FKSP, cestovní náhrady

Česká firma, sídlo v ČR, má zaměstnance (Slovák s trvalým bydlištěm, rodinou na Slovensku) s místem výkonu práce Brno. Nyní má firma první zakázku na Slovensku, kde bude tento zaměstnanec od příštího měsíce vykonávat stavební dozor. Vyjíždět bude ze svého bydliště na Slovensku, na jaké cestovní náhrady bude mít nárok?

Zaměstnanec firmy byl na pracovní cestě. Má za dny strávené na pracovní cestě nárok také na stravenkový paušál, který firma podle smlouvy vyplácí za odpracované směny, nebo ne? 

Mohu vyplatit z FSKP odměnu za pracovní výročí, až dva měsíce po termínu dovršení? Je stanovena přesná doba, po kterou mohu pracovní výročí zaměstnanci proplatit?

V cestovních příkazech klienta se objevila cesta jeho zaměstnance, občana jiného členského státu EU, na velvyslanectví jeho země v Praze, kromě cestovného tam byly zahrnuty náklady na vystavení pasu. Zaměstnanec bude pas určitě potřebovat pro pracovní cesty mimo ČR, jedná se navíc o odborníka, který je pro firmu klíčový. Jak moc jsou obhajitelné tyto náklady jako daňově uznatelné?

Pracovnice terénní sociální služby (pečovatelky) mají v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce ORP a toto ORP je zároveň územím, kde jsou sociální služby poskytovány. Za klienty vyjíždí pravidelně z registrovaného sídla sociální služby podle předem daného rozpisu péče. Se zaměstnavatelem mají uzavřenu dohodu o užívání vozidel zaměstnavatele, nemají přiděleno jedno stálé, každý den vyjíždí s jiným. Každé ráno podepisují převzetí vozidla, které budou ten den používat. Lze za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad považovat město, kde má sociální služba registrované sídlo a odkud pečovatelky vyjíždějí? Vzniká pečovatelce nárok na stravné až ve chvíli, kdy opustí toto město a je mimo jeho území nejméně 5 hodin? Nebo je za zahájení pracovní cesty považováno samotné opuštění sídla služby? Za přerušení pracovní cesty je považován návrat do města nebo do sídla sociální služby? Pokud je pečovatelka mimo město 8.00 – 12.00 hod., vrátí se do sídla a dále je mimo město v čase 13.00 – 16 :00, vznikne jí nárok na stravné? Pokud mimo město bude 2 × 5,5 hodiny, vznikne jí nárok na cestovní náhrady 2×? Je nutné na každou pracovní cestu vypisovat cestovní příkaz? Je možné některé z problematických bodů upravit vnitřní směrnicí?

Jednatel jezdí na pracovní cesty tuzemské i zahraniční. Sídlíme v Praze, a když jede například do Brna za klientem a jede hned ten den zpět, musí se jednateli počítat stravné? Nemá o to ani zájem, protože byl s klientem na obědě, který zaplatil firemní kartou a přinesl účtenku do účetnictví. Může tento oběd s klientem nahradit stravné, že už by se nepočítalo? Je tu vůbec povinnost počítat stravné?

Jsme základní škola, příspěvková organizace. Naše třída měla jednodenní výlet, který kombinovala v tuzemsku a i v zahraničí. Celkem strávená doba v ČR byla 11,5 hod. a v zahraničí 6 hod. Je správné toto stravné vypočítat podle počtu hodin v dané zemi – v tomto případě pokud převyšují hodiny tuzemska, tak vypočítat stravné ve výši 17,5 hod. pouze v tuzemsku, nebo nadále platí výpočet pro strávené hodiny jak v tuzemsku a tak i v zahraničí, a to v cizí měně?

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, školka. Máme zaměstnance na HPP, pondělí až pátek odpracuje pouze dvě hodiny, tj. má 25% úvazek. Má nárok na příspěvek z FKSP na obědy? Kdybychom měli zaměstnance na DPP, který by v daném kalendářním měsící odpracoval všechny dny po 8 hodinách, bude mít tento zaměstnanec nárok na příspěvek z FKSP na obědy, může mít nárok nebo musí či nemá vůbec? Najdu toto někde v zákoně nebo byly vyhlášky zrušeny a záleží na vnitřní směrnici?

Stále platí povinnost alokovat 50 % přídělu FKSP na produkty spoření na stáří?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Zaměstnanecké benefity jsou tématem, které přitahuje pozornost zaměstnavatelů již řadu let. V kontextu nízké nezaměstnanosti v České republice se jedná o soubor důležitých nástrojů, jak přilákat nové zaměstnance a zaměstnankyně a udržet a motivovat ty stávající. Následující text pojednává o hlavních faktorech, které určují možnosti vybraných zaměstnaneckých benefitů, a o zásadních legislativních změnách z posledního období.

Ministerstvo financí ČR vydalo novou vyhlášku č. 373/2024 Sb. se sazbami zahraničního stravného pro rok 2025. Shrnuli jsme pro vás změny v sazbách.

Nově vzniklá s.r.o. má čtyři společníky a jeden z nich je současně jednatel. Všichni pojedou na pracovní cestu do zahraničí. Jsou náklady na cestu (letenky, ubytování) pro společníky daňově uznatelným nákladem společnosti. Se společností nemají uzavřenou žádnou smlouvu. Je nutné vypracovat protokol o pracovní cestě?

S.r.o. vlastní elektromobil. Majitel s.r.o. používá elektromobil ke služebním účelům a dobíjí doma, kde má zřízený podružný elektroměr a zásuvku používá pouze k tomuto účelu. Může mu firma proplácet náhradu za nabíjení elektromobilu propočtem spotřeby elektrické energie dle podružného elektroměru násobeno danou náhradou za kWh el. energie v současné chvíli 7,70 Kč za kWh?

V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP . Dále si uvedeme daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP . K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024.

V článku se především zaměříme na daňové řešení nepeněžního příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců prostřednictvím poskytování stravenek a na daňové řešení peněžního příspěvku zaměstnavatele formou stravenkového paušálu. Rovněž si rozebereme daňové řešení pracovních obědů a občerstvení na pracovišti včetně poskytnutí pracovních snídaní, obědů a večeří při setkání s obchodními partnery.

V následujícím příspěvku bychom se blíže zaměřili na dvě oblasti, které od roku 2024 procházejí zásadními změnami, a to fond kulturních a sociálních potřeb a zaměstnanecké benefity a jejich daňový režim. Začneme oblastí FKSP.

Dnem 1. 1. 2024 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. prosince 2023 č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024,  a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 20. listopadu 2023, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2024, a to pod číslem 341/2023 Sb.