Základ DPH a jeho opravy

Developerská společnost aktuálně dokončuje přístavbu nových nebytových jednotek (další etapa výstavby - nejde o technické zhodnocení stávající nebytových jednotek) určených k pronájmu plátcům i neplátcům, která bude zkolaudována 12/2022, do majetku zařazena v 02/2023. Pořizovací náklady na výstavbu obsahují náklady od plátců (společnost uplatnila při pořízení plný nárok na odpočet), neplátců (bez DPH), dále pak náklady, které jsou osvobozeny od DPH. Zálohový provozní koeficient společnosti je aktuálně 71%. V měsíci zařazení do majetku bude provedena tzn. fikce dodání zboží v rámci přiznání k DPH - jakou hodnotu pořizovacích nákladů uvést do základu daně na vstupu a jakou na výstupu? Ovlivňuje vstupy zálohový koeficient? Do výstupů budou zařazeny pořizovací náklady od neplátců i ty, které jsou osvobozeny od DPH? Jaká hodnota vstupuje do ř. 47 daňového přiznání?
Vydáno: 24. 11. 2022
Jsem fyzická osoba podnikající a vedu účetní evidenci. Ve 3. čtvrtletí jsem dávala do přiznání DPH a kontrolní hlášení fakturu o namontování vrat do příjmu. Nyní ve 4. čtvrtletí vrata zákazník vrací a já budu vystavovat dobropis, nebo opravný daňový doklad? A budu dávat do kontrolního hlášení datum v den, kdy budu dobropis či opravný daňový doklad vystavovat a nebo bude datum kontrolního hlášení té původní faktury vydané?
Vydáno: 14. 11. 2022
Zákazník vrátil po nějaké době používání zboží. Je možné vystavit dobropis na toto zboží s tím, že cena nebude odpovídat původní vystavené faktuře, tzn. že si za použití zboží strhneme poplatek? Nebo musíme vystavit dobropis na částku dle původní faktury a zvlášť vyfakturovat službu (poplatek) za použití daného zboží?
Vydáno: 10. 11. 2022
Ve smlouvě o dílo je uvedeno, že dojde ke snížení ceny díla o hodnotu zhotovitelem řádně a včas nesplněného závazku, pokud zhotovitel podá insolvenční návrh jako dlužník nebo bude rozhodnuto o úpadku zhotovitele k návrhu věřitele. Snížení ceny díla tak může být až 15 % ze sjednané ceny díla (pozastávka). Toto snížení ceny díla se považuje za dohodnutou a poskytnutou slevu z ceny díla. Jak postupovat v případě objednatele, když tato skutečnost (insolvence zhotovitele) nastane? Je zhotovitel povinen vystavit opravný daňový doklad? Jak postupovat, když ho nevystaví? Jak se počítá lhůta 3 let pro vystavení opravného daňového dokladu? Dílo bylo předáno v 5/2019 nebo 6/2020.
Vydáno: 18. 10. 2022
Pokud se po uplynutí tří let od původního zdanitelného plnění firmy dohodnou na slevě z ceny díla, je nutné, aby dodavatel vystavil na tuto slevu opravný daňový doklad (v přenesené daňové povinnosti jako původní plnění), nebo se jedná o odpis pohledávky a opravný doklad se nevystavuje?
Vydáno: 11. 10. 2022
OSVČ (v té době neplátce DPH) v průběhu roku 2022 vystavovala pro svého odběratele faktury za služby. V květnu 2022 překročila obrat a od 1. 7. se stala plátcem DPH. V srpnu vystavila kromě běžných daňových dokladů opravný daňový doklad (dobropis), který se ale týkal jak opravy plnění uskutečněných v červenci (tedy za období kdy již byl plátcem a u daňových dokladu, ze kterých již jako plátce odvedl při jejich vystavení DPH), tak současně se týkal i opravy plnění z doby, kdy ještě nebyl plátcem DPH. Je možné, aby na předmětném opravném daňovém dokladu (dobropisu) vystaveném v srpnu opravil výši daně a základ daně bez ohledu na to, že v původní vystavené faktuře před datem registrace k DPH žádnou daň ani základ daně neuvedl a neodvedl (protože nebyl v té době plátcem DPH)? Prakticky si totiž v srpnu 2022 snižuje povinnost odvést DPH z běžně vystavených faktur o DPH z tohoto opravného daňového dokladu (dobropisu) a přijde mi to nelogické v plné výši, když z části plnění předtím žádnou DPH neodvedl. Pokud by to i možné bylo, jak prakticky by měl tento opravný daňový doklad vypadat, když § 45 odst. 1 písm. h) a i) ZDPH stanoví jako náležitosti opravného daňového dokladu rozdíl mezi opraveným a původním základem daně a rozdíl mezi opravou a původní daní, když původně na faktuře ještě jako neplátce DPH žádný základ daně ani daň neuvedl? Jak by se v tomto případě postupovalo i v případě vrubopisu prosím (opravného daňového dokladu, kterým zvyšuje část původního plnění z doby, kdy nebyl plátcem) - má na tomto opravném dokladu rovněž uvést ZD a daň?
