Zvláštní režimy DPH

Společnost přijala fakturu za interiérové vestavné vybavení administrativní budovy, faktura byla vystavená v režimu přenesené daňové povinnosti. Jaký je správný postup týkající se DPH, když má být část této faktury přefakturovaná na jinou společnost? Měli bychom na celou přijatou fakturu uplatnit přenesenou povinnost, tzn. v podstatě plus minus, a poté vystavit druhé společnosti fakturu bez DPH, kde uvedeme, že se jedná o přenesenou daňovou povinnost a druhá společnost následně na své straně znovu splní tu daňovou povinnost i nárok na odpočet?

Obdrželi jsme v poslední době několik dokladů od zahraničních e-shopů zaměřující se na B2B tak B2C zákazníky, zaměstnanec, který objednával neuvedl naše DIČ, tyto doklady jsou v režimu OSS a obsahují české DPH. Většinou se jedná o drobné nákupy do 10 000 Kč, jsme PO. Můžeme si z těchto nákupů odpočítat DPH? Pokud ne, je to celé náklad? Reverse charge k těmto dokladům asi nelze. Druhý případ je že máme na dokladech uvedené zahraniční DPH, jak máme postupovat u takovýchto dokladů? Zahrnout v celkové částce do nákladů a zahrnout do KH a DPH v režimu reverse charge?

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

Jak správně postupovat v následujícím případě: Pořízení zboží z JČS, dodavatel plátce DPH, nebylo ale uvedeno DIČ odběratele, který je plátce DPH v tuzemsku, faktura vystavena v režimu OSS s tuzemskou DPH. Dodavatel neopraví fakturu. Měl by odběratel správně ze základu daně z dané faktury v režimu přenesené daňové povinnosti odvést DPH (tuzemskou DPH „zaplatit dvakrát“)? Poslední dobou se totiž setkávám s názory z praxe, že jelikož dodavatel bude odvádět stejně přes OSS DPH v tuzemsku a odběratel si případně bude nárokovat odpočet, tuzemskému FÚ bude daň odvedena přes dodavatele, tak odběratel nemusí fakturu zahrnovat do přenesené daňové povinnosti. 

Bez existence obou režimů by se dodavatelé museli registrovat ve státě skladu nebo ve státě, kam bylo zboží přepraveno, aby bylo následně v tomto státě dodáno. Užití obou režimů sice není povinné, ale výhodné. Pozor je potřeba si však dát na podmínky, které musí být k užití režimů splněny.

Může si identifikovaná osoba koupit od plátce z EU 2 ojeté vozy v režimu použitého zboží, nebo musí DPH vyměřit? Automobily jsou určeny k podnikání v taxislužbě. 

Plátce DPH koupil v 7/2019 nemovitost, kterou pronajímal. Nemovitost nebyla zařazena do obchodního majetku. V 9/2024 potřebuje nemovitost prodat. Máme za to, že prodej bude zatížen DPH, ale prodejní cena bez DPH je osvobozena od daně z příjmu pro splnění časového testu. Prodaná nemovitost byla prvně zkolaudována před rokem 2000. V době, kdy ji vlastnila osoba uvedená v dotazu, nebyla nemovitost technicky zhodnocena. Dodání nemovité věci při jejím pořízení v červenci 2019 bylo na straně prodávajícího bylo daní z přidané hodnoty zatíženo. Prodávající i kupující byli v roce 2019 plátci DPH, nyní je prodáváno plátcem plátci DPH.

Společnost nakupuje, resp. dováží z Velké Británie automobily (nové) + příslušenství (náhradní díly), obdrží fakturu s 0% sazbou DPH (VAT RATE); dovoz dle našich informací nepodléhá celnímu režimu (pravděpodobně dle dohod mezi státy EU a VB) otázky: 1) tato plnění budou výkázána v přiznání DPH následovně: a) povinnost přiznat daň při dovozu zboží (řádek přiznání 7; do kontrolního hlášení dovoz zboží nevstupuje), b) v případě nároku na odpočet (řádek přiznání 43) 2) opravdu toto plnění (dovoz nových OA + náhradních dílů) nepodléhá celnímu režimu; 3) jaké datum je považáváno za DUZP pro přiznání DPH: a) datum vystavení faktury dodavatelem; b) datum úhrady (úplaty) fa dodavateli, c) nebo datum dodání zboží na území EU resp. do České republiky.

Při současném nastavení software se při příkladu:Plátce zakoupil osobní automobil jako dlouhodobý majetek v ceně 10 000 000 (základ daně) a daň 2 100 000 Kč. V daňovém přiznání bude na řádku 40 ve sloupci "Základ daně" vykázána částka 10 000 000 a ve sloupci "V plné výši" 420 000 Kč. Zároveň se ale ve sloupci "Krácený odpočet" objeví částka´ 1 680 000 Kč. Je to správně nebo ve sloupci "Krácený odpočet" není žádná hodnota? 

