Daňové doklady

V účetnictví dopravní společnosti tvoří značnou část výdajů platby řidičů firemní kartou během cest – typicky mýto/průjezd, poplatky, clo, technické služby apod. Jde o doklady bez DPH nebo s cizí DPH; tyto doklady nejsou předmětem českého přiznání k DPH. Platby probíhají v různých měnách, avšak jsou strhávány z korunového účtu. Účetní si z praktických důvodů zjednodušila účtování tak, že v modulu Banka zaúčtovala tuto kategorii plateb plošně jako 518/221, aniž by každý jednotlivý doklad zakládala a účtovala v modulu Přijaté faktury. Doklady (faktury/účtenky) jsou však ve firmě k dispozici a jsou kompletní. Spárovat každou fakturu s konkrétním bankovním pohybem v CZK by výrazně zvýšilo časovou náročnost vedení účetnictví. Chtěl bych se zeptat, zda při případné kontrole může Finanční úřad společnosti vytknout, že doklady nejsou jednotlivě zaevidované v modulu Přijaté faktury (tj. že nejsou párované 1:1 na bankovní položky), případně zda by z tohoto důvodu mohl neuznat tyto výdaje jako daňově účinné náklady.

Je pro řádek 12, 13 přiznání DPH není důležité, zda je zboží z EU nebo třeba ze třetí země, ale rozhodující je: 1. kdo přiznává daň 2. kde je místo plnění 3. zda dodavatel není usazen v ČR Závěr: Do řádku 12,13 mohu dát zboží z EU, i ze třetí země. Je to tak? Nerozhoduje, zda je zboží z EU. V tomto dotazu neřeším služby, které spadají do řádku 12, 13.

Společnost s r. o., plátce DPH, je členem servisní sítě poskytované značkou výrobce se sídlem v EU. Odběratelé společnosti platí ročně přímo značce výrobce - plátci v EU - poplatek za servis a provedený servis je pak poskytován zákazníkovi bezplatně a účtován jako služba poskytnutá značce, jelikož ta inkasuje peníze za roční poplatek. Poskytujeme tedy zdanitelné plnění jako službu dle sídla příjemce služby značce do EU, i když je to na majetku odběratele, nebo poskytujeme službu odběrateli a od značky plyne podle vás jen finanční plnění?Když má kupříkladu servis zpoždění a odběratel má nárok od nás na kompenzaci, jde o zdanitelné plnění v tuzemsku a můžeme odběrateli vystavit dobropis ke službě, kterou jsme mu pak vlastně neposkytli? Lze vystavit na odběratele opravný daňový doklad a snížit základ DPH a nárokovat po FÚ vrácení DPH, u kterého nemáme jak uvést, o které číslo původního daňového dokladu se jednalo? Navíc DPH v tuzemsku ani nebylo odvedeno, jelikož odměna za servis se fakturovala plátci do EU bez DPH. 

Naše firma obdržela fakturu 6. 1. 2026 za službu s DUZP 31. 12. 2025. Tuto službu dále přefakturováváme. Jaké bude DUZP - 31. 12. 2025 nebo den přijetí dodavatelské faktury? 

Jsme plátci DPH. Pronajímáme nemovitost, pronajímáme vybavení nemovitosti a zároveň přeúčtujeme dodání elektřiny, plynu a vody. Na tyto služby vystavíme platební kalendáře. Bohužel se nájemce dostal do finančních problémů a platební kalendáře za rok 2023 a 2024 byly doplaceny až v roce 2025. Je tedy správné datum DPH a DUZP až v den platby, kdy zároveň vystavíme daňový doklad na platbu?

Odběratel obdržel od dodavatele opravný daňový doklad, který je nad deset tisíc korun dne 16. 12. 2025 k původní faktuře, kde je DUZP 18. 9. 2025, kterou máme v účetnictví. Zároveň obdržel novou fakturu, která je také nad 10 000 Kč. DUZP na opravném daňovém dokladu je 2. 10. 2025 a na nové faktuře 5. 9. 2025. Oba doklady byly dodány emailem dne 16. 12. 2025. Žádná jiná komunikace ohledně dodání dokladů s dodavatelem není, jen ze dne 16. 12. 2025. Můžeme opravný daňový doklad dát do kontrolního hlášení za prosinec 2025 s DUZP 16. 12. 2025? 

