Zvláštní režimy DPH

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, plánuje zakoupit dostihového koně za účelem pozdějšího prodeje od italské společnosti, plátce DPH, která má stáj s koňmi v Belgii. Dovoz koně z Belgie do ČR zajistí italská společnost. Jedná se v tomto případě o dovoz zboží dle §16 zákona o DPH a bude uplatněn reverse charge?

Jsme firma poskytující IT služby (převážně subscriptions). Je správné uvádět faktury, které spadají do OSS, na řádek č. 24 přiznání k DPH, nebo by se faktury měly dávat na jiný řádek přiznání k DPH, např. 26? Samozřejmě s tím, že k nim kvartálně k nim připravíme přiznání k OSS? A zároveň řádek 26 máme používat čistě pro vystavené faktury do třetích zemí?

Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?

Firma, s.r.o, plátce DPH vykonává montážní práce, kde má zdanitelné plnění. Zároveň vlastní bytový dům, kde byty pronajímá občanům. Tyto nájmy jsou osvobozeny a v přiznání k DPH uváděny na ř. 50. Pokud této firmě vystaví fakturu za stavební práce jiná společnost, tak je automaticky v režimu přenesení. Pokud se však tyto stavební práce týkají výhradně bytového domu, kde si nemůže nárokovat DPH, jak se provádí doměření DPH? Dám jen na ř. 10 v DP a nedám na ř. 43? Bude to hlásit nesoulad. Nebo mi vystaví firma fakturu s běžným DPH (nikoliv přenesení) a já si ho neuplatním?

Jsme česká společnost. U německé společnosti B jsme si objednali zboží. Firma B toto zboží koupila od německého dodavatele A. Obě společnosti uvedly svá německá DIČ, na které se fakturovali včetně německé sazby DPH. Zboží ale společnost A z Německa dodala přímo nám – české společnosti C do ČR. Společnost B nám na české DIČ (C) vystavila fakturu, kde použila své české DIČ a fakturu vystavila včetně české sazby DPH. Je tento postup správný? Můžeme si uplatnit DPH?

Autobazar prodal ojetý automobil ve zvláštním režimu plátci DPH z jiného členského státu. Do jakých řádků přiznání k DPH bude tento uveden v případech : 1. Nákupní cena 200 000, prodejní 250 000, přirážka 50 000, 2. Nákupní cena 200 000, prodejní 199 000, přirážka 0.

Provádíme rekonstrukci bytového domu. První nadzemní podlaží jsou nebytové prostory, druhé nadzemní podlaží jsou byty a třetí nadzemní podlaží je ateliér. Druhé a třetí podlaží je vedené, jako byty. Dům se nebude pronajímat, celý ho budeme využívat sami. Nebytové prostory budeme provozovat jako restauraci. Ateliér bude využíván k pořádání eventů, například seminářů, vzdělávacích akcí. Byty budeme využívat k ubytování našich pracovníků z jiných částí republiky, kteří přijíždějí na centrálu na jednání (pracovní cesta, obvykle jeden nebo dva dny, teď jim musíme zařizovat hotel). Jak bude řešena DPH? Dále uvažujeme, že bychom ateliér, který je nyní vedený jako byt, zkusili rekolaudovat jako nebytový prostor. Co by se tím z pohledu DPH změnilo?

DUZP u faktury přijaté je 31. 3. 2025, datum vystavení je 14. 4. 2025, závazek tedy došel až v 4/2025, DPH mám tedy přiznat v 3/2025 nebo až 4/2025, a jak je to u režimu PDP?

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Německá společnost, plátce DPH, organizuje firemní akci v Česku pro českou společnost, plátce DPH. Jak by měla německá společnost vystavit fakturu, co se týče DPH?

Česká firma, neplátce DPH provedla stavební práce na Slovensku červen-červenec. Faktury do srpna jsou špatně a je potřeba je opravit. V srpnu se stala plátcem DPH. Jak v tomto případě prosím postupovat, má se firma zpětně registrovat jako IO a podat souhrnné hlášení? 

