Ručení za DPH a zajištění DPH
Společnost s.r.o., plátce DPH chce pořídit ojetý automobil od plátce DPH z Německa. Prodávající na prodejní smlouvě uvádí kupní cenu + 19% DPH (zde uvádí poznámku kauce) a chce ji předem zaplatit. Jak by měl vypadat prodejní daňový doklad? Měla by na něm být vyčíslena částka vč. DPH nebo pouze ZD? DPH by pak česká s.r.o. uhradila při registraci vozidla v ČR a následně si uplatnila nárok v přiznání k DPH v daném měsíci? Předpokládám,že se bude jednat o řádek 3 a 43 v daňovém přiznání. Předpokládám, že po doložení dokladu o registraci vozidla německému prodejci, by nám kauci ve výši DPH měli vrátit. Měli bychom požadovat, aby prodejce uvedl do prodejní smlouvy režim, v jakém nám ojeté vozidlo prodává? O jaký režim se přesně jedná, pokud bychom nechtěli kupovat vozidlo s DPH, ale chtěli bychom ho odvést a nárokovat až v ČR. Prosím o stručný přehled, jak je to s tím DPH.
Je možné, aby ekonomickému subjektu (dodavatel, distributor zboží) byly vyměřeny určité sankce od finančního úřadu, pokud by jeho odběratel neuhradil daň z přidané hodnoty? Jaké kroky podniknout, aby se ekonomický subjekt případným sankcím vyhnul?
Jaké situace mohou vést u příjemce plnění ke vzniku ručitelského závazku? Co tento závazek v podobě ručení obnáší? To vše vám přiblíží náš chytrý checklist, jehož součástí jsou i odkazy na související literaturu a právní předpisy, pokud byste si téma potřebovali nastudovat do absolutního detailu.
- Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2023, čj. 6 Afs 30/2022-35
Máme společnost plátce DPH, účty jsme vždy zveřejňovali. Teď měníme nastavení s bankou pro interní potřeby (lepší cashflow řízení).
Máme smlouvu s bankou z JČS, která pro nás bude účty spravovat a nabízí pro lepší přehled individuální účty pro zákazníky. (Jsme vlastníci, jen na fakturách pro platbu budeme vykazovat jiný účet pro každého klienta).
Bude to vypadat následně:
Zákazník 1 pošle peníze na Individuální účet 1 v EUR -> automaticky se převede na Účet souhrnný v EUR
Zákazník 2 pošle peníze na Individuální účet 2 v CZK -> automaticky se převede na Účet souhrnný v CZK
Zákazník 3 pošle peníze na Individuální účet 3 v EUR-> automaticky se převede na Účet souhrnný v EUR
A teď dotaz, máme povinnost zveřejňovat individuální účty? (může je být tisíc) máme povinnost zveřejňovat individuální účty i v případě když plnění v režimu R-CH?
Já se domnívám, že ano.
- Článek
Článek se zabývá úpravou zvláštního způsobu zajištění daně, která je obsažena v § 109a zákona o dani z přidané hodnoty . Diskutována je především podstata právní úpravy jako zajištění úhrady daně, přičemž zkoumány jsou účel právní úpravy, mechanismus fungování, problematické aspekty a návaznost dotčené právní úpravy na obecnou úpravu placení daní. Článek se také věnuje specifickým situacím, za kterých je vhodné zvláštního způsobu zajištění daně využít, a možným rizikům, která z toho mohou plynout ve vztahu k soukromoprávnímu vztahu poskytovatele a příjemce zdanitelného plnění..
- Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 9. 2022 ve věci C-227/21 HA.EN.
- Článek
Ručení představuje zpravidla závazek uhradit dluh za jinou osobu, pokud jej sama nesplní. Rozlišujeme ručení dobrovolné (např. bance za půjčku poskytnutou známému) a povinné stanovené zákonem (např. ručení společníků s. r. o. za její dluhy do výše nesplacených vkladů). V daních se uplatňují oba typy, ručení dobrovolné je asi nejčastější při zajištění spotřební daně, zatímco povinné se uplatňuje především na poli DPH. Ovšem zde zájmy české správy daní narazily na mantinely práva EU. A tak i když zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “) uvádí 9 typů ručení za DPH, reálně již tři z nich soudy zneplatnily.
- Článek
Ručení příjemce zdanitelného plnění představuje jeden z nástrojů, který měl sloužit k potírání daňových podvodů. Jeho smyslem bylo založit ručitelský závazek příjemce zdanitelného plnění za daň, která z tohoto plnění nebyla úmyslně odvedena, a to za situace, kdy o tom věděl nebo vědět měl a mohl. Jako takový byl do § 109 zákona o dani z přidané hodnoty vložen s účinností od 1. 4. 2011 zákonem č. 47/2011 Sb. Postupem času pak byly přidávány zvláštní skutkové podstaty, s nimiž zákonodárce vznik ručení spojoval. Jedná se přitom o poměrně svéráznou implementaci čl. 205 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Cílem tohoto článku je poukázat na dvě výkladová úskalí spojená se vznikem ručitelského závazku podle § 109 zákona o dani z přidané hodnoty , a to, zda jej lze aplikovat na situaci, kdy se daňový subjekt účastní podvodu na dani z přidané hodnoty, a na situaci, kdy obchoduje s osobou se statusem nespolehlivého plátce.
- Článek
V článku si shrneme nejdůležitější poznatky z dosavadní aplikace institutu zajišťovacího příkazu, který je upraven v § 167-169 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „zákon“, anebo „DŘ “). Současně s tím bude poukázáno na vybranou část z judikatury Nejvyššího správního soudu, která se této problematice věnuje. Cílem pak je poskytnout čtenáři ucelený přehled o tom, jak je to s dosavadní aplikací tohoto institutu v praxi v rámci daňového řízení, včetně dosavadních zkušeností.
