GDPR

  • Článek
Dne 14. 11. 2023 vydal Městský soud v Praze rozhodnutí, v němž konstatoval, že není možné na základě zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout otázky a odpovědi na ně ke složení úřednických zkoušek podle zákona č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 20. 02. 2024
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak dlouho je zaměstnavatel povinen archivovat předložené docházky od zaměstnanců (evidenci odpracované doby). Na mzdovém semináři lektorka řekla, že na základě GDPR je to pouze 3roky a pak je musíme skartovat. Je to tak správně? A jak je to se skartací exekučních příkazů na zaměstnance, které jsou již zastavené (bylo splněno oddlužením). Můžeme již skartovat? Děkuji za odpověď.
Vydáno: 31. 01. 2024
  • Článek
V průběhu roku 2023 stále dochází k velkému množství kybernetických útoků, před kterými Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydává varování. Jak NÚKIB uvádí, počet květnových incidentů (19) se pohyboval vysoko nad průměrem posledních 12 měsíců. Opět dominovaly případy, ve kterých došlo k narušení dostupnosti služeb. Při jednom z květnových incidentů NÚKIB zaznamenal relativně nový trend v chování ransomwarových útočníků. Útočníci data své oběti nezašifrovali, pouze je exfiltrovali a vyhrožovali jejich zveřejněním. Jedná se o tzv. „extortion-only“ přístup. Tyto nové trendy v chování ransomwarových operátorů mění i způsob, jakým by se organizace na ransomware měly připravit.1)
Vydáno: 26. 07. 2023
  • Článek
Do Senátu zamířil dlouho očekávaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Byť příslušná směrnice1) nabyla přímé účinnosti dne 17. 12. 2021, poté co vypršela transpoziční lhůta. Ačkoliv se povinnosti ve vztahu k ochraně oznamovatelů již delší dobu týkají velké skupiny povinných subjektů, přesto kolem plnění povinností v této oblasti panují stále nejasnosti, které znovu vyplavou na povrch s účinností nové vnitrostátní úpravy.
Vydáno: 21. 06. 2023
  • Článek
Zaměstnanecké benefity lze definovat jako výhody poskytované zaměstnavatelem jeho zaměstnancům nad rámec mzdy nebo platu. V současném vysoce konkurenčním prostředí na trhu práce se stává získání a následné udržení kvalifikovaných pracovníků pro zaměstnavatele značně složitým. Zejména v „boji“ veřejného sektoru se soukromým se zaměstnanecké benefity mohou stát významným nástrojem, který napomůže získat zájem budoucích zaměstnanců a v průběhu pracovního poměru si tyto zaměstnance udržet.
Vydáno: 24. 05. 2023
  • Článek
Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby. Účty na sociálních sítích si zřizují úřady, přičemž tyto účty jsou vázané na konkrétní osobu, která je spravuje, zřizují si je zástupci obcí jako politikové, ale také jako soukromé osoby. Jen málokdo si uvědomuje všechny okolnosti, které z existence účtu na sociálních sítích a z jeho provozování vyplývají. Je ale třeba si uvědomit, že vše to, co se na sociálních sítích zveřejní, již povětšinou nelze vzít zpět a člověk ztrácí kontrolu nad dalším osudem informací, fotografií apod. Jaká pravidla by tedy měla být dodržována při správě účtu na sociálních sítích?
Vydáno: 22. 03. 2023
  • Článek
Obce zveřejňují na úřední desce dokumenty ve velkém rozsahu. Prakticky každý z těchto dokumentů obsahuje informace, které jsou osobními údaji ve smyslu čl. 4 odst. 1 Obecného nařízení (GDPR )1). Jedná se proto o zpracování osobních údajů, za něž odpovídá obec, která takové zveřejnění provede. Je-li správcem osobních údajů, musí plnit všechny povinnosti, které jí vyplývají z Obecného nařízení (GDPR ). Aby obec mohla posoudit, na jakém základě (jaký zákonný důvod) jsou dokumenty, a tedy i osobní údaje zveřejňovány, musí především rozlišit, zda se jedná o povinné zveřejňování nebo zveřejňování dobrovolné v rámci snahy o co největší transparentnost. A také zda se jedná o zveřejnění vlastních, nebo cizích dokumentů.
