Ručení za DPH a zajištění DPH

  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2021, čj. 10 Afs 163/2021-46
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. 5. 2021 ve věci C-4/20 ALTI
Vydáno: 28. 10. 2021
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 6 Afs 61/2019 , www.nssoud.cz
Vydáno: 06. 03. 2020
  • Článek
Ustanovení § 109a zákona o DPH umožňuje příjemci zdanitelného plnění uhradit za poskytovatele zdanitelného plnění daň, a tudíž se vyhnout výzvě k úhradě jako ručitel dle § 108 a 109. Do kdy musí být daň z přijatého plnění uhrazena na účet správce daně? Například poskytovatel je čtvrtletní plátce. Obdržím fakturu dne 5. 11. 2019, datum uskutečnění zdanitelného plnění je dne 31. 10. 2019. Musí >být úhrada provedena do termínu pro podání měsíčního přiznání (za říjen), tj. do 25. 11. 2019, nebo je možné uhradit zajištěnou daň (DPH) do termínu pro podání přiznání k DPH za 4. čtvrtletí, tj. do 25. 1. roku x+1? V současné době řešíme problém s jedním klientem, vyzvali jsme ho k doložení určitých dokumentů a údajů a zatím nedodal vše, takže mu byl uhrazen pouze základ daně a DPH stále evidujeme jako závazek. Zákon a metodický pokyn řeší náležitosti platby, ale není mi z toho jednoznačně zřejmý způsob evidence na ODÚ poskytovatele.
Vydáno: 18. 01. 2020
  • Článek
Na okraj Nejvyšší správní soud poznamenává, že nepřehlédl, že žalobkyně obchodovala pohonnými hmotami způsobem, který mohl zavdávat důvody k domněnce, že se může jednat o účast na podvodu na DPH. Prima facie totiž není zřejmé, proč k dovozu pohonných hmot ze zahraničí volila, ač sama podniká v oblasti velkoobchodního nákupu a prodeje pohonných hmot, prostředníky, a – podle svého vlastního tvrzení – pohonné hmoty nedovážela přímo sama. Je jistě řada možných zcela legitimních důvodů, proč tak žalobkyně postupovala; stejně tak však důvodem může být právě zapojení do struktury osob provádějících podvody na DPH.
Vydáno: 01. 01. 2020
  • Článek
Nebezpečnost a obtížná odhalitelnost karuselových obchodů je dána právě tím, že je do nich zapojena mnohdy dlouhá řada článků, z nichž pouze některé se skutečně dopouštějí podvodu neodvedením daně, jiné na tomto podvodu pouze vědomě profitují, jiné pak skutečně vůbec nemusejí vědět o tom, že jsou součástí takového řetězce. Prošetření, do které z těchto skupin spadá konkrétní domácí daňový subjekt, je přitom z povahy věci náročné.
Vydáno: 01. 01. 2020
  • Článek
Pouze v případě standardních okolností platí, že správce daně nemůže „vyžadovat, aby osoba povinná k dani, která chce uplatnit nárok na odpočet DPH, ověřovala, zda vystavitel faktury týkající se zboží a služeb, na které je uplatňován tento nárok, je v postavení osoby povinné k dani, zda má k dispozici dotčené zboží a je s to uvedené zboží dodat a že splnil své povinnosti ohledně podání daňového přiznání a úhrady DPH, a tím se ujistila, že nedošlo k nesrovnalostem či podvodu u subjektu na vstupu, a dále aby v tomto ohledu měla k dispozici potřebné doklady“ (rozsudek Mahagében a Dávid, odst. 61). Pokud však okolnosti transakce vzbuzují podezření o možném podvodu na DPH, lze po osobě povinné k dani požadovat větší obezřetnost. Krajský soud odkázal pouze na odstavec 61 rozsudku Mahagében a Dávid, aniž přihlédl k tomu, že tento odstavec se vztahuje k plněním, která proběhnou za standardních (tj. podezření nevzbuzujících) okolností, a že Soudní dvůr zároveň připustil výjimku pro situace, kdy existují indicie, že došlo k nesrovnalosti nebo podvodu (viz výše citovaný odstavec 60).
