Daňová ztráta

Jsme s. r. o. a plánujeme prodat přes realitku stavební pozemek, který máme zařazen v obchodním majetku od roku 1995. Příjem z prodeje bude daňovým výnosem, proti němu uplatníme do nákladů pořizovací cenu. Pořizovací cena nemusí být do výše příjmů (výnosů) z prodeje. Lze jít i do ztráty. Je naše úvaha správná?

Jak je to s uplatněním daňové ztráty v případě přeměny společnosti, konkrétně odštěpení sloučením? V daném případě se společnost A odštěpila sloučením k 1. 1. 2024 do společnosti B, které vyšla v předchozím roce 2023 daňová ztráta. Nicméně předmět podnikání byl u obou společností jiný. Po odštěpení jsou ve společnosti tedy oba předměty podnikání. Vlastnická struktura zůstala stejná, jelikož obě společnosti měly stejného majitele. Můžeme si v daňovém přiznání za rok 2024 u společnosti B uplatnit daňovou ztrátu, přestože máme nyní dva různé předměty podnikání?

Tzv. podstatná změna ve složení osob, které se přímo podílí na kontrole společnosti, s sebou přináší také mimo jiné test zachování činnosti, pokud chce společnost uplatnit daňovou ztrátu. Uplatnění daňové ztráty je totiž nejen časově omezeno, ale je podmíněno i zachováním stejné podnikatelské činnosti. O podstatnou změnu se jedná tehdy, pokud u společnosti dojde ke změně ve složení osob účastnících se na kapitálu nebo kontrole, která přesahuje 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv. Praktická aplikace pravidel je však mnohem složitější, nicméně existuje i možnost závazného posouzení ze strany správce daně.

Podmínky pro uplatnění daňové ztráty, která vznikla v roce 2018 a později. Tabulka znázorňuje základní pravidlo uplatnění ztráty nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících anebo ve dvou zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Přestože samotná nekontaktnost některého z článků zkoumaného řetězce ještě obvykle nebude dostatečná pro závěr o narušení daňové neutrality (např. rozsudek NSS ze dne 4. 2. 2022, čj. 4 Afs 95/2021-102, zejm. body 74. a násl., a v něm odkazovanou judikaturu), je třeba připustit, že pokud určitý daňový subjekt tíží vysoké daňové nedoplatky a je pro daňové orgány nekontaktní (resp. nelze ověřit jím vykázanou a uhrazenou daňovou povinnost), může se nepochybně o okolnosti svědčící narušení daňové neutrality jednat. Jinak řečeno, nelze apriori vyloučit existenci chybějící daně a narušení neutrality v situaci, ve které daňový subjekt sice za dotčené zdaňovací období daň přizná a v přiznané výši také odvede, ovšem své předchozí daňové povinnosti dlouhodobě nehradí (jeho daňové nedoplatky dosáhnou částky mnohonásobně vyšší, než skutečně uhradil v daném zdaňovacím období), a to v kombinaci s tím, že nelze výši přiznané a uhrazené daně ověřit. K narušení neutrality daně tak může dojít i v situaci, v níž by daňový subjekt daň v konkrétním zdaňovacím období účelově v jakékoliv (byť třeba jen symbolické) výši přiznal a v této výši ji také uhradil. V tomto ohledu tedy nezbývá než dát za pravdu stěžovateli v té části jeho argumentace, podle níž nemůže obstát závěr krajského soudu, který se v dané věci zaměřil pouze význam použití úhrady daně uvedenou společností na její předchozí daňové nedoplatky.

V září 2024 došlo v souvislosti s povodní a záplavami ke značným škodám na majetku, což ovlivní i výsledky podnikatelských subjektů a řada podnikatelů se dostane za zdaňovací období roku 2024 do daňové ztráty z podnikání. Tu je možné si odečíst od celkového základu daně podle zákona o daních z příjmů . Podnikatelé mohou ztrátu uplatnit jak v roce 2024, tak zpětně za dvě předcházející zdaňovací období nebo v pěti následujících obdobích. Prakticky to znamená, že mohou snížit svou daňovou zátěž a využít ztrátu k lepšímu plánování finančních toků. V článku si podrobněji uvedeme možnosti uplatnění vzniklé daňové ztráty v rámci daňového přiznání za rok 2024.

