Příjmy z kapitálového majetku

Jsme s. r. o., dva zaměstnanci ve starobním důchodu se sjednanou mzdou 4 490 Kč, z nichž jeden je jediný společník a jednatel. Máme podepsané prohlášení a uplatňujeme základní slevu na poplatníka. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádíme, na finančním úřadu má firma zrušenou registraci jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, na OSSZ jsme odhlášeni z registru zaměstnavatelů. Jednatel si vyplácí podíl na zisku, který je daněn srážkovou daní. Musíme se tedy znovu zaregistrovávat v souvislosti s Jednotným měsíčním hlášením, nebo se nás to netýká? 

Fyzická osoba poskytla investičnímu fondu zápůjčku se sjednaným složeným úročením. Za daný rok např.rok 2025 je připsán k zápůjčce sjednaný úrok, který tvoří výpočtovou základnu společně s jistinou zápůčky výpočtovou základnu pro hodnotu úroku v dalším roce – v r. 2026. Tento připsaný úrok však není fyzické osobě vyplacen. Jde o zdanitelný nepeněžní příjem v roce 2025 pro tuto fyzickou osobu, který musí přiznat v daňovém přiznání dle § 8 zákona o daních z příjmů a bude uplatněna srážková daň?

Občan České republiky je jediným vlastníkem a zároveň jednatelem společnosti se sídlem v Hongkongu. Společnost v Hongkongu dosáhla zisku. Český vlastník si po zdanění na úrovni společnosti vyplácí čistý zisk. V Hongkongu se daň z dividend neplatí. Jaké daňové povinnosti mu vzniknou v České republice při přiznání tohoto příjmu ze zahraničí?

Zaměstnanec české společnosti nakoupil akcie od zahraniční matky v letech 2024 a 2025 se slevou. Sleva nebyla ve mzdě zdaněna jako nepeněžní příjem. Příjem byl poskytnutý přímo zahraniční matkou, která není v ČR plátcem daně, a nepodala ve stanovených lhůtách v ČR finančnímu úřadu oznámení o odložení zdanění. Zdanitelný příjem bude rozdíl mezi tržní cenou a cenou za kterou zaměstnanec akcie nakoupil k datu získání akcií. Zaměstnanec uvede příjem ve svém daňovém přiznání za rok 2025. Příjem zaměstnance se považuje za zdanitelný v druhém kalendářním měsíci ode dne nabytí účinnosti článku VIII bodů 1 a 2 zákona č. 84/2025 Sb. (tj. v květnu 2025) nebo za příjem ve zdaňovacím období roku 2025. Akcie jsou od zahraniční matky a jejich cena je v USD. Zaměstnanec chce použít jednotný kurz stanovený GFŘ. Jakým kurzem bude zaměstnanec přepočítávat příjem z USD na Kč u akcií, které získal v roce 2024? Použije pro všechny transakce jednotný kurz roku 2025?

Zaměstnanec obdržel v roce 2024 RSU akcie od zahraniční matky V USA jako benefit, v roce 2025 došlo k prodej akcií. Jak bude příjem z prodeje akcií zdaněn a v jaké výši? Zaměstnavatel je v okamžiku darování nezdanil dle § 6 ZDP. Je možné celý příjem zdanit dle § 10 ZDP v daňovém přiznání za rok 2025? 

Občan vlastní české akcie a ty jsou evidovány v Centrálním depozitáři cenných papírů (CDCP). Za správu a evidenci si depozitář účtuje měsíční poplatek v rozmezí 30–40 Kč podle hodnoty akcií v daném měsíci. Také vlastní přes českého brokera i zahraniční akcie a z nich má dividendy. Ty musí zdanit podle § 8 ZDP. Může si občan v DP u příjmů dle § 8 ZDP započítat proti zdaňovaným dividendám ze zahraničí tento poplatek z CDCP? Z důvodu jiných příjmů má povinnost podat DP za rok 2025. 

pokud v průběhu roku 2025 vyplácela s. r. o. svým společníkům jednak zálohy na podíly na zisku a posléze i doplatek samotného podílu na zisku. Má s. r. o. povinnost podávat na finanční úřad za rok 2025 nějaký formulář? Společnost s r. o. podává vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za osoby pracující na dohodu o provedení práce, která je daněna srážkovou daní , může do tohoto formuláře zahrnout i daň odvedenou z vyplacených podílů na zisku nebo s. r .o. nemusí podávat nic? Má nějakou povinnost samostatný společník, který obdržel podíl na zisku vůči finančnímu úřadu, zda musí on odevzdávat nějaký formulář, za jaké období a do jakého termínu?

