Základ DPH a jeho opravy

Společnost s r. o. zakoupila dodávkový automobil od OSVČ (prodávající). Prodávající vystavil daňový doklad s DUZP 30. 1. 2025 a automobil zdanil DPH 21 %. Dne 1. 2. 2025 byla prodávajícímu ukončena registrace k DPH a ke dni 21. 2. 2025 došlo k ukončení činnosti této OSVČ - tedy ukončil podnikání a živnostenské oprávnění bylo k tomuto datumu ukončeno. K fyzickému předání dodávkového automobilu kupujícímu však došlo až 21. 2. 2025 a k převodu automobilu v registru vozidel dojde až 24. 2. 2025. Do obchodního majetku kupujícího tedy bude automobil zařazen až v únoru 2025, kdy prodávající již není plátcem DPH. Prodávající odmítá opravit daňový doklad. Může si společnost (kupující) nárokovat vrácení DPH z tohoto daňového dokladu? Pokud si nemůže nárokovat DPH, lze částku DPH dát do vstupní ceny automobilu při zařazení do dlouhodobého hmotného majetku? 

Máme pohledávky za firmou (cca 1 mil Kč), která je od 6/2024 v úpadku, do 8/2024 jsme řádně pohledávky přihlásili a insolvenční správce žádnou nerozporoval, nic nám neposlal. Nový majitel se má vybrat do května 2025. Zajímalo by mě, jelikož jsme z VF odvedli DPH a také v roce 2023 zdanili, kdy si můžeme a jak nárokovat DPH a zaplacenou daň. Nevíme, jestli můžeme tvořit OP, když se jedná o prodeji. 

Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že částka, kterou je nutné zaplatit poté, co příjemce služby vypoví platně uzavřenou smlouvu na poskytnutí této služby, která podléhá dani z přidané hodnoty a kterou poskytovatel začal poskytovat a byl ochoten jí dokončit, musí být považována za odměnu za poskytnutí služby za úplatu ve smyslu směrnice 2006/112.

Naše společnost se chystá prodat 2 pozemky. Jeden z nich je zastavěný stavbou bez občanského vybavení (trafostanice), druhý pozemek je částečně zastavěný silnicí. Obě stavby splňují 5letou lhůtu dle § 56 ZDPH. V územním plánu nejsou tyto pozemky vedeny jako stavební. Kupující pořizuje pozemky za účelem realizace stavebního projektu, kdy v okolí těchto pozemků bude stát výzkumné centrum. Dané pozemky budou součástí projektu a bude na nich vybudován park (zeleň, lavičky, chodníčky, apod.), pro což není potřeba změna územního plánu. Trafostanice bude následně, v průběhu realizace, z pozemku odstraněna. Splňují dané pozemky režim osvobození dle § 56 odst. 3 ZDPH nebo spadají do kategorie stavebních pozemků dle § 56 odst. 2 ZDPH a je potřeba prodej zdanit?

Fyzická osoba podniká od roku 2000, je plátce DPH, od roku 2022 až dosud uplatňuje paušální výdaje, předtím uplatňoval výdaje skutečné. K datu 30. 9. 2024 přerušil podnikání, plátcem DPH nadále zůstává. Dne 30. 9. 2024 prodal nákladní automobil plátci DPH, odvedl DPH na výstupu (v majetku bylo toto vozidlo od 02/2014). Příjem z prodeje bude zdaňovat v § 10 ZDP a do příjmu uvede částku bez DPH? V podnikání měl i osobní automobil, který k datu 30. 9. 2024 vyřadil do osobní spotřeby a odvedl DPH z ceny obvyklé (v majetku od 08/2016). V podnikání má již pouze osobní automobil, který pořídil v roce 2022 s nárokem na odpočet DPH. Tohle vozidlo ještě v roce 2025 splácí formou úvěru a žádné úpravy odpočtu DPH nebyly dosud provedeny, jelikož je stále plátcem DPH i při přerušení činnosti. Jsou všechny tyto postupy z hlediska DPH a daně z příjmu v pořádku?

Stavební firma vystavila fakturu na 5 000 000 Kč. Odběratel částku uhradil, nesouhlasil však s její výší s ohledem na poskytnuté plnění. Odběratel se soudně domáhal náhrady a soudem bylo rozhodnuto, že hodnota plnění je 4 000 000 Kč. Stavební fima má příkaz odběrateli částku vrátit. Z částky 5 000 000 Kč, je však již odvedeno DPH, faktura byla vystavena již v roce 2010. Je možno získat DPH z rozdílu částek - 1 000 000 Kč zpět? A na základě čeho?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Nakoupili jsme ojetý automobil v Německu od společnosti X. Ještě před dovozem auta do CZ, jsme v DE on-line nakoupili pneu za 1 000 eur+ DPH od jiného plátce Y a firma, která nám prodávala automobil je zrovna na auto obula. Německý plátce Y nám za pneu fakturu vystavil s německým DPH i přes to, že jsme mu dali VAT ID , fakturu již opravovat nebude. Prosím o informaci, na jaké řádky toto zaúčtovat v přiznání DPH, kontrolním hlášení (s jakými cenami)? Lze hodnotu DPH získat zpět z Německa a co pro to udělat? 

