Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb

Naše společnost, neplátce DPH, v minulém roce pořádala v Praze několikrát workshop, na jehož vedení využívala služeb lektora z Belgie. Lektor je registrován jako plátce DPH v Belgii. Po přijetí faktury za poskytnuté služby se naše společnost registrovala jako identifikovaná osoba k dani z přidané hodnoty a DPH přiznala a doplatila. Po letošním workshopu se lektor pozastavil nad tím, že k jeho službám odvádíme DPH. Podle jeho slov se jedná o služby osvobozené od DPH. V jeho faktuře jsou jeho služby uváděny jako výuka a vedení workshopu s místem uskutečnění v Praze. Odvádíme DPH správně?

S. r. o., plátce DPH, zaplatila 2000 Kč kredit na využívání služeb FB a IG. Rovněž během února nám Meta poslala asi 15 faktur v celkové hodnotě asi 1700 Kč (300 Kč zůstává do dalšího měsíce). Každá faktura má poznámku, že je hrazena předplatbou a zároveň, že jsme povinni vyměřit z každé faktury DPH. Ráda bych se zeptala, zda DPH mám vyměřit v únoru z částky 2000 Kč (k tomu nemám žádný doklad) nebo, zda DPH vyměřit z každé jednotlivé faktury zvlášť s tím, že část tedy bude až v březnu. 

Má český příjemce, FO, neplátce, nějakou povinnost k DPH v tomto případu: fakturu za vzdělávací akci vystavil dodavatel z Francie, školení se konalo ve Španělsku?

V roce 2025 jsme překročili limit 15 mil. Kč pro vykazování Intrastat u dovezeného zboží. Nepřekročili jsme však limit 30 mil. Kč, a proto jsme podali zjednodušené hlášení. V roce 2026 očekáváme dle uzavřené smlouvy, že bychom v létě měli dovézt stroj, kterým překročíme limit 30 mil. Kč. Je možné podat za leden 2026 zjednodušené hlášení a po překročení limitu např. v srpnu 2026 podávat Intrastat v plném rozsahu? Anebo je nutné už od ledna podávat Intrastat v plném rozsahu, když očekáváme, že během roku překročíme limit 30 mil. Kč?

Jaký režim DPH se uplatní při této přepravě zboží? Česká s.r.o. plátce DPH přepravuje zboží pro slovenskou s.r.o. neplátce DPH (osoba povinná k dani). Jedná se o přepravu zboží z Německa do ČR. Je místo plnění podle §9 (sídlo příjemce služby), tedy Slovensko? Co to znamená pro českého plátce?

Dne 30. 1. 2026 v pátek jsme předali odběrateli, kterým je německá firma, plátce DPH, zboží. Osvobozeno od DPH dle § 64 zákona o DPH. Dopravu si zajišťoval sám odběratel, dodací podmínka EXW, zboží se naložilo u nás na firmě, předal se a doplnil dodací list 30. 1. 2026 i faktura. Dnes jsme obdrželi od odběratešle prohlášení o vývozu zboží z České republiky, kde je uvedeno datum ukončení přepravy v Německu dne 1. 2. 2026. Budeme to vykazovat v DPH za měsíc leden 2026, protože jsme zboží skutečně předali 30. 1. 2026? To, že zboží skončilo v Německu až 1. 2. 2026 nás pro DPH netrápí? 

Česká identifikovaná osoba fakturuje služby na movité věci provedené na Slovensku českému plátci DPH. Fakturu děláme stejně jako každou jinou tuzemskou fakturu, tedy bez DPH. Je to v pořádku? 

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Společnost poskytuje finanční činnosti právnickým osobám se sídlem v Nizozemsku a ve Švýcarsku. Služby jsou v zemi příjemce osvobozené od daně. Vykazují se tato plnění na řádku 50 daňového přiznání a vstupují do výpočtu koeficientu ?

V následujícím příspěvku bych se rád blíže podíval na jeden z celkem frekventovaných parametrů nájemních vztahů. A to konkrétně na požadavek pronajímatele k úhradě/složení tzv. kauce (jistiny) ze strany nájemce. Poskytnutí, resp. obdržení kauce má svá specifika jak z účetního pohledu, tak také z daňového, ať už ohledně daně z přidané hodnoty, nebo daně z příjmů.

Firma, s. r. o., plátce DPH dodá zboží do třetí země. Zboží je proclené v ČR, máme vývozní doklady. Toto zboží v třetí zemi uvede do provozu stejná s. r. o. Jak postupovat z hlediska DPH? Do jakého řádku tento obchod patří do přiznání k DPH?

OSVČ, neplátce DPH, fakturuje službu do třetí země (USA) osobě nepovinné k dani. Jedná se o webináře. Jak to prosím bude s DPH? 