- Článek
První část příspěvku přiblížila důvody vzniku institutu nespolehlivého plátce i způsob jeho zakotvení v právním řádu ČR. Byly zde též rozebrány jednotlivé skutkové podstaty nespolehlivého plátce a procesní postupy správce daně při přidělení statusu nespolehlivosti plátce, včetně účinků spojených s vydáním rozhodnutí o nespolehlivosti plátce. Příspěvek dával též návod, jak se bránit proti rozhodnutí o udělení statusu nespolehlivosti plátce jak před správcem daně a odvolacím orgánem, tak následně i v rámci správního soudnictví. V dokončení tohoto příspěvku bude čtenář seznámen s problematikou uplatňování nároku na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí o nespolehlivosti plátce v rámci civilního soudnictví a je zde rovněž řešena otázka, nakolik má rozhodnutí o nespolehlivém plátci charakter trestní represe, kdy je nutno též uplatnit garance práva na spravedlivý proces. Příspěvek doprovází odkazy na aktuální judikaturu jak civilních, tak i správních soudů, kterou měl autor k dispozici v době psaní tohoto příspěvku.
- Článek
V první části příspěvku je pojednáno o důvodech vzniku institutu nespolehlivého plátce i způsobu jeho zakotvení v právním řádu České republiky. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé skutkové podstaty nespolehlivého plátce a procesní postupy správce daně při přidělení statusu nespolehlivosti plátce, včetně účinků spojených s vydáním rozhodnutí o nespolehlivosti plátce. Součástí článku je i návod, jak se bránit proti rozhodnutí o udělení statusu nespolehlivého plátce jak před správcem daně a odvolacím orgánem, tak i v rámci správního soudnictví. Článek je doprovázen výběrem z aktuální judikatury správních soudů k uvedené problematice.
- Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2022, čj. 9 Afs 148/2019-49
Provedli jsme platbu korejskému obchodnímu partnerovi za zprostředkování kontraktu na provedení dodávky strojů s instalací a montáží v České republice. Korejská firma založila v ČR s. r. o., kde nyní již vyrábí, ale také rozšiřuje výrobu. Jednání o zakázce, kterou v současnosti realizujeme pro českou s.r.o. probíhala v Jižní Korei. Náš jednatel Jižní Koreu navštívil 2x osobně, kde jednal se zprostředkovatelem. Tento pro nás následně zajistil s vedením společnosti uzavření kontraktu pro českou pobočku korejské firmy. Jsme povinni při platbě korejskému zprostředkovateli zajistit daň a provést oznámení finančnímu úřadu? Částka za toto zprostředkování je vyšší než 1 mil. Kč.
- Článek
Dobrých zpráv není nikdy dost... Dosud platilo, že odběratel (plátce) ručí za daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) neuhrazenou dodavatelem u zdanitelného plnění částky přesahující 540 000 Kč, pokud ji alespoň zčásti poskytl na účet nezveřejněný správcem daně. Naštěstí tomu už tak není! Před dvěma měsíci Nejvyšší správní soud vynesl převratné rozhodnutí, že takto paušálně ručení za DPH dodavatele neplatí. Ano, v zákoně je sice tato povinnost stále uvedena, ale díky soudní ochraně není už prakticky vymahatelná. Jde přitom o zrušení již třetího speciálního důvodu ručení plátců za DPH dodavatelů. V roce 2018 soud zrušil ručení kvůli úhradě na zahraniční účet a na jaře 2021 za dodavatele, který je nespolehlivý plátce (vyšlo v DHK č. 6/2021 na s…). Nicméně okolností ručení za DPH zůstává i přesto nemile dost.
- Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2021, čj. 10 Afs 163/2021-46
- Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. 5. 2021 ve věci C-4/20 ALTI
- Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 6 Afs 61/2019 , www.nssoud.cz
- Článek
Ustanovení § 109a zákona o DPH umožňuje příjemci zdanitelného plnění uhradit za poskytovatele zdanitelného plnění daň, a tudíž se vyhnout výzvě k úhradě jako ručitel dle § 108 a 109. Do kdy musí být daň z přijatého plnění uhrazena na účet správce daně? Například poskytovatel je čtvrtletní plátce. Obdržím fakturu dne 5. 11. 2019, datum uskutečnění zdanitelného plnění je dne 31. 10. 2019. Musí >být úhrada provedena do termínu pro podání měsíčního přiznání (za říjen), tj. do 25. 11. 2019, nebo je možné uhradit zajištěnou daň (DPH) do termínu pro podání přiznání k DPH za 4. čtvrtletí, tj. do 25. 1. roku x+1? V současné době řešíme problém s jedním klientem, vyzvali jsme ho k doložení určitých dokumentů a údajů a zatím nedodal vše, takže mu byl uhrazen pouze základ daně a DPH stále evidujeme jako závazek. Zákon a metodický pokyn řeší náležitosti platby, ale není mi z toho jednoznačně zřejmý způsob evidence na ODÚ poskytovatele.
- Článek
Na okraj Nejvyšší správní soud poznamenává, že nepřehlédl, že žalobkyně obchodovala pohonnými hmotami způsobem, který mohl zavdávat důvody k domněnce, že se může jednat o účast na podvodu na DPH. Prima facie totiž není zřejmé, proč k dovozu pohonných hmot ze zahraničí volila, ač sama podniká v oblasti velkoobchodního nákupu a prodeje pohonných hmot, prostředníky, a – podle svého vlastního tvrzení – pohonné hmoty nedovážela přímo sama. Je jistě řada možných zcela legitimních důvodů, proč tak žalobkyně postupovala; stejně tak však důvodem může být právě zapojení do struktury osob provádějících podvody na DPH.