Příjmy z pronájmu

Rodiče mi darovali dům. V domě rodiče stále bydlí. Část domu rodiče pronajímají, ale smlouva o pronájmu zní na mé jméno, neboť jsem jeho vlastníkem. Rodičům částku z nájmu nechávám na přilepšenou. Sama jsem zaměstnaná a vůbec mi nedošlo, že bych příjem z nájmu vlastně měla zdanit já (roční příjem za pronájem je cca 60 000) a že bych si měla podat DPFO. Je možné do budoucna udělat s rodiči nájemní smlouvu (do 20 000 Kč, abych nemusela podávat daňové přiznání) s povolením, že to mohou podnajmout a rodiče by si udělali podnájemní smlouvu s podnájemci např. na těch 60 000 Kč ročně? Chápu správně, že já bych pak při příjmu do 20 000 Kč nemusela podávat daňové přiznání a rodiče by si podali daňové přiznání, kde by dali do příjmů 60 000 a výdajů výši nájemného ode mě, nebo mohou použít 30 % výdajový paušál? Danili by to též v § 9 ZDP? 

Poplatník pořídil a začal pronajímat byt v roce 2024. V roce 2024 použil paušální výdaje ve výši 30 %. V roce 2025 se ale rozhodl, že začne používat skutečné výdaje. Jak bude uplatňovat odpisy majetku? Bude použit odpis za první rok nebo až za druhý rok?

Klientka vlastní dům rozdělený na samostatné pokoje, které přenechává k užívání. Situace je specifická ve třech bodech: Délka pobytu se liší: Někteří obyvatelé zde bydlí týden, jiní měsíc, další mají smlouvu na rok. Absence doplňkových služeb: Během pobytu neposkytuje absolutně žádné hotelové služby (žádný průběžný úklid, stravování, recepce ani výměna prádla). Platba je čistě paušální: Platba za pokoj je sjednána jako jedna fixní částka, která v sobě zahrnuje jak samotné užívání prostoru, tak spotřebu energií a služeb. Tyto služby se po skončení pobytu (ani ročně) nijak nevyúčtovávají podle skutečné spotřeby. Lze i ty týdenní a měsíční pobyty obhájit jako klasický nájem podle § 9 ZDP na základě toho, že neposkytuje žádné doplňkové služby? Nebo naopak hraje roli skutečnost, že platba probíhá formou „all-inclusive“ paušálu bez vyúčtování služeb, což spolu s krátkodobostí automaticky překlápí tyto kratší pobyty do ubytovací služby, tj. podnikání podle § 7 ZDP? 

Dcera obdržela darem v roce 2025 byt od rodičů (hodnota stanovená znaleckým posudkem byla 4,2 mil. Kč, nebude tedy oznamovat dar na FÚ). Od 6/2025 byt začala pronajímat. Může uplatnit odpisy z darovaného bytu počítané z odhadní ceny? Může uplatnit v daňových nákladech příspěvek do fondu oprav?

Fyzická osoba vede již 15 let účetnictví pro příjmy z pronájmu dle §9 ZDP. od roku 2026 chce vést pouze jednoduchou evidenci příjmů a výdajů podle § 9 ZDP. Máme vytvořeny rezervy na opravy HM a za rok 2025 se zaúčtovala poslední 1/3 výše rozpočtu nákladů na opravy (účet 554/451). Jenže dle § 23 odst. 8 ZDP musí při zahájení vedení daňové evidence dojít k vypořádání zůstatků účtů časového rozlišení a opravných položek a rezerv vykázaných k rozvahovému dni (31. 12. 2025). Základ daně (dílčí základ daně) se upraví v položkách podle §23 za zdaňovací období roku 2025 o více než 1 mil Kč na rezervách. Prostředky jsou deponovány. rezervu bychom rozpustili účetně MD 451/D 554 a můžeme proti tomu v úpravách ZD na ř. 205 přílohy č. 2 DPFO základ daně o tvorbu rezervy zase snížit? 

