FKSP, cestovní náhrady

Zaměstnanec a. s. použije na pracovní cestě se souhlasem zaměstnavatele vlastní soukromé osobní vozidlo. Místo výkonu práce má v místě sídla firmy, jiné určení pracoviště nemá. Je v pořádku, že začátek (a konec) pracovní cesty bude v místě bydliště a nárok na náhradu za ujeté km bude z tohoto místa?

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Jednočlená s. r. o., kde jednatel pobírá měsíčně odměnu na základě výkonu funkce jednatele si pořídilo elektromobil, zařadilo do obchodního majetku a 100% využívá pro ekonomickou činnost. Je to pouze elektromobil a byl pořízen bez dotace a bez úvěru, ale s. r. o. není první vlastník. Elektromobil zařadíme do 2. odpisové skupiny a použijeme rovnoměrné nebo zrychlené odpisy. Auto je nabíjeno v domě jednatele z wallboxu. Jednatel si na vlastním domě pořídil fotovoltaiku a v rámci fotovoltaiky byl pořízen wallbox. Wallbox není vložen do obchodního majetku takže bych o něm vůbec neúčtovala. Za měsíc má údaj o spotřebě kWh na nabíjení. Jak zaúčtovat spotřebu? Je možné použít spotřebu kWh a použít cenu dle vyhlášky cestovních náhrad Kč 7,70 a zaúčtovat MD 501/D 365? Je možné na elektromobil použít i měsíční paušální výdaj 5 000 Kč?

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu do Hamburku (Německo). Jako dopravní prostředek byl použit vlak. Při návratu zaměstnance vlakem z Hamburku došlo k velkému zpoždění vlaku a následně ke zrušení spoje a zaměstnanec musel využít pro dopravu do ČR autobus. Zakoupil si jízdenku na cestu zpět, která mu byla zaměstnavatelem proplacena a dále mu byl proplacen i čas navíc, který dopravou strávil (cestovné + kapesné). Za zrušený spoj vyplatil dopravce zaměstnanci náhradu. Zaměstnavatel se domnívá, že náhrada za zrušení spojení od původního dopravce by měla příslušet jemu, jelikož zaměstnanci veškeré vedlejší výdaje uhradil a proplatil mu v cestovních náhradách i čas, který strávil náhradní dopravou. Zaměstnanci byla taktéž proplacena jízdenka na původní plánovanou dopravu (jednalo se o zpáteční jízdenku s místenkami). Zaměstnanec se naopak domnívá, že náhrada od původního dopravce přísluší jemu. Komu náleží tato vyplacená náhrada?

Firma zabývající se fotografickou činností zaměstnává zaměstnance na základě dohod o provedení práce. Jako místo výkonu práce je stanovena Česká republika. Pravidelným pracovištěm v případě cestovních náhrad je stanoveno sídlo firmy. V DPP však nejsou dohodnuté cestovní náhrady. Zaměstnanci jezdí na akce fotit dle objednávky po celé České republice firemními vozidly. Jak se má správně počítat pracovní doba? Počítá se cesta do odpracované doby? Bude se pracovní doba počítat již od doby, kdy zaměstnanci přijedou na sídlo firmy pro vybavení odkud dál pokračují na místo akce nebo až když dorazí na místo konání akce? Kdy končí pracovní doba? Když skončí smluvená akce, anebo až když přijedou zpět na sídlo firmy, kde vrátí vybavení?

Ve firmě má každý zaměstnanec ve smlouvě uvedeno: ,,Místem výkonu práce je Česká republika, primárně kanceláře zaměstnavatele, které jsou v sídle společnosti.". Jen doplním, že sídlo společnosti je v Praze. Když mají toto zaměstnanci uvedené ve smlouvě a následně jednou na služební cestu po České republice, tak jim stravné po ČR nenáleží či náleží? 

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Organizace chce od ledna pracovat ve fidoo a zadávat zde cestovní příkazy. Nejdříve se v programu musí podat žádost a následně by cestu měl schválit vedoucí. Vše to by podle mne mělo proběhnout před cestou. Jsou u nás velké dohady, zda nelze toto po cestě. Máme zde terénní pracovníky, kteří jezdí ven dle počasí a plánování se žádostí a odsouhlasením pro ně bude problém. U administrativy problém nebude ,tam lze cesty plánovat. Lze cestu evidovat po cestě a odsouhlasit také též po a případně na jakém základě se musí žádost vystavit před cestou a následně před cestou schválit? Z mých osobních zkušeností z jiných organizací to takto funguje, ale dle vyjádření jednoho z vedoucích se nemusíme řídít tím, jak to dělají jinde, ale vytvořit si svou směrnici.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 489/2025 Sb. publikována nová vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2026. Zpracovali jsme pro vás stručné shrnutí změn oproti roku 2025.

