Zvláštní režimy DPH

Firma nakupuje zlato, na faktuře je uvedeno zboží + dopravné, z této faktury z důvodu hlavního osvobozeného plnění DPH nevyměřuje. Jak je to ale s fakturou za dopravné, která přijde pak samostatně? A není z ní patrné, jakého zboží se doprava přesně týkala (nakupují i stříbro, kde se DPH vyměřuje). Musí se u této dopravy vyměřit DPH?

Máme firmu - pekařství, která na Slovensko dováží pečivo do základní školy na Slovensku - neplátci DPH na SLovensku. Pečivo dováží z ČR vlastními dodávkami a fakturuje pečivo Slovenské základní škole s českou DPH. Za rok překročí objem 10 000 EUR. Má se klient zaregistrovat do systému OSS, nebo k plátcovství DPH na Slovensku? Nebo může nadále fakturovat s českou DPH? 

Osoba OSVČ vedlejší činnost, identifikovaná osoba DPH. Překročila v měsící duben nákup nového zboží z EUR více jak 326 000 Kč. Nyní by chtěla nakupovat použité zboží z EU a prodávat v ČR. Musí z použitého nakoupeného zboží z EU také odvádět DPH? Pokud je pouze identifikovaná osoba, tak toto zboží následně může v ČR prodávat bez DPH? Doklady k nákupům tohoto zboží mít nebude. Pouze objednávky mailem, bude to od soukromých osob. Platby přes internetové bankovnictví. Postačí to při kontrole FÚ? Musí vést skladové hospodářství?

V případě galerie, která nakupuje a prodává obrazy, platí níže napsané? V případě, že umělecká díla (sochy, obrazy, kresby) nakupujeme od autorů, kteří nejsou plátci DPH, použijeme zvláštní režim podle § 90 zákona o DPH. DPH zatížíme pouze naši přirážku = naši marži = rozdíl mezi prodejní cenou bez DPH a kupní cenou.

Plátce DPH pořídil od fyzické osoby (neplátce) ojetý automobil. Následně plátce DPH tento automobil používal pro svou ekonomickou činnost (zdanitelná plnění – stavebnictví). Po několika letech se plátce rozhodl automobil prodat. Může plátce při prodeji uplatnit zvláštní režim podle § 90 ZDPH? Nebo musí automobil prodat v běžném režimu a odvést DPH z celkové prodejní ceny? 

Společník vložil v minulosti do základního kapitálu společnosti nepeněžitým vkladem nemovitost. Znaleckým posudkem byla tato nemovitost oceněna na 5 mil. Kč. O to byl v minulosti základní kapitál zvýšen. Nyní po 3 letech chce provést snížení základního kapitálu o 5 mil. Kč, neboť má volné peněžní prostředky a celou částku si vyplatit. Předpoklad je, že původní hodnota vkladu 5 mil. Kč dle znaleckého posudku do základního kapitálu je hodnotou vkladu, a tedy nyní při snížení bude uplatněna jako výdaj, resp. snížení kapitálu a výplata finančních prostředků ze snížení základního kapitálu, který byl v minulosti zvýšen nepeněžitým vkladem, bude pro společníka osvobozena z hlediska daně z příjmů. Nemovitost zůstává nadále ve společnosti.

Česká s. r. o., plátce DPH, chce koupit použité auto v Německém autobazaru. Bude v tomto případě použit reverse charge? Zatím fakturu od klienta nemám, ale klient chce vědět, zda tam nejsou nějaké výjimky spojené s DPH. 

CZ neplátce DPH přeloží odborný text z SK do CZ. Cena za službu je cca 3 000 Kč. Tuto práci má přefakturovat odběrateli, který je slovenský plátce DPH. Musí se stát osobou identifikovanou k dani, tzn. že do 15 dní se musí registrovat na příslušném FÚ? Pak má tedy povinnost odevzdávat souhrnné hlášení, a to pouze za ty měsíce, kdy je služba poskytnuta? Kdy je možno zrušit identifikaci? A jak se postupuje v případě, kdy je následně živnost pozastavena?

