Získávání finančních prostředků v nestátním neziskovém sektoru bývá nesnadný úkol, a proto tyto organizace hledají nejrůznější formy fundraisingu. Přitom ne vždy musí být výsledkem této činnosti poskytnutí daru. Tento článek se pokouší shrnout, jak se účetně a daňově vypořádat s přijatými dary a souvisejícími náklady na fundraising u veřejně prospěšných poplatníků a jak se poskytnuté dary projeví v účetnictví a daních u dárců – podnikatelských právnických osob. Včetně zjištění, že ne vždy jsou názory na tuto problematiku jednotné.

Vedení pokladny je nedílnou součástí fungování každé firmy, která přijímá hotovostní platby. Ať už provozujete malý obchod, velkou korporaci nebo jste živnostník, dodržování správných zásad je klíčové pro zajištění transparentnosti, bezpečnosti a souladu s platnými zákony. Dnes nahlédneme do světa pokladních pravidel a představíme si přehled některých zásad, které je vhodné respektovat. Naučíte se, jak správně evidovat hotovostní transakce, vystavovat pokladní doklady, nakládat s ceninami a vést pokladní knihu. Také se dotkneme témat inventarizace, bezpečnostních pravidel pokladny vč. doplňování a odvodu hotovosti.

Náš zaměstnanec byl předvolán jako svědek na finanční úřad ve věci svého příbuzného, který má daňovou kontrolu (s námi tento příbuzný nemá co do činění). Vypovídal, byl sepsán protokol, ve kterém mj. zaměstnanec na úvodní otázku správce daně, kde pracuje, uvedl nás jako svého zaměstnavatele. Druhý den jsme obdrželi výzvu správce daně podle § 57 odst. 1 písm. d) a za podmínek § 58 a § 93 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve které nás správce daně vyzývá, abychom ohledně našeho zaměstnance sdělili jeho čísla bankovních účtů, na které mu od roku 2020 zasíláme mzdu či cestovní náhrady, poskytli přehled cestovních náhrad vyplacených zaměstnanci v jednotlivých měsících a poskytli evidenci jeho pracovní doby v jednotlivých dnech od roku 2020. Podotýkáme, že u nás neprobíhá žádná daňová kontrola a ani zaměstnanec (svědek) nepodniká a nemá kromě nás žádného jiného zaměstnavatele. Ve výzvě není uvedeno, v souvislosti s jakým daňovým řízením toto správce daně požaduje, uvádí jen jméno našeho zaměstnance a co po nás chce, nic víc. Souvislost s jeho svědeckou výpovědí je zřejmá, když výzva přišla ihned po podání výpovědi. Je vůbec taková výzva zákonná? Proč si správce daně nevyžádal tyto údaje přímo od svědka - zaměstnance, proč obtěžuje nás? V odůvodnění jsou fakticky jen opsané příslušné paragrafy s citací zákona, tj. že jsme povinni údaje na vyžádání správce daně poskytnout a že jsou nezbytné pro správu daní a mohou být důkazním prostředkem při správě daní. U jakého subjektu není uvedeno a proč jsou nezbytné také není uvedeno. 

Novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „ZoÚ“), přijatá v rámci tzv. konsolidačního balíčku, přinesla mimo jiné i změnu definice čistého obratu. Zatímco před touto novelou byl čistý obrat definován jako výnosy snížené o prodejní slevy, nově od 1. 1. 2024 zahrnuje čistý obrat pouze výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky (viz § 35 vyhlášky č. 500/2002 Sb., dále „vyhláška“). Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky. V závislosti na obchodním modelu dané účetní jednotky, tak může dojít k vyloučení zejména účtů účtových skupin 64 a 66, nebo pouze jejich částí, z čistého obratu a obrat účetní jednotky se tak ve srovnání s předchozím obdobím sníží. 

Tým aplikace DAUČ nezahálí ani o prázdninách. Pro všechny naše předplatitele máme novou funkci, kterou vám ukážeme na § 24 zákona o daních z příjmů.

Víte, že kromě nového zákona o účetnictví nás čeká další velká novela? Tentokrát se týká daně z přidané hodnoty a její předpokládaná účinnost je navrhována (s výjimkami) od 1. ledna 2025. Připravte se na ni s námi na dalším praktickém webináři!

 Dne 19. 6. 2024 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 163/2024 Sb., který přináší rovněž změny v zákoně o daních z příjmů. Mimo jiné se zavádí osvobození příspěvku na stravování ve formě nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali v době odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně.