Daňové doklady

Dne jsme 1. 2. 2024 jsme zaplatili dodavateli zálohu ve výši 50.000 Kč na zboží. Dne 10. 2. 2024 došlo k dodání zboží. Dodavatel nám k předešlé zaplacené záloze nevystavil daňový doklad k přijaté platbě, ale až k 10. 2. 2024 vystavil daňový doklad na celkovou cenu zboží, kde jen odečetl celkovou částku zálohy. Je takovýto postup v pořádku? Není dodavatel povinen vystavit daňový doklad k přijaté platbě k zaplacené záloze, ačkoli k předání došlo za 10 dní a ve stejném měsíci? Nebo je možné, pokud k předání dojde do 14 dnů od úhrady zálohy a ve stejném měsíci jako úhrada zálohy, daňový doklad k přijaté platbě vůbec nevystavovat? Někdo vystavuje daňový doklad k přijaté platbě hned, ačkoli ve stejný den dojde i k předání zboží/služby a někdo to řeší takto, tak by mě zajímalo, co je správně.
Vydáno: 06. 03. 2024
Předmětem podnikání OSVČ je překladatelská a tlumočnická činnost a mimoškolní výchova a vzdělávání. Faktury vystavuje za lekce českého jazyka. Nyní OSVČ zaplatila zdokonalovací kurz k výuce ČJ na Ústavu jazykové a odborné přípravy na Univerzitě Karlově. Tento kurz je akreditovaný MŠMT. 1) Je úhrada tohoto zdokonalovacího kurzu daňově uznatelná? 2) Pokud by po absolvování kurzu uhradila OSVČ poplatek za zkoušku ověřující vzdělání, byl by tento poplatek daňově uznatelný?
Vydáno: 05. 03. 2024
Firma (A) vyrábí výrobky. Většinu těchto výrobků hned prodá svému hlavnímu distributorovi (B) a to z důvodu skladových – A nemá dostatek prostor. Na tyto prodeje je vystavena klasická faktura, která je uhrazena a přechází vlastnictví. B následně obsluhuje prodeje na území ČR. Pak ale nastávají situace, kdy dochází k tomu, že A svým jménem dodává zboží do EU (nebo na vývoz). Jelikož ale A nemá své skladové zásoby, tak prodává zboží, které má na svém skladu B. To funguje tak, že A vystaví opravný daňový doklad na B, tím pádem dostane zboží dokladově na svůj sklad a následně A vystaví fakturu na odběratele v EU (nebo vývoz). Jak je to z pohledu DPH (opravné doklady) a DPPO (v případě, že by B prodávalo zpět A za cenu, za kterou původně nakoupilo)?
Vydáno: 04. 03. 2024
Může fyzická osoba nepodnikající uplatňovat odpisy bytu a dávat je do do nákladů, nebo to lze pouze u podnikatele? 
Vydáno: 28. 02. 2024
Agentura práce platí za své s.r.o. roční členské příspěvky Organizaci zaměstnavatelů. Ve stanovách této Organizace zaměstnavatelů je, že sdružuje zaměstnavatele podnikající v oblastni soukromých bezpečnostních služeb a hájit zájmy členů sdružení. Jsou tyto členské příspěvky daňově uznatelné?
Vydáno: 27. 02. 2024
V zákoně o DPH bylo k 1. 1. 2024 změněno ustanovení o datu uskutečnění zdanitelného plnění v případě dodání elektřiny, plynu, tepla nebo chladu na den vyhotovení dokladu o vyúčtování. Firma měsíčně přefakturovává část nákladů nájemcům, proto zjišťuje každý poslední den v měsíci spotřebu na jednotlivých měřidlech. Z faktury od dodavatele za energie zjistí sazby (jsou pohyblivé) a vystaví fakturu nájemcům. Bez faktury od dodavatele nemůže provést přefakturaci, přesto by chtěla jako DUZP stanovit den odečtu z měřícího zařízení. Je možné takto stanovit?
Vydáno: 26. 02. 2024
Pokud účetní jednotka skenuje všechny doklady, je potřeba originální odklady archivovat? Můžeme vše evidovat v el. podobě? Nemusíme např. k paragonu ani tisknout výdajový pokladní doklad? Stačil by případným kontrolám jen sken dokladu a v účetním programu ostatní náležitosti?
