Zvláštní režimy DPH

Firma koupila v roce 2020 automobil z bazaru ve zvláštním režimu § 90 zákona o DPH, neměla nárok na odpočet DPH. Firma není obchodník s použitým zbožím, dva roky používala automobil v podnikání, v roce 2022 jej prodá. Bude odvádět DPH při prodeji a z jaké ceny?
Vydáno: 10. 01. 2022
  • Článek
Od 1. 1. 2022 nabývají účinností dílčí změny pravidel pro aplikaci zvláštního režimu pro cestovní službu, který upravuje v § 89 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Tyto změny byly provedeny novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 343/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění. Tato novela nabyla účinnosti z převážné části od 1. 9. 2020, ale změna pravidel pro aplikaci zvláštního režimu pro cestovní službu měla záměrně odloženou účinnost až od 1. 1. 2022. V článku jsou vysvětleny principy uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona o DPH , který spočívá ve zdanění přirážky poskytovatele cestovní služby, s upozorněním na nejvýznamnější změny, které vyplývají ze schválené novelizace zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2022.
Vydáno: 10. 12. 2021
  • Článek
V případě uplatňování částečných odpočtů DPH je s pořizováním dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností spojen zvláštní postup, který výrazně mění strukturu údajů v přiznání k DPH a také výši daňové povinnosti v jednotlivých zdaňovacích obdobích. Tento zvláštní režim byl doposud používán v poměrně malém rozsahu. Pokud budeme aplikovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 2 Afs 232/2020 , dojde k významnému rozšíření situací, kdy měl být použit tento zvláštní režim. Judikát má velké potenciální dopady na plátce DPH napříč celým neziskovým sektorem.
Vydáno: 26. 11. 2021
  • Článek
Zvláštní režim jednoho správního místa byl v návaznosti na změnu pravidel pro stanovení místa plnění u tzv. digitálních služeb, tj. při poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani zaveden od 1. 1. 2015.
Vydáno: 22. 09. 2021
  • Článek
Hlavním smyslem zvláštního režimu jednoho správního místa je usnadnit plnění daňových povinností poskytovatelům vybraných plnění. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice Rady 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavádějí nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítají do právního řádu novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a navazující novelou celního zákona , které měly nabýt účinnosti také od 1. 7. 2021, ale při jejich projednávání a schvalování došlo k časovému posunu účinnosti až od následujícího dne po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Touto novelou se ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravují zejména pravidla pro prodej zboží na dálku a při obchodech se zbožím za použití elektronického rozhraní a také pro dovoz zboží nízké hodnoty. Zároveň se rozšiřuje využití zvláštního režimu jednoho správního místa, které bývá označováno také jako One-Stop-Shop (OSS). Podle informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021, která byla zveřejněna GFŘ 21. 6. 2021 na webových stránkách Finanční správy ČR, mohly daňové subjekty již od 1. 7. 2021 při aplikaci zvláštního režimu jednoho správního místa postupovat podle novelizovaných pravidel, a to na základě přímého účinku směrnice o DPH až do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti této novely zákona o DPH . V tomto období bylo možno podle GFŘ také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta nově platná obecná pravidla pro zvláštní režim jednoho správního místa a návazně jsou vymezena vybraná plnění, u nichž je možné od 1. 7. 2021 tento zvláštní režim využívat. Návazně jsou stručně shrnuty podmínky pro registraci do tohoto zvláštního režimu a pravidla pro podávání daňových přiznání. V dalších částech je s využitím příkladů vysvětlena praktická aplikace zvláštního režimu jednoho správního místa, a to v případě režimu mimo Evropskou unii, režimu Evropské unie a nového dovozního režimu.
Vydáno: 10. 09. 2021
  • Článek
Od 1. 7. 2021 jsme u Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj registrováni v režimu jednoho správního místa OSS-EU. Za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021 tedy budeme poprvé podávat čtvrtletní přiznání k dani. Od zákazníků přijímáme zálohy na zboží (ve výši 100 %). Pokud zálohu obdržím na konci září, přičemž k dodání zboží dojde až v měsíci říjnu, jakým způsobem se toto odrazí v přiznání k dani v rámci OSS? Přijatou zálohu zahrnu do přiznání za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021, anebo přiznám daň až při dodání zboží v přiznání za období 1. 10. – 31. 12. 2021?
