Daň z nemovitých věcí
- Článek
Zdanění příjmů z prodeje nemovitých věcí je jednou z nepříjemných otázek, kterou se musí zabývat leckterý prodejce. Zákon v tomto ohledu již od roku 2021 stanoví poměrně přísný desetiletý časový test, před jehož uplynutím je nezbytné příjmy řádně zdanit. Prodávající ale nemusí časový test dodržet, pokud měl v nemovitosti bezprostředně před prodejem bydliště, a to po dobu dvou let. Zdánlivě jednoduchým ustanovením se během prázdnin zabýval Nejvyšší správní soud v jednom ze svých rozsudků. Dospěl tak k poněkud překvapivým závěrům týkajícím se obsahu pojmu bydliště, kdy odmítl aplikovat definici tohoto pojmu, obsaženou v zákoně o daních z příjmů . (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. srpna 2024 čj. 5 Afs 220/2023-36 )
Výrobní hala, kterou jsme i částečně svépomocí postavili, podléhá kolaudačnímu rozhodnutí . Bude sloužit pro kovovýrobu. Před kolaudací bude spuštěn zkušební provoz, kde jsou vydány souhlasy přísl. orgánů (hygiena, hasiči, inspekce práce..). 1) Kdy se má zařadit do užívání, když se vše bude postupně stěhovat z nynějšího pronajatého pracoviště? Nejdřív tam bude pracovat účetní v 11/2024. Po několika měsících se přestěhují některé stroje + někteří zaměstnanci. 2) Kdy se má řešit změna k dani z nemovitostí ze stavebního pozemku na stavbu?
Fyzická osoba provedla opravu rodinného domu před zahájením podnájmu. Dům má osoba bezúplatně vypůjčen od matky, a dům tedy podnajímá. Opravy přesahují částku 700 000 Kč. Může tuto částku uvést jako skutečné výdaje, i když podnájem začal až po dokončení všech oprav? Opravy byly nutné k přípravě domu na podnájem. Je opravdu možné nahlížet na provedenou činnost jako na opravu a ne jako technické zhodnocení? Jednalo se zejména o opravu odpadlého podbití, popraskaných a opadaných vstupních schodů a terasy. Pokud by bylo nutné nahlížet na provedené opravy jako na technické zhodnocení, je možné ho také použít jako skutečné náklady?
- Článek
Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad územím střední Evropy. Ty přinesly vytrvalý déšť, který zasáhl většinu území Česka, a výsledkem byly dalekosáhlé povodně. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala tedy neobvyklá situace, a co na to naše vláda, resp. zákonodárci? Právě na to a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže… Osobně se domnívám, že opravdu každá pomoc postiženým je na místě. Ať už se jedná o finanční dary či různé formy nepeněžní podpory. Nutno podotknout, že stát celkem logicky nezůstává pozadu, byť někdy, zejména v oblasti daní, krkolomně, ale přece se snaží postiženým vycházet vstříc a jejich administrativní a daňové zatížení eliminovat. Najdou se však i nepochopitelné případy, jeden exemplární promílaný za všechny týkající neproplacení pojistného plnění pojišťovnou rodině, které povodeň vzala nově koupený a rekonstruovaný rodinný dům, který ani nestihla zkolaudovat, a tudíž nesplnila minimální trvání pojistného vztahu, tzv. karenční dobu. A co ulevit postiženým na daních, lze to?
Fyzická osoba občan nepodnikatel má vykázaný v přiznání z nemovitých věcí jeho „druhý“ rodinný dům, jako rodinný dům a zdaňuje jako H. Nyní vola FÚ, že požaduje změnu na písmeno J (rekreace). Podle katastru nemovitostí je to budova se způsobem využití rodinný dům. Jediný zádrhel je, že tam nemá trvalé bydliště, které má v jiném městě (kraji) a daný dům v obci využívají s rodinou jako druhou nemovitost (venkov), a to nejen na občasné víkendy, ale i přes týden kvůli práci, protože poplatník občas jezdí pracovně do jiného kraje. Není tam pronájem ani podnikání. Je požadavek z FÚ o opravě na zařazeni budovy J (rekreace) oprávněný? V zákoně je uvedeno, že budova pro rodinou rekreaci je budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci, ale nevíme, zda to lze vykládat takhle extenzivně, že by jediný rodinný dům mohl mít poplatník jako H a další by musely být nutně J.
