Zvláštní režimy DPH

Firma nainstalovala v ČR zákazníkovi žaluzie na RD, faktura vystavena s DPH. Zákazník žádá o vratku DPH z titulu diplomatické mise na stálé delegaci při NATO. Žádost doložena potvrzením o osvobození DPH dle směrnice 2006/112/ES a 2008/188/ES. Jakým způsobem bude v tomto případě plátce DPH postupovat? 
Obdrželi jsme fakturu od dodavatele, který na faktuře uvádí VAT číslo s předponou GB (UK). Dodavatel uvádí, že po registraci našeho CZ VAT čísla je plnění považováno za B2B a že je správné, aby na fakturách nadále uváděl své GB VAT číslo. Zároveň sděluje, že jejich EU VAT číslo (které bylo použito na starších fakturách) již nemá být nadále aplikováno. Na druhou stranu jsem je upozornil, že vzhledem k tomu, že Spojené království není součástí EU, nelze reverse charge uplatnit pouze na základě GB VAT čísla a že by měl být uveden EU VAT identifikátor dodavatele. Je v tomto případě možné uplatnit režim reverse charge, když dodavatel bude trvat na tom, že tam nechá předponu GB? Jedná o pořízení služby ze třetí země a jaký je správný postup z pohledu DPH, zda je nutné trvat na vystavení opravené faktury s EU VAT číslem dodavatele, nebo zda lze fakturu zpracovat v současné podobě?
FO, plátce DPH, vede podvojné účetnictví. Jednou z činností je pronájem pozemků, plátcům DPH i neplátcům. V obou případech uplatňujeme osvobození od DPH. Na ř. 50 přiznání k DPH bude tedy uveden pronájem poskytnutý plátcům i neplátcům DPH? Jak budeme postupovat s krácením nároku na odpočet daně, na které řádky budeme uvádět? Krácení se týká pouze nákladů společných s ostatními činnostmi, u nákladů přímo spojených s pronájmem pozemků DPH nebudeme nárokovat vůbec?
Jsme společnost, plátci DPH, která pořádá výstavy a veletrhy. Nevlastníme žádné ubytovací zařízení. Potřebovali bychom znát jak postupovat v následujících situacích:Jakou sazbu DPH uplatnit při přefakturaci nebo přefakturaci s 10% přirážkou ubytování v Polsku českému zákazníkovi, plátci DPH?Jakou sazbu DPH uplatnit při přefakturaci nebo přefakturaci s 10% přirážkou ubytování v Čechách zahraničnímu zákazníkovi plátci DPH. Lze tuto služby fakturovat jako cestovní službu zahraničnímu zákazníkovi z 0% DPH?Jakou sazbu DPH uplatnit při přefakturaci,nebo přefakturaci s 10% přirážkou ubytování v Čechách českému zákazníkovi plátci DPH? 
Autobazar, který prodává vozidla ve zvláštním režimu, má zákazníky i ze třetích zemí. Může se jednat o podnikatele, ale i občany. Bude se jednat i v tomto případě o prodej ve zvláštním režimu, nebo má přednost režim „vývoz“? Je rozdíl, kdo je koncovým zákazníkem?
Sběrné suroviny vyúčtovali likvidaci odpadů s DPH, objemný odpad, obaly se zbytky nebezpečných látek a odpadní barvy a laky, jedná se o odpady v přenesené DPH?
Máme dotaz k § 84 zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2026. Plátce bude povinen při splnění podmínek § 66 odst. 3 a 4 na žádost cestujícího, který hodlá nakoupené zboží vyvézt v osobním zavazadle, vystavit doklad o prodeji a bezprostředně poté oznámit elektronicky v „informačním systému Celní správy“ údaje z tohoto dokladu. Chápeme správně odst. 14, že se můžeme rozhodnout, a tímto způsobem postupovat nemusíme? Může cestující o vrácení odvedené DPH žádat jiným způsobem?
Společnost s r. o. provozuje cestovní kancelář, pořádá zájezdy do třetích zemí, používá tedy zvláštní režim pro cestovní službu. Má nárok na odpočet DPH za reklamu Google? A pokud se stal plátcem DPH v polovině měsíce, do té doby bylo osobou identifikovanou k dan, podává za tento měsíc dvě přiznání k DPH?
Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?
