Placení daní

Fyzická osoba, zaměstnanec v Lidlu provede práci pro jinou firmu (ne pro svého zaměstnavatele), která organizuje veletrhy, konkrétně bude pomáhat s organizací veletrhu, a ta firma mu za to vyplatí odměnu 10 000 Kč. Mohu na tuto odměnu s firmou sepsat smlouvu o dílo a obdržených 10 000 Kč nedanit podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, jelikož se jedná o výpomoc, kterou dělá 1× ročně a příjem je do 50 000 Kč ročně?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2025 ze dne 5. března 2025, který obsahuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně z důvodu mimořádné události.

Při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob vznikl přeplatek vykázaný na řádku 80. Uvádí se v oddílu placení daně poslední známá daň např. v řádku 85 jako zaplacená daň? Dotazuji se z toho důvodu, že v řádku 91 se vypočítá nová známá povinnost, a ne přeplatek, o který chceme zažádat. 

Společnost s r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 1. 7. 2024 prostřednictvím daňového poradce. Vyšly čtvrtletní zálohy každá 150 000 Kč. S. r. o. zálohy dvakrát nezaplatila (v září a v prosinci 2024). Nyní během 14 dnů bude v základním termínu podávat daňové přiznání za rok 2024, kde bude ve ztrátě. Zálohy nejsou zaplacené a už se ani doplácet nebudou, když vznikla za rok 2024 ztráta. Jakým způsobem dojde ke zrušení záloh? Z moci úřední, nebo musí klient podat žádost na FÚ, kde jako důvod uvede ztrátu roku 2024?

Jednatel a společník s. r. o. půjčuje do s. r. o. osobní peníze, ze kterých mu plyne úrok. Za rok 2024 mu byl vyplacen úrok ve výši cca 180 00 Kč. Společník je ještě zaměstnán na základě smlouvy o jednatelství v s. r. o., jiný příjem ani živnostenský list nemá. Předpokládám, že musí na úroky podat daňové přiznání. Mám tři dotazy související s výše uvedeným: 1. Může u úroků použít nějaký výdajový paušál nebo odečet nákladů 30% jako u pronájmu nemovitostí nebo něco jiného? 2. Jaký typ daňového přiznání bude v tomto případě vyplňovat? Zda daňové přiznání za závislou činnost nebo klasické, stejné jako podnikatelé. 3. Musí do daňového přiznání uvádět i mzdu (jednatelství) a odečíst slevu na poplatníka, když toto všechno již bylo vyúčtováno ve mzdě? Předpokládám, že roční zúčtování mu zaměstnavatel udělat nemůže, když bude podávat daňové přiznání?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 19/2024 ze dne 17. prosince 2024, který obsahuje přehled druhů daní a jejich částí, o nichž finanční úřady vedou osobní daňové účty, a dále informaci Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2025.

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) má příjmy z pronájmu budovy. V minulém roce byl výsledek hospodaření záporný, ztráta 60 000 Kč. Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy budovy byl 300 000 Kč. V příloze Přiznání k DPFO, které podávají společníci v. o. s. byl tento rozdíl přičten ke ztrátě, takže vyšla částka 240 000 Kč, která se mezi dva společníky rozdělila stejným dílem (2 × 120 000 Kč) a tuto částku zdanili v přiznání k DPFO. V účetnictví v. o. s. je zaúčtovaná pouze ztráta 60 000 Kč. Účtuje se někde i rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy a částky, které připadly společníkům ke zdanění? Pokud tyto částky (2 × 120 000 Kč) ve svém přiznání zdanili a daň zaplatili, můžou si něco z v. o. s. vyplatit nebo ne, protože společnost skončila ve ztrátě? Pokud ano, jakou částku a účtuje se o ní? 

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2024 ze dne 12. prosince 2024, který obsahuje termíny daňových povinností (daňový kalendář) v roce 2025.

S.r.o. má povinnost hradit čtvrtletní zálohy na DPPO. V roce 2020 opomněla uhradit zálohu DPPO do 15.9.2020 a 15.12.2020. FU vyměřil úrok z prodlení ve výši 3980,-Kč. S.r.o. úrok z prodlení uhradila v lednu 2021. V listopadu 2023 FU vrátil částku úroku 3980,-Kč na daňový účet s.r.o. s odůvodněním "Úrední záznam - hromadné prominutí dane - COVID-19". Informaci o vzniku přeplatku na dani z DPPO ovšem FU neodeslal do datové schránky s.r.o. S.r.o. zjistila kontrolou v daňové informační schránce 2.12.2024, že došlo k výše uvedenému vrácení částky 3980,-Kč. Otázky: 1. Může s.r.o. zaúčtovat vratku úroků z prodlení takto: 3980,-Kč 341/595 datum 02.12.2024 ? 2. Může s.r.o. započíst částku 3980,-Kč na uhrazené zálohy DPPO (tj. ponížit úhradu zálohy DPPO k 15.12.2024 o 3980,-Kč, aby došlo k vyrovnání daňového účtu?) 3. K 31.12. bude s.r.o. na účtu 341 evidovat výši uhrazených záloh k DPPO 450000,-Kč (reálně ovšem z BU s.r.o. odeslalo platby: k 15.3.24 150000,-Kč, k 15.6.24 100000,-Kč, k 15.9.24 100000,-Kč k 15.12.24 96020,-Kč). 4. DPPO za rok 2024 vyjde např. ve výši 350000,-Kč. Od této daně odečte s.r.o. zálohy v celkové výši 450000,-Kč a požádá o vrácení přeplatku ve výši 150000,-Kč. Postupujeme takto správně?

