Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb
Použije se cestovní služba, pokud je klientem dánská společnost registrovaná k DPH v Dánsku, která daný „zájezd“ dále fakturuje finálnímu zákazníkovi? Použije se režim cestovní služby pokud jsou poskytnuty vlastní průvodcovské služby (jde o podnikající OSVC), plus tato OSVČ zaplatí vstupenky do muzea v Praze, do Terezína a ještě zaplatí oběd v pizzerii (vše je pak fakturováno dohromady jako balíček služeb). Byl by rozdíl, kdyby se toto fakturovalo dánské společnosti, která toto dále přefakturuje nebo finálnímu zákazníkovi?
Slovenská firma, která nám poskytuje software a každoročně nám na základě této služby fakturuje licenční poplatek na české DIC fakturu s 23% slovenskou daní Musíme srážet daň dle § 22 ZDP za tento licenční poplatek? Pokud ano, komu a kam ji odvést. Musí se někam posílat hlášení o této sražené dani?
Jak budeme postupovat od 1. 1. 2025 z hlediska DPH při poskytování těchto služeb: Český podnikatel poskytuje přes českou platformu Forendors vzdělávací trénink pro sportovce (trénink, výživa, různá doporučení atd.) Trénink neprobíhá online, ale zákazník koupí pouze záznam. Zákazník je soukromá osoba ze země EU, např. Slovensko.
Jedná se o elektronicky poskytované služby?
Budeme sledovat limit do 10 000 EUR ročně /v rámci všech zemí EU/, z příjmů do tohoto limitu odvedeme DPH v ČR?
Pokud převýšíme limit 10 000 EUR ročně, tak se registrujeme do režimu OSS a DPH budeme odvádět v tomto režimu?
Je tento postup správný?
Děkuji.
Dobrý den,
mám dotaz. Slovenská firma A (plátce DPH) provedla ve slovenské firmě B (plátce DPH) stavební práce - úprava podlahy betonování. Faktura v režimu přesenené daňové povinnosti na Slovensku. A slovenská firma B (naše dceřiná společnost) nám - firmě C (jsme plátci DPH) tyto práce přefakturovala, protože jsme si je objednali v rámci dodávky stroje, u kterého při ukotvení musely se provést tyto práce - úprava betonu. A na faktuře od firmy B bylo DPH 0%. A já se ptám, zda to je správně? Nevím, jak s DPH do daňového přinání... Protože místo plnění je na Slovensku, tudíž si myslím, že by se tam měla odvést daň. Naše firma C je plátce DPH i na Slovensku. Proto si myslím, jestli by nebylo správně, nám tuto službu nafakturovat na naše slovenské DIČ v rámci slovenské přenesené daňové povinnosti.... Prosím o info, jaký postup je správný... a Ještě prosím o info, jak by to bylo správně, pokud bychom na Slovensku nebyli registrovaní k DPH.
Nově vzniklá s. r. o., zatím neplátce DPH, bude poskytovat sportovní kurzy do zahraničí. Kurzy budou probíhat v ČR. Prosím o vysvětlení, zda se stane identifikovanou osobou v těchto případech, nebo zda vyplývají nějaké další povinnosti pro s. r. o. v souvislosti s DPH.
1) S. r. o. poskytne kurz firmě v EU, která je plátce DPH;
2) s. r. o. poskytne kurz běžnému občanovi v EU nebo firmě, která je neplátce DPH;
3) s. r. o. poskytne kurz občanovi nebo firmě třetí země.
Slovenská spol. s r. o., neplátce DPH, fakturuje českému plátci DPH výkopové (zemní) práce pro pokládku kabelů pro energetiku, převoz materiálu, úklid chodníků – práce v ČR. Jaký je správný postup z hlediska DPH u českého plátce?
OSVČ, plátce DPH, má tento podnikatelský záměr. Od firmy z Německa (registrovaná osoba k DPH v Německu) si přiveze vlastním autem materiál - role látek. Na OSVČ nepřechází vlastnictví, role látek neplatí, zůstávají ve vlastnictví německé firmy. V Čechách z těchto látek ušije pytlíky, potiskne je a zpátky odveze opět svým autem této firmě do Německa. Jak by toto mělo být správně z hlediska DPH? Asi se nejedná o pořízení zboží z JČS? Ukáže se někde v daňovém přiznání nebo v kontrolním hlášení role látek (přemístění zboží do Čech)? Když budeme poté vystavovat fakturu na německou firmu, bude se jednat o dodání zboží do JČS (pytlíky s potiskem), nebo o poskytnutí služby do JČS (šití, potisk)? Jak správně vykážeme toto v souhrnném hlášení, na jakém řádku toto bude v daňovém přiznání a jaký text by měl být napsán na faktuře?
