Placení daní

  • Článek
V tomto článku se zmíníme o základních zásadách spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále jen „ZDP “), zaměříme se na hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale upozorníme i na určité nevýhody takové spolupráce, na než by podnikatel i spolupracující osoba neměli zapomínat.
Vydáno: 14. 01. 2023
  • Článek
Rok 2023 bude rokem nové daně – daně z neočekávaných zisků. Novela zákona o daních z příjmů, která tuto daň zavedla, byla přijata v rámci poslaneckého pozměňovacího návrhu – byť připraveném Ministerstvem financí – v rekordním čase. Novela, zejména z důvodu nové konstrukce definice poplatníků, přináší několik výkladových problémů a může v některých případech směřovat i na subjekty, které neočekávané zisky „neutrpěly“, nebo cílit na zdanění příjmů z jiných činností než těch, na které úprava míří. Interpretace zákonných ustanovení s ohledem na jejich zamýšlený účel tak bude muset být zásadním východiskem pro řešení sporných situací, které nelze v následujících třech letech vyloučit. Nad základními problémy nové úpravy se také zamýšlí následující text.
Vydáno: 14. 12. 2022
  • Článek
„Věřitelé mají lepší paměť než dlužníci.“1) Tímto výrokem Benjamin Franklin trefně popsal důvody, proč se daňové subjekty, vůči kterým byla nařízena daňová exekuce pro neuhrazení daňových nedoplatků, často ptají, zda správce daně byl povinen je vyrozumět o jejich nedoplatcích a upozornit je na riziko nařízení daňové exekuce předtím, než přistoupil k nařízení této daňové exekuce. Samotná právní úprava tohoto vyrozumění o nedoplatcích před nařízením daňové exekuce je obsažena v § 153 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), které stanoví: „Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Správce daně tak učiní vždy, jedná-li se o nedoplatek, který má být poprvé vymáhán; to neplatí, byl-li daňový subjekt o nedoplatku již dříve vyrozuměn, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by vyrozumění bylo zjevně neúčelné.“ Z tohoto ustanovení je zřejmé, že zodpovězení výše položené otázky tudíž není s přihlédnutím k obecnosti právní úpravy jednoduché, neboť závisí na mnoha okolnostech a dále i na správním uvážení správce daně. Článek by měl postupně přinést odpověď na výše položenou otázku. Článek také upozorňuje na různé nedostatky právní úpravy, správní a soudní praxe a rovněž navrhuje některé možnosti řešení. Podle § 153 odst. 3 daňového řádu může správce daně vhodným způsobem vyrozumět daňový subjekt o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Z doslovného výkladu tohoto ustanovení by vyplývalo, že záleží toliko na volné úvaze správce daně, zda před nařízením daňové exekuce vyrozumí daňový subjekt o výši jeho nedoplatků. První díl článku jednak pojedná o tom, zda skutečně záleží na volné úvaze správce daně, zda tento vyrozumí daňový subjekt o výši jeho nedoplatků, či nikoli. V této souvislosti tento článek také představí jednotlivé funkce vyrozumění o výši nedoplatků dle § 153 odst. 3 daňového řádu .
Vydáno: 08. 12. 2022
  • Článek
První část příspěvku přiblížila důvody vzniku institutu nespolehlivého plátce i způsob jeho zakotvení v právním řádu ČR. Byly zde též rozebrány jednotlivé skutkové podstaty nespolehlivého plátce a procesní postupy správce daně při přidělení statusu nespolehlivosti plátce, včetně účinků spojených s vydáním rozhodnutí o nespolehlivosti plátce. Příspěvek dával též návod, jak se bránit proti rozhodnutí o udělení statusu nespolehlivosti plátce jak před správcem daně a odvolacím orgánem, tak následně i v rámci správního soudnictví. V dokončení tohoto příspěvku bude čtenář seznámen s problematikou uplatňování nároku na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí o nespolehlivosti plátce v rámci civilního soudnictví a je zde rovněž řešena otázka, nakolik má rozhodnutí o nespolehlivém plátci charakter trestní represe, kdy je nutno též uplatnit garance práva na spravedlivý proces. Příspěvek doprovází odkazy na aktuální judikaturu jak civilních, tak i správních soudů, kterou měl autor k dispozici v době psaní tohoto příspěvku.
Vydáno: 14. 09. 2022
  • Článek
Do skupiny veřejně prospěšných poplatníků patří široká škála různých organizací, které v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem a stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním. Jejich výčet není taxativně vymezen, podstatné je naplnění výše uvedených znaků.
Vydáno: 14. 09. 2022
  • Článek
Skutečnost, že nájemce nemovitosti je plátce, je však pouze první podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet; druhou podmínkou je to, že předmět nájmu používá plátce - nájemce ke své ekonomické činnosti. Obě tyto podmínky musejí být splněny současně, jak vyplývá ze znění § 56a odst. 3 zákona o DPH . Nestačí jen uzavřít nájemní smlouvu s právnickou osobou a uvést do ní, že nebytové prostory (přestože se jednalo o byt) bude nájemce využívat „k účelu provozu firmy“; v návaznosti na shora shrnutá zjištění a z nich pramenící důvodné pochybnosti správce daně bylo nezbytné, aby stěžovatel prokázal faktické užívání bytu k soustavné ekonomické činnosti nájemce.
