Základ DPH a jeho opravy

V březnu 2026 jsme přijali opravný daňový doklad na zboží z Itálie, které jsme koupili před 4 lety. Zboží jsme fyzicky poslali zpět do Itálie. Jakým způsobem toto vykážeme v přiznání k DPH? Jakým způsobem by se toto vykázalo v Intrastatu, když by se jednalo o významné částky a částky vykázané by měly sedět na vykázané zboží v DPH.

Firma poskytující architektonické a projektové služby podala žádost o registraci k DPH. V jakém režimu bude po registraci postupovat a jaká sazba DPH se bude vztahovat na služby, které poskytuje? Jakým způsobem by měla tyto služby správně fakturovat z hlediska DPH? Společnost se zaměřuje na poskytování architektonických a projektových služeb. Jedná se zejména o zpracování architektonických studií, dokumentace pro povolení záměru (DPZ), dokumentace pro provedení stavby (DPS), návrhy interiérů a exteriérů a související inženýrskou činnost. Služby společnosti zahrnují zejména: zpracování architektonických studií projektovou dokumentaci pro povolení záměru (DPZ) projektovou dokumentaci pro provedení stavby (DPS) návrhy interiérů a exteriérů projekty rodinných a bytových domů a dalších staveb projekty rekonstrukce a úpravy staveb inženýrskou činnost spojenou s povolováním staveb autorský dozor při realizaci staveb. Jaká sazba DPH se na tyto služby vztahuje a v jakém režimu by měla společnost postupovat?

Plátce DPH jedná při nepeněžním vkladu v rámci své ekonomické činnosti. Do s. r. o. vkládá tento plátce nemovitost – stavbu s pozemkem. Nemovitost byla pořízena v roce 2020. Při pořízení této nemovitosti ani u jejího žádného technického zhodnocení či významné opravě nebyl uplatněn odpočet DPH, a to ani z části. Zároveň se nejedná o vklad obchodního závodu. Je tento vklad předmětem DPH, či nikoliv? Domnívám se, že se nejedná o dodání zboží za úplatu dle § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH, jelikož nebyl uplatněn žádný odpočet daně. Dané plnění tedy není předmětem DPH. Setkávám se však s protichůdnými názory, že nepeněžitým vkladem dojde ke zvýšení účasti ve společnosti, a proto tento vklad splňuje definici úplaty dle 4 odst. 1 písm. a) ZDPH, a tím pádem by se tedy jednalo o plnění, které je předmětem daně a s ohledem na § 56 ZDPH bude buď zdanitelné, nebo osvobozené od DPH bez nároku na odpočet.

Máme fakturu z Itálie za zboží, která byla vystavena 30. 1. 2026. Faktura nebyla uhrazena a zboží nebylo dodáno. Dostali jsme dobropis na celou částku faktury s datem vystavení 26. 2. 2026. Jaké DUZP mám uvést u dobropisu?

Jak správně stanovit základ daně z přidané hodnoty? Víte, jak na slevy, nepeněžité plnění či vratné obaly? Tento praktický návod vám pomůže pochopit postupy nejen v běžných situacích, ale také v případech, kdy řešíte víceúčelové poukazy, platby pomocí virtuálních aktiv nebo situace, které vyžadují kvalifikovaný odhad či stanovení obvyklé ceny. Probereme také přefakturaci, zaokrouhlování nebo doplatky a na příkladech vám přehledně vysvětlíme, na co si dát pozor.

