Placení daní

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 18/2025 ze dne 21. listopadu 2025, který obsahuje termíny daňových povinností (daňový kalendář) v roce 2026.

Zaplatit daně, poplatky, pojistné a další odvody státu je nově možné za pár sekund – ve všední dny, o víkendech i o svátcích. Finanční úřady, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a další instituce s účtem u České národní banky od 18. listopadu přijímají okamžité platby.

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

Společnost (s. r. o.) založená a podnikající v České republice plánuje založit organizační složku v Kanadě, oblast Manitoba. Jaké ohlašovací povinnosti plynou v České republice? Pokud by došlo k investici do nemovitosti, která by byla předmětem nájmu, bude tento příjem zdaňovat v Kanadě a následně daň započítávat v DPPO? 

Nejvyšší správní soud nicméně v dané věci má za to, že za situace, kdy za veškeré dodávky stěžovatelka svému dodavateli platila na slovenské bankovní účty, avšak dodavatel svou daňovou povinnost následně neplatí bezhotovostně, ale platí vždy prostřednictvím poštovných poukázek, jde o skutečnost, která měla u stěžovatelky vyvolat pochybnosti o standardnosti obchodování jejího dodavatele.

Text se zaměřuje na praktické aspekty spojené s uplatňováním plných mocí při správě daní. Analyzuje formální požadavky vyplývající z občanského zákoníku, věnuje se otázce falzifikace podpisů a jejím důsledkům, rozebírá způsoby snížení rizika jejich zneužití a představuje další možnosti uplatnění plné moci vůči správci daně. Součástí je rovněž výklad formálních náležitostí podpisu zmocnitele jako podstatné součásti plné moci.

Jak již bylo uvedeno, osobní daňový účet představuje evidenci poskytující přehled o stavu splatných daňových pohledávek, z něhož je patrné, zda má daňový subjekt evidován nedoplatek nebo přeplatek. Osobní daňový účet lze připodobnit k bankovnímu účtu, na kterém se průběžně evidují příchozí a odchozí platby, přičemž v konkrétní okamžik lze vždy určit, zda na bankovním účtu jsou disponibilní prostředky nebo dluh. Rovněž na osobním daňovém účtu lze v konkrétní okamžik určit, zda má na něm daňový subjekt evidován přeplatek či daňový nedoplatek. Charakter osobního daňového účtu tedy spočívá v jeho bezprostřednosti.

Poker je dle § 3 zákona č. 186/2016 Sb. , o hazardních hrách, v současné době řazen mezi hazardní hry. Před půl rokem byl však oficiálně uznán Mezinárodní asociací duševních sportů (IMSA) jako duševní sport, a zařadil se tak mezi šachy, bridž a další duševní sporty, jejichž základní charakteristikou je dominance mentální dovednosti nad náhodou. Tento krok významně ovlivnil globální percepci pokeru a v kombinaci se současnou úpravou hazardních her na našem území umožňuje, aby vznikla sportovní verze pokeru i v České republice. Taková změna s sebou přináší nejen právní a daňové důsledky, ale rovněž širší celospolečenský přesah.

Chtěla bych poprosit o radu ohledně aktuálních změn v televizních a rozhlasových poplatcích. Jedná se o zahraničního zaměstnavatele se sídlem v Německu (např. firma XYZ GmbH) - která má přes 25 zaměstnanců, ale tady v Česku jen jednoho (je to Čech, občan ČR). Tento český zaměstnanec má přidělen automobil s autorádiem, notebook a mobil. Vlastníkem toho všeho je firma XYZ GmbH. Zaměstnanec, který platil a platí rozhlasový poplatek za svou domácnost, je uveden jako soukromá osoba v TP automobilu jako provozovatel. Firma XYZ GmbH zde doposud neplatila žádné poplatky, ani není v tomto smyslu registrována. Mají teď nějaké povinnosti v souvislosti s aktuálními změnami televizních a rozhlasových poplatků? 

Jedná se mi o s. r. o., které nemá žádné zaměstnance, pouze jednatele se smlouvou o výkonu funkce, a má ve svém majetku tři automobily, v každém z nich autorádio a za tyto tři autorádia platí poplatky. Jak to bude s poplatky Českému rozhlasu od 1. 7.? Z toho, co jsem k tomu načetla, jsem pochopila, že toto s. r. o. (po oznámení, kolik má zaměstnanců), už nebude platit poplatek žádný. Nicméně, znamená to opravdu, že ani žádný poplatek z těch autorádií? 

