Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Český plátce (s registrací pouze v ČR) uzavřel smlouvu s českým plátcem (s registrací jak v ČR tak na Slovensku) na poskytnutí služby dle § 10 ZDPH s místem plnění na Slovensku. Ve smlouvě je uvedeno, že pro fakturaci se použije slovenské DIČ a DPH bude v režimu reverse charge. Příjemce služby odvede daň na Slovensku. Příjemce služby má pouze českou adresu a slovenské DIČ. Nyní nastal problém při vystavení faktury. Pokud se snažím vystavit fakturu pro českého plátce s českou adresou a jen se slovenským DIČ, tak se mi nedaří fakturu uložit. Logická kontrola hlásí, že mám uvést slovenskou adresu, ale ta neexistuje. Má systém pravdu a jedná se o chybnou smlouvu, nebo to je správně a mám žádat o opravu SW výrobce systému? Pokud se jedná o chybnou smlouvu, jak DPH odvést správně?

Naše společnost (plátce DPH) obdržela fakturu od českého dodavatele za opravu a úpravu modelového zařízení – jedná se tedy o službu vztahující se k movité věci, která je ve vlastnictví našeho odběratele (švýcarského zákazníka). Faktura je vystavena naší společnosti s DPH (základ 5 500 EUR + 21 % DPH). Tuto službu následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (osoba neusazená v EU). Nejde o vlastní službu, pouze o přeúčtování nákladů. Prosím o potvrzení správného daňového režimu: A. Má být služba při přefakturaci švýcarskému zákazníkovi považována za službu s místem plnění mimo tuzemsko, a tedy fakturována bez českého DPH? Tj. 5 500,-EUR. B. Nebo je v tomto případě při přefakturaci nutné účtovat částku včetně české DPH (tj. základ 5 500 EUR + 21 % DPH)? Děkuji...

Jsme s. r. o. s mimo jiné truhlářskou výrobou, tuto činnost přenecháváme jiné s. r. o., která bude v našem objektu v pronájmu. Naše stroje, nástroje a ruční nářadí (potřebné k této činnosti) přenecháme této s. r. o. a řešíme, jakou formou. Našim požadavkem je, že stroje vlastnicky na novou s. r. o. přejdou až v okamžiku celého zaplacení, nová s. r .o. bude stroje cca 8 let splácet. Jakou nejvhodnější formou stroje prodat? Mohu já, jako s. r. o., prodat stroje na finanční leasing? Jaké jsou dopady na DPH a DPPO?

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

OSVČ, neplátce DPH, vyřadí z obchodního majetku os. automobil (měl ho 5 let) na soukromé využití. Tento automobil poté prodá v § 10 ZDP. Započítává se toto do obratu dle § 4a odst. 2 ZDPH? Myslíme si, že toto ustanovení se týká pouze plátců DPH, kteří u těchto majetků uplatnili nárok na odpočet DPH. Tudíž, když chtějí vystoupit z plátcovství DPH a počítají si obrat. Neplátců DPH by se to nemělo týkat, protože si nemohli nárokovat DPH. Je naše úvaha správná? Jestliže by toto ustanovení platilo i pro neplátce, tak dle § 4a odst. 3 ZDPH se nezahrnuje úplata za dodání dlouhodobého majetku. Tady došlo sice k úplatě, ale nejdříve byl vyřazen na soukromé využití a teprve potom byla úplata. Náš neplátce DPH je na konci roku těsně pod obratem 2 miliónů a pořizovací cena snížená o opotřebení je ještě celkem vysoká. Nebo bychom měli brát cenu za kterou nakonec auto v § 10 ZDP prodal (skutečnou úplatu) a tato cena by vstupovala do obratu?

Český podnikatel (A) dodává českému plátci DPH (B) stavební práce s místem plnění na Slovensku (§10). Příjemce služby B není k DPH v SK registrovaný. Jaké vzniknou povinnosti podnikateli A v případě, jestliže je A českým plátcem DPH, anebo A plátcem DPH není? Zejména se mi jedná o to, zdali se musí podnikatel A, je-li plátcem DPH, na Slovensku registrovat k DPH, případně, zda-li se podnikatel A, není-li plátcem DPH, stává českým plátcem DPH z toho důvodu, že poskytl službu s místem plnění v SK. Pro úplnost dodávám, že podnikatel B stavební práce přijme, doplní je o svůj podíl prací, a jako celek dodácá českému plátci DPH, jenž je v SK k dani již registrován - domnívám se ale, že tato skutečnost na povinnosti podnikatele A nemá žádný vliv.