Vydáno: 01. 01. 2020
  • Článek
Další podstatnou okolností bylo, že stěžovatelka nevěnovala dostatečnou pozornost původu dodávaného zboží (měděných a niklových katod). Obecně nelze nic namítat proti tomu, že přepravu měla zajišťovat její dodavatelka a ona proto nebyla povinna prokazovat, kdo přepravu uskutečňoval a z jakého místa nakládky. To, že těmto skutečnostem nevěnovala pozornost, však nelze považovat za postup odpovídající standardům, které od ní bylo možné očekávat. Ze shromážděných důkazů, především výpovědí zaměstnanců stěžovatelky, vyplynulo, že Ing. Krejčí nebyl přejímkám zboží přítomen (viz bod [54] tohoto rozsudku). Veškerou komunikaci dle všeho vyřizoval pouze e-mailem, případně telefonicky, a to přesto, že přeprodej kovového odpadu byl jedinou činností společnosti Tochajda a jednalo se o dodávky v řádech milionů Kč. Dokumentace, kterou dodal stěžovatelce (základní popisy odpadu), obsahovala nesprávné údaje o původci odpadu. Nadto lze upozornit na jeho neznalost ohledně způsobu stanovování ceny odpadu, okolností dopravy a původu odpadu (viz str. 8 odst. 2 rozhodnutí finančního ředitelství, kde byla jeho výpověď hodnocena). Tyto skutečnosti ve svém souhrnu vedou k závěru, že Ing. Krejčí nevěnoval dodávkám pozornost, kterou by s ohledem na svoji hodnotu zasluhovaly, čehož si stěžovatelka musela být vědoma. Přesto dodávky od společnosti Tochajda přijímala.
Vydáno: 01. 01. 2020
  • Článek
Plátce daně splácel úvěr za nakoupený osobní automobil, ovšem po dohodě s bankou a třetím účastníkem došlo podle § 1888 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k převzetí dluhu („Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu“, § 1888 odst. 1 občanského zákoníku ) a k převodu vlastnictví vozidla na nového dlužníka. Nový vlastník (dlužník) bude za původního vlastníka (dlužníka) bance dále splácet zbývající část úvěru.
Vydáno: 03. 09. 2019
  • Článek
Před šesti lety jsme s manželkou zakoupili osobní automobil. V technickém průkazu je zapsána má manželka, která také hradí silniční daň. Nemáme rozděleno společné vlastnictví. Od data pořízení mám automobil zařazen v obchodním majetku a využívám ho 100% k podnikání. V letošním roce chci automobil vyřadit z obchodního majetku. Následně cca po měsíci auto prodáme. Příjem z prodeje vykáže manželka jako ostatní příjem v § 10 zákona o daních z příjmů . Máme já nebo má manželka povinnost odvést DPH, a pokud ano, v jaké výši? Před 6 lety bylo uplatněno DPH na vstupu ve výši 100 %.
Vydáno: 03. 09. 2019
  • Článek
1. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Potřebuje DIČ? Co uvádí na faktuře? 2. Hudebník má skupinu, má živnostenský list na jiné činnosti, je plátcem DPH a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Musí fakturovat s DPH? Nebo může fakturovat jako hudebník (svobodné povolání) bez DPH? Co uvádí na faktuře? 3. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert. Výdaje uvádí paušálem 40 %. Musí dát celý obnos do příjmu, i když mu nenáleží a část příjmů vyplácí ostatním hudebníkům? 4. Jak vyřešit nejlépe účtování hudebního vystoupení? Obecní úřady si nemohou nárokovat DPH z hudebního vystoupení, což znevýhodňuje je i hudebníky (plátce DPH). Co s tím?
Vydáno: 08. 07. 2019
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018, čj. 7 Afs 8/2018-56
Vydáno: 24. 04. 2019
  • Článek
V určitých případech může být plátce finančním úřadem označen za nespolehlivého plátce. Institut nespolehlivého plátce je v zákonu o DPH upraven v § 106a. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud plátce závažným způsobem poruší své povinnosti, které se vztahují ke správě daně z přidané hodnoty, rozhodne správce daně, že je nespolehlivým plátcem.
