DPH

Podnikatel, občanství ukrajinské, rezident v ČR s českým IČ, neplátce DPH poskytuje online vzdělávání-nejde o záznam, ale o online výuku ukrajinského jazyka. Online vzdělávání poskytuje občanům v EU (neplátcům DPH) a dánské univerzitě pro zaměstnankyni, která realizuje veřejný projekt související s Ukrajinou. Další zákazníky na vzdělávání má přes platformu se sídlem v USA (která je zde prostředníkem a strhává si provizi) a peníze platforma podnikateli nepřevádí přímo, ale přes službu Payoneer, ze které si poté podnikatel stahuje peníze. Payoneer Europe Limited má sídlo v Dublinu (IE). Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají pro podnikatele z této činnosti? Měl by se registrovat jako identifikovaná osoba, sledovat příjmy - limit? Nebo se někde registrovat jako plátce DPH?

Započítávají se zdravotní výkony fakturované lékařem zdravotním pojišťovnám do limitu 2mil. pro registraci k DPH?

Dodavatel, fyzická osoba, plátce DPH, se soudní cestou domáhal uhrazení svých pohledávek, splatných od 11/2023 do 1/2024 v celkové výši cca 500 tisíc Kč . V 10/2024 byla podána žaloba a následně v 9/2025 byla uzavřena dohoda o smíru, kdy se obě strany dohodly na uhrazení částky ve výši 400 tisíc Kč. Soud následně tento smír schválil v 10/2025. Mezitím byla dodavateli k 1/2025 na jeho žádost zrušena registrace k DPH a on sám přerušil živnost již v 8/2024. Jakým způsobem lze prosím, pokud vůbec, provést opravu základu daně a DPH?

Odběratel, firma se sídlem v Německu, si u nás objednal zboží s dodáním do 3. země. Fakturovat budeme německé firmě, se kterou spolupracujeme už několik let, ale vždy šlo o dodání v rámci EU. Tato firma zajistí také přepravu zboží do 3. země - pošle k nám pro zboží dopravce. Vývoz prý bude řešit německá firma. Jaké důkazní prostředky od ní potřebujeme pro osvobození od DPH na výstupu? Do kterého řádku přiznání k DPH máme uvést toto plnění? Mohli bychom být vývozcem a zajistit vývozní dokumenty na celním úřadě v České republice, když je faktura vystavená na německou firmu?

Firma si pronajala nebytové prostory v srpnu 2025 za účelem provozování restaurace. Od srpna 2025 začala restauraci zařizovat a nakupovat vybavení. Vše bylo zprovozněno (namontováno) v říjnu 2025, kdy proběhl ve dvou dnech zkušební provoz. Po celý zbytek roku 2025 je restaurace zavřená. Od ledna 2026 bude restaurace otevřena pro veřejnost, nebude poskytovat žádná plnění, která jsou osvobozena od DPH. V únoru 2026 bude podána žádost o dobrovolnou registraci k DPH a v případě že bude žádosti vyhověno, firma se stane plátcem DPH. Předpokládejme, že od 1. března 2026. V rámci podání prvního přiznání k DPH za březen 2026 si chceme uplatnit nárok na odpočet DPH z nakoupeného majetku před datem registrace, zařazeného do obchodního majetku a k 1. 3. 2026 zinventarizovaného. Dotaz je směřován na výpočet částky nároku u jednotlivých skupin majetku: 1) Drobný majetek (židle, příbory, nádobí,…) a zásoby nápojů a potravin – vše pořízeno méně než 12 měsíců před registrací a nespotřebováno: na řádku 45 přiznání k DPH bude uvedena celá nekrácená částka DPH uvedená na daňových dokladech. 2) Dlouhodobý majetek a) Strojní vybavení, nábytek, výčepní stojan – vše pořízeno 60 měsíců před registrací, v říjnu 2025: na řádku 45 bude uvedena hodnota DPH z daňových dokladů krácená o 1/5 z celkové částky. b) Svítidla, rolety na okna – pořízeno v říjnu 2025: na řádku 45 bude uvedena hodnota DPH z daňových dokladů krácená o 1/10 z celkové částky. Je takový postup správný?

