Režim přenesení daňové povinnosti

Klient pořídil ojetý vůz v Itálii v režimu – Povaha transakce: N5 (režim ziskové přirážky/DPH není uvedena na faktuře). Budeme postupovat dle speciálního režimu, který je pro tuzemská plnění náplní zejména ustanovení § 13 odst. 3 písm. b), resp. § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle nichž zde dochází ke dvěma fiktivně samostatným – nicméně samozřejmě věcně vzájemně závislým zdanitelným plněním, a to: 1. Dodání zboží komitentem (prodávajícím) komisionáři a 2. Dodání zboží komisionářem třetí osobě (kupujícímu) nebo ve vztahu k pořízení z JČS v klasickém reverse charge? 

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Stavební firma si najala jeřáb s obsluhou pouze pro složení zakoupeného materiálu ve svém centrálním skladu, odkud bude dále distribuován na jednotlivé stavby dle potřeby vlastními silami. Obě strany jsou plátci DPH. Patří tato práce do režimu přenesení daňové povinnosti? 

Český plátce (s registrací pouze v ČR) uzavřel smlouvu s českým plátcem (s registrací jak v ČR tak na Slovensku) na poskytnutí služby dle § 10 ZDPH s místem plnění na Slovensku. Ve smlouvě je uvedeno, že pro fakturaci se použije slovenské DIČ a DPH bude v režimu reverse charge. Příjemce služby odvede daň na Slovensku. Příjemce služby má pouze českou adresu a slovenské DIČ. Nyní nastal problém při vystavení faktury. Pokud se snažím vystavit fakturu pro českého plátce s českou adresou a jen se slovenským DIČ, tak se mi nedaří fakturu uložit. Logická kontrola hlásí, že mám uvést slovenskou adresu, ale ta neexistuje. Má systém pravdu a jedná se o chybnou smlouvu, nebo to je správně a mám žádat o opravu SW výrobce systému? Pokud se jedná o chybnou smlouvu, jak DPH odvést správně?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH. Vlastníme nemovitost od roku 2005. Nyní budeme tuto nemovitost prodávat. Je nutné při prodeji oddělit cenu nemovitosti a a) cenu pozemku, na kterém nemovitost stojí (zastavěný pozemek) b) cenu pozemku na kterém je položena zámková dlažba a na katastru nemovitostí je veden jako ostatní plocha? Nebo je možné prodávat vše dohromady - cena nemovitosti včetně těchto pozemků (a+b)? Ptám se na to z důvodu odvodu DPH. U nemovitosti bude pravděpodobně použit režim přenesení daňové povinnosti (bude prodáváno plátci DPH), případně bude nemovitost osvobozená. Musí se ale z výše uvedených pozemků a) a b) odvést DPH ve zvýšené sazbě? Nebo budou od DPH osvobozené? Nebo se mohou prodávat jako součást nemovitosti a bude pro ně platit stejný režim z pohledu DPH jako pro danou nemovitost? 

Dodavatel z Německa nám fakturoval zboží s DPH. Informovali jsme ho, že jsme plátci DPH a chceme opravit fakturu na reverse charge. Dodavatel fakturu opravil, ale konečná částka se nezměnila, celková částka z původní faktury je na opravené faktuře základem daně. Vlastně nám zvedl cenu zboží o 7% (7% byla původně MwSt). Může takto postupovat?

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, plánuje zakoupit dostihového koně za účelem pozdějšího prodeje od italské společnosti, plátce DPH, která má stáj s koňmi v Belgii. Dovoz koně z Belgie do ČR zajistí italská společnost. Jedná se v tomto případě o dovoz zboží dle §16 zákona o DPH a bude uplatněn reverse charge?

Jak je to s DPH u nezaplacených závazků po 6 měsících u reverse charge? 

Hlavním důvodem i zásadou unijní směrnice o DPH je neutralita daně a rovné podmínky hospodářské soutěže. Ale tak tomu do konce roku 2024 rozhodně nebylo u nejpočetnější skupiny podnikatelů – malých firem neregistrovaných k DPH. Pokud dodaly zboží či poskytly službu v členském státě usazení (sídla), nepodléhala dani, ale když totéž učinily v jiném státě EU, pak zpravidla bylo nutno přiznat místní DPH. Což tedy rozhodně nejsou rovné podmínky ani neutrální daň, to ale skončí. Od roku 2025 platí v celé EU zvláštní režim pro malé podniky, který naplňuje proklamaci unijní směrnice a srovnává pravidla hry na DPH i pro „malé“ aktéry v tuzemsku a jinde v EU.

Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?