Česká firma, plátce DPH, vyváží zboží do Maroka. Odběratel, marocká firma – platí a zajišťuje dopravu – prostřednictvím velké přepravní společnosti se sídlem v ČR. Tatáž přepravní společnost fakturuje občas českému dodavateli vícenáklady – čekací dobu při nakládce zboží v přístavu v Německu, s nulovou sazbou DPH. Jedná se o fakturaci mezi dvěma plátci DPH registrovanými v ČR. V poznámce na faktuře přepravní společnost uvádí místo plnění je sídlo zákazníka, odkaz na § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. a poznámku VAT revercharge recipient is liable for VAT. Jak máme pracovat s touto fakturou od českého přepravce v našem přiznání k DPH, nebo ji nemáme v přiznání k DPH uvádět?

Společnost s r. o., plátce DPH, plánuje zakoupit dostihového koně za účelem pozdějšího prodeje od italské společnosti, plátce DPH, která má stáj s koňmi v Belgii. Dovoz koně z Belgie do ČR zajistí italská společnost. Jedná se v tomto případě o dovoz zboží dle §16 zákona o DPH a bude uplatněn reverse charge?

Ústavní soud potvrdil, že provozovatelé okružních vyhlídkových jízd po Praze musejí splňovat stejné povinnosti jako běžné taxislužby. Soud tak odmítl argumentaci firem, že jejich činnost není přepravou v pravém slova smyslu.

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, neplátce DPH, koupila přes e-shop tiskárnu v hodnotě 3000 Kč. Dodavatel z Irska, uvedeno irské DIČ. Jaké povinnosti má s. r. o. k DPH a jak je splní? Jedná se o zdravotnické zařízení, které uskutečňuje trvale pouze zdravotní služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně? Nepřekročila celkovou hodnotu pořízeného zboží z jiných členských států v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 326 000 Kč. Jedná se o první nákup z jiného členského státu. 

Česká s. r. o., plátce DPH uzavřela smlouvu mimo EU, v třetí zemi na dodání zboží vč. instalace. Dle smlouvy bude česká s. r. o. fakturovat s DPH třetí země. Následně bude v třetí zemi odvedeno DPH dle smlouvy přes zprostředkovatelskou firmu. Je tento postup možný, případně jak máme správně postupovat.

České společnost s r. o., plátce DPH, zajistil pro jediného objednatele z České republiky (plátce DPH) konferenci v Albánii. Objednateli bude fakturovat balíček služeb. Chápeme správně, že pokud se nejedná o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, uplatní se v tomto případě základní pravidlo a tudíž lze fakturovat s českou sazbou DPH 21 %?

Při fakturaci přes e-shop dochází někdy k vynechání (přeskočení) číselné řady. Je to pro účetní řadu nějaký problém a jak se běžně řeší? Stává se OSVČ identifikovanou osobou, pokud kromě prodavání zboží, natočí pro klienta video o jeho produktu na jejich sociální sítě a reklamy do EU?

Zaměstnanci české firmy byli na služební cestě v Bulharsku, kde se podíleli na opravě turbíny v elektrárně. Česká firma tuto práci fakturuje českému zákazníkovi (poskytl pouze české DIČ). Má se faktura vystavit s českou DPH nebo bez DPH a vykázat na řádku č. 21 v přiznání DPH?

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Česká společnost A zajistila daňové poradenství pro polskou společnost B, faktura je vystavena na společnost A s 21% DPH. Tyto služby se budou přefakturovávat na polskou společnost B. Může si společnost A uplatnit odpočet DPH? V jakém režimu DPH má společnost A provést přefakturaci – dodání služby do JČS vzhledem k sídlu příjemce služby v Polsku?

Náš dodavatel z Koreje má nechat na své náklady zkontrolovat zboží, které nám dodal, prostřednictvím českého plátce DPH, ale z důvodu interních administrativních komplikací nás požádal, zda bychom si tuto službu neobjednali od českého plátce my a pak na něj – na korejského obchodního partnera – vyfakturovali bez jakéhokoliv navýšení ceny. Půjde o službu (vizuální kontrola zboží –  deformace dílu) uskutečněnou v ČR. Budeme si moct nárokovat DPH z přijaté faktury a v jakém režimu máme fakturovat na korejskou společnost – jaký řádek přiznání k DPH?

Slovenský živnostník, který je na Slovensku neplátcem DPH, poskytuje službu zpracování (post-processing) videa a fotografií české společnosti s r. o., neplátci DPH v ČR. Česká s. r. o. je však registrována jako identifikovaná osoba. Slovenský neplátce fakturuje bez DPH, na faktuře uvádí text „Nie je platiteľ DPH.“. Musí česká společnost službu zpracování videa a fotografií samovyměřit českou sazbou? Je rozhodnou skutečností to, že česká společnost si sama videa a fotografie vytvoří na vlastní náklady a vlastní technikou a tento materiál předává k tzv. post-processingu slovenskému živnostníkovi? Zůstává za této situace místo plnění na Slovensku a „nestěhuje“ se místo plnění do ČR, kde by muselo být samovyměřeno DPH?