Daňové doklady

Společnost s r. o. zakoupila dodávkový automobil od OSVČ (prodávající). Prodávající vystavil daňový doklad s DUZP 30. 1. 2025 a automobil zdanil DPH 21 %. Dne 1. 2. 2025 byla prodávajícímu ukončena registrace k DPH a ke dni 21. 2. 2025 došlo k ukončení činnosti této OSVČ - tedy ukončil podnikání a živnostenské oprávnění bylo k tomuto datumu ukončeno. K fyzickému předání dodávkového automobilu kupujícímu však došlo až 21. 2. 2025 a k převodu automobilu v registru vozidel dojde až 24. 2. 2025. Do obchodního majetku kupujícího tedy bude automobil zařazen až v únoru 2025, kdy prodávající již není plátcem DPH. Prodávající odmítá opravit daňový doklad. Může si společnost (kupující) nárokovat vrácení DPH z tohoto daňového dokladu? Pokud si nemůže nárokovat DPH, lze částku DPH dát do vstupní ceny automobilu při zařazení do dlouhodobého hmotného majetku? 

OSVČ, plátce DPH, přerušil podnikání k 31. 12. 2024. Plátcem DPH je i nadále, nedošlo ke zrušení registrace. Dne 14. 1. 2025 mu byly zaslány daňové doklady na vyúčtování spotřeby energie za období 15. 1. 2024 - 6. 1. 2025 s DUZP dne 14. 1. 2025. Má nárok na odpočet DPH z těchto přijatých plnění, i když již neuskutečňuje ekonomickou činnost? Tato OSVČ vede podvojné účetnictví a náklady na spotřebu energie roku 2024 budou rozúčtovány prostřednictvím časového rozlišení do nákladů roku 2024. Náklady roku 2025 odečtu od základu daně jako závazek, který snižuje základ daně při přerušení podnikání. Je tento postup v pořádku?

Obdrželi jsme fakturu za služby poskytnuté v roce 2024 od plátce DPH, my jsem též plátci DPH. Faktura je vystavena 31. 12. 2024, DUZP je také 31. 12. 2024. Fakturu jsme přijali dne 6. 1. 2025, nárok na odpočet DPH nám tedy vzniká 6. 1. 2025. Tuto fakturu zaevidujeme v roce 2025, přičemž náklady interním dokladem zaúčtujeme do roku 2024 a souvztažně na účet časového rozlišení 383. Je prosím tento postup správný? 

Na základě platebního kalendáře je prováděna zálohou měsíční úhrada elektrické energie ke stanovenému termínu. Od roku 2025 není zasílán doklad o přijaté platbě. Je povinností dodavatele energie podle § 27 zákona o DPH tento doklad vystavit a zaslat odběrateli?

U poskytnutých záloh jsme si neuplatnili DPH. DPH jsme si uplatnili až z celkového vyúčtování nákladu v konečné faktuře, kde dodavatel uvedl základ daně bez DPH výši DPH a celkovou hodnotu. Pod vyčíslením skutečného nákladů uvedl rekapitulaci odvodu DPH z přijatých záloh a pod touto rekapitulací provedl matematický propočet vyrovnání odvodu/inkasu DPH. Je správný postup, pokud jsme si neuplatnili DPH u záloh, že nebereme v potaz jeho propočty DPH, ale účtujeme nákladově jenom o základu daně a uplatníme si až nyní celkové DPH? Zálohy nebyly v režimu odpočtu, takže ani tady nejsou účtovány v režimu sazeb a typu DPH. 

Mohu vystavit fakturu v lednu s DUZP za prosinec. Vím, že mohu pouze do 15. ledna. Co to pro mě jako dodavatele bude znamenat, kromě opravného přiznání a kontrolního hlášení.

Jaké náležitosti daňového dokladu by měly mít transakce níže? Konkrétně mě zajímá text na dokladu, např. u přenesené daňové povinnosti by mělo být uvedeno „Daň odvede zákazník“, můžete uvést příklad textu u plnění níže? a) Řádek  31 v přiznání k DPH Dodání zboží prostřední osobou. b) Řádek 23 v přiznání k DPH Dodání dopravního prostředku do jiného státu EU neregistrované osobě.  