V roce 2023 jsme přijali od zákazníka zálohu ve výši 100 000 Kč + 15 % DPH, kterou jsme v roce 2023 odvedli. Záloha nebyla určena na konkrétní dílčí plnění v roce 2023 a žádná část stavebních či montážních prací nebyla v roce 2023 provedena. Veškeré práce (výroba, montáž kuchyňské linky a vestavěných skříní) byly provedeny až v roce 2024, kdy již platila snížená sazba 12 %. Jakým způsobem se správně provede vyúčtování této zálohy ve chvíli, kdy celé plnění bylo uskutečněno až v roce 2024? Náš předběžný výklad: Domníváme se, že podle § 37a zákona o DPH se v takovém případě celé plnění zdaňuje sazbou platnou v okamžiku uskutečnění plnění, tedy 12 %, a přijatá záloha z roku 2023 se pouze započte jako přijatá platba, aniž by zůstala „vázána“ na původní 15% sazbu. Prosíme o potvrzení, zda je tento názor správný. Jak by se postupovalo v případě, kdy by záloha přijatá v roce 2023 byla určena zčásti na práce provedené ještě v roce 2023 a zčásti na práce provedené až v roce 2024? Předpokládáme, že by v takovém případě bylo nutné rozdělit základ daně a část plnění zdanit sazbou 15 % a zbývající část sazbou 12 %. Je tento postup správný? 

Js,e plátci DPH v ČR a fakturujeme dodání kosmetiky na EUR plátce. Fakturujeme v eurech, ale nyní jsem si všimla, že jsme omylem vystavili fakturu v korunách a již máme uzavřené DPH (jedná se o letošní rok). Jak nyní postupovat, když potřebujeme fakturu z Kč změnit na EUR? Musím opravovat DPH a SH daného měsíce, anebo mohu opravu provést v aktuálním měsíci?

Developerská společnost zkolaudovala byt v lednu 2024 a při jeho pořízení si uplatnila plný nárok na odpočet DPH. Dosud na prodej bytu od budoucího kupujícího obdržela zálohu ve výši 75 % kupní ceny, ze které odvedla 12% DPH. K doplacení bytu a jeho předání dojde v roce 2026 a doplatek bude plněním osvobozeným od DPH na výstupu. Společnost bude provádět úpravu odpočtu. V jaké výši, když ¾ plnění byly zdaněny?

Právnická osoba, plátce DPH, prodává již odepsaný pracovní stroj, který byl součástí obchodního majetku firmy. Odběratel je osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě EU. Jedná se v tomto případě o „dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 zákona o DPH“? Jaké jsou povinnosti prodávajícího? Je potřeba mít nějaká potvrzení o převzetí stroje v cílové zemi? Jaký je rozdíl, pokud je prodej realizován s dopravou nebo bez dopravy, kdy si kupující odveze stroj sám? V souhrnném hlášení se použije kód „0 – dodání zboží“? Jaké další doklady je vhodné mít pro případnou kontrolu?

Společnost s r. o., plátce DPH, si v roce v lednu 2025 koupí od neplátce fyzické osoby, bytový prostor. V srpnu 2025 bytový dům prodá se 100% ziskem. Odvede DPH ze zisku, nebo z celé částky (prodejní cena), nebo bude prodej od DPH osvobozený? Jak postupovat v případě:a) jedná-li se o novou stavbu – 23 měsíců po dokončení (mladší stavba), b) prodej po 23 měsících po dokončení (starší stavba).

Firma poskytuje zaměstnancům na čerpání PHM, při kterém používají jejich soukromé vozidlo, tankovací kartu s limitem čerpání 4000/měsíc. Zaměstnanec tím pádem může částku čerpat jak na pracovní tak na soukromé cesty. Jak je to s uplatněním DPH při vyúčtování tohoto tankování, když jde o soukromé auto i některé jeho soukromé jízdy? To samá otázka se týká i daně z příjmu jak právnické osoby tak přímo zaměstnance?

Pronajímatel, neplátce DPH, pronajímá velkou víceúčelovou budovu. Fakturuje měsíčně nájemné a zálohy na režie. Vždy provádí ročně vyúčtování energií na nájemce se zohledněním záloh. Příjmy z pronájmu daní v § 9 ZDP, režie vyúčtovává, tzn. nejsou v příjmech ani ve výdajích v § 9 ZDP. Co vstupuje do obratu pro DPH? Jestliže bude nad 2 mil Kč (nájmy včetně režií) bude se muset registrovat jako plátce DPH, když má pouze příjmy osvobozené (nájmy) a režie jsou jako vedlejší plnění k nájmu?

