Daňové doklady

Dobrý den, prosím o informaci, jak postupovat (hlavně jak zaúčtovat níže uvedený účetní případ): Společnost přijímá zálohové platby v EURech: únor: 1 643 EUR, březen 1 576 eur, duben 1 222 eur. Na tyto platby vystaví vždy daňový doklad: (sazba DPH 12%): únor: ZD 1 466,96 eur, DPH 176,04 eur, březen: ZD 1 407,14 eur, DPH 168,86 eur, duben: ZD 1 091,07 eur, DPH 130,93 eur. S přepočtem na funkční měnu czk kurzem ČNB ke dni přijetí platby: únor (25,35 czk/eur): ZD 37 187,54 czk, DPH 4 462,51 czk, březen (25,37 czk/eur): ZD 35 699,21 czk, DPH 4 283,91 czk, duben (25,275 czk/eur): ZD 25 576,83 czk, DPH 3 309,22 czk. Finální faktura zní na částku 2 466,36 eur (ZD 2 202,11 eur a DPH 264,25 eur) s kurzem 25,15 czk/ eur. Jak nyní přistoupit k vyúčtování, zejména k zaúčtování vzniklých rozdílů na účtu 343? Předpokládám, že bychom měli postupovat tak, že základ daně z faktury odečteme od součtu jednotlivých základů daně z daňových dokladů v cizí měně, což je: 2 202,11 eur - 3 965,17 eur = 1 763,06 a z této částky by měla být vypočítána vratka na DPH v eurech tj. 211,57 eur. Zúčtovací záloha tedy vyjádří přeplatek 1 974,63 eur - pro účely funkční měny (czk) bude opět přepočtena platným kurzem ČNB ke dni vystavení 25,15 czk/eur. Jak ale nyní postupovat, když DPH by mělo být zúčtováno v české měně kurzem dle daňových dokladů vystavených k zaplaceným zálohám pozpátku? Tzn. že bude vráceno DPH celé za poslední zálohu ve výši 130,93 eur (kurz 25,725 = 3 309,22) a z předposlední zálohy částka 211,57 eur- 130,93 = 80,64 eur kurzem předposlední zálohy (25,37 cuk/eur) tj. 2 045,84 czk...takže vrácené DPH odpovídá 5 355,06 ale to nebude odpovídat vypočtenému DPH na vratce tj 211,57 eur x kurz faktury 25,15= 5 320,99 czk, ani rozdílu celkového účtu 343 tj. suma DPH ze zaplacených záloh a DPH z finální faktury v czk (12 055, 64 czk - 6 645,97 czk = 5 409,67 czk). Jak vyrovnat účet 343? U základu daně z přeplatku (finální faktury) se postupuje stejně jako u vyčíslení DPH v české měně? Tzn. jdu od posledních zúčtovaných záloh a jejich použitých kurzů dokud není vyčíslen celý ZD k přeplatku? Kam zaúčtovat tyto rozdíly oproti zaúčtovaným korunovým platbám záloh? Jsou to kurzové rozdíly? Nebo do ostatních provozních položek? 

Český plátce DPH, faktura přijatá za služby od plátce z EU (společnost Microsoft). Vystavení faktury (invoice date) je 9. 7. 2024 za období (billing period) 1. 6. - 30 .6. 2024. Úhrada teprve proběhne. Obdobné faktury chodí každý měsíc, právě s datem vystavení následujícího měsíce. Je správně použít účetní kurz, kurz DPH, datum účetního případu i DUZP k 30. 6. 2024? Tedy odvést DPH v červnovém daňovém přiznání a zároveň nárokovat odpočet DPH také v červnu? Dále v kontrolním hlášení uvést DUZP 30. 6. 2024?

Česká společnost plátce DPH dodala našemu odběrateli zboží do Polska. Daňové doklady byly vystaveny včetně české DPH, jelikož nebyly naplněny podmínky pro osvobození při dodání zboží dle § 64 zákona o DPH kvůli tomu, že odběratel přestal být registrován k DPH v jiném členském státě (Polsko). Nyní se odběrateli podařilo získat zpětnou DPH registraci v Polsku a žádá nás o převystavení daňových dokladů a uplatnění osvobození při dodání zboží. Výpadek DPH registrace trval od 8/2023 do 10/2023. Je možné provést formou vystavení opravných daňových dokladů a nových daňových dokladů s uplatněním osvobození při dodání zboží a s jakými daty?

