Režim přenesení daňové povinnosti

Jedná se o přijatou fakturu za stavební činnost s přenesenou daňovou povinností, kterou ale dostane neplátce DPH, spolek. Za mě je správný postup celou částku základ daně + vyčíslená DPH 21 % zaúčtovat bez DPH na náklady. Myslím si to správně, nebo je jiný postup? V jakém zákoně bych se mohla ujistit o správnosti postupu? 

Tělovýchovná jednota, spolek (plátce DPH), obdržela fakturu za stavební a montážní práce na parkovišti v přenesené daňové povinnosti. Správu parkoviště provozuje spolek ve své ekonomické činnosti na základě pachtovní smlouvy. Parkoviště tedy není majetkem spolku. Předmětem poskytnutých prací bylo natažení pletiva včetně usazení a vrtu do asfaltu. V případě ukončení pachtovní smlouvy by pletivo zůstalo na parkovišti v majetku propachtovatele. Je možné si uplatnit v rámci přenesené daňové povinnosti nárok na odpočet DPH nebo vzhledem k tomu, že se nejedná o daňové náklady spolku, odpočet není možný?

FO, podnikatel, neplátce DPH. Na základě smlouvy poskytuje služby německému odběrateli, plátci DPH. Pravidelně chodí na účet dodavatele platba 300 EUR měsíčně. Odběratel nemá v ČR provozovnu. Český dodavatel ve svých prostorách, pronajatých k podnikání, uskladňuje pro odběratele materiál. Stejnému odběrateli, německému plátci DPH, prodává výrobky. Vystavuje fa jako neplátce. Odběratel si sám zajišťuje odvod do Německa. Materiál na výrobky dodává odběratel ( jedná se o látku na výrobu látkových sáčků) Jde nám o to, jaké povinnosti vzhledem k DPH dodavateli touto činnosti vzniknou?(prodej služeb, prodej zboží) A vzhledem k tomu, že na výrobu plátěných sáčků dodává veškerý materiál odběratel, zda má dodavatel fakturovat „prodej zboží“ nebo jen práci „prodej služeb“?

Firma s.r.o. plátce DPH koupila závěsnou lampu za 185,12 Eur přes e-shop Kiki-lighting. Následně přišla faktura, kde není uvedena adresa pouze země United Kingdom (UK). Na faktuře není vyčíslena DPH. Lampa byla rozbitá. Po řešení reklamace byla poskytnuta sleva ve výši 70 EUR, tuto částku obdržela firma zpět na bankovní účet. Byl doručen dobropis od společnosti z Číny. Jak správně postupovat z hlediska DPH a celního řízení?

Dodavatel nám fakturuje dodání zboží zařazeného dle celní nomenklatury KN 9027 (přístroje a jejich části pro fyzikální/chemickou analýzu) v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH. Domníváme se, že se nejedná o plnění uvedené v příloze č. 5 ani č. 6 ZDPH a že správně má být plnění fakturováno s DPH 21 %. Prosím o potvrzení: zda je u zboží zařazeného pod KN 9027 použití reverse charge vyloučeno, jaký je správný postup odběratele, pokud dodavatel i přesto fakturuje v režimu přenesené daňové povinnosti, zda je nutné odmítnout daňový doklad a požadovat opravu, případně jak minimalizovat riziko doměření DPH. 

Společnost s r. o., plátce DPH, bude svému zákazníkovi (taky plátce DPH) fakturovat dodání počítačů a monitorů. Celková částka bez DPH bude 180 000 Kč. Je v tomto případě nutné použít režim reverse charge? 