OSVČ, plátce DPH, bude rekonstruovat a opravovat dům, který má v katastru zapsaný jako stavbu pro výrobu a skladování. Nechal si udělat projekt na rekonstrukci a opravu tohoto domu s tím, že 50 % tohoto domu budou tvořit byty a 50 % tohoto domu budou nebytové prostory. Vše bude pak bude pronajímat. Chtěl by z toho udělat bytový dům a takto pak zapsat do katastru. Může začít rekonstrukci rovnou jako bytový dům, to znamená, že dodavatelé mu budou účtovat stavebně-montážní práce s přenesenou daňovou povinnosti, ale s 12% sazbou DPH, nebo se musí striktně držet toho, co je v katastru, a pokud je tam zapsaný dům pro výrobu a skladování, musí to být v přenesené povinnosti, ale s 21% sazbou DPH. Pokud by rekonstruoval ve 12% sazbě, je správné, že by odváděl na výstupu 12 % a na vstupu by si uplatňoval jen 50 %, to znamená 6 %, neboť už teď ví, že 50 % z toho budou tvořit byty. Pokud by musel rekonstruovat ve 21% sazbě, uplatňoval by si na vstupu celou DPH a na výstupu by nic neodváděl, ale po kolaudaci by zpětně musel 21% DPH z těch bytových prostor, co si uplatnil na vstupu, státu vrátit?

Právnická osoba, plátce DPH si v rámci služební cesty zapůjčí v Albánii osobní automobil a nakoupí pohonné hmoty. Doklady vystaveny včetně DPH. Na jaké řádky přiznání k DPH se tyto doklady promítnout. Tedy za předpokladu, že tento nákup pohonných hmot a pronájem osobního vozu bude daňovým výdajem. Předpokládám, že ano.

Jak postupovat v případě, že česká firma, plátce DPH, pronajme parkovací stání polskému plátci DPH. Služba se vztahuje k nemovitosti a proto se bude jednat o tuzemské plnění a bude se fakturovat včetně české DPH? V přiznání DPH se bude vykazovat na řádku 1? Jak se bude vykazovat v kontrolním hlášení, pokud částka překročí 10 tisíc? Vzhledem k tomu, že polská firma nemá české DIČ, tak to bude systém kontrolního hlášení vyhodnocovat jako chybu. Jak správně postupovat?

Nebude se muset majetek (dům k pronajímání), který byl postaven a u kterého byl uplatněn odpočet DPH v plné výši v roce 2022 až 2024 a bude zkoloudován až v roce 2026, pokrátit a vrátit uplatněný nárok na odpočet z důvodu změny zákona od roku 2025? V roce 2025 určitě zkoloudováno nebude a majetek se nebude moci aktivovat. 

Klient je zájmový spolek, který je navázán na některé vysoké školy a organizuje výlet svých členů zájmových spolků a jejich členů do USA. V rámci cesty chtějí vzít s sebou několik hostů, kteří nejsou ani členy organizujícího spolku, ani členy jeho členských organizací. Otázka je, zda je možné na tyto členy náklady na cestu (letenky, ubytování, doprava v USA apod.) přeúčtovat na jednotlivé osoby, případně subjekty, které tyto osoby zastupují, aniž by se spolek, který pořádá, dostal do zvláštního režimu pro cestovní službu, protože je plátcem DPH? 

Zvláštní režim pro malé podniky umožňuje osobám povinným k dani usazeným na území členského státu Evropské unie využít limit obratu pro zákonnou registraci plátce DPH. Při splnění podmínek může osoba povinná k dani v daném členském státě uskutečňovat zdanitelná plnění jako neplátce DPH. Jedná se o dobrovolný režim, který mohou využít jak plátci DPH, tak neplátci v tuzemsku. Přeshraniční režim pro malé podniky upravuje § 109bb až § 109bu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Musíme se přihlásit k placení DPH do jednotného správního místa, když máme e-schop, jsme měsíční plátci DPH a jen několikrát do roka posíláme zboží objednané přes E-schop na Slovensko a jedná se např, o částku 30 EUR?

Firma nakupuje zboží ve zvláštním režimu použitého zboží. Má sortiment i zboží v běžném režimu, na SK prodává i v režimu OSS občanům. Pokud prodá zboží nakoupené ve zvláštním režimu osobě registrované na Slovensku, tak má zvláštním režim a jeho speciální forma zdanění přednost před osvobozením podle paragrafu 64 při splnění všech ostatních podmínek? Např. firma prodá elektroniku za 20 000 Kč Slovenskému podnikateli na SK, kterou nakoupila za 10 000 Kč v režimu použitého zboží (formou bazarového výkupu), tak správné řešení je odvést DPH z přirážky dle paragrafu 90 na řádku 1 (základ daně 8264 Kč + DPH 1736 Kč a nebude aplikovat osvobození na ř. 20 )? Pokud by si takové zboží objednal slovenský občan zásilkou na Slovensko, tak by se opět mělo danit jako použité zboží 21 % z přirážky? Nebo by si měl uplatnit režim OSS EU SK, kde je sazba 23 % (do kterého je firma také registrovaná)? Díky tomu, že se jedná o použité zboží, tak předpokládám, že uplatnění tohoto režimu použitého zboží má přednost. Chtěl bych se však tímto dotazem ujistit.