Dodavatel (ČR) přijal od odběratele (ČR) zálohu ve výši 100% v cizí měně ( celkem 121 EUR) na dodávku zboží ke dni 31. 5., následně vystavil daňový doklad k přijaté platbě, základ daně a daň přepočetl na českou měnu kurzem platným 31. 5. (25 Kč/EUR) základ daně 100 Eur (2 500 Kč, daň 525 Kč) K dodávce zboží došlo 4.6., načež dodavatel vystavil fakturu - daňový doklad , kde vyčíslil částku základu daně (100 EUR) a daň (21 EUR) kurzem platným k 4. 6. (24,50) a vyčíslil vyrovnání záklohy: základ daně -50 Kč, daň -10,50 Kč. Domníváme se, že tento postup není správný, protože nedošlo k navýšení ani ke snížení základu daně oproti základu daně dle dokladu k uhrazené záloze (§ 37a ZDPH). Můžete prosím vysvětlit, jak se v tomto případě (kdy se nemění základ daně vyjádřený v cizí měně při uskutečnění zdanitelného plnění oproti základu daně dle daňového dokladu k přijaté úplatě)? 

V 12/ 2023 dostane neplátce DPH zaplacenou zálohovou fakturu. Od roku 2024 se stane plátcem DPH. A v březnu 2024 vystaví na svoji službu konečnou fakturu, kde odečte i zálohu z roku 2023. Chci se zeptat jestli DPH bude odvádět z celé částky konečné faktury nebo jen z částky po odečtení zálohy, která byla zaplacena ještě v době, kdy OSVČ nebyl plátcem DPH. Zdanitelné plnění nastalo až 3/2024. 

Ve firmě řešíme otázku fakturačních údajů na daňových dokladech. Jedná se o eshop se sportovním vybavením. Prodáváme zboží v rámci EU i ČR. Sklad máme pouze jeden a to v ČR. Zboží prodáváme především občanům. Chtěla bych se zeptat na fakturační údaje na faktuře. Podle §29 zákona o DPH mezi povinné náležitosti na daňovém dokladu patří mimo jiné adresa (sídlo). Nepodařilo se mi dohledat, jestli je nějaká výjimka pro občany. Jedná se o porušení zákona pokud na faktuře: 1) nebude uvedena žádná adresa? Pouze jméno a příjmení? 2) bude uvedena adresa Z-Boxu nebo naší pobočky (nebo jiného odběrného místa) ve kterém si občan vyzvedává své zboží? 3) bude uvedena kontaktní adresa občana, která není trvalou adresou? Pokud by se v některém případě jednalo o porušení zákona o DPH, případně jiného zákona, prosím o uvedení možných sankcí. 

Podnikatel, FO, vede daňovou evidenci. V prosinci 2023 zaplatil zálohu Kč 300 000 na dodávku obilí, na kterou dodavatel vystavil daňový doklad k přijaté platbě s přenesenou daňovou povinností, kterou odběratel uvedl v přiznání k DPH za 4.Q 2023. V dubnu 2024 došlo k částečnému plnění ve výši Kč 40 000bez DPH. Dodavatel na toto plnění vystavil fakturu-daňový doklad, na které však nebyla přenesená daňová povinnost, ale základ daně Kč 40 000 + DPH 12 % - Kč 4 800. Dodavatel tento doklad zdůvodnil tím, že se jedná o dodávku obilí, která nepřekročila částku bez DPH Kč 100 000, a tak není možné vystavit fakturu s přenesenou daňovou povinností. Je tento postup správný? Může si odběratel v přiznání k DPH za 2.Q 2024 uplatnit DPH na vstupu je výši Kč 4 800?

Fyzická osoba, účetní evidence. V případě faktury - rozúčtování nákladů na elektřinu (domácnost a podnikání, čili daňový a nedaňový výdaj) - se dává do kontrolního hlášení do B2, nebo B3 dle toho, zda je nad 10 000 Kč včetně DPH celková fa, bez ohledu na rozúčtování a nebo dle toho, jaká částka připadne na výdaj pouze daňový? 