Vydáno: 26. 01. 2023
  • Článek
Moderní technologie v současné době umožňují pořizovat zvukovou i obrazovou nahrávku nejen velmi jednoduše, ale také skrytě. Díky tomu se rozšířil zvyk nahrávat nejen telefonické hovory, ale především jednání s úředními osobami, kdy se často účastníci řízení cítí být slabší stranou a buď pro jistotu, nebo již přímo pro ochranu vlastních práv pořizují skryté nahrávky. Je vůbec možné takové nahrávky pořizovat? A pokud ano, za jakých okolností? Odpověď není zcela jednoduchá. Rozhodování soudů není příliš konzistentní a také stanoviska Ministerstva vnitra jsou velmi opatrná, oscilují mezi „ano“ a „ne“, aniž by daly jednoznačnou odpověď.
Vydáno: 29. 12. 2022
  • Článek
K provádění veřejných průzkumů různého druhu dochází i ze strany obcí. Základním pravidlem by mělo být, že co nejdříve dochází k anonymizaci osobních údajů a v rámci vyhodnocování průzkumu se již nepracuje s konkrétními osobními údaji, jejichž pomocí by bylo možné idenfitikovat konkrétní osoby. Přesto se nelze vyhnout tomu, že v některých fázích se s osobními údaji, jak je chápe nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), pracuje. Proto i v rámci toho zpracování musí být dodržena všechna pravidla, která vyplývají ze zmíněného právního předpisu.
Vydáno: 26. 10. 2022
  • Článek
V průběhu roku 2022 docházelo a stále dochází k velkému množství kybernetických útoků, před kterými Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) vydává varování. Jak NÚKIB uvádí, jenom během roku 2022 je evidováno několik incidentů směřovaných vůči obecním a krajským úřadům, potažmo subjektům, které pod ně spadají. Samosprávy jsou lákavý cíl kvůli možnosti finančního zisku a v důsledku toho je jedním z nejčastějších druhů útoku ransomware. Ten zablokuje systémy, čímž se základní služby poskytované městy a kraji stávají nedostupnými. Ze zkušeností jsou ohrožena jak velká města či samosprávy vyšších územních celků, kde lze očekávat možnost vyššího finančního zisku, tak i malé obce, u nichž naopak útočník neočekává silné zabezpečení.
Vydáno: 29. 09. 2022
  • Článek
Dne 11. 3. 2019 vydal Městský soud v Praze rozsudek čj. 14 A 89/2017-47 , v němž konstatoval, že ochrana soukromí dětí (ve formě znepřístupnění jména útočníků i jména oběti šikany) převáží nad právem zastupitelů obce být informován o záležitostech šikany ve škole zřízené danou obcí.
Vydáno: 26. 11. 2021
  • Článek
Dne 13. 5. 2021 zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) souhrnný materiál k prokazování totožnosti a zpracování osobních údajů. Na dvanácti stranách je možné nalézt odpovědi např. na otázky komu, kdy a jakým způsobem musí člověk prokazovat svou totožnost, jaké osobní údaje přitom mohou být zaznamenány, kdo je oprávněn pořídit kopii průkazu totožnosti… ÚOOÚ již v minulosti publikoval několik stanovisek, kde se vyjadřoval k nakládání s průkazy totožnosti a s možností pořizování fotokopií. Právní předpisy, které upravují tuto oblast, se zásadně nezměnily, pravidla jsou však neustále porušována, a to zejména soukromým sektorem. Pochybení však vznikají i při činnosti obcí.
