Zvláštní režimy DPH

Podnikatel, neplátce DPH chce koupit osobní automobil cca za 800.000 Kč z Německa. Jaké povinnosti (kdy musí v ČR zaplatit DPH nebo kdy se stává identifikovanou osobou) mu plynou v těchto případech: a) koupí úplně nové auto od osoby registrované k dani, b) koupí ojeté auto od osoby registrované k dani, c) koupí ojeté auto od soukromé osoby - německého občana? Kdy bude v těchto třech případech zahrnuta při koupi i německá daň?
Vydáno: 07. 03. 2024
OSVČ zaslala účetní firmě fakturu, kde dodavatel byla americká firma s EU OSS VAT EU. Nemáme ponětí co s tím. Můžete nás informovat, jak postupovat, kde se registrovat? Předmět transakce bylo zboží, OSVČ je odběratel a australská firma je dodavatel Jedna se o australskou firmu a účetní firma potřebuje vědět, jak tuto fakturu zpracovat.
Vydáno: 26. 02. 2024
Společnost je vydavatelem křížovkových a sudoku knih (vychází kvartálně - jarní, letní, podzimní a vánoční), lze tyto křížovkové a sudoku knihy považovat za běžnou knihu a z pohledu DPH jí prodávat tedy osvobozenou od DPH dle § 71i zákona o DPH?
Vydáno: 16. 02. 2024
Společnost s.r.o. (plátce DPH), chce nakupovat použité zboží od FO, bez faktury jen na smlouvu. A pak toto použité zboží prodávat. Prodávat dal jak FO tak i pro PO. Také zda je nějaký režim pokud budou nakupovat to použité zboží v EU a popřípadě i prodávat do EU nebo do třetích zemí. Jsou nějaké omezení v nákupu takového použitého zboží cenově nebo množství?
Vydáno: 06. 02. 2024
Firma nakoupí zboží přes e-shop a ten jí vyčíslí doklad v režimu OSS, tzn. s českou DPH 21 %. Jak tento doklad zaúčtovat z pohledu DPH, když opravy dokladu se nedomohou?
Vydáno: 02. 02. 2024
Když česká s. r. o. nakupuje zboží od slovenských dodavatelů-právnických osob v režimu přenesení daňové povinnosti a dále toto zboží prodává zpět na Slovensko odběratelům-právnickým osobám opět v režimu přenesení daňové povinnosti, není zde nějaký problém, co se DPH týče? Jak odběratelé, tak dodavatelé jsou vždy plátci DPH. Jedná se o cca 5 faktur za měsíc za stroje/vybavení v průměrné hodnotě 10 000 EUR bez DPH u jedné faktury, takže celkový objem za měsíc dosahuje zhruba 50.000 Euro. Nemá česká společnost nějakou povinnost spojenou s DPH, nemusí se registrovat na Slovensku a platit DPH tam, může takto fungovat v režimu přenesení daňové povinnosti, tzn. u faktur přijatých DPH zahrne do přiznání k DPH a souhrnného hlášení a u faktur vydaných opět uvede do souhrnného hlášení k DPH?
Vydáno: 02. 02. 2024
  • Článek
Základ daně u uměleckých děl Ing. Jan Rambousek, LL.M. daňový poradce Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 13. 7. 2023 ve věci C-180/22 Mensing II. K předpisům: –...
Vydáno: 23. 01. 2024
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 6. 2023 ve věci C-108/22 Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej versus C. sp. z o.o.
Vydáno: 13. 12. 2023
Plátce DPH má ve vlastnictví dům s nebytovými prostory, které pronajímá. Většina výnosů z pronájmu je fakturována jako zdanitelné plnění s nárokem na odpočet dle 56a odst. 3 ZDPH, část je ale fakturováno jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet dle § 56a odst. 1 ZDPH. Společnost má tedy povinnost krátit DPH koeficientem. Na domě vznikla škoda – poničení střechy v důsledku krupobití a zatečení do vnitřních prostor budovy. Plátce DPH je pro tyto případy pojištěn a bude náklady na opravu požadovat po své pojišťovně jako pojistné plnění ke škodní události. Jak má plátce DPH postupovat u přijatých faktur za opravy vzhledem k povinnosti krácení DPH? 1) Může si plátce nárokovat 100% daň na vstupu, když poté bude nárokovat škodu u pojišťovny? 2) Nebo musí nárok na DPH na vstupu krátit koeficientem? Nevíme, jak vysoké pojistné plnění pojišťovna ve výsledku proplatí. Zároveň se pojišťovně předkládají daňové doklady, kde jsou uvedené reálné náklady, ale pokud by si plátce DPH nemohl nárokovat 100% daň na vstupu, může tedy nenárokovanou DPH požadovat po pojišťovně zpětně, až bude vědět, jaký je vypořádací koeficient DPH za zdaňovací období? Z praktického pohledu - jak by se jí toto prokazovalo? 
Vydáno: 06. 12. 2023
Firma nakupuje zlato, na faktuře je uvedeno zboží + dopravné, z této faktury z důvodu hlavního osvobozeného plnění DPH nevyměřuje. Jak je to ale s fakturou za dopravné, která přijde pak samostatně? A není z ní patrné, jakého zboží se doprava přesně týkala (nakupují i stříbro, kde se DPH vyměřuje). Musí se u této dopravy vyměřit DPH?