Ukončil jsem činnost vázaného zástupce k jedné pojišťovně a při ukončení mi pojišťovna zprostředkovala odkup pojistného kmene jinými zástupci. Částka celkem přesahovala 2 mil. Kč, a rozdělila se mezi dva nové zástupce. Já budu dál podnikat v jiném oboru, dosud jsem nebyl plátce DPH. Bude se tento prodej kmene počítat do obratu pro DPH, nebo se to jako jednorázový příjem nepočítá, nebo se to dá považovat za prodej obchodního závodu nepodléhající DPH? Pokud by se to počítalo do obratu, kdy je datum usk. zdanitelného plnění, když smlouva byla podepsána v prosinci 2025, v prosinci přišla také záloha 1 mil. Kč, ale k samotnému převodu kmene došlo až v lednu 2026 a také doplatek přišel až v lednu 2026? Pokud by prodej kmene podléhal režimu DPH, byl by osvobozeným plněním jakožto příjem z pojišťovacích činností §55 zákona o DPH? Pokud by odpovědi směřovaly k tomu, že bych v roce 2025 překročil obrat, ale pouze z osvobozených činností, ale v roce 2026, např. v únoru, bych začal poskytovat drobná zdanitelná plnění z jiného oboru, jaký by to mělo vliv na registraci k DPH?

Článek se podrobně věnuje problematice opravy základu DPH u neuhrazených pohledávek. Vysvětluje, za jakých podmínek může věřitel provést opravu daně, přičemž klíčovou novinkou je možnost zahrnout od roku 2025 do tohoto režimu i malé nedobytné pohledávky. Text zároveň upozorňuje na překážky opravy, jako je kapitálové propojení osob nebo status nespolehlivého plátce. Pozornost je věnována také povinnostem dlužníka, zejména nutnosti upravit odpočet daně u závazků po splatnosti. Praktické příklady a doporučení poskytují čtenářům jasný návod, jak správně postupovat při řízení neuhrazených pohledávek a minimalizovat jejich dopad na cash-flow.

Společnost s r. o. přihlásila svou pohledávku z 2/2024 do insolvenčního řízení včas, pohledávka byla insolvenčním správcem uznána. Insolvence běží od 6/2024. SRO se domnívala, že bude v rámci konkurzního řízení uspokojena. V současné době už ostatní věřitelé začali brát své incidenční žaloby zpět neboť v majetkové podstatě není dostatek prostředků ani na uspokojení zajištěných věřitelů. SRO jako nezajištěný věřitel pravděpodobně nebude vůbec uspokojena. Může SRO až nyní, únor 2026, vystavit opravný daňový doklad a doručit jej insolvenčnímu správci, aby si mohla požádat o vrácení zaplacené DPH?

Právnická osoba, plátce DPH, vlastní byt, který je pronajímán fyzické osobě – nepodnikateli. Nájem bytu je uplatňován jako osvobozené plnění od DPH dle § 56a zákona o DPH. Společnost dále hradí náklady na energie společných prostor domu (např. elektřina, osvětlení apod.), které jsou fakturovány společenstvím vlastníků jednotek, jež není plátcem DPH. Tyto náklady by společnost chtěla nájemci přeúčtovat. Představuje přeúčtování nákladů na energie společných prostor nájemci samostatné zdanitelné plnění podléhající DPH na výstupu, nebo se jedná o vedlejší plnění k nájmu, které sdílí jeho režim osvobození od DPH? Pokud by byly tyto náklady přeúčtovány samostatně, vzniká povinnost navýšit je o DPH a tuto daň odvést, přestože vstupní plnění od SVJ je bez DPH? Je z hlediska DPH vhodné (a obhajitelné) zahrnout tyto náklady do ceny nájemného, případně je uvádět odděleně, ale jako součást osvobozeného nájmu. Jaké podmínky (např. smluvní úprava, absence marže, způsob vyúčtování) jsou klíčové pro zachování režimu osvobození. 

OSVČ chce převést do osobního užívání auto. Při jeho pořízení byl plně uplatněn odpočet DPH na vstupu. V souladu s § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH je základem daně v případě dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH pořizovací cena zboží snížená o hodnotu jeho opotřebení ke dni uskutečnění zdanitelného plnění bez daně. Co se myslí touto hodnotou opotřebení – jsou to uplatněné odpisy nebo faktické fyzické opotřebení?

