Režim přenesení daňové povinnosti

Plátce DPH provádí dodávku, montáž, instalaci tepelného čerpadla a klimatizace pro jiného plátce DPH, v jeho výrobním objektu (kanceláře). Součástí dodávky prací jsou různé bourací práce, zdící práce, upevňování komponentů do stavebního objektu. Jde tedy o stavebně montážní práce s přenosem daňové povinnosti dle § 92e zákona o DPH , kdy se uplatní režim PDP na celé plnění nebo je nutné vyčlenit tepelné čerpadlo a klimatizaci a tyto součásti akce zdanit v běžném režimu?            
Vydáno: 23. 01. 2023
Máme klienta plátce DPH, u kterého se daňové doklady tváří, že nakupuje od jiného subjektu zboží v přenesené daňové povinnosti dle přílohy 5 k zákonu. Faktura od tohoto subjektu je vystavena jako od plátce včetně DIČ i informace o přenesené daňové povinnosti. Problém je, že subjekt není plátce a i přes upozornění toto neřeší a klient od něj nakupuje stále i přes naše upozornění. Na jeho pokyn máme účtovat jako by jeho dodavatel plátce byl, čili přiznáváme DPH v přenesené povinnosti a nárokujeme zpět odpočet, takže daňová povinnost je nulová. Otázka je, zda je to takto z klientova pohledu v pořádku nebo je zde nějaké riziko pokuty, případně doměření DPH, kdyby správce daně rozporoval nárok na odpočet z takto vyměřené přenesené daňové povinnosti?
Vydáno: 03. 01. 2023
Lze učinit mezi plátci DPH dohodu a fakturovat plnění v režimu PDP? Příjemce použije plnění pro svoji ekonomickou činnost, ale plnění nespadá přímo do vyjmenovaných kategorií pro použití režimu PDP.
Vydáno: 01. 12. 2022
Podnikatel OSVČ provozuje autodopravu v České republice i v Německu, je plátcem DPH u nás i v Německu. Nakupuje pohonné hmoty pro své nákladní vozy, některé jezdí v Čechách a některé v Německu. Přijde jedna faktura, kde uplatníme celé DPH. Náklady, které patří německým vozům si proplatí. Stejně tak postupuje i při opravách a údržbách vozů. Někdy je třeba vozy opravit v Čechách, dostane od dodavatele fakturu v CZK a s českým DPH, ale týká se také vozů, které jezdí v Německu. Tak si také ty německé náklady proplatí. Při zaúčtování těchto českých faktur uplatňujeme české DPH, nemělo by se při přeúčtování do Německa, i když je to stejná OSVČ, řešit také DPH? A jakým způsobem? Máme uplatňovat z českých faktur pouze tu část DPH, která se týká vozů jezdících v Čechách. Nebo můžeme uplatnit celé DPH a poté dát do přefakturace reverse charge?
Vydáno: 28. 11. 2022
Budeme pokládat podlahu v ateliéru pro neplátce DPH. Jakou máme dát sazbu DPH? 
Vydáno: 24. 11. 2022
Obdrželi jsme fakturu od firmy z UK, která pořádá webinář (živý vstup, ne záznam) pro různé právnické i fyzické osoby z různých zemí. Fakturu nám poslali s DPH. My jsme firma tuzemská povinná k dani v ČR. Jaká jsou pravidla pro vyčíslení DPH za webinář / online kurz / webinář ze záznamu?
Vydáno: 24. 10. 2022
OSVČ podniká ve stavebnictví (neplátce DPH) fakturuje s.r.o. (plátce DPH). OSVČ překročila obrat a musí se zpětně registrovat k DPH. Stavební práce podléhají PDP. Takže po registraci k DPH vystaví opravné daňové doklady k již vystaveným dokladům, kdy jediná změna bude označení přenesené daňové povinnosti?
Vydáno: 03. 10. 2022
Je v pořádku, když česká mateřská společnost, 100% vlastník, fakturuje každý měsíc své slovenské dceřiné společnosti (obě dvě s. r. o., plátci DPH) služby související se zpracováním smluv, které pro slovenskou dceru zpracovala česká matka? Slovenské s .r. o. uzavírá každý měsíc kupní smlouvy na nákup a prodej zboží, které fakturuje, avšak veškerou agendu s tím spojenou a následnou komunikaci se zákazníkem zpracovávají zaměstnanci české mateřské společnosti. Slovenská dceřiná společnost zaměstnává pouze obchodního manažera, který kontrakty získává. Společnosti se mezi sebou dohodly, že 50% částka z celkové provize, která u smluv vznikne, bude každý měsíc přefakturována českou mateřskou společností s textem: fakturujeme vám za poskytnutí služeb souvisejících se zpracováním a správou kupních smluv uzavřených v měsíci .... Je takováto fakturace mezi společnostmi v pořádku? Na jaký výnosový účet české s. r. o. by bylo nejvhodnější služby zaúčtovat? A z pohledu DHP se jedná o přenesení daňové povinnosti za poskytnuté služby mezi státy EU?
