Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb

  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 6. 2021 ve věci Titanium
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 14/2021. Pomocí praktických příkladů si shrneme základní pravidla při poskytování služeb v mezinárodním měřítku.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
V následujícím článku jsou nejprve vymezeny nové základní pojmy, kterými jsou prodej zboží na dálku a prodej dovezeného zboží na dálku. Návazně jsou pro tyto způsoby prodeje zboží vysvětlena nová pravidla pro určení místa plnění. V další části jsou s využitím příkladů uvedena poučení pro uplatňování DPH při prodeji zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu, a naopak z jiného členského státu do tuzemska. V závěrečné části textu jsou shrnuta pravidla pro uplatňování DPH při prodeji dovezeného zboží na dálku s místem plnění v tuzemsku.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Se zavedením režimu jednoho správního místa vznikají zcela nové situace, které se týkají nejen podstaty samotného režimu a jeho náplně, registrace, podávání daňového přiznání a placení daně, ale i účetnictví, které na novou situaci musí reagovat. Právě účetními specifiky režimu jednoho správního místa – One Stop Shop (dále jen „OSS“) se budeme v tomto článku zabývat. Konkrétně se zaměříme na využití režimu jednoho správního místa (režim EU) při prodeji zboží na dálku, a to z pohledu dodavatele, kterým je česká osoba povinná k dani. Článek se nezabývá celou šíří problematiky OSS, ani důvody a procesem registrace do tohoto režimu, zaměříme se hlavně na účetní specifika.
Vydáno: 17. 12. 2021
  • Článek
Již v roce 2019 byly unijní legislativou pro oblast DPH schváleny změny, které měly za cíl upravit uplatňování DPH v několika oblastech. V první řadě bylo záměrem poprvé zakotvit podnikání na internetu „e-commerce rules“ do problematiky DPH. Další ambicí bylo zavedení nového daňového režimu prodeje zboží na dálku, „distant selling“, nahrazujícího zasílání zboží. V neposlední řadě se změny zaměřily na drobné dovozy ze třetích zemí včetně těch, které jsou realizovány prostřednictvím takzvaných digitálních platforem. Z výše uvedených změn postihne největší podíl plátců DPH prodej zboží na dálku.
Vydáno: 13. 12. 2021
  • Článek
Podnikatelský sektor je velmi rozmanitý, a tak není neobvyklé, že dochází i k rozličným, mnohdy nestandardním transakcím. Kromě prodejů zboží a poskytování služeb v tuzemsku jsou v současné době na denním pořádku i transakce se zahraničními obchodními partnery, a to ať dodavateli, či odběrateli. Vzhledem ke skutečnosti, že se svět neustále posouvá kupředu, není divu, že moderní technologie (v současnosti i díky pandemii covid-19) umožňují poskytovat služby i na dálku a mnozí čeští podnikatelé nabízejí své služby do zahraničí či zahraničním subjektům. Během své praxe se tedy poměrně často setkávám s poskytováním služeb nejen do jiných členských států Evropské unie (dále jen „EU”), ale i do třetích zemí. A právě v těchto případech je důležité pamatovat na správné vykazování poskytování služeb v přiznání k DPH, v souhrnném hlášení nebo Intrastatu, ba co více, je nutné si také prověřit, zdali českému plátci nevzniká z tohoto titulu povinnost registrovat se k DPH v zahraničí. Cílem tohoto článku bude shrnout základní pravidla poskytování služeb v mezinárodním měřítku na základě konkrétních příkladů z praxe autora.
Vydáno: 13. 12. 2021
  • Článek
Mám vystavit zálohovou fakturu ve výši 50 % budoucí konečné ceny za dodávku zboží polskému plátci DPH. Zálohová faktura bude tedy bez DPH. Uvedu ji do našeho kvartálního DPH, dále do měsíčního souhrnného hlášení. Je potřeba něco dále udělat v souvislosti s vystavením zálohové faktury a následně s její přijatou úhradou z Polska? Faktura nebude uvedena ve čtvrtletním kontrolním hlášení?
Vydáno: 10. 12. 2021
  • Článek
Z pohledu zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), se v případě nájmu nemovité věci jedná o specifický případ poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci. Podle § 4 odst. 4 písm. g) ZDPH se pro účely tohoto zákona nájmem rozumí také podnájem, pacht a podpacht; nájmem se rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu. Aby se jednalo o nájem nemovité věci pro účely ZDPH , musí být naplněny všechny znaky nájmu, které vyplývají z judikatury Soudního dvora EU.