Firma s. r. o, plátce DPH, využívá služeb od Googlu. Zaplatili zálohu 05. 1. 2025 ve výši 8 000 Kč. Obdrželi doklad „Payment Receipt 0147 = Doklad o přijaté platbě, kde je uvedena adresa odběratele i dodavatele služby, ale bez DIČ odběratele. Poté k 31. 1. 2025 dorazila faktura za služby ve výši 1 711,83 Kč s tím, že částka bude automaticky stržena ze zálohy. Na závěr faktury je uvedena věta „Služby, které jsou předmětem zpětného účtování DPH, budou příjemcem účtovány v souladu s článkem 196 směrnice Rady 2006/112/ES.“ Dále je na faktuře je uvedeno „DPH je 0 %, 0 Kč“. Mám odvést a uplatnit DPH již ze zálohy, anebo až z faktury? Je problém, když na dokladech není uvedeno DIČ odběratele? Adresa je v pořádku. 

Našemu odběrateli jsme vyfakturovali v říjnu 2024 zboží za 387 535,20 Kč + daň 12 % 46 504,22 Kč, tj. celkem 434 039,42 Kč. Fakturu jsme mu zaslali, odběratel (plátce DPH) si na základě této faktury uplatnil svůj nárok na odpočet za říjen 2024 a v únoru 2025 fakturu uhradil. Bohužel do našeho účetnictví byla omylem vložena chybná faktura na vyšší částku (398 304 Kč + DPH 47 796,48 Kč, tj. celkem 446 100,48 Kč) - tuto chybnou fakturu na vyšší částku jsme zaúčtovali do účetnictví, uvedli ji v našem přiznání k DPH za měsíc říjen 2024 a rovněž v kontrolním hlášení za říjen 2024. Nyní (únor 2025) jsme zjistili naši chybu. Jak máme nyní postupovat? Stačí vložit do našeho účetnictví správný doklad (faktura na nižší částku, kterou skutečně obdržel odběratel) a podat dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za říjen 2024, v nichž pouze opravíme základ daně a výši daně u tohoto chybného dokladu? Nebo je nutné celou situaci nějakým způsobem složitě řešit přes opravné daňové doklady - pokud ano, jaký by byl postup? 

Na pracovišti (příspěvková organizace - vyšší odborná škola) využíváme dva typy vstupních lékařských prohlídek. Pedagogy vysíláme ke smluvní lékařce, která náklad fakturuje přímo nám jako zaměstnavateli na základě smlouvy (zdravotní způsobilost je vyžadována zákonem o pedagogických pracovnících, proto smluvní lékařka) a nepedagog většinou vstupní prohlídku absolvuje u svého praktického lékaře. Pedagog musí ke smluvní lékařce donést výpis od svého praktika, který musí uhradit. Měli bychom ho pedagogovi proplatit na základě účtenky? A je důležité, zda na účtence je jméno pedagoga, nebo máme trvat na vystavení účtenky se jménem zaměstnavatele? Stejně tak, pokud nepedagog přinese doklad o úhradě vstupní prohlídky u svého praktika, můžeme prohlídku uhradit, i když na dokladu nefiguruje název zaměstnavatele? Je to i tak pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad? 

Podle znění § 35a odst. 3 zákona o DPH musí být při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků uchovávána elektronicky i data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu. Jak tuto podmínku v praxi splnit a zajistit?

Prosincová vydaná faktura obsahovala i technologii, která do konce roku měla přijít, ale nepřišla. Tato technologie přišla až v lednu 2025 a dodavatelská faktura je také v 2025. Výnos tedy máme v 2024. Můžeme si vytvořit náklad jako dohadnou položku, nebo interním dokladem udělat náklad v roce 2024 a evidovat ho jako výdaj příštích období? Výši částky přesně známe. 

Máme nového klienta, který je veřejně prospěšným poplatníkem a který kromě hlavní činnosti jako vedlejší činnost prodává merchandising na pořádaných akcích nebo skrze zřízený eshop. Klient je plátcem DPH a veškerý prodaný merchandising si kupují fyzické osoby, neplátci DPH - spotřebitelé. Při prodeji na akcích na místě klient prodává zboží zkrze platební terminál (hotovost není možná) a zkrze eshop přes platební bránu (jiná varianta není možná). Doposud byla praxe taková, že subjekt nevydával žádné daňové doklady, protože odběratelé je nechtěli/nepotřebovali a vše evidoval a přiznával podle výpisu z platebního terminálu nebo z platební brány. Reálně tedy vždy odvedl DPH z transakcí ve správné výši a vše bylo evidováno jak v přiznání k DPH, tak v kontrolním hlášení v oddílu A5 do 10.000 Kč. Dotaz zní, zda je možné takto pokračovat nebo je subjekt povinnen vydávat daňový doklad ke každé jednotlivé transakci, i když si ho spotřebitel nevyžádá? 