Fyzická osoba (podnikatel - plátce DPH) chce v tomto roce převést do osobního užívání auto, které je již plně odepsané. Při jeho pořízení byl plně uplatněn odpočet DPH na vstupu. Co se týče daně z příjmů, tento převod nemá žádné daňové dopady, pouze v případě jeho prodeje do pěti let od vyřazení, musí prodej zdanit § 10 zákona o daních z příjmů v přiznání k daním z příjmů a po pěti letech je prodej osvobozen? Je to prosím tak, nedošlo k nějakým změnám? A musí odvést DPH z ceny obvyklé ke dni převodu do osobního užívání dle § 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o daních z příjmů? 

Společnost s r. o., plátce DPH, je členem servisní sítě poskytované značkou výrobce se sídlem v EU. Odběratelé společnosti platí ročně přímo značce výrobce - plátci v EU - poplatek za servis a provedený servis je pak poskytován zákazníkovi bezplatně a účtován jako služba poskytnutá značce, jelikož ta inkasuje peníze za roční poplatek. Poskytujeme tedy zdanitelné plnění jako službu dle sídla příjemce služby značce do EU, i když je to na majetku odběratele, nebo poskytujeme službu odběrateli a od značky plyne podle vás jen finanční plnění?Když má kupříkladu servis zpoždění a odběratel má nárok od nás na kompenzaci, jde o zdanitelné plnění v tuzemsku a můžeme odběrateli vystavit dobropis ke službě, kterou jsme mu pak vlastně neposkytli? Lze vystavit na odběratele opravný daňový doklad a snížit základ DPH a nárokovat po FÚ vrácení DPH, u kterého nemáme jak uvést, o které číslo původního daňového dokladu se jednalo? Navíc DPH v tuzemsku ani nebylo odvedeno, jelikož odměna za servis se fakturovala plátci do EU bez DPH. 

Objednali jsme zboží na žádost zákazníka s leteckou přepravou s tím, že tu přepravu zákazník zaplatí celou. Zboží jsme přijali na sklad, clo jsme rozpustili do ceny a budeme fakturovat zákazníkovi s DPH. Přišla faktura na leteckou dopravu, tu jsem nerozpustila do ceny zboží, ale zaúčtovala na účet 315 bez DPH. Tuto dopravu jsem přefakturovala na zákazníka také bez DPH. Účetní od zákazníka chce, abychom na přefakturaci dopravy dali DPH 21 %. My jsme přefakturovali ve stejné výši, jako byla faktura od našeho přepravce. 

Při vyúčtování služeb, kde byla přijatá platba předem (vystaven tedy i daňový doklad k platbě), musí být v té konečné vyúčtovací faktuře uvedeno vyloženě i minusově již to odvedené DPH ze zálohy, nebo stačí uvádět základ DPH, odečíst pak základ DPH ze zálohy a v rozpisu bude uveden rozdíl jako základ DPH a vyčíslené DPH z rozdílu? 

Společnost s r. o. začala v roce 2021 s přípravnými pracemi na vybudování polyfunkčního bytového domu (zpracování projektové dokumentace apod.). Předmětem projektu je 3 podlažní budova, kde suterén měl sloužit jako technické zázemí a garážové stání k bytovým jednotkám a pro potřeby s. r. o. V prvním nadzemním podlaží měly být kanceláře a showroom s. r. o. Druhé nadzemní podlaží mělo obsahovat 2 bytové jednotky určené k prodeji. Převažující funkce domu měla sloužit k bydlení. Žádost o stavební povolení byla podána v roce 2022 a povolení vydáno v roce 2023. V současné době je postaven pouze zastřešený suterén. Dokončení celé stavby dle původního projektu je nyní nereálné. Máme povinnost upravit uplatněný odpočet DPH, případně kdy tato povinnost nastane? Pokud by proběhla změna stavby před dokončením a suterén bude upraven na garážové stání a bytovou jednotku, ovlivní to nějak uplatněný odpočet DPH?