Vydáno: 25. 11. 2021
  • Článek
V článku jsou nejprve vymezeny nové základní pojmy používané v souvislosti s dodáním zboží za použití elektronického rozhraní. Návazně je s využitím příkladů vysvětlena praktická aplikace nových pravidel pro dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní, a to jak při prodeji dovezeného zboží, tak i při dodání zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani na území EU. V závěrečné části textu jsou shrnuta pravidla pro registraci provozovatele elektronického rozhraní a zahraniční osoby a vedení evidence pro účely DPH.
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Česká společnost má ve vlastnictví drážní vozidla, která nyní pronajímá plátci DPH, slovenské společnosti, vozidla jsou využita a nachází se na Slovensku. Česká společnost nemá na Slovensku provozovnu. Stroje jsou na Slovensku již více než rok v pronájmu. Česká společnost chce uvedená drážní vozidla prodat na území Slovenské republiky, a to slovenskému plátci DPH, přičemž se nejedná o současného nájemce. Může česká společnost uplatnit osvobození při dodání zboží, když drážní vozidla jsou již nyní na Slovensku fyzicky? Ke dni prodeje nebude možné splnit požadavek a prokázat přepravu drážních vozidel z ČR na Slovensko. Nejde použít přepravní doklady z období, kdy stroje byly na Slovensko dopraveny v rámci nájemní smlouvy jako důkazní prostředek, že opustily ČR. Může česká společnost za daných podmínek uplatnit osvobození dle § 64 zákona o DPH a přenést daňovou povinnost na kupujícího – slovenskou společnost?
Vydáno: 22. 09. 2021
  • Článek
Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Poměrně častou transakcí v praxi jsou právě nákupy z jiných členských států Evropské unie (dále jen „EU“), kde je legislativa daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) harmonizována předpisy EU. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, protože u těchto plnění platí ve většině případu mechanismus přenesení místa plnění a tím i povinnosti přiznat daň k příjemci plnění (tzv. reverse charge), kdy dodavatel účtuje dané plnění bez DPH a odběratel je povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Tyto transakce se také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy z EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.
Vydáno: 16. 03. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. prosince 2020 ve věci C-449/19 WEG Tevesstraße
Vydáno: 22. 02. 2021
  • Článek
O silvestrovské půlnoci přestalo platit přechodné období po vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Velká Británie se stala z pohledu daně z přidané hodnoty třetí zemí. Při prodeji zboží do Velké Británie naroste administrativa ohledně celního řízení, ale prokazování osvobození od DPH se tím paradoxně usnadní. Dodání se již nebudou vykazovat v souhrnném hlášení a všechna unijní potvrzení o obdržení zboží v zásadě nahradí rozhodnutí celního úřadu o výstupu zboží z EU, tedy alespoň tam, kde zboží půjde v celním režimu vývozu.
Vydáno: 21. 02. 2021
Použité zkratky: SDEU - Soudní dvůr Evropské unie ZDPH - zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty 1. Účel příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění a sjednocení...
Vydáno: 22. 08. 2021
  • Článek
Zasíláním zboží se pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) rozumí dodání zboží mezi členskými státy, je-li odesláno nebo přepraveno z členského státu odlišného od členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy, a to osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou. Zároveň platí, že předmětné zboží je dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží není předmětem daně.
Vydáno: 18. 01. 2021
  • Článek
V následujícím článku je nejprve vymezeno, jak je pro účely DPH chápán nájem nemovitých věcí jako poskytnutí služby a za jakých podmínek je předmětem DPH. V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro osvobození od daně u nájmu nemovitých věcí, včetně případů, kdy nelze nájem osvobodit od daně. V závěrečné části článku jsou na příkladech prakticky vysvětleny dopady novelizace § 56a odst. 3 zákona o DPH , kterou se s účinností od 1. 1. 2021 změní podmínky, za nichž bude možno nájem nemovité věci zdaňovat. Změna podmínek pro zdaňování nájmu nemovité věci bude mít také dopady na uplatňování nároku na odpočet daně ve vztahu k nemovitým věcem, jejichž nájmu se bude tato změna týkat. Bude to jak na straně pronajímatele, tak i na straně nájemce.
Vydáno: 21. 12. 2020
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. července 2020 ve věci C-215/19 Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö (Service d’hébergement en centre de données)
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. července 2020 ve věci C-835/18 Terracult
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. června 2020 ve věci C-276/18 KrakVet Marek Batko
Vydáno: 02. 11. 2020
+ Zobrazit dalších 20