Všichni bychom rádi zisk. Anebo nikoliv? Najdou se i tací, kteří své aktivity nevykonávají primárně za účelem zisku. V tomto článku se zaměříme na klíčové aspekty daňového režimu veřejně prospěšných poplatníků, objasníme legislativní vymezení, rozdíly mezi hlavní a vedlejší činností, specifika vedení účetnictví a možnosti daňových úlev. Přehledně shrneme, jaké příjmy jsou předmětem daně, jak lze optimalizovat daňovou povinnost a na co si dát pozor při správném vykazování a rozdělování nákladů. Tento článek je určen všem, kteří se pohybují v neziskovém sektoru a potřebují se zorientovat v aktuální daňové problematice veřejně prospěšných poplatníků.

Novelou provedenou zákonem č. 416/2024 Sb. byl významně novelizován zákon o dani z přidané hodnoty v oblasti nemovitých věcí, a to s účinností od 1. 7. 2025. V souvislosti s touto novelou byla přijata také vyhláška Ministerstva financí č. 163/2025 Sb., o způsobu výpočtu podlahové plochy pro účely daně z přidané hodnoty. Obsahem změn jsou zejména nová pravidla pro osvobození od daně při dodání nemovité věci, změny v uplatnění sazeb daně ve stavebnictví, změny v definici staveb pro bydlení a sociální bydlení a nová pravidla pro výpočet podlahových ploch.

Může trvat rodičovská dovolená po skončení pracovního poměru? Jak se ve zdravotním pojištění nahlíží na pojem zaměstnání malého rozsahu? Platí se pojistné z odměn zúčtovaných po skončení zaměstnání? Podívejme se v právních podmínkách roku 2026 na postupy zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti formou konkrétních dotazů z praxe.

„Níže uvedený text je vyjádřením soukromého názoru autora, který se nemusí shodovat s právním názorem Finanční správy České republiky, a nemůže tedy založit nebo změnit případnou správní praxi v dané oblasti.“ Motto: „Plná moc je důležitým nástrojem ochrany práv dotčených osob, proto je třeba vynaložit co nejvíce úsilí pro výklad textu plné moci dle úmyslu zastoupeného, aby zastoupený vlivem posouzení textu plné moci neutrpěl újmu na svých právech.“ Tento díl článku z cyklu plných mocí pojednává o výkladu rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci při správě daní. Článek se věnuje zákonným ustanovením, na základě kterých je prováděn výklad rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci. Dále článek charakterizuje postup při výkladu rozsahu zmocnění, uvádí specifika a úskalí výkladu rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci a poskytuje komparaci s výkladem obsahu jiných podání při správě daní. Článek se dále zaměřuje na postup při zjištění úmyslu zmocnitele a uvádí i příklady z judikatury Nejvyššího správního soudu.

Směrnice EU 2026/470 (tzv. Omnibus I) nepřináší do pravidel ESG jen kosmetické zjednodušení, ale zásadně přepisuje celý rámec povinného reportování udržitelnosti. Novela dramaticky zužuje okruh podniků, které budou muset ESG reportovat, zavádí tvrdší a právně vymahatelnou ochranu menších firem v hodnotovém řetězci a mění logiku standardů ESRS i ověřování zpráv. Článek krok za krokem vysvětluje, co po Omnibus I skutečně platí, proč už nestačí vycházet ze starých výkladů CSRD a jaké praktické dopady mají nové prahy, dobrovolné standardy a změny v taxonomii pro české firmy.

Majetek představuje jednu z nejkomplexnějších oblastí, v níž se účetní a daňová legislativa zásadně rozcházejí – ať už jde o vymezení, oceňování, odpisování nebo technické zhodnocení. Účetnictví klade důraz na věrné zobrazení ekonomické reality a individuální posouzení, zatímco daňová úprava stanoví rigidní pravidla pro stanovení základu daně, včetně přesně definovaných kategorií majetku, vstupní ceny a odpisových skupin. Klíčové rozdíly v definici aktiva, metodách oceňování, možnostech přeceňování a klasifikaci výdajů na technické zhodnocení či opravy vedou v praxi k častým chybám ve výkaznictví i v daňových přiznáních. Význam problematiky umocňují připravované změny účetní legislativy, které posilují ekonomickou podstatu evidence a práci s aktuální hodnotou majetku. Pro správné vedení evidence je nezbytné odděleně sledovat účetní a daňové hodnoty, důsledně dokumentovat významné výdaje a pravidelně prověřovat ocenění i vyřazení majetku, což minimalizuje daňová rizika a zvyšuje důvěryhodnost účetní závěrky.

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Mezi významné zdroje financování nestátních neziskových organizací patří mnohdy dotace přijaté z veřejných rozpočtů určené na úhradu nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení. Tento článek se zabývá jejich vymezením a základním členěním, okamžikem vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, vykazováním dotací v účetní závěrce, zveřejňováním informací o dotacích v příloze v účetní závěrce a odpisováním dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízeného z dotace. Článek je v závěru doplněn o příklady zaměřené na přijaté dotace na krytí nákladů a na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.

Může manželka podnikatele, která je spolupracující osobou mít na sebe mít napsané cestovní příkazy, když jede na služební cestu soukromým vozidlem půjčeným od tchána? Podnikatel by si chtěl dát do daňových výdajů cestovní náhrady za tyto cesty.