Zvláštní režimy DPH

Subdodavatel "A" (neplátce DPH) bude provádět služby na nemovitostech ve státech EU (Francie, Polsko, Německo) pro českou firmu "B" (plátce DPH). Česká firma "B" následně bude fakturovat konečnou cenu za práci na nemovitosti firmě "C" (plátce DPH v zemi EU, kde se nemovitost nachází). Firma "B" je registrována k DPH ve státech EU, kde se nemovitosti nacházejí (Francie, Polsko, Německo). Dotaz zní: Musí se subdodavatel "A" (neplátce DPH) také registrovat k DPH v těchto státech EU (Francie, Polsko, Německo), pokud poskytuje služby na nemovitostech pro českou firmu "B"? Nebo může subdodavatel "A" fakturovat české firmě "B" bez DPH i v případě, že se jedná o práce na nemovitosti v zahraničí? Pokud by se subdodavatel "A" stal plátcem DPH, jaký by byl rozdíl ve fakturaci pro firmu "B"? Jaké konkrétní podmínky nebo předpisy je nutné v tomto případě zohlednit? Děkuji předem za Vaši odpověď a za odborné posouzení situace.

Generální finanční ředitelství připomíná: První Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky je nutné podat do 30. 4. 2025.

Český plátce DPH, dodavatel, fakturoval příjemci plnění, české firmě (plátci DPH), se sídlem v ČR, montáž a demontáž stánku na výstavě v EU, chybně v režimu přenesení daňové povinnosti DPH. Následně bylo zjištěno, že u této služby je místo plnění je v ČR. Proto měla být faktura vystavena včetně české DPH. K této chybě došlo v říjnu 2024. Co vše musí dodavatel provést, aby opravil chybně uplatněný RPDP?

Český plátce DPH realizuje nákup zboží z Číny s následným dodáním na Slovensko. Zboží je dopraveno z Číny do Německa, odtud v režimu transit na Slovensku. Na Slovensku dojde k uvedení do volného oběhu s tím, že zboží bude clít slovenský zákazník. Tzn. na celních dokumentech bude uvedena společnost z Číny a společnost ze Slovenska. Z pohledu českého plátce DPH - podle našeho názoru mu nevzniká žádná povinnost k DPH v Německu, v ČR ani na Slovensku (dovozcem je slovenský zákazník - slovenský plátce DPH). Je tento názor správný? Pokud ano, bude se v českém daňovém přiznání k DPH tento obchod nějakým způsobem uvádět? Doplňujeme, že uvedený postup je na doporučení celní správy. Původně jsme navrhovali celní režim - kód 42 a využití § 71g ZDPH, kdy zboží mělo být propuštěno do režimu volného oběhu v ČR. Celní správa ale v takovým případech vyžaduje zajištění celního duhu, a vždy provádí následnou kontrolu u celního deklaranta z důvodu častých podvodů na DPH. 

Nájemce OSVČ se souhlasem pronajímatele provedl v pronajatých prostorech technické zhodnocení a souhlasem majitele toto technické zhodnocení odpisoval. Došlo k ukončení nájemní smlouvy a na místo OSVČ jako nájemce přišla nová s. r. o. Technické zhodnocení nebytových prostor dle domluvy bude převedeno na nového nájemce. Původní nájemce OSVČ přefakturuje toto technické zhodnocení novému nájemci s. r. o., podléhá tato přefakturace 21% DPH, nebo se nejedná o zdanitelné plnění? Co se týče daně z příjmů - původní nájemce uplatní do nákladů zůstatkovou cenu TZ do výše příjmu a nový nájemce bude pokračovat v odpisování. Je toto správný postup?

Jsme firma s. r. o., plátce DPH. Nakoupili jsme od polské firmy, která má uvedeno NIP, ale dle kontroly ve VIES není plátce DPH. Firma nám fakturuje bez DPH. Jak budeme správně účtovat o DPH?