V posledních letech se téma bydlení a bytové výstavby dostalo do popředí společenské debaty. S tím je rovněž spojeno schválení nového stavebního zákona a nových prováděcích právních předpisů. Z různých stran se objevuje snaha na snížení standardů a různých limitů pro bytovou výstavbu. Pak si však položme otázku, zda takový přístup není trošku tunelovým viděním. Chceme kvalitní bydlení západního střihu nebo opět králíkárny s příchutí bakelitu?
Ve veřejném rejstříku je zapsané pod právní formou družstvo, toto družstvo postavilo komplex garáží, které nejsou u žádné obytné budovy. Ve stanovách družstva je, že družstvo je založeno za účelem zajišťování potřeb svých členů v oblasti garážování vozidel. Družstvo je poskytuje do nájmu do nájmu členům družstva, kteří se sami nebo jejich právní předchůdci na jejich pořízení podíleli členským vkladem. Zároveň je ve stanovách uvedeno, že je družstvo obchodní korporací a že předmětem činnosti družstva je pronájem nemovitostí a nebytových prostor a poskytovaní základních služeb s tímto pronájmem spojených.
Členové družstva garáže užívají a platí za ně družstvu roční nájem. Ten je užíván na provoz a správu garáží. Jednu garáž družstvo pronajímá komerčně. Každý rok obdrželo družstvo od FÚ předepsanou částku daně – daň ze staveb byla placena pod kódem L, tedy „garáž vystavená odděleně od budovy“. Nyní družstvu FÚ oznámil, že usí zpětně za r. 2022 a 2023 doplatit daň z nemovitosti s tím, že stavby musí být daněny pod kódem O – tedy „ostatní druhy podnikání“. Pod tímto kódem pak prý je nutno platit daň i v dalších letech.
Toto tvrzení odůvodňuje tím, že daňový subjekt má nemovitosti zařazené v obchodním majetku dle § 20c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tuto skutečnost, tedy zvýšenou sazbu daně – „podnikání“ si také uplatní poplatník v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí. Dále uvádí, že dle § 421 odst. 1 NOZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Pro uklidnění FÚ uvádí, že za rok 2022 a 2023 nevznikne pokuta, neboť dle výpisu z KN jste neměli povinnost podat daňové přiznání (nebyla změna v katastru).
1) Je tvrzení FÚ o placení daně z nemovitostí pod kódem "O" správné a v případě že ne, jak postupovat?
2) Pokud je toto tvrzení správné, je možné se této změně do budoucna ubránit např. změnou některých vět ve stanovách? Nepovažujeme totiž za logické, aby družstvo, které nepodniká, platilo daň z nemovitosti jako podnikající osoba.
3) Je možné, aby FÚ požadoval zpětné doplacení daně z nemovitosti za r. 2022 a 2023, zvláště za situace, kdy sám družstvu zasílal výměr odpovídající kódu "L"? Pro družstvo by doplatky činily značné neočekávané výdaje.
Nezisková organizace vlastní byty, které pronajímá výhradně jako sociální bydlení osobám nebo rodinám, které jinak těžko získávají bydlení (s tím, že se nájemníci mj. učí pravidelným platbám a péči o pronajatý byt). Jak se má takový byt danit daní z nemovitostí? Je osvobozený od daně dle § 9 odst. 1 písm. k) bod 7, nebo se daní jako klasická jednotka pro bydlení (R) nebo jako jednotka soužící pro podnikání - nájem (U).
Po zemřelé mamince jsem se sestrou před 5 roky zdědil napůl byt. Sestra mi svoji polovinu darovala, takže jsem vlastníkem jen já. V současné době byt pronajímám. Chtěl bych byt zahrnout do společného vlastnictví manželů. Jak nejlépe situaci vyřešit a jaký dopad bude na daň z příjmu? Matka měla bydliště v bytě 40 roků.