Vydáno: 03. 10. 2022
Dobrý den, ráda bych navázala na zodpovězenou otázku, kterou uvádím pro srozumitelnost níže, v níž se řeší fakturace za dodání výrobků z kovů v režimu PDP a fakturace za dodávku služeb na kovových dílech bez PDP, tj. s vyčíslením DPH. Prosím o Váš názor na situaci, kdy firma na základě zadání od svého odběratele provádí službu kompletace kovových dílů, tj. materiálu, který dodává sám zákazník, ale zároveň přidá ze svého skladu část kovového dílu, který zákazník nedodal, a ten do finálního výrobku zapracuje (jedná se o další kovový díl, plnohodnotný materiál, nikoli drobný spojovací materiál). Jak by měla vypadat finální fakturace? Domníváme se správně, že jakmile dodavatel dodá na kompletovaného dílu nějaký svůj díl materiálu, není možné plnění již považovat za službu, ale fakturuje se jako dodání výrobku v režimu PDP (v případě pochybností se zatříděním pak s možností využít § 92a odst. 7 zákona o DPH)? Nebo je stále možné fakturovat jako službu kompletace dílů s ohledem na podíl materiálu od zákazníka a službu na zakázku s 21 % DPH? Děkuji za odpověď. Plné znění původní otázky Firma dělá práce na kovech, její činností (např. řezáním) vznikají různé kovové výrobky a úpravy - standardně za kovy nad 100 tis. Kč fakturuje s přenesenou daňovou povinností a kódem 13 do kontrolního hlášení. Nyní fakturuje za plnění, které se zdá být výrobkem, ale veškerý materiál dodal přímo zákazník. Tzn. firma nyní fakturuje pouze za práce na cizím kovu ( dělá např. řezání a úpravy). Na toto plnění se již přenesená daňová povinnost nevztahuje, je to tak? Odpověď Ing. Lukáš Taragel z 21.9.2022: V příloze č. 6 ZDPH je uveden seznam dodání zboží nebo poskytnutí služeb, při nichž se použije režim přenesení daňové povinnosti, stanoví-li tak vláda nařízením. Dle nařízení vlády č. 361/2014 Sb. podléhá režimu přenesení daňové povinnosti také dodání kovů, pokud celková částka základu daně překračuje částku 100.000 Kč. Souhlasím tedy, že při dodání kovů nad tuto částku se uplatní režim přenesení daňové povinnosti. V uvedeném případě však rozumím, že se nejedná o dodání (prodej) kovů, ale dojde k poskytnutí služby na kovech (řezání, úpravy). Dle mého názoru toto nepodléhá režimu přenesení daňové povinnosti, ale jedná se o „běžné“ plnění.
Vydáno: 26. 09. 2022
Stavební firma fakturuje stavební práce dle smlouvy o dílo v přenesené daňové povinnosti. Součástí dodávky je i nezabudovaný interiér. Fakturace nezabudovaného interiéru může fakturovat v přenesené daňové povinnosti jako vedlejší plnění k plnění hlavnímu nebo se tento nezabudovaný interiér musí vyčíslit zvlášť a fakturovat s DPH?
Vydáno: 23. 09. 2022
Firma dělá práce na kovech, její činností (např. řezáním) vznikají různé kovové výrobky a úpravy - standardně za kovy nad 100 tis. Kč fakturuje s přenesenou daňovou povinností a kódem 13 do kontrolního hlášení. Nyní fakturuje za plnění, které se zdá být výrobkem, ale veškerý materiál dodal přímo zákazník. Tzn. firma nyní fakturuje pouze za práce na cizím kovu ( dělá např. řezání a úpravy). Na toto plnění se již přenesená daňová povinnost nevztahuje, je to tak?
Vydáno: 21. 09. 2022
V březnu loňského roku dodala firma zboží odběrateli v režimu přenesení daňového povinnosti z důvodu stavebních prací, které byly součástí. Splatnost této faktury byla ve třech splátkách s tím, že poslední splátku klient zaplatil odběratel o půl roku dříve. Dodavatel za toto předčasné splacení slíbil odběrateli slevu, kterou dohodli tak, že odběratel zaplatil cca o 5 tis. Kč méně z předešlé faktury. Dodavatel na tuto částku vystaví k původnímu daňového dokladu opravný daňový doklad. Dotaz je: bude tento opravný daňový doklad znějící na slevu z ceny zboží z důvodu předčasného zaplacení též v režimu přenesení daňové povinnosti s nevyčísleným DPH jelikož se jedná o opravný doklad k původní faktuře, která v tomto režimu byla ?