Firma identifikovaná osoba zabývá jen taxislužby od UBER, BOLT. Vydělala v roce 2024 víc než 3 mil. Kč. Má právo nahlásit se jako plátce DPH?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Do hospodaření nám byl svěřeny budovy, ty vedeme na svých účtech a odepisujeme. V jedné z budov kraj umístil další svoji přísp. organizaci, a to ZUŠ, máme spolu uzavřenu smlouvu o výpůjčce. Dodávky energií jsou však společné. My SŠ jsme plátci DPH. ZUŠ není plátcem DPH. Jednou na kalendářní čtvrtletí přeúčtováváme náklady na elektřinu, plyn, vodné, stočné a odvoz odpadu. U všech těchto nákladů si uplatňujeme odpočet DPH na vstupu. Krátíme krátícím koeficientem. Při vystavení faktury pro ZUŠ používáme název: refundace nákladů při výpůjčce, přeúčtováváme vyčíslenou spotřebu pro ZUŠ dle kalkulace a v částkách bez DPH. Toto plnění jim fakturujeme s 0% DPH (není předmětem DPH) a účtujeme zápisem MD 377/D 502, 503, 518. Postupujeme správně? 

Pokud jsem fyzická osoba podnikatel, plátce DPH, a mimo své podnikatelské aktivity pronajmu hangár, který jsem nevložila do obchodního majetku, tudíž ho vlastním a pronajímám v § 9 ZDP jako nepodnikatel, musím z pronájmu odvést DPH?

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, podnikání jako tesař. Svou živnost přerušil 15. 12. 2024. Za 4. čtvrtletí podání klasické daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení, a protože fakturuje plátcům DPH přenesenou daňovou povinnost, každé čtvrtlení má nadměrný odpočet např. 10 000 Kč z přijatých faktur, které bězně platí (telefon, internet). Předpokládá, že svou činnost obnoví např. 10. 3. 2025, tj. opět bude podávat daňové přiznání k DPH za 1. čtvrtletí. OSVČ přes zimu nepracuje na střechách, ale vyřizuje nějaké admin. věci - např. rozpis zákazek. Může si uplatnit nárok na odpočet např. z faktury za telefon, která je za leden 2025 nebo to možné není, pokud má přerušenou živnost ačkoliv např. připravuje pouze od stolu zakázky? Kde najdu ustanovení zákona, které toto říká? Pokud si uplatnit odpočet nemůže, je to tak, že pokud má přerušenou živnost tak do toho data, ty faktury s DUZP, kdy má přerušeno, uplatnit prostě nemůže? A pokud by se jednalo např. o část měsíce - faktura za březen za telefon, kdy pouze půlku měsíce měl obnovenou živnost, pak uplatní základ a DPH pouze v poloviční výši, tj. do přiznání uvede 1/2 základu a 1/2 DPH?

Pokud firmě přišlo zboží s českou DPH a není možná oprava, budeme dělat samovyměření ze základu daně a budeme mít nárok na odpočet? 

Při vystavení souhrnného opravného daňového dokladu v cizí měně je možno použítí kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy. Jedná se o kurz vyhlášený ČNB zveřejněný na jejich stránkách, nebo o kurz platný pro účetní jednotku pro tento den, např. pevný měsíční kurz?

Novela ukládá novou povinnost vrátit odpočet daně z neuhrazených závazků po uplynutí šesti měsíců. Tato povinnost se bude vztahovat na závazky zaúčtované od účetního období leden 2025, nebo se budou zahrnovat i neuhrazené závazky před 1. 1. 2025? Jak správně zaúčtovat případnou povinnost vrátit DPH z neuhrazeného závazku?

