Příjmy z kapitálového majetku

Zůstává i nadále v roce 2026 povinnost odvádět srážkovou daň z dividend, vyplácených společníku společnosti?

OSVČ je v paušálním režimu. Za rok 2025 získá na dividendách více než 50 000 Kč. Jedná se o české i zahraniční dividendy. Tuzemské dividendy podléhají srážkové dani, ty bychom do 50 000 Kč limitu nezapočítávali. Zahraniční dividendy nepodléhají srážkové dani, ty bychom do limitu započítávali. Takže jestli budou např. české dividendy ve výši 40 000 Kč a zahraniční dividendy také ve výši 40 000 Kč, tak nemusíme podávat daňové přiznání a přehledy za rok 2025 a máme paušální daň. Vycházíme z § 7a odst. 1 písm. b) bod 4 ZDP. Je naše úvaha správná?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba, která je zaměstnaná v ČR a nemá žádný jiný příjem, v ČR dostane vyplacené dividendy z pozemkového spolku na Slovensku ve výši 465 EUR. Jak se zdaní tento příjem v ČR? Před výplatou bylo zdaněno na Slovensku srážkovou daní 7 %, jak sdělil ústně spolek. Je zde povinnost podat daňové přiznání pro FO, když byl zdaněn příjem na Slovensku? Má spolek povinnost vystavit potvrzení o výši zaplacené daně, musí se toto dokládat k daňovému přiznání v ČR? Do jakého řádku přílohy 3 se případně příjem z dividend uvede a jakým kurzem se přepočítává: kurzem ČNB ke dni přijetí peněz nebo kurzem banky a jak je to pak, když je výplata v hotovosti? Přiznává se tento příjem od koruny nebo je stejně jako pro příležitostnou činnost nějaký limit?

Co pro OSVČ, která je v paušálním režimu, z daňového hlediska znamená pokud za kalendářní rok získá více než 50 000 Kč na dividendách? A je rozdíl, zda se jedná o české nebo zahraniční dividendy? 

Kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů nabízí jednoduchý a dostupný způsob, jak mohou drobní investoři efektivně zhodnocovat své úspory a zároveň snižovat riziko. V tomto článku se zaměříme na význam pravidelného investování – jak pomáhá rozložit riziko a postupně budovat stabilní finanční budoucnost. Díky zkušenostem s podílovými fondy předních finančních institucí je možné sledovat, jak investice rostou v horizontu 1 až 5 let, což jasně ukazuje, že systematický přístup k investování se dlouhodobě vyplácí.

Rok 2025 přinesl zásadní změny v daňové legislativě týkající se kryptoměn. Česká republika implementovala evropské nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets), čímž se kryptoměny dostávají na úroveň tradičních investičních nástrojů, jako jsou akcie. Nová pravidla se dotýkají všech uživatelů, od drobných držitelů a pravidelných investorů až po podnikatele a těžaře. Tento článek shrnuje klíčové změny a jejich praktické dopady.

Tento článek přináší zásadní informace pro všechny, kdo se zabývají správou a ochranou majetku v rámci svěřenských fondů. Podrobně analyzuje: postavení obmyšleného v rámci svěřenského fondu, včetně jeho práv a povinností vyplývajících z občanského zákoníku, stěžejní daňové principy plnění z fondu podle zákona o daních z příjmů i mezinárodních smluv. Součástí je i praktický návod k určení daňového režimu plnění ve prospěch obmyšleného, včetně souhrnné tabulky, která přináší přehled daňových dopadů různých typů plnění ve vztahu k beneficientům. V závěru nabízíme ke stažení vzor formuláře potvrzení o výši plnění ve prospěch obmyšleného. Text příspěvku byl zpracován podle stavu platného a účinného k 7. 7. 2025, kdy byl článek finalizován.

Německý daňový rezident (FO a český daňový rezident) FO mají každý podíl 50% v české s. r. o. a oba jsou jednateli. Nyní společnost rozhodla vyplatit podíl na zisku. Jakými sazbami bude toto daněno? V případě občana ČR je to jasné, PO použije dle § 36 sazbu 15 %, kterou srazí a odvede. Ale v případě občana Německa bude použita jaká sazba v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění?

Nově od 1. ledna 2024 zahrnuje čistý obrat pouze výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Jak bude určen čistý obrat u společnosti, která má hlavní činnost Činnost holdingových společností. Obrat společnosti tvoří pouze výnosy z dlouhodobého finančního majetku-podíly na zisku. Podíly na zisku nejsou výnosy z prodeje výrobků, zboží, ani poskytování služeb. Obrat společnosti bude tedy 0?