Vydáno: 21. 09. 2022
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 30. 6. 2022 ve věci C-146/21 DGRFP Bucureşti
Vydáno: 21. 09. 2022
Fyzická osoba, plátce DPH, pronajímá nemovitost (výrobní hala) plátci DPH. Nemovitost je pronajímána v § 9 zákona o dani z příjmu. Měsíční nájem je fakturován s DPH. FO v této nemovitosti provádí stavební práce. Firma, která montuje schodiště odmítla vystavit fakturu za tyto práce v přenesené daňové povinnosti z důvodu, že se nejedná o podnikatele s IČ. Dle mého názoru má FO, která fakturuje plátci DPH nájem s DPH, nárok na odpočet na vstupu a tím pádem, když se jedná o stavební práce, tak by ji měly být fakturovány v přenesené daňové povinnosti.    
Vydáno: 20. 09. 2022
Český plátce DPH pořídil zboží ze Slovenska. Na Slovensko si pro zboží přijel a dovezl si ho do Česka. Dodavatel zboží poslal fakturu, na které uvádí české DIČ. Faktura je bez daně a je na ní uvedeno, že se jedná o přenesení daňové povinnosti. Je to za železo a cena je 700 tisíc. Nevím, zda se jedná o české přenesení daňové povinnosti RPDP nebo zda mám ten odkaz na přenesení daňové povinnosti brát jako pořízení zboží z JČS a DPH vyměřit jako pořízení zboží z EU a nárokovat si odpočet.
Vydáno: 09. 09. 2022
  • Článek
Máme několik typů sdružení a vzájemně si přefakturováváme podíly jak na nákladech, tak na výnosech. U jednoho typu sdružení veškeré náklady související se stavební zakázkou jdou na nás jako vedoucího účastníka a také co se týká výnosů vystupujeme vůči investorovi jako poskytovatel celého plnění. Jednotliví účastníci sdružení pak fakturují svoje předem stanovené podíly na výnosech na nás. A my přefakturujeme zase jim jejich podíly na nákladech, přičemž u přefakturace uplatníme stejný režim DPH, jak nám fakturovali dodavatelé. Pokud fakturujeme na investora stavební práce s přenesenou daňovou povinností, tak ostatní účastníci sdružení uplatňují stejný režim, tedy na nás fakturují svoje podíly na výnosech také v přenesené daňové povinnosti. Problém nastává u fakturace, kdy na investora fakturujeme stavební práce s DPH, protože je investor nemá pro svoji ekonomickou činnost. V jaké sazbě si mají přeúčtovávat společníci své podíly na výnosech v případě, že faktura na investora je s se sazbou DPH a přitom jedná se o přeúčtovaní stavebních prací patřících do kódu CZ-CPA 41-43? Připomínám, že se nejedná o fakturaci stavebních prací, kterou pro sdružení vykonal jiný společník, jedná se skutečně o přefakturaci podílů na fakturovaných výnosech sdružení. Stavební práce do sdružení tedy provedl jiný dodavatel jako subdodávku a ten nám tyto fakturuje s přenesenou povinností.
Vydáno: 07. 09. 2022
Na základě přijetí prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1832 ze dne 12. října 2021, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „nařízení Komise (EU)“), byla ke dni 1. 1. 2022 provedena aktualizace kombinované nomenklatury vedoucí k úpravám některých jejích kódů s dopadem na uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti při dodání zboží na základě § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).
Vydáno: 11. 08. 2022
Obec prodala pozemky pro stavbu rodinných domů. Z příjmu za prodané pozemky vždy odvedla daň z přidané hodnoty ve výši 21%. Nyní obec realizuje dodavatelskou firmou výstavbu inženýrských sítí (kanalizace, přípojky EN). Bude nám dodavatelská firma vystavovat faktury na provedené práce v režimu přenesené daňové povinnosti? (podle klasifikace se pravděpodobně jedná o práce 42.21.22) Může si obec u přijatých faktur za provedené práce na inženýrských sítí nárokovat daň z přidané hodnoty a to jak v případě režimu přenesené daňové povinnosti nebo případně v běžném režimu DPH? 
Vydáno: 08. 08. 2022
Česká právnická osoba plátce DPH provozuje dobíjecí stanice pro elektromobily. K identifikaci zákazníka jsou používány karty. Svým zákazníkům plánuje umožnit dobíjení v síti zahraničního obchodního partnera v Německu. S tímto partnerem uzavře smlouvu o zajištění (poskytnutní) dobíjecí služby a svým zákazníkům tím umožní dobíjet v síti zahraničního partnera. Za spotřebované kwh el. nergie v Německu bude obchodní partner vystavovat měsíční faktury za dobíjecí službu české právnické osobě dle domluvené sazby v režimu reverse charge a česká právnická osoba bude svým zákazníkům účtovat za dobíjení realizované v zahraničí s naší sazbou DPH 21%. Je uvedený postup z pohledu DPH v pořádku? Pokud ne, jak by se mělo u této služby s ohledem na zahraniční DPH postupovat?
Vydáno: 07. 07. 2022