Jak budeme postupovat od 1. 1. 2025 z hlediska DPH při poskytování těchto služeb: Český podnikatel poskytuje přes českou platformu Forendors vzdělávací trénink pro sportovce (trénink, výživa, různá doporučení atd.) Trénink neprobíhá online, ale zákazník koupí pouze záznam.
1) Zákazník je česká soukromá osoba nepodnikatel (zdanění v ČR českou DPH), zde je to jasné.
2) Zákazník je soukromá osoba ze země EU, např. Slovensko – kde bude služba zdaněna? Musí být na Slovensku se slovenskou DPH nebo můžeme od 1. 1. 2025 využít systém OSS?
3) Zákazník je soukromá osoba ze třetí země, např. USA – kde bude služba zdaněna?
4) Zákazník je podnikatel plátce DPH ze země EU – platí přenesená daňová povinnost?
Fyzická osoba, občan ČR, plátce DPH, poskytne neplátci, občanovi ČR službu horského vůdce ve Francii. Odvede DPH v ČR a v jaké sazbě? Pokud provede tuto službu neplátci z jiné země EU, odvede DPH v ČR nebo se musí registrovat v dané zemi jako plátce DPH? Pokud poskytuje lektorskou činnost, jaká je sazba DPH?
Generální finanční ředitelství zveřejňuje informaci o pravidlech uplatňování DPH při nákupu pohonných hmot prostřednictvím tzv. tankovacích karet.
OSVČ, živnostník-řemeslník, plátce DPH byl svým os. autem v Německu, kde si koupil pracovní oděv. Tento oděv si sám přivezl do Čech. Na dokladu je vyčíslená německá daň. Jedná se o pořízení zboží z JČS? Jestliže ano, z jaké čásky máme provést reverse charge? Z částky s německou daní nebo bez daně?
- Článek
Koordinační výbory jsou nepochybně velmi užitečným zdrojem informací a výkladových stanovisek, v příspěvku jsme se zaměřili na ty nejnovější, které reflektují aktuální daňový vývoj a mohou být užitečné i pro praxi neziskových poplatníků.
Od 2025 má vzniknou nová skupina osob podle zákona o DPH, tzv malé podniky. Provozujeme eshop a běžně dodáváme do zemí EU, ať už v režimu osvobození podle §64, nebo OSS. Dočetli jsme se, že tyto tzv. malé podniky dostanou přidělené zvláštní DIČ pro tyto účely. Naše otázka zní, pokud si u nás v eshopu objedná zboží tento tzv malý podnik s unikátním DIČ např. ze Slovenska a zboží půjde na Slovensko, jak takové dodání vykázat. Jde o dodání podle §64, nebo OSS? Resp. přistupujeme k takové osobě jako k osobě registrované k dani v jiném členském státě, nebo k neplátci/spotřebiteli?
- Článek
Dotaz Dobrý den, můj dotaz se týká finančního leasingu s opcí odkupu. Společnost s ručením omezeným koupila návěs, financování formou finančního leasingu s opcí odkupu, doba leasingu 54 měsíců. Leasingová společnost vystavila daňový doklad na celou částku (prodejní cena včetně nákladů na financování, včetně převodní ceny 1 000 Kč vč. DPH). Tento doklad byl vystaven v souladu s § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH . Návěs má ve svém majetku leasingová společnost, s. r. o. jej eviduje v podrozvahové evidenci. Po ukončení leasingu bude evidován na drobném hmotném majetku. Co se týká jednotlivých leasingových splátek, tak první je mimořádná splátka 54 tis. Kč, pak je splátka ve výši DPH, která byla na daňovém dokladu vystaveném leasingovou společností a další splátky jsou po 9 tis. Kč. Návěs byl předán 25. 7. 2024. Daňový doklad od leasingové společnosti jsem zaúčtovala: základ daně 381/479 DPH 343/479 V bance bude při úhradě použit účet 479. Co se týká nákladů, tak jsem částku základu daně vydělila počtem 54 měsíců, a v roce 2024 bude v nákladech 5/54, v dalších letech 12/54 a poslední rok zbytek 1/54. Dotaz – účtuji metodicky správně o celé částce leasingu v roce 2024? Četla jsem ještě názor, že daňový doklad od leasingové společnosti účtovat základ daně 395/395 DPH 343/325 Splátku leasingové společnosti ve výši DPH v bance zaúčtovat na 325, a pak jednotlivé splátky v bance účtovat 381.
