Základ DPH a jeho opravy

  • Článek
V následujícím článku jsou vysvětleny nejprve aktuálně základní podmínky, za nichž může plátce jako věřitel provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. Návazně jsou vysvětlena navazující pravidla pro provádění navazující opravy odpočtu daně ze strany dlužníka, který je plátcem, vůči němuž byla oprava základu daně ze strany věřitele provedena, a postup dlužníka při snížení odpočtu daně v souvislosti se zrušením registrace plátce.
Vydáno: 13. 12. 2021
  • Článek
V praxi samozřejmě může nastat situace, že plátce DPH z různých důvodů uvede daň na vstupu či daň na výstupu v jiném zdaňovacím období, než ve kterém má být správně vykázána. Důvody tohoto postupu mohou být různé, ať už např. chybné vyhodnocení postupu, opomenutí plátce nebo třeba i pozdní obdržení dokladu plátcem. Jak uvedenou situaci správně řešit? To je předmětem tohoto příspěvku.
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
Oprava výše daně je často logickým důsledkem opravy základu daně. Je samostatným zdanitelným plněním, které nastává poté, co dohodou obchodních partnerů nebo z jiného důvodu dojde ke změně původní výše úhrady za plnění. Oproti tomu k opravě výše daně, kde základ zůstává stejný, dochází na základě chybného posouzení zdanění na straně dodavatele. Pokud zákazník uplatní více odpočtu vlivem nesprávné výše daně na faktuře, než dle zákona o DPH mohl, oprava se provádí zpětně do období, kdy se plnění uskutečnilo. A pak je potřeba počítat minimálně s úrokem z prodlení.
Vydáno: 27. 10. 2021
  • Článek
Stavební firma přijala od občana úhradu zálohové faktury na postavení rodinného domu. Platby proběhly v dubnu a květnu 2021, v těchto měsících stavební firma odvedla DPH z přijatých plateb. Stavební práce jsou v běhu, postupně jsou vystavovány dílčí faktury na provedené práce, zálohy v nich zatím nebyly zúčtovány. V září 2021 požaduje občan vrácení záloh zpět v plné výši, neboť získal hypotéku, ze které bude vše placeno. Dílčí faktury budou vystavovány i nadále. 1. Jaký doklad má stavební firma na vratky vystavit – stornovací fakturu, či opravný daňový doklad k přijaté záloze? 2. V jakém měsíci má stavební firma uplatnit DPH na vstupu z vratky DPH – v měsících, ve kterých DPH ze záloh odvedla (což by vyžadovalo dodatečná přiznání), nebo v září 2021?
Vydáno: 22. 09. 2021
  • Článek
Jak uvedl již žalovaný a krajský soud, podání dodatečného daňového přiznání bylo ryze formální; jednalo se o jakýsi pokus stěžovatele vyhnout se povinnosti zaplatit daň, kterou jakožto vystavitel faktur uvedl na daňových dokladech. Možnost opravy daně podle § 43 zákona o DPH však neslouží k tomu, aby se plátci DPH vyhnuli povinnosti zaplatit daň, kterou sami na daňových dokladech uvedli zcela záměrně s cílem získat daňové zvýhodnění. Tato možnost míří primárně na případy neodůvodněně naúčtované daně např. u plnění, které je od této daně osvobozeno, či je DPH uvedena na dokladu v důsledku určité chyby v nesprávné výši. To však rozhodně není případ stěžovatele, který podáním dodatečného daňového přiznání reagoval v podstatě pouze na to, že jeho protiprávní jednání bylo správcem daně odhaleno, jak sám výslovně přiznal. Plnění, která stěžovatel vykazoval, byla zcela fiktivní; doklady, které stěžovatel vystavil původně na společnost JOHAL Trans s. r. o., proto vůbec neměl vystavovat. A učinil-li tak, je povinen nést také následek svého jednání, kterým je vyměření daně v důsledku § 108 odst. 1 písm. j) zákona o DPH , neboť vystavením dokladu umožnil jinému daňovému subjektu (příjemci faktury) nárokovat odpočet daně.
