Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb

Společnost poskytuje finanční činnosti právnickým osobám se sídlem v Nizozemsku a ve Švýcarsku. Služby jsou v zemi příjemce osvobozené od daně. Vykazují se tato plnění na řádku 50 daňového přiznání a vstupují do výpočtu koeficientu ?

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

V následujícím příspěvku bych se rád blíže podíval na jeden z celkem frekventovaných parametrů nájemních vztahů. A to konkrétně na požadavek pronajímatele k úhradě/složení tzv. kauce (jistiny) ze strany nájemce. Poskytnutí, resp. obdržení kauce má svá specifika jak z účetního pohledu, tak také z daňového, ať už ohledně daně z přidané hodnoty, nebo daně z příjmů.

Firma, s. r. o., plátce DPH dodá zboží do třetí země. Zboží je proclené v ČR, máme vývozní doklady. Toto zboží v třetí zemi uvede do provozu stejná s. r. o. Jak postupovat z hlediska DPH? Do jakého řádku tento obchod patří do přiznání k DPH?

OSVČ, neplátce DPH, fakturuje službu do třetí země (USA) osobě nepovinné k dani. Jedná se o webináře. Jak to prosím bude s DPH? 

Firma z USA zašle do tuzemska materiál na opravu. Tuzemská firma materiál opraví, fyzicky opravený materiál vyveze do USA, tuzemská firma má vývozní doklad. Opravu materiálu fakturuje tuzemská firma zákazníkovi v Nizozemí na DIČ NL. Jak správně vykázat v přiznání k DPH? Jedná se o vývoz služeb do třetí země nebo o dodání služby do EU?

Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?

Jsme plátci DPH v ČR (B) a nakupujeme zboží na území ČR od plátce ČR (A). Zboží prodáváme polskému plátci registrovanému v PL (C), který sám zajišťuje přepravu zboží přímo ze skladu od prodávajícího (A) do JČS – Itálie svému zákazníkovi (D). Naše firma obdrží za nákup zboží od prodávajícího (A) doklad včetně české DPH a následně vystavíme fakturu na prodej zboží polskému zákazníkovi (C) bez DPH. Máme k dispozici kopii CMR (v CMR je vyplněno: Odesílatel prodávající (A), Příjemce naše firma (B), místo vykládky (firma a sídlo kupujícího v Itálii D), CMR je potvrzeno při vykládce razítkem a podpisem kupujícího v Itálii (D). Dále máme čestné prohlášení polského zákazníka (C), že zboží udedená na faktuře č. ... vyváží do JČS – Itálie. Jsme oprávněni na základě těchto dokladů a skutečností prodej zboží polskému plátci uskutečnit bez DPH? Polský plátce není v Itálii registrován k DPH.

OSVČ, plátce DPH, celkové roční příjmy cca 1 mil. Kč. Cca 950 000 Kč je fakturováno jako softwarová služba firmě do Austrálie (uvádíme na ř. 26 v přiznání DPH). Zbytek cca 50 000 Kč je fakturováno českému plátci. OSVČ nyní zvažuje ukončení plátcovství. Domníváme se, že je to v tomto případě možné a že ani nemusí být, z tohoto důvodu, identifikovanou osobou. Je naše úvaha správná?

Dobrý den, potřebuji si ověřit správný režim DPH při přefakturaci služby do třetí země. Český dodavatel nám fakturuje službu – výrobu dřevěného modelového zařízení, která je fyzicky provedena v České republice. Dodavatel nám tuto službu účtuje s českou DPH. Dřevěné modelové zařízení neopouští území České republiky, zůstává zde z důvodu navazující výroby odlitku pro švýcarského zákazníka a není přepravováno do zahraničí. Tuto stejnou službu (pouhé přeúčtování nákladů) následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (prodáváme jako zboží) Prosím o potvrzení: 1.Zda při přefakturaci prodeje zboží zůstává místem plnění Česká republika a máme tedy povinnost fakturovat švýcarskému zákazníkovi s českou DPH. 2.Zda v tomto případě nelze uplatnit osvobození od DPH a faktura vůči švýcarskému zákazníkovi bude vystavena bez DPH. Děkuji

Dle objednávky plátce ze 3 země, byly vyrobeny vzorky, které nakonec objednavatel neuhradil a neobdržel. Chceme fakturovat náklady spojené s výrobou. Máme postupovat podle § 9a (přiznání k DPH ř. 26), kde bude faktura bez DPH dle sídla firmy nebo s DPH dle místa plnění? Sice nic neproběhlo, ale vzorek je vyroben a bude muset být zlikvidován (nelze prodat). 