Dotaz Mám dotaz týkající se zdanění prodeje obchodního podílu s. r. o. Náš klient, A, s. r. o. koupil v roce 2016 50 % od jednotlivých společníků, FO, podíl v společnosti B, s. r. o., za 825 000, zaúčtováno na 061. V roce 2024 celý svůj podíl prodal a to za 3 750 000. Je správná moje úvaha, že prodejní cena (byť ve 2024 uhrazená částečně) bude podle § 19 osvobozená s tím, že pořizovací cena bude náklad daňově neúčinný? Ještě bych dodala, že ve společnosti A, s. r. o., neprobíhaly žádné náklady týkající se společnosti B., s. r. o.

Manželé investovali peněžní prostředky, které měli ve společném jmění manželů do cenných papírů, dluhopisů a akcií, a část prostředků také půjčili v tuzemsku na realizaci různých startupových projektů. Za rok 2024 jim tak plynuly příjmy z dividend, úrokové příjmy z kupónových dluhopisů a ze zápůjček úrokové příjmy. Vedle toho mají příjmy z pronájmu a jeden z nich i za závislé činnosti. Dividendy z akcií ze zahraničí mohou zdanit v samostatném základu daně pro zdanění 15% sazbou daně, mají tam ale i velké příjmy, které musí danit v dílčím základu daně § 8 ZDP. Protože celkové příjmy zdaňované v základu daně překračují hranici pro zdanění 23 % sazbou daně, uvažují o tom, že by si příjmy rozhodili, tak aby optimalizovali celkové daňové zatížení rodiny. Podle § 8 odst. 7 ZDP se příjem (jednotné číslo) podle odst. 1 nebo odst. 2 plynoucí do SJM zdaňuje jen u jednoho z nich. Obdobně to platí i u příjmů z pronájmu v § 9 odst. 2 ZDP. U příjmů z pronájmu zákon používá množné číslo a termín „ze“ SJM. K příjmům z pronájmu však existuje i výklad finanční správy publikovaný v pokynu GFŘ D-59, K § 9 odst. 2 podle něhož se příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek). K § 8 ZDP však pokyn GFŘ nic takového neuvádí. Otázkou tedy je, zda se musí použít stejný postup, tj.:i) všechny kapitálové příjmy podle § 8 plynoucí do SJM se musí zdanit jen u jednoho z nich anebo ii) si mohou vybrat např. podle druhů příjmů v odst. 1 anebo 2 např. že by dividendy a úroky z dluhopisů zdaňoval jeden z manželů [jde o příjmy podle § 8 odst. 1 písm. a)] a úroky ze všech zápůjček (příjmy podle § 8 odst. 1 písm. g)] zdaňoval druhý anebo iii) si mohou rozhodit už jednotlivé příjmy, jak je libo, tj. např. jeden z nich by danil dividendy a jiný úroky z dluhopisů a příjmy z půjček by si rozhodili také, jak budou potřebovat (úroky z jedné zápůjčky manžel a úroky z druhé zápůjčky druhý z manželů) apod.?Která varianta je podle vás správná a proč?

V roce 2023 zapůjčil společník, a zároveň zaměstnanec společnosti, společnosti peníze na rozvoj společnosti v prvním roce podnikání. Zápujčka byla splacena v roce 2024 společně s úroky. V roce 2023 byly časově rozlišené, nezaplacené, úroky za rok 2023 vyjmuty z daňově účinných nákladů společnosti a v roce 2024 bychom o již zaplacené úroky za rok 2023 a 2024 snížili daňový základ pro rok 2024. Bude to takto správně? V roce 2023 byl vlastní kapitál společnosti záporný, v roce 2024 je již v kladných číslech. S tím dále souvisí otázka na zdanění úroků u společníka a zároveň zaměstnance. Společník má pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a vyplacené úroky za rok 2024 jsou do výše 20 000 Kč. Musí společník podávat daňové přiznání a zdanit v § 8 ZDP i tyto vyplacené úroky za rok 2024?

Jsem fyzická osoba, která má bankovní účet na Novém Zélandu. Za rok 2024 mi banka připsala úroky, z kterých jsem jako cizinec, odvedl 2% daň. Musím zbytek do 15% srážkové daně (dan v ČR) dodanit podle § 8 ZDP, v přiznání k dani z příjmů?

