Mezinárodní spolupráce správců daně dnes zásadně mění možnosti i rizika pro české daňové subjekty – informace a zjištění ze zahraničí mají čím dál větší vliv na tuzemské daňové řízení a mohou rozhodnout o výsledku kontroly. Přeshraniční výměna informací a společné audity se staly běžnou součástí arzenálu daňových orgánů. Právní rámec EU i mezinárodní smlouvy umožňují převzetí důkazů ze zahraničí, zatímco procesní práva daňových subjektů jsou často omezená. Efektivita správy daní roste, ale současně sílí tlak na transparentnost a posílení ochrany práv daňových subjektů. Pokud chcete vědět, jak se připravit na přeshraniční kontrolu a jaké strategické kroky mohou firmám pomoci chránit jejich zájmy, začtěte se do detailní analýzy v tomto článku – zjistíte, proč se mezinárodní spolupráce stala nejen efektivní, ale i výzvou pro každého, kdo podniká v globalizovaném prostředí.

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů a dalších informací publikovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů .

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 daňového řádu povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. V případě daně z příjmů právnických osob ukládá poplatníkům povinnost podat daňové přiznání zákon o daních z příjmů v ustanovení § 38m odst. 1. Pokud se na poplatníka nevztahuje dále uvedená zákonná výjimka z této povinnosti, pak je povinnost podání daňového přiznání i v případě, že poplatník vykáže daň ve výši nula nebo daňovou ztrátu. Podání daňového přiznání nelze proto nahradit sdělením správci daně ve smyslu § 136 odst. 6 daňového řádu.

Osvobození od daně neboli daňová výjimka (tax exemption) představuje snížení nebo odstranění daňové povinnosti, která byla uložena vládou daňovým subjektům – fyzickým nebo právnickým osobám, přičemž se může vztahovat na majetek, příjem, transakce či další operace. V praxi se lze setkat s poskytnutím částečné nebo úplné úlevy od daní či snížením daňových sazeb. Osvobození od daně je tedy legislativní výjimkou z obecného pravidla narozdíl od absence zdanění ve specifických situacích a definuje část předmětu, která není zákonem vyžadována, aby byla zahrnuta do základu daně.

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Mezi významné zdroje financování nestátních neziskových organizací patří mnohdy dotace přijaté z veřejných rozpočtů určené na úhradu nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení. Tento článek se zabývá jejich vymezením a základním členěním, okamžikem vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, vykazováním dotací v účetní závěrce, zveřejňováním informací o dotacích v příloze v účetní závěrce a odpisováním dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízeného z dotace. Článek je v závěru doplněn o příklady zaměřené na přijaté dotace na krytí nákladů a na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.

Člověk, který se rozhoduje začít podnikat, mimo jiné řeší právní formu svého podnikání, která ovlivňuje, jakým způsobem bude podnikatelská činnost evidována a zdaňována. V tomto článku se zaměříme na aspekty přechodu podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Tento proces nabízí řadu výhod, jako je omezení osobního rizika, flexibilnější možnosti převodu podnikatelských aktivit na jiné osoby a zjednodušení administrativních úkonů. Při přechodu z OSVČ na s. r. o. je důležité zohlednit aspekty jako jsou minimální kapitálové požadavky, právní ochrana majetku a strategické plánování převodu majetku a závazků. Podrobně rozebereme právní, účetní a daňové dopady tohoto převodu, které mohou zásadně ovlivnit budoucí podnikatelskou strategii.

V posledních letech zaznamenává umělá inteligence dynamický rozvoj a postupem času nachází využití i v oblastech, kde ještě do nedávna dominovala zejména lidská pečlivost a odbornost. Právě tyto obory, kde hrají zásadní roli činnosti jako práce s rozsáhlými datovými soubory a analýza dat s přísnými legislativními požadavky, se stávají přirozeným terčem probíhající digitální transformace. Umělá inteligence zde vystupuje jako každodenní „pomocník“, jenž je schopen nepřetržitě analyzovat data, učit se z historických informací a včas identifikovat možné chyby, odchylky či budoucí trendy. Cílem článku je proto analyzovat způsoby využití umělé inteligence v oblastech účetnictví a mzdové agendy a zhodnotit její skutečné přínosy z hlediska efektivity a přesnosti. Nesmíme však ale zapomenout na spojená rizika a omezení, která s sebou její nasazení přináší, aby se z technologického pomocníka nestal zdroj nových problémů či odpovědnostních a právních komplikací.

Plátce DPH jedná při nepeněžním vkladu v rámci své ekonomické činnosti. Do s. r. o. vkládá tento plátce nemovitost – stavbu s pozemkem. Nemovitost byla pořízena v roce 2020. Při pořízení této nemovitosti ani u jejího žádného technického zhodnocení či významné opravě nebyl uplatněn odpočet DPH, a to ani z části. Zároveň se nejedná o vklad obchodního závodu. Je tento vklad předmětem DPH, či nikoliv? Domnívám se, že se nejedná o dodání zboží za úplatu dle § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH, jelikož nebyl uplatněn žádný odpočet daně. Dané plnění tedy není předmětem DPH. Setkávám se však s protichůdnými názory, že nepeněžitým vkladem dojde ke zvýšení účasti ve společnosti, a proto tento vklad splňuje definici úplaty dle 4 odst. 1 písm. a) ZDPH, a tím pádem by se tedy jednalo o plnění, které je předmětem daně a s ohledem na § 56 ZDPH bude buď zdanitelné, nebo osvobozené od DPH bez nároku na odpočet.