Vydáno: 31. 08. 2022
  • Článek
V první části příspěvku je pojednáno o důvodech vzniku institutu nespolehlivého plátce i způsobu jeho zakotvení v právním řádu České republiky. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé skutkové podstaty nespolehlivého plátce a procesní postupy správce daně při přidělení statusu nespolehlivosti plátce, včetně účinků spojených s vydáním rozhodnutí o nespolehlivosti plátce. Součástí článku je i návod, jak se bránit proti rozhodnutí o udělení statusu nespolehlivého plátce jak před správcem daně a odvolacím orgánem, tak i v rámci správního soudnictví. Článek je doprovázen výběrem z aktuální judikatury správních soudů k uvedené problematice.
Vydáno: 16. 08. 2022
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 10/2022 ze dne 23. června 2022, který obsahuje rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události.
Vydáno: 23. 06. 2022
Poplatník chce přejít ze skutečných výdajů na paušální. V roce 2020 měl dva neuhrazené závazky za službu ve výši celkem 15 000 Kč. Pohledávky měl všechny uhrazené. Zásoby nemá. Musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2020, kde uvede v příloze č. 1 - vykazované příjmy a výdaje (stejné jako v řádném přiznání) + na ř. 106 přidá položku snižující základ daně ve výši 15 000 Kč a tu také uvede do části E - úpravy snižující základ daně? V dodatečném daňovém přiznání se uvádí všechny údaje z řádného + ta úprava? Tj. celková jeho daň se v dodatečném přiznání sníží o 2 250 Kč. Je tedy povinen poplatník toto dodatečné přiznání poplatník podat, pokud se snižuje daňová povinnost? A v případě, že ano, kdy mu tento rozdíl finanční úřad vrátí? Jak to bude s opravnými přehledy pro OSSZ a ZP? Budou se také podávat a vyčíslovat? Bude mít tato úprava ještě nějaké dopad do roku 2021 - do přiznání a přehledů za rok 2021?
Vydáno: 31. 05. 2022
V souvislosti se sekundárními dopady mimořádné události na Ukrajině vydal ministr financí "Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události" (dále jen „Rozhodnutí“), zveřejněné dne 24. 3. 2022 ve Finančním zpravodaji č. 6/2022 (viz informace Prominutí úroků z prodlení a prominutí úroku z posečkání na DPH pro podnikatele převážně provozující dopravu).
Vydáno: 05. 04. 2022
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2022 ze dne 24. března 2022, který obsahuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události.
Vydáno: 24. 03. 2022
V souvislosti s mimořádnou událostí na Ukrajině vydal ministr financí "Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události", zveřejněné dne 24. 3. 2022 ve Finančním zpravodaji č. 6/2022 (dále jen „Rozhodnutí“).
Vydáno: 24. 03. 2022
V souvislosti s mimořádnou událostí - ruskou invazí na území Ukrajiny zahájenou dne 24. 2. 2022, vydal ministr financí "Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události", zveřejněné dne 24. 3. 2022 ve Finančním zpravodaji č. 6/2022.
Vydáno: 24. 03. 2022
Posledním dnem pro podání daňového přiznání v tzv. papírové podobě pro poplatníky daně z příjmů za rok 2021 je 1. duben 2022. Tento den je zároveň posledním dnem lhůty pro úhradu daně. Nejpohodlnější a nejrychlejší způsob platby daně je bezhotovostně, např. pomocí internetového a mobilního bankovnictví.
Vydáno: 23. 03. 2022
Termín pro podání tzv. papírových daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob je 1. dubna 2022. Finanční správa proto poslední týden před tímto termínem rozšíří úřední hodiny na finančních úřadech a během března pomůže s výběrem přiznání na svých výjezdech i v obcích, kde nejsou sídla finančních úřadů. 
Vydáno: 07. 03. 2022
  • Článek
Pojem sídla daňového subjektu je zdánlivě nesporným pojmem, přesto pojetí tohoto institutu z pohledu procesního a hmotněprávního je zcela odlišné. Z pohledu procesněprávního je sídlo daňového subjektu upraveno v § 13 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “), který stojí explicitně na formálním pojetí, zatímco z hmotněprávního pohledu je sídlo upraveno pro oblast DPH a daně z příjmu právnických osob zcela opačně, a to na prvku materiálním. Na úseku DPH však český zákonodárce vytvořil s použitím institutu sídla dle společného systému DPH 1) specifický procesní instrument v podobě tzv. skutečného sídla, které je jakousi fúzí přístupu procesněprávního a hmotněprávního, přesněji řečeno se jedná o procesní aplikaci hmotněprávního pojetí sídla, které je využíváno jako nástroj na úseku administrace DPH a pro odhalování event. problematických daňových subjektů. Všechny tyto přístupy jsou předmětem tohoto článku, se zvláštním zaměřením na institut skutečného sídla plátce DPH, jak je využíváno tuzemskou správou DPH, jelikož osobně se s tímto institutem neztotožňuji, považuji jej za nesprávně uchopený a užívaný mimo svůj původní úmysl, a to z důvodů, které předestřu níže.
Vydáno: 17. 01. 2022