Občan pronajímá od roku 2022 byt a příjem daní dle § 9 ZDP, uplatňuje skutečné výdaje. Koncem roku 2025 si koupil dům na hypotéku se záměrem dalšího pronájmu. Dům začne pronajímat až v první polovině roku 2026, odpisy na tento dům bude uplatňovat až za rok 2026. Může za rok 2025 uplatnit do výdajů dle § 9 zaplacené úroky z hypotéky na tento dům, i když příjem z pronájmu bude až za rok 2026?

Manželé mají majetek ve výlučném vlastnictví manželky, který pronajímá pouze ona, a zároveň mají majetek ve společném jmění manželů (SJM), který také pronajímají. Jakým způsobem je možné v takovém případě podat daňové přiznání k dani z příjmů? Je možné, aby manželka podala daňové přiznání pouze za příjmy ze svého výlučného majetku a manžel podal daňové přiznání za příjmy z majetku ve společném jmění manželů? Ptám se také z hlediska možné optimalizace zdanění příjmů z pronájmu. 

Fyzická osoba začne pronajímat nemovitost a chce současně pomocí reprodukční ceny začít uplatňovat odpisy. Může být reprodukční cena stanovena pomocí nástrojů (například CenovaMapa.cz nebo Valuo) nebo je bezpodmínečně nutný znalecký odhad? V případě, že využije reprodukční cenu a začne uplatňovat odpisy, může pronajímat jako fyzická osoba nepodnikající (danit příjem podle § 9) nebo musí vložit nemovitost do obchodního majetku a pronajímat jako fyzická osoba podnikající (danit podle § 7)? Hledám variantu, jestli existuje způsob, jak začít uplatňovat odpisy a zároveň danit podle § 9, aby nebylo nutné řešit živnost.

Pronajímatel pronajímá byt za 20 000 Kč měsíčně, včetně záloh na energie, služby a pronájem vnitřního parkovacího stání. Dílčí výše záloh na služby, energie a pronájem parkovacího stání je celkem za 3 506 Kč (1× rok pronajímatel musí provést vyúčtování). Dodávka elektřiny, internetu a TV si nájemce zajišťuje sám. Výdaje pronajímatel bude uplatňovat paušální. Jakou hodnotu příjmů má uvést do daňového přiznání 20 000 Kč × 12 nebo 16 494 Kč × 12 ? Společenství vlastníků poslalo pronajímateli přeplatek 1 581 Kč a tento přeplatek pronajímatel přeposlal nájemníkovi. Má přeplatek zahrnout do celkového příjmu také?

Manželé vlastní v SJM celkem 4 byty, všechny jsou pronajímány a příjmy jsou zdaňovány podle § 9 ZDP. Uplatňujeme skutečné výdaje, včetně daňových odpisů. V praxi aktuálně přiznává příjmy i výdaje (včetně odpisů) každý z manželů u dvou bytů. Po zúžení SJM mají byty přejít do výlučného vlastnictví tak, že manželka bude mít ve výlučném vlastnictví všechny 4 byty. Je možné, aby manželka po zúžení SJM plynule pokračovala v daňovém odpisování bytů, které před zúžením odpisoval manžel (navázání na původní vstupní cenu, odpisovou skupinu a dosud uplatněné odpisy) nebo se převod v rámci zúžení SJM posuzuje jako „nové nabytí“ s dopady do odpisů? Přechází na nového vlastníka i „rozjetý“ odpisový plán (kontinuita), nebo se odpisování musí řešit jinak? Jak postupovat v roce účinnosti zúžení SJM z hlediska výše odpisu (např. uplatnění poměrné části / 1/2 ročního odpisu apod.), aby byl postup v souladu se ZDP a obhajitelný při kontrole? 

