Zvláštní režimy DPH

OSVČ, plátce DPH, obchodník s použitým zboží nakoupil ojetý automobil od soukromé osoby (neplátce DPH) a naskytla se mu příležitost prodat tento automobil soukromé osobě v Německu (cena 23 tis. EUR). Jaké to bude mít dopady v souvislosti s DPH? Je rozdíl pokud si kupující přijede převzít automobil do ČR a pokud mu bude automobil dovezen (na vleku) do Německa?
Vydáno: 22. 07. 2024
Jsem plátce DPH, koupím mobilní telefon za 20 000 Kč vč. DPH, kterou si odečtu, a následně mobil prodám do bazaru za 18 000 Kč. Musím odvádět z prodeje DPH nebo se jedná o zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH?
Vydáno: 22. 07. 2024
Nově založená společnost nakoupila velkou botanickou sbírku, kterou rozprodává. Zatím nepřekročila obrat 2 mil. Kč, ale prodává do EU osobám neidentifikovaným k dani a překročila částku 10.000,- EUR. Dříve se režim na prodej zboží na dálku nepoužil na použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti. Od roku 2024 mě být režim OSS aplikován i na ně. Po telefonátu na specializovaný FÚ nám bylo řečeno, že podle par. 7 je místem plnění u použitého zboží, uměleckého díla, sběratelských předmětů tuzemsko. V zákoně to však nikde nevidíme. Firma překročila obrat 10.000,- EUR už v dubnu. Co tedy platí a jak dále postupovat? 
Vydáno: 06. 07. 2024
Situace – zpětná registrace plátce DPH od 01/2022 do 01/2024. Plátce, fyzická osoba, poskytuje služby – stavební a montážní práce, správce daně ale postupoval dle § 92a odst. 5 ZDPH a vyměřil daň na výstupu a to tak, že vydal platební výměry za všechna zdaňovací období (měsíční) s čísly vystavených faktur. Nyní tedy dle mého musí plátce daně – zpětně vystavit daňové doklady k předmětným fakturám, žádný daňový doklad vystaven nebyl a to vykomunikovat s odběrateli. Pokud chce DPH od odběratelů obdržet. Ti využijí toho, že je možné tyto doklady uplatnit tři roky zpětně – uplatní např. v přiznání za červenec 2024. Vystavené budou doklady v červenci 2024 a DUZP bude k datu poskytnutí služby např. 31.1.2022. Přiznání k DPH se za jednotlivá období již nepodávají. Jak je to ale s kontrolním hlášením, je možné v tomto případě využít § 104 a zahrnout vše do jednoho kontrolního hlášení – např. za červenec 2024? Nehrozí pokuty za nepodání / pozdní podání kontrolních hlášení za 01/2022 až 01/2024? Na rozdíl od předchozích dotazů jsou zde platební výměry za jednotlivá zdaňovací období. 
Vydáno: 05. 07. 2024
Jsme česká firma plátce DPH, a máme přijatou fakturu od OpenAI, LCC za ChatGPT, kde je napsáno "tax to be paid on reverse charge basis". Dodavatel má sídlo v USA, ale faktura je v režimu EU OSS, tedy má EU VAT. Do jakých řádku přiznání k DPH máme tuto fakturu zadat - 5(6) nebo 12(13)?
Vydáno: 28. 06. 2024
Objednatel stavební zakázky hledal dodavatele pro stavební práce, které budou fakturovány v režimu přenesení daňové povinnosti s 12% DPH (rodinný/bytový dům - plátce - plátci). Dodavatel na tuto akci byl vybrán za pomocí zprostředkovatele. Zprostředkovatel si fakturuje 30 tis. Kč za zprostředkování zakázky stavební firmě (dodavateli) jako odměnu. Jaký režim a sazbu DPH má uplatnit zprostředkovatel? Všechny tři zapojené firmy jsou plátci DPH a dělají to pro svoji ekonomickou činnost a nevíme, zda zprostředkovatelské služby budou kopírovat stejný režim jako stavební práce nebo naopak režim PDP nebude a sazba bude 21%?
