Placení daní

Poplatník chce přejít ze skutečných výdajů na paušální. V roce 2020 měl dva neuhrazené závazky za službu ve výši celkem 15 000 Kč. Pohledávky měl všechny uhrazené. Zásoby nemá. Musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2020, kde uvede v příloze č. 1 - vykazované příjmy a výdaje (stejné jako v řádném přiznání) + na ř. 106 přidá položku snižující základ daně ve výši 15 000 Kč a tu také uvede do části E - úpravy snižující základ daně? V dodatečném daňovém přiznání se uvádí všechny údaje z řádného + ta úprava? Tj. celková jeho daň se v dodatečném přiznání sníží o 2 250 Kč. Je tedy povinen poplatník toto dodatečné přiznání poplatník podat, pokud se snižuje daňová povinnost? A v případě, že ano, kdy mu tento rozdíl finanční úřad vrátí? Jak to bude s opravnými přehledy pro OSSZ a ZP? Budou se také podávat a vyčíslovat? Bude mít tato úprava ještě nějaké dopad do roku 2021 - do přiznání a přehledů za rok 2021?
Vydáno: 31. 05. 2022
V souvislosti se sekundárními dopady mimořádné události na Ukrajině vydal ministr financí "Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události" (dále jen „Rozhodnutí“), zveřejněné dne 24. 3. 2022 ve Finančním zpravodaji č. 6/2022 (viz informace Prominutí úroků z prodlení a prominutí úroku z posečkání na DPH pro podnikatele převážně provozující dopravu).
Vydáno: 05. 04. 2022
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2022 ze dne 24. března 2022, který obsahuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události.
Vydáno: 24. 03. 2022
V souvislosti s mimořádnou událostí na Ukrajině vydal ministr financí "Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události", zveřejněné dne 24. 3. 2022 ve Finančním zpravodaji č. 6/2022 (dále jen „Rozhodnutí“).
Vydáno: 24. 03. 2022
V souvislosti s mimořádnou událostí - ruskou invazí na území Ukrajiny zahájenou dne 24. 2. 2022, vydal ministr financí "Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události", zveřejněné dne 24. 3. 2022 ve Finančním zpravodaji č. 6/2022.
Vydáno: 24. 03. 2022
Posledním dnem pro podání daňového přiznání v tzv. papírové podobě pro poplatníky daně z příjmů za rok 2021 je 1. duben 2022. Tento den je zároveň posledním dnem lhůty pro úhradu daně. Nejpohodlnější a nejrychlejší způsob platby daně je bezhotovostně, např. pomocí internetového a mobilního bankovnictví.
Vydáno: 23. 03. 2022
Termín pro podání tzv. papírových daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob je 1. dubna 2022. Finanční správa proto poslední týden před tímto termínem rozšíří úřední hodiny na finančních úřadech a během března pomůže s výběrem přiznání na svých výjezdech i v obcích, kde nejsou sídla finančních úřadů. 
Vydáno: 07. 03. 2022
  • Článek
Pojem sídla daňového subjektu je zdánlivě nesporným pojmem, přesto pojetí tohoto institutu z pohledu procesního a hmotněprávního je zcela odlišné. Z pohledu procesněprávního je sídlo daňového subjektu upraveno v § 13 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “), který stojí explicitně na formálním pojetí, zatímco z hmotněprávního pohledu je sídlo upraveno pro oblast DPH a daně z příjmu právnických osob zcela opačně, a to na prvku materiálním. Na úseku DPH však český zákonodárce vytvořil s použitím institutu sídla dle společného systému DPH 1) specifický procesní instrument v podobě tzv. skutečného sídla, které je jakousi fúzí přístupu procesněprávního a hmotněprávního, přesněji řečeno se jedná o procesní aplikaci hmotněprávního pojetí sídla, které je využíváno jako nástroj na úseku administrace DPH a pro odhalování event. problematických daňových subjektů. Všechny tyto přístupy jsou předmětem tohoto článku, se zvláštním zaměřením na institut skutečného sídla plátce DPH, jak je využíváno tuzemskou správou DPH, jelikož osobně se s tímto institutem neztotožňuji, považuji jej za nesprávně uchopený a užívaný mimo svůj původní úmysl, a to z důvodů, které předestřu níže.
