Účtování finančního majetku

Společnost A (dcera), kterou stoprocentně vlastí společnost B (matka) nakoupí podílové listy a jiné cenné papíry . Není žádné spojení s matkou při realizaci nákupu. Cenné papíry chce společnost A držet 5 a více let. Účelem této ivestice je jen zhodnocení finančních prostředků společnosti A. Na jaký účet účtovat pořízení. A budou se cenné papíry přeceňovat k 31. 12.?

Jsme fond dle ZISIF a oceňujeme a vykazujeme finanční nástroje dle vyhlášky 501. Mám dotaz k vykazování DPPO a srážkové daně ze zahraničních dividend. Fond nedrží podíly nad 10 %. Je správné vykazovat srážkovou daň v řádku č. 6 výkazu „zisk nebo ztráta z finančních operací“? DPPO fond vykazuje v řádku č. 23 výkazu „daň z příjmů“. Případně mne zajímá zda lze ekonomický pohled nadřadit nad formální znění vyhlášky?

Jsme fond dle ZISIF. Při oceňování a vykazování finančních nástrojů se řídíme vyhláškou 501. Fond má obchodní model pro finanční nástroje FVTPL. Fond pořídil dle smlouvy o převodu investiční akcie (IA) jiného fondu, které nejsou obchodované na burze. Nejedná se o podíly nad 10 %. Na základě smlouvy o převodu investičních akcií, je pořídil za cenu výrazně nižší (cca o 25 mil.), než byla hodnota investiční akcie vypočtena dle NAV k datu prodeje. Fond má k dispozici výpis z majetkového účtu prodávajícího fondu, kde je uvedena aktuální hodnota CP. Jak správně ocenit investiční akcie v souladu s vyhláškou 501, potažmo speciálním ustanovením pro finanční nástroje, když se smluvní cena výrazně odlišuje od aktuální ceny?

Česká společnost je zakladatelem jiné české společnosti – společník. Jakým způsobem se tato skutečnost promítá do účetnictví a jak se má správně zaúčtovat podíl?

Dnes se podíváme na analytické účty, jež jsou jedním z metodických prvků podvojného účetnictví. Krátce si připomeneme metodické prvky účetnictví, definujeme si účty syntetické i analytické a uvedeme si zákonný rámec užívání analytických účtů, ale i další související skutečnosti.

Společnost s r. o. poskytující finanční poradenství získává od své servisní organizace provize za uskutečněné obchody. Část této provize jí je ihned vyplacena na bankovní účet a část je ponechána u servisní organizace jako rezervní fond a zádržný fond. Finanční prostředky jsou z těchto fondů uvolněny např. v případě zrušení uzavřených obchodů, ukončení spolupráce, porušení nějakých povinností, apod. Celou provizi účtujeme do výnosů ke dni přiznání. Jak správně účtovat nevyplacenou část provize? Jako dlouhodobé zálohy (314) nebo rezervy (459)?

Situace: Jeden vlastník F.O. rezident (daňový) i občan ČR je 90% procentní akcionář společností X a současně 90% vlastník společnosti Y. Vlastníkem je více než 5 let (o mnoho více). Současně před třemi lety zakoupil zbývajících 10% na obou společnostech, ve společnosti X za 1 mil. Kč a ve společnosti Y za 4 mil. Kč. Do budoucna plánuje předat dětem, proto vytvořil holdingovou společnost A – plně splacený základní kapitál peněžitým vkladem – v r. 2023 a do ni se nyní chystá vložit 100% podíly ve společnostech X a Y. Vlastník neměl nikdy obchodní podíly / akcie v daňové evidenci/ účetnictví. Znalecké ocenění společnosti X je 20 mil. Kč a Y je 50 mil. Kč. Vklad by měl být realizován formou DOBROVOLNÉHO PŘÍPLATKU k základnímu kapitálu ještě letos. Jak bude postupováno, když si vlastník v r. 2025 bude chtít vyplatit část dobrovolného příplatku ve výši 10 mil. Kč? Dle mého názoru, který se mj. opírá o znění § 24/7 ZDP za použití odpovědi č. OaO ID: 43415 zpracované p. Martinem Děrgelem bude (pokud jsem dobře pochopil) pořizovací cena příplatků muset být součtem znaleckého ocenění, tzn. 18 mil. Kč + 1mil. Kč = 19 mil. Kč první příplatek a 45 mil Kč + 4 mil Kč u druhého příplatku. Dotaz – pokud se společnosti vloží je jedno, zda najednou, nebo postupně, pak bude pro účely ZDP posuzován příplatek jako celek? Dle mého názoru ano. Tzn. pokud by teoreticky vlastník chtěl vybrat (kdykoliv v budoucnu) část/celý příplatek, bude dle dnešního znění ZDP pořizovací cena 68 mil. Kč? To znamená, že pouze částka nad 68 mil. Kč by podléhala srážkové dani? V jaké ceně bude předmětný příplatek zachycen ve společnosti A (holdingová spol.)? Je jasné, že u vlastníka bude v případě výplaty části příplatku, pokud bude překračovat 5 mil. Kč, podat s přiznáním k DPFO za r. 2025 rovněž přílohu dle § 38v ZDP. 

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?