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
V rámci činnosti obce se objevují situace a problémy, které se obec snaží vyřešit pomocí kamerového systému se záznamem. Instalace kamerového systému není vyloučená, je však třeba rozlišit, na jakých místech, pro jaké účely a jaký typ kamerového systému lze použít a za jakých okolností musí být proveden tzv. balanční test (test proporcionality). Důležité pro zákonnost provozovaného systému je i správné provedení testu, který musí obsahovat všechny podstatné náležitosti, jak vyplývají z Obecného nařízení (GDPR ) a z pokynů Sboru.
Vydáno: 29. 09. 2021
  • Článek
Cloud computing je velmi často využívaná služba, která uživateli umožňuje využívat servery s větším výpočetním výkonem a úložný prostor na internetu. V rámci cloud computingu dochází k poskytování sdílených IT prostředí formou služby dostupné obvykle pomocí zabezpečeného přístupu přes internet apod. Bez této služby se dnes obejde jen málokdo; úřady, města či obce mezi takové uživatele obvykle nepatří. Zvažuje-li úřad, město či obec využívání služeb cloud computingu, je nutné pečlivě zvážit všechny parametry smlouvy, včetně bezpečnostních požadavků.
Vydáno: 30. 10. 2020
V rámci interních opatření a postupů, které musí obchodní společnosti přijímat v návaznosti na vyhlášený nouzový stav a krizová opatření vlády proti současné epidemii COVID-19, nelze zapomínat ani na ty jejich významné souvislosti, které jsou spojeny se zpracováním a ochranou osobních údajů.
Vydáno: 11. 05. 2020
Publikujeme nejnovější příspěvky zaměřené především na neziskový sektor.
Vydáno: 01. 10. 2019
V nových článcích informujeme o zásadě omezení uložení osobních údajů dle GDPR, v oblasti DPH se zabýváme poukazy a také opravou daně u pohledávek za dlužníky v insolvenci. Věnujeme se i daňovým přiznáním – konkrétně možnosti uplatnění paušálu na dopravu a povinnosti podat přiznání u zaměstnance.
Vydáno: 15. 03. 2019
  • Článek
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „GDPR “), standardizuje od 25. 5. 2018 ochranu osobních dat občanů. Jak můžeme v některých aspektech nahlížet na dopady této nadnárodní právní úpravy do podmínek platných ve zdravotním pojištění?
Vydáno: 12. 11. 2018
  • Článek
V minulých číslech jsme čtenáře informovali v obecné rovině o nové úpravě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), tzv. GDPR. Dnes bychom chtěli čtenářům poskytnout k nahlédnutí možnou podobu zásad zpracování osobních údajů pro provozovatele e-shopů, které by správci údajů měli vyhotovit a seznámit s nimi své zákazníky, a to z důvodu, že dnes na internetu prostřednictvím e-shopů obchoduje i řada menších podnikatelů, kteří by na povinnosti nařízením uložené neměli zapomínat.
Vydáno: 22. 06. 2018
  • Článek
GDPR aneb Obecné nařízení na ochranu osobních údajů (General Data Protection Regulation) je v současné době jeden z nejkomentovanějších legislativních počinů z pera Evropské unie. Nezřídka se stává, že je GDPR představováno jako velký strašák na všechny, kdo jakýmkoliv způsobem disponují s osobními údaji fyzických osob. Mediálně je hojně prezentováno, co se nově nesmí, a jako odstrašující příklad jsou uváděny astronomické pokuty, které budou moci dozorové orgány za sebemenší porušení nařízení uložit. Realita tak závažná nebude, naopak, je třeba mít na paměti, že ochrana osobních údajů není nic nového pod sluncem a lze s určitou licencí tvrdit, že ten, kdo chránil data, která o lidech má, správně a solidně na základě platných právních předpisů, nebude muset přistoupit k žádným převratným změnám. Pojďme si v několika otázkách a odpovědích přiblížit, na koho citované nařízení dopadá, do kdy je třeba se připravit a čeho se vůbec máme bát. Jedná se o základní přehled toho, co nové nařízení přináší.
Vydáno: 28. 05. 2018