Daňové doklady

Je možné, aby organizační složka státu vedla vystavené doklady k inkasu/faktury výhradně v elektronické podobě a zasílala je klientům e‑mailem bez elektronického podpisu, aniž by tím došlo k porušení požadavků § 11 a § 33a zákona o účetnictví či dalších souvisejících předpisů? Prosíme o potvrzení souladu s právními předpisy a případné upozornění na podmínky nebo omezení, které je nutné dodržet.

Firma, plátce DPH, pronajímá kanceláře, obchody. Každý měsíc vystavuje fakturu na nájem - pro plátce s DPH, pro neplátce bez DPH. Dále na základě zaplacené zálohy na režie (elektřina, plyn, voda) vystaví každý měsíc daňový doklad na úplatu - zálohu na režie s datumem přijetí úplaty, kdy přesně byla záloha zaplacená. Musí tedy každý měsíc kontrolovat platby na režie, kdy přesně byly zaplaceny a potom teprve vystavuje daňový doklad na přijatou úplatu. Je to dost složité a komplikované. Nešlo by vystavit jednu fakturu měsíčně, kde bude nájem i režie dohromady - např. vystaveno vždy k prvnímu v měsíci - na jednom řádku bude nájem za určitý měsíc a na druhém bude záloha na režie též na příslušný měsíc (samozřejmě se správnou sazbou DPH např. voda 12 %, plyn 21 % atd.). DUZP potom bude 1. v měsíci. Lze takto zjednodušeně postupovat a míchat uskutečněné plnění se zálohou?

Společnost s r. o., plátce DPH, omylem vystavila v 9/2025 daňový doklad za služby. Služby nakonec nebyly poskytnuty, doklad v účetnictví zůstal a byl zpracován, tj. byla odvedena DPH. Nyní potřebuji tuto chybu napravit. Jak postupovat, aby nebylo třeba vystavovat dodatečné přiznání k DPH?

Společnost nakoupila zboží, které využije pro svoji ekonomickou činnost, pod 10 000 Kč z e-shopu. E-shop účtuje pouze cenu celkem bez jakéhokoli uvedení DPH, neuvádí na svých stránkách adresu, identifikační čísla, registraci k DPH v ČR, případně jiném státě apod., tzn. nelze dodavatele zboží jednoznačně určit. Může si společnost doklad o nákupu vůbec vložit do svého účetnictví a jak by měla případně postupovat vzhledem k DPH? 

Naše společnost na síti LinkdeIn využává placenou službu Recruiter Lite, pro oslovování vhodných kandidátů na volné pracovní pozice. Na faktuře je jako odběratel uveden zaměstnanec, nikoliv firma a změna odběratele není možná. LinkedIn je irský dodavatel, faktura je s českou daní. Pro firmy slouží vyšší balíčky, za které je ale několikanásobně vyšší cena, na tyto balíčky z důvodu vysoké ceny nechce firma přecházet. I když tento náklad souvisí s činností firmy (náborem zaměstnanců) odběratelem je fyzická osoba, tzn. formálně nemáme daňový doklad a o nákladu tedy účtujeme nedaňově. Tato fakturace probíhá každý měsíc, úhrada se strhává z firemní karty. Je tu riziko, že by FÚ mohl vyhodnotit tento nedaňový náklad jako osobní prospěch zaměstnance, tzn. napadnout, že firma nezdanila jako nepeněžní příjem zaměstnance (benefit)? Popř. nějaké další riziko? I když faktura nesplňuje náležitosti daňového dokladu – přesto bychom zahrnuli do daňových nákladů, obstála by u FÚ argumentace, že služba je využívána výhradně pro účely náboru zaměstnanců a zajištění personálních potřeb firmy, tedy v přímé souvislosti s dosažením a udržením příjmů firmy? Žádnou podpůrnou dokumentaci ale v účetnictví nearchivujeme.

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?

Může podnikatel vystavit rovnou daňový doklad na účtovanou zálohu, aniž by musel vystavovat proformu a pak teprve daňový doklad k přijaté platbě?

Společnost má sídlo v Ostravě, zaměstnankyně bydlí v Olomouci. Společnost by jí chtěla platit cestu do práce a z práce (jízdenky). Bude to pro společnost daňový náklad, pokud tento benefit uvede do smlouvy? Bude mít zaměstnankyně osvobozeno? Protože zaměstnankyně částečně pracuje i z domu (v Olomouci), není možné stanovit pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce Olomouc i Ostravu, aby cesta mezi Ostravou a Olomoucí byla pracovní cestou?

Náš dodavatel v 6/2025 vyfakturoval materiál a protože materiál nebyl zcela v pořádku, tak po reklamaci vystavil v 7/2025 opravný daňový doklad na poměrnou část materiálu. Na opravném daňovém dokladu ovšem neuvedl datum jeho splatnosti. Podle jeho tvrzení není datum splatnosti povinnou náležitostí opravného dokladu. I po urgencích není možné z dodavatele dostat dlužnou částku z dobropisu k úhradě. Nyní nám tedy dodavatel od 23. 7. 2025 dluží 20 000 Kč. DPH z opravného daňového dokladu jsme si v 7/2025 uplatnili. Znamená to, že pokud nám dodavatel neuhradí dobropis do šesti měsíců, tak budeme muset DPH z neuhrazeného dobropisu po 6 měsících vracet? Ručíme nějak za dodavatele z jeho neuhrazeného opravného dokladu?

Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?

Společnost s r. o., neplátce DPH, vystavuje faktury za služby s přesahem do dalšího roku. Vstupuje do obratu pro DPH celá částka faktury, nebo jen její časové rozlišení? Např. faktura vystavená v roce 2025 na služby, které se uskuteční částečně v roce 2025 a částečně v roce 2026. Do obratu pro DPH za rok 2025 tedy vstupuje jen ta část služeb uskutečněná v roce 2025, nebo celková částka faktury?

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Firma, plátce DPH, si pronajímá kanceláře. Na faktuře je uvedeno nájemné spolu se zálohami na energie a vodu včetně DPH. Pronajímatel tvrdí, že je to tak daňově v pořádku, protože je to v rámci jednoho měsíce. Opravdu není nutné na zálohy na energie vystavovat splátkový kalendář, popř. zálohovou fakturu a následně vystavit daňový doklad s datem platby? Mohou být zálohy součástí faktury spolu s nájmem, která bude mít jiný datum vystavení, než je datum platby? 

Klient přijal doklad za pohonné hmoty nad 10.000 bez patřičných náležitostí (bez odběratele). Lze tento doklad zaúčtovat jako náklad firmy? (Je uhrazen z firemního účtu, firma vlastní firemní vozidla). 

Jsme s.r.o. český plátce DPH, vlastníme automobil, který jsme dali do komisního prodeje. Kupujícím našeho vozidla bude osoba registrovaná k dani ze Španělska. Vozidlo bude převezeno z ČR do Španělska kupujícím, který nám přes komisionáře poskytne jak čestné prohlášení k přepravě zboží do Španělska, tak registraci vozidla ve Španělsku. Není nám jasné, komu máme vystavit daňový doklad a zda s českou DPH či bez ní. Můžeme vystavit daňový doklad rovnou na španělského kupujícího bez české DPH? Nebo musíme vystavit daňový doklad na českého komisionáře a ten pak na španělského kupujícího? Pokud budeme muset vystavit daňový doklad na českého komisionáře, bude plnění osvobozené dle § 64 zákona o DPH nebo tam musíme uplatnit českou DPH a osvobození uplatní až komisionář, který vystaví daňový doklad španělskému kupujícímu?

Jsme plátci DPH, obdrželi jsme fakturu od firmy Google na nákup elektroniky. Na faktuře je dodavatel z Irska, s irským DIČ, uvedeno je naše české DIČ, cena je v CZK s vyčíslenou českou DPH 21 %. Jak, prosím, správně postupovat při zaúčtování a nárokování DPH, na jaké řádky patří v DPH přiznání? Zaplatili jsme plnou cenu včetně DPH. 

V roce 2023 a 2024 jsme vystavili faktury na zahraničního zákazníka, který se nyní ozval, že potřebuje, aby tyto doklady měli v položce faktury odběratele jiný název, než co byl na fakturách let 2023, 2024. Jak bychom nyní měli postupovat? Lze to změnit?

Firma A , s. r. o., plátce DPH nakoupila 100% obchodního podílu firmy B, s. r. o.. Při nákupu obchodního podílu vznikly firmě A výdaje spojené s pořízením / právní a účetní služby /. Jak zaúčtovat ve firmě A tyto služby a lze nárokovat DPH z těchto faktur?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně navýšení měsíčních plateb u operativního leasingu. Společnost ŠkoFIN nám od 1. 9. 2025 jednostranně zvýšila pravidelné měsíční splátky. Odůvodnila to novelou zákona účinnou od 1. 5. 2025, podle které došlo ke zvýšení rozhlasového poplatku z 45 Kč na 55 Kč měsíčně. Toto navýšení nám přenesla do splátek. Domníváme se však, že je to neoprávněné, protože podle novely se poplatek již neodvíjí od počtu přijímačů, ale od počtu zaměstnanců. V našem případě by tedy nemělo docházet k automatickému navýšení měsíční splátky za každý pronajatý automobil. Je takové navýšení ze strany leasingové společnosti oprávněné, zda by se skutečně mělo jednat o paušální zvýšení poplatku za každý automobil, nebo se poplatek počítá pouze podle počtu zaměstnanců? 

Naše firma je plátcem DPH. Odpovědný zaměstnanec objednal přes webový portál elektronickou licenci, kterou využíváme k ekonomické činnosti, od firmy se sídlem v USA za 481 USD. Bohužel zapomněl v objednávce uvést naše DIČ. Obdrželi jsme fakturu s vyčíslením DPH v 21%. Americká firma je registrována v EU Czech Republic Account Number EU372009658, zřejmě se jedná o OSS. Je možné někde ověřit platnost tohoto daňového čísla? Uvažuji správně, když není na přijaté faktuře uvedeno naše DIČ nemáme nárok na odpočet DPH, musím v této souvislosti někde uvádět v daňovém přiznání obdržení této faktury, když nebudeme nárok na odpočet uplatňovat?