Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb

Český plátce DPH poskytl službu neziskové organizaci z Bosny. Jde o zážitkový střelecký balíček, určený pouze pro zaměstnance této konkrétní firmy. Součástí balíčku je i ubytování, strava a doprava. V § 9 ZDPH je uvedeno, že pokud jde o osobu povinnou k dani, je místo plnění ve třetí zemi, pokud jde o osobu nepovinnou k dani, pak je místo plnění v ČR. Jak rozklíčovat u neziskovky, zda je nebo není povinná k dani, tedy zda provádí nějakou ekonomickou činnost, nebo ne? Neziskovka nám poskytla pouze název a adresu, nemáme žádné IČO nebo DIČ. Znamená to tedy, že není osobou povinnou k dani? Pokud by byla povinná k dani, pak bude DPH 0 %? A vztáhlo by se to na celé plnění, anebo je třeba vyjmout ubytování a stravování, které má vždy místo plnění v zemi poskytnutí, tj. v ČR a zdanit tuto část 21 %? Pokud je neziskovka nepovinná k dani, pak bude vše s 21 %?

Česká firma A objednala v Německu zboží pro Maďarského zákazníka. Zboží odjelo přímo z Německa do Maďarska. Dopravu zajišťovala německá firma. Fakturace byla provedena následovně: 1. Německá firma fakturovala české firmě A (reverse charge). 2. Česká firma A fakturovala české firmě B (režim přenesené daňové povinnosti § 92 zákona o DPH- faktura za prodej ocele nad 100 000 Kč). 3. Česká firma B fakturovala maďarské firmě – (dodání zboží do jiného členského státu).  Jak mají firmy postupovat z hlediska vypořádání DPH?

Je třeba nějaké povolení ke skladování vlastních zásob na Slovensku? Nevznikne stálá provozovna na Slovensku? Je to čistě z ekonomického hlediska, protože nájem skladovacích prostor na Slovensku je výrazně levnější než ČR. Firma je plátce DPH v ČR. Pokud si vyřídím registraci k DPH na Slovensku, bude nákup zboží v ČR od plátce DPH s dodáním do skladu na Slovensku v režimu reverse-charge (dodání na slovenské DIČ)? Pokud si převezu ze skladu na Slovensku zboží do menšího skladu v ČR, budu tento převoz vykazovat v přiznání DPH jako přemístění zboží?  

Správné určení místa zdanění nezávisí jen na sídle příjemce, ale často i na provozovně. Posouzení její existence bývá mnohdy obtížné. Kromě aktivní zná zákon o DPH i provozovnu pasivní, a právě ta může být úskalím při fakturaci, proto je jedním z témat dnešní první části nového seriálu věnovanému přeshraničním obchodním transakcím. Dalšími jsou dodání zboží do jiného členského státu a zjednodušení formou třístranného obchodu.

Německý podnikatel si u českého plátce DPH objednal služby, které využil při organizaci festivalu, konaném v Německu. Na objednávce uvedl německé VAT. Česká firma nyní bude vystavovat fakturu za:  pronájem pódia, plátna a jiné techniky  servis pro festivalové hosty  technickou produkci na místě  práci fotografa – technickou produkci (přípravu filmových kopií). Jaký vliv budou mít uvedené činnosti k fakturaci na DPH? Jak by faktura vypadala v případě, že by za stejné činnosti na festivalu v Německu vystavoval fakturu německému podnikateli-neplátci DPH?

Česká firma ČR uzavřela smlouvu na nákup stroje s instalací od rakouské firmy Rak. Firma ČR přeprodá stroj s instalací dále slovenské firmě SLV na Slovensko. Přeprava stroje je zajištěna od Rak přímo SLV. Instalaci stroje současně provede na Slovensku u SLV rakouská firma Rak. Všechny tři subjekty jsou plátci DPH ve své zemi, firma ČR je navíc zaregistrována k DPH na Slovensku a má DIČ SK. Firma ČR poskytla Rak firmě DIČ SK (místo plnění na Slovensku). Následně firma ČR pod slovenským DIČ SK prodá firmě SLV stroj s instalací v přenesené daňové povinnosti. Firma ČR na Slovensku pod DIČ SK vypořádá v přiznání k DPH pořízení zboží s instalací a následný prodej zboží s instalací. Jak se vypořádá DPH, KH a SH v rámci českého DIČ CZ?