Vlastník nemovitosti - bytu, který platil daň z nemovitých věcí zemřel v 2/2025. V 5/2025 skončilo dědické řízení a byt zdědili 2 synové. Na rok 2025 nebyla zaplacena daň z nemovitých věcí. Mají ji zaplatit dědicové? Platí se poměrem na měsíce?

Firma se rozhodla využít advokáta pro odklad daňového přiznání za rok 2024 do 1. 7. 2025. Vzhledem k reorganizacím ve firmě je již nyní jasné, že ani v tomto termínu nebude schopna ukončit rok 2024. Je možno prodloužit termín ještě o další max. tři měsíce podáním žádosti o prodloužení lhůty dle § 36 DŘ? Pokud ano, tak: 1) Do kdy lze žádost o prodloužení dle § 36 DŘ na FÚ podat a musí ji posílat advokát, který odklad provádí, nebo ji může podat firma přes svou datovou schránku? Zároveň - k žádosti je nutné přiložit i plnou moc na advokáta, který bude DPPO odesílat ze své datové schránky? Nebo postačí, že advokát plnou moc přiloží až k DPPO? 2) Jaké náležitosti musí být v žádosti uvedeny?

Firma s. r. o., měsíční plátce DPH, se dostala do svízelné situace. Klient, občan, už 2 roky odmítá zaplatit stavební práce, problém se dostal k právníkům. V březnu 2025 se vystavila faktura, kvůli promlčecí době, kde 12 % DPH je vyčísleno přes 80 000 Kč. Firma není schopna za měsíc březen 2025 zaplatit přes 60 000 Kč DPH. Jak postupovat, máme se spojit s finančním úřadem a domluvit splátky DPH, nebo máme vydanou fakturu vyčíslit v pozdějším termínu DPH?

Fyzická osoba, zaměstnanec v Lidlu provede práci pro jinou firmu (ne pro svého zaměstnavatele), která organizuje veletrhy, konkrétně bude pomáhat s organizací veletrhu, a ta firma mu za to vyplatí odměnu 10 000 Kč. Mohu na tuto odměnu s firmou sepsat smlouvu o dílo a obdržených 10 000 Kč nedanit podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, jelikož se jedná o výpomoc, kterou dělá 1× ročně a příjem je do 50 000 Kč ročně?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2025 ze dne 5. března 2025, který obsahuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně z důvodu mimořádné události.

Při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob vznikl přeplatek vykázaný na řádku 80. Uvádí se v oddílu placení daně poslední známá daň např. v řádku 85 jako zaplacená daň? Dotazuji se z toho důvodu, že v řádku 91 se vypočítá nová známá povinnost, a ne přeplatek, o který chceme zažádat. 

Jednatel a společník s. r. o. půjčuje do s. r. o. osobní peníze, ze kterých mu plyne úrok. Za rok 2024 mu byl vyplacen úrok ve výši cca 180 000 Kč. Společník je ještě zaměstnán na základě smlouvy o jednatelství v s. r. o., jiný příjem ani živnostenský list nemá. Předpokládám, že musí na úroky podat daňové přiznání. Mám tři dotazy související s výše uvedeným: 1. Může u úroků použít nějaký výdajový paušál nebo odečet nákladů 30% jako u pronájmu nemovitostí nebo něco jiného? 2. Jaký typ daňového přiznání bude v tomto případě vyplňovat? Zda daňové přiznání za závislou činnost nebo klasické, stejné jako podnikatelé. 3. Musí do daňového přiznání uvádět i mzdu (jednatelství) a odečíst slevu na poplatníka, když toto všechno již bylo vyúčtováno ve mzdě? Předpokládám, že roční zúčtování mu zaměstnavatel udělat nemůže, když bude podávat daňové přiznání?

Společnost s r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 1. 7. 2024 prostřednictvím daňového poradce. Vyšly čtvrtletní zálohy každá 150 000 Kč. S. r. o. zálohy dvakrát nezaplatila (v září a v prosinci 2024). Nyní během 14 dnů bude v základním termínu podávat daňové přiznání za rok 2024, kde bude ve ztrátě. Zálohy nejsou zaplacené a už se ani doplácet nebudou, když vznikla za rok 2024 ztráta. Jakým způsobem dojde ke zrušení záloh? Z moci úřední, nebo musí klient podat žádost na FÚ, kde jako důvod uvede ztrátu roku 2024?