DPH

Několikrát jsem se setkala se situací, kdy dodavatelská společnost vystavila doklad s českým dph, ale její DIČ (platné dle "vies") nezačínalo jako klasické české DIČ CZ......, ale například DE......, ATU......apod. Smí si v takovém případě nakupující česká společnost plátce dph uplatnit dph z nákupu? Upřesňuji dotaz, protože "link", který jste mi zaslali bohužel neodpovídal na můj dotaz. Například Rakouská společnost s rakouským DIČ (tedy začíná ATU..) uvede českou sazbu dph 21% na doklad,...stalo se nám to již v několika případech, například i ze Slovenska,...lze si z takto vystavené faktury nárokovat české dph? Je tedy možné, aby rakouská společnost byla registrována zde v CZ k české dph pod rakouským DIČ? Dle mého názoru tato registrace v CZ s "cizím" DIČ možná není. Dle mého názoru by rakouská společnost měla mít několik DIČ, například pro Rakousko ATU123....pro Čechy CZ145 pro Německo DE458,....atd., přijde mi nepravděpodobné, že pod rakouským DIČ, které začíná "ATU",....by mohla v Čechách fakturovat českou dph? Asi by měla mít pro každou zem své extra DIČ, začínající kódem té dané země,.....nebo se mýlím? A pokud nám přijde například faktura za zboží, vystaví ji rakouská společnost s DIČ začínající "ATU" s naší DPH 21%,.....mohu si nárokovat zde v Čechách odpočet? 

Existuje limit na pořízení psacích potřeb, drahých per ? Doklad na 14.000 Kč za psací pero, nejsem si jistá, zda mohu zahrnout do daňově uznatelných nákladů.

Vraceli jsme vadné zboží našemu dodavateli USA (reklamace) v 9/2024. Nyní jsme v 11/2024 obdrželi dobropis. Při odeslání vadného zboží dodavateli bylo cleno na hodnotu 5 EUR. Částka na dobropise e 191 USD. Je problém, že se hodnota JSD liší od hodnoty dobropisu? Předpokládali jsme, že nám dodavatel zašle nové zboží nikoliv dobropis. Je nutné dělat dodatečné DPH za 9/2024? Nebo můžeme dát do DPH 11/2024. Má jít na řádek 7 DPH se znaménkem mínus?

Společnost s.r.o., plátce DPH. Můžeme si uplatnit DPH při nákupu smart hodinek v hodotě cca 10tis bez DPH? Pokud ano,musí se takové hodinky odepisovat anebo je mohu dát jednoduše do nákladů?

Česká s.r.o. plátce DPH koupilo byt za účelem pronájmu. DPH si nárokovalo. Pronájem dlouho byl krátkodobý, ale teď došlo ke změně na dlouhodobý. Musí se krátit nárok na DPH? Musí část DPH vrátit FU? Po nějaké době firma plánuje zase se vrátit ke krátkodobému pronájmu. A druhý dotaz, také české s.r.o. plátce DPH koupilo byt a také nárokovalo DPH. A po nějakých problémech stále se nespolehlivým plátcem a DPH tak FU sebral. Firma teď není plátce, měla by si o plátcovství zažádat? Nebo měla by vrátit DPH? Protože neuběhla ještě lhůta 10 let? 

S.r.o. plátce DPH jako svoji hlavní činnost kompletuje obchodní dopisy a odesílá je prostřednictvím České pošty. Může, musí nebo nemůže poštovní službu "zabudovanou" ve své službě přefakturovávat bez DPH? Pokud by se o přefakturaci jednalo, samozřejmě by firma dodržela stejnou cenu. 

Skládka s.r.o. bude provádět pro polskou firmu následující službu: pronájem odpadních kontejnerů, odvoz odpadů a ukládku na skládku (cca zhruba 2 měsíce). Tato služba byla objednána polskou firmou, která je hlavním dodavatelem instalace větrné turbíny, která se bude nacházet v České republice (u Prahy). Myslíme si, že místo plnění je u nás, tzn, že fakturace by měla být s 21% české DPH. Nejsme si ale jisti, zda se jedná opravdu o službu vztahující se k nemovitosti. Nebo jestli máme provést reverse charge (§9 ZDPH). Jak správně postupovat?

Jsme firma poskytující služby městu, údržba a zabezpečení provozu veřejných pohřebišť ( sečení trávy, úklid veřejných prostor, opravy hřbitovních zdí a chodníků, úklidové práce, vyhrnování sněhu atd. ). Vlastníkem a provozovatelem je město. Jakou sazbu DPH uplatníme při poskytování těchto služeb?

Od 2025 má vzniknou nová skupina osob podle zákona o DPH, tzv malé podniky. Provozujeme eshop a běžně dodáváme do zemí EU, ať už v režimu osvobození podle §64, nebo OSS. Dočetli jsme se, že tyto tzv. malé podniky dostanou přidělené zvláštní DIČ pro tyto účely. Naše otázka zní, pokud si u nás v eshopu objedná zboží tento tzv malý podnik s unikátním DIČ např. ze Slovenska a zboží půjde na Slovensko, jak takové dodání vykázat. Jde o dodání podle §64, nebo OSS? Resp. přistupujeme k takové osobě jako k osobě registrované k dani v jiném členském státě, nebo k neplátci/spotřebiteli? 

Je náš postoj k DPH správný, pokud chceme prodávat balíček knihy a hrníčku (oba produkty lze zakoupit i samostatně) za zvýhodněnou cenu, tak je lepší sazbu DPH rozdělit na dvě části, jednu s 0% DPH pro knihu a druhou s 21% DPH pro hrnek? Případně, je možné aplikovat jednotnou sazbu DPH na celý balíček (např. 0% pro knihu jako hlavní plnění), pokud oba produkty prodáváme i samostatně? Máme pochybnosti, zda bychom při současném samostatném prodeji knihy i hrnku dokázali obhájit, že se jedná o hlavní a vedlejší plnění, a jak by na tuto konstrukci nahlížel správce daně.