Firma A (plátce DPH, CZ) fakturuje firmě B (také plátce DPH, CZ) zboží. Firma B chce toto zboží následně prodat firmě C do Irska (tamnímu plátci DPH, poskytne DIČ). Firma A je pověřena firmou B, aby zajistila dopravu přímo do Irska firmě C a tuto dopravu pak firmě B přefakturuje. Je správně následná fakturace: firma A vyfakturuje firmě B klasicky s 21 % DPH jak zboží a poté i dopravu. Firma B poté fakturuje firmě C prodej zboží včetně dopravy dle § 64 (osvobozeno).

Vypadá obchodní nabídka příliš dobře, než aby byla pravdivá? Pak je namístě, aby byla provedena a zaznamenána kontrolní šetření obchodníka prokazujícího přijaté plnění, aby bylo možno konstatovat doložení dobré víry k dotčené transakci a jejímu partnerovi. V rámci dokazování v daňovém řízení se již setrvale na judikaturním podkladu požaduje prokazování obezřetnosti v obchodních vztazích. Není tomu tak pouze v případě obchodů, u kterých je správcem daně zjištěn podvod na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), ale požadovatelná opatření by daňový subjekt měl být schopen doložit v podstatě v jakémkoli obchodním vztahu. Lze konstatovat, že obezřetnost se stala součástí lidské přirozenosti při uzavírání závazků, tedy je běžně uplatňována i v rámci soukromoprávních vztahů. S ohledem na to, že správce daně ve vztahu k DPH může v rámci dokazování od daňového subjektu požadovat, aby vyjevil přiměřená opatření, jež učinil ve vztahu ke konkrétnímu obchodnímu partnerovi, resp. obchodní transakci, dává si tento článek za cíl alespoň rámcově přiblížit důvody, instrumenty a rámce tohoto požadavku.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 9. 2021 ve věci C-21/20 Balgarska natsionalna televizia

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 3 Afs 54/2020-73

Jsme škola, PO. Škola má hlavní a ekonomickou činnost- stravování. Míváme často společné faktury na obě činnosti, tedy je potřeba oddělit v rámci DPH EKO činnost a hlavní činnost. Prostudovala jsem si materiály a dotazy Ing. Morávka, ale potřebuji ještě upřesnění na konkrétním příkladu. Mám fakturu na pronájem vozidla, částka s DPH 4 000 Kč, který je využit z 95 % na ekonomickou činnost (rozvoz obědů cizím strávníkům) a 5 % hlavní činnost, tedy osvobozená DPH. Systém zpracování měsíční DPH je nastavený na krátící koeficient 76 %. Náklady účetně rozdělím poměrem 95/5. DPH mám zkrátit také poměrovým koeficientem? Tedy odvedu DPH pouze z těch 95 %, což je plných 798 Kč, tedy už se nebudou ve výsledku krátit koeficientem 76 % a já odvedu celých 798 Kč nebo nemohu vypočítat DPH podle poměru 95/5 a musím odvézt DPH z celé částky, tedy 694 Kč a ty se následně pokrátí koeficientem 76 %, tedy skutečně odvedu 527 Kč?. Podle §75 ZDPH bych měla upřednostnit poměrový koeficient, tedy bych měla odvézt plných 798 Kč a už je nekrátit. Mohu během roku využívat střídavě poměrový a krátící koeficient podle skutečných nákladů, když znám poměr mezi náklady na ekonomickou a hlavní činnost? U některých faktur je výpočet dle poměrového koeficientu přesnější než krátící koeficient. 

S. r. o., tuzemský plátce DPH přijal od jiné s. r. o., rovněž tuzemského plátce DPH fakturu za provedené servisní práce v rámci EU (Irsko). Součástí faktury byly i náklady spojené s přepravou na místo výkonu služby. Jednalo se o přepravu technika na letiště jejich služebním vozidlem z Brna do Vídně (fakturováno včetně 21% DPH) , letištní poplatek a parkovné (fakturováno včetně 21% DPH) , letenka, taxi, vlaková jízdenka (osvobozeno od DPH). Je tento působ fakturace z pohledu DPH správný? Dále budeme tyto totožné služby přefakturovávat na Slovensko společnosti, která nám poskytla slovenské DIČ. Jak postupovat z pohledu DPH?

Česká firma bude fakturovat české společnosti ABC supervizi na montáži technologie umístěné v Srbsku – domníváme se správně, že místo plnění je v tomto případě v České republice a faktura bude vystavena s českou DPH? Nebo bude místo plnění v Srbsku? Společnost ABC má v Srbsku provozovnu pro účely DPH a srbská firma bude fakturovat srbskému zákazníkovi.

OSVČ, plátce DPH, uzavřela smlouvu s firmou sídlící v Emirátech. Smlouva je na prodej know-how, jak vybudovat pekárnu s daným sortimentem v Emirátech. Nyní firma z Emirátů zaplatila dohodnutou částku na bankovní účet dle smlouvy. Je tato částka za prodej Know-how (služby) předmětem DPH zde v ČR. Má se tato obdržená částka zdanit českou DPH ve výši 21 %? 