Jaké jsou daňové povinnosti podnikatele a možnosti uplatnění paušálního režimu v následující situaci?  Rok 2025 Podnikatel byl v roce 2025 v paušálním režimu. Současně pronajímal byt, přičemž příjem z pronájmu nepřesáhl 50 000 Kč za rok. Je v tomto případě povinen podat daňové přiznání? Rok 2026 V lednu 2026 prodal cenné papíry v hodnotě vyšší než 100 000 Kč, přičemž doba jejich držby činila přibližně 3 měsíce. Zároveň bude v roce 2026 pokračovat v pronájmu bytu. Vzniká mu povinnost podat daňové přiznání (a pokud ano, za který rok – 2026, s podáním v roce 2027)? Má příjem z prodeje cenných papírů a z pronájmu vliv na možnost setrvání v paušálním režimu? Paušální režim Může podnikatel v současné době zůstat v paušálním režimu, nebo je povinen z tohoto režimu vystoupit z důvodu jiných druhů příjmů (pronájem, cenné papíry)? Struktura příjmů v daňovém přiznání Pokud je podnikatel povinen podat daňové přiznání, je správné chápat, že: • musí uvést veškeré své příjmy, tj.: příjmy z podnikání (např. 1 500 000–1 600 000 Kč), příjmy z pronájmu, příjmy z prodeje cenných papírů; • daň se vypočítá z celkového souhrnu příjmů; • je nutné podat přehledy: na finanční úřad, na správu sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovnu?

Jsem OSVČ v paušálním režimu. Koupil jsem v minulém roce byt, který budu v tomto roce prodávat. Vzhledem k nárůstu cen nemovitostí, budu byt prodávat nejspíš se ziskem. Jak postupovat, když zisk z prodeje vlastní nemovitosti nebudu používat na uspokojení vlastní bytové potřeby? Jak postupovat, když zisk z prodeje vlastní nemovitosti použiji na uspokojení bytové potřeby? Jde mi o to zůstat v paušálním režimu OSVČ. 

Jaký vliv má prodej pohledávek na daň z příjmu v těchto případech: 1) Občan půjčil peníze firmě A, jeho pohledávka vůči dlužníkovi narůstá o úroky. Dlužník nehodlá dlužnou částku jistiny ani úroků uhradit. Občan věří, že pohledávku spíše vymůže s. r. o., ve které je společníkem a proto tuto pohledávku postoupí svému s. r. o. za částku nižší než je hodnota pohledávky. S. r. o. občanovi odkoupenou pohledávku uhradí. Musí občan podávat DPFO? Pokud ano, uvedl by do § 10 ZDP přijatou částku, co by však uvedl jako výdaj snižující tento příjem – pouze hodnotu jistiny? 2) Matka občana z bodu č. 1) má pohledávku z titulu splatných dluhopisů, nemůže ji také vymoci. Postoupí ji tedy do s. r. o. svého syna v hodnotě odpovídající pohledávce, s. r. o. jí částku uhradí. Dotazy k tomuto případu jsou stejné jako v bodě č. 1.

