Režim přenesení daňové povinnosti

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, plánuje zakoupit dostihového koně za účelem pozdějšího prodeje od italské společnosti, plátce DPH, která má stáj s koňmi v Belgii. Dovoz koně z Belgie do ČR zajistí italská společnost. Jedná se v tomto případě o dovoz zboží dle §16 zákona o DPH a bude uplatněn reverse charge?

Jak je to s DPH u nezaplacených závazků po 6 měsících u reverse charge? 

Hlavním důvodem i zásadou unijní směrnice o DPH je neutralita daně a rovné podmínky hospodářské soutěže. Ale tak tomu do konce roku 2024 rozhodně nebylo u nejpočetnější skupiny podnikatelů – malých firem neregistrovaných k DPH. Pokud dodaly zboží či poskytly službu v členském státě usazení (sídla), nepodléhala dani, ale když totéž učinily v jiném státě EU, pak zpravidla bylo nutno přiznat místní DPH. Což tedy rozhodně nejsou rovné podmínky ani neutrální daň, to ale skončí. Od roku 2025 platí v celé EU zvláštní režim pro malé podniky, který naplňuje proklamaci unijní směrnice a srovnává pravidla hry na DPH i pro „malé“ aktéry v tuzemsku a jinde v EU.

Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?

Jak je to vystavováním daňových dokladů k přijatým platbám podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v režimu přenesené daňové povinnosti? Tuto oblast upravuje § 92a odst. 7, který odkazuje na § 37a odst. 1 a dále na související ustanovení zákona. Chápeme, že pokud je plátce v režimu přenesené daňové povinnosti a uplatňuje 100% nárok na odpočet DPH, je výsledná daňová povinnost nulová. V takovém případě poskytovatel služby daňový doklad k přijaté platbě nevystavuje a daň se vykáže v přiznání k DPH až s datem uskutečnění zdanitelného plnění dle finální faktury. Nejsme si však jisti, jak postupovat v situaci, kdy je příjemce zdanitelného plnění (plátce DPH) v režimu přenesené daňové povinnosti, ale uplatňuje nárok na odpočet pouze v poměrné výši podle koeficientu. V takovém případě mu vzniká daňová povinnost. Je tedy nutné, aby si v této situaci příjemce vyžádal vystavení daňového dokladu k přijaté zálohové platbě v režimu PDP, pokud lze očekávat, že finální faktura nebude vystavena do 15 dnů od přijetí platby? A má tedy v takovém případě povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty s DUZP odpovídajícím datu přijetí platby? 

Jaký je správný postup v oblasti klasifikace činností a související aplikace režimu přenesené daňové povinnosti (RCH)? 1. Pokud je hlavní činností podnikatelského subjektu instalace fotovoltaických elektráren, chápu správně, že tato činnost spadá pod činnost elektroinstalačních prací (kód 43 dle CZ-CPA), a pokud jsou splněny zákonné podmínky, podléhá tedy režimu přenesené daňové povinnosti? 2. Pokud je součástí zakázky také připojení na bojler nebo jiný související zásah do vodoinstalace a na tuto část bude najat externí specialista (vodoinstalatér), rozumím správně tomu, že i jeho práce, za splnění podmínek, spadá do režimu přenesené daňové povinnosti? V takovém případě se sazba taktéž určuje dle typu nemovitosti konečného zákazníka? 

Firma, s.r.o, plátce DPH vykonává montážní práce, kde má zdanitelné plnění. Zároveň vlastní bytový dům, kde byty pronajímá občanům. Tyto nájmy jsou osvobozeny a v přiznání k DPH uváděny na ř. 50. Pokud této firmě vystaví fakturu za stavební práce jiná společnost, tak je automaticky v režimu přenesení. Pokud se však tyto stavební práce týkají výhradně bytového domu, kde si nemůže nárokovat DPH, jak se provádí doměření DPH? Dám jen na ř. 10 v DP a nedám na ř. 43? Bude to hlásit nesoulad. Nebo mi vystaví firma fakturu s běžným DPH (nikoliv přenesení) a já si ho neuplatním?