- Článek
Dotaz Firma z GB, není registrovaná v členském státu EU, dovezla do EU=holandského skladu zboží a proclila je v Holandsku. Na JSD vystaveném v Holandsku nefigurují klient= český plátce DPH a ani jeho dopravce jako deklaranti, pouze v záhlaví je uveden britský prodejce. Hodnota procleného zboží v EUR není totožná s částkou uvedenou na faktuře při prodeji zboží českému klientovi. Klient odebral ze skladu zboží a dovezl je na vlastní náklady prostřednictví dopravce do ČR. Britská firma vystavila fakturu na prodej tohoto zboží českému klientovi . Jak má postupovat český klient, plátce v ČR, když nemá doklad o pořízení zboží do ČR, a má pouze fakturu o prodeji zboží od firmy z GB s přiloženým dokladem z celnice o proclení v Holandsku.. Zboží bylo dovezeno v celním režimu 4200 mezi subjekty z GB, dále subjekty z Francie a z Holandska. Klient odebral zboží z Holandska. Potřebuji vědět, jak má klient dále postupovat, na základě jakého dokladu má provést pořízení zboží z jiného členského státu do ČR, jak a zda odvést v ČR DPH a uplatnit odpočet, a jak zadat tyto údaje do přiznání k DPH.
- Článek
Rozhodl jsem se, že je na čase navázat na můj dva roky starý expertní příspěvek (Mapování terénu správcem daně a jeho limity 1) ), který si kladl za cíl identifikovat charakteristické znaky, které soudobá tuzemská judikatura vnímala jako indicie svědčící o tom, že správce daně v rámci vyhledávací činnosti překročil meze pouhého sběru podkladových informací (resp. mapování terénu) a fakticky ověřoval správnost daňové povinnosti daňového subjektu skrze místní šetření. Závěry mých prvních zjištění se týkaly toho, že je nezbytné citlivě posuzovat případy, ve kterých správce daně v průběhu daňové kontroly žádné důkazy nehodnotil, jen se snažil formálně či neformálně získat určité penzum důkazů. Posuzování těchto případů v soudních sporech je pak zejména založeno na subjektivních názorech příslušných osob. Díky tomu je pak osud těchto řízení dost nepředvídatelný, což představuje značný diskomfort, jak pro daňové subjekty, tak i pro správce daně (a to zvlášť s ohledem na další procesní provázanosti, viz např. ust. § 148 daňového řádu ). Rovněž jsem zmiňoval i paralýzu místního šetření, které má dle mého názoru velmi důležitou roli v rámci vyhledávací činnosti. Závěrem jsem doplnil, že efektivnější výběr daňových subjektů ke kontrole jde ruku v ruce s hlubší vyhledávací činností. Pro úplnost ještě dodám, že výše zmíněný článek jsem psal v návaznosti na zjištění vyplývající z článku 2) pana Mgr. Tomáše Rozehnala, Ph.D. (Místní šetření jako zastřený kontrolní postup?).
- Článek
1) Článek 14 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů, musí být vykládán v tom smyslu, že dodávka elektřiny za účelem dobití elektrického vozidla na dobíjecím bodě, který je součástí veřejné sítě takových bodů, představuje dodání zboží ve smyslu prvního z těchto ustanovení. 2) Článek 14 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění směrnice 2009/162, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů, musí být vykládán v tom smyslu, že dobíjení elektrického vozidla v síti veřejných dobíjecích bodů, k níž má uživatel přístup prostřednictvím předplatného sjednaného s jinou společností, než je provozovatel této sítě, znamená, že spotřebovaná elektřina se považuje za dodanou nejprve provozovatelem uvedené sítě společnosti, která nabízí přístup k této síti, a následně uvedenou společností tomuto uživateli, byť si množství, čas a místo dobíjení, jakož i způsob využití elektřiny zvolí uživatel, pokud tato společnost jedná vlastním jménem, ale na účet uživatele v rámci komisionářské smlouvy ve smyslu čl. 14 odst. 2 písm. c) směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů...
Osoba neusazená v tuzemsku, se sídlem v Lucembursku, registrovaná k DPH v ČR, prodá zboží tuzemskému plátci DPH. Zboží je vyskladněno ze skladu obchodního partnera v ČR, a dodáno v rámci ČR kupujícímu. Prodávající bude fakturovat toto dodání zboží pod svým českým DIČ a s 21% DPH, je to tak?
Česká firma, plátce DPH bude prostřednictvím makléře prodávat nemovitosti ve Španělsku - musí se registrovat k DPH ve Španělsku a odvádět tak DPH na území Španělska?