Fyzická osoba, vlastník pozemku k zástavbě, je taky jediným společníkem a statutární osobou v a. s., s kterou uzavře smlouvu na výstavbu 2 domů (s účelem pro bydlení), za předem daných podmínek odprodeje domů zpět na FO. Smlouva mezi FO a a. s. stanovuje, že marže u a. s. bude při prodeji stanovena na 8 %, podle skutečně doložených faktur všech nákladů na realizaci (výstavbu). Při prodeji a. s. připočte pro FO aktuální sazbu DPH a zdaní svůj zisk z realizace (cca 8% marže). Může být smluvně daná prodejní cena mezi FO a a. s. (ve výši 8 % dle tohoto případu)? Fyzická osoba splnila časový test držby pozemku 10 let, po odkoupení stavby prvního domu od a. s. je tedy po prodeji domu s pozemkem osvobozena od daně z příjmu? Akciová společnost si uplatňovala DPH (v režimu PDP), v okamžiku, kdy by chtěla druhý dům prodat až po uplynutí 23 měsíců prodat (FO jako vlastníkovi pozemku), jaká se bude odvádět DPH? Na výstupu je osvobozena od DPH, ale může si stále uplatnit daň na vstupu (z PDP) nebo bude muset toto vrátit?Pokud by to mělo vliv na předchozí bod, může tento dům a. s. pronajímat? A je rozdíl mezi pronájmem FO (osvobozeno od DPH) a pronájmem PO (obě firmy se dobrovolně rozhodnout pro nájemné v režimu DPH)? Zajímá mě rozdíl v odvodu DPH po prodeji po 24 měsících v případě, že by se dům pronajímal. Která varianta z pohledu platby DPH je nejvýhodnější: prodej hned, prodej po 24 měsících, s pronájmem nebo bez pronájmu?

Poplatník, FO, vlastní dva byty pronajímané dle § 9 ZDP. První byt byl pořízen úplatně v roce 2009, nejprve užíván k vlastnímu bydlení a následně (cca před 2 lety) pronajímán, dosud byly uplatňovány skutečné výdaje bez daňových odpisů. Druhý byt je od počátku pronájmu evidován a odpisován. Poplatník nyní zvažuje zahájení uplatňování daňových odpisů i u prvního bytu. Je správný postup, že vstupní cenou je pořizovací cena z roku 2009 dle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP i přesto, že k zahájení nájmu došlo po více než 5 letech od pořízení, protože existuje cena pořizovací. Nebo je nutné stanovit vstupní cenu dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP? Lze zahájit odpisování až v současnosti bez zohlednění odpisů za předchozí roky, kdy odpisy uplatněny nebyly. Názory na vstupní cenu se v odborných diskusích liší. Použít tedy cenu pořizovací z roku 2009 nebo reprodukční pořizovací cenu ke dni zahájení nájmu? Daňový dopad ve výši uplatněných odpisů by byl značný.

OSVČ, plátce DPH, v roce 2026 vyřadí z obchodního majetku pro daň z příjmu nemovitost, která byla v OM od r. 1993. Nebude již moci uplatňovat daňové výdaje na opravu, údržbu a technické zhodnocení - viz § 25 odst. 1 písm. u) ZDP v § 7 ZDP. V nemovitosti je provozovna a byty, které pronajímá. Pronájem bytů chceme danit v § 9 ZDP a uplatnit 30% paušální výdaje. V nemovitosti má provozovnu (tiskárnu), kde podniká a 4 byty, které pronajímá osvobozeně. Může nadále uplatňovat nárok na odpočet DPH z oprav a TZ u provozovny? U bytů z oprav nelze, protože se jedná o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Kdyby opravoval celou nemovitost, tak by bylo DPH kráceno koeficientem. Lze takto z hlediska DPH postupovat? Z hlediska daně z příjmů nemá obchodní majetek a z hlediska DPH má obchodní majetek - nemovitost, která slouží k ekonomickým účelům?

S rostoucími cenami nemovistostí mě napadlo, zda se pro účely uplatnění odpisů jako nákladu oproti příjmům z pronájmu (dle § 9 ZDP) musí uvažovat stále stejná hodnota nemovisti? Od roku 2017, kdy jsem s uplatňováním odpisů začala, se hodnota nemovitosti téměř ztrojnásobila. Lze změnit hodnotu nemovitosti na základě nově provedeného odpočtu a pokračovat v uplatňování odpisů?

Klient pronajímá jako OSVČ dům ke krátkodobému ubytování. Nyní chce tuto činnost ukončít a pronájem domu nechat synovi, ten bude dům pronajímat na své IČ. Je možné synovi (pronajmout) dům bezplatně, nebo je potřeba po synovi chtít adekvátní měsíční nájem za přenechání domu k dalšímu pronájmu? 

Poplatník má několik příjmů. Je zaměstnancem na HPP, mimo to má vedlejší příjem jako OSVČ. V obchodním majetku má OSVČ zařazenu budovu se dvěma byty, které pronajímá v režimu dle § 7 ZDP (příjmy z podnikání). OSVČ vede účetnictví, je plátcem DPH, na nájem vystavuje řádně faktury a v přiznání k DPH uplatňuje koeficient krácení v důsledku osvobozeného plnění za nájem. Mimo obchodní majetek tato osoba vlastní další byt, který rovněž pronajímá, nájemník se nemění již třetím rokem. Protože byt není zařazen v obchodním majetku OSVČ, fyzická osoba nevystavuje na nájem faktury a příjem z tohoto nájmu zdaňuje dle § 9 ZDP. Je tento postup možný?

Jsem fyzická osoba a pronajímám byt. Poplatky spojené s bytem SVJ platím já. Nájemce mi přestal v 07/25 platit nájemné, prý nemá na zaplacení, ale z bytu se neodstěhoval ani po výzvě advokáta. Odpověděl, že až bude mít, tak nájem i zpětně zaplatí. Můžu si poplatky spojené s bytem dát do daňových výdajů v r. 2025? Protože pokud mi v r. 2025 vznikne z pronájmu ztráta, tak zaplatí-li nájemník v r. 2026, budu mít daňový příjem v § 9 ZDP a ztráta z r. 2025 se mi započte s příjmem roku 2026. Nájemní smlouvu jsme nezrušili, nájemník nechce výpověď podepsat.

Otec a dcera vlastní byt, který pronajímají. Jak mají zdanit příjem z bytu? Rozdělit na polovinu nebo jeden z nich má zdanit celou částku? 

Jaké jsou daňové povinnosti podnikatele a možnosti uplatnění paušálního režimu v následující situaci?  Rok 2025 Podnikatel byl v roce 2025 v paušálním režimu. Současně pronajímal byt, přičemž příjem z pronájmu nepřesáhl 50 000 Kč za rok. Je v tomto případě povinen podat daňové přiznání? Rok 2026 V lednu 2026 prodal cenné papíry v hodnotě vyšší než 100 000 Kč, přičemž doba jejich držby činila přibližně 3 měsíce. Zároveň bude v roce 2026 pokračovat v pronájmu bytu. Vzniká mu povinnost podat daňové přiznání (a pokud ano, za který rok – 2026, s podáním v roce 2027)? Má příjem z prodeje cenných papírů a z pronájmu vliv na možnost setrvání v paušálním režimu? Paušální režim Může podnikatel v současné době zůstat v paušálním režimu, nebo je povinen z tohoto režimu vystoupit z důvodu jiných druhů příjmů (pronájem, cenné papíry)? Struktura příjmů v daňovém přiznání Pokud je podnikatel povinen podat daňové přiznání, je správné chápat, že: • musí uvést veškeré své příjmy, tj.: příjmy z podnikání (např. 1 500 000–1 600 000 Kč), příjmy z pronájmu, příjmy z prodeje cenných papírů; • daň se vypočítá z celkového souhrnu příjmů; • je nutné podat přehledy: na finanční úřad, na správu sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovnu?

Poplatník fyzická osoba, mající příjmy dle § 9 ZDP si pronajímá úplatně každý měsíc auto na dobu 10 dnů. Je možné uplatnit paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 za měsíc, i když je auto pronajmuté pouze na 10 dnů v měsíci?