Vydáno: 20. 02. 2024
Máme českou s. r. o. A a českou s. r. o. B. Společník a jednatel je stejná osoba v obou firmách. Můžou si navzájem fakturovat služby, když je stejný majitel?
Vydáno: 20. 02. 2024
Společnost prodala do Polska licence, které naplňují definici licenčního poplatku podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Polská protistrana provedla srážku daně a uhradili nám na bankovní účet pouze ten rozdíl. Jak si tento rozdíl proúčtujeme, abychom měli odběratelské saldo vyrovnané? Příklad: byla vystavená faktura ve výši 10 000,- EUR (311/602), na účet poté přišla platba ponížená o 10% SD 9 000,- EUR (221/311), jak se proúčtuje rozdíl 1 000,- EUR?
Vydáno: 16. 02. 2024
Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura. Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ z 11/2022, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemohl zpočátku zákazníka zkontaktovat - v roce 2022 byla tedy faktura účtována 311/384,343. Zboží má prodejce stále na skladě. V roce 2023 byl klient několikrát vyzván k úhradě faktury, aby mohlo být zboží dodáno. V první polovině roku klient reagoval a s tím, že z důvodu finančních problémů bude uhrazeno vše do konce roku 2023. K dnešnímu dni (1/2024) nebylo uhrazeno nic. Po poradě s právníkem bylo rozhodnuto, že bude zasláno klientovi odstoupeno od kupní smlouvy. Dotaz zní z hlediska DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 1/2024 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V z hlediska DP bude faktura odúčtována 384,343/311. Je náš postup v souladu s předpisy?
Vydáno: 06. 02. 2024
Firma nakoupí zboží přes e-shop a ten jí vyčíslí doklad v režimu OSS, tzn. s českou DPH 21 %. Jak tento doklad zaúčtovat z pohledu DPH, když opravy dokladu se nedomohou?
Vydáno: 02. 02. 2024
Tuzemská s.r.o., plátce DPH, uzavře obchod s dánskou společností (také plátce DPH) na práci ve Švédku (pro švédskou společnost) majetku švédské společnosti a to pracovníky z ČR. Jedná se tedy o subdodávku, kdy budeme postupně dodávat jak materiál, výrobky + montáž bude na místě v zahraničí. Jedná se o dodání 1) materiálu, výrobků (z ČR) do EU nebo 2) dodání materiálu + montáž přímo na místě – v EU? Jedná se nám o nastavení správné spolupráce: fakturace, DPH a dalších možné předpisy (zaměstnanci, OSVČ – subdodavatelé). Jako např. Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, případně jaké další…. Dovoz zboží z EU – doplnění textu: reverse charge Základ daně a DPH na řádku 7/8, 43/44 (bez DPH) KH na A2 Vývoz zboží do EU – doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 20 Následné souhrnné hlášení: kód 0 Služby v jiném státě - doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 21 Následné souhrnné hlášení: kód 3 Náležitosti faktury: Fakturace DPH – bez DPH A text u faktury 2006/112/es rozdíl 235/2004? 
Vydáno: 29. 01. 2024
Klient vede DE, pořídil auto z Polska, platba proběhla v EUR. Na faktuře uvedeno datum 3. 10. 2023 částka 13.500 EUR kurz dle ČNB 24,495 Kč celkem v Kč 330.682,50. Fa zaplacena převodem datum 3. 10. 2023 částka 13.500 EUR kurz dle výpisu v bance 24.964 celkem v Kč 337.019,27. Která částka se použije jako pořizovací cena HM?
Vydáno: 17. 01. 2024
V roce 2023 jsme uhradili část zálohy na zpracování žádosti o dotaci. V lednu 2024 máme vyúčtovací fakturu s doplatkem. Zatím nemám rozhodnutí, zda bude žádosti vyhověno. Mohu částku (25000,-Kč) zahrnout do nákladů roku 2023? 
Vydáno: 12. 01. 2024
Pronajímatel vystavil v roce 2023 zálohu na vodné, stočné v sazbě 10% DPH. Záloha byla však uhrazena až v lednu 2024, kdy je DPH 12 %. Vzniká tedy nedoplatek na záloze ve výši 2% DPH - je to tak? Jak má vypadat doklad s tímto nedoplatek nájemci?