Poplatník má příjmy z dluhopisů (prodej), akcií (nákup, prodej), ETF (nákup, prodej) a dále ze Zonky, prodeje CFD (Contracts for Difference), bonusů za investování v nějakém časovém limitu a částce od brokerů a od platforem, kdy je mu připsán na jeho účty u jednotlivých platforem a různých frakčních „akcií“. Výnosy z úroků a dividend – jsou k dispozici potvrzení – daní se v § 8 ZDP – není předmětem dotazu. Problém je, který příjem lze započítat s jakým příjmem / výdaji – dle § 10 ZDP. Dle mého názoru většina platforem vydává cenné papíry – notes (např. Mintos) to znamená je to příjem z prodeje cenného papíru, stejně jako příjmy z dluhopisů, akcií, ETF. Cenným papírem ale nejsou např. příjmy z CFD – dohoda broker vs. zákazník; Zonky – fyzická osoba je investorem do prapůvodních claims, které nyní vykupuje Zonky, výnosy připisuje Zonky – tzn. je to také derivát na jednotlivou půjčku; Frakční akcie / dluhopisy – také nejsou cenným papírem – většinou od brokerů se vedou zvlášť – nemá hlasovací práva (akcie) práva na dividendu / úrok je – ale vyplácí se většinou se zpožděním – po zpracování brokerem. Je možné započítávat mezi sebou příjmy/výdaje ze Zonky – odkupy, CFD, frakčních kontraktů na akcie/dluhopisy s příjmy za bonusy k investicím? Dle mého je to příjem dle § 10 odst. 1 písm. q) ZDP. 

Může ve společnosti zaměstnaný prokurista získat podíl na zisku, kdž je splněna podmínka - společenská smlouva toto umožňuje? Dle § 6 dst 1 písm. d) ZDP bude tento příjem posuzován jako příjem ze závislé činnosti a nikoli jako kapitálový příjem? Ve světle rozsudku 7 Afs 169/2024-32 pokud bude podíl na zisku vyplácený společníkovi (je zároveň zaměstnancem), tak i prokuristovi s pracovní smlouvou, bude daněn jako příjem ze závislé činnosti včetně odvodů pojistného a nikoli příjmem z kapitálového majetku?

Fyzická osoba nakupuje podílové listy ze svého podnikatelského účtu. Jaký je postup účtování, evidence, účtování při případném prodeji (v případě zisku nebo ztráty) v daňové evidenci? 

Naše firma poskytla půjčku jiné firmě. V tomto roce se nepočítá s jejím vrácením. Mají se úroky z této půjčky počítat a zahrnovat do výnosů naší firmy již k závěru tohoto roku, nebo se budou úroky účtovat až v okamžiku skutečného vrácení půjčky za několik let? 

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Zůstává i nadále v roce 2026 povinnost odvádět srážkovou daň z dividend, vyplácených společníku společnosti?

OSVČ je v paušálním režimu. Za rok 2025 získá na dividendách více než 50 000 Kč. Jedná se o české i zahraniční dividendy. Tuzemské dividendy podléhají srážkové dani, ty bychom do 50 000 Kč limitu nezapočítávali. Zahraniční dividendy nepodléhají srážkové dani, ty bychom do limitu započítávali. Takže jestli budou např. české dividendy ve výši 40 000 Kč a zahraniční dividendy také ve výši 40 000 Kč, tak nemusíme podávat daňové přiznání a přehledy za rok 2025 a máme paušální daň. Vycházíme z § 7a odst. 1 písm. b) bod 4 ZDP. Je naše úvaha správná?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba, která je zaměstnaná v ČR a nemá žádný jiný příjem, v ČR dostane vyplacené dividendy z pozemkového spolku na Slovensku ve výši 465 EUR. Jak se zdaní tento příjem v ČR? Před výplatou bylo zdaněno na Slovensku srážkovou daní 7 %, jak sdělil ústně spolek. Je zde povinnost podat daňové přiznání pro FO, když byl zdaněn příjem na Slovensku? Má spolek povinnost vystavit potvrzení o výši zaplacené daně, musí se toto dokládat k daňovému přiznání v ČR? Do jakého řádku přílohy 3 se případně příjem z dividend uvede a jakým kurzem se přepočítává: kurzem ČNB ke dni přijetí peněz nebo kurzem banky a jak je to pak, když je výplata v hotovosti? Přiznává se tento příjem od koruny nebo je stejně jako pro příležitostnou činnost nějaký limit?

Co pro OSVČ, která je v paušálním režimu, z daňového hlediska znamená pokud za kalendářní rok získá více než 50 000 Kč na dividendách? A je rozdíl, zda se jedná o české nebo zahraniční dividendy?