Zpětné uplatnění daňové ztráty jakožto nový institut zákona o daních z příjmů („ZDP“), inkorporován novelou č. 299/2020 Sb. s účinností od 1. 7. 2020, zavádí možnost uplatnit vykázanou daňovou ztrátu zpětně za předchozí 2 období. Tento institut byl hojně diskutován a využíván zejména v době koronavirové krize. Je ho ale možné stále aplikovat?

Splečnost s r. o. byla založena v listopadu 2022. Její činností je maloobchod. V roce 2022 nenakoupila žádné zásoby, nerealizovala tedy žádné tržby. Nákup a prodej zboží započal až v r. 2023, po dokončení všech potřebných smluv a nastěhování do pronajatých prostor. V roce 2022 tedy společnosti nabíhaly pouze náklady na mzdu zaměstnance a drobné výdaje. Vše daňově uznatelné v r. 2022. Společnost tedy vykázala hospodářský výsledek –66 000 Kč před zdaněním. Protože by ráda ztrátu v daňovém přiznání PO nevykazovala, aby neprodlužovala možnost kontrol ze strany FÚ, lze vyloučit v ř. 40 veškeré náklady jako daňově neuznatelné a takto dostat společnost na základ daně rovný nule? Máme za to, že uplatnit daňový náklad je právo, nikoli povinnost. Uvažujeme správně? Stát nijak nepoškodíme, naopak, v následujících letech ziskových bude hradit daň bez odpočtů ztrát. Pokud nelze na ř. 40, lze v jiném řádku DPPO?

Nejvyšší správní soud se ve svém nedávném rozhodnutí sp. zn. 7 Afs 80/2021 zabýval otázkou, zda může soudní řízení o výši daňové ztráty přerušit běh 5leté lhůty pro uplatnění této daňové ztráty. Nejvyšší správní soud tímto rozhodnutím navazuje na svoji dosavadní judikaturu v oblasti daňových ztrát, která do značné míry vyjasnila celou řadu sporných otázek. Podařilo se to Nejvyššímu správnímu soudu i tentokrát?

V roce 2022 se ve společnosti změnil jediný společník. Došlo tedy k podstatně změně v podílu na základním kapitálu. Společnost měla v roce 2021 daňovou ztrátu ve výši 738.021,- Kč. Na výsledkových účtech roku 2021 jsou zachyceny tržby z vlastní činnosti ve výši 9 648,20 Kč za přepravní služby (33,08 % na tržbách) a 19 517,31 Kč za pronájem automobilu (66,92 % na tržbách). V roce 2022 společnost měla tržby pouze za pronájem automobilu ve výši 5.000 Kč. Pak byl automobil prodán a vznikl celkový zisk 343.752 Kč. Je možné uplatnit ztrátu z roku 2021? V zákoně o dani z příjmu v § 38na odst. 3 je uveden pojem „stejná činnost“. Je možné chápat tento pojem jako (v našem případě) celkové poskytování služeb zaúčtovaných na účtě 602 nebo je třeba detailně zkoumat druhy činnosti např. dle klasifikace produkce CZ-CPA? 

Majitel společnosti, jeden společník, půjčoval společnosti s r. o. peníze. Účtováno to bylo na MD 221(211)/D 365. Na účtě 429 neuhrazená ztráta je zůstatek. Může společník ztrátu uhradit zápočtem za svou půjčku? Pokud ano, účtování by pak bylo MD 365/D 429?

Společnost využila zpětné uplatnění daňové ztráty vyčíslené za rok 2020 a podala dodatečné přiznání za rok 2018. V roce 2021 jí byla na bankovní účet vrácena část daně z příjmu za rok 2018. Jak zaúčtovat (předkontace) a vykázat tuto vrácenou daň? 