Fyzická osoba je majitelem budovy, která je zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt občanské vybavenosti. Tento objekt pronajímá s. r. o. (FO je společníkem a jednatelem), která je plátcem DPH a v objektu provozuje služby fitness. V nájemní smlouvě má souhlas s technickým zhodnocením této budovy. S. r. o. je investorem výstavby na této budově - přístavby 2 pater malometrážních bytů (splňují podmínku sociálního bydlení). Záměrem majitele je po kolaudaci nemovitost prodat. Spol. s r.o. uplatňuje při výstavbě DPH na vstupu (materiál 21 %, stavební práce s PDP 12 %), TZ vedeno na účtu 042. Po kolaudaci bude ukončena nájemní smlouva a dle ustanovení ve smlouvě dojde k finančnímu vypořádání technického zhodnocení. Jakým způsobem má postupovat spol. s.r.o. (účtování, DPH)? Lze vypořádání započítat s půjčkou jednatele do s. r. o. (který je zároveň vlastníkem budovy) a neuhrazeným nájmem? Jakým způsobem bude vyrovnání danit FO v případě, že vyrovnání překročí hodnotu půjčky a započteného nájmu (pokud lze tímto způsobem vzájemné pohledávky a závazky vyrovnat)? 

Plátce DPH nakoupil zboží přes eBay, dovoz z USA, nákup od eBay GmbH, uvedeno VAT ID: DE..... Na faktuře je vyčíslena hodnota zboží 29,95 USD + doprava 31,54 USD a DPH 12,91 USD = celkem 74,40usd Na faktuře prodávajícího (eBay GmbH) je uvedeno: "ebay vystupuje jako domnělý prodejce podle čl. 14a směrnice o DPH 2006/112/ES zaúčtovala jakoukoli daň splatnou v souladu s místní legislativou o DPH" a číslo IOSS. Jak tuto fakturu z pohledu DPH a KH přiznání zaúčtovat? Celou částku do nákladů a do přiznání DPH a KH nevstupuje? nebo provádím samovyměření z celkové částky včetně DPH a DPH přiznání řádek 7 a 43, KH ne? Podotýkám, že DIČ nakupujícího (český plátce DPH) není na faktuře uvedeno.

Česká s. r. o. bude na základě komisionářské smlouvy prodávat svoje zboží v německých obchodech. Německá firma bude realizovat prodej zboží vlastním jménem, avšak na účet české firmy. Jaký doklad má německá firma vystavit pro potřeby zaúčtování celkového obratu prodaného zboží a provize? Prodané zboží budeme uvádět v přiznání k DPH v řádku 20? Může se jednat o prodej na dálku a využít po překročení obratu 10 000 EUR režim OSS? Nebo se musíme registrovat k DPH v Německu?

V souvislosti s novou změnou pravidel pro DPH, která má platit od 1. 1. 2025, bych ráda ověřila správný postup pro úpravu DPH u nezaplacených faktur a faktur v režimu přenesení daňové povinnosti (PDP). Mám následující otázky: Úprava DPH u nezaplacených faktur: Pokud mám fakturu, která měla splatnost například 1. 2. 2023, a faktura není uhrazena více než 6 měsíců po splatnosti (tedy už je po 1. 8. 2023), bude podle nové legislativy nutné provést opravu DPH v rámci dodatečného přiznání k DPH. Jaký je správný postup pro tuto opravu? Musím opravit nárok na odpočet DPH zpětně za období, kdy uplynulo více než 6 měsíců od splatnosti faktury (tedy od 1. 8. 2023)? Jaký termín pro podání dodatečného přiznání je správný, pokud se oprava provádí až po 1. 1. 2025? Faktury v režimu PDP: Jaký je postup pro opravu DPH u faktur v režimu přenesení daňové povinnosti (PDP), pokud odběratel neprovede platbu za více než 6 měsíců? Zůstává postup stejný, tedy oprava DPH u odběratele, nebo je nějaký rozdíl v přístupu u těchto faktur? Platnost změny od 1. 1. 2025: Platí, že tato změna pravidel týkající se opravy DPH u nezaplacených faktur začne skutečně platit od 1. 1. 2025 a bude se týkat všech faktur po splatnosti více než 6 měsíců, včetně těch, které jsou už nyní po splatnosti?