Vydáno: 12. 04. 2019
  • Článek
1. Jaké je datum uskutečnění zdanitelného plnění? A kdy bude poprvé autor vystavovat fakturu a odvádět DPH? Například: Dle smlouvy – odevzdání příspěvků do konce měsíce, např. tedy do 31. 12. 2018. Honorář dle smlouvy – do 1 měsíce od odevzdání, zaúčtování tedy např. k 31. 1. 2019. Na účet autor honorář obdrží v únoru 2019. Autor je měsíčním plátcem DPH. Takto se to bude opakovat každý měsíc. Autor se stal plátcem k 1. 1. 2019. Jde o autorský text do online aplikace, která se stále vyvíjí, zatím není publikována, autor odevzdává texty průběžně. Je možné osvětlit i variantu v případě, kdyby se stal autor čtvrtletním plátcem? 2. Jak by autor postupoval v případě, že by se jednalo o pravidelně vydávaný tištěný, či on-line časopis, kdy výplata honoráře je dána ve smlouvě takto: a) „Odměna zahrnuje jak vytvoření díla, tak i poskytnutí licence v rozsahu bodu × této smlouvy, dále veškerou součinnost autora s nabyvatelem, včetně korektur. b) Nabyvatel se zavazuje zaplatit autorovi sjednanou odměnu ve prospěch jeho bankovního účtu nejpozději 60 dnů poté, co bylo zahájeno šíření díla.“
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Reklama na internetu se stává běžnou součástí marketingového mixu většiny tuzemských podnikatelů. Samotný internet nezná hranic a paleta, kde inzerovat, se rozšiřuje. Vedle tuzemských internetových portálů se o stále větší pozornost hlásí ty zahraniční. Není pochyb o tom, že každá firma nutně zvažuje způsob oslovení zákazníků. Zatímco pro jednu může být zajímavé plošné nastavení cílové skupiny a prezentace na nejnavštěvovanějších pozicích portálu, tak jiná firma může mít zájem o oslovení klientely v nějakém malém teritoriu apod.
Vydáno: 05. 02. 2019
  • Článek
Ne nadarmo platí rčení, že moderní technologie předbíhají legislativu. Ta daňová (legislativa) není výjimkou. Moderní technologie opřené o nejrozmanitější využití internetu a na něm postavených aplikacích v nejrůznější podobě mění po desetiletí či možná i staletí zavedená pravidla mezi dodavatelem a odběratelem.
Vydáno: 11. 01. 2019
  • Článek
V případech uvedených v odstavci v § 109 odst. 1 zákona musí být rovněž splněna podmínka, že ručitel o výše popsaných skutečnostech věděl či vědět mohl již v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. Nelze mu tedy přičítat k tíži skutečnosti, které nastanou ex post, tedy až poté, kdy k uskutečnění zdanitelného plnění došlo.
Vydáno: 31. 12. 2018
  • Článek
Podnikat prostřednictvím e-shopu bývá považováno za nejsnadnější vstup do oblasti obchodu. Samozřejmě nic není ideální a mnoho projektů e-commerce končí po pár měsících fungování. Nejsme tady od toho, abychom snad tipovali komoditní mezery na trhu apod. To necháme na podnikatelích. Následující řádky by měly oslovit ty z vás, kteří řeší fakturaci transakcí na e-shopu uzavřených do zahraničí. Fakturovat prodeje přes e-shop v tuzemsku je přeci jen o poznání jednodušší než za situace, kdy do hry vstupují zahraniční klienti nakupující přes v tuzemsku registrovaného plátce DPH.
Vydáno: 01. 11. 2018
  • Článek
Příspěvek pokračuje v diskusi věnované problematice nástrojů potírání podvodů na DPH, když reaguje na článek Davida Švancary polemizujícího s některými mými tezemi týkajícími se institutu ručení za DPH. V tomto článku dále rozvíjím svou argumentaci, dle níž finanční správě přísluší důsledné vybírání daní stanovených zákonem, nikoli však represe a trestání pachatelů nejzávažnějších forem daňových úniků, které kompetenčně náležejí orgánům činným v trestním řízení. Touto optikou je také nutno nahlížet na kompetence finanční správy a meze jejich uplatňování.
Vydáno: 22. 08. 2018
  • Článek
Cílem tohoto příspěvku je přiblížit některé souvislosti z článku „Podvod na dani z přidané hodnoty: Je ručení tou správnou cestou?“.1) Aktuálně se k tomuto článku kriticky staví příspěvek „Nástroje pro boj proti podvodům na DPH a limity jejich využívání“.2) Autor Ondřej Moravec v tomto příspěvku kriticky přistupuje k některým z předestřených argumentů. Domnívám se však, že Ondřej Moravec z velké části polemizuje s argumenty, které z článku interpretoval, nikoliv s těmi, které v článku zazněly či tak byly myšleny, přitom takto utvořenou polemiku dále rozvíjí svými postřehy. Mám za to, že v případě desinterpretace mých myšlenek, popřípadě jejich modifikace do mnou nezamýšlené podoby, může v krajním případě dojít až k naprosté eliminaci judikaturou aprobovaných postupů při boji s daňovými podvody na dani z přidané hodnoty. Z toho důvodu považuji za vhodné učinit k dané věci několik, na pravou míru uvádějících či dané myšlenky rozvíjejících, poznámek.3)
Vydáno: 22. 08. 2018
+ Zobrazit dalších 20