Základ DPH a jeho opravy

Fyzická osoba (podnikatel - plátce DPH) chce v tomto roce převést do osobního užívání auto, které je již plně odepsané. Při jeho pořízení byl plně uplatněn odpočet DPH na vstupu. Co se týče daně z příjmů, tento převod nemá žádné daňové dopady, pouze v případě jeho prodeje do pěti let od vyřazení, musí prodej zdanit § 10 zákona o daních z příjmů v přiznání k daním z příjmů a po pěti letech je prodej osvobozen? Je to prosím tak, nedošlo k nějakým změnám? A musí odvést DPH z ceny obvyklé ke dni převodu do osobního užívání dle § 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o daních z příjmů? 

Společnost s r. o., plátce DPH, je členem servisní sítě poskytované značkou výrobce se sídlem v EU. Odběratelé společnosti platí ročně přímo značce výrobce - plátci v EU - poplatek za servis a provedený servis je pak poskytován zákazníkovi bezplatně a účtován jako služba poskytnutá značce, jelikož ta inkasuje peníze za roční poplatek. Poskytujeme tedy zdanitelné plnění jako službu dle sídla příjemce služby značce do EU, i když je to na majetku odběratele, nebo poskytujeme službu odběrateli a od značky plyne podle vás jen finanční plnění?Když má kupříkladu servis zpoždění a odběratel má nárok od nás na kompenzaci, jde o zdanitelné plnění v tuzemsku a můžeme odběrateli vystavit dobropis ke službě, kterou jsme mu pak vlastně neposkytli? Lze vystavit na odběratele opravný daňový doklad a snížit základ DPH a nárokovat po FÚ vrácení DPH, u kterého nemáme jak uvést, o které číslo původního daňového dokladu se jednalo? Navíc DPH v tuzemsku ani nebylo odvedeno, jelikož odměna za servis se fakturovala plátci do EU bez DPH. 

Objednali jsme zboží na žádost zákazníka s leteckou přepravou s tím, že tu přepravu zákazník zaplatí celou. Zboží jsme přijali na sklad, clo jsme rozpustili do ceny a budeme fakturovat zákazníkovi s DPH. Přišla faktura na leteckou dopravu, tu jsem nerozpustila do ceny zboží, ale zaúčtovala na účet 315 bez DPH. Tuto dopravu jsem přefakturovala na zákazníka také bez DPH. Účetní od zákazníka chce, abychom na přefakturaci dopravy dali DPH 21 %. My jsme přefakturovali ve stejné výši, jako byla faktura od našeho přepravce. 

Při vyúčtování služeb, kde byla přijatá platba předem (vystaven tedy i daňový doklad k platbě), musí být v té konečné vyúčtovací faktuře uvedeno vyloženě i minusově již to odvedené DPH ze zálohy, nebo stačí uvádět základ DPH, odečíst pak základ DPH ze zálohy a v rozpisu bude uveden rozdíl jako základ DPH a vyčíslené DPH z rozdílu? 

Společnost s r. o. začala v roce 2021 s přípravnými pracemi na vybudování polyfunkčního bytového domu (zpracování projektové dokumentace apod.). Předmětem projektu je 3 podlažní budova, kde suterén měl sloužit jako technické zázemí a garážové stání k bytovým jednotkám a pro potřeby s. r. o. V prvním nadzemním podlaží měly být kanceláře a showroom s. r. o. Druhé nadzemní podlaží mělo obsahovat 2 bytové jednotky určené k prodeji. Převažující funkce domu měla sloužit k bydlení. Žádost o stavební povolení byla podána v roce 2022 a povolení vydáno v roce 2023. V současné době je postaven pouze zastřešený suterén. Dokončení celé stavby dle původního projektu je nyní nereálné. Máme povinnost upravit uplatněný odpočet DPH, případně kdy tato povinnost nastane? Pokud by proběhla změna stavby před dokončením a suterén bude upraven na garážové stání a bytovou jednotku, ovlivní to nějak uplatněný odpočet DPH?

V měsíci 10/2025 byla vystavena faktura na odběratele (neplátce DPH – nepodnikající osoba), která dosud není uhrazená. Byla vystavena na základě fakturačních údajů uvedených v e-mailu od dotyčného. Nyní v 12/2025 jsme při vymáhání zjistili, že dotyčny v rom říjnu nahlásil fakturační údaje na jednatele společnosti, ale faktura měla být vystavena na danou společnost (plátce DPH). Jak nyní postupovat? Přečetli jsme si veškeré info ohledně oprav základu daně ale špatného odběratele jsme nenašli. Potřebujeme to mít však vše formálně v pořádku, jelikož společnost, na kterou má faktura být s ní s největší pravděpodobností nebude souhlasit a tedy budeme pohledávku soudně vymáhat. Přepokládám, že bude potřeba vystavit opravný daňový doklad na původního odběratele (neplátce) a vystavit nový daňový doklad na danou společnost. Pokud to tak je, pak nás zajímají data na dokladech vč. DUZP a případné povinnosti podávdat dodatečné DPH? Nebo je možné jen změnit odběratele na původí faktuře a poslat pouze následné KH? 

