. Jakým způsobem bude v tomto případě plátce DPH postupovat? 

Společnost poskytuje finanční činnosti právnickým osobám se sídlem v Nizozemsku a ve Švýcarsku. Služby jsou v zemi příjemce osvobozené od daně. Vykazují se tato plnění na řádku 50 daňového přiznání a vstupují do výpočtu koeficientu ?

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, je členem servisní sítě poskytované značkou výrobce se sídlem v EU. Odběratelé společnosti platí ročně přímo značce výrobce - plátci v EU - poplatek za servis a provedený servis je pak poskytován zákazníkovi bezplatně a účtován jako služba poskytnutá značce, jelikož ta inkasuje peníze za roční poplatek. Poskytujeme tedy zdanitelné plnění jako službu dle sídla příjemce služby značce do EU, i když je to na majetku odběratele, nebo poskytujeme službu odběrateli a od značky plyne podle vás jen finanční plnění?Když má kupříkladu servis zpoždění a odběratel má nárok od nás na kompenzaci, jde o zdanitelné plnění v tuzemsku a můžeme odběrateli vystavit dobropis ke službě, kterou jsme mu pak vlastně neposkytli? Lze vystavit na odběratele opravný daňový doklad a snížit základ DPH a nárokovat po FÚ vrácení DPH, u kterého nemáme jak uvést, o které číslo původního daňového dokladu se jednalo? Navíc DPH v tuzemsku ani nebylo odvedeno, jelikož odměna za servis se fakturovala plátci do EU bez DPH. 

Společnost s r. o. přijala fakturu za terénní opravy a oplocení v PDP. Stavební práce probíhaly na objektu, u kterého je v RUIAN zapsán způsob využití: objekt občanské vybavenosti. Předmětem zakázky jsou: úpravy a přístavba pneuservisu a prodejny. Objednatel zakázky ale argumentuje tím, že i u objektu občanské vybavenosti lze použít sazbu 12 % (při následné fakturaci celé zakázky). Domnívám se, že správná sazba by měla být 21 %. 

Objednali jsme zboží na žádost zákazníka s leteckou přepravou s tím, že tu přepravu zákazník zaplatí celou. Zboží jsme přijali na sklad, clo jsme rozpustili do ceny a budeme fakturovat zákazníkovi s DPH. Přišla faktura na leteckou dopravu, tu jsem nerozpustila do ceny zboží, ale zaúčtovala na účet 315 bez DPH. Tuto dopravu jsem přefakturovala na zákazníka také bez DPH. Účetní od zákazníka chce, abychom na přefakturaci dopravy dali DPH 21 %. My jsme přefakturovali ve stejné výši, jako byla faktura od našeho přepravce. 

Účetní jednotka, ve vnitřní směrnici stanoveno použití ročního pevného kurzu. Tímto kurzem se řídí přepočet banky i závazků, pohledávek? Pokud i závazku (např. faktury přijaté), který tedy zaúčtuji naším pevným kurzem, jak promítnu do DPH přijatou fakturu, která má na sobě jiný kurz, a tím pádem by nesedělo v kontrolním hlášení? Pokud závazek bude účtován pevným kurzem a uhradíme z CZK účtu, kde bude určitě jiný kurz, rozdíl půjde do kurzových rozdílů? 

Naše firma obdržela fakturu 6. 1. 2026 za službu s DUZP 31. 12. 2025. Tuto službu dále přefakturováváme. Jaké bude DUZP - 31. 12. 2025 nebo den přijetí dodavatelské faktury? 

OSVČ v oboru IT (plátce DPH) koupila byty na rodné číslo a nezařadila do majetku. Tyto byty pronajímá. Má v tomto případě povinnost uvádět výši měsíčních nájmů do přiznání k DPH na ř. 50 a 51 (bez nároku na odpočet)?

Obdrželi jsme fakturu od dodavatele, který na faktuře uvádí VAT číslo s předponou GB (UK). Dodavatel uvádí, že po registraci našeho CZ VAT čísla je plnění považováno za B2B a že je správné, aby na fakturách nadále uváděl své GB VAT číslo. Zároveň sděluje, že jejich EU VAT číslo (které bylo použito na starších fakturách) již nemá být nadále aplikováno. Na druhou stranu jsem je upozornil, že vzhledem k tomu, že Spojené království není součástí EU, nelze reverse charge uplatnit pouze na základě GB VAT čísla a že by měl být uveden EU VAT identifikátor dodavatele. Je v tomto případě možné uplatnit režim reverse charge, když dodavatel bude trvat na tom, že tam nechá předponu GB? Jedná o pořízení služby ze třetí země a jaký je správný postup z pohledu DPH, zda je nutné trvat na vystavení opravené faktury s EU VAT číslem dodavatele, nebo zda lze fakturu zpracovat v současné podobě?

