Elektronická evidence tržeb se vrací, čekají nás změny v daních i podpoře vinařství Sněmovna schválila obnovení elektronické evidence tržeb (EET) ve vylepšené podobě od příštího roku. Návrh přináší řadu daňových změn včetně obnovení školkovného, slev pro ...

Vládní novela, kterou 10. července schválila ve třetím čtení Sněmovna, zvyšuje ochranu spotřebitelů při sjednávání finančních smluv na dálku, například přes internet nebo telefon. Nově zavádí povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy u online sjednaných ...

Znovuzavedení EET přinese podnikatelům, účetním i finančním manažerům řadu nových povinností, ale také daňových souvislostí, ve kterých není radno tápat. Včasná příprava vám může ušetřit nejen čas a administrativní komplikace, ale také riziko sankcí při ...

Evropský orgán AMLA (Anti-Money Laundering Authority) zavádí jednotný a harmonizovaný přístup k prosazování pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu v celé EU.

Vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) směřuje ve Sněmovně k závěrečnému schvalování, poslanci zároveň při projednávání navrhli řadu úprav. Zákon by mohl být schválen ve třetím čtení již příští týden.

Na jednání Koordinačního výboru dne 17. 6. 2026 zástupci Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství („GFŘ“) projednali a uzavřeli příspěvek na téma bytová potřeba v souvislosti s osvobozením od daně z příjmů fyzických osob při prodeji ...

Spory ohledně zajišťovacích příkazů správce daně vrcholily kolem roku 2017, kdy tzv. zaklekávání správců daně způsobilo řadu konfliktů, které bylo nutno řešit soudně. Po odeznění uvedené vlny došlo ke zmírnění využívání tohoto instrumentu, nicméně v ...

Začátkem loňského roku došlo k zásadní změně ustálené správní praxe, a to v návaznosti na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 5. 2. 2025, čj. 1 Afs 231/2022-44. Nově platí, že až na tři výjimky nelze daň stanovit po uplynutí ...

Se kterými částkami rozhodných příjmů u dohod pracují zaměstnavatelé v roce 2026? Pro které osoby jako zaměstnance neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ? Jaké postupy platí v situaci, když zaměstnanec při příjmu nižším než minimální ...

Návrh interpretace NÚR NI-75 k určování okamžiku vzniku výnosu neřeší pouze časové zařazení výnosu, ale také jeho ocenění. Svým důrazem na převod kontroly, variabilní protihodnotu, ekonomickou podstatu smluvních pokut, vratky, reklamace a významnou ...

Oprava účetních chyb představuje v praxi jednu z nejnáročnějších oblastí účetnictví, protože nesprávně zvolený postup může vést k dalšímu zkreslení účetních výkazů, výsledku hospodaření i daňové povinnosti. Tento článek proto přináší praktický pohled na ...

Po více než třech desetiletích od přijetí stávajícího zákona o účetnictví stojí Česká republika před zásadní proměnou účetní legislativy. Návrh nového zákona o účetnictví přináší komplexní reformu účetního systému a navazuje na trendy v mezinárodním ...

Časové rozlišení a dohadné položky patří mezi témata, která začínajícím účetním často dělají největší potíže. Na první pohled vypadají podobně: v obou případech se snažíte dostat náklad nebo výnos do správného období, i když chybí platba, inkaso nebo ...

Společnost, plátce DPH, pořídila v roce 2024 zdravotní přístroj jako dlouhodobý hmotný majetek. Při pořízení přístroje neuplatnila nárok na odpočet DPH, neboť přístroj byl od počátku používán výlučně pro poskytování zdravotních služeb osvobozených od DPH bez nároku na odpočet. V roce 2026 došlo k demontáži určité komponenty tohoto přístroje. Tato oddělená komponenta bude nadále samostatně pronajímána jiné společnosti, přičemž tento pronájem bude podléhat DPH. Původní zdravotní přístroj, již bez této komponenty, bude společnost nadále používat pro poskytování zdravotních služeb osvobozených od DPH bez nároku na odpočet. Rádi bychom se ujistili ohledně správného postupu z hlediska úpravy odpočtu DPH podle § 78 a násl. zákona o DPH. Je v této situaci správné postupovat tak, že se u původního dlouhodobého majetku provede úprava odpočtu podle koeficientu nároku na odpočet za rok 2026 s ohledem na to, že původní přijaté plnění slouží pro účely osvobozených i zdanitelných plnění? Nebo je naopak nutné (s ohledem na to, že nyní již existují dvě samostatné věci) původní pořizovací fakturu za přístroj poměrově rozdělit na část připadající na přístroj bez demontované komponenty a na část připadající na samotnou oddělenou komponentu, a úpravu odpočtu DPH posuzovat samostatně za tyto dvě části, tedy: u přístroje bez komponenty nadále bez nároku na odpočet, protože je používán pro osvobozené zdravotní služby, u oddělené komponenty s plným nárokem na odpočet, protože bude používána výlučně pro zdanitelný pronájem? Pokud je správný druhý postup, tedy rozdělení původní pořizovací ceny a daně na vstupu mezi přístroj bez komponenty a samotnou komponentu, prosíme o potvrzení, jakým způsobem má být uplatněn nárok na odpočet vztahující se ke komponentě. Může si společnost v roce 2026 uplatnit pouze jednu pětinu příslušné části původní daně na vstupu, nebo lze v důsledku změny použití komponenty uplatnit celý odpočet připadající na tuto komponentu? Současně prosíme o vyjádření k běhu lhůty pro úpravu odpočtu. Začíná u oddělené komponenty běžet nová pětiletá lhůta pro úpravu odpočtu až od roku 2026, kdy byla komponenta oddělena a začala být samostatně používána pro zdanitelný pronájem? Nebo se i u této komponenty vychází z původního okamžiku pořízení přístroje v roce 2024, takže pětiletá lhůta pro úpravu odpočtu běží od roku 2024 a skončí v roce 2028? Dále prosíme o posouzení nároku na odpočet DPH u demontážních prací provedených v roce 2026. Má se na tyto práce pohlížet jako na technické zhodnocení původního zdravotního přístroje nebo jako na technické zhodnocení nové samostatné komponenty, přestože před demontáží ještě neexistovala? Případně je možné, že se o technické zhodnocení nebude jednat? V návaznosti na to prosíme také o stanovisko, jaký bude nárok na odpočet DPH z demontážních prací. Má být odpočet uplatněn podle koeficientu za rok 2026, nebo je třeba náklady na demontáž rozdělit podle toho, zda souvisejí s původním přístrojem používaným pro osvobozené plnění bez nároku na odpočet, nebo s oddělenou komponentou používanou pro zdanitelný pronájem s plným nárokem na odpočet? Nakonec prosíme o vyjádření, zda budou demontážní práce, případně jejich část, samy podléhat úpravě odpočtu DPH podle § 78 a násl. zákona o DPH. Pokud ano, kdy by u těchto prací začala běžet lhůta pro úpravu odpočtu — zda již od roku 2024 jako u původního přístroje, nebo až od roku 2026, kdy byly demontážní práce provedeny?