Vydáno: 31. 08. 2021
  • Článek
Pozdější rozdělení původní komplexní dodávky, z níž se nakonec uskutečnila jen část, na dvě oddělené složky (jednu uskutečněnou a druhou neuskutečněnou), a tedy vlastně dvě plnění, je umělé a neodpovídá realitě tohoto obchodního případu. Právně není (z pohledu § 42 a § 43 zákona o DPH ) tolik podstatné, zda předmět dodávky přešel do dispozice odběratele, ale později zase fyzicky putoval zpět k dodavateli – nebo zda marně čekal u dodavatele a odběratel se nakonec rozhodl jej fyzicky ani nepřevzít. Důležité je, že stěžovatelka coby dodavatelka dala původním daňovým dokladem najevo vůli dodat IT vybavení vývojového centra podle smlouvy. Dodávka se částečně uskutečnila (virtualizační systém byl dodán), čímž se uskutečnilo i zdanitelné plnění. Plátce opraví základ a výši daně podle § 42 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, v situaci, kdy se až po uskutečnění plnění (aspoň částečném) změnily podmínky obchodního vztahu, a tedy i původně sjednaná výše úplaty (typicky při vrácení zboží, nedodržení sjednaných podmínek, odstoupení od smlouvy). Naproti tomu oprava výše daně podle § 43 tohoto zákona se uplatní v případech, kdy plátce pochybil už při vystavování původního dokladu (např. chybným určením předmětu, základu či sazby daně nebo vyfakturováním nesprávnému odběrateli).
Vydáno: 31. 08. 2021
  • Článek
Pravidelně se na stránkách Účetnictví v praxi setkáváte s texty rozebírajícími některá ustanovení zákona. V následujících měsících se zaměříme na zákon o dani z přidané hodnoty jako na celek a postupně jej projdeme. První díly budou patřit tuzemským obchodním operacím, pak přijdou na řadu přeshraniční transakce a závěrečných několik dílů bude věnováno správě této daně. Hned v úvodu se podíváme na její samotnou podstatu.
Vydáno: 16. 03. 2021
  • Článek
V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice dotací z pohledu daně z přidané hodnoty. Tato oblast je velmi významná v případě neziskových účetních jednotek, ale v praxi se s ní lze setkat také u účetních jednotek z podnikatelské sféry. Na úvod je vhodné předeslat, že pojem dotace vymezují zejména rozpočtové předpisy, konkrétně zákon č. 218/2000 Sb. , rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a to jako peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Dále tento pojem nalezneme také v zákoně č. 250/2000 Sb. , rozpočtová pravidla územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Definice podle tohoto zákona je obdobná, jedná se o peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Jedná se tedy zásadně o peněžní prostředky, které jsou poskytnuté na stanovený účel.
Vydáno: 21. 02. 2021
Použité zkratky: SDEU - Soudní dvůr Evropské unie ZDPH - zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty 1. Účel příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění a sjednocení...
Vydáno: 22. 08. 2021
Cílem příspěvku je dosažení shody na rámcových pravidlech pro posouzení, které prodeje majetku jsou předmětem daně a které nikoli, jestliže tento majetek není obchodním majetkem plátce a k ekonomické...
Vydáno: 22. 08. 2021
  • Článek
Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , jímž se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, byla upravena pravidla pro uplatňování DPH u nájmu nemovitých věcí s odloženou účinností oproti ostatním změnám, a to až od 1. 1. 2021. Nájem nemovité věci je pro účely zákona o DPH chápán jako poskytnutí služby, na kterou se vztahuje podle § 56a zákona o DPH osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Nájem nemovité věci však může být za splnění stanovených podmínek zdaňován, a chápán tedy jako zdanitelné plnění v základní sazbě daně. V článku je nejprve vymezen nájem nemovitých věcí pro účely DPH, a to v návaznosti na zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a vymezení předmětu DPH a místa plnění u nájmu nemovitých věcí. Návazně jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro osvobození od daně u nájmu nemovitých věcí a podmínky, kdy nelze tento nájem osvobodit od daně. V závěrečné části článku jsou vysvětleny praktické dopady změny provedené s účinností od 1. 1. 2021, kdy se změní podmínky, za nichž bude možno nájem nemovité věci zdaňovat. Změna podmínek pro zdaňování nájmu nemovité věci bude mít také dopady při uplatňování nároku na odpočet daně ve vztahu k nemovitým věcem, jejichž nájmu se bude tato změna týkat, a to jak na straně pronajímatele, tak na straně nájemce.
Vydáno: 10. 12. 2020
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění aplikace institutu opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky dle § 46 zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění, o dani z přidané hodnoty...