Vydáno: 10. 01. 2024
Jak má optik správně vystavit fakturu, pokud zaměstnavatel poskytuje příspěvek na brýle, který ale nepokryje celou cenu brýlí? Část uhradí zaměstnavatel a část zaměstnanec v hotovosti.
Vydáno: 09. 01. 2024
Dodavatel nám vystavil fakturu za práce v hodnotě 40 000 Kč (není plátce DPH). Když jsme v ARESu ověřovali IČ, které uvedl na faktuře, tak jsme ho nenalezli (v minulosti ale platné bylo). On nám není schopen vysvětlit, proč tomu tak je, není moc administrativně schopný, nedaří se nám ho kontaktovat. Práce nám skutečně poskytnul - můžeme si tedy tuto fakturu dát do nákladů? Hrozil by nám případně nějaký postih?
Vydáno: 08. 01. 2024
FO, plátce DPH, vede DE, vyřadil 10/2023 os. automobil z OM do os. užívání, byl zcela odepsaný (nákup 6/2013), odvedl DPH z ceny obvyklé, v podnikání uplatňoval skutečné nákupy PHM a vedl knihu jízd. Zatím stále bude automobil používat i pro podnikání. a) může si do podnikání uplatnit paušální výdaje na PHM ve výši 80% tj. 4 000 Kč měsíčně? b) jak to bude s ostatními výdaji za automobil - povinné ručení, dálniční známka, popř. údržba a opravy, lze použít na tyto výdaje 80% do podnikání? Případně nárok na odpočet DPH nebude žádný, ani krácený?
Vydáno: 25. 12. 2023
Jednatelka na charitativní akci o.p.s. Dejme dětem šanci, vydražila jeden předmět, pojmenovaný jako předmět č. 4 Křišťálový zvon za 50 000 Kč. Na tuto částku ji o.p.s. vystavila fakturu. Je možné si takovou částku udečíst jako dar od základu daně jen na základě této faktury? 
Vydáno: 22. 12. 2023
Česká firma, s.r.o., pojmenujeme ji Stavba s.r.o., český plátce DPH, má zakázku na Slovensku, ale není generálním dodavatelem, jedná se o práce na nemovitosti. Zakázka bude rozdělena do tří fází: 1. Fáze je vypracování projektové dokumentace v podílu dílčího plnění 70% zakázky projektové dokumentace a tuto firma Stavba s. r. o. si nechá vypracovat subdodavatelskou českou firmou Stavitel s. r. o. a ta jí bude fakturovat firmě Stavba s. r. o. Fakturace 11/2023. Je velmi pravděpodobné, že tuto fakturu vystaví s českou DPH, protože není plátcem DPH na Slovensku. 2. Firma Stavba s. r. o. bude fakturovat tuto projektovou dokumentaci slovenské firmě, která je usídlena na Slovensku, je to Slovenská firma plátce DPH, poskytla nám slovenské DIČ a budeme fakturovat S přenesenou daňovou povinností a daň odvede na Slovensku tato slovenská firma. 3. Fáze č. 2 má být fakturována zbývající část 30% projektové dokumentace, kdy tato má být již ve tvaru, kdy se podle ní bude postupovat při realizaci, časový úsek fakturace je 1. Q. 2024. 4. Fáze č. 3 Dodání technologie, včetně montáže do nemovitosti, kterou budeme nakupovat od dánské společnosti, (pořízení zboží z EU, zboží půjde pravděpodobně na Slovensko), ale fakturovat se bude na firmu Stavba s. r. o. Montáž bude zajišťovat český subdodavatel, který bude chtít fakturovat v PDP, ale přenášet bude český plátce českému plátci, protože ani jeden z nich nemá slovenské DIČ. Zajímá nás zejména posouzení, kdo z uváděných firem má být plátcem DPH na Slovensko a zda zboží z Dánska může být dánskou firmou fakturováno na firmu Stavba s. r. o. v režimu dodání zboží do jiného čl. státu (ČR), když ale fyzicky zboží se přepraví z Dánska přímo na Slovensko. 
Vydáno: 20. 12. 2023