Jsme s. r. o., plátci DPH, takto jsme i zaregistrovaní na internetovém nákupním portálu, kde nakupujeme zboží od polských firem s platbou předem. Faktury za zboží polské firmy vystavují s DPH 0%, částku DPH v některých případech vrátí na účet, většinou je však celá uhrazená částka uvedena jako cena bez DPH. Provedeme klasicky reverse charge. Nyní jsme obdrželi fakturu, kde je vyúčtovaná polská DPH 23%. Po upozornění a žádosti o opravu faktury nám bylo sděleno, že není možno provést opravu, protože nákup byl v aukci s 23%. Jak máme fakturu zaúčtovat a řešit DPH?

Společnost (s. r. o., plátce DPH) nakoupila před 2 roky automobil v bazaru (v režimu ojetého vozu). Nebyl tedy při pořízení nárok na odpočet DPH z tohoto vozu. Nyní bude automobil prodávat. Musí při prodeji odvést DPH z prodejní ceny? Do kterého řádku přiznání k DPH bude tento prodej uvádět?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 21/2024 ze dne 31. prosince 2024, který obsahuje seznam států, u nichž je s účinností od 1. 1. 2025 splněn princip vzájemnosti pro vracení DPH zahraniční osobě.

Dodáváme zboží osobě nepovinné k dani v rámci OSS. Sazbu daně (základní/snížená) určujeme podle české legislativy, výši daně pak podle místa spotřeby (např. Slovensko 20 % / 10 %). Mohl by mohl nastat problém v případě, že by země spotřeby měla zboží (např. zdravotnické potřeby) zatříděné např. v základní sazbě a v ČR by bylo správně zboží ve snížené sazbě?

V rámci ekonomické činnosti prodáváme přes e-shop zboží na Slovensko neplátcům DPH a vykazujeme v rámci OSS se slovenskou sazbou daně 20 %. Objednávky v systému e-shopu budou celé svátky až do konce roku propadat do systému s 20% DPH, většina jich bude v roce 2024 i zaplacena (jde o neplátce SK), ale expedice bude probíhat až 6. 1. 2025. Sazba daně na Slovensku se od 1. 1. 2025 zvyšuje na 23 %. Jak posoudit z pohledu DPH následující situace? 1)Objednávka na e-shopu v 2024 (DPH 20%) zaplaceno kartou či bankovním převodem v 2024, expedice v 2025 a daňový doklad vystaven v 2025 s odečtem zaplacené 100 % platby z 2024. 2) Objednávka na e-shopu v 2024 (např. 31. 12. 2024) 20 % DPH, platba kartou dorazí až 1. 1. 2025, expedice v 2025 a daňový doklad vystaven v 2025 s odečtem zaplacené 100 % platby z 2024. 3) Objednávka na e-shopu v 2024 s 20% DPH zaplaceno kartou či bankovním převodem v 2024, expedice v 2025 a daňový doklad vystaven v 2025 s odečtem zaplacené platby, která ale není 100 % (vznikl nedoplatek na konečné faktuře). 4) Objednávka na e-shopu v 2024 (DPH 20 %), nezaplaceno, dodání na dobírku, expedice a daňový doklad vystaven v 2025.

Společnost (teplárna, plátce DPH) prodává teplárenský popílek (vzniklý spalováním uhlí a dřevní štěpky) plátcům DPH. Je dle Vašeho názoru správná fakturace v režimu trvalého režimu přenesení daňové povinnosti § 92c a sice kód nomenklatury celního sazebníku 2620? Je dle Vašeho názoru možno tento druh popela zařadit právě do skupiny 2620, nebo spíše patří do skupiny 2621 (poté by tedy mělo být fakturováno se základní sazbou)?