Vydáno: 24. 05. 2024
Naše společnost je plátcem DPH. Obdrželi jsme daňový doklad (též plátci DPH) za pronájem stavebního výtahu v RPDP. Domníváme se, že samotný pronájem stavebního výtahu do RPDP nespadá. A pokud by se jednalo o pronájem vč. zprovoznění (montáže) st. výtahu, v jakém režimu by měl být daňový doklad vystaven? 
Vydáno: 21. 05. 2024
Společnost s r. o. koupila v roce 2018 osobní automobil z bazaru, který uplatnil zvláštní režim. Auto bylo tedy nakoupeno bez DPH a s. r. o. si neuplatnila nárok na odpočet. První registrace auta byla v r. 2013. Nyní bude s. r. o. auto prodávat. Předpokládáme, že se jedná již o běžný režim a prodej bude zatížen 21% DPH. Je naše úvaha správná?
Vydáno: 02. 05. 2024
Společnost, která není plátcem DPH (není identifikovaná osoba), plánuje poskytovat služby osobám nepovinným k dani (koncovým spotřebitelům – fyzickým osobám) v EU a ČR. Za kterých podmínek společnost stane plátcem DPH v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop)? 
Vydáno: 05. 04. 2024
Česká společnost, neplátce DPH má dva typy mincí, které se rozhodla v jednom měsíci prodat. (1) Jedna část mincí jsou zlaté mince, na které se vztahuje osvobození od DPH dle § 92 odst. 2. Na druhou část mincí se vztahuje zvláštní režim dle § 90 ZDPH. Potřebujeme zjistit, co se počítá do obratu pro DPH z důvodu případné registrace. Máme za to, že mince osvobozené dle §92 (1) se do obratu pro registraci k DPH nepočítají vůbec a u sběratelských mincí (2) se do obratu počítá pouze přirážka jako uskutečněné plnění? Příklad: Společnost prodá zlaté mince v hodnotě 2 mi.l Kč (osvobozené dle § 92 - nespadá do obratu) a zároveň prodá sběratelské mince za 2,1 mil., které pořídila za 2 mil. Kč. Přirážka je tedy 100 tis. Kč (dle našeho názoru do obratu vstupuje pouze tato přirážka). Musí se tato společnost registrovat k dani z přidané hodnoty? 
Vydáno: 24. 03. 2024
Mám povinnost stát se identifikovanou osobou, pokud poskytuji služby dentální hygieny pro polskou zubní ambulanci (i když činnost dentální hygieny je v ČR osvobozena od DPH)? 
Vydáno: 19. 03. 2024
Podnikatel, neplátce DPH chce koupit osobní automobil cca za 800.000 Kč z Německa. Jaké povinnosti (kdy musí v ČR zaplatit DPH nebo kdy se stává identifikovanou osobou) mu plynou v těchto případech: a) koupí úplně nové auto od osoby registrované k dani, b) koupí ojeté auto od osoby registrované k dani, c) koupí ojeté auto od soukromé osoby - německého občana? Kdy bude v těchto třech případech zahrnuta při koupi i německá daň?
Vydáno: 07. 03. 2024
OSVČ zaslala účetní firmě fakturu, kde dodavatel byla americká firma s EU OSS VAT EU. Nemáme ponětí co s tím. Můžete nás informovat, jak postupovat, kde se registrovat? Předmět transakce bylo zboží, OSVČ je odběratel a australská firma je dodavatel Jedna se o australskou firmu a účetní firma potřebuje vědět, jak tuto fakturu zpracovat.
Vydáno: 26. 02. 2024
Společnost je vydavatelem křížovkových a sudoku knih (vychází kvartálně - jarní, letní, podzimní a vánoční), lze tyto křížovkové a sudoku knihy považovat za běžnou knihu a z pohledu DPH jí prodávat tedy osvobozenou od DPH dle § 71i zákona o DPH?
