Vláda schválila návrh zákona o některých pravidlech pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který upravuje správu mechanismu uhlíkového vyrovnání známého jako CBAM.

Nová verze elektronické evidence tržeb (EET 2.0), kterou představilo Ministerstvo financí, podle Hospodářské komory ČR významně snižuje administrativní zátěž podnikatelů, zjednodušuje technologické požadavky a zmírňuje represivní opatření původního systému.

Hospodářská komora ČR vítá zrušení limitů na zaměstnanecké benefity, které vnímá jako pozitivní krok vlády směrem k zaměstnancům i zaměstnavatelům. Argumentuje, že benefity nejsou jen doplňkem mzdy, ale důležitým motivačním nástrojem a podporou zdraví a ...

Evropské dohledové instituce v posledních dnech zveřejnily svá stanoviska k návrhu revidovaných Evropských standardů pro vykazování udržitelnosti (ESRS), které Evropská komise připravuje v rámci balíčku Omnibus I s cílem snížit administrativní zátěž podniků.

Ministerstvo financí předkládá do připomínkového řízení návrh zákona, který od 1. ledna 2027 zavádí modernizovaný systém evidence tržeb (EET 2.0). Nový model vychází ze zkušeností z předchozího fungování systému a zohledňuje technologický pokrok posledních ...

Jedním z nejvýraznějších příkladů napětí mezi veřejným zájmem, tržními mechanismy a politickými prioritami státu jsou daňové pobídky, výjimky a úlevy. Pohybují se na tenké hraně mezi legitimním nástrojem hospodářské politiky a potenciálním zdrojem deformace hospodářské soutěže. Daňová pobídka je zvláštní právní konstrukt: formálně zůstává součástí obecného daňového systému, avšak materiálně představuje selektivní zásah do rovnosti daňového zatížení. Stát zde nevystupuje pouze jako neutrální výběrčí daní, nýbrž jako aktivní aktér, který prostřednictvím fiskálních nástrojů „jemně postrkuje“ ekonomické subjekty žádoucím směrem. Otázkou ovšem zůstává, zda tento postrkovací mechanismus vždy míří správným směrem – a zda při tom některé podnikatele nevytlačí ze hry dříve, než vůbec dostanou šanci nastoupit na hřiště.

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Ukončil jsem činnost vázaného zástupce k jedné pojišťovně a při ukončení mi pojišťovna zprostředkovala odkup pojistného kmene jinými zástupci. Částka celkem přesahovala 2 mil. Kč, a rozdělila se mezi dva nové zástupce. Já budu dál podnikat v jiném oboru, dosud jsem nebyl plátce DPH. Bude se tento prodej kmene počítat do obratu pro DPH, nebo se to jako jednorázový příjem nepočítá, nebo se to dá považovat za prodej obchodního závodu nepodléhající DPH? Pokud by se to počítalo do obratu, kdy je datum usk. zdanitelného plnění, když smlouva byla podepsána v prosinci 2025, v prosinci přišla také záloha 1 mil. Kč, ale k samotnému převodu kmene došlo až v lednu 2026 a také doplatek přišel až v lednu 2026? Pokud by prodej kmene podléhal režimu DPH, byl by osvobozeným plněním jakožto příjem z pojišťovacích činností §55 zákona o DPH? Pokud by odpovědi směřovaly k tomu, že bych v roce 2025 překročil obrat, ale pouze z osvobozených činností, ale v roce 2026, např. v únoru, bych začal poskytovat drobná zdanitelná plnění z jiného oboru, jaký by to mělo vliv na registraci k DPH?

Česká legislativa klade důraz na preciznost při sestavování účetní závěrky, která hraje zásadní roli nejen v souladu se zákonem o účetnictví, ale i jako klíčový nástroj pro finanční řízení firmy. Účetní jednotky jsou povinny provést inventarizaci majetku a ...

V kontextu aktuální diskuze o formách výkonu práce a související problematice tzv. Švarc systému, která rezonuje v odborné i veřejné sféře, nabývá analýza daňových dopadů na fyzické osoby pro zdaňovací období 2025 na významu. Toto období navazuje na ...

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v příslušném zdaňovacím období minimalizovat svou daňovou povinnost, kdy je vždy důležité využít všech ustanovení zákona o daních z příjmů umožňujících legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se ...

V průběhu roku 2025 došlo třemi zákony k úpravě znění § 15 a § 15b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jednak se jedná o zákon č. 84/2025 Sb. , kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb. , o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně ...

Kryptoměny se staly nedílnou součástí moderního finančního světa, avšak jejich zdanění představuje pro daňové systémy celosvětově významnou výzvu. Česká republika, jakožto člen Evropské unie, čelí nutnosti adaptovat své daňové právo na dynamiku digitálních ...