Vydáno: 12. 09. 2022
S. r. o., plátce DPH, uhradila převodem dne 4. 7. 2022 fyzické osobě (občanovi) přeplatek faktury ve výši 1 500 Kč. Ráda bych se zeptala, zda opravný daňový doklad můžu vystavit teď a dát ho do přiznání k DPH za 08/2022, nebo ho musím vystavit zpětně k červencovému datu, a tím pádem podávat dodatečné daňové přiznání k DPH? 
Vydáno: 07. 09. 2022
Dobrý den, jsme s.r.o. , plátce DPH a zabýváme se prodejem motocyklů. Zákazníkovi (fyzické osobě) bude z naší strany s.r.o. uznána reklamace motocyklu z důvodu vysoké poruchovosti a bude mu dobropisována celá prodejní cena motocyklu (cena bez DPH + 21% DPH). Jak bude tato situace z pohledu DPH u naší s.r.o., můžeme u vystaveného dobropisu u reklamace uplatnit odpočet DPH (tj. cena bez DPH +21% DPH) nebo dobropis bude vystaven na celou původní prodejní cenu s DPH 0%?
Vydáno: 07. 07. 2022
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 10/2022 ze dne 23. června 2022, který obsahuje rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události.
Vydáno: 23. 06. 2022
  • Článek
V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně u dodání zdravotního zboží. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání zdravotnických prostředků zdanitelným plněním a zejména, za jakých podmínek se při jejich dodání podle aktuálně platného znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), uplatní první snížená sazba daně. Vysvětleno je také, ve kterých případech je možno chápat poskytnutí zdravotnických prostředků jako doplňkové plnění k poskytnutí zdravotní služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. V závěru článku je shrnuto, kdy bylo nebo je možno využít prominutí daně při dodání zdravotnických prostředků v souvislosti s COVID-19.
Vydáno: 02. 06. 2022
Do přiznání k dani z přidané hodnoty na řádek 22 Vývoz zboží dle § 66 se píše hodnota statistická (dle JSD) nebo fakturační (dle daňového dokladu)?
Vydáno: 26. 05. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 3 Afs 54/2020-73
Vydáno: 25. 05. 2022
OSVČ vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje a zároveň je identifikovaná osoba z pohledu DPH. OSVČ přijmula fakturu ze zahraničí na službu od ORD. Fakturovaná částka jde dle smlouvy v EUR, ale i dle dohody může být zaplacena v Kč dle kurzu dodavatele, tj. na faktuře jsou vyčísleny obě dvě měny. OSVČ platí částku v Kč a tuto částku si také dává do daňových výdajů, protože není podstatné z pohledu daňové evidenci, že faktura zní na cizí měnu, ale v jaké částce jí OSVČ uhradila. Z pohledu DPH však OSVČ bude částku z EUR přepočítávat kurzem ČNB k datu poskytnutí služby (služba sjednána v EUR byť se může platit v Kč), tj. je zde jiný režim než u daně z příjmů, je to tak správně? Následně vypočtený základ daně a z toho DPH bude v daňových výdajích. Je tento postup z pohledu daňové evidence správný a případně najdu toto někde v zákoně (přesné ustanovení)? V daňových výdajích bude tedy částka zaplacená v Kč + DPH z přepočtu dle kurzu ČNB?
Vydáno: 19. 05. 2022
Jsme škola, PO. Škola má hlavní a ekonomickou činnost- stravování. Míváme často společné faktury na obě činnosti, tedy je potřeba oddělit v rámci DPH EKO činnost a hlavní činnost. Prostudovala jsem si materiály a dotazy Ing. Morávka, ale potřebuji ještě upřesnění na konkrétním příkladu. Mám fakturu na pronájem vozidla, částka s DPH 4 000 Kč, který je využit z 95 % na ekonomickou činnost (rozvoz obědů cizím strávníkům) a 5 % hlavní činnost, tedy osvobozená DPH. Systém zpracování měsíční DPH je nastavený na krátící koeficient 76 %. Náklady účetně rozdělím poměrem 95/5. DPH mám zkrátit také poměrovým koeficientem? Tedy odvedu DPH pouze z těch 95 %, což je plných 798 Kč, tedy už se nebudou ve výsledku krátit koeficientem 76 % a já odvedu celých 798 Kč nebo nemohu vypočítat DPH podle poměru 95/5 a musím odvézt DPH z celé částky, tedy 694 Kč a ty se následně pokrátí koeficientem 76 %, tedy skutečně odvedu 527 Kč?. Podle §75 ZDPH bych měla upřednostnit poměrový koeficient, tedy bych měla odvézt plných 798 Kč a už je nekrátit. Mohu během roku využívat střídavě poměrový a krátící koeficient podle skutečných nákladů, když znám poměr mezi náklady na ekonomickou a hlavní činnost? U některých faktur je výpočet dle poměrového koeficientu přesnější než krátící koeficient. 
