Základ DPH a jeho opravy

Pokud je záloha např. v EUR, první úhrada je poslána v CZK, druhá v USD a vznikl přeplatek ohledně konečného vyúčtování, pak dle zákona se počítá kurz, kdy vznikl přeplatek. Má se počítat kurz z konečné faktury, která je v EUR k rozhodnému dni nebo kurz např. USD, pokud tato úhrada byla přeplacením konečné vyúčtovací částky? Tedy pokud byl přeplatek v USD bude se přepočítávat kurz EUR vs USD k rozhodnému dni? 

FÚ zaregistroval společnost s r. o. zpětně k DPH od 1. 10. 2022. Vystavené faktury společnost poskytovala osobám povinným k dani bez DPH. Nyní v 11/2023 chce provést storno těchto faktur a vystavit nové doklady včetně DPH na výstupu. DPH bude počítat shora z celkového konečného plnění. Je správné vystavit storno a nový doklad s DPH s původním datumem - DUZP, tzn. např. vystaveno 25. 11. 2023, ale DUZP 5. 1. 2023? Poté bude doklad v daňovém přiznání a kontrolním hlášení v lednu 2023 (původní doklad byl vystaven 5. 1. 2023)?

Fyzická osoba, neplátce DPH pronajímá v § 9 ZDP osobní automobil do svého s. r. o. Měsíčně od 1/23 má příjem z pronájmu 10 000 Kč. Jinak jako OSVČ nepodniká. Nyní FÚ udělal zpětnou registraci k DPH od 1/23. Uděláme tedy dodanění tohoho pronájmu základní sazbou DPH za každý měsíc zpětně a DPH doodvedeme. Auto bysme nyní v 11/23 prodali do s. r. o. Bude prodej předmětem DPH, když bylo auto využíváno k uskutečňování ekonomických činností? Nárok na odpočet nebyl.

Česká firma plátce DPH chce koupit ojeté vozidlo z Německa od osoby registrované k DPH v Německu. Prodejce nechce zřejmě skrz důkazní prostředky prodat bez DPH. Navrhujeme variantu kauce ve výši DPH, které vrátí po splnění důkazů o osvobození (přepsaný VTP v ČR). Pokud by však na variantu kauce prodávající nepřistoupil a vystavil fakturu s německou DPH, má česká firma nějakou možnost si tuto německou DPH odečíst/vrátit? Pokud by byla finální faktura vč. německé DPH, tak máme pro vyměření a odpočet DPH využít cenu včetně této cizí DPH a vykázat na ř. 12 a 43?

Věřitel je oprávněn získat zpět DPH z nezaplacené faktury, pokud je proti dlužníkovi vedeno exekuční řízení nebo se nachází v insolvenčním řízení. Poslední možností je skončené řízení o pozůstalosti, z jehož výsledku je zřejmé, že pohledávka nebude zcela nebo zčásti zaplacena. Co však brání tomu, aby se DPH vracelo ze všech nezaplacených faktur?

Firma, plátce DPH, odvedla DPH na výstupu z plnění vůči dlužníkovi, který poté nezaplatil pohledávky a byla na něho vyhlášena insolvence. Proti dlužníkovi běží insolvenční řízení, aktuálně je prohlášený konkurz dva roky a nic se neděje. Naše pohledávky se blíží stářím 3 let. Chceme vrátit DPH pomocí opravných dokladů a neradili bychom to promeškali, na druhou stranu si nechceme zpětně upravovat OPD dle § 46 zákona o DPH potom, co dostaneme z insolvence částečné úhrady pohledávek. Chápeme správně, že lhůta pro opravu základu daně 3 roky podle odstavce 4 neběží - b) po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky? To znamená, že nemusíme tuto záležitost nutně a bez ztráty DPH řešit dalších např. 5 let, pokud nebude insolvenční řízení ukončeno?

Fyzická osoba OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci má staré pohledávky (řádově 5 a více let), které prošli vymáháním (vč. soudního) a jsou reálně nedobytné případně byly vymoženy zlomkem nominální částky. Jak lze tyto odepsat tak, aby to bylo daňově účinné?

