FKSP, cestovní náhrady

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Organizace chce od ledna pracovat ve fidoo a zadávat zde cestovní příkazy. Nejdříve se v programu musí podat žádost a následně by cestu měl schválit vedoucí. Vše to by podle mne mělo proběhnout před cestou. Jsou u nás velké dohady, zda nelze toto po cestě. Máme zde terénní pracovníky, kteří jezdí ven dle počasí a plánování se žádostí a odsouhlasením pro ně bude problém. U administrativy problém nebude ,tam lze cesty plánovat. Lze cestu evidovat po cestě a odsouhlasit také též po a případně na jakém základě se musí žádost vystavit před cestou a následně před cestou schválit? Z mých osobních zkušeností z jiných organizací to takto funguje, ale dle vyjádření jednoho z vedoucích se nemusíme řídít tím, jak to dělají jinde, ale vytvořit si svou směrnici.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 489/2025 Sb. publikována nová vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2026. Zpracovali jsme pro vás stručné shrnutí změn oproti roku 2025.

Česká firma, sídlo v ČR, má zaměstnance (Slovák s trvalým bydlištěm, rodinou na Slovensku) s místem výkonu práce Brno. Nyní má firma první zakázku na Slovensku, kde bude tento zaměstnanec od příštího měsíce vykonávat stavební dozor. Vyjíždět bude ze svého bydliště na Slovensku, na jaké cestovní náhrady bude mít nárok?

Zaměstnanec firmy byl na pracovní cestě. Má za dny strávené na pracovní cestě nárok také na stravenkový paušál, který firma podle smlouvy vyplácí za odpracované směny, nebo ne? 

Mohu vyplatit z FSKP odměnu za pracovní výročí, až dva měsíce po termínu dovršení? Je stanovena přesná doba, po kterou mohu pracovní výročí zaměstnanci proplatit?

V cestovních příkazech klienta se objevila cesta jeho zaměstnance, občana jiného členského státu EU, na velvyslanectví jeho země v Praze, kromě cestovného tam byly zahrnuty náklady na vystavení pasu. Zaměstnanec bude pas určitě potřebovat pro pracovní cesty mimo ČR, jedná se navíc o odborníka, který je pro firmu klíčový. Jak moc jsou obhajitelné tyto náklady jako daňově uznatelné?

Pracovnice terénní sociální služby (pečovatelky) mají v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce ORP a toto ORP je zároveň územím, kde jsou sociální služby poskytovány. Za klienty vyjíždí pravidelně z registrovaného sídla sociální služby podle předem daného rozpisu péče. Se zaměstnavatelem mají uzavřenu dohodu o užívání vozidel zaměstnavatele, nemají přiděleno jedno stálé, každý den vyjíždí s jiným. Každé ráno podepisují převzetí vozidla, které budou ten den používat. Lze za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad považovat město, kde má sociální služba registrované sídlo a odkud pečovatelky vyjíždějí? Vzniká pečovatelce nárok na stravné až ve chvíli, kdy opustí toto město a je mimo jeho území nejméně 5 hodin? Nebo je za zahájení pracovní cesty považováno samotné opuštění sídla služby? Za přerušení pracovní cesty je považován návrat do města nebo do sídla sociální služby? Pokud je pečovatelka mimo město 8.00 – 12.00 hod., vrátí se do sídla a dále je mimo město v čase 13.00 – 16 :00, vznikne jí nárok na stravné? Pokud mimo město bude 2 × 5,5 hodiny, vznikne jí nárok na cestovní náhrady 2×? Je nutné na každou pracovní cestu vypisovat cestovní příkaz? Je možné některé z problematických bodů upravit vnitřní směrnicí?

Jednatel jezdí na pracovní cesty tuzemské i zahraniční. Sídlíme v Praze, a když jede například do Brna za klientem a jede hned ten den zpět, musí se jednateli počítat stravné? Nemá o to ani zájem, protože byl s klientem na obědě, který zaplatil firemní kartou a přinesl účtenku do účetnictví. Může tento oběd s klientem nahradit stravné, že už by se nepočítalo? Je tu vůbec povinnost počítat stravné?

Jsme základní škola, příspěvková organizace. Naše třída měla jednodenní výlet, který kombinovala v tuzemsku a i v zahraničí. Celkem strávená doba v ČR byla 11,5 hod. a v zahraničí 6 hod. Je správné toto stravné vypočítat podle počtu hodin v dané zemi – v tomto případě pokud převyšují hodiny tuzemska, tak vypočítat stravné ve výši 17,5 hod. pouze v tuzemsku, nebo nadále platí výpočet pro strávené hodiny jak v tuzemsku a tak i v zahraničí, a to v cizí měně?

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, školka. Máme zaměstnance na HPP, pondělí až pátek odpracuje pouze dvě hodiny, tj. má 25% úvazek. Má nárok na příspěvek z FKSP na obědy? Kdybychom měli zaměstnance na DPP, který by v daném kalendářním měsící odpracoval všechny dny po 8 hodinách, bude mít tento zaměstnanec nárok na příspěvek z FKSP na obědy, může mít nárok nebo musí či nemá vůbec? Najdu toto někde v zákoně nebo byly vyhlášky zrušeny a záleží na vnitřní směrnici?

Stále platí povinnost alokovat 50 % přídělu FKSP na produkty spoření na stáří?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Zaměstnanecké benefity jsou tématem, které přitahuje pozornost zaměstnavatelů již řadu let. V kontextu nízké nezaměstnanosti v České republice se jedná o soubor důležitých nástrojů, jak přilákat nové zaměstnance a zaměstnankyně a udržet a motivovat ty stávající. Následující text pojednává o hlavních faktorech, které určují možnosti vybraných zaměstnaneckých benefitů, a o zásadních legislativních změnách z posledního období.

Ministerstvo financí ČR vydalo novou vyhlášku č. 373/2024 Sb. se sazbami zahraničního stravného pro rok 2025. Shrnuli jsme pro vás změny v sazbách.

Nově vzniklá s.r.o. má čtyři společníky a jeden z nich je současně jednatel. Všichni pojedou na pracovní cestu do zahraničí. Jsou náklady na cestu (letenky, ubytování) pro společníky daňově uznatelným nákladem společnosti. Se společností nemají uzavřenou žádnou smlouvu. Je nutné vypracovat protokol o pracovní cestě?

S.r.o. vlastní elektromobil. Majitel s.r.o. používá elektromobil ke služebním účelům a dobíjí doma, kde má zřízený podružný elektroměr a zásuvku používá pouze k tomuto účelu. Může mu firma proplácet náhradu za nabíjení elektromobilu propočtem spotřeby elektrické energie dle podružného elektroměru násobeno danou náhradou za kWh el. energie v současné chvíli 7,70 Kč za kWh?

V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP . Dále si uvedeme daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP . K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024.