Od 1. ledna 2024 je podle § 71i zákona o DPH osvobozeno s nárokem na odpočet dodání brožur, které splňují následující podmínky: Spadají pod kód celní nomenklatury 4901, 4903–4905, 4911 nebo 8523. Obsahují méně než 50 % reklamy. Neobsahují pouze hudební, zvukový nebo audiovizuální obsah. Jsou distribuovány na hmotném nosiči, například na papíře. Chtěla bych se ujistit, zda faktury vystavené podle tohoto paragrafu skutečně patří do řádku 26 v daňovém přiznání a zda se toto plnění neuvádí v kontrolním hlášení. Je to tak správně?

Plátce DPH provozuje ekonomické činnosti i činnosti osvobozené od DPH bez nároku na odpočet. DPH na vstupu je kráceno koeficientem a krácení je účtováno do provozních nákladů. Plátce nakoupil od plátce DPH z Polska počítač (cca 500 tis. Kč) a vzhledem k tomu, že počítač používá pro ekonomické činnosti i osvobozené od DPH bez nároku na odpočet, tak nárok na DPH krátí ročním zálohovým koeficientem. Koeficient je nízký -20%. Jak účtovat toto konkrétní krácení ? Plátce zatím zaúčtoval do pořizovací ceny. Je to správně? Předpokládá se, že skutečný roční koeficient se nebude zásadně odlišovat, ale určitě nějaký bude. Znovu budeme vstupovat do pořizovací ceny? 

Firma A (plátce DPH) pronajímala od roku 2022 dva nebytové prostory. 1x kavárna pronajata subjektu B (neplátce DPH) 1x obchod pronajat subjektu C (plátce DPH) V roce 2022 bylo provedeno v těchto nebytových prostorech technické zhodnocení, které bylo v roce 2022 zařazeno do majetku. Z důvodu pronájmu kavárny subjektu B (neplátci DPH) byla provedena k 31.12.2022 úprava odpočtu dle § 78. K 20.12.2023 došlo k odštěpení sloučením obou nebytových prostor do subjektu D (plátce DPH od 20.12.2023). Mezi subjekty D a A vznikla 20.12.2023 nájemní smlouva (oba plátci DPH) a mezi subjekty A a B,C vznikly 20.12.2023 dvě podnájemní smlouvy. Kdo bude k 31.12.2023 provádět úpravu odpočtu DPH dle § 78 a v jaké výši? Jak tomu bude v dalších letech?

Firma chce vyfakturovat polské logistické společnosti službu za zprostředkování přepravy zboží ze Švýcarska do ČR. Jedná se osvobozené plnění s odkazem na par. 69, které se vykazuje na ř. 26 v přiznání DPH? Nebo se má vystavit v režimu reverse charge - daň odvede příjemce?

Naše firma vystavuje faktury na záporná skonta k dobropisům , tudíž vrubopisy. Na některých dobropisech je ještě sazba daně DPH 15%. I na vystaveném vrubopisu na skonto bude sazba daně k původnímu dokladu, tudíž DPH 15%?

Jsme plátci DPH a budeme prodávat vodovodní přípojku a pozemek jehož součástí je stavba. Stavbu a vodovodní přípojku vlastníme od roku 2005. Na stavbě ani vodovodní přípojce nebyly v posledních pěti letech provedeny žádné podstatné změny na dokončené stavbě. Pozemek pod stavbou jsme nabyli směnnou smlouvou v lednu 2023, podle § 56 zákona 235/2004 Sb., osvobozené dodání nemovité věci . Tento nemovitý majetek budeme prodávat neplátci DPH. Prosím o ujištění, zda můžeme všechny nemovitosti prodat podle § 56 dodání nemovité věci zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Náklady spojené s vyřízením prodeje nemovitých věcí ( právní poradenství aj.) bude bez nároku na DPH? Jak by se postupovalo s prodejem těchto nemovitostí v případě prodeje plátci DPH? Druhou stavbu s pozemkem budeme prodávat současnému nájemci plátci DPH, nájemné bylo fakturováno s DPH. Je možné tento prodej uskutečnit v režimu reverse charge podle § 56 odst. 6 a dále dle § 92d zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty? Když jsme pozemek pod budovou nabyli jako osvobozený od DPH v lednu 2023, nebo celý prodej uskutečnit jako osvobozený? Jaká forma prodeje z pohledu DPH je v tomto případě vhodnější?

Před registrací k DPH byl v roce 2018 pořízen osobní automobil, následně v roce 2019 provedena registrace k DPH, když v prvním přiznání po registraci k DPH nebyla využita dispozice k odpočtu DPH z tohoto automobilu před registrací. Následně v roce 2023 dojde k vyřazení automobilu z obchodního majetku (pro osobní potřebu) z hlediska DPH - automobil nebude nadále používán pro ekonomickou činnost. Při vyřazení v tomto případě ve smyslu §13/5 tedy nedojde ke zdanitelnému plnění - nejedná se o použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce? Předpokládám, že ne (z důvodu uvedeném v §13/5 - nebyl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně), nicméně zajímá mě situace, kdy u tohoto majetku před vyřazením z obchodního majetku byl uplatněn odpočet v rámci běžných oprav - dojde k porušení podmínky dle §13/5, tj. byl nebo nebyl u tohoto majetku za těchto okolností uplatněn odpočet ve smyslu §13/5?