Firma vede účetnictví a pořídila osobní auto na finanční leasing (Leasing finanční pronájem s následnou koupí najaté věci…) Přijala Fakturu – daňový doklad –kde je uvedena Celková cena leasingu a odkupní cena 1210 kč. Splátkový kalendář je na 54 měsíců. Splátkový kalendář: měsíčně základ daně 0% 1329,16 Kč (pojistné), základ splátky 11.548,- Kč. V nulté splátce se platí akontace 73.500,- kč + Daň vybíraná ve splátce 132.048,84 Kč. Na jaké účty zaúčtovat včetně podrozvahové evidence? Jedná se o účtování u nájemce. 1) Přijatá faktura s rozpisem DPH. 2) Nultá splátka – akontace + daň (vybíraná ve splátce) 3) Měsíční Splátka – pojistka, splátka leasingu 4) Roční účtování v podrozvahové evidenci (odúčtování uhrazené splátky) 5) Ukončení finančního leasingu s odkupem auta. 

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 10/2023, ve kterém se věnujeme využití současné hodnoty v účetnictví.

V tomto textu se zaměříme na využití současné hodnoty (či chcete-li amortizovaných nákladů, resp. naběhlé hodnoty) v účetnictví. V dnešní době tento koncept využívají mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS, nicméně návrh nového zákona o účetnictví s touto oceňovací bází rovněž pracuje.

V současném ekonomicky propojeném světě se s transakcemi v cizí měně setkává již téměř každá účetní jednotka. Jedním z hlavních důvodů existence kurzových rozdílů je skutečnost, při které vlastní transakce, která je předmětem účetnictví, je realizována v určitě měně a účtování o této transakci (skutečnosti) je nutné provádět v jiné, zákonem stanovené měně. V České republice problematiku kurzů, a tedy i kurzových rozdílů, řeší zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o účetnictví “) v § 4 odst. 12, kterým se nařizuje vedení účetnictví v české měně, přičemž ale u vyjmenovaného majetku a závazků stanoví současně použít vedle peněžních jednotek české měny i cizí měnu, ve které předmětná skutečnost byla realizována.

Naše společnost s.r.o. má založený spořicí a termínovaný účet, na který převádí peníze, a banka tam připisuje úroky a pracovník banky tvrdí, že všechny bankovní úroky jsou zdaněny, ale na výpisech toto zdanění není uvedeno. Jak se tyto úroky zdaňují a jak se uvedou v daňovém přiznání?

Dne 01. 11. 2022 byla uzavřena půl roční smlouva na termínový vklad. Úroky budou připsány na účet až po vypršení půlroční lhůty při vrácení peněz na běžný účet. Je potřeba tyto úroky v účetnictví časově rozlišit, tzn. příjmy příštích období? Vypočtu poměrnou část za listopad a prosinec a tuto částku zaúčtuji na MD 384/D 662? 

Manžel poskytl půjčku společnosti s. r. o, kde je jediným jednatelem jeho manželka. Půjčku jsme účtovali na účet 365xxx. Je to v pořádku, když manžel v této společnosti vůbec nefiguruje?

Vzhledem k výkyvům měnového kurzu (ale v současnosti i na komoditním trhu obecně) opět sílí využití kontraktů na zajištění měnového rizika. Tím nejčastějším, se kterým se v české praxi můžeme setkat, jsou měnové (tzv. FX) forwardy.

Podnikání v tržním prostředí provází celá řada nejistot a rizik. Když už se podaří – se značným úsilím a štěstím – přijít se skvělým produktem, který „přece musí chtít každý“, tak jej často konkurence nabídne levněji nebo alespoň pohaní. Jindy sice už něco zdárně prodáte, ale příslušnou pohledávku odběratel ne a ne uhradit. V těchto a mnoha dalších případech se obecně jedná zpravidla jen o dočasné snížení hodnoty určitého majetku. A právě k tomu, aby tuto újmu bylo možno promítnout i do účetnictví, slouží opravné položky snižující účetní hodnotu majetku v problémech. Ovšem účetní předpisy jsou již značně liberální, což příliš nevyhovuje rigidním daním z příjmů. Přitom nesoulad je tak zásadní, že si daňová regulace – zcela ojediněle – vyžádala svůj zvláštní zákon. To je sice komplikací, která se ale vyplatí, opravné položky totiž mohou mít významný daňový přínos.

Společnost má vypracovaný projekt fúze, rozhodný den je 1. 7. 2021. V 8/21 byla podepsána akviziční smlouva, kdy nastupující společnost kupuje 80 % společnosti zanikající. Tato operace bude zaúčtovaná MD 061/D 361. Zároveň ke stejnému datu dochází k příplatku mimo základní kapitál od mateřské společnosti ve výši zbylých 20 % akcií. Společnost tedy eviduje na 061 100% podíl zanikající společnosti. K 31.12. byla fúze zapsaná do OR. Kam přeúčtuji zůstatek účtu 061 k tomuto datu? Účet 428?

Darování je jedním ze zákonem stanovených způsobů nabytí majetku příspěvkovou organizací. Jakýkoliv způsob nabytí majetku příspěvkovou organizací může mít vliv na majetek jejího zřizovatele. Proto v souvislosti s tímto způsobem nabytí majetku zákonodárce stanovil přesná pravidla tak, aby negativa spojená s takto nabytým majetkem nepřevážila nad majetkovým přínosem.

Jak bylo konstatováno v předchozí části, pořízení cenných papírů, popřípadě podílů na s. r. o., je účtováno podle záměru účetní jednotky, s jakým je nakoupila. Pokud je záměrem účetní jednotky obchodování v krátkém časovém horizontu, tzn. do 12 měsíců od jejich pořízení (dále jen „k obchodování“), je o tomto nákupu účtováno prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek.