„Níže uvedený text je vyjádřením soukromého názoru autora, který se nemusí shodovat s právním názorem Finanční správy České republiky, a nemůže tedy založit nebo změnit případnou správní praxi v dané oblasti.“ Motto: „Plná moc je důležitým nástrojem ochrany práv dotčených osob, proto je třeba vynaložit co nejvíce úsilí pro výklad textu plné moci dle úmyslu zastoupeného, aby zastoupený vlivem posouzení textu plné moci neutrpěl újmu na svých právech.“ Tento díl článku z cyklu plných mocí pojednává o výkladu rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci při správě daní. Článek se věnuje zákonným ustanovením, na základě kterých je prováděn výklad rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci. Dále článek charakterizuje postup při výkladu rozsahu zmocnění, uvádí specifika a úskalí výkladu rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci a poskytuje komparaci s výkladem obsahu jiných podání při správě daní. Článek se dále zaměřuje na postup při zjištění úmyslu zmocnitele a uvádí i příklady z judikatury Nejvyššího správního soudu.

Na základě zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů došlo od 1. 1. 2024 a 1. 1. 2025 k velké novelizaci zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Na následujících řádcích si stručně shrneme tyto změny a následně si některé změny, které měly zásadnější dopad do správní praxe, rozebereme.

Ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), která upravují vracení daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), vycházejí nadále z předpisů EU, které upravují pravidla pro vracení daně. Novelou zákona o DPH, která byla projednávána a schválena v roce 2024 a ve Sbírce zákonů zveřejněna jako zákon č. 461/2024 Sb., byla dosavadní pravidla pro vracení daně upravena. Některé změny v pravidlech pro vracení daně nabyly účinnosti již od 1. 1. 2025 a některé změny měly posunutu účinnost až od 1. 1. 2026. Od tohoto data byly doplněny do zákona o DPH také nové § 86a až § 86k zákona o DPH, které upravují procesní pravidla pro vracení daně v návaznosti na daňový řád. Novelou zákona o DPH byla novelizována pravidla pro vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit a pravidla pro vracení daně mezinárodním organizacím se sídlem mimo tuzemsko. Byl zaveden nový institut vracení bezdůvodně zaplacené daně, o kterou může požádat daňovou správu za splnění stanovených podmínek příjemce plnění. Dílčím způsobem byla také novelizována pravidla pro vracení daně tuzemským plátcům v jiných členských státech a pravidla pro vracení daně osobám registrovaným k dani v jiném členském státě a zahraničním osobám, tj. osobám povinným k dani ze třetích zemí, v tuzemsku.

Chcete opustit paušální režim? Odhlášení není složité, ale vyžaduje přesné načasování. V našem průvodci se dozvíte, do kdy musíte podat oznámení finančnímu úřadu, jaký formulář použít a co dělat, pokud jste během roku např. překročili limity příjmů a z režimu vypadli automaticky.

Majetek představuje jednu z nejkomplexnějších oblastí, v níž se účetní a daňová legislativa zásadně rozcházejí – ať už jde o vymezení, oceňování, odpisování nebo technické zhodnocení. Účetnictví klade důraz na věrné zobrazení ekonomické reality a individuální posouzení, zatímco daňová úprava stanoví rigidní pravidla pro stanovení základu daně, včetně přesně definovaných kategorií majetku, vstupní ceny a odpisových skupin. Klíčové rozdíly v definici aktiva, metodách oceňování, možnostech přeceňování a klasifikaci výdajů na technické zhodnocení či opravy vedou v praxi k častým chybám ve výkaznictví i v daňových přiznáních. Význam problematiky umocňují připravované změny účetní legislativy, které posilují ekonomickou podstatu evidence a práci s aktuální hodnotou majetku. Pro správné vedení evidence je nezbytné odděleně sledovat účetní a daňové hodnoty, důsledně dokumentovat významné výdaje a pravidelně prověřovat ocenění i vyřazení majetku, což minimalizuje daňová rizika a zvyšuje důvěryhodnost účetní závěrky.

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Mezi významné zdroje financování nestátních neziskových organizací patří mnohdy dotace přijaté z veřejných rozpočtů určené na úhradu nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení. Tento článek se zabývá jejich vymezením a základním členěním, okamžikem vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, vykazováním dotací v účetní závěrce, zveřejňováním informací o dotacích v příloze v účetní závěrce a odpisováním dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízeného z dotace. Článek je v závěru doplněn o příklady zaměřené na přijaté dotace na krytí nákladů a na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.

Člověk, který se rozhoduje začít podnikat, mimo jiné řeší právní formu svého podnikání, která ovlivňuje, jakým způsobem bude podnikatelská činnost evidována a zdaňována. V tomto článku se zaměříme na aspekty přechodu podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Tento proces nabízí řadu výhod, jako je omezení osobního rizika, flexibilnější možnosti převodu podnikatelských aktivit na jiné osoby a zjednodušení administrativních úkonů. Při přechodu z OSVČ na s. r. o. je důležité zohlednit aspekty jako jsou minimální kapitálové požadavky, právní ochrana majetku a strategické plánování převodu majetku a závazků. Podrobně rozebereme právní, účetní a daňové dopady tohoto převodu, které mohou zásadně ovlivnit budoucí podnikatelskou strategii.

Jak je to s povinností u stálé provozovny zahraniční společnosti v ČR. Slovenská firma realizuje stavební činnost v České republice a překročila dobu 12 měsíců, tedy vznikla stálá provozovna? Registraci k DPPO jsme již podali. Přiznání k DPPO za rok 2025 podáme v řádném termínu. Jaké účetní výkazy je nutné k přiznání přikládat? Je správné, že se předkládají pouze údaje vztahující se ke stálé provozovně v ČR? A je nutné přikládat i Rozvahu? V praxi si totiž nejsem jistý, jak by bylo možné sestavit samostatnou rozvahu pouze za stálou provozovnu. Pokud by slovenské společnosti vzniklo v ČR více stálých provozoven (např. další stavební projekty), podává se jedno přiznání za celou českou činnost, nebo samostatné přiznání za každou provozovnu? Je nutné každou nově vzniklou stálou provozovnu samostatně registrovat, nebo se jedná pouze o rozšíření již existující registrace zahraniční osoby v ČR?