Jak je u elektroinstalačních prací v přenesené povinnosti? 1) Odpovědnost za stanovení sazby: Ze zákona je mi zřejmé, že vystavovatel faktury není povinen sazbu daně uvádět. Některé fakturační programy jsou však nastaveny tak, že tuto náležitost požadují. Měl by příjemce takové faktury požadovat nějaký důkazní prostředek prokazující stanovení sazby? Kdo má v tomto případě klíčovou odpovědnost? Co je zde zásadní – zápis v KN? A jak je to u projektů ve výstavbě? Pokud příjemce přizná daň ve vyšší sazbě dle faktury, jaké by to mohlo mít dopady? 2) Revize – konkrétní příklad: Na dodávku revizí je najímán pán, který fakturuje souhrnně např. 15 revizí za určité období. Fakturu většinou položkuje podle obecných adres objektů. Sazba na dokladech není uvedena. Jako příjemce a zpracovatel dokladu bych tedy měla řešit, ke kterému objektu revize náležely? A podle toho by měly mít položky faktury rozdílné sazby? 3) Elektroinstalační práce mimo přenesenou daňovou povinnost: Je třeba si v rámci elektroinstalací dát pozor na nějaké výjimky, kdy se přenesená daňová povinnosti mezi plátci neaplikuje?

Je účinně doručen ODD vystavený věřitelem [§ 46f odst. 1 písm. a) ZDPH] do datové schránky dlužníka (odběratele), který se nachází v insolvenčnim řízení? Nebo musi být ODD doručen insolvenčnímu správci do jeho datové schránky, aby si mohl věřitel snížit základ daně a daň? 

Manžel vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. V roce 2024 zakoupil vybavení dílny 3 ks, 2 ks vybavení do 80 000 Kč a 1 ks nad 80 000 Kč. Toto vybavení je zakoupeno na splátky s poskytnutím finančního bonusu a bude splaceno v roce 2027. Je mi jasné, že vybavení s hodnotou nad 80 000 Kč, budu odpisovat až po splacení, protože ve smlouvě je řečeno, že zboží odběratel nabyde až úplným zaplacením. Jak mám dát do nákladů zboží do 80 000 Kč: až v roce 2027 do nákladů, nebo by byla velká chyba začít po zaplacení odpisovat?

Odběratel nám neustále hradí na účet, který není uveden na faktuře. Společnost-dodavatel má jako plátce DPH vícero účtů, které jsou zveřejněné. Odběratel tvrdí, že může platit na který chce, když ho máme oficiálně zveřejněný. Platba sice firmě dorazí, ale účet, na který odběratel platí,  je používaný na jiné platby společnosti a na fakturách se neuvádí. Má odběratel pravdu a skutečně si může platit na jaký účet chce? Je nějaký postih na odběratele? Peníze společnosti dorazí, ale jde spíše o systém, který firma má, a rychlé spárování platby.

Pronajímatel vystaví nájemci jednu celkovou zálohu za všechna média (v této celkové záloze je záloha za teplo, chlad, vodné, stočné, elektrickou energii, služby) - zaplacením se vystaví daňový doklad na přijatou platbu. Tato média se vyúčtovávají v různou dobu (např. elektrická energie 1x měsíčně, služby 1x ročně). Pokud nájemce do vyúčtování prvního média např. elektrické energie nezaplatí zálohu má se částečně záloha "vystornovat" a zbytek požadovat zaplatit, protože zbytek není vyúčtováno? Vystornovat částečně i proto, abychom nebyli povinni po vyúčtování tuto zálohu vracet?

Musí OSVČ, neplátce DPH, masérka dávat klientům doklad o zaplacení a evidovat ho? Měla by evidovat všechny své příjmové doklady, paragony nebo nějaké účtenky o zaplacení nebo postačí zapisovat, evidovat denní tržbu. V denní tržbě má pak jednotlivě zapsány příjmy, které dostala v hotovosti od svých klientů. Jestliže dostane zaplaceno na účet např. tím, že klienti platí QR kódem nebo přímo na bankovní účet, který jim OSVČ sdělí musí k těmto platbám vystavovat daňové doklady nebo faktury? Prosím z jakého zákona to plyne?

Ke konci roku 2024 jsem obdržela od jednatele firmy faktury ze zahraničí (reverse charge), které nebyly zahrnuty ve správném účetním měsíci, v hodnotě po přepočtu EUR/CZK do 10 000 Kč. Lze tyto faktury zaúčtovat v účtovaném měsíci s tím, že uvedu do DUZP datum dle přijaté faktury? U přijatých faktur ze zahraničí v přepočtu nad 10 000 Kč musím udělat opravné přiznání k DPH a kontrolní hlášení?