BOZP

Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 
Vydáno: 24. 05. 2024
Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.
Vydáno: 23. 04. 2024
Stačí uvádět do posudku následné: Poučení: Podle § 46 odst.1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, lze proti tomuto posudku podat písemný návrh na jeho přezkoumání do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného převzetí. Návrh se podává poskytovateli, který lékařský posudek vydal, a to prostřednictvím posuzujícího lékaře, který posudek vydal. Návrh nemá odkladný účinek. Nebo tam musí být ještě citované i další věty z uvedeného § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011, který je v poučení uveden? 
Vydáno: 25. 04. 2023
Firma zajišťuje pro zaměstnance dobrovolný výjezd do zahraničí na jeden týden. Účelem cesty je se zaměstnanci probrat strategický plán pro rok 2023, ale zároveň tím chce zaměstnavatel poděkovat zaměstnancům za dobře odvedenou práci a bude organizovat volnočasové aktivity. V rámci cesty bude zaměstnavatel hradit cestovní náklady, ubytování, stravu a vstupy na atrakce. Jak postupovat z pohledu daně z příjmů u firmy a uznatelnosti nákladů? Jak na toto pohlížet z pracovněprávního vztahu? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele? Je zaměstnavatel povinnen řešit také pojištění zaměstnanců, případně je třeba řešit BOZP?
Vydáno: 22. 12. 2022
1) Může zaměstnavatel dát dle vnitropodnikové směrnice zaměstnancům 1 x za rok peníze (všem stejně) na koupi osobních ochranných pomůcek a neproplácet tak paragony ? Zaměstnanci by tak mohli peníze utratit na osobní ochranné pomůcky, a nebo si vzít z domova svoje montérky a peníze užít na něco jiného ? Zaměstnanci pracují v kovovýrobě - 2. kategorie prací dle zařazení od krajské hygienické stanice. 2) Může zaměstnavatel proplatit paragony za osobní ochranné pomůcky společníkům a jednatelům, kteří jsou zaměstnání na DPP v kovovýrobě, stavějí svépomocí výrobní halu a za tuto činnost nechtějí žádnou mzdu ani odměnu - jen ty montérky?
Vydáno: 27. 10. 2022
Pracovní doba zaměstnance začíná v 6.00, končí v 14:15. Zaměstnanec jede na pracovní cestu od 6:00 do 23:00 hod. Z toho dvě hodiny trvá cesta tam a dvě hodiny cesta zpět. Počítá se doba strávená na cestě do doby výkonu práce nebo do doby odpočinku? Bude dodržena doba odpočinku mezi směnami?
Vydáno: 20. 10. 2022
Je nutné, aby zaměstnanec (školník, technický pracovník) měl nějaké osvědčení, aby mohl obsluhovat křovinořezy, sekačky a další malé stroje sloužící k údržbě zeleně a venkovních prostranství kolem školy nebo v mateřských školách?
Vydáno: 10. 08. 2022
Zaměstnáváme mladistvé na dohodu o provedení práce (kategorie prací 1). Musím vyžadovat lékařskou prohlídku? 
Vydáno: 02. 03. 2022
Naše společnost má svého smluvního lékaře, máme zařazeny pracovní činnosti do 1. kategorie a do 2. kategorie. Pokud nastupuje do společnosti zaměstnanec na pozici administrativní pracovník 1. kategorie (nebude ani řidič - referent), může jít na vstupní lékařskou prohlídku ke svému obvodnímu lékaři, když s tím bude zaměstnavatel souhlasit? Nemusí ze zákona absolvovat vstupní lékařskou prohlídku u firemního smluvního lékaře, když společnost má práce zařazené v 1. i ve 2. kategorii? 
Vydáno: 02. 06. 2021
Zástupce zaměstnavatele vyzval zaměstnance k dechové zkoušce na alkohol v krvi. Ten ji odmítl. Jak by měl zaměstnavatel dále postupovat?
Vydáno: 05. 05. 2021
Jak by měl zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec odmítne povinné testování na přítomnost koronaviru?
Vydáno: 29. 04. 2021
Patří obsluha silniční váhy tzv. vážná/ý do 2. skupiny prací pro minimální zaručenou mzdu? Jednalo by se o zapisování aut a hmotností nákladů, vystavení a vytisknutí váženky, zápisy v papírové podobě i v jednoduchém systému v PC. Občas by bylo potřeba, aby vážná převzala i finanční hotovost, zapsala příjem hotovosti a to pak předala pověřené osobě, která obstarává pokladnu včetně vyúčtování hotovostních plateb.  A jak je to z hlediska této práce z hlediska BOZP?