Při vyúčtování služeb, kde byla přijatá platba předem (vystaven tedy i daňový doklad k platbě), musí být v té konečné vyúčtovací faktuře uvedeno vyloženě i minusově již to odvedené DPH ze zálohy, nebo stačí uvádět základ DPH, odečíst pak základ DPH ze zálohy a v rozpisu bude uveden rozdíl jako základ DPH a vyčíslené DPH z rozdílu? 

Při přeúčtování tepla v horké vodě ( horkovodka), pokud obdržíme fakturu 8. 1. 2026 s DUZP 31. 12. 2025? Může být na vystavené fa DUZP 31. 12. 2025? Při přeúčtování vodného, fakturu obdržím 8. 1. 2026 s DUZP 31. 12. 2025? Zde si fyzicky kontrolujeme stav vodoměru a kontrola proběhla 30. 12. 2025, stav vodoměru souhlasil i s přijatou fakturou, můžeme dát DUZP na vystavenou fakturu 31. 12. 2025?

Kdy přesně nastává ten okamžik, kdy můžeme vystavit opravný daňový doklad dle § 46 zákona o DPH a jak tento postup souvisí s odpisem pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení? Pokud vystavuji ODD, tak již pohledávku nelze odepsat? Jak se přesně postupuje?

Pronajímatel fakturuje svému nájemci (u obou se jedná o právnické osoby) náklady na jeho přímou spotřebu energií (elektřina, vodné, stočné), na základě odečtů z elektroměrů, vodoměrů, ... a přijatých faktur od dodavatelů techto položek. Mohou nastat 2 situace týkající se např. spotřeby za prosinec 2025: 1. Pronajímatel přijme v lednu 2026 fakturu od svých dodavatelů energií s DUZP v roce 2026 (ale týkající se prosince 2025), na základě přijaté faktury a rozpočítání pro nájemce zjistí částky k fakturaci jednotlivým nájemcům a vystaví faktury s DUZP v roce 2026. 2. Pronajímatel přijme v lednu 2026 fakturu od svých dodavatelů energií s DUZP v roce 2026 (ale týkající se prosince 2025), na základě přijaté faktury a rozpočítání pro nájemce zjistí částky k fakturaci jednotlivým nájemcům a vystaví faktury s DUZP = 31. 12. 2025 (DUZP k poslednímu dni měsíce, za který je spotřeba refakturována, je zakotvena historicky smluvně). Jsou oba přístupy dle zákona možné, pokud je správný jen jeden, který a z jakého důvodu jeden ano a druhý ne?

Firma má doklad od Hornbachu – účtenku, která byla vystavena online (na dokladu je uvedeno: DANO Online poukázka CZK). Prosím o informaci, zda je tento doklad považován za daňový doklad. Je možné jej použít jako daňově uznatelný náklad a pro odpočet DPH, nebo je pro tyto účely nutné mít fakturu (daňový doklad)? 

Pronajímáme řadu nemovitostí (nebytových prostor), kde je DUZP u nájmu určeno v nájemní smlouvě např. jako první (pracovní) den daného měsíce/čtvrtletí, za které se nájemné platí, případně i varianta, že DUZP je první den měsíce předcházejícího období, za které se nájemné platí, nebo varianta, že DUZP je prvních den druhého měsíce čtvrtletí, zda které se nájemné platí. Pronajímatel i nájemce jsou plátci DPH, a DPH je k nájmu připočítáváno. Je takto určené DUZP správně, resp. může být určeno ve smlouvě? 