Jak je to vystavováním daňových dokladů k přijatým platbám podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v režimu přenesené daňové povinnosti? Tuto oblast upravuje § 92a odst. 7, který odkazuje na § 37a odst. 1 a dále na související ustanovení zákona. Chápeme, že pokud je plátce v režimu přenesené daňové povinnosti a uplatňuje 100% nárok na odpočet DPH, je výsledná daňová povinnost nulová. V takovém případě poskytovatel služby daňový doklad k přijaté platbě nevystavuje a daň se vykáže v přiznání k DPH až s datem uskutečnění zdanitelného plnění dle finální faktury. Nejsme si však jisti, jak postupovat v situaci, kdy je příjemce zdanitelného plnění (plátce DPH) v režimu přenesené daňové povinnosti, ale uplatňuje nárok na odpočet pouze v poměrné výši podle koeficientu. V takovém případě mu vzniká daňová povinnost. Je tedy nutné, aby si v této situaci příjemce vyžádal vystavení daňového dokladu k přijaté zálohové platbě v režimu PDP, pokud lze očekávat, že finální faktura nebude vystavena do 15 dnů od přijetí platby? A má tedy v takovém případě povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty s DUZP odpovídajícím datu přijetí platby? 

Jaký je správný postup v oblasti klasifikace činností a související aplikace režimu přenesené daňové povinnosti (RCH)? 1. Pokud je hlavní činností podnikatelského subjektu instalace fotovoltaických elektráren, chápu správně, že tato činnost spadá pod činnost elektroinstalačních prací (kód 43 dle CZ-CPA), a pokud jsou splněny zákonné podmínky, podléhá tedy režimu přenesené daňové povinnosti? 2. Pokud je součástí zakázky také připojení na bojler nebo jiný související zásah do vodoinstalace a na tuto část bude najat externí specialista (vodoinstalatér), rozumím správně tomu, že i jeho práce, za splnění podmínek, spadá do režimu přenesené daňové povinnosti? V takovém případě se sazba taktéž určuje dle typu nemovitosti konečného zákazníka? 

Firma, s.r.o, plátce DPH vykonává montážní práce, kde má zdanitelné plnění. Zároveň vlastní bytový dům, kde byty pronajímá občanům. Tyto nájmy jsou osvobozeny a v přiznání k DPH uváděny na ř. 50. Pokud této firmě vystaví fakturu za stavební práce jiná společnost, tak je automaticky v režimu přenesení. Pokud se však tyto stavební práce týkají výhradně bytového domu, kde si nemůže nárokovat DPH, jak se provádí doměření DPH? Dám jen na ř. 10 v DP a nedám na ř. 43? Bude to hlásit nesoulad. Nebo mi vystaví firma fakturu s běžným DPH (nikoliv přenesení) a já si ho neuplatním?

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme platnou licenci. Dodavatele energie i plynu jsou povinni použít režim přenesení daňové povinnosti při fakturaci dodání plynu a elektřiny na nás, jako odběratele. Jaký režim DPH na nás musí uplatnit dodavatel, s kterým máme uzavřenou smlouvu o pronájmu např. kancelářských prostor. Dodavatel fakturuje nájemné a pak vyúčtuje služby s nájmem spojeny, tedy i přesnou výši spotřebované elektrické energie v pronajímaných prostorech.

Poskytuji služby čištění, servisu a oživení běžných (neprůmyslových) klimatizací, které jsou pevně zabudované v budovách (např. kanceláře, byty, školy apod.). Jsem plátce DPH a odběratel je rovněž plátce DPH v ČR (používá pro ekonomickou činnost). Pokud provádím instalaci klimatizace, tak režim přenesení používáme. Ve kterých konkrétních případech se na tyto práce vztahuje režim přenesené daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH a na které nikoliv – konkrétně u oprav, servisu, čištění, výměny filtru, oživení zařízení, diagnostika chyby. Můžete prosím rozlišit, pro které typy těchto činností má být fakturováno v režimu PDP a pro které nikoliv?

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila fakturu za dodávku vodoměrů do kanceláří a jejich montáž. S. r. o. má pronajaté obchodní prostory a ty dále podnajímá plátcům DPH pro jejich ekonomickou činnost. Podnájmy fakturuje s DPH. Nyní s. r. o. obdržela fakturu za nákup a instalaci vodoměrů do jednotlivých kanceláří. Na faktuře je uvedeno DPH. Neměl nákup a montáž vodoměrů podléhat přenosu daňové povinnosti?

Je uzavřena smlouva o dílo, dodávka díla horizontální větrná turbína – projektová dokumentace, stavební povolení, regulátory energie, stožár, kabeláž, trasování, příslušenství, montáž, revize, oživení. Místo plnění ČR, na pozemku odběratele, dodavatel i odběratel jsou plátci DPH. Použijeme režim přenesení daňové povinnosti?

DUZP u faktury přijaté je 31. 3. 2025, datum vystavení je 14. 4. 2025, závazek tedy došel až v 4/2025, DPH mám tedy přiznat v 3/2025 nebo až 4/2025, a jak je to u režimu PDP?

Německá společnost, plátce DPH, organizuje firemní akci v Česku pro českou společnost, plátce DPH. Jak by měla německá společnost vystavit fakturu, co se týče DPH?