Daňové doklady

V březnu 2026 jsme přijali opravný daňový doklad na zboží z Itálie, které jsme koupili před 4 lety. Zboží jsme fyzicky poslali zpět do Itálie. Jakým způsobem toto vykážeme v přiznání k DPH? Jakým způsobem by se toto vykázalo v Intrastatu, když by se jednalo o významné částky a částky vykázané by měly sedět na vykázané zboží v DPH.

Společnost má licenci na výrobu a prodej elektrické energie a pravidelně podává vyúčtování dle energetického zákona. Každý měsíc vystavuje daňový doklad na prodej elektrické energie splňující náležitosti dle § 29 ZDPH. Vždy poslední den kalendářního měsíce zjistí skutečnou spotřebu elektřiny v daném měsíci, daňový doklad vystavuje až 5. den následujícího měsíce. Může společnost stanovit DUZP ke dni zjištění skutečné spotřeby, tj. vždy poslední den daného kalendářního měsíce, ve kterém došlo k dodání elektřiny? Nebo musí „posunout“ DUZP až k datu vystavení dokladu (5. den následujícího měsíce) dle §21 odst. 4 písm. b) ZDPH? Hrozí dané společnosti nebo jejím odběratelům riziko z titulu DPH v případě, že bude společnost uvádět DUZP den zjištění skutečné spotřeby elektřiny (nikoli den vyhotovení dokladu)?

Dodavatel, slovenská s. r. o., je plátcem DPH v ČR. Tato slovenská s. r. o. fakturuje české společnosti, plátci DPH v ČR, projektové práce s místem plnění v ČR dle § 10 ZDPH. Může si slovenská s. r. o. pro fakturaci české společnosti zvolit slovenské VAT number a český odběratel provede zdanění způsobem reverse charge nebo musí slovenská s. r. o. vystavit daňový doklad s 21 % sazbou české DPH a DPH na území ČR odvést ? Na plnění se nevztahuje režim přenesené daňové povinnosti dle § 92 ZDPH.

Máme fakturu z Itálie za zboží, která byla vystavena 30. 1. 2026. Faktura nebyla uhrazena a zboží nebylo dodáno. Dostali jsme dobropis na celou částku faktury s datem vystavení 26. 2. 2026. Jaké DUZP mám uvést u dobropisu?

Vedu daňovou evidenci a jsem plátci DPH. Vím, že si mohu dát do vydání zjednodušený daňový doklad (do 10 000 Kč), na kterém není uvedeno moje jméno ani IČ. Někde jsem ale zaslechla, že zjednodušený daňový doklad z e-shopu musí obsahovat jméno a IČ. Je to tak? 

Zákazník nám zašle objednávku na výrobu několika desítek různých kusů výrobků dle vlastní výkresové dokumentace. My vytvoříme cenovou nabídku, kde je uvedena cena za každý kus. Zákazník si zboží odebere, podepíše dodací list (stejný jako cenová nabídka - počet kusů a jednotková cena), kdy jedno vyhotovení dostane on a jedno zůstává nám. Je nutné, aby faktura na tuto zakázku obsahovala všechny položky dle cenové nabídky, nebo může být uvedeno jednou částkou s odkazem na konkrétní objednávku či cenovou nabídku? Například fakturujeme kovové díly dle objednávky č. xx. A pokud ano, musí součástí takové faktury být dodací list, nebo stačí, že dodací list zákazník dostal zároveň se zbožím? Děkuji za odpověď.

Je nutné, aby e-shop zákazníkovi o přijaté platbě vystavil a zaslal daňový doklad o přijaté platbě, když maximálně během 5 dnů zboží odešle s konečnou fakturou?

Zaměstnanec si rezervoval ubytování na pracovní cestě přes portál booking.com. Zaplatil firemní platební kartou, hotel vystavil fakturu, kde jako odběratel je uvedená firma Booking.com, Nizozemsko, včetně nizozemského DIČ. Je v pořádku, aby hotel v ČR vystavil daňový doklad včetně vyčíslení DPH tímto způsobem? Bez uvedení jména ubytované osoby event. přímo adresy společnosti? Tyto informace hotel má z evidence hosta. Jestliže jako odběratel je uvedený Booking.com a ne zaměstnanec, je možné takový doklad účtovat jako daňově účinný? Fakticky hotel opravdu dostane peníze od společnosti Booking.com, ale ta je pouze prostředníkem při transakci, není odběratelem služby.