Fyzická osoba, neplátce DPH, má příjmy dle § 7 ZDP a příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. V obou případech příjmů se jedná o pronájmy a tak i když přesahuje obrat k DPH, tak protože má z podnikání i pronájmu pouze příjmy osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, tak přihlášku k registraci k DPH nepodala a plátcem DPH již léta není. V roce 2025 v listopadu ale prodala 2 rodinné domy, které neměla v obchodním majetku, vlastnila je jako RČ. Tyto domy byly vystavěny na pozemcích, které vlastnila víc jak 5 let a zkolaudované byly v druhé polovině roku 2025. Ve smyslu novely DPH od 1.7.2025 je prodej takto nově zkolaudovaných nemovitostí do 23 měsíců od kolaudace nutno zatížit DPH. On ale plátcem DPH v době prodeje těchto nově postavených a zkolaudovaných nemovitostí nebyl. Tedy Jejich prodejem přesáhne FO obrat a musí se registrovat jako plátce DPH ode dne následujícího po překročení obratu (tedy po prodeji obou nemovitostí-podotýkám že obě nemovitosti byly prodané jednou kupní smlouvou v jeden den jednomu kupci). Z prodeje těchto dvou nemovitostí tak DPH nebude odvedeno (souhlasíte?) . Poté v lednu 2026 prodal stavební pozemek na kterém zahájil developer výstavbu nového bytového domu, který vlastnil jako RČ. Protože díky předchozím prodejům z listopadu 2025 se plátcem DPH stal, tak tento lednový prodej stavebního pozemku musí prodat s DPH 21 %? Může v tomto případě použít režim reverse charge dle § 92d ZDPH? Nebo se toto ustanovení o možnosti (povinnosti?) DPH mezi plátci použije jen v případě prodeje zkolaudovaných nemovitostí do 23 měsíců a v případě pozemků nikoliv? 

Společnost s r. o., plátce DPH, je členem servisní sítě poskytované značkou výrobce se sídlem v EU. Odběratelé společnosti platí ročně přímo značce výrobce - plátci v EU - poplatek za servis a provedený servis je pak poskytován zákazníkovi bezplatně a účtován jako služba poskytnutá značce, jelikož ta inkasuje peníze za roční poplatek. Poskytujeme tedy zdanitelné plnění jako službu dle sídla příjemce služby značce do EU, i když je to na majetku odběratele, nebo poskytujeme službu odběrateli a od značky plyne podle vás jen finanční plnění?Když má kupříkladu servis zpoždění a odběratel má nárok od nás na kompenzaci, jde o zdanitelné plnění v tuzemsku a můžeme odběrateli vystavit dobropis ke službě, kterou jsme mu pak vlastně neposkytli? Lze vystavit na odběratele opravný daňový doklad a snížit základ DPH a nárokovat po FÚ vrácení DPH, u kterého nemáme jak uvést, o které číslo původního daňového dokladu se jednalo? Navíc DPH v tuzemsku ani nebylo odvedeno, jelikož odměna za servis se fakturovala plátci do EU bez DPH. 

Obdrželi jsme fakturu od dodavatele, který na faktuře uvádí VAT číslo s předponou GB (UK). Dodavatel uvádí, že po registraci našeho CZ VAT čísla je plnění považováno za B2B a že je správné, aby na fakturách nadále uváděl své GB VAT číslo. Zároveň sděluje, že jejich EU VAT číslo (které bylo použito na starších fakturách) již nemá být nadále aplikováno. Na druhou stranu jsem je upozornil, že vzhledem k tomu, že Spojené království není součástí EU, nelze reverse charge uplatnit pouze na základě GB VAT čísla a že by měl být uveden EU VAT identifikátor dodavatele. Je v tomto případě možné uplatnit režim reverse charge, když dodavatel bude trvat na tom, že tam nechá předponu GB? Jedná o pořízení služby ze třetí země a jaký je správný postup z pohledu DPH, zda je nutné trvat na vystavení opravené faktury s EU VAT číslem dodavatele, nebo zda lze fakturu zpracovat v současné podobě?

Elektromontážní firma, plátce DPH, instaluje na domech 2 typy dobíjecích stanic: 1. Wallboxy, které jsou sice k budově připojeny, ale funkčně s ní nesouvisí a jsou lehce odnímatelné, např. pověšené na stěně a zapojené do zásuvky. Jedná se o dodávku technologie zařazené CZ-CPA 33.20.50 Instalace elektrických zařízení, které podléhají vždy sazbě DPH 21%? 2. Wallboxy funkčně spojené s budovou, které jsou nejčastěji přímo pevně připojeny na elektrický rozvaděč – tyto jsou součástí stavby a spadají pod stavebně montážní práce CZ-CPA 43.21.00 Elektroinstalační práce? Posuzují se buď v režimu přenesené daňové povinnosti dle § 92e ZDP, nebo v případě montáže na rodinný dům pro sociální bydlení ve snížené sazbě DPH jako ostatní stavební práce? Nebo se jedná vždy bez ohledu na způsob instalace o dodávku technologie vždy v sazbě DPH 21%?

