FKSP, cestovní náhrady

Firma má v souladu se zákonem o účetnictví stanoven celoroční pevný kurz pro přepočet z cizí měny vycházející z kurzu České národní banky. Je možné v případě vyúčtování zahraniční pracovní cesty zaměstnance pro přepočet cizí měny použít tento pevný kurz? Nebo v případě cestovních náhrad je nutné postupovat podle zákoníku práce a použít aktuální kurz ČNB platný v den vyplacení zálohy nebo vyúčtování pracovní cesty a pevný kurz v těchto případech nelze použít?
Vydáno: 16. 01. 2023
Dnem 1. 1. 2023 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. prosince 2022 č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 1. prosince 2022, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2023, a to pod číslem 401/2022 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 511/2021 Sb., vyhlášku č. 47/2022 Sb., vyhlášku č. 116/2022 Sb. a vyhlášku č. 237/2022. výše citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 462/2021 Sb.
Vydáno: 08. 01. 2023
Škola (příspěvková organizace zřízení obcí) přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění částku 1 500 Kč. Jaká dohoda musí být se zaměstnanci uzavřena - dohoda k zajištění závazku zaměstnance nebo dohoda k uspokojení závazku zaměstnance? Jaké jsou povinné náležitosti dohody či dle jakého zákona jí sepsat? Jaké je správné zaúčtování poskytnutí příspěvku + zaúčtování poplatku, který chce škola po zaměstnancích (celkově jsou poplatky např. 1 000 Kč měsíčně - mohou se zaúčtovat jedním dokladem všechny poplatky pro všechny zaměstnance)?
Vydáno: 22. 12. 2022
Je možné, aby s. r. o. (netvoří FKSP) poskytla svému zaměstnanci, resp. koupila (nabila) kartičku za 5 000 Kč na půl roku do bazénu a tyto částku si dala do nedaňových nákladů a zároveň tata částku by byla u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů? Na toto nemá s. r. o. vytvořenou žádnou kolektivní smlouvu či něco takového. Je možno jednoduše řečeno přijít do bazénu, koupit kartičku, dobít jí z účtu s. r. o. a dát ji zaměstnanci bez nějakých dalších podmínek (vnitřní směrnice)? Jaké pak bude účtování u s. r. o. nákupu, resp. dobití kartičky a její předání zaměstnanci?
Vydáno: 06. 12. 2022
Zaměstnanec pracuje na základě dohody o provedení práce. Dosud ve smlouvě nebyl sjednán nárok na cestovní náhrady. Pokud by tento nárok nebyl ve smlouvě uveden a zaměstnanec by použil soukromé vozidlo pro práci, nemá nárok na náhradu za spotřebované PHM? Případně by byl tento náklad z pohledu zaměstnavatele nedaňový?
Vydáno: 06. 12. 2022
Zaměstnanec je zaměstnán na pozici řidiče. Místo výkonu práce je uvedené sídlo zaměstnavatele. Z tohoto místa denně vyjíždí služebním autem a po 8 hod. odpracované směně se do tohoto místa vrací. Jestliže je mimo místo výkonu práce je na pracovní cestě? V tomto případě musí dostat stravné (prac. cesta 5-12 hod)? Takovému zaměstnanci nemůžeme dát stravenkový paušál? Jestliže by měl v pracovní smlouvě místo výkonu práce okres ve kterém má jízdy, pak by mu stravné ze zákona nenáleželo a mohl by mít např. stravenkový paušál? Podobná situace je např. u dělníků, kteří se pohybují na různých stavbách po celém okrese?
Vydáno: 04. 11. 2022
Zaměstnanec jede na služební cestu ze čtvrtku na pátek do Prahy. Budeme mu hradit ubytování a cestu. Zaměstnanec se ptá, zda by mohl ještě na víkend zůstat v Praze soukromě a vrátit se v neděli s tím, že by mu zaměstnavatel zpáteční cestu nezaplatil v pátek, ale až v neděli. Je taková cesta zpět daňově uznatelná?
Vydáno: 21. 10. 2022
Jsme škola a poskytujeme půjčky na bytové vybavení z FKSP. Patří faktura např. na postel do účetnictví školy? Je vystavená na jméno zaměstnance a ten ji bude splácet na základě smlouvy o půjčce.  
Vydáno: 20. 10. 2022
Zaměstnanec byl na služební cestě v Anglii. Cestovní náhrady chce vyplatit v eurech. Je možné vyplatit cestovní náhrady v měně jiné než je měna země, ve které pracoval? Firma nemá librový účet.
Vydáno: 18. 10. 2022
  • Článek
V žebříčku současných zaměstnaneckých benefitů se do popředí dostávají příspěvky související s tzv. home office (práce z domova), benefity související s péčí o zdraví, příspěvky na penzijní a soukromé pojištění a rovněž poskytování stravenek a stravenkového paušálu. K žádaným benefitům patří i nadále bezplatné poskytování služebního auta i pro soukromé účely (manažerské auto) a ve stávající tíživé finanční situaci domácností z důvodu inflace a extrémních cen energií jsou to i zvýhodněné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům. V současném období se při získávání nových pracovníků dostává u některých firem do popředí poskytování různě vysokého náborového příspěvku. My se zde však zaměříme na daňové řešení benefitů, o kterých se sice moc nemluví, ale přitom jejich poskytnutí zaměstnavatelem vždy zaměstnance potěší.