Potřebujete se zorientovat v § 31 až 35a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty? Tento přehled pokrývá zvláštní daňové doklady (splátkový a platební kalendář, souhrnný daňový doklad, doklad o použití) a specifika daňových dokladů při dovozu a vývozu zboží. Zjistěte, jak zajistit věrohodnost, neporušenost a čitelnost dokladů podle § 34 a jak správně a dlouho uchovávat daňové doklady v elektronické i listinné podobě dle § 35 a 35a. Tyto informace jsou nezbytné pro každého plátce DPH.

Naše společnost (A) obdržela fakturu za neoprávněné parkování na vyhrazeném místě ve výši 300 EUR, přičemž toto parkovací místo má v pronájmu společnost (B). Společnost (B) vystavila uvedenou fakturu včetně DPH. Tyto náklady plánujeme přefakturovat společnosti (C), jelikož se jedná o vozidlo, které této společnosti přefakturováváme, a zároveň je uživatelem vozidla zaměstnanec společnosti (C). Současně zvažujeme navýšení přefakturované částky o dalších 300 EUR jako sankci za poškození dobrého jména naší společnosti. Je faktura vystavená společností (B) z pohledu DPH správně? Celá situace na nás působí spíše jako pokuta, která by neměla být předmětem DPH. Společnost (B) nám však sdělila, že částku vyfakturovala s DPH jako (byť neúmyslně poskytnutou) službu, nikoliv jako smluvní pokutu, která by musela být výslovně sjednána ve smlouvě, což v tomto případě není. Bude částka 300 EUR, o kterou plánujeme přefakturaci navýšit, rovněž předmětem DPH, nebo se v tomto případě jedná o plnění mimo režim DPH? 

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům volnočasové a zdravotní benefity do limitu osvobození od odvodů u zaměstnance. Musí být doklad vždy vystaven pouze na firmu? Je akceptovatelný doklad vystavený na jméno zaměstnance, pokud je hrazen firemní kartou nebo převodem z účtu firmy – například nadstandardní vyšetření u programu prevence rakoviny v nemocnici v hodnotě 13 000 Kč na jméno zaměstnance? Pokud se jedná o doklad na menší částku než 10 000 Kč, například thajské masáže za 1 500 Kč, musí na tomto dokladu být vůbec uveden odběratel, nebo stačí napsat například do textu thajská masáž pro Jana Nováka a je možné takový doklad zaplatit takový doklad firemní kartou?

Společnost s r. o. uzavřela s bankou účelový investiční úvěr na pořízení majetku. Banka z tohoto úvěru uhradila kupní cenu přímo dodavateli strojů a finanční prostředky nebyly připsány na bankovní účet naší společnosti. Ke dni účetní závěrky naše společnost nemá k dispozici žádné účetní doklady k pořízení majetku (fakturu, předávací protokol ani doklad o uvedení do užívání). K dispozici jsou pouze bankovní výpisy dokládající pravidelné splátky úvěru. Z tohoto důvodu naše společnost zvolila následující účetní postup: vznik úvěru je zaúčtován interním dokladem jako závazek vůči bance na účet 231 se souvztažným zápisem na účet 379-Jiné závazky, účet 231 je následně snižován o uhrazené splátky jistiny dle bankovních výpisů, úroky a bankovní poplatky jsou účtovány do nákladů, majetek není ke dni účetní závěrky evidován na účtech 042 ani 022 a nejsou uplatňovány žádné odpisy, a to z důvodu absence účetních dokladů. Žádáme o potvrzení, zda je uvedený postup v souladu se zákonem o účetnictví a daňovými předpisy, případně o doporučení správného řešení.

Je pro řádek 12, 13 přiznání DPH není důležité, zda je zboží z EU nebo třeba ze třetí země, ale rozhodující je: 1. kdo přiznává daň 2. kde je místo plnění 3. zda dodavatel není usazen v ČR Závěr: Do řádku 12,13 mohu dát zboží z EU, i ze třetí země. Je to tak? Nerozhoduje, zda je zboží z EU. V tomto dotazu neřeším služby, které spadají do řádku 12, 13.