V měsíci 10/2025 byla vystavena faktura na odběratele (neplátce DPH – nepodnikající osoba), která dosud není uhrazená. Byla vystavena na základě fakturačních údajů uvedených v e-mailu od dotyčného. Nyní v 12/2025 jsme při vymáhání zjistili, že dotyčny v rom říjnu nahlásil fakturační údaje na jednatele společnosti, ale faktura měla být vystavena na danou společnost (plátce DPH). Jak nyní postupovat? Přečetli jsme si veškeré info ohledně oprav základu daně ale špatného odběratele jsme nenašli. Potřebujeme to mít však vše formálně v pořádku, jelikož společnost, na kterou má faktura být s ní s největší pravděpodobností nebude souhlasit a tedy budeme pohledávku soudně vymáhat. Přepokládám, že bude potřeba vystavit opravný daňový doklad na původního odběratele (neplátce) a vystavit nový daňový doklad na danou společnost. Pokud to tak je, pak nás zajímají data na dokladech vč. DUZP a případné povinnosti podávdat dodatečné DPH? Nebo je možné jen změnit odběratele na původí faktuře a poslat pouze následné KH? 

Kdy přesně nastává ten okamžik, kdy můžeme vystavit opravný daňový doklad dle § 46 zákona o DPH a jak tento postup souvisí s odpisem pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení? Pokud vystavuji ODD, tak již pohledávku nelze odepsat? Jak se přesně postupuje?

Společnost s r. o., neplátce DPH, 1. listopadu 2025 nakoupí hmotný majetek, který zařadí do podnikání. Od 1. 12. 2025 se stane plátce DPH. Zpětně si nárokuje DPH z pořízeného majetku. Na jaký řádek přiznání DPH máme uvést výši DPH (zpětný odpočet DPH)? Od 1. 11. 2025 jsme jako neplátci DPH zaúčtovali celkovou částku vč. DPH do spotřeby (hmotný majetek – telefon 25 000 Kč), následně si jako plátci DPH budeme v prosinci nárokovat zpětně DPH z pořízeného hmotného majetku. Jak provedeme změnu základu daně, tak aby byl základ daně v souladu s nárokovanou DPH, tedy nižší o DPH? Můžete doporučit vhodný postup v účtování?

Jak postupovat v případě dlouho řešené reklamace stavebních prací? Developer s. r. o. si nechal od Dodavatel s. r. o. postavit rodinné domy, které prodával občanům s 15% sazbou DPH (v 2024). Následně došlo ke sporům, kvůli kvalitě práce, kupující žádali dle posudků slevy na již koupené domy za nedostatky a projevené vady. Developer uznat závady nechtěl, tzn. byl to dlouhodobý spor. Developer s.r.o. tedy až následně po svém dodavateli s. r. o. požadoval rovněž slevu na dodané stavební práce, po delších jednáních byla uzavřena dohoda s výší slevy na stavební práce. Dodavatel s. r. o. vystaví v 2025 dobropis s datem vystavení dle data uzavření dohody. Z pohledu daně z příjmů ovlivňuje u obou s. r. o. hospodářské výsledky až roku 2025 (nastalo až po sestavení účetní závěrky za 2024, k datu sestavení nebylo známo). Z pohledu DPH bylo plnění původně fakturováno v režimu PDP, obě s. r. o. byla plátci, aktuálně ale Developer s. r. o. již není plátcem DPH, dobropis vystavený Dodavatelem s. r. o. tedy obsahuje i DPH, ve snížené sazbě, jedná se o rodinné domy pro sociální bydlení. Sazba má být 12 %? Původní fakturace byla v 2024, nicméně fakticky vzniklo uznání nároku na slevu až nyní v 2025. 

V následujících situacích je třeba použít způsob výpočtu DPH podle konkrétního ustanovení ZDPH: dovoz zboží poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku pořízení zboží z JČS oprava v případě, kdy nedojde k převedení vlastnického práva na uživatele opravy daně u pohledávek za dlužníky