Plátce DPH v CZ prodává zboží do PL podnikateli, neplátci DPH. Jaký bude režim zdanění, případně povinnosti českého plátce v PL a polského neplátce, podnikatele? Bude se jednat o zdanitelné plnění v ČR a DPH odvede český plátce, nebo půjde o režim prodeje zboží na dálku a režim jednoho správního místa? 

Česká firma prodala dříví rakouské firmě v režimu reverse charge. Odběratel potvrdil na CMR listech odběr zboží, do dneška ale fakturu (5 871 EUR) neuhradil a nespolupracuje s naším právníkem. Nyní je případ u rakouského soudu. Jelikož neexistuje písemná kupní smlouva, jako argument u soudu by velmi pomohlo, kdyby byl důkaz, že rakouský odběratel zaúčtoval fakturu, uvedl ji v kontrolním hlášení a zaplatil DPH. Má česká firma právo požádat FÚ o vyjádření, zda je vše v pořádku, zda rakouský odběratel přiznal fakturu a zaplatil DPH, nebo požádat FÚ o kontrolu měsíce 11/2020, kdy byla faktura vystavena? Lze nějak operovat podezřením z daňového úniku? Jak funguje párování faktur s reverse charge mezi státy EU? Vidí český FÚ, že došlo ke spárování faktury? 

Jak postupovat v případě, když si firma CZ, plátce DPH, zakoupí zboží (např. přes internet) v EU a neuvede své DIČ, tudíž dodavatel uplatní na zboží DPH své země. Setkala jsem se u kolegů s třemi postupy: A) zaúčtovat takový nákup jako doklad, který není dokladem k DPH a celou částku dát do nákladů jako nákup materiálu vč. DPH dané země a na přiznání DPH nic neřešit. Postup B) vzít celkovou částku, která byla uhrazena a a teprve k ní připočítat české DPH a dál postupovat jako u pořízení zboží z jiného členského státu. A to poslední c) obdobný postup jako u B, jen s tím rozdílem, že není nárok na odpočet, pouze se DPH odvede. 

Akciová společnost (plátce DPH) nakoupila zboží (elektr. trezor) od slovenské firmy (sídlo fa Bratislava). Na slovenské faktuře je uvedené české DIČ, cena bez DPH v české měně, DPH 21 % a celková cena v Kč. Do kterého řádku zařadit výše uvedenou fakturu v přiznání k DPH a v kontrolním hlášení?

Cílem tohoto článku je analyzovat problematiku obchodování s mincemi vyrobenými z drahých kovů a nabídnout právní názor a řešení, spočívající v určení korektního daňového režimu. Pomíjeny jsou mince vyrobené ze zlata, neboť investiční zlato (vč. zlatých mincí), které splňuje zákonem předepsané podmínky, spadá pod zvláštní režim pro investiční zlato dle § 92 zákona o DPH , a proto je obchodování s ním osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně. 1)

Právnická osoba - autosalon, vykoupila ojetý vůz od fyzické osoby (tedy bez odpočtu DPH) - nepodnikatele a zařadila tento vůz na sklad ojetých vozů. Nyní tento vůz pronajímá zákazníkům. Je mé tvrzení správné, že v případě generování zisku na tomto vozu, je nutné ho přeřadit ze zásob do dlouhodobého majetku? A poté v případě prodeje není možné použít zvláštní režim DPH, ale klasiky zdanit celou částku?

OSVČ, nyní paušální režim, prodej použitého zboží ze zahraničí v ČR (nákup i prodej ve větší míře probíhá pouze s nepodnikateli). Po překročení obratu (případně možná i dříve) se stane plátcem DPH, následně bude uplatňovat skutečné výdaje. Možnou „novou“ překážkou však bude, že nákup použitého zboží (luxusní kabelky, boty) probíhá od neplátců (soukromníků, nepodnikatelů) ze zahraničí (IT, DE) přes portály typu vinted, aukro, atp. K nákupu není možné dostávat kupní smlouvy, lze doložit nákup jen přes pohyby na účtu (nic není nakupováno za hotové) + mailovou komunikací nebo výpisem objednávek z daného portálu (včetně fotek, popisu a ceny). Je možné prokazovat skutečné výdaje za nákupy zboží od nepodnikatelů tímto způsobem? Případně, jakým jiným způsobem dokazovat při případné kontrole oprávněnost výdajů OSVČ z hlediska DPFO? A dále si trochu nevím rady s DPH. Je mi jasné, že při prodeji bude moci být uplatněn § 90 zvláštní režim použitého zboží. Ale jak je to s DPH pak při pořizování zboží ze zahraničí? Podle § 5 by měl zde odvádět DPH z té nákupní ceny zboží? Ale nemůže si proti tomu nic odečíst, protože vlastně daňové doklady mít nebude.

Zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje celkem tři zvláštní režimy jednoho správního místa. Jedná se o dovozní režim, režim mimo Evropskou unii a režim Evropské unie. Právě poslední z uvedených – režim Evropské unie – je plátci nejčastěji využívaný. Hlavní výhodou všech režimů je, že vybraná plnění, na něž se režimy vztahují, lze přiznat v rámci jednoho daňového přiznání v jednom členském státě bez nutnosti registrace k dani v jiných členských státech, kam daň, která těmto jiným státům náleží, přepošle určený správce daně. V České republice jím je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi upravuje § 90 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), v návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ). Za splnění stanovených podmínek je možno při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat zvláštní režim zdanění přirážky, který je upraven v čl. 311 až 325 směrnice DPH, které se promítají do § 90 zákona o DPH . Nejsou-li podmínky pro uplatnění tohoto zvláštního režimu splněny, musí plátci při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat standardní režim zdanění. V článku jsou nejprve vymezeny základní podmínky, za nichž je možno zvláštní režim zdanění přirážky při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat a vysvětleny základní principy jeho uplatnění. Shrnuto je, jakým způsobem se vykazuje tento zvláštní režim v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení. V závěrečné části textu jsou na příkladech vysvětleny nejčastější případy uplatnění tohoto zvláštního režimu.

Jak postupovat při fakturaci dodávky elektřiny nebo plynu? Vždy se bude jednat o transakci mezi podnikateli, plátci DPH. 1) Nakupujeme plyn od dodavatele, obchodníka s plynem. My nejsme obchodníkem s plynem. Jako pronajímatel spotřebu plynu přefakturováváme na nájemce, plátce DPH. Máme fakturovat v přenesené daňové povinnosti, nebo na výstupu uplatnit sazbu DPH a daň? 2) Nakupujeme plyn přímo od dodavatele, obchodníka s plynem. Dodavatel vystavuje fakturu s příslušnou sazbou DPH. Nákup plynu slouží pro kogenerační jednotku (kotelnu) na výrobu tepla a následně dodáváme teplo dalším nájemcům, plátcům DPH. Můžeme uplatnit přenesenou daňovou povinnost? Lišil by se postup v tomto bodě v případě, že plyn od obchodníka s plynem koupí „pronajímatel areálu“, ten nám plyn přefakturuje jako nájemci, my plyn spotřebujeme pro kotelnu na výrobu tepla a následně firmám fakturujeme spotřebu tepla? Máme licenci na výrobu elektřiny – (ne)jsme obchodníkem pro účely režimu přenesené daňové povinnosti na základě této skutečnosti?

Společnost registrovaná v OSS přijala zálohu na zboží 30. 6. 2023, k zaslání zboží došlo 3. 7. 2023. Jaký je správný postup? Zahrnout přijatou zálohu do přiznání za období II.Q 2023, nebo přiznat daň až při dodání zboží v přiznání za III.Q 2023?

Lze využít zvláštní režim jednoho správního místa (OSS) pro obchod uzavíraný mezi podnikateli? Od německého dodavatele (na faktuře je uvedené německé VAT společnosti) jsme koupili zboží, které budeme dále prodávat našim zákazníkům. Na faktuře je uvedena netto částka za zboží a dopravu (DHL), vyčísleno DPH 21 % a odkaz na režim OSS. Naše VAT, přestože jim bylo sděleno, na faktuře chybí. Oslovili jsme německého partnera s žádostí o opravu faktury – doplnění našeho VAT a vyčíslení ceny bez DPH s tím, že se jedná o intrakomunitární plnění. Nicméně německý partner argumentuje tím, že jde o režim OSS. Je postup německého partnera správný a i obchod mezi podnikateli může být v režimu OSS?