Kdy přesně nastává ten okamžik, kdy můžeme vystavit opravný daňový doklad dle § 46 zákona o DPH a jak tento postup souvisí s odpisem pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení? Pokud vystavuji ODD, tak již pohledávku nelze odepsat? Jak se přesně postupuje?

Společnost s r. o., neplátce DPH, 1. listopadu 2025 nakoupí hmotný majetek, který zařadí do podnikání. Od 1. 12. 2025 se stane plátce DPH. Zpětně si nárokuje DPH z pořízeného majetku. Na jaký řádek přiznání DPH máme uvést výši DPH (zpětný odpočet DPH)? Od 1. 11. 2025 jsme jako neplátci DPH zaúčtovali celkovou částku vč. DPH do spotřeby (hmotný majetek – telefon 25 000 Kč), následně si jako plátci DPH budeme v prosinci nárokovat zpětně DPH z pořízeného hmotného majetku. Jak provedeme změnu základu daně, tak aby byl základ daně v souladu s nárokovanou DPH, tedy nižší o DPH? Můžete doporučit vhodný postup v účtování?

Jak postupovat v případě dlouho řešené reklamace stavebních prací? Developer s. r. o. si nechal od Dodavatel s. r. o. postavit rodinné domy, které prodával občanům s 15% sazbou DPH (v 2024). Následně došlo ke sporům, kvůli kvalitě práce, kupující žádali dle posudků slevy na již koupené domy za nedostatky a projevené vady. Developer uznat závady nechtěl, tzn. byl to dlouhodobý spor. Developer s.r.o. tedy až následně po svém dodavateli s. r. o. požadoval rovněž slevu na dodané stavební práce, po delších jednáních byla uzavřena dohoda s výší slevy na stavební práce. Dodavatel s. r. o. vystaví v 2025 dobropis s datem vystavení dle data uzavření dohody. Z pohledu daně z příjmů ovlivňuje u obou s. r. o. hospodářské výsledky až roku 2025 (nastalo až po sestavení účetní závěrky za 2024, k datu sestavení nebylo známo). Z pohledu DPH bylo plnění původně fakturováno v režimu PDP, obě s. r. o. byla plátci, aktuálně ale Developer s. r. o. již není plátcem DPH, dobropis vystavený Dodavatelem s. r. o. tedy obsahuje i DPH, ve snížené sazbě, jedná se o rodinné domy pro sociální bydlení. Sazba má být 12 %? Původní fakturace byla v 2024, nicméně fakticky vzniklo uznání nároku na slevu až nyní v 2025. 

V následujících situacích je třeba použít způsob výpočtu DPH podle konkrétního ustanovení ZDPH: dovoz zboží poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku pořízení zboží z JČS oprava v případě, kdy nedojde k převedení vlastnického práva na uživatele opravy daně u pohledávek za dlužníky

Postup výpočtu a zaokrouhlení DPH, a to jak zdola, tak i shora.

Jak postupovat v případě fakturace, že neplátce DPH, právnická osoba, není to autobazar, prodává ojeté automobily plátci DPH v EU – právnické osobě v Bulharsku? 

Pronajímatel, právnická osoba, plátce DPH, je vlastníkem nemovitostí a pronajímá nebytové prostory. Nový nájemce, neplátce DPH, požadoval stavební úpravu prostor, které na svoje náklady nechal pronajímatel upravit od jiné stavební firmy v částce 300 000 Kč bez DPH. Po vzájemné dohodě tyto náklady zaplatí nájemce během následujících 10 měsíců v pravidelných splátkách. Varianty pro splacení: 1) Přeúčtování stavebních úprav jednorázově na nájemce a současně sjednání dohody o splátkách. V tomto případě bude u pronajímatele plnění podléhat DPH na výstupu. U pronajímatele bude při pořízení těchto stavebních prací plný nárok na odpočet DPH. 2) Navýšení nájmu na 10 následujících měsíců ve výši provedených stavebních úprav. Pokud je nájemce neplátce DPH, pak by zvýšený nájem měl být osvobozen dle § 56a ZDPH. V tom případě nebude mít pronajímatel u tohoto plnění nárok na odpočet DPH na vstupu. Zvýšené nájemné by bylo účtováno včetně DPH, tj. 363 000 Kč/ 10 splátek. Nájemce v obou případech uhradí cenu včetně DPH. Lze pro přeúčtování vzniklých nákladů tyto varianty použít, ať první či druhou? Je nějaká jiná možnost? Z povahy plnění jde o dodání stavebních prací pronajímatelem nájemci jako samostatné plnění. Pokud by se jednalo o technické zhodnocení, kdy je příjemce pronajímatel a technické zhodnocení odpisuje, pak by měl mít navýšený nájem trvalý charakter? Např. rozpad hodnoty TZ na dobu odpisování a promítnout toto navýšení i pro budoucí nájemce?