Vydáno: 22. 08. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. června 2020 ve věci C-146/19 SCT
Vydáno: 02. 11. 2020
  • Článek
V případě že plátce DPH poskytne určité plnění podléhající české DPH, je povinen k datu uskutečnění zdanitelného plnění odvést DPH bez ohledu na skutečnost, zda mu odběratel za dané plnění zaplatí. Odvod DPH totiž není postaven na principu úhrady za poskytnuté zdanitelné plnění, ale na bázi odvodu DPH při poskytnutí daného plnění, tedy nikoliv v okamžiku, kdy je za něj přijata úhrada, a také bez ohledu na to, zda je vůbec úhrada přijata. Každému plátci DPH tak může jeho odběratel vytvořit zásadní problém, a to v situaci, kdy mu za plnění neuhradí dohodnutou cenu, protože plátce DPH poskytující zdanitelné plnění musí odvést DPH na výstupu za takové plnění. Určitou možností, jak situaci řešit, je možnost plátce DPH požadovat „vrácení“ takto zaplacené DPH od finančního úřadu díky institutu opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, kdy ale plátce DPH musí splnit řadu podmínek, aby k vrácení této DPH skutečně ze strany finančního úřadu došlo. Tento článek shrnuje základní pravidla pro institut opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a problematiku vysvětluje na praktických příkladech.
Vydáno: 17. 09. 2020
  • Článek
Zákonem číslo 80/2019 Sb. došlo mimo jiné k novelizaci ustanovení § 13 odst. 3 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), která se týká problematiky takzvaného „přenechání zboží k užití“. Tato změna měla odloženou účinnost na 1. 1. 2020. Byť se do příslušného ustanovení doplnila pouhá tři slova, jedná se pro územní samosprávné celky (dále jen „USC“) o záležitost s významnými dopady na aplikaci DPH v případě některých obchodů s nemovitostmi. V tomto příspěvku bych chtěl popsat možné dopady této změny a také navrhnout související možné účtování.
Vydáno: 03. 08. 2020
  • Článek
Odborová organizace VŠ pořádá letní dětské tábory. Činnost je vedena samostatně, v rámci této činnosti je plátcem DPH. V únoru se otvírají přihlášky. Na základě přihlášek rodiče obdrží zálohový doklad. Po zaplacení je vystaven daňový doklad, DPH je odvedeno ke dni přijetí platby. V důsledku koronaviru a hygienických nařízení je každý táborový turnus (původně 20 dnů) rozpůlen na 2x 10 dnů, aby se snížil počet dětí v kolektivu. Část úhrady za stravu a mzdy se rodičům vrací. Vysta­vu­jeme opravné daňové doklady. – 90 % rodičů zaplatí ze svého, nejsou plátci DPH, neuplatňují do nákladů, fakturu na platbu nežádají. Vystavený opravný daňový doklad musí mít účtárna od rodičů podepsaný nebo můžeme uplatnit vratku DPH na základě opravného daňového do­kladu bez podpisu rodičů o převzetí? 90 % rodičů zaplatí ze svého, nejsou plátci DPH, neuplatňují do nákladů, fakturu na platbu nežádají. Vystavený opravný daňový doklad musí mít účtárna od rodičů podepsaný nebo můžeme uplatnit vratku DPH na základě opravného daňového do­kladu bez podpisu rodičů o převzetí? – 10 % případů, hradí původní částku zaměstnavatelé z FKSP, tedy bez nároku na odpočet, hrazeno ze zisku, po zdanění, bez možnosti uplatnění nákladů. Opět: opravný daňový doklad musíme mít potvrzený odběratelem, přestože nejde o možnost uplatnění DPH na straně odbě­ratele? Potvrzení odběratele není nutné v případě vystavení ODD ze zákonných důvodů, což je v našem případě § 42 odst. 1 písm. a) zákona o DPH . Vracíme část platby za dětský letní tábor – strava, mzdy vedoucích, část režie. Jedná se zhruba o 20 % celkové platby za tábor.
Vydáno: 03. 08. 2020
  • Článek
Automobil je nezbytným pomocníkem zřejmě každého plátce DPH. Pro přepravní společnosti, opravny aut či prodejny nových vozidel, pak i hlavním zdrojem příjmů. Nebude proto na škodu, věnovat se mu v následujících řádcích podrobněji.
Vydáno: 24. 02. 2020
  • Článek
Dlužníka nemá většinou nikdo rád, o to víc plátce daně z přidané hodnoty, který nemá zaplacenou fakturu za svou ekonomickou činnost, ale státu již musel odvést zákonem vyčíslenou částku DPH. Případnou opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení bylo možné provést dle § 44 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), platného do 31. 3. 2019.
Vydáno: 22. 12. 2019
  • Článek
Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .
Vydáno: 18. 11. 2019
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 27. 6. 2019, čj. 10 Afs 71/2016-102
Vydáno: 21. 10. 2019
+ Zobrazit dalších 20