Vydáno: 16. 02. 2024
Společnost s.r.o. (plátce DPH), chce nakupovat použité zboží od FO, bez faktury jen na smlouvu. A pak toto použité zboží prodávat. Prodávat dal jak FO tak i pro PO. Také zda je nějaký režim pokud budou nakupovat to použité zboží v EU a popřípadě i prodávat do EU nebo do třetích zemí. Jsou nějaké omezení v nákupu takového použitého zboží cenově nebo množství?
Vydáno: 06. 02. 2024
Firma nakoupí zboží přes e-shop a ten jí vyčíslí doklad v režimu OSS, tzn. s českou DPH 21 %. Jak tento doklad zaúčtovat z pohledu DPH, když opravy dokladu se nedomohou?
Vydáno: 02. 02. 2024
Když česká s. r. o. nakupuje zboží od slovenských dodavatelů-právnických osob v režimu přenesení daňové povinnosti a dále toto zboží prodává zpět na Slovensko odběratelům-právnickým osobám opět v režimu přenesení daňové povinnosti, není zde nějaký problém, co se DPH týče? Jak odběratelé, tak dodavatelé jsou vždy plátci DPH. Jedná se o cca 5 faktur za měsíc za stroje/vybavení v průměrné hodnotě 10 000 EUR bez DPH u jedné faktury, takže celkový objem za měsíc dosahuje zhruba 50.000 Euro. Nemá česká společnost nějakou povinnost spojenou s DPH, nemusí se registrovat na Slovensku a platit DPH tam, může takto fungovat v režimu přenesení daňové povinnosti, tzn. u faktur přijatých DPH zahrne do přiznání k DPH a souhrnného hlášení a u faktur vydaných opět uvede do souhrnného hlášení k DPH?
Vydáno: 02. 02. 2024
  • Článek
Články 312 a 315, jakož i čl. 317 první pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že daň z přidané hodnoty odvedená obchodníkem povinným k dani z pořízení uměleckého díla uvnitř Společenství, jehož dodání, které následně uskuteční, podléhá režimu ziskové přirážky podle čl. 316 odst. 1 této směrnice, je součástí základu daně tohoto dodání.
Vydáno: 23. 01. 2024
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 6. 2023 ve věci C-108/22 Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej versus C. sp. z o.o.
Vydáno: 13. 12. 2023
Plátce DPH má ve vlastnictví dům s nebytovými prostory, které pronajímá. Většina výnosů z pronájmu je fakturována jako zdanitelné plnění s nárokem na odpočet dle 56a odst. 3 ZDPH, část je ale fakturováno jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet dle § 56a odst. 1 ZDPH. Společnost má tedy povinnost krátit DPH koeficientem. Na domě vznikla škoda – poničení střechy v důsledku krupobití a zatečení do vnitřních prostor budovy. Plátce DPH je pro tyto případy pojištěn a bude náklady na opravu požadovat po své pojišťovně jako pojistné plnění ke škodní události. Jak má plátce DPH postupovat u přijatých faktur za opravy vzhledem k povinnosti krácení DPH? 1) Může si plátce nárokovat 100% daň na vstupu, když poté bude nárokovat škodu u pojišťovny? 2) Nebo musí nárok na DPH na vstupu krátit koeficientem? Nevíme, jak vysoké pojistné plnění pojišťovna ve výsledku proplatí. Zároveň se pojišťovně předkládají daňové doklady, kde jsou uvedené reálné náklady, ale pokud by si plátce DPH nemohl nárokovat 100% daň na vstupu, může tedy nenárokovanou DPH požadovat po pojišťovně zpětně, až bude vědět, jaký je vypořádací koeficient DPH za zdaňovací období? Z praktického pohledu - jak by se jí toto prokazovalo? 
Vydáno: 06. 12. 2023