Společnost s. r. o má jediného jednatele, který je zároveň jediným společníkem. Vede podvojné účetnictví. Za rok 2020 byla hospodářským výsledkem společnosti ztráta. Měl by tento jako jediný společník a zároveň jednatel tento výsledek ještě potvrdit v nějakém dokumentu? Lze prosím někde dohledat nějaký vzor dokumentu, jak by obsahově měl vypadat?

1. Úvod V rámci novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“) - zákona č. 299/2020 Sb. („Novela“) došlo k zavedení nové možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty....

V této nelehké době připadá ještě více do úvahy uplatňování daňové ztráty. Kdy ji vykážeme, za jakých podmínek ji uplatníme – to a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku.

Pandemie spojená s koronavirem přinesla do našich životů spoustu změn. Co se počátkem roku zdálo jako samozřejmost, to už dnes neplatí. V souvislosti s koronavirem vláda v několika posledních měsících schvalovala jedno mimořádné opatření za druhým. Všechna tato opatření reagovala na současnou situaci spojenou s epidemií a měla alespoň částečně pomoci překlenout negativní dopady aktuálního stavu. Jednou ze schválených změn je také novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Ta přináší očekávanou změnu v podobě možnosti uplatnění daňové ztráty nejen v následujících obdobích, jako tomu bylo doposud, ale nově i zpětně za období předcházející.

V uplynulých měsících vydal Nejvyšší správní soud několik zásadních judikátů k otázce vlivu vykázání a možného uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně na běh lhůty pro stanovení daně. Tyto judikáty vyvolaly podstatnou změnu dosavadních výkladových stanovisek Finanční správy k aplikaci § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů . Jednalo se o rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. května 2020, čj. 8 Afs 58/2019-48 , a ze dne 18. června 2020, čj. 2 Afs 388/2019-70 , zakazující tzv. řetězení ztrát, a dále rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. července 2020, čj. 9 Afs 81/2020-40 , a ze dne 17. července 2020, čj. 4 Afs 101/2020-41 , k vlivu úkonů činěných ve smyslu § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu na běh lhůty pro stanovení daně a k maximální délce lhůty pro stanovení daně ve smyslu § 148 odst. 5 daňového řádu .

Daňová ztráta je jednou z hlavních odčitatelných položek od základu daně z příjmů fyzických i právnických osob. Jedná se o historickou odčitatelnou položku, která na dani z příjmů funguje v téměř nezměněné podobě bezmála 30 let. „Koronavirová“ novela daní z příjmů zákonem č. 299/2020 Sb. však nově umožňuje kromě již zažitého následného uplatnění daňové ztráty také její zpětné uplatnění. Vzhledem k tomu, že se jedná o přelomovou záležitost, která není jednorázovým protikrizovým opatřením, ale trvalou součástí zákona, je třeba tuto novinku rozebrat podrobněji.

Ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na podnikatelské prostředí byla vydána celá řada opatření. Jedním z nich je i možnost zpětného odečtu daňové ztráty (carry loss back). Tuto možnost zřejmě využijí především daňové subjekty, jejichž daňová povinnost v letech 2018 a 2019 byla vysoká, zatímco v roce 2020 docílí významné daňové ztráty. Nová právní úprava odečtu daňové ztráty je zakotvena v zákoně č. 299/2020 Sb. a použije se poprvé za zdaňovací období ukončené ode dne 30. 6. 2020. Mohou ji tedy využít nejen poplatníci, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, ale například i poplatníci, jejichž hospodářský rok skončí již v roce 2020 v období po účinnosti zákona.

V důsledku koronavirové krize byla přijata opatření, která měla negativní vliv na ekonomickou situaci v České republice a mnohé podnikatelské obory byly silně postiženy, ať už přímo či nepřímo. V návaznosti na negativní vlivy, způsobené vládními opatřeními, byla přijata řada zákonů, které měly za cíl zmírnit tyto dopady. Tento článek se zaměří na novelu týkající se zákonů o daních.