Články 273 a 395 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2019/310 ze dne 18. února 2019, kterým se Polsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 226 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že částku daně z přidané hodnoty (DPH) vloženou na samostatný účet DPH dodavatele vedený u bankovní instituce lze použít pouze k omezeným účelům, a to zejména k odvádění DPH daňovému orgánu nebo k placení DPH uvedené na fakturách přijatých od dodavatelů zboží nebo poskytovatelů služeb.

S ohledem na znění kasačních námitek, které kromě tvrzení o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí směřují i vůči pokynu a jeho užívání daňovými orgány, považuje Nejvyšší správní soud za vhodné doplnit, že ve své judikatuře již opakovaně vyslovil, že interní normativní akty, které neodporují zákonu, jsou pro příslušné správní orgány závazné. Obdobně již opakovaně dovodil, předmětný pokyn, na který žalovaný v projednávané věci odkazoval, zákonu neodporuje, naopak má napomáhat jednotnosti výkladu užitého neurčitého právního pojmu „důvod, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit“ a transparentnosti postupu správce daně. Nelze proto stěžovateli přisvědčit v tom, že by prostřednictvím daného pokynu Generální finanční ředitelství nahrazovalo záměrně v zákoně nedefinované pojmy svými vlastními závaznými ustanoveními. Pokyn totiž obsahuje toliko demonstrativní výčet ospravedlnitelných důvodů, přičemž zákonné vymezení je širší, neboť je obecnější. Právě proto je však důležité individuální posouzení tvrzených důvodů uplatňovaných daňovým subjektem (zde stěžovatelem) v každém jednotlivém případě a důsledné zvážení, zda konkrétní tvrzené důvody nepředstavují skutečnosti, které by mohly konstituovat omluvitelný důvod ve smyslu § 259b odst. 2 daňového řádu , byť na něj uvedený pokyn výslovně v demonstrativním výčtu nepamatuje. K tomu v projednávaném případě nedošlo, ne však v důsledku nedostatečnosti samotného pokynu, nýbrž rezignací žalovaného své závěry v napadeném rozhodnutí řádné odůvodnit.

česká s.r.o. vedle prodeje a nákupu zboží v ČR prodává a nakupuje zboží na Slovensku. Zboží-stroje a vybavení provozoven koupí od slovenské firmy a prodá opět slovenské firmě. Odběratelé jsou výhradně podnikatelé na Slovensku (většinou plátci DPH, občas neplátce). Objem prodeje zboží je cca 900.000 EUR, t.j. 23 mil. Kč. Veškerá činnost související s prodejem zboží je zajišťována z Česka, zaměstnanci, veškeré náklady vše v ČR. Firma si nechce na Slovensku zakládat samostatný podnikatelský subjekt, dceřinou společnost nebo něco podobného, ale ráda by vše účtovala a zdaňovala pod hlavičkou české s.r.o. Je takový postup možný? Pokud ano, předpokládám, že problémem bude DPH. Je možné, aby se firma na Slovensku pouze přihlásila k plátcovství DPH a DPH vzniklé z nákupu a prodeje od slovenských partnerů uváděla na přiznání k DPH tam? Nebo je nějaký jiný vhodný postup jak toto řešit ?

Společnost, emituje dluhopisy, získává od investorů finanční prostředky, které představují závazky vůči těmto investorům. Klient investuje prostředky do dluhopisů a za to je mu pravidelně (čtvrtletně nebo měsíčně) vyplácen úrok. Tento úrok představuje pro společnost náklad a účtuje se pod účtovou skupinou 5, konkrétně na účet 562 – Nákladové úroky. Je to takto správně? Jaký je postup při placení srážkové daně a jaký má tento proces obecně vliv na hospodářský výsledek společnosti? Jedná se o emise dluhopisů, kdy firma vydává dluhopisy za účelem získání finančních prostředků. Klienti do těchto dluhopisů investují tím, že je kupují, čímž poskytují firmě kapitál a očekávají výnosy z úroků a splacení nominální hodnoty dluhopisů. Jak správně zaúčtovat úroky, které klientům za dluhopisy vyplácíme?

Úrok z prodlení nemůže být předepsán, pokud není pravomocně stanovena původní daňová povinnost, neboť není najisto postavena otázka jeho splatnosti. Jelikož právní mocí zrušujícího rozsudku došlo ke zrušení rozhodnutí žalovaného o odvolání, které bylo základem nejen pro předpis doměřené daně na osobní daňový účet žalobce, ale též úroku z prodlení, a daň poté nebyla pravomocně stanovena, bylo třeba tuto skutečnost promítnout též ve vztahu k úroku z prodlení na debetní straně osobního daňového účtu. Úrok z prodlení by měl být znovu předepsán až v návaznosti na případné nové rozhodnutí žalovaného, bude-li daň opět pravomocně stanovena a bude-li postaveno najisto, že žalobci vznikla povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni (původní) splatnosti daně až do dne platby včetně. Nejvyšší správní soud se tedy neztotožňuje s žalovaným a krajským soudem, že zrušující rozsudek se neměl promítnout v evidenci úroku z prodlení na osobním daňovém účtu, neboť nebyly zrušeny dodatečné platební výměry a daň byla nadále nepravomocně stanovena.