Společnost XY je vlastníkem FVE na pronajatém objektu od společnosti AB. Tato společnost AB má uzavřenou smlouvu na odběr elektrické energie (EE) od obchodníka s EE a s ohledem na tuto skutečnost je nutné, aby i na prodej přetoků měla tato společnost AB uzavřenou smlouvu (nelze aby na přetoky uzavřela smlouvu společnost XY). Společnost AB tedy vystavuje daňový doklad na obchodníka s EE režimu přenesení daňové povinnosti. Společnost XY následně vystaví fakturu na společnost AB ve výši fakturovaných přetoků. Můj dotaz zní, jaký režim DPH společnost XY bude aplikovat, zda režim přenosu daňové povinnosti nebo běžný režim? (režim RCH dle §92F, příloha 6, bod 4 je podmíněn dodáním obchodníkovi s EE, což spolčnost AB není)

Společnost A – plátce DPH, jejíž podnikání nesouvisí s výstavbou ani realitní činností, postavila nemovitost – RD, kterou původně zamýšlela jako sídlo společnosti, ale nyní se rozhodla pro prodej. V 5/2025 RD zkolaudovala a nyní tuto nemovitost nabízí k prodeji. Při výstavbě si uplatňovala DPH z materiálu a prací na nemovitosti. O nemovitost má zájem společnost B, která je také plátcem DPH. Společnost A by při prodeji uplatnila přenesenou daňovou povinnost (se souhlasem společnosti B). Je postup společnosti A v pořádku – Odvod DPH, případně přenesená DPH při prodeji plátci do 2 let od kolaudace? Pokud by společnost B při následném prodeji této nemovitosti již neměla povinnost odvést DPH z prodeje, jak by se řešilo DPH, které si uplatnila na vstupu? Respektive na vstupu byla přenesená daňová povinnost, jaké by z toho vyplývaly povinnosti pro společnost B?

Sběrné suroviny vyúčtovali likvidaci odpadů s DPH, objemný odpad, obaly se zbytky nebezpečných látek a odpadní barvy a laky, jedná se o odpady v přenesené DPH?

Společnost, plátce DPH, vyvinula vlastní aplikaci, na kterou prodává online licence časově omezené 1 až 3 roky v tuzemsku, do EU i do trřetích zemí. Většinou se jedná o prodej plátcům DPH, ale občas si licenci zakoupí i neplátce DPH. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv službu. Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají společnosti při prodeji do EU a do třetích zemí?

Jedná se o opravu plynového kotle - diagnostika a kalibrace. Bude se tato služba účtovat s DPH nebo v režimu přenesení?

Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?

Přenos daňové povinnosti mezi tuzemskými plátci je upraven zákonem o DPH a nařízením vlády č. 361/2014 Sb. Týká se různých plnění, včetně dodání zlata, zprostředkovatelských služeb, druhotných surovin, stavebních prací, obilovin, kovů, mobilních telefonů, integrovaných obvodů, videoherních konzolí, elektřiny a plynu.

Právnická osoba, plátce DPH, prodává již odepsaný pracovní stroj, který byl součástí obchodního majetku firmy. Odběratel je osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě EU. Jedná se v tomto případě o „dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 zákona o DPH“? Jaké jsou povinnosti prodávajícího? Je potřeba mít nějaká potvrzení o převzetí stroje v cílové zemi? Jaký je rozdíl, pokud je prodej realizován s dopravou nebo bez dopravy, kdy si kupující odveze stroj sám? V souhrnném hlášení se použije kód „0 – dodání zboží“? Jaké další doklady je vhodné mít pro případnou kontrolu?

OSVČ, plátce DPH, provozuje ubytovací služby v ČR. V jakém režimu DPH bude vystavena faktura hostovi - plátci EU za ubytování – reverse charge, nebo česká DPH 12%? Do jakých řádků daňového přiznání se uskutečněné plnění promítne?

Klient pořídil ojetý vůz v Itálii v režimu – Povaha transakce: N5 (režim ziskové přirážky/DPH není uvedena na faktuře). Budeme postupovat dle speciálního režimu, který je pro tuzemská plnění náplní zejména ustanovení § 13 odst. 3 písm. b), resp. § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle nichž zde dochází ke dvěma fiktivně samostatným – nicméně samozřejmě věcně vzájemně závislým zdanitelným plněním, a to: 1. Dodání zboží komitentem (prodávajícím) komisionáři a 2. Dodání zboží komisionářem třetí osobě (kupujícímu) nebo ve vztahu k pořízení z JČS v klasickém reverse charge?