Jsem český daňový rezident, v roce 2024 jsem nicméně zrealizoval dva druhy příjmů na Slovensku - úroky ze spořicího účtu a prodej podílových fondů. Oboje mi bylo zdaněno na Slovensku tamní srážkovou daní. Ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsem pochopil, že úroky z účtu bych měl správně danit já v přiznání, banka nicméně o mém rezidentství neměla informace a tak danila srážkou. Režim správného zdanění prodeje podílových listů celkem v přepočtu za cca 60 000 korun se mi bohužel ze smlouvy vyčíst nepodařilo. Poradíte mi prosím, jak správně nyní postupovat v daňovém přiznání ohledně a) příjmů z úroků, b) příjmu z prodeje podílových fondů za předpokladu, že dále již mám "pouze" příjmy z hlavního zaměstnání v ČR? 

Klient obchoduje přes Trading 212, jak je to prosím s daněním? Musí se danit i příjem z dividend či z prodeje cenných papírů/měn, pokud tyto prostředky zůstávají stále na účtu platformy nebo jsou dále investovány do jiných investičních nástrojů? Co všechno se dá do daňového přiznání? 

Naše společnost je s.r.o., vlastněna 100% mateřskou společností ve Finsku. V letošním roce budeme poprvé platit dividendy, zajímá mě, zda můžeme poslat sumu v CZK, nebo je nutné platit v EUR. Jaké další kroky jsou s platbou dividend spojené a jaká je výše srážkové daně, pokud se z dividend platí?

Z rozhodnutí jediného společníka - z 28. 6. 2024 vyplývá - celkem bude rozdělen zisk 5 000 000 Kč. A dle zápisu je splatnost určena následovně: A. 3 000 000,- má být vyplaceno do 31. 8. 2024 a) jednateli vyplatím 2 550 000 Kč např. 10. 8. 2024, b) srážkovou daň platím do 30. 9. 2024 ve výši 450 000 Kč (pouze z části 3 000 000). B. Zbylých 2 000 000 dle rozhodnutí má být vyplaceno do 30. 6. 2025 (vyčetla jsem, že splatnost může být jakákoliv) a) jednateli vyplatím 1 700 000 Kč do 30. 6. 2025, b) srážkovou daň platím do 31. 10. 2024 ve výši 300 000 Kč? Je moje řešení správné? 

OSVČ, mající příjmy z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu dle § 9 zapůjčí svému známému OSVČ ze svých soukromých prostředků (tedy ne „podnikatelskou“ hotovost) pro účely podnikání hotovost ve výši např. 1.000.000 Kč. Za tuto půjčku obdrží OSVČ 125.000 Kč jako úrok. Úrok bude splácen v průběhu 5 let, stejně jako jistina. Pokud bude každý rok splácen úrok ve výši 25 000 Kč, je to pod hranicí 50 000 Kč pro příležitostný příjem. Zápůjčitel na tutu službu nemá živnostenské oprávnění ani žádné jiné speciální povolení ani nikomu dalšímu peníze nepůjčuje. Je možné těchto 25 000 Kč zahrnout do „příležitostného příjmu“ a jelikož nepřekročí hranici 50 000 Kč, vůbec je neuvádět do daňového přiznání? Nebo musí v každém případě tento příjem zahrnout do § 8 ZDP a tuto částku zdanit? A naopak může si vydlužitel tento úrok (půjčka slouží pro podnikatelské účely) zahrnout do daňově uznatelných výdajů? 

Od 1. 4. 2000 mám uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem. Splňuji podmínky pro výběr naspořené částky, a to pro její jednorázový výběr, mám 64 let. Naspořená částka se skládá i z příspěvku zaměstnavatele. Pojišťovna mi nedoporučila realizovat jednorázový výběr naspořených peněz z důvodu zdanění částky naspořených příspěvků za zaměstnavatele (15 % srážkovou daní) z titulu této smlouvy. Pojišťovna mi doporučila v r. 2024 tento postup: požádat nejprve o převod naspořených peněz z původní smlouvy na smlouvu novou o doplňkovém penzijním připojištění. Až budou peníze převedeny na tuto novou smlouvu, mám požádat pojišťovnu o jednorázový výběr peněz. Tak budou splněny podmínky pro jednorázový výběr peněz (převádí se ze staré smlouvy) a peníze obdržím ve lhůtě 2 měsíců od podání žádosti. Výhoda tohoto postupu je, že nebude sražena srážková daň z příspěvku od zaměstnavatele. Pokud bych převedla peníze na novou smlouvu a pak vybrala peníze, nebude třeba zdanit příspěvek zaměstnavatele v DPFO podle § 10 ZDP?