Dodavatel, fyzická osoba, plátce DPH, se soudní cestou domáhal uhrazení svých pohledávek, splatných od 11/2023 do 1/2024 v celkové výši cca 500 tisíc Kč . V 10/2024 byla podána žaloba a následně v 9/2025 byla uzavřena dohoda o smíru, kdy se obě strany dohodly na uhrazení částky ve výši 400 tisíc Kč. Soud následně tento smír schválil v 10/2025. Mezitím byla dodavateli k 1/2025 na jeho žádost zrušena registrace k DPH a on sám přerušil živnost již v 8/2024. Jakým způsobem lze prosím, pokud vůbec, provést opravu základu daně a DPH?

Js,e plátci DPH v ČR a fakturujeme dodání kosmetiky na EUR plátce. Fakturujeme v eurech, ale nyní jsem si všimla, že jsme omylem vystavili fakturu v korunách a již máme uzavřené DPH (jedná se o letošní rok). Jak nyní postupovat, když potřebujeme fakturu z Kč změnit na EUR? Musím opravovat DPH a SH daného měsíce, anebo mohu opravu provést v aktuálním měsíci?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Nakoupili jsme zboží od polského dodavatele a na faktuře bylo uvedeno české DIČ. Zboží jsme následně vrátili a dodavatel nám vystavil opravný daňový doklad, avšak s polským VAT (NIP), nikoli s českým DIČ. Je prosím tento postup správný a možný? 

Dobrý den, jde mi konkrétně o doručování ODD k nedobytným pohledávkám u dlužníka v konkursu a tím pádem DUZP podle §46/1/a ZDPH. Ten říká, že je to den doručení dlužníkovi. Kdo je dlužník vymezuje §46/8. Nicméně otázkou je, zda se náhodou nemá upřednostnit §246/1 insolvenčního zákona a DUZP bude doručením dokladu insolvenčnímu správci (pakliže u dlužníka probíhá insolvenční řízení). Komu tedy doručit opravný daňový doklad? Ovlivní odpověď skutečnost, pakliže dotčené plnění nesouvisí s majetkovou podstatou. Resp. úpravou ZD u věřitele nedojde ke snížení pohledávek, které má přihlášené v insolvenčním řízení.

Statutární orgán při ukončení své funkce obdrží od společnosti v rámci vyrovnání při odchodu bezúplatně firemní vůz. Jedná se o plně odepsaný vůz. Jak zaúčtovat tuto transakci a jaké daňové dopady bude mít jak na společnost, tak i na osobu statutárního orgánu?

Směrnice Rady o DPH 2006/112/ES a rozsudky Soudního dvora EU se stávají klíčovými při řešení situací, kdy skutečný základ daně neodpovídá zamýšlenému, což vede k potřebě oprav a nároku na vrácení DPH. V České republice reagují legislativci na vývoj unijního práva zavedením možnosti vrácení bezdůvodně zaplacené DPH správcem daně, které vstoupí v platnost od roku 2026. Zákonodárci implementovali mechanismus, kdy ve výjimečných případech může být příjemci plnění vrácena bezdůvodně zaplacená DPH finančním úřadem, pokud je její vrácení od poskytovatele nemožné. Tato právní úprava vychází z judikatury Soudního dvora EU, ale je omezena řadou podmínek a je považována za krajní řešení. Zároveň existuje riziko duplicitní nápravy, které řeší nedávné úpravy zákona. Legislativní změny v souvislosti s vracením DPH představují výraznou snahu o harmonizaci s unijním právem a posílení právní ochrany příjemců plnění.

Národní účetní rada na svém zasedání dne 13. 6. 2025 schválila text nové interpretace s názvem I-52 Zaměstnanecké požitky. V účetní praxi se používají dva různé způsoby evidence zaměstnaneckých požitků, a to buď účtování výsledkově (do nákladů), nebo rozvahově (např. prostřednictvím sociálního fondu). Toto rozdílné účtování vede k nesrovnatelnosti účetních závěrek, a to u výše výsledku hospodaření a struktury vlastního kapitálu. Cílem této interpretace je zavést jednotný postup evidence zaměstnaneckých požitků, přičemž NÚR se přiklání k evidenci prostřednictvím výsledovky společnosti.