Svědecké výpovědi představují významný zdroj důkazů. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž plyne, že i když jsou předložené písemné podklady formálně v pořádku, automaticky to neznamená, že se na nich uvedená plnění opravdu uskutečnila. Judikatura týkající se svědků je velmi bohatá, a proto dnes přinášíme další relevantní rozsudky z poslední doby.

Zjistí-li krajský soud, že žaloba podaná proti platebnímu výměru, který nabyl právní moci dle § 243 odst. 2 daňového řádu, je důvodná, zruší napadený platební výměr a vysloví současně, že věc se vrací žalovanému (prvostupňovému správci daně) k dalšímu řízení. Po zrušení platebního výměru prvostupňový správce daně nalézací daňové řízení zastaví podle § 106 odst. 1 písm. f) téhož zákona.

Při samovyměření daně z hazardních her nevydává správce daně žádné rozhodnutí, které by bylo možno napadnout odvoláním a následně přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.

Propadnutí vratitelného přeplatku do státního rozpočtu podle § 160a daňového řádu nelze považovat za protiústavní a v rozporu s principy rovnosti.

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Mezi významné zdroje financování nestátních neziskových organizací patří mnohdy dotace přijaté z veřejných rozpočtů určené na úhradu nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení. Tento článek se zabývá jejich vymezením a základním členěním, okamžikem vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, vykazováním dotací v účetní závěrce, zveřejňováním informací o dotacích v příloze v účetní závěrce a odpisováním dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízeného z dotace. Článek je v závěru doplněn o příklady zaměřené na přijaté dotace na krytí nákladů a na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.

Člověk, který se rozhoduje začít podnikat, mimo jiné řeší právní formu svého podnikání, která ovlivňuje, jakým způsobem bude podnikatelská činnost evidována a zdaňována. V tomto článku se zaměříme na aspekty přechodu podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Tento proces nabízí řadu výhod, jako je omezení osobního rizika, flexibilnější možnosti převodu podnikatelských aktivit na jiné osoby a zjednodušení administrativních úkonů. Při přechodu z OSVČ na s. r. o. je důležité zohlednit aspekty jako jsou minimální kapitálové požadavky, právní ochrana majetku a strategické plánování převodu majetku a závazků. Podrobně rozebereme právní, účetní a daňové dopady tohoto převodu, které mohou zásadně ovlivnit budoucí podnikatelskou strategii.

V posledních letech zaznamenává umělá inteligence dynamický rozvoj a postupem času nachází využití i v oblastech, kde ještě do nedávna dominovala zejména lidská pečlivost a odbornost. Právě tyto obory, kde hrají zásadní roli činnosti jako práce s rozsáhlými datovými soubory a analýza dat s přísnými legislativními požadavky, se stávají přirozeným terčem probíhající digitální transformace. Umělá inteligence zde vystupuje jako každodenní „pomocník“, jenž je schopen nepřetržitě analyzovat data, učit se z historických informací a včas identifikovat možné chyby, odchylky či budoucí trendy. Cílem článku je proto analyzovat způsoby využití umělé inteligence v oblastech účetnictví a mzdové agendy a zhodnotit její skutečné přínosy z hlediska efektivity a přesnosti. Nesmíme však ale zapomenout na spojená rizika a omezení, která s sebou její nasazení přináší, aby se z technologického pomocníka nestal zdroj nových problémů či odpovědnostních a právních komplikací.

Manželé postavili apartmány, vzali si na stavbu hypotéku, apartmány jsou v SJM. Zkolaudovány byly začátkem roku 2025. Od 3/2025 manželka apartmány pronajímá přes portály booking.com, airbnb a interhome, na pronájem má živnost. Apartmány také nabízí k prodeji a v 11/25 manželé jeden apartmán prodali za 8.000.000 Kč. Ve smlouvě jsou uvedeni oba manželé jako vlastníci, je prodáván majetek v SJM. Cílem stavby byl od začátku prodej apartmánů, nikoli pronájem. Měla se manželka stát v 3/2025 identifikovanou osobou a odvádět z provizí DPH? Jaký vliv bude mít skutečnost, že nemovitost vložila, případně nevložila do obchodního majetku na daň z příjmu a DPH při jejím prodeji? V případě, že se z titulu prodeje stane plátcem DPH, z tohoto prodeje odvádět DPH nebude, ale z každého dalšího prodeje do 23 měsíců po kolaudaci už ano? Jaký vliv má na DPH a daň z příjmu skutečnost, že je majetek v SJM?