Firma z USA zašle do tuzemska materiál na opravu. Tuzemská firma materiál opraví, fyzicky opravený materiál vyveze do USA, tuzemská firma má vývozní doklad. Opravu materiálu fakturuje tuzemská firma zákazníkovi v Nizozemí na DIČ NL. Jak správně vykázat v přiznání k DPH? Jedná se o vývoz služeb do třetí země nebo o dodání služby do EU?

Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?

Jsme plátci DPH v ČR (B) a nakupujeme zboží na území ČR od plátce ČR (A). Zboží prodáváme polskému plátci registrovanému v PL (C), který sám zajišťuje přepravu zboží přímo ze skladu od prodávajícího (A) do JČS – Itálie svému zákazníkovi (D). Naše firma obdrží za nákup zboží od prodávajícího (A) doklad včetně české DPH a následně vystavíme fakturu na prodej zboží polskému zákazníkovi (C) bez DPH. Máme k dispozici kopii CMR (v CMR je vyplněno: Odesílatel prodávající (A), Příjemce naše firma (B), místo vykládky (firma a sídlo kupujícího v Itálii D), CMR je potvrzeno při vykládce razítkem a podpisem kupujícího v Itálii (D). Dále máme čestné prohlášení polského zákazníka (C), že zboží udedená na faktuře č. ... vyváží do JČS – Itálie. Jsme oprávněni na základě těchto dokladů a skutečností prodej zboží polskému plátci uskutečnit bez DPH? Polský plátce není v Itálii registrován k DPH.

OSVČ, plátce DPH, celkové roční příjmy cca 1 mil. Kč. Cca 950 000 Kč je fakturováno jako softwarová služba firmě do Austrálie (uvádíme na ř. 26 v přiznání DPH). Zbytek cca 50 000 Kč je fakturováno českému plátci. OSVČ nyní zvažuje ukončení plátcovství. Domníváme se, že je to v tomto případě možné a že ani nemusí být, z tohoto důvodu, identifikovanou osobou. Je naše úvaha správná?

Dle objednávky plátce ze 3 země, byly vyrobeny vzorky, které nakonec objednavatel neuhradil a neobdržel. Chceme fakturovat náklady spojené s výrobou. Máme postupovat podle § 9a (přiznání k DPH ř. 26), kde bude faktura bez DPH dle sídla firmy nebo s DPH dle místa plnění? Sice nic neproběhlo, ale vzorek je vyroben a bude muset být zlikvidován (nelze prodat). 

Dobrý den, potřebuji si ověřit správný režim DPH při přefakturaci služby do třetí země. Český dodavatel nám fakturuje službu – výrobu dřevěného modelového zařízení, která je fyzicky provedena v České republice. Dodavatel nám tuto službu účtuje s českou DPH. Dřevěné modelové zařízení neopouští území České republiky, zůstává zde z důvodu navazující výroby odlitku pro švýcarského zákazníka a není přepravováno do zahraničí. Tuto stejnou službu (pouhé přeúčtování nákladů) následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (prodáváme jako zboží) Prosím o potvrzení: 1.Zda při přefakturaci prodeje zboží zůstává místem plnění Česká republika a máme tedy povinnost fakturovat švýcarskému zákazníkovi s českou DPH. 2.Zda v tomto případě nelze uplatnit osvobození od DPH a faktura vůči švýcarskému zákazníkovi bude vystavena bez DPH. Děkuji

Odběratel, firma se sídlem v Německu, si u nás objednal zboží s dodáním do 3. země. Fakturovat budeme německé firmě, se kterou spolupracujeme už několik let, ale vždy šlo o dodání v rámci EU. Tato firma zajistí také přepravu zboží do 3. země - pošle k nám pro zboží dopravce. Vývoz prý bude řešit německá firma. Jaké důkazní prostředky od ní potřebujeme pro osvobození od DPH na výstupu? Do kterého řádku přiznání k DPH máme uvést toto plnění? Mohli bychom být vývozcem a zajistit vývozní dokumenty na celním úřadě v České republice, když je faktura vystavená na německou firmu?

Podnikatel, občanství ukrajinské, rezident v ČR s českým IČ, neplátce DPH poskytuje online vzdělávání-nejde o záznam, ale o online výuku ukrajinského jazyka. Online vzdělávání poskytuje občanům v EU (neplátcům DPH) a dánské univerzitě pro zaměstnankyni, která realizuje veřejný projekt související s Ukrajinou. Další zákazníky na vzdělávání má přes platformu se sídlem v USA (která je zde prostředníkem a strhává si provizi) a peníze platforma podnikateli nepřevádí přímo, ale přes službu Payoneer, ze které si poté podnikatel stahuje peníze. Payoneer Europe Limited má sídlo v Dublinu (IE). Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají pro podnikatele z této činnosti? Měl by se registrovat jako identifikovaná osoba, sledovat příjmy - limit? Nebo se někde registrovat jako plátce DPH?