Vydáno: 17. 01. 2022
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 40/2021 ze dne 22. prosince 2021, který obsahuje přehled druhů daní a jejich částí, o nichž finanční úřady vedou osobní daňové účty, a dále informace jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2022.
Vydáno: 22. 12. 2021
  • Článek
Úrok z neoprávněného vymáhání byl systematicky součástí úroku z neoprávněného jednání správce daně dle zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen DŘ ). Smyslem tohoto úroku je či bylo daňovému subjektu vyšší sazbou než u běžného úroku z neoprávněného jednání správce daně nahradit větší zásah do jeho práv v podobě nezákonné exekuce. V jednom ze svých rozsudků se Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) zabýval dobou, za niž má být úrok ve vyšší výši daňovému subjektu přiznán. Cílem tohoto článku je upozornit na specifika jednotlivých způsobů provedení daňové exekuce v kontextu závěru z rozsudku NSS zejména stran konce úročené doby.
Vydáno: 12. 12. 2021
  • Článek
Mezi největší problémy současnosti patří astronomické schodky státního rozpočtu a celkově hospodaření našeho státu. V tomto ohledu jsou proto municipality spíše ukázkou toho, jak by měl anebo mohl hospodařit stát z hlediska vyrovnaných rozpočtů, nicméně nezaškodí se podívat na to, jak pamatuje platná právní úprava na případné zadlužení obcí a zda poskytuje při řešení tohoto zadlužení nějaká koncepční východiska pro případ, že by v důsledku špatné ekonomické situace docházelo masivně k předlužení obcí a bylo nutno na tento problém smysluplně reagovat.
Vydáno: 12. 12. 2021
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 35/2021 ze dne 9. prosince 2021, který obsahuje rozhodnutí o prominutí správního poplatku z důvodu mimořádné události.
Vydáno: 10. 12. 2021
Poplatníkům v paušálním režimu se pro rok 2022 mění celková výše paušální zálohy za kalendářní měsíc a nově bude činit 5 994 Kč. V případě splnění podmínek mohou živnostníci podat oznámení o vstupu do režimu paušální daně do pondělí 10. ledna 2022.
Vydáno: 10. 12. 2021
  • Článek
Daň z přidané hodnoty je daní, kterou je možné charakterizovat těmito slovy: všestranná, univerzální, globální, nepřímá (není možné dopředu určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude ve skutečnosti daň platit), stěžejní (z pohledu financování státu) a dynamická (reagující na aktuální trendy v ekonomice a ve společnosti). Autor tohoto článku si pro následující řádky vybral k diskusi ty skutečnosti, které spadají pod množinu globální a dynamická.
Vydáno: 10. 12. 2021
V souvislosti s aktuálními přijatými krizovými opatřeními proti šířením viru SARS-CoV-2 (Usnesení vlády ze dne 25. 11. 2021 č. 1065 o vyhlášení nouzového stavu od 26. 11. 2021 do 25. 12. 2021) se ministryně financí rozhodla využít své pravomoci a za účelem zmírnění dopadů této mimořádné události na daňové subjekty vydala dne 9. prosince 2021 Rozhodnutí o prominutí správního poplatku z důvodu mimořádné události, zveřejněné ve Finančním zpravodaji MF č. 35/2021, kterým promíjí správní poplatky vybírané Finanční a Celní správou za podání zde uvedených žádostí, jejichž následné projednání je zaplacením správního poplatku jinak podmíněno.
Vydáno: 09. 12. 2021
  • Článek
Kontrolní hlášení k DPH je jednou ze základních pravidelných povinností plátců DPH. Jeho nepodání či včasné nereagování na požadavky finančních orgánů je poměrně citelně sankcionováno. Není proto divu, že se spory o oprávnění k udělení pokuty či o její výši dostávají na pořad soudních jednání. V dnešním výběru z judikatury správních soudů se budeme věnovat zajímavým rozsudkům z této oblasti.