Jak má být správně řešen v systému přepočet DPH (základu daně a daně) v cizí měně do domácí měny? Dostali jsme se situace, kdy přepočet je proveden dvěma způsoby. Scénář 1. Nejprve je vyčíslena daň v cizí měně. Z netto fakturované částky za poskytnuté plnění 3 986,10 EUR je vypočtena daň ve výši 21 % 837,08 EUR. A teprve poté se provede přepočet do domácí měny kurzem 24,735 s výslednou daní 20 705,18 Kč. Scénář 2. Základ daně v cizí měně se přepočte do domácí měny tj. 3 986,10 EUR násobeno kurzem 24,735 s výsledným základem daně v domácí měně 98 596,184 Kč. A ze základu daně v domácí měně se vypočte daň 98.596,184 × 0,21 = 20 705,20 Kč. Dostáváme 2 halíře rozdíl. Argument zákazníka je postupovat podle scénáře 2 dle § 37 zákona o DPH. Nicméně v tomto paragrafu ani nikde jinde se jednoznačně neříká, jaký postup pro přepočet do domácí měny má být zvolen, tudíž se domníváme, že scénář 1 není v rozporu s českou legislativou. Jak bychom tedy měli postupovat pro správný přepočet základu daně a daně v cizí měně dle české legislativy? 

V následujících situacích je třeba použít způsob výpočtu DPH podle konkrétního ustanovení ZDPH: dovoz zboží poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku pořízení zboží z JČS oprava v případě, kdy nedojde k převedení vlastnického práva na uživatele opravy daně u pohledávek za dlužníky

Postup výpočtu a zaokrouhlení DPH, a to jak zdola, tak i shora.

Máme pronajatou nemovitost k podnikání. Smlouva o pronájmu uvádí platební kalendář na nájem včetně DPH a na služby (voda, energie) bez DPH. Účetní společnost majitele v roce 2023 tyto zálohy na služby, bez rozlišení sazeb pro vodu a energie, účtovala a dala do KH v základní sazbě bez toho, že by vytvořila daňové doklady k přijatým platbám. Účtovali na základě toho, co považovali za platební kalendář, který ale neměl náležitosti platebního kalendáře z pohledu DPH a na co byli v lednu 2023 upozorněni a souhlasili s tím, že platební kalendář je pouze na nájem, ne na služby. Přesto v roce 2023 účtovali zálohy včetně DPH. My jsme účtovali celou zálohu na 314999 . V září 2024 jsme obdrželi od majitele vyúčtování služeb za rok 2023 a část roku 2024, včetně DPH rozděleného podle sazeb. To jsem dali do KH a FÚ nás upozornil na to, že majitel ve svém KH toto vyúčtování neuvádí ve stejné výši. Tak jsme zjistili, že účetní společnost v roce 203 DPH z přijatých faktur za vodu a energie uplatnila a současně účtovala o zálohách chybně včetně DPH 21 %. Účetní společnost odmítá opravit své chybné KH za rok 2023. Část vyúčtování vztahující se k roku 2024 odmítá účtovat s DPH, protože podle jejího tvrzení neuplatňovali DPH z přijatých faktur za vodu a energie v roce 2024 (bylo to rozhodnutí účetní kanceláře ne majitele nemovitosti) a proto i na konečném vyúčtování odmítají DPH. Jestliže se plátce (respektive jeho účetní kancelář) rozhodne neuplatňovat DPH na přijaté faktuře za vodu, vystaví nám konečnou fakturu za spotřebované služby bez DPH a nás v tomto okamžiku DPH nezajímá? Vzhledem k výši záloh má rozhodnutí účetní kanceláře neuplatňovat DPH na přijatých fakturách za vodu a energie významný dopad na naše cashflow a nesouhlasíme s takovým postupem. Jak máme na straně nájemce postupovat? Vyúčtovat zálohy za rok 2023 do roku 2024 interním dokladem, ve kterém bude uvedena 21 % DPH, aby došlo k souladu s KH účetní kanceláře, konečné vyúčtování nechat bez DPH a podat znovu přiznání k DPH a KH?

Kupující reklamoval zboží po 4 letech (5 let záruční doba). Dodavatel reklamaci uznal. Reklamované zboží převzal a dodal nové. Dodavatel vystavil účetní doklad – dobropis bez DPH a zároveň účetní doklad – fakturu bez DPH na stejnou částku. Částky započetl. Je to správně? Jak se máme zachovat k našemu zákazníkovi? Stejně? Domnívali jsme se , že se jedná o dva účetní případy. Dobropis po 3 letech bez DPH a nový daňový doklad na nové zboží s DPH. 

Dodavatel nám opožděně zaslal fakturu za ubytování z roku 2023, která je vystavena s 10% sazbou DPH. Část nákladů na této faktuře však nesouvisí s naší společností, protože jsme ubytování zajišťovali pro redaktora z jiné firmy. Tuto část nákladů proto potřebujeme přefakturovat. Jak máme postupovat z hlediska DPH? Můžeme si z přijaté faktury uplatnit odpočet DPH v plné výši a následně vystavit přefakturovanou část s 10% sazbou DPH, stejně jako na původní faktuře?