Dodání zboží v řetězci je specifickým způsobem obchodování se zbožím v rámci Evropské unie, při němž je předmětné zboží dodáno od prodávajícího konečnému kupujícímu tak, že zboží je přímo přepraveno od prodávajícího tomuto kupujícímu, ale prodávající jej nefakturuje přímo kupujícímu, ale jiné osobě, obvykle obchodníkovi, který předmětné zboží nakoupí a se ziskem prodá, a to případně ještě přes další prostředníky. Při uplatňování DPH při dodání zboží v řetězci je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), která vycházejí ze směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH . Klíčovou záležitostí pro správné uplatnění DPH u těchto obchodů je určení místa plnění jak pro prodávajícího a další prostředníky, kteří dodávají předmětné zboží, a s tím spojené přiřazení přepravy a návazné posouzení místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu a také s uplatněním osvobození od daně při intrakomunitárním dodání zboží. V článku jsou nejprve vysvětleny základní pojmy související s dodáním zboží v řetězci a návazně vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci. V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětleny praktické postupy uplatnění DPH při dodání zboží v řetězci, a to jak při dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu, tak i při pořízení zboží z jiného členského státu v tuzemsku, které bylo dodání formou dodání v řetězci.

Subjekt ČR plátce DPH doveze zboží z Ruska (Číny) do Německa, tam německý celní deklarant zboží proclí. Subjekt ČR proclené zboží dopraví rovnou konečnému odběrateli v Holandsku. V ČR se zboží vůbec neobjeví, celá transakce probíhá mimo území ČR. Je tato transakce předmětem DPH a bude se vykazovat v českém přiznání k DPH, v kontrolním a souhrnném hlášení? V případě, že ano, tak jakým způsobem?

Společnost, plátce daně, dodává plátci daně rekuperační jednotky včetně zpracování projektu a montáže. Celá zakázka je fakturována několika dílčími fakturami. Je správné všechny faktury vystavovat s přenesenou daňovou povinností, i když dílčí faktura obsahuje např. jen projekt nebo jen materiál, které jsou ale součástí zakázky? Na faktuře je uvedeno, že se jedná o dílčí plnění k zakázce. Pokud společnost fakturuje pouze samostatný materiál nebo projekt, u kterých nejsou součástí zakázky stavební práce, fakturuje s 21% daní. Je tento postup správný?

S.r.o., plátce DPH nakoupila z Rakouska vína. Dodavatel je taky plátce DPH. Datum dodání zboží bylo 22.2.2022, datum vystavení faktury 28.2.2022 - vše uvedeno na faktuře. Předpokládám asi správně, že je třeba provést reverse charge a uvést do přiznání k DPH ř. 5 a 43, KH A2. Je to, prosím, tak? Chtěla jsem se ještě zeptat, jak je to s přepočtem na Kč. Faktura je v EUR. Používáme denní kurz ČNB, takže použiju kurz, kdy je faktura vystavena a nám doručena, čili kurz z 28.2. nebo použiju kurz, kdy nám bylo zboží dodáno - 22.2.? Děkuji.

Dobrý den, s naším čínským dodavatelem máme domluvenou dodací podmínku FOB - free on board. Faktury za zboží účtujeme na účty 139/321 až po přijetí potvrzení, že bylo zboží naloděno. V současnosti se mezi námi a dodavatelem uzavřela nová smlouva, kde zůstává dodací podmínka FOB, ale je tam odstavec, kde se píše, volně cituji: “Poté co dodavatel vystaví fakturu v souladu s objednávkou a tato faktura je odsouhlasena zákazníkem, vlastnictví zboží přechází na odběratele včetně veškerých rizik.” K jakému okamžiku mohu účtovat o přijaté faktuře? Ke dni přijetí a odsouhlasení faktury nebo až při potvrzení o nalodění zboží? Děkuji

Česká firma (plátce DPH, nákup a prodej kabelových svazků) nakupuje zboží v Asii a prodává jej v ČR a EU. Nedávno začala pro své asijské výrobce nakupovat v Itálii a Bulharsku komponenty, které jsou použity při výrobě odebíraného zboží. Komponenty dodává italský a bulharský výrobce přímo do Asie. Náklady na komponenty česká firma v některých případech přefakturuje, v některých ne. Lze nákup komponentů účtovat na účet 504_A a přefakturaci do Asie na účet 604_A, prosím? Jak je to s DPH - konkrétně který řádek v přiznání k DPH?