Režim přenesení daňové povinnosti

Naše firma (A) přijala fakturu na přenesenou daňovou povinnost, od české firmy (B), plátce DPH ve výši 4.700,00 EUR (nákup železa). Firma B uvedla na faktuře kurz 25,31 Kč a základ daně 118.957 Kč Firma A používá kurz dle cnb denní Jaký kurz správně zaúčtovat u přijaté faktury? Dodržet kurz uvedený v přijaté faktuře nebo můžu použít kurz, který používám v účetnictví tj. denní? Pokud bych použila kurz denní, bude rozdíl v základu daně v Kontrolním hlášení uvedeném firmou A a firmou B?
Vydáno: 13. 12. 2021
  • Článek
Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Poměrně častou transakcí v praxi jsou právě nákupy z jiných členských států Evropské unie (dále jen „EU“), kde je legislativa daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) harmonizována předpisy EU. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, protože u těchto plnění platí ve většině případu mechanismus přenesení místa plnění a tím i povinnosti přiznat daň k příjemci plnění (tzv. reverse charge), kdy dodavatel účtuje dané plnění bez DPH a odběratel je povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Tyto transakce se také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy z EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.
Vydáno: 16. 03. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. července 2020 ve věci C-231/19 Blackrock Investment Management (UK)
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. července 2020 ve věci C-835/18 Terracult
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
Společnost s ručením omezeným (start-up, plátce DPH) vyvinula software (organizace výroby), který pronajímá výrobním podnikům. Vzhledem k možné rozšířené nabídce do zahraničí, lze očekávat, že bude mít možnost pronajímat svůj software i v zahraničí (subscription na měsíční bázi). 1.Situace Základní sestava softwaru bude nabízena formou softwaru, který si implementuje sám zákazník (po objednání, bude možné stáhnout z internetu). České s. r. o. bude účtovat za užívání tohoto softwaru měsíční nájem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). České s. r. o. bude poskytovat podporu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Jak rozlišit nájem softwaru, který je po uzavření smlouvy ke stažení z internetu (něco jako krabicový software, který je umístěn na počítači odběratele) a nájem u samostatně vyvíjeného softwaru dle požadavku zákazníka, a to jednorázově (jednorázová fakturace) nebo formou měsíčního nájmu. Kdy se již jedná o licenční poplatky (nájem) podléhající např. zdanění v zemi aplikace softwaru? Technická podpora tzv. SLA = jde o službu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). 2. Situace Dtto s tím, že k tomuto univerzálnímu softwaru si odběratel objedná další úpravy dle vlastní specifikace (programování na zakázku). Půjde o jednorázovou fakturaci, práce proběhnou v ČR, implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Bez nároku na účtování dalšího nájmu z rozšířeného softwaru. Nájem zůstává původní ze základní sady. 3. Situace Software, přizpůsobený potřebám odběratele, bude implementovat české s. r. o. – software na objednávku bude vyvíjen v ČR – fakturován jednorázově dle smlouvy s odběratelem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge) – následně dle smlouvy měsíčním nájmem v členění (nájem + SLA podpora v rozsahu ze smlouvy)a)Fakturovaný vývoj softwaru a fakturovaný měsíční nájem jsou licenční poplatky, kdy odběratel dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění odvede v zemi odběratele srážkovou daň, o kterou platbu do ČR sníží, následně odběratel předloží potvrzení o zaplacení srážkové daně. Odvod srážkové daně bude započítán v daňovém přiznání Českého s. r. o.b)Implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge).c)Implementace v místě odběratele mimo ČR – daň z příjmu v ČR, pokud implementace nepřesáhne 185 dní v roce (fyzická přítomnost v zemi odběratele, DPH reverse charge).d)Implementace v místě odběratele mimo ČR – vznik daňové stálé provozovny v zemi odběratele, pokud implementace (fyzická přítomnost technika) přesáhne 185 dní v roce, zdaněno v rámci zdanění daňové stálé provozovny v zemi odběratele vč. povinností k DPH, pokud vznikne. V české s. r. o. bude dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem zahrnut (vč. zohlednění zaplacené daně v zahraničí) do daňového přiznání v ČR. Pro situace 1 až 3 rozlišit: – státy EU – třetí země
Vydáno: 10. 12. 2020
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 2. 7. 2020, ve věci C-835/18, ECLI:EU:C:2020:520
Vydáno: 18. 11. 2020
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 4. 2019, ve věci C-691/17, ECLI:EU:C:2019:327
Vydáno: 18. 11. 2020
  • Článek
TJ Sokol, plátce DPH, si nechal postavit hřiště na volejbal. Dodavatel je plátce DPH. Musí být faktura vystavena v přenesené daňové povinnosti s tím, že Sokol pak odvede daň, ale neuplatní si nárok na odpočet (nebude z toho mít příjmy, je to jen pro potřeby členů)? Nebo může být faktura rovnou vystavena s daní s tím, že Sokol prohlásí, že to má pro neekonomickou činnost?