Vydáno: 30. 11. 2023
Máme firmu - pekařství, která na Slovensko dováží pečivo do základní školy na Slovensku - neplátci DPH na SLovensku. Pečivo dováží z ČR vlastními dodávkami a fakturuje pečivo Slovenské základní škole s českou DPH. Za rok překročí objem 10 000 EUR. Má se klient zaregistrovat do systému OSS, nebo k plátcovství DPH na Slovensku? Nebo může nadále fakturovat s českou DPH? 
Vydáno: 22. 11. 2023
V případě galerie, která nakupuje a prodává obrazy, platí níže napsané? V případě, že umělecká díla (sochy, obrazy, kresby) nakupujeme od autorů, kteří nejsou plátci DPH, použijeme zvláštní režim podle § 90 zákona o DPH. DPH zatížíme pouze naši přirážku = naši marži = rozdíl mezi prodejní cenou bez DPH a kupní cenou.
Vydáno: 08. 11. 2023
Osoba OSVČ vedlejší činnost, identifikovaná osoba DPH. Překročila v měsící duben nákup nového zboží z EUR více jak 326 000 Kč. Nyní by chtěla nakupovat použité zboží z EU a prodávat v ČR. Musí z použitého nakoupeného zboží z EU také odvádět DPH? Pokud je pouze identifikovaná osoba, tak toto zboží následně může v ČR prodávat bez DPH? Doklady k nákupům tohoto zboží mít nebude. Pouze objednávky mailem, bude to od soukromých osob. Platby přes internetové bankovnictví. Postačí to při kontrole FÚ? Musí vést skladové hospodářství?
Vydáno: 08. 11. 2023
Plátce DPH pořídil od fyzické osoby (neplátce) ojetý automobil. Následně plátce DPH tento automobil používal pro svou ekonomickou činnost (zdanitelná plnění – stavebnictví). Po několika letech se plátce rozhodl automobil prodat. Může plátce při prodeji uplatnit zvláštní režim podle § 90 ZDPH? Nebo musí automobil prodat v běžném režimu a odvést DPH z celkové prodejní ceny? 
Vydáno: 25. 10. 2023
Společník vložil v minulosti do základního kapitálu společnosti nepeněžitým vkladem nemovitost. Znaleckým posudkem byla tato nemovitost oceněna na 5 mil. Kč. O to byl v minulosti základní kapitál zvýšen. Nyní po 3 letech chce provést snížení základního kapitálu o 5 mil. Kč, neboť má volné peněžní prostředky a celou částku si vyplatit. Předpoklad je, že původní hodnota vkladu 5 mil. Kč dle znaleckého posudku do základního kapitálu je hodnotou vkladu, a tedy nyní při snížení bude uplatněna jako výdaj, resp. snížení kapitálu a výplata finančních prostředků ze snížení základního kapitálu, který byl v minulosti zvýšen nepeněžitým vkladem, bude pro společníka osvobozena z hlediska daně z příjmů. Nemovitost zůstává nadále ve společnosti.
Vydáno: 04. 10. 2023
Česká s. r. o., plátce DPH, chce koupit použité auto v Německém autobazaru. Bude v tomto případě použit reverse charge? Zatím fakturu od klienta nemám, ale klient chce vědět, zda tam nejsou nějaké výjimky spojené s DPH. 
Vydáno: 03. 10. 2023
CZ neplátce DPH přeloží odborný text z SK do CZ. Cena za službu je cca 3 000 Kč. Tuto práci má přefakturovat odběrateli, který je slovenský plátce DPH. Musí se stát osobou identifikovanou k dani, tzn. že do 15 dní se musí registrovat na příslušném FÚ? Pak má tedy povinnost odevzdávat souhrnné hlášení, a to pouze za ty měsíce, kdy je služba poskytnuta? Kdy je možno zrušit identifikaci? A jak se postupuje v případě, kdy je následně živnost pozastavena?
Vydáno: 03. 10. 2023
Plátce DPH v CZ prodává zboží do PL podnikateli, neplátci DPH. Jaký bude režim zdanění, případně povinnosti českého plátce v PL a polského neplátce, podnikatele? Bude se jednat o zdanitelné plnění v ČR a DPH odvede český plátce, nebo půjde o režim prodeje zboží na dálku a režim jednoho správního místa? 
Vydáno: 02. 10. 2023
Česká firma prodala dříví rakouské firmě v režimu reverse charge. Odběratel potvrdil na CMR listech odběr zboží, do dneška ale fakturu (5 871 EUR) neuhradil a nespolupracuje s naším právníkem. Nyní je případ u rakouského soudu. Jelikož neexistuje písemná kupní smlouva, jako argument u soudu by velmi pomohlo, kdyby byl důkaz, že rakouský odběratel zaúčtoval fakturu, uvedl ji v kontrolním hlášení a zaplatil DPH. Má česká firma právo požádat FÚ o vyjádření, zda je vše v pořádku, zda rakouský odběratel přiznal fakturu a zaplatil DPH, nebo požádat FÚ o kontrolu měsíce 11/2020, kdy byla faktura vystavena? Lze nějak operovat podezřením z daňového úniku? Jak funguje párování faktur s reverse charge mezi státy EU? Vidí český FÚ, že došlo ke spárování faktury? 
Vydáno: 08. 09. 2023
Akciová společnost (plátce DPH) nakoupila zboží (elektr. trezor) od slovenské firmy (sídlo fa Bratislava). Na slovenské faktuře je uvedené české DIČ, cena bez DPH v české měně, DPH 21 % a celková cena v Kč. Do kterého řádku zařadit výše uvedenou fakturu v přiznání k DPH a v kontrolním hlášení?
Vydáno: 07. 09. 2023