Při nákupu na čínských e-shopech - např. TEMu nepřijde společně se zásiklkou žádný doklad. V sekci pro stažení faktury v klientské sekci není standardní doklad, ale doklad s označením „shrnutí objednávky", který obsahuje seznam zboží vč. cen, celkovou částku, datum zaplacení a adresu příjemce. Je takovýto doklad možné použít v účetnictví jako daňově uznatelný??

Jsme český eshop. Prodáváme zboží do EU a do Švýcarska (B2B, B2C). Ve Švýcarsku jsme registrovaní k DPH a faktury vystavujeme se švýcarskou sazbou DPH. Zboží jde vždy z ČR do Švýcarska. Bude někde v českém daňovém přiznání k DPH vykázán vývoz nebo je tento prodej zcela mimo české DPH?

Objednali jsme zboží na českém e-shopu. Skutečným prodejcem dle daňového dokladu je ale společnost se sídlem ve Švýcarsku. Podle DIČ uvedeného na dokladu mají registraci k DPH v Německu. Na faktuře je dále vyčísleno české DPH ve výši 21 %. Domníváme se, že faktura není vystavena správně. E-shop nekomunikuje. Jak prosím tuto fakturu vykázat v přiznání k DPH, je nárok na odpočet? Neměla být faktura vystavena bez DPH?

Dobrý den, potřebuji si ověřit správný režim DPH při přefakturaci služby do třetí země. Český dodavatel nám fakturuje službu – výrobu dřevěného modelového zařízení, která je fyzicky provedena v České republice. Dodavatel nám tuto službu účtuje s českou DPH. Dřevěné modelové zařízení neopouští území České republiky, zůstává zde z důvodu navazující výroby odlitku pro švýcarského zákazníka a není přepravováno do zahraničí. Tuto stejnou službu (pouhé přeúčtování nákladů) následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (prodáváme jako zboží) Prosím o potvrzení: 1.Zda při přefakturaci prodeje zboží zůstává místem plnění Česká republika a máme tedy povinnost fakturovat švýcarskému zákazníkovi s českou DPH. 2.Zda v tomto případě nelze uplatnit osvobození od DPH a faktura vůči švýcarskému zákazníkovi bude vystavena bez DPH. Děkuji

Dle objednávky plátce ze 3 země, byly vyrobeny vzorky, které nakonec objednavatel neuhradil a neobdržel. Chceme fakturovat náklady spojené s výrobou. Máme postupovat podle § 9a (přiznání k DPH ř. 26), kde bude faktura bez DPH dle sídla firmy nebo s DPH dle místa plnění? Sice nic neproběhlo, ale vzorek je vyroben a bude muset být zlikvidován (nelze prodat). 

Právnická osoba, plátce DPH, prodává již odepsaný pracovní stroj, který byl součástí obchodního majetku firmy. Odběratel je osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě EU. Jedná se v tomto případě o „dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 zákona o DPH“? Jaké jsou povinnosti prodávajícího? Je potřeba mít nějaká potvrzení o převzetí stroje v cílové zemi? Jaký je rozdíl, pokud je prodej realizován s dopravou nebo bez dopravy, kdy si kupující odveze stroj sám? V souhrnném hlášení se použije kód „0 – dodání zboží“? Jaké další doklady je vhodné mít pro případnou kontrolu?

Společnost s. r. o., plátce DPH bude dodavateli na základě smlouvy, za nesplnění dohody účtovávat smluvní pokutu. Na základě jakého dokladu má společnost dodavateli vyúčtovat smluvní pokutu? Může to být zálohová faktura a po zaplacení udělat vyúčtovací fakturu (bez DPH) nebo se musí vystavit řádná faktura bez DPH?

Průvodce objasňuje, co je daňový doklad, jaké má povinné náležitosti (včetně identifikace, DIČ, základu a výše daně) a jaké jsou specifické lhůty pro jeho vystavení. Zjistěte, kdy můžete použít zjednodušený daňový doklad, souhrnný, nebo platební kalendář, a kdy má povinnost vystavit doklad jiná osoba (např. při nuceném prodeji nebo zahraničním plnění).