Vydáno: 30. 10. 2020
  • Článek
Dnešní soudnička nepotěší žádného plátce DPH, resp. jeho interního či externího daňového poradce. Finanční správě a posléze ani soudům nestačil pro uznání nároku na odpočet z nákupů zboží daňový doklad existujícího plátce, výpověď dodavatele o uskutečněném plnění ani návaznost na zdanitelný prodej zboží. Důvodem byla řada „drobných“ pochybností o nákupech, které – což je nejpodstatnější – plátce neodstranil, byť byl zastoupen dlouholetým daňovým poradcem. Nejčastějším důvodem neuznání odpočtu daně sice v praxi stále zůstává vědomé nebo jen nedbalé zapojení do daňového podvodu, ovšem nepříjemně sílí tzv. důkazní nouze. Hlavní poselství, které by si měl čtenář odnést je, že není radno podcenit kvalitu ani obsah odvolání a soudních podání.
Vydáno: 07. 10. 2020
  • Článek
V minulém příspěvku jsme se věnovali problematice „spojených osob“ v daních z příjmů, ovšem „spojené osoby“ nejsou jen doménou daní z příjmů, ale setkáme se s nimi rovněž na poli daně z přidané hodnoty (dále také jen „DPH“). V DPH nejde o stěžejní téma provázející každý obchodní případ sjednaný třeba mezi mateřskou a její dceřinou společností, proto i odborná veřejnost často tápe. „Spojené osoby“ promlouvají do DPH konkrétně ve třech případech. Nejvýznamněji pokud cena sjednaná neodpovídá ceně obvyklé, na rozdíl od daní z příjmů je pro účely DPH rozsah tohoto daňového testu podstatně užší. Nemilým překvapením dále může být, že věřitel nemůže opravit základ daně, a tak snížit svou DPH na výstupu z neuhrazené tzv. nedobytné pohledávky za „spojenou osobou“. A do třetice – a to i co do významnosti v běžné praxi – najdeme „spojené osoby“ v DPH v problematice tzv. skupiny, která může být jedním (souhrnným) plátcem této daně, a to nejen usnadní administrativu, ale může přinést i vyšší odpočet DPH.
Vydáno: 10. 09. 2020
  • Článek
Přijali jsme fakturu za výrobu příčkového a stropního panelu (panel ze dřeva). Faktura je od plátce DPH, příjemce je také plátce DPH. Mají fakturovat v přenesené daňové povinnosti?
Vydáno: 06. 08. 2020
  • Článek
Obdrželi jsme fakturu z Polska. Jedná se o nákup koženky (drobný spotřební materiál pro firmu). Uvedli jsme svoji DIČ dodavateli. Na faktuře je vyčíslena částka za zboží bez DPH a DPH 0 %. Dle mého názoru se jedná o reverse charge. Je to tak? Na faktuře doměřím tedy DPH 21 %? Nevadí, že faktura z Polska je v českých korunách, a nikoliv v jejich měně?
Vydáno: 01. 07. 2020
  • Článek
Plátce daně z přidané hodnoty si chce nechat na vlastní nemovitosti (na fasádě) vyobrazit logo své firmy. Bude u tohoto plnění uplatněn standardní (běžný) režim, nebo režim přenesení ve smyslu § 92e zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “)? Patří plnění svým charakterem do kódu 73.11 (reklamní služby) nebo 43 (specializované stavební práce) klasifikace, produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. 1. 2015?