Právnická osoba, s. r. o., plátce daně, poskytla na základě smlouvy o dílo službu a vystavila fakturu splatnou ve druhém pololetí roku 2018. K nezaplacené pohledávce vytvořila v průběhu let 2020 a 2021 zákonnou opravnou položku podle § 8a zákona o rezervách. K 31. 12. 2021 byla opravná položka ve výši 100 %. K promlčení pohledávky nedošlo, protože dlužník uznal svůj závazek formou notářského zápisu. V květnu 2023 bylo vydáno soudní rozhodnutí o úpadku dlužníka a věřitelé byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek. S.r.o. pohledávky ve lhůtě přihlásila. Následně dostala od insolvenčního správce vyrozumění, kdy na základě přezkumného řízení byly pohledávky popřeny. S. r. o. zvažuje, zda se bude soudně domáhat uznání pohledávek. Jaké budou dopady v případě, když nebude pokračovat v soudním řízení o uznání pohledávek a smíří se s jejich popřením? 1) Účetnictví a daň z příjmů V roce 2023 odepíše pohledávky (MD: 546 / DAL: 311) a k tomu zruší zákonnou opravnou položku (MD: 391 / DAL: 558). Dopad do účetní výsledku hospodaření bude nulový, stejně jako do základu daně. Neboť odpis pohledávky je podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP daňově účinný do výše zrušené opravné položky. Je to správně? Četl jsem, že existuje stanovisko MF (nebo GFŘ), které říká že u popření pohledávky insolvenčním správcem je třeba se vrátit zpětně do minulých období a formou dodatečných přiznání zrušit původní výnosy a tvořené zákonné opravné položky. Ale co když je dotčené zdaňovací období prekludované? 2) DPH Existuje nějaká možnost, jak získat zpět odvedenou daň z popřených pohledávek?

Právnická osoba koupila v roce 2009 garážové stání, které zatím není zcela odepsáno. 1. V případě prodeje za tržní cenu, jak to bude s DPH, vztahuje se na garážové stání osvobození? 2. V případě prodeje za cenu výrazně nižší než je tržní cena, jak se budou chovat obě daně, bude potřeba něco dodanit?

Nemovitost je vlastněna dvěma spoluvlastníky, neplátci DPH, ideální polovinou. Opravy a výstavba nového křídla probíhá tak, že veškeré doklady dle dohody obou spolumajitelů, jsou vystavovány dodavateli stavebních prací na jednoho spolumajitele, nakupuje tedy tyto stavební práce svým jménem a na svůj účet. Tento spolumajitel posléze provede vyúčtování druhému, který mu i svou příslušnou částku zaplatí. Spolumajitel, který přeúčtovává přijaté stavební práce, je zároveň OSVČ dle § 7 ZDP (tato činnost nesouvisí se stavební činností). Nemovitost není zařazena v obchodním majetku. Po její přestavbě budou některé jednotky dle zájmu prodány, a některé budou pronajímány - § 9 ZDP. Je výše uvedené přeúčtování předmětem ZDPH, nebo se jedná o přeúčtování, tak jak ho vykládá MF ČR - § 36 odst. 11 ZDPH? Jak tato situace ovlivní vznik plátcovství u tohoto spolumajitele?

Právnická osoba přihlásila své pohledávky za věřitelem, který je v insolvenčním řízení. Pohledávky nebyly popřeny. Soud povolil reorganizaci a pohledávky jsou uvedené věřitelem v seznamu pohledávek. V reorganizačním plánu je u každé přihlášené pohledávky uvedeno, jaká je její nominální hodnota a jaká částka z ní bude uspokojena včetně postupných úhrad (splátek). Je stanoveno, že u předmětných pohledávek je plán úhrady ve výši 50% v následujících 5 letech (ve splátkách). Otázka zní, zda v roce přihlášení pohledávek (za splnění všech ostatních podmínky zákona o rezervách) je možné uplatnit opravnou položku 100% k rozvahové hodnotě pohledávky a opravnou položku pak rozpouštět postupně v letech, jak bude hrazeno a v případě úspěšného ukončení reorganizace odepsat neuhrazenou hodnotu pohledávek. Nebo hraje ve výši tvorby opravné položky nějakou roli reorganizační plán, resp. předpoklad, že v případě plánovaného průběhu reorganizace se přepokládá jen 50% úhrada přihlášených pohledávek? Předem děkujeme.