Vydáno: 11. 10. 2022
V návaznosti na Koordinační výbor z 23/6/2022, příspěvek č. 593/18.05.22 Daňová uznatelnost nákladů na zajištění stravování zaměstnanců při pracovní cestě a cestě mimo pravidelné pracoviště, jsem se chtěl dotázat na následující. Zaměstnanec koná časté zahraniční pracovní cesty. Na nich se stravuje většinou spolu se svými zahraničními partnery (společné obědy, večeře atp.). Jídlo si hradí každý sám, ale firemní kartou, tzn. na účet zaměstnavatele. 1) Náklady na zajištění stravování na pracovní cestě jsou dle KOOV daňově uznatelné, ale nesmí být excesivní, tzn. náklady na snídaně (většinou jsou ve faktuře s ubytováním), obědy a večeře – většinou jsou účty zvlášť, jsou daňově uznatelné? 2) Protože bylo na zahraniční pracovní cestě zaměstnanci poskytnuto bezplatné stravování, tzn. z toho vyplývají krácené cestovní náhrady – tyto jsou do zákonných limitů daňově uznatelné? Je krácením cestovních náhrad myšleno to, že bezplatné stravování je jejich „alternativou“ - jak zmíněno v příspěvku KOOV? Jsou tedy jak krácené cestovní náhrady, tak bezplatné stravování (hrazené zprostředkovaně/kartou zaměstnavatelem) daňově uznatelné? 3) Na straně zaměstnance toto stravování nepodléhá zdanění - mimo předmět daně, a to i když jsou v rámci stravování alkoholické nápoje? Nebo je nutné rozlišit – např. přípitek (daňově uznatelný), jedno pivo u oběda uznatelné a zbytek daňově neuznatelný? To samé v případě minibaru v hotelu a jeho využití a v případě jídel mimo hlavní jídla hrazených zaměstnancem. Pokud je občerstvení mimo hlavní jídlo součástí (přednáška, školení) – jedná se o daňově uznatelný náklad? 4) Spropitné - pokud zaměstnanec „dal“ spropitné na firemní kartě, posuzuje se tento příjem jako příjem zaměstnance, nebo pouze jako nedaňový náklad zaměstnavatele?
Vydáno: 30. 09. 2022
S účinností od 20. 8. 2022 platí nový limit pro peněžitý příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce, který je příjmem od daně osvobozeným – 99,40 Kč (doposud 82,60 Kč).
Vydáno: 24. 08. 2022
Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo novelu vyhlášky k cestovním náhradám. Jedná se letos o již třetí novelizaci, a to konkrétně o změnu provedenou vyhláškou MPSV ze dne 15. srpna 2022 č. 237/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 19. 08. 2022
Jak je to s proplácením stravného u kurzů, které proběhly online a které mohou zaměstnanci absolvovat doma u svého počítače? Má zaměstnanec u takto proběhlých kurzů nárok na stravné?
Vydáno: 19. 08. 2022
Zaměstnanec společnosti hodlá použít své soukromé vozidlo na služební cestu. V příkazu je uvedeno, že soukromé vozidlo lze použít. Cestovní náhrada bude proplacena za cenu obvyklou při použití hromadné dopravy. Jak ale řešit následující situace:
Vydáno: 10. 08. 2022
Musí zaměstnanec české společnosti v případě každé krátkodobé pracovní cesty v rámci EU/EEA a CH mít u sebe Osvědčení o tom, že je zaměstnanec příslušný k sociálnímu zabezpečení v ČR (A1) a je zaměstnavatel povinen, kromě výplaty náhrad výdajů na pokrytí cestovních výdajů a výdajů na stravu, dodržet i minimální lokální pracovně-právní podmínky u takto krátkodobých pracovních cest? Máme tím na mysli místní minimální mzdu. Jedná se o tyto příklady: • Management (řízení, produkce, administrativa) hudebního souboru s českými pracovními smlouvami, vycestují s orchestrem na desetidenní zahraniční turné do Španělska.  • Prodavačka italského nábytku s českou pracovní smlouvu jede na tři dny se zaměstnavatelem do Itálie k jednání s výrobcem a dodavatelem zboží  • Pracovník klinických studií jede na třídenní jednání do mateřské společnosti se sídlem v Chorvatsku  • Ředitel Agentury práce s českou pracovní smlouvou vycestuje do Švédska na tři dny k obchodnímu jednání o pronájmu pracovní síly. 
Vydáno: 07. 07. 2022
Zaměstnanec byl na školení a přinesl fakturu za ubytování, která byla vystavena na zaměstnavatele - plátce DPH. V případě, že si zaměstnanec nevyúčtuje pracovní cestu, je možné fakturu za ubytování zaúčtovat daňově na účet 518 000 a uplatnit DPH? Nebo musím zaúčtovat nedaňově, když si nevyúčtoval pracovní cestu? Většinou se totiž o tom, že byl zaměstnanec na pracovní cestě, dozvím až z faktury za ubytování (pokud to bylo přes noc) a nevystavuji cestovní příkaz, protože o tom nic nevím (kdy, odkud a kam jel, jak dlouho tam byl...) a zaměstnanec si nic neúčtuje. Jde mi o to, jestli můžu ubytování v takových případech účtovat daňově?
Vydáno: 08. 06. 2022