Vydáno: 22. 10. 2021
  • Článek
Daňovému subjektu nenáleží úrok z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, z částek, které uhradil na osobní daňový účet po dobu trvání odkladného účinku žaloby proti pravomocnému rozhodnutí ve věci doměření daně, na jejíž úhradu byly tyto částky určeny. Nelze tak přisvědčit názoru krajského soudu, že žalobce čelil i po přiznání odkladného účinku žalobě povinnosti uhradit pravomocně stanovenou daň. Po dobu přiznání odkladného účinku totiž pravomocné dodatečné platební výměry žádné účinky nevyvolávaly. V důsledku přiznání odkladného účinku tak nebyla pouze odložena vykonatelnost těchto rozhodnutí (tj. správce daně nebyl oprávněn jakkoliv vymáhat uvedený daňový nedoplatek), ale byly odloženy i ostatní jeho účinky, tj. i ten, že žalobce nebyl povinen po dobu soudního řízení pravomocně stanovenou (doměřenou) daň hradit. Jak správně zdůraznil stěžovatel, právě tyto dva následky jsou podstatou přiznání odkladného účinku vůči pravomocnému rozhodnutí o stanovení daně. Pokud by odkladný účinek bránil pouze tomu, aby správce daně vymáhal doměřenou daň, avšak ponechával by účinnou povinnost žalobce k její úhradě, nezamezoval by důsledně hrozbě vzniku újmy, pro kterou byl přiznán (zpravidla hrozící úpadek či jiné finanční potíže způsobené okamžitým uhrazením daně). Žalobce by byl totiž v takovém případě nadále podroben tomuto účinku pravomocných dodatečných platebních výměrů (např. správce daně by mohl převádět vzniklé přeplatky na pravomocně doměřený nedoplatek). Odkladný účinek chránil žalobce i před protiprávním jednáním spočívajícím v nezaplacení doměřené daně ve lhůtě splatnosti. Lze proto přisvědčit stěžovateli, že žalobce neměl po dobu trvání odkladného účinku povinnost provádět úhrady na daňový nedoplatek, který byl předmětem řízení o žalobě před krajským soudem. Platby provedené na tento daňový nedoplatek tedy učinil nad rámec svých tehdejších zákonných povinností. Nejvyšší správní soud si uvědomuje, že přívlastek „dobrovolný“ zcela jistě nevystihuje motivaci žalobce k provedení těchto plateb. Jakkoliv však žalobce mohl subjektivně pociťovat nutnost úhrady doměřené daně (minimálně s ohledem na možné budoucí ekonomické následky prodlení s její úhradou v případě neúspěchu žaloby), z hlediska objektivního práva žádné povinnosti uhradit daňový nedoplatek po dobu trvání odkladného účinku žalobě bezprostředně nečelil, byť na formální právní moci dodatečných platebních výměrů se nic nezměnilo. Jím uhrazené částky tak představují přeplatek, s nímž bylo možno nakládat způsoby upravenými v § 154 a 155 daňového řádu . V případě zamítnutí žaloby ve věci dodatečných platebních výměrů by pak tyto přeplatky musely být pochopitelně zohledněny při výpočtu úroku z prodlení.
Vydáno: 30. 09. 2021
  • Článek
Pravidelný přehled informací Generálního finančního ředitelství, uzavřených Koordinačních výborů, které se týkají DPH a judikatury Soudního dvora Evropské unie, je tentokrát obohacen o rozsudek českého Nejvyššího správního soudu v otázce, zda je činnost předsedy představenstva ekonomickou činností, a proto jej lze považovat za osobu povinnou k dani. Z vybraných evropských judikátů je potřeba nepodcenit závěry týkající se poskytnutí firemního vozu za úplatu k soukromému užití. Dobrou zprávou je, že s Velkou Británií, která již není součástí EU, funguje princip vzájemnosti při vrácení DPH, horší zprávou pak je, že se nelze spoléhat na dvoustrannou písemnou dohodu států, ale na deklaratorní prohlášení na webových stránkách daňových správ.
Vydáno: 17. 09. 2021
+ Zobrazit dalších 20