Problematika elektronického obchodování je v současné době jedním z hlavních témat evropské celní politiky. Posledním významným krokem bylo zavedení cla ve výši 3 EUR za položku dováženého zboží u zásilek do hodnoty 150 EUR. Nedávno publikovaný nový Celní ...

Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že zvýšení některých daní se pravděpodobně nebude možné vyhnout. Zvažuje se například úprava spotřební a rafinérské daně, zdanění investičních bytů a některých návykových či škodlivých látek. Vláda chce zároveň ...

Ministerstvo financí připravilo a poslalo do připomínkového řízení novelu, která posílí ochranu živnostníků a dalších podnikajících fyzických osob, pokud se dostanou do problémů se splácením podnikatelského úvěru. Jejím cílem je zabránit tomu, aby se ...

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 12/2026 ze dne 22. září 2026, který obsahuje opatření obecné povahy vlády České republiky o hromadném prominutí spotřební daně z vybraných minerálních olejů.

Od uzavření Memoranda o spolupráci KOBRA 26 proti nelegální práci uběhlo půl roku. Společný tým podřízených organizací Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra za tu dobu prověřil tisíce osob a desítky ...

Může jednatel registrovat ochrannou známku na své jméno a následně ji licencovat vlastní společnosti? Článek vysvětluje daňové dopady licenčních příjmů fyzické osoby, možnost uplatnění licenčních poplatků jako nákladu společnosti i rizika spojená s ...

Oprava výše daně podle § 43–45 ZDPH je komplexní proces, který vyžaduje přesné dodržení zákonných pravidel, lhůt a postupů. Klíčové je správné určení okamžiku opravy, vystavení opravného daňového dokladu nebo provedení opravy v evidenci, použití správné ...

Neziskové organizace jsou subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem výkonu výdělečné činnosti (dosahování zisku). Není však vyloučeno, aby tyto subjekty vykonávaly vedlejší (doplňkovou) činnost. Smyslem a cílem takových aktivit je dosahování ...

Výkon práce na dálku je v současné době významným zaměstnaneckým benefitem a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci na dálku (například práci z domova). Při práci na dálku lze ...

Mateřská společnost přijala od dceřiné společnosti zálohu na podíl na zisku. Právo na výplatu zálohy platně vzniklo a peníze byly vyplaceny, o konečném rozdělení zisku však dosud rozhodnuto nebylo. Otázkou je, zda má příjemce již při přijetí zálohy vykázat ...

Jak správně zaúčtovat dlouhodobou půjčku poskytnutou mezi dvěma společnostmi, jestliže mezi nimi existuje nepřímý vlastnický vztah? V článku se podíváme na konkrétní příklad: společnost A vlastní 100 % ve společnosti B, společnost B vlastní 88 % ve ...

Přechod na hospodářský rok dává firmě smysl hlavně tehdy, když kalendářní rok neodpovídá jejímu skutečnému podnikatelskému cyklu. Hospodářský rok může lépe spojit jednu obchodní nebo výrobní sezónu do jediného účetního období. Změnu je nutné oznámit ...

Účtujete společenství vlastníků jednotek neboli SVJ? Občas se vám může stát, že nevíte, kam obdrženou fakturu zaúčtovat. Patří položky z faktury do nákladů na služby (následně do ročního vyúčtování vlastníkům) a zdrojem financování jsou krátkodobé ...

Cizinec má v České republice povolený trvalý pobyt, avšak z osobních a rodinných důvodů se většinu roku (více než 183 dní v kalendářním roce) zdržuje mimo území ČR, v Bělorusku, kde také fakticky žije. V České republice bude vykonávat funkce jednatele společnosti. Jakým způsobem na tuto situaci nahlíží finanční úřad? Má samotné držení trvalého pobytu v ČR automaticky za následek český daňový domicil (daňový rezident), nebo v tomto případě převládá faktické zdržování se v zahraničí a existence střediska životních zájmů jinde než v ČR (daňový nerezident)?Pokud by byl tento člověk posouzen jako český daňový nerezident, má nadále nárok na základní slevu na poplatníka (případně další slevy skrze podepsané Prohlášení poplatníka), nebo se na něj vztahují nějaká omezení?Je v této situaci nutné podávat na konci roku daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v ČR, nebo může roční zúčtování daně provést český zaměstnavatel? Jak správně postupovat, aby nedošlo k dvojímu zdanění tohoto příjmu ze mzdy v zemi, kde dotyčný fakticky pobývá většinu roku?