V účetnictví dopravní společnosti tvoří značnou část výdajů platby řidičů firemní kartou během cest – typicky mýto/průjezd, poplatky, clo, technické služby apod. Jde o doklady bez DPH nebo s cizí DPH; tyto doklady nejsou předmětem českého přiznání k DPH. Platby probíhají v různých měnách, avšak jsou strhávány z korunového účtu. Účetní si z praktických důvodů zjednodušila účtování tak, že v modulu Banka zaúčtovala tuto kategorii plateb plošně jako 518/221, aniž by každý jednotlivý doklad zakládala a účtovala v modulu Přijaté faktury. Doklady (faktury/účtenky) jsou však ve firmě k dispozici a jsou kompletní. Spárovat každou fakturu s konkrétním bankovním pohybem v CZK by výrazně zvýšilo časovou náročnost vedení účetnictví. Chtěl bych se zeptat, zda při případné kontrole může Finanční úřad společnosti vytknout, že doklady nejsou jednotlivě zaevidované v modulu Přijaté faktury (tj. že nejsou párované 1:1 na bankovní položky), případně zda by z tohoto důvodu mohl neuznat tyto výdaje jako daňově účinné náklady.

Společnost s r. o., plátce DPH, je členem servisní sítě poskytované značkou výrobce se sídlem v EU. Odběratelé společnosti platí ročně přímo značce výrobce - plátci v EU - poplatek za servis a provedený servis je pak poskytován zákazníkovi bezplatně a účtován jako služba poskytnutá značce, jelikož ta inkasuje peníze za roční poplatek. Poskytujeme tedy zdanitelné plnění jako službu dle sídla příjemce služby značce do EU, i když je to na majetku odběratele, nebo poskytujeme službu odběrateli a od značky plyne podle vás jen finanční plnění?Když má kupříkladu servis zpoždění a odběratel má nárok od nás na kompenzaci, jde o zdanitelné plnění v tuzemsku a můžeme odběrateli vystavit dobropis ke službě, kterou jsme mu pak vlastně neposkytli? Lze vystavit na odběratele opravný daňový doklad a snížit základ DPH a nárokovat po FÚ vrácení DPH, u kterého nemáme jak uvést, o které číslo původního daňového dokladu se jednalo? Navíc DPH v tuzemsku ani nebylo odvedeno, jelikož odměna za servis se fakturovala plátci do EU bez DPH. 

Naše firma obdržela fakturu 6. 1. 2026 za službu s DUZP 31. 12. 2025. Tuto službu dále přefakturováváme. Jaké bude DUZP - 31. 12. 2025 nebo den přijetí dodavatelské faktury? 

Jsme plátci DPH. Pronajímáme nemovitost, pronajímáme vybavení nemovitosti a zároveň přeúčtujeme dodání elektřiny, plynu a vody. Na tyto služby vystavíme platební kalendáře. Bohužel se nájemce dostal do finančních problémů a platební kalendáře za rok 2023 a 2024 byly doplaceny až v roce 2025. Je tedy správné datum DPH a DUZP až v den platby, kdy zároveň vystavíme daňový doklad na platbu?

Odběratel obdržel od dodavatele opravný daňový doklad, který je nad deset tisíc korun dne 16. 12. 2025 k původní faktuře, kde je DUZP 18. 9. 2025, kterou máme v účetnictví. Zároveň obdržel novou fakturu, která je také nad 10 000 Kč. DUZP na opravném daňovém dokladu je 2. 10. 2025 a na nové faktuře 5. 9. 2025. Oba doklady byly dodány emailem dne 16. 12. 2025. Žádná jiná komunikace ohledně dodání dokladů s dodavatelem není, jen ze dne 16. 12. 2025. Můžeme opravný daňový doklad dát do kontrolního hlášení za prosinec 2025 s DUZP 16. 12. 2025? 

Při vyúčtování služeb, kde byla přijatá platba předem (vystaven tedy i daňový doklad k platbě), musí být v té konečné vyúčtovací faktuře uvedeno vyloženě i minusově již to odvedené DPH ze zálohy, nebo stačí uvádět základ DPH, odečíst pak základ DPH ze zálohy a v rozpisu bude uveden rozdíl jako základ DPH a vyčíslené DPH z rozdílu? 

Při přeúčtování tepla v horké vodě ( horkovodka), pokud obdržíme fakturu 8. 1. 2026 s DUZP 31. 12. 2025? Může být na vystavené fa DUZP 31. 12. 2025? Při přeúčtování vodného, fakturu obdržím 8. 1. 2026 s DUZP 31. 12. 2025? Zde si fyzicky kontrolujeme stav vodoměru a kontrola proběhla 30. 12. 2025, stav vodoměru souhlasil i s přijatou fakturou, můžeme dát DUZP na vystavenou fakturu 31. 12. 2025?