Vydáno: 10. 09. 2021
  • Článek
V následujícím článku jsou vysvětleny principy uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), s upozorněním na nejvýznamnější změny, které vyplývají ze schválené novelizace zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2022. V další části článku jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování daně u nejčastěji poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu jako je ubytování, stravování a přeprava osob, a to zejména se zaměřením na stanovení sazeb daně u těchto služeb.
Vydáno: 25. 11. 2020
  • Článek
Firma nakupuje a prodává použité zboží, kde uplatňuje režim použitého zboží dle § 90 odst. 4 zákona o DPH – zboží s pořizovací cenou nepřevyšující 1 000 Kč/ks počítá souhrnně za období. Firma vykupuje „ovladače“, které jsou vždy do 1 000 Kč/ks. Nyní poprvé nakoupila přes výkupní formulář od fyzické osoby (nepodnikatele) velké množství náhradních dílů k těmto ovladačům. Náhradní díly do ovladačů jsou drobné povahy, a proto jednotková cena je nižší než 1 000 Kč/ks. Tyto náhradní díly budou postupně používány do jiných vykoupených ovladačů, aby stávající vykoupené „ovladače“ se v případě různých závad mohli postupně opravovat a byly na to dostupné náhradní díly. Je možné tyto vykoupené náhradní díly za dané období souhrnně započítat do pořizovací ceny pro výpočet přirážky za dané období, a snížit tedy hodnotu přirážky a DPH? Nebo tento postup není možný a takovéto náhradní díly nemají vstupovat do pořizovací ceny pro účely výpočtu přirážky podle § 90 odst. 4 zákona o DPH ?
Vydáno: 06. 08. 2020
  • Článek
1. Vedu daňovou evidenci a splňuji stanovené podmínky pro evidenci hotovostních tržeb ve zvláštním režimu EET od května roku 2020. Hotovostní tržby živnosti účtuji na základě originálu příjmového pokladního dokladu od 1. 1. každého kalendářního roku a kopii tohoto dokladu s originálem svého podpisu předávám místo stvrzenky zákazníkovi. Jemu budu od 1. 5. 2020 předávat originál stvrzenky z bloku účtenek předaných mi finančním úřadem a kopie těchto účtenek budu archivovat. Účtovat o dané hotovostní tržbě budu muset zřejmě opět na základě příjmového pokladního dokladu, tzn. že budu muset navíc vystavovat i příjmový pokladní doklad jako dosud, nebo bude umožněno účtovat tržbu na základě kopie dokladu z bloku účtenek? 2. Nebude možné místo vypisování identifikačních údajů živnosti opatřit účtenku razítkem živnosti? Jako daňové identifikační číslo plátce dosud slouží mé rodné číslo, které bych ale neměl na účtence uvádět dle pokynů pro zvláštní režim EET. Budu muset tedy uvádět IČ živnosti? 3. Hranice hotovostních tržeb pro povolení zvláštního režimu EET je stanovena částkou 600 000 Kč za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí před 1. 5. 2020 , jde tedy o tržby od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020 a s předpokladem, že nepřekročí tento limit ani za bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců, tj. od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021, pokud tomu dobře rozumím.
Vydáno: 06. 03. 2020
  • Článek
Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, pořídila náhradní díl ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH . Na přijatém dokladu toto sdělení bylo uvedeno, DPH není vyčíslena. Jak vyčíslit v celkovém dokladu o provedené opravě z pohledu DPH zákazníkovi náhradní díl zakoupený ve zvláštním režimu? Pokud si k ceně nepřipočtu žádnou přirážku, tak uvedu cenu (vlastně cenu pořizovací) s 0 % DPH a ostatní položky už budou v běžném režimu DPH (kam budou patřit jiné náhradní díly, na které byl uplatněn nárok na odpočet DPH, cena za vykonanou práci, atd.)? Pokud si k náhradnímu dílu připočtu přirážku, budu odvádět DPH jen z té přirážky? Musí se plátce DPH ještě zvlášť registrovat v rámci tohoto zvláštního režimu dle § 90 zákona o DPH ?
Vydáno: 02. 03. 2020
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. května 2019 ve věci C-225/18 Grupa Lotos
Vydáno: 21. 10. 2019
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. listopadu 2018 ve věci C-264/17 Mensing
Vydáno: 12. 06. 2019
  • Článek
Zvláštní režim DPH u cestovní služby v současné podobě byl zaveden spolu se vstupem do Evropské unie. Přesto jeho použití v praxi stále činí potíže. Mezi plátci kolují o jeho použití různé nesprávné názory – například že se týká výhradně cestovních kanceláří nebo že jeho použití je dobrovolné. Jeho chybné uplatnění nebo naopak neuplatnění může vést k doměrkům ze strany správce daně. Je proto nezbytné se s ním seznámit.
