Připravovaná česká legislativa k evropskému nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) nemá firmám ukládat povinnosti nad rámec evropských pravidel. Ministr životního prostředí Igor Červený zároveň uvedl, že kontrolní orgány by měly v prvním roce ...

Vláda schválila podnikatelský balíček, který obsahuje 11 opatření zaměřených na snížení administrativní zátěže firem. Do konce září příštího roku má například zjednodušit jednotné měsíční hlášení, nástup zaměstnanců do práce nebo vykazování rizikových ...

Od středy 2. září 2026 funguje na adrese eet.gov.cz nový web k elektronické evidenci tržeb, který spustilo Ministerstvo financí ČR ve spolupráci s Finanční správou ČR. Jde o jediné oficiální místo věnované EET 2.0, kde mohou podnikatelé, živnostníci ...

Již od 11. září 2026 začnou platit první povinnosti vyplývající z evropského nařízení Cyber Resilience Act (CRA), ačkoliv většina pravidel nabude účinnosti až v prosinci 2027.

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o daních z příjmů a zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele dojde od 1. ledna 2027 ke změně ve vykazování některých příjmů v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ).

Zvyšující se četnost extrémních teplot klade na zaměstnavatele povinnost důsledně aplikovat komplexní právní rámec ochrany zdraví při práci, zejména v oblasti mikroklimatických podmínek pracovišť. Klíčové legislativní normy – zákoník práce, zákon č. ...

Cestovní náhrady pro zaměstnance a OSVČ v roce 2026 podléhají detailní právní úpravě, která reaguje na ekonomické změny prostřednictvím každoročních vyhlášek Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Zákoník práce definuje šest typů ...

Informační přehled se zaměřuje na dynamiku opravy základu daně z přidané hodnoty (DPH) u nedobytných pohledávek. Situace dlužníka se v čase často mění (např. neočekávaná úhrada v rámci oddlužení nebo zrušení konkursu), což s sebou nese povinnost i ...

Daňové posouzení příjmů umělců a sportovců bývá v praxi často složitější než u běžných zaměstnanců či podnikatelů. Specifický charakter jejich činnosti totiž vyvolává otázky týkající se správné kvalifikace příjmů, možnosti využití výdajových paušálů nebo ...

Letní firemní akce, jako jsou teambuildingy, rodinné dny či grilování, vyžadují z pohledu účetnictví a daní detailní analýzu účelu, okruhu účastníků a charakteru jednotlivých výdajů. Klíčové je rozlišit, které náklady lze považovat za daňově uznatelné dle ...

Regulace a odpovědnost v rámci compliance představují v moderním korporátním prostředí jednu z nejcitlivějších a současně nejčastěji podceňovaných oblastí řízení společnosti. Zatímco tradiční právní pohled dlouhodobě stavěl odpovědnost primárně do roviny ...

K 1. 1. 2026 došlo ke změně zákona o účetnictví, zejména v podobě trojnásobného zvýšení limitů pro povinné ověření účetní závěrky nezávislým auditorem, konkrétně aktiv celkem z původních 40 mil. Kč na současných 120 mil. Kč a ročního úhrnu čistého obratu z ...

V tomto článku bych se chtěl věnovat problematice účtování dotací, které se v posledních letech začaly objevovat zejména u příspěvkových organizací působících v oblasti školství. Zároveň si na těchto případech můžeme demonstrovat, že k významným posunům v ...

Jaká je správný účetní a daňový postup při účtování přijatých faktur v situaci, kdy je společnost povinna krátit nárok na odpočet DPH koeficientem? V praxi se setkáváme se dvěma odlišnými přístupy: 1. Účtování plné výše DPH a následná korekce Přijatá faktura je v účetnictví zaúčtována s celou částkou DPH uvedenou na daňovém dokladu, tj. celá DPH je zaúčtována na účet 343. Následně je při přípravě přiznání k DPH vypočtena část DPH, na kterou společnosti nevzniká nárok na odpočet. Tato částka je odúčtována z účtu 343 a zaúčtována do nákladů. 2. Účtování pouze nárokovatelné části DPH Přijatá faktura je již při prvotním zaúčtování zaúčtována pouze s výší DPH odpovídající nároku na odpočet po zohlednění příslušného koeficientu. Část DPH, na kterou nárok na odpočet nevzniká, je přímo zaúčtována jako navýšení příslušného nákladu, případně pořizovací ceny majetku, kterého se faktura týká. Který z uvedených postupů je z pohledu zákona o DPH a účetních předpisů správný? Má nenárokovatelná část DPH vždy vstupovat do nákladů, případně do pořizovací ceny majetku či zásob, kterých se přijaté plnění týká? Doporučujete z hlediska průkaznosti účetnictví a návaznosti na evidenci pro účely DPH některý z uvedených postupů jako vhodnější?