Jsme plátci DPH. Pronajímáme nemovitost, pronajímáme vybavení nemovitosti a zároveň přeúčtujeme dodání elektřiny, plynu a vody. Na tyto služby vystavíme platební kalendáře. Bohužel se nájemce dostal do finančních problémů a platební kalendáře za rok 2023 a 2024 byly doplaceny až v roce 2025. Je tedy správné datum DPH a DUZP až v den platby, kdy zároveň vystavíme daňový doklad na platbu?

Vozidlo pořízeno v průběhu roku a odhadnuto procento pro uplatnění nároku DPH v poměru 80 % služební cesty a 20 % soukromé cesty. Zaměstnanec vedl knihu jízd a zjištěno, že skutečnost byla 85 % služebních jízd a 15 % soukromých jízd. Můžu k 31. 12. upravit odpočet DPH – můžu si „donárokovat“ 5 %, nebo zde platí pravidlo 10 % (musela by být skutečnost o 10% jiná než odhad)? Vím, že tomu tak je u § 78 v následujících letech, ale na jednom webináři DPH se právě rozebíralo, že v roce pořízení se procento musí narovnat na skutečnost bez ohledu, zda je více či méně než 10 %. A když dojde při pořízení ke krácení nároku o 20 % a další dva roky se poměr služební/soukromé nezmění a ve 4. roce dojde k prodeji s DPH tak se zde můžou vynárokovat zbylé dva roky z jedné pětiny k 31. 12., nebo se zde už úprava nedělá a tak jak bylo kráceno na vstupu tak už to zůstává? Příklad: 1. rok krácení 20 % z 210 000 a nárokováno 168 000 Kč, 2. rok stejné procento nedochází k úpravě, 3. rok stejné procento nedochází k úpravě 4. rok prodej nesmím nic nebo 210 000 × (100-80)/5 = 8400 × 2 = 16 800 Kč si mohu nárokovat (ale nemusím).

Příspěvková organizace, škola, se musela registrovat k DPH z důvodu překročení obratu v doplňkové činnosti. Jak správně stanovit koeficient dle § 76 zákona o DPH a které výnosy zahrnout do jmenovatele a čitatele dle vzorce – hlavní/doplňková činnost?

V prosinci 2025 jsme zjistili, že v nákladech za rok 2024 chybí přijatá faktura, která věcně i časově náleží do účetního období roku 2024. Účetní závěrka za rok 2024 je již uzavřena. Nechceme podávat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o položku, která by vedla ke snížení základu daně. Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v takovém případě nevzniká povinnost podávat dodatečné daňové přiznání. Jakým způsobem máme tuto skutečnost správně zaúčtovat v účetním období roku 2025, zejména s ohledem na: věcnou a časovou souvislost nákladu s rokem 2024, uzavřenou účetní závěrku za rok 2024, dopad na hospodářský výsledek a správnost účetního vykazování v roce 2025? Současně předpokládáme, že pokud jsme fakturu obdrželi v prosinci 2025 a jsou splněny podmínky dle § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, můžeme si nárok na odpočet DPH uplatnit v přiznání za prosinec 2025, tedy v období, kdy jsme daňový doklad obdrželi. 

Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci a jsem plátce DPH. V červnu 2024 jsem koupila automobil ve výši 750 000 Kč včetně DPH a uplatnila na vstupu celou výši DPH 130 165 Kč. Automobil jsem používala i pro soukromé účely: 83 % služební jízdy a 17 % soukromé jízdy. V přiznání k DPH za 12/2024 jsem provedla úpravu odpočtu – krácení a odvedla jsem 17 % DPH ve výši 22 128 K, částku jsem uvedla v přiznání k DPH na řádku 45. V červnu 2025 jsem tento automobil prodala za 600 000 Kč včetně DPH a odvedla daň na výstupu. Využití automobilu bylo v roce 2025: 50 % služební jízdy a 50 % soukromé jízdy. Jak mám nyní postupovat pro vypořádání DPH (mohu vypořádat v 12/2025) a daně z příjmů – jaký bude uznatelný odpis a uznatelná zůstatková cena? Využívám krácený paušál na dopravu.