Jak uvádějí tyto dva rozsudky, chybějící nebo nedostatečné informace na daňovém dokladu mohou činit daňový subjekt prohrávajícím v boji o uplatnění odpočtu.

Automobil ve vlastnictví spolku (sportovního oddílu), není využíván pro soukromé účely. Spolek není plátce DPH. Pokud spolek podává DPFO a využije v něm paušálu na dopravu, nemusí vést knihu jízd? Jaké výdaje použití paušálu na dopravu vylučuje z nákladů - je to takto správně: PHM, parkovné - vyloučím odpisy, opravy, údržba - nechám v nákladech? Jaká je archivační doba knihy jízd?

Máme zákazníka z Rakouska a dodáváme mu zboží. V objednávce je uvedeno, že pokud nedodržíme termín dodání, bude nám účtováno penále. Penalizační fakturu nám však nezasílají, ale výši penále zohlední při úhradě faktury. Nám v systému vznikají nedoplatky faktury ve výši toho penále, které odúčtovávám přímo na účet 544/321. Tyto náklady vnímám jako daňově uznatelné. Je to takto správně?

Francouzský dodavatel, má platné francouzské VAT, nám – české společnosti s. r. o., plátce DPH, – vyfakturoval materiál s DPH, protože nevěděli, že jsme plátci DPH taky. Po naší žádosti, aby tuto fakturu stornovali a poslali nám fakturu bez DPH, nám odpověděli, abychom kontaktovali náš finanční úřad, aby nám částku DPH vrátili. Existuje takováto možnost? A pokud ano, napište prosím postup, jak o toto DPH požádat.

jednatel firmy koupil za 2.000,- Kč šrouby na opravu plotu firemní nemovitosti. Doklad, který mu v obchodě vystavili zní "železářské zboží". Není zde zmínka o počtu kusů ani specifikovaný typ šroubů. Ostatní náležitosti jako Cena bez DPH, DPH a údaje o dodavateli doklad obsahuje. Lze tento doklad akceptovat jako daňově uznatelný nebo je potřeba, aby obchod vystavil doklad s přesně rozepsanou položkou?

Pokud jsme vystavili zálohovou fakturu v CZK na 26 000 včetně DPH. Klient ale poslal částku omylem na eurový účet, což bylo asi 1025 EUR a při vystavování daňového dokladu se mi vystavil doklad na tu částku 1025 EUR, ale v CZK se jedná asi o 25 877 CZK (používáme denní kurz ČNB). Vznikla nám tady kurzová ztráta 123 CZK. Je daňový doklad k záloze takto správně, tedy na těch 25 877 (namísto 26 000) a já pak akorát interním dokladem zaúčtuji kurzový rozdíl? Nikdy jsem se s tímto nesetkala, že vlastně částka na záloze nebude souhlasit s částkou na daňovém dokladu. Poté bude ještě vystavována konečná faktura na doplatek a bude se tam odečítat ta záloha, ale odečtu zálohu ve výši 26 000 nebo v té výši 25 877 Kč? 

Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?

OSVČ má živnostenský list - oprava motorových vozidel. Během roku však občas zákazníkovi poskytne službu: příprava na STK a provedení STK. Nevede účetnictví, ale pouze uplatňuje výdaje paušálem, což v jeho případě činí 80 % z příjmů. Jaké procento se však vztahuje na příjmy ve věci té přípravy a provedení STK u vozidel? Existuje na toto nějaký speciální živnostenský list, nebo se tyto příjmy zahrnují k příjmům za opravy vozidel? 

Máme firemní automobil, který během letních prázdnin poskytujeme zaměstnanci bezúplatně pro soukromé účely. Zaměstnanci strháváme 1 % ze vstupní ceny automobilu vč.DPH ze mzdy tyto měsíce, ale jak je to s uplatňováním DPH při servisech, kontrolách, opravách vozů, které jsou prováděny během celého roku? V jaké výši si společnost neuplatní DPH na vstupu, když auto pro soukromé účely je jen na 2 měsíce v roce, a to v poměru 70 na 30 %?

Jak dlouho firma, plátce DPHm povinnost archivovat doklady (roky, desetiletí)? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným dostala od živnostenského úřadu pokutu, že na vystavených fakturách není uvedena informace o zápisu do obchodního rejstříku. Na základě jakého ustanovení mohla být tato pokuta udělena ?

Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.