Vydáno: 24. 03. 2021
Jsme příspěvková organizace, městem zřízená pro poskytování sociálních služeb terénních a odlehčovacích k podpoře seniorů. Uživateli našich služeb jsou senioři a zdravotně znevýhodněné osoby. V souladu s vládním nařízením k zamezení dalšího šíření viru covid-19 od listopadu 2020 pravidelně testujeme naše zaměstnance, kteří vykonávají přímou péči. Organizace je povinna zajistit, aby zaměstnanci v přímém kontaktu s uživateli byli testováni, avšak testy (i očkování) jsou dle výkladů pro zaměstnance dobrovolné. Vůle a možnosti jsou tedy na straně zaměstnance, avšak případný zaměstnancův nesouhlas s testováním je dle některých výkladů překážkou v práci na straně zaměstnavatele, který zároveň nese odpovědnost za plnění vládních opatření MZ ČR v souvislosti s ochranou zranitelných skupin obyvatel. Můžete nám doporučit způsob, jak lze v praxi při testování a očkování zaměstnanců ošetřit rozpor vládních nařízení a příslušných ustanovení zákoníku práce a také ve vztahu k vyhlášce č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem? 
Vydáno: 05. 03. 2021
Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V naší škole je i zařízení školní jídelny. Prosím, jak je to s praním pracovních oděvů kuchařek? Musíme jim zajišťovat praní prádla přes firmu, nebo si mohou prádlo prát sami doma? Po vzájemné dohodě. Od zaměstnavatele dostanou prací prášek. Nebo jak je nutné toto řešit? 
Vydáno: 01. 03. 2021
Zaměstnanec měl v listopadu 2020 pracovní úraz a Kooperativa mu vyplatila v roce 2021 ztrátu výdělku 16 681 Kč hrubého. Předpokládám, že Kooperativa z této částky ztrhla zálohovou daň a zaměstnavatel tak nemůže provést roční zúčtování, protože si zaměstnanec sám musí podat daňové přiznání?
Vydáno: 12. 02. 2021
Společnost s r. o. má dva zaměstnance na dohodu o provedení práce (10 000 Kč), musí za tyto zaměstnance odvádět úrazové pojištění na pojišťovnu Kooperativa?
Vydáno: 12. 02. 2021
Firma pořídila vozidlo na operativní leasing (menší dodávku) pouze pro firemní účely. Žádný ze zaměstnanců nebude využívat soukromě. Jaké náležitosti je třeba zajistit, aby vozidlo bylo využíváno v souladu se všemi ustanoveními a požadavky na provoz firemních vozidel? Přepokládáme, že je třeba vést knihu jízd, provést školení řidičů - referentů. Co ještě? 
Vydáno: 28. 01. 2021
Jsme s. r. o., 6 zaměstnanců, všichni kategorie prací 1, tzn. že na lékařské prohlídky chodí každý ke svému obvodnímu lékaři. Musí mít přesto ještě zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb?
Vydáno: 18. 01. 2021
Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci, aby si vyřídil u lékaře zdravotní (tzv. potravinářský) průkaz. Je povinen zaměstnavatel uhradit zaměstnanci poplatek, který uhradil lékaři za vyřízení toho průkazu? Upravuje tuto problematiku nějaký právní předpis?  
Vydáno: 04. 01. 2021
Máme zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, na malý rozsah. Je zaměstnán od 13. 7. 2020 do 31. 12. 2020, na dobu určitou. Pracovní smlouva je na nepravidelnou výpomoc, max. 20hod/týden. Skutečnost je prozatím taková, že v červenci měl odpracováno 0 hodin a v srpnu 14,5 hod. Září je obdobné jako srpen. Takže prozatím mu bylo vyplaceno pouze 1 450 Kč za měsíc srpen. Zaměstnanec je také veden na úřadu práce a jiný hlavní pracovní poměr nemá. V září se tento zaměstnanec zranil při pomoci na jedné z našich zakázek. U lékaře nahlásil pracovní úraz, ale neschopenku si nenechal vystavit. Zajímalo by mě, jaké povinnosti nám z tohoto úrazu vyplývají - z pohledu zaměstnavatele. Přísluší zaměstnanci nějaká náhrada za ztrátu na výdělku, nebo nějaké jiné odškodnění? Musíme něco hlásit na OSSZ nebo na pojišťovnu? 
Vydáno: 01. 10. 2020