Podléhá oprava elektroinstalace v budově režimu přenesené daňové povinnosti?

Naše firma (e-shop) se zaregistrovala do režimu One Stop Shop, protože dodáváme zboží slovenským koncovým zákazníkům, zboží odesíláme poštou na Slovenko (vystavujeme tedy faktury s 20% slovenskou DPH) 1. Bude tento režim OSS použitý i pro firmu, která je slovenský neplátce DPH, nebo jí vystavím fakturu s českou daní? 2. A ještě jiný případ: firma, slovenský plátce DPH. Pokud se nám v e-shopu zaregistruje firma, o které víme, že je slovenský plátce DPH a v dotazníku ohledně režimu DPH nám ale nezaškrtne, že chce fakturu bez DPH, máme povinnost jí vystavit fakturu bez DPH (máme jí telefonovat), nebo máme vystavit s českou daní, nebo se slovenskou daní?

Plátce DPH, obchodník s ojetými vozidly, zakoupil vozidlo uvedené do provozu, ale dosud splňující definici nového dopravního prostředku, od osoby neplátce DPH [dle § 90 odst. 2 zákona o DPH]. Může toto vozidlo prodat v tuzemsku ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH? Případně musí počkat, až vozidlo [přestane být] novým dopravním prostředkem? Nebo zvláštní režim nemůže použít vůbec? 

Autobazar koupí od občana použitý automobil. Dále je zjištěno, že tento automobil již není uplně vhodný k provozu na silnici a je prodán na náhradní díly - autobazar tento prodej fakturuje s textem Soubor náhradních dílů (i když tento automobil má stále SPZ, není vyřazen z registru, nebyl nijak změněn). Je možné v tomto případě použít také zvláštní režim DPH pro obchodníky s použitým zbožím?

Jsme s. r. o., plátce DPH, a obdrželi jsme fakturu za elektronické služby od poskytovatele z United States s EU OSS VAT EU372041333 s nulovou DPH s textem Tax to be paid on reverse charge basis. Je tato faktura vystavena správně? Jak lze ověřit a zavést toto VAT do kontrolního hlášení? 

Máme nového klienta OSVČ, plátce DPH. Doposud dostával faktury od společnosti Google včetně DPH. Zde se jedná o intrakomunitární plnění - přenesení daňové povinnosti. Můžeme mu z těchto faktur uplatnit DPH? (Kdyby byly správně vystaveny, byly by bez DPH, vyměřil by je, odvedl a uplatnil DPH zároveň, byl by tedy na "0"). Předpokládám, že z důvodu, že faktura „není správně“ vystavená, tak asi DPH uplatnit nesmíme? 

Firma nakupuje z EU drahé kovy - slitky, mince apod. Faktura obsahuje jak zlato (od DPH osvobozené), tak stříbro. V případě vyměření DPH firma vyměří z faktury pouze částku za stříbro, je to tak v pořádku? A když je účtována doprava, má tuto částku také vyměřit nebo se bere podle toho, čeho je fakturováno více?

Jsem plátce DPH, koupím mobilní telefon za 20 000 Kč vč. DPH, kterou si odečtu, a následně mobil prodám do bazaru za 18 000 Kč. Musím odvádět z prodeje DPH nebo se jedná o zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH?

OSVČ, plátce DPH, obchodník s použitým zboží nakoupil ojetý automobil od soukromé osoby (neplátce DPH) a naskytla se mu příležitost prodat tento automobil soukromé osobě v Německu (cena 23 tis. EUR). Jaké to bude mít dopady v souvislosti s DPH? Je rozdíl pokud si kupující přijede převzít automobil do ČR a pokud mu bude automobil dovezen (na vleku) do Německa?

Nově založená společnost nakoupila velkou botanickou sbírku, kterou rozprodává. Zatím nepřekročila obrat 2 mil. Kč, ale prodává do EU osobám neidentifikovaným k dani a překročila částku 10.000,- EUR. Dříve se režim na prodej zboží na dálku nepoužil na použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti. Od roku 2024 mě být režim OSS aplikován i na ně. Po telefonátu na specializovaný FÚ nám bylo řečeno, že podle par. 7 je místem plnění u použitého zboží, uměleckého díla, sběratelských předmětů tuzemsko. V zákoně to však nikde nevidíme. Firma překročila obrat 10.000,- EUR už v dubnu. Co tedy platí a jak dále postupovat?