- Článek
V praxi se z různých důvodů může stát, že nájemce zjistí potřebu úprav na najaté věci prostorách, které pronajímatel z různých důvodů v jeho prospěch nezrealizuje sám. Obvykle se jedná o věci nemovitou a úpravy stavební. Tento článek přináší stručný přehled východisek a postupů v situaci, kdy nájemce provede změnu na najaté věci ve vlastní režii a zaměřuje se na řešení některých situací, které mohou nastat při ukončení nájemního vztahu a vypořádání (či nevypořádání) příslušné investice provedené nájemcem.
Fyzická osoba má příjmy z pronájmu nemovitostí, které zdaňuje v § 9 ZDP. Uplatňuje skutečné výdaje, mj. také daň z nemovitostí, kterou platí ve dvou splátkách. V r. 2023 však zapomněla na druhou platbu se splatností do 30. 11. 2023 a splátku teprve po urgenci FÚ uhradila až 3. 1. 2024. Bude tato platba zahrnuta do daňových výdajů r. 2023 nebo až r. 2024 ?
Klient, fyzická osoba vlastní jako jediný majitel rodinný dům. Neznám přesné parametry, ale prostory k bydlení jsou minimální. První patro pronajímá jako ubytovnu a přízemí jako restauraci, takže většina domu je využívána k podnikání, ale ne mého klienta. Má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2024?
Klient si koupil pozemek, jedná se o ornou pudu, je to tak v katastru. Staví tam dům. Zatím to není dostavené. Je potřeba udělat přiznání z nemovitosti už teď, nebo až se dům dostaví?
Firma má v katastru nemovitostí zapsaný pozemek - ostatní plocha. V minulém roce na něm firma začala stavět výrobní halu a administrativní budovu. Do konce roku má hala i administrativní budova hotové obvodové zdi, střechu. Chybí dodělat elektroinstalaci, topení, rozvody vody. Jaký je prosím správný postup při sestavení daňového přiznání k dani z nemovitých věcí? K 1.1.2024 je v katastru nemovitostí zapsaný nezměněný stav, tedy pozemek - ostatní plocha.
Firma má v areálu čističku odpadních vod, která se ale v současné době nevyužívá k čištění odpadních vod ani jinému účelu. Nelze tedy uplatnit osvobození od daně z nemovitých věcí a musí se zdanit jako stavba pro podnikání N ?
Darujícím je otec občan ČR, obdarovaným dcera, která je občanstvím Italka, ale trvalý pobyt a bydliště má tady u nás v ČR, veškeré příjmy daní tady u nás v ČR, tedy je českým daňovým rezidentem. V případě, že by nemovitost byla v ČR, tak by byl příjem osvobozen, ale nejedná se o nemovitost v ČR, ale v Itálii. Jaké povinnosti obdarované v rámci daně z příjmu vznikají v ČR a případně v Itálii?
Společnost na své náklady realizovala stavbu kioskové trafostanice. Od rozvodny PRE vede rozvod přes pozemky, které má společnost pronajaté a je umístěn pod zemí. Trafostanice je nadzemní samostatná stavba.
1)Odpisování - předpokládáme, že trafostanice včetně kabelového připojení bude odepisována jako celek ve 4.odpisové skupině. Je tomu tak?
2)Je tato stavba předmětem daně ze staveb dle zákona o dani z nemovitých věcí?
Jsem podnikatel-fyzická osoba, mám v osobním vlastictví byt, ve kterém bydlím, a provozuji i svojí činnost - vedení účetnictví. K tomu mám vyhrazenu jen část jedné z místností bytu 3+1. Podle novely Daně z nemovitostí od roku 2024 mají nově podat přiznání i ti, kdo provozují v již dříve daněné nemovitosti podnikatelskou činnost. Týká se to i tohoto případu? Byt nemám zařazen v obchodním majetku (ani jeho část), a výdaje na svojí činnost uplatňuji procentem z příjmů.