Česká firma, sídlo v ČR, má zaměstnance (Slovák s trvalým bydlištěm, rodinou na Slovensku) s místem výkonu práce Brno. Nyní má firma první zakázku na Slovensku, kde bude tento zaměstnanec od příštího měsíce vykonávat stavební dozor. Vyjíždět bude ze svého bydliště na Slovensku, na jaké cestovní náhrady bude mít nárok?

Zaměstnanec firmy byl na pracovní cestě. Má za dny strávené na pracovní cestě nárok také na stravenkový paušál, který firma podle smlouvy vyplácí za odpracované směny, nebo ne? 

Mohu vyplatit z FSKP odměnu za pracovní výročí, až dva měsíce po termínu dovršení? Je stanovena přesná doba, po kterou mohu pracovní výročí zaměstnanci proplatit?

V cestovních příkazech klienta se objevila cesta jeho zaměstnance, občana jiného členského státu EU, na velvyslanectví jeho země v Praze, kromě cestovného tam byly zahrnuty náklady na vystavení pasu. Zaměstnanec bude pas určitě potřebovat pro pracovní cesty mimo ČR, jedná se navíc o odborníka, který je pro firmu klíčový. Jak moc jsou obhajitelné tyto náklady jako daňově uznatelné?

Pracovnice terénní sociální služby (pečovatelky) mají v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce ORP a toto ORP je zároveň územím, kde jsou sociální služby poskytovány. Za klienty vyjíždí pravidelně z registrovaného sídla sociální služby podle předem daného rozpisu péče. Se zaměstnavatelem mají uzavřenu dohodu o užívání vozidel zaměstnavatele, nemají přiděleno jedno stálé, každý den vyjíždí s jiným. Každé ráno podepisují převzetí vozidla, které budou ten den používat. Lze za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad považovat město, kde má sociální služba registrované sídlo a odkud pečovatelky vyjíždějí? Vzniká pečovatelce nárok na stravné až ve chvíli, kdy opustí toto město a je mimo jeho území nejméně 5 hodin? Nebo je za zahájení pracovní cesty považováno samotné opuštění sídla služby? Za přerušení pracovní cesty je považován návrat do města nebo do sídla sociální služby? Pokud je pečovatelka mimo město 8.00 – 12.00 hod., vrátí se do sídla a dále je mimo město v čase 13.00 – 16 :00, vznikne jí nárok na stravné? Pokud mimo město bude 2 × 5,5 hodiny, vznikne jí nárok na cestovní náhrady 2×? Je nutné na každou pracovní cestu vypisovat cestovní příkaz? Je možné některé z problematických bodů upravit vnitřní směrnicí?

Jednatel jezdí na pracovní cesty tuzemské i zahraniční. Sídlíme v Praze, a když jede například do Brna za klientem a jede hned ten den zpět, musí se jednateli počítat stravné? Nemá o to ani zájem, protože byl s klientem na obědě, který zaplatil firemní kartou a přinesl účtenku do účetnictví. Může tento oběd s klientem nahradit stravné, že už by se nepočítalo? Je tu vůbec povinnost počítat stravné?

Jsme základní škola, příspěvková organizace. Naše třída měla jednodenní výlet, který kombinovala v tuzemsku a i v zahraničí. Celkem strávená doba v ČR byla 11,5 hod. a v zahraničí 6 hod. Je správné toto stravné vypočítat podle počtu hodin v dané zemi – v tomto případě pokud převyšují hodiny tuzemska, tak vypočítat stravné ve výši 17,5 hod. pouze v tuzemsku, nebo nadále platí výpočet pro strávené hodiny jak v tuzemsku a tak i v zahraničí, a to v cizí měně?

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, školka. Máme zaměstnance na HPP, pondělí až pátek odpracuje pouze dvě hodiny, tj. má 25% úvazek. Má nárok na příspěvek z FKSP na obědy? Kdybychom měli zaměstnance na DPP, který by v daném kalendářním měsící odpracoval všechny dny po 8 hodinách, bude mít tento zaměstnanec nárok na příspěvek z FKSP na obědy, může mít nárok nebo musí či nemá vůbec? Najdu toto někde v zákoně nebo byly vyhlášky zrušeny a záleží na vnitřní směrnici?

Stále platí povinnost alokovat 50 % přídělu FKSP na produkty spoření na stáří?