Vydáno: 17. 05. 2022
Identifikovaná osoba přijala službu od ORD za zprostředkování ubytování (od booking.com). Fakturované období je měsíční, tj. od 1. 4. - 30. 4. 2022. Datum vystavení 02. 5. a platbu bude posílat někdy v květnu 2022.  Je správné, přepočíst základ daně kurzem ČNB k 30. 4. a následně vypočítat daň ve výši 21 %, která se uvede na řádku 5 daňového přiznání (jaký kurz využít při měsíčním období v zákoně je/není stanoveno?)?  Pokud je faktura vystavena na EUR, ale zároveň, pro jednodušší platbu je částka uvedena i v Kč kurzem ORD (neodpovídá našemu kurzu ČNB), pak se stejně bude přepočítávat kurzem k 30. 4. ta částka z EUR? Toto jsem nikde v zákoně o DPH nenašla, pokud jsou tam uvedeny dvě částky, ale předpokládám, že pokud je vystavena faktura v eurech (byť se platí v Kč - to je pouze něco navíc pro českou IO), pak tuto částku z EUR přepočítám. Najdu toto někde upraveno v zákoně o DPH?  Může si identifikovaná osoba jako OSVČ vedoucí daňovou evidenci do daňových nákladů (provedenou platbu v KČ) + dopočtenou DPH?
Vydáno: 10. 05. 2022
E-shop je registrován v režimu OSS zboží na dálku pro SK. Zákazník s SK vrací zboží v 2/2022, které nakoupil v prosinci 2021. E-shop tedy v dalším čtvrtletí vystavuje dobropisy (opravný daňový doklad) z důvodu vrácení zboží. SW v dalším čtvrletí od termínu podání DPH OSS za předchozí kvartál dává tyto opravné daňové doklady do OSS jako "opravy" do OSS. Podle mého názoru se však o opravy z tohoto hlediska nejedná, protože byla původní faktura vykázána správně a teď došlo k běžné události, že zákazník např. reklamoval část zboží. Myslím si, že takový OPD, který je z února 2022 by měl být správně vykázán v OSS mínusově, avšak nikoliv v sekci jako korekce (oprava). Protože se jedná o opravu dle § 42, nikoliv "chybu" dle § 43. Jaké řešení je správné?
Vydáno: 04. 05. 2022
OSVČ pořídila od ORD z Německa zboží. Celková cena zboží 572,22 EUR. Kurz pro přepočet 25,83. 1) OSVČ vypočetla základ daně - 572,22 x 25,83 = 14 780,4426 a daň 14780,44 x 21 % = 3 103,8929. 2) 572,22 x 25,83 = 14 780 x 21 % = 3104 Kč. Jinou položku do daňového přiznání uvádět nebude. Jaký bude postup zaokrouhlení základu daně a daně? Zaokrouhlí se matematicky nejdříve základ daně na celé Kč a pak pak se vypočte daň a ta se také matematicky zaokrouhlí nebo se základ daně nezaokrouhluje a zaokrouhlí se až daň? V daňovém přiznání se pak základ daně a daň uvádí zaokrouhlený na celé Kč vždy či nikoliv?
Vydáno: 25. 04. 2022
  • Článek
V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu po úpravách provedených s účinností od 1. 1. 2022.
Vydáno: 19. 04. 2022
1. AB, a.s. historicky nakoupila pozemky za cenu 20 mil. Kč. 2. Na jednom pozemku AB, a.s. vybudovala tzv. páteřní komunikaci a v daném pozemku pod komunikací jsou uloženy inženýrské sítě. Komunikace a sítě jsou v majetku AB, a.s., byly vybudovány za cenu cca 160 mil. Kč a zkolaudovány v roce 2014 (dne oceněny znalcem na cca 90 mil. Kč) a uvýdajů na jejich vybudování byl uplatněn odpočet DPH . 3. Obec a AB, a.s. se dohodli, že pozemek (včetně komunikace a sítí) budou obci prodány za cenu 1 mil. Kč. Jak se bude postupovat při DPH? AB, a.s. zatíží fakturovanou částku příslušnou sazbou DPH. Vyvstává nějaké daňové riziko z pohledu DPH, když cena pozemku včetně komunikace a inženýrských sítí má zůstatkovou hodnotu cca 100 mil. (znalecké ovenění cca 70-90 mil.) a bude s eprodávat za 1 mil. Kč?
Vydáno: 14. 04. 2022