Vydáno: 19. 12. 2018
  • Článek
Plátce DPH – OSVČ, má prodejnu a prodává zboží, které je uvedeno v příloze č. 4 k zákonu o DPH (hlavně ručně vyrobené šperky – nové). Naši dodavatelé jsou převážně neplátci DPH. Tyto šperky od neplátců DPH buď nakupujeme a považujeme je za zboží (děláme na ně skladové karty), anebo v některých případech jsou s dodavateli – neplátci DPH, sepsány komisionářské smlouvy. V případě prodeje zboží, na které je sepsána komisionářská smlouva používáme zvláštní režim – § 90 zákona o DPH a zdaňujeme DPH jen přirážku. Lze použít § 90 zákona o DPH a zdaňovat DPH jen přirážku i u zboží, které od neplátců DPH přímo nakupujeme a evidujeme na skladových kartách? Nebo se § 90 týká jen zboží, na které je sepsána komisionářská smlouva s neplátcem DPH?
Vydáno: 04. 12. 2018
  • Článek
Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), obsahuje několik ustanovení týkajících se zvláštních režimů. Nejčastěji se s nimi setkáme u obchodníků s použitým zbožím, konkrétně u prodejců ojetých aut, a pak u cestovních kanceláří, na které se vztahuje zvláštní režim pro cestovní služby. A v čem ona zvláštnost těchto režimů spočívá? Na rozdíl od běžného zdanění úplaty se u těchto nejčastějších zvláš
Vydáno: 26. 11. 2018
  • Článek
Stanovisko generálního advokáta soudního dvora Evropské unie ze dne 5. září 2018, ve věci C-552/17 , Alpenchalets Resorts, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
Vydáno: 17. 10. 2018
  • Článek
Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 11. července 2018, ve věci C-154/17 , E LATS, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
Vydáno: 17. 10. 2018
  • Článek
Při dodání použitého zboží platí podle § 90 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), v návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “), specifická pravidla. Za splnění stanovených podmínek je možno při prodeji použitého zboží aplikovat zvláštní režim zdanění přirážky, který je upraven v čl. 311 až 325 směrnice o DPH . Nejsou-li podmínky pro uplatnění tohoto zvláštního režimu splněny, musí plátci při prodeji použitého zboží aplikovat standardní režim zdanění. V článku jsou vymezeny základní podmínky, za nichž je možno zvláštní režim zdanění přirážky při prodeji použitého zboží použít, a s využitím příkladů vysvětleny základní obecné principy jeho uplatnění.
Vydáno: 03. 10. 2018
  • Článek
Stále více výrobců či obchodníků se zajímavým sortimentem řeší otázku, jak expandovat do zahraničí. Domácí trh je jim buď moc těsný, anebo v zahraničí sice již jejich zboží přítomno je, avšak není zde prodáváno způsobem, který by je uspokojoval. Co mám tímto na mysli? Především způsob, jakým se jejich bezpochyby zajímavé zboží do ciziny dostává, a především to, že drtivá část obchodní marže zůstává u nějakého místního podnikatele (zpravidla velkoobchodníka), který si ponechá její podstatnou část, a domácí podnikatel se musí spokojit pouze s minimem. Takoví podnikatelé si logicky kladou otázku, jak prodávat nadále v zahraničí, avšak „obejít“ toho neoblíbeného obchodníka, který přemosťuje mezeru mezi ním a konečným zákazníkem.
Vydáno: 03. 07. 2018
  • Článek
Zvláštní režim pro cestovní službu je jedním ze specifických daňových režimů, který upravuje zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a to v návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). Tento zvláštní režim, který spočívá ve zdanění přirážky poskytovatele cestovní služby, se posledními novelizacemi zákona o DPH nezměnil. Jeho podstata spočívá ve zdanění přirážky poskytovatele cestovní služby za podmínek stanovených v § 89 zákona o DPH , který vychází z čl. 306 až 310 směrnice o DPH . Použití tohoto zvláštního režimu je přitom za splnění stanovených podmínek pro poskytovatele cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, povinné. V následujícím článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu.
Vydáno: 09. 05. 2018
+ Zobrazit dalších 20