Společnost pořídila větší množství elektromobilů (vice jak deset), přičemž při jejich dobíjení mohou nastat následující situace: 1) Dobíjení elektroaut na veřejných čerpacích/dobíjecích stanicích – není problém, známá cena i množství dobité elektrické energie. 2) Dobíjení elektroaut na dobíjecích stanicích ve vlastnictví společnosti – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním a při různých typech tarifů přes den není možné přesně určit cenu této elektrické energie. Nicméně odvody DPH (jestliže je vozidlo použito pro soukromé účely) je nutné kalkulovat měsíčně, stejně tak jako nepeněžní příjem zaměstnance. Jak postupovat – je možné využít ceny stanovené vyhláškou MPSV – tzn. plošně pro všechny zaměstnance – těchto aut přibývá. Jaká jsou rizika tohoto postupu? 3) Dobíjení elektroaut na u zaměstnance doma – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním, zaměstnanec ani mzdové oddělení se nemusí správně zorientovat v předložených dokladech. Je možné použít ceny stanovené vyhláškou MPSV? Jaká jsou rizika? 4) Dobíjení / tankování auta v zahraničí - cena pohonných hmot totiž vychází z průměrné částky. Takže i když zaměstnanec jel na zahraniční pracovní cestu, tak vyšší cena pohonných hmot/el. energie ovlivní průměrnou cenu. Navíc u čerpání v zahraničí není možné odečíst DPH na vstupu. Může společnost uplatnit z částky takto spotřebovaných pohonných hmot / elektřiny českou DPH na výstupu? Jak postupovat, jede-li zaměstnanec na dovolenou služebním autem a čerpá v zahraničí? Nechceme dělat výjimky a systém zaměstnaci automaticky vypočte průměrnou cenu pohonných hmot a na základě průměrné spotřeby částku k úhradě. Jaká jsou rizika tohoto postupu? Dále bych zdůraznil, že zaměstnanci mají osobní automobily k dispozici i pro osobní užívání. Zaměstnancům se přidaňuje 1% resp. 0,5% vstupní ceny osobního automobilu / elektromobilu. Přefakturovávají se jim pohonné hmoty a problémy jsou zejména s přefakturací el. energie, která musí být fakturována zaměstnancům měsíčně (společnost je měsíční plátce DPH) a dále s čerpáním / dobíjením v zahraničí.  

Prosím o vysvětlení pojmu finanční hodnota stavební úpravy. GFŘ ji definuje tak, že za finanční hodnotou stavební úpravy je nutné rozumět součet všech základů daně a daně u dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, které byly reálně zabudovány nebo spotřebovány při uskutečňování stavební úpravy. Konkrétně nás zajímá, jaké přijaté služby jsou za toto považovány. Zda pouze přijaté stavební práce nebo také poradenské služby (právní, daňové), práce projektantů a architektů. Pokud bychom účtovali do hodnoty pořizovací ceny také úroky z přijatého úvěru na pořízení majetku, zda do finanční hodnoty patří i tyto úroky. 

Společnost nakupuje hliníkové profily/díly od slovenského plátce DPH. Aby mohl slovenský dodavatel pro nás tyto díly vyrábět, musel vymyslet a vyrobit 7 ks forem, každá v hodnotě cca 1.800 EUR. Formy zůstávají u dodavatele na Slovensku, v okamžiku, kdy již nebudou ve výrobě potřeba, budou převezeny a uskladněny v naší společnosti v ČR. Nyní řešíme způsob, jakým nám dodavatel náklady na výrobu forem vyfakturuje a jak by měla být řešena daň z příjmů a DPH (nebude promítnuto do ceny vyráběných hliníkových dílů, náklady na formy budou vyfakturovány zvlášť). 1. Faktura od dodavatele za 7 ks forem v ceně 1.800 EUR/ks (celková částka cca 12 000 EUR) - hodnotově jsou jednotlivé formy pod hranicí stanovenou pro daňové odpisy dlouhodobého majetku (tzn. pod 80 000 Kč/ks) - celou fakturu je možno zaúčtovat přímo do nákladů na účet 501 a formy evidovat pouze v operativní evidenci (majetek umístěný na Slovensku) - dodavatel vyfakturuje formy se slovenskou DPH, protože nebyla splněna podmínka přemístění do ČR 2. Faktura od dodavatele s textem "technická příprava výroby" (hodnota forem + přípravných prací) v celkové částce 12 000 Kč - budeme účtovat jako službu na účet 518 - DPH - faktura od dodavatele se bude řídit § 9 odst. 1, tzn. reverse charge. Jsou námi popsané varianty a postup v pořádku?