Podnikatel, občanství ukrajinské, rezident v ČR s českým IČ, neplátce DPH poskytuje online vzdělávání-nejde o záznam, ale o online výuku ukrajinského jazyka. Online vzdělávání poskytuje občanům v EU (neplátcům DPH) a dánské univerzitě pro zaměstnankyni, která realizuje veřejný projekt související s Ukrajinou. Další zákazníky na vzdělávání má přes platformu se sídlem v USA (která je zde prostředníkem a strhává si provizi) a peníze platforma podnikateli nepřevádí přímo, ale přes službu Payoneer, ze které si poté podnikatel stahuje peníze. Payoneer Europe Limited má sídlo v Dublinu (IE). Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají pro podnikatele z této činnosti? Měl by se registrovat jako identifikovaná osoba, sledovat příjmy - limit? Nebo se někde registrovat jako plátce DPH?

Odběratel, firma se sídlem v Německu, si u nás objednal zboží s dodáním do 3. země. Fakturovat budeme německé firmě, se kterou spolupracujeme už několik let, ale vždy šlo o dodání v rámci EU. Tato firma zajistí také přepravu zboží do 3. země - pošle k nám pro zboží dopravce. Vývoz prý bude řešit německá firma. Jaké důkazní prostředky od ní potřebujeme pro osvobození od DPH na výstupu? Do kterého řádku přiznání k DPH máme uvést toto plnění? Mohli bychom být vývozcem a zajistit vývozní dokumenty na celním úřadě v České republice, když je faktura vystavená na německou firmu?

Česká firma B (plátce DPH) nakupuje zboží od jiného českého plátce DPH firmy A, které následně bez DPH v režimu reverse charge prodá Slovenské firmě (plátci DPH pouze na Slovensku), a ta ho poté prodá plátci DPH v Německu. Zboží se přepraví z firma A přímo zákazníkovi do Německa. Nejedná se o třístranný obchod, protože jsou tam 4 subjekty. Může česká firma B prodat zboží na Slovensko v režimu reverse charge, když tam není přeprava?

ABC s.r.o., plátce DPH v ČR, se zaregistrovala jako plátce DPH v Německu. Faktury, které vstupují do českého účetnictví a souvisejí s Německem, jsou vystaveny s německou DPH. Tato německá DPH vstupuje do německého přiznání a zároveň firma poskytuje služby v Německu a vystavuje tam faktury s DPH. Do německého přiznání tedy vstupují jak přijaté faktury s německou DPH, tak i vystavené faktury s německou DPH. Jak se to správně účtuje v českém účetnictví? Znamená to, že do nákladů se má účtovat pouze částka bez německé DPH u přijatých faktur a účtenek, protože tato DPH je uplatňována v německém přiznání a stejně tak se nezapočítává v českém přiznání? 

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Český plátce (s registrací pouze v ČR) uzavřel smlouvu s českým plátcem (s registrací jak v ČR tak na Slovensku) na poskytnutí služby dle § 10 ZDPH s místem plnění na Slovensku. Ve smlouvě je uvedeno, že pro fakturaci se použije slovenské DIČ a DPH bude v režimu reverse charge. Příjemce služby odvede daň na Slovensku. Příjemce služby má pouze českou adresu a slovenské DIČ. Nyní nastal problém při vystavení faktury. Pokud se snažím vystavit fakturu pro českého plátce s českou adresou a jen se slovenským DIČ, tak se mi nedaří fakturu uložit. Logická kontrola hlásí, že mám uvést slovenskou adresu, ale ta neexistuje. Má systém pravdu a jedná se o chybnou smlouvu, nebo to je správně a mám žádat o opravu SW výrobce systému? Pokud se jedná o chybnou smlouvu, jak DPH odvést správně?

Naše společnost (plátce DPH) obdržela fakturu od českého dodavatele za opravu a úpravu modelového zařízení – jedná se tedy o službu vztahující se k movité věci, která je ve vlastnictví našeho odběratele (švýcarského zákazníka). Faktura je vystavena naší společnosti s DPH (základ 5 500 EUR + 21 % DPH). Tuto službu následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (osoba neusazená v EU). Nejde o vlastní službu, pouze o přeúčtování nákladů. Prosím o potvrzení správného daňového režimu: A. Má být služba při přefakturaci švýcarskému zákazníkovi považována za službu s místem plnění mimo tuzemsko, a tedy fakturována bez českého DPH? Tj. 5 500,-EUR. B. Nebo je v tomto případě při přefakturaci nutné účtovat částku včetně české DPH (tj. základ 5 500 EUR + 21 % DPH)? Děkuji...

Jsme s. r. o. s mimo jiné truhlářskou výrobou, tuto činnost přenecháváme jiné s. r. o., která bude v našem objektu v pronájmu. Naše stroje, nástroje a ruční nářadí (potřebné k této činnosti) přenecháme této s. r. o. a řešíme, jakou formou. Našim požadavkem je, že stroje vlastnicky na novou s. r. o. přejdou až v okamžiku celého zaplacení, nová s. r .o. bude stroje cca 8 let splácet. Jakou nejvhodnější formou stroje prodat? Mohu já, jako s. r. o., prodat stroje na finanční leasing? Jaké jsou dopady na DPH a DPPO?