OSVČ, plátce DPH, pořídila v roce 2022 nový osobní automobil využívaný i pro soukromé účely. Předpokládaný rozsah použití pro soukromé účely byl 25 %. Nárok na odpočet DPH pokrátila o 75 % a neuplatněná DPH byla přičtena k pořizovací ceně. Pro odpisy automobilu byly použity mimořádné odpisy podle § 30a zákona o daních z příjmů. Odpisování automobilu bylo ukončeno v roce 2024. V letech 2022 až 2024 nevznikl důvod pro úpravu odpočtu podle § 78 zákona o DPH. V roce 2025 bude využití automobilu pro soukromé účely vyšší než 85 %, bude muset dojít k úpravě odpočtu DPH. Bude dodatečně odvedená DPH nějak ovlivňovat původní pořizovací cenu automobilu? Jak potom navázat na již ukončené odpisování? Nebo lze dodatečně odvedenou DPH uplatnit jako daňový výdaj v daňové evidenci? V jakém roce: 2025 nebo 2026 při odvodu DPH za 4. čtvrtletí 2025?

OSVČ, plátce DPH, provozuje ubytovací služby v ČR. V jakém režimu DPH bude vystavena faktura hostovi - plátci EU za ubytování – reverse charge, nebo česká DPH 12%? Do jakých řádků daňového přiznání se uskutečněné plnění promítne?

ABC s.r.o., plátce DPH v ČR, se zaregistrovala jako plátce DPH v Německu. Faktury, které vstupují do českého účetnictví a souvisejí s Německem, jsou vystaveny s německou DPH. Tato německá DPH vstupuje do německého přiznání a zároveň firma poskytuje služby v Německu a vystavuje tam faktury s DPH. Do německého přiznání tedy vstupují jak přijaté faktury s německou DPH, tak i vystavené faktury s německou DPH. Jak se to správně účtuje v českém účetnictví? Znamená to, že do nákladů se má účtovat pouze částka bez německé DPH u přijatých faktur a účtenek, protože tato DPH je uplatňována v německém přiznání a stejně tak se nezapočítává v českém přiznání? 

Jsou úroky ze státních dluhopisů výnosem z ekonomické činnosti a jsou předmětem DPH? Pokud ano, jsou osvobozené? Z jaké legislativy to prosím vyplývá?

Česká firma B (plátce DPH) nakupuje zboží od jiného českého plátce DPH firmy A, které následně bez DPH v režimu reverse charge prodá Slovenské firmě (plátci DPH pouze na Slovensku), a ta ho poté prodá plátci DPH v Německu. Zboží se přepraví z firma A přímo zákazníkovi do Německa. Nejedná se o třístranný obchod, protože jsou tam 4 subjekty. Může česká firma B prodat zboží na Slovensko v režimu reverse charge, když tam není přeprava?

Zemědělské družstvo, plátce DPH, obdrželo od jiného plátce DPH pachtovné za užívání jeho pozemku - orné půdy, pole. Plátci mezi sebou nemají uzavřenou žádnou smlouvu. Pachtovné se platí jen na základě toho, že firma pole obdělává a užívá. Je tato částka za pacht osvobozena od DPH jako nájem nemovité věci, nebo se na pacht osvobození nevztahuje a musí družstvo vystavit daňový doklad a odvést DPH?

Jsme plátce DPH v tuzemsku, jsme registrovaní k OSS, dodáváme kosmetiku přes e-shop do zemích EU převážně neplátcům DPH, konečným spotřebitelům. A chci se zeptat, jestli tyto transakce (konečným spotřebitelům) se objevují v klasickém, měsíčním přiznání k DPH? A pokud ano, tak na jakém řádku? A co se týče vyplňování přiznání OSS, tak když vystavujeme faktury v eurech do daných zemích, do našeho účetnictví se přepočítávají ovšem na české koruny. Tak jaké hodnoty doplňuji do přiznání OSS? Sumu hodnoty eur, které jsou na fakturách anebo vezmu souhrnnou částku faktur v českých korunách za daný kvartál a tu přepočtu kurzem Evropské centrální banky k poslednímu dni daného kvartálu?

Rakouský plátce DPH fakturuje českému plátci DPH mýto s rakouskou DPH 20 %. Postupujeme správně, když celkovou částku včetně DPH 20% účtujeme do nákladů? Je možné nějak uplatnit rakouskou DPH 20 % bez přidělení DIČ v Rakousku?