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme platnou licenci. Dodavatele energie i plynu jsou povinni použít režim přenesení daňové povinnosti při fakturaci dodání plynu a elektřiny na nás, jako odběratele. Jaký režim DPH na nás musí uplatnit dodavatel, s kterým máme uzavřenou smlouvu o pronájmu např. kancelářských prostor. Dodavatel fakturuje nájemné a pak vyúčtuje služby s nájmem spojeny, tedy i přesnou výši spotřebované elektrické energie v pronajímaných prostorech.

Poskytuji služby čištění, servisu a oživení běžných (neprůmyslových) klimatizací, které jsou pevně zabudované v budovách (např. kanceláře, byty, školy apod.). Jsem plátce DPH a odběratel je rovněž plátce DPH v ČR (používá pro ekonomickou činnost). Pokud provádím instalaci klimatizace, tak režim přenesení používáme. Ve kterých konkrétních případech se na tyto práce vztahuje režim přenesené daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH a na které nikoliv – konkrétně u oprav, servisu, čištění, výměny filtru, oživení zařízení, diagnostika chyby. Můžete prosím rozlišit, pro které typy těchto činností má být fakturováno v režimu PDP a pro které nikoliv?

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila fakturu za dodávku vodoměrů do kanceláří a jejich montáž. S. r. o. má pronajaté obchodní prostory a ty dále podnajímá plátcům DPH pro jejich ekonomickou činnost. Podnájmy fakturuje s DPH. Nyní s. r. o. obdržela fakturu za nákup a instalaci vodoměrů do jednotlivých kanceláří. Na faktuře je uvedeno DPH. Neměl nákup a montáž vodoměrů podléhat přenosu daňové povinnosti?

Je uzavřena smlouva o dílo, dodávka díla horizontální větrná turbína – projektová dokumentace, stavební povolení, regulátory energie, stožár, kabeláž, trasování, příslušenství, montáž, revize, oživení. Místo plnění ČR, na pozemku odběratele, dodavatel i odběratel jsou plátci DPH. Použijeme režim přenesení daňové povinnosti?

DUZP u faktury přijaté je 31. 3. 2025, datum vystavení je 14. 4. 2025, závazek tedy došel až v 4/2025, DPH mám tedy přiznat v 3/2025 nebo až 4/2025, a jak je to u režimu PDP?

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Německá společnost, plátce DPH, organizuje firemní akci v Česku pro českou společnost, plátce DPH. Jak by měla německá společnost vystavit fakturu, co se týče DPH?

Dle informace GFŘ patří opravy automatických dveří do režimu PDP. V režimu PDP fakturujeme i výměny motorů automatických dveří a vratové techniky (motory vždy měníme, nikdy neopravujeme). Při výměně motoru musí dojít k následnému seřízení dveří (radary, načtení dráhy dveří apod.). Je to takto správně? Není nám jasné, co je myšleno „samostatnou opravou elektromotoru“, která není stavební prací. Je tím myšleno např. převinutí motoru, výměna ložisek apod? 

Česká s. r. o., plátce DPH, zprostředkovává nákup nemovitosti na Slovensku pro českého občana. Nemovitost se nachází na Slovensku. Fakturu za zprostředkování (provizi) vystavuje na slovenského plátce DPH, který tuto nemovitost prodává. Vystavujeme fakturu bez české DPH?

Tuzemská společnost-odběratel pořizuje materiál (zboží) od dodavatele z EU (Německa). Obě společnosti jsou plátci DPH. Dodavatel vystavil fakturu s datem 27. 08. 2025, odběratel materiál přijal ve firmě dne 1. 9. 2025. Do kterého období má odběratel povinnost vykázat v řádku 3 DAP? 

V lednu 2025 máme zaevidovanou fakturu s přenesenou daňovou povinností. Tato faktura nebude do konce září 2025 zaplacena. Musí se také u této faktury řešit DPH – odpočet dle § 74b odst. 3 zákona o DPH?

Naše firma provede stavební úpravy pro nájemníka. Pro naší firmu tyto stavební práce budou v režimu přenesené daňové povinnosti. S nájemníkem uzavřena smlouva o částečné přefakturaci nákladů na tuto rekonstrukci. Nájemník je neplátce DPH, jak vystavit fakturu nájemníkovi ? včetně DPH?