Vydáno: 28. 12. 2019
  • Článek
Firma, plátce DPH, má pro podnikání pronajatý rodinný dům. Práce, opravy, rekonstrukce provádí na své náklady. Má dodavatel těchto prací vystavit fakturu v režimu přenesené povinnosti? Vystavil totiž s DPH 15 % s tím, že se jedná o práce na rodinném domě dle katastru nemovitostí.
Vydáno: 25. 11. 2019
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. května 2019 ve věci C-224/18 Budimex
Vydáno: 21. 10. 2019
V aktuálních příspěvcích se věnujeme opravám chyb v přiznání k DPH, účtování hmotných movitých věcí, odpisování a daňovému režimu zápůjček mezi s. r. o. a společníky. Nechybí ani komentovaný judikát SDEU a můžete se také otestovat, zda dokážete vybavit fakturu správným popiskem v anglickém jazyce.
Vydáno: 19. 08. 2019
  • Článek
V současné době mám problém, se kterým se nevím rady a žádný z oslovených účetních, nebo daňových poradců mi nedokáže poradit. Jedná se o nové opatření v oblasti DPH ve sdružení platné od 1. 1. 2019. Jsme sdružení otec a syn, vedeme daňovou evidenci, oba jsme plátci DPH, čtvrtletní zdaňovací období, paušální daně. Syn vede evidenci ve sdružení a má na otce rozdělovat DPH dle dohodnutého poměru 60 : 40 %. Rozdělení vydaných a přijatých daňových dokladů je vcelku jasné a není v tom problém. Potíž je s režimem přenesené daňové povinnosti jako dodavatele služeb – stavební činnost.
Vydáno: 08. 07. 2019
  • Článek
Zvláštní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění je v České republice uplatňován od 1. 4. 2011 podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a spočívá v přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných zdanitelných plnění v tuzemsku na příjemce tohoto plnění, který je plátcem daně.
Vydáno: 11. 01. 2019
  • Článek
Dodavatel i odběratel jsou plátci DPH. Dodavatelem byl odběrateli v roce 2014 vystaven daňový doklad na stavební práce (přenesená daňová povinnost), který nerespektoval ústně dohodnuté cenové vyrovnání. Odběratel rozporoval správnost ceny na daňovém dokladu, dodavatel mu nevyhověl. Odběratel doklad nezaúčtoval ani neuvedl do přiznání DPH. Na základě následného soudního jednání došlo koncem roku 2017 k uzavření dohody o narovnání s tím, že dohodnutá částka je včetně DPH 21 % (viz příloha). Odběratel celou částku zaplatil a požadoval po dodavateli daňový doklad, aby mohl uplatnit odpočet DPH. Ten mu sdělil, že nemůže již opravný daňový doklad vystavit, protože byla překročena tříletá lhůta pro možnost provedení opravy původního dokladu. Má snížení původní ceny na základě dohody o narovnání vliv na DPH? Z průběhu soudního jednání vyplývá, že dohodnutá částka narovnání byla nešťastně zvýšena o částku DPH. Jedná se ale o plnění s přenesenou daňovou povinností. Znamená to, že při kladné odpovědi na výše uvedenou otázku by měla být částka ve výši DPH dodavatelem vrácena a odběratel by měl uplatnit ve svém daňovém přiznání režim přenesené daňové povinnosti? Při záporné odpovědi na danou otázku by měla být dodavatelem pouze vrácena částka DPH?
Vydáno: 04. 12. 2018
  • Článek
Zpracovávám účetnictví pro firmu A, která uzavřela smlouvu s českou společností B na dodávku a montáž výtopny na Slovensku. Česká společnost B je generálním dodavatelem slovenského klienta. Jde tedy o subdodávku. V jakém režimu bude probíhat fakturace společnosti A vůči společnosti B, přesněji, zda bude mezi českými společnostmi uplatněna přenesená daňová povinnost nebo rozhoduje montáž v jiném členském státě dle § 7 zákona o DPH , řídící se slovenskými zákony?
Vydáno: 04. 12. 2018
+ Zobrazit dalších 20