Klient pořídil ojetý vůz v Itálii v režimu – Povaha transakce: N5 (režim ziskové přirážky/DPH není uvedena na faktuře). Budeme postupovat dle speciálního režimu, který je pro tuzemská plnění náplní zejména ustanovení § 13 odst. 3 písm. b), resp. § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle nichž zde dochází ke dvěma fiktivně samostatným – nicméně samozřejmě věcně vzájemně závislým zdanitelným plněním, a to: 1. Dodání zboží komitentem (prodávajícím) komisionáři a 2. Dodání zboží komisionářem třetí osobě (kupujícímu) nebo ve vztahu k pořízení z JČS v klasickém reverse charge? 
Společnost 25. 6. překročila obrat 10 000 EUR při prodeji na dálku, ale všimla si toho až na konci října. Lze to vyřešit tak, že se společnost zaregistruje k 1. 10. k OSS, do přiznání OSS 4. kvartálu přizná všechny faktury vystavené do EU neplátcům od překročení 10 000 EUR hranice (tedy opraví fa vystavené od 25. 6.) a zároveň podá dodatečné přiznání k českému DPH, kde si bude nárokovat odevzdanou českou DPH, nebo se to řeší jinak?
Identifikovaná osoba z ČR přijala fakturu za elektronickou službu od slovenského neplátce DPH. Musí DPH vyměřit, nebo nikoliv?
Český plátce (s registrací pouze v ČR) uzavřel smlouvu s českým plátcem (s registrací jak v ČR tak na Slovensku) na poskytnutí služby dle § 10 ZDPH s místem plnění na Slovensku. Ve smlouvě je uvedeno, že pro fakturaci se použije slovenské DIČ a DPH bude v režimu reverse charge. Příjemce služby odvede daň na Slovensku. Příjemce služby má pouze českou adresu a slovenské DIČ. Nyní nastal problém při vystavení faktury. Pokud se snažím vystavit fakturu pro českého plátce s českou adresou a jen se slovenským DIČ, tak se mi nedaří fakturu uložit. Logická kontrola hlásí, že mám uvést slovenskou adresu, ale ta neexistuje. Má systém pravdu a jedná se o chybnou smlouvu, nebo to je správně a mám žádat o opravu SW výrobce systému? Pokud se jedná o chybnou smlouvu, jak DPH odvést správně?
Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?
Společnost s r. o., plátce DPH, plánuje zakoupit dostihového koně za účelem pozdějšího prodeje od italské společnosti, plátce DPH, která má stáj s koňmi v Belgii. Dovoz koně z Belgie do ČR zajistí italská společnost. Jedná se v tomto případě o dovoz zboží dle §16 zákona o DPH a bude uplatněn reverse charge?
Jsme firma poskytující IT služby (převážně subscriptions). Je správné uvádět faktury, které spadají do OSS, na řádek č. 24 přiznání k DPH, nebo by se faktury měly dávat na jiný řádek přiznání k DPH, např. 26? Samozřejmě s tím, že k nim kvartálně k nim připravíme přiznání k OSS? A zároveň řádek 26 máme používat čistě pro vystavené faktury do třetích zemí?
Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?
Firma, s.r.o, plátce DPH vykonává montážní práce, kde má zdanitelné plnění. Zároveň vlastní bytový dům, kde byty pronajímá občanům. Tyto nájmy jsou osvobozeny a v přiznání k DPH uváděny na ř. 50. Pokud této firmě vystaví fakturu za stavební práce jiná společnost, tak je automaticky v režimu přenesení. Pokud se však tyto stavební práce týkají výhradně bytového domu, kde si nemůže nárokovat DPH, jak se provádí doměření DPH? Dám jen na ř. 10 v DP a nedám na ř. 43? Bude to hlásit nesoulad. Nebo mi vystaví firma fakturu s běžným DPH (nikoliv přenesení) a já si ho neuplatním?
Jsme česká společnost. U německé společnosti B jsme si objednali zboží. Firma B toto zboží koupila od německého dodavatele A. Obě společnosti uvedly svá německá DIČ, na které se fakturovali včetně německé sazby DPH. Zboží ale společnost A z Německa dodala přímo nám – české společnosti C do ČR. Společnost B nám na české DIČ (C) vystavila fakturu, kde použila své české DIČ a fakturu vystavila včetně české sazby DPH. Je tento postup správný? Můžeme si uplatnit DPH?
Autobazar prodal ojetý automobil ve zvláštním režimu plátci DPH z jiného členského státu. Do jakých řádků přiznání k DPH bude tento uveden v případech : 1. Nákupní cena 200 000, prodejní 250 000, přirážka 50 000, 2. Nákupní cena 200 000, prodejní 199 000, přirážka 0.