Společnost s r. o. v roce 2022 koupila čisticí stroj - byl zařazen do majetku, uplatněny odpisy. Stroj byl používán, ale z důvodu plného nevyužití stroje se v roce 2023 společnost s dodavatelem dohodla na vrácení stroje. Dodavatel vystavil opravný daňový doklad. Jak zaúčtovat – mohu jako prodej MD 641/D 321 minusem a MD 343/D 321 minusem a související MD 541/D 082 a MD 082/D 022? A jak vykázat do výkazu DPH a kontrolního hlášení – jako zdanitelné plnění na vstupu minusem nebo plnění na výstupu mimo koeficient? Pak se mi tento ODD vykáže v KH v oddíle A.4 , což jsou uskutečněná ZP. 

Majitel s. r. o. si chce převést do osobního užívání/chce být vlastníkem tohoto auta/ osobní auto staré 8 let, již plně odepsané., nebylo na leasing. Odpočet DPH byl plně uplatněn při pořízení. Auto se používalo jen pro potřeby podnikání v s. r. o. Jaké danové povinnosti by měl majitel z titulu předmětného převodu? Na jakém základě - typ dokumentu, by tento převod šel udělat?

Společnost - obchod - mění sortiment a zbavuje se zboží. Zboží např. ve skladové ceně 90 000 Kč prodá jen za 9 000 Kč. Je to problém? Musí něco dodanit v dani z příjmu nebo odvést DPH?

Pokud dodavatel vystaví daňový doklad a k němu opravný daňový doklad v jednom měsíci a zapomene nám oba daňové doklady zaslat a přijde na to až po půl roce, kdy nám provádí další službu a zašle nám je prostřednictvím e-mailu, musíme se s opravným daňovým dokladem, kvůli DPH, vrátit do období, kdy je uvedeno DUZP na opravném daňovém dokladu? Nebo protože nám dodavatel prokazatelně tuto fakturu a k ní opravný daňový doklad neodeslal a učinil tak až s půl ročním zpožděním, můžeme nechat řádnou fakturu a k ní opravný daňový doklad v měsíci doručení?

Majitel nemovitosti, právnická osoba, plátce, pronajímá své vlastní nebytové prostory. Nakupuje elektřinu, plyn do kotelny, vodu/srážky od dodavatelů na své jméno. Tyto náklady poté přefakturovává podle skutečné spotřeby/vyhlášky na nájemce. Některé náklady (jako např. srážkovou vodu za nepronajatý prostor) nese majitel. Přeúčtování podle § 36 odst. 13 ZDPH není předmětem daně, účtuje se přes 3xx účty – pokud tedy dostanu fakturu za 100 + 21 DPH, dám ji celou na 3xx a takto ji přeúčtuji nájemci, v hodnotě 121? DPH se mi tedy „ztratí“? Pro nájemce, plátce, tedy nedává smysl? Je tedy potom alternativou (protože nájemci jsou plátci) účtovat do nákladů, uplatnit si DPH a pak vyfakturovat s DPH opět přes výnosy? Náklady a výnosy půjdou proti sobě do nuly. Ale nabrutuje  to výkaz ZaZ (jaká je zde souvislost s ČÚS č. 019 – kde mě navádí, pokud znám částku, mám jít přes 3xx, já ji zde znám). Přes jaké účty v této variantě účtovat – jsou to energie, nabízí se tedy MD 502/D 602, ale nejsme prodejci elektřiny, nemáme licenci, bylo by tedy smysluplnější dávat na MD 548/D 648? 

Firma prodává přes e-shop, vystavuje fakturu/daňový doklad při expedici k dopravci. Stává se však často, že zákazník zboží nepřevezme nebo reklamuje. Firma pak vytvoří opravný daňový doklad. Na druhé straně jsou zpravidla občané-nepodnikatelé. Aby si mohla dříve odvedenou DPH nárokovat zpět, je nutné archivovat např. v emailu důkaz, že opravný daňový doklad odeslala zákazníkovi a splnila tím svoji povinnost (vynaložila úsilí dle § 42 odst. 5 zákona o DPH). Nebo pokud je zákazník občan nepodnikatel a neplátce DPH, tak nemusí vystavit daňový doklad z prodeje, a ani tedy opravný daňový doklad z důvodu vrácení zboží a stačí, pokud si tyto výstupy a vstupy do DPH eviduje interně v systému bez odesílání druhé straně?