Příjmy ze závislé činnosti

Společnost s r.o. vyplácí na základě smlouvy pravidelnou měsíční odměnu jednateli ve výši 2 950,- Kč hrubého. Z této částky odvádí zdravotní pojištění a srážkovou daň. Neplatí sociální pojištění. Prosím o informaci jakou maximální částku je možné v roce 2022 jednateli měsíčně vyplácet, aby tato odměna podléhala nadále jen zdravotnímu pojištění a srážkové dani.    Jiná s. r. o. má jednoho jednatele, který je zaměstnancem společnosti a dostává pravidelnou měsíční mzdu. Je možné, aby si jednatel uzavřel se společností smlouvu o výkonu funkce jednatele a dostával mimo mzdu odměnu jako jednatel, která by byla také do max. možné částky a platil by z ní jen zdravotní pojištění a srážkovou daň nebo to už není možné když pobírá mzdu jako zaměstnanec? 
Vydáno: 17. 06. 2022
Nejvyšší soud sjednotil výklad pojmu „nezabavitelná částka“: Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona). Výše uvedený odstavec jsem opsala ze stránek Nejvyššího soudu. Při srážkách ze mzdy v rámci insolvenčního řízení tedy budeme uplatňovat nezabavitelnou částku na osobu povinného 9138,75 Kč? Ve vyjádření Nejvyššího soudu jsem nenašla zmínku o běžných exekucích – jaká u nich bude platit výše nezabavitelné částky?
Vydáno: 17. 06. 2022
Je možné ze s. r. o. poskytnout zaměstnanci jako benefit úhradu školného na základní/střední/vysoké škole pro jeho děti? Pro firmu nedaňový náklad ]podle § 25 odst. 1 písm. h) 2], a pro zaměstnance nezdanitelný příjem [podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1] bez limitu? Samozřejmě s tím, že by školné posílala s. r. o. rovnou na účet dané školy.
Vydáno: 19. 05. 2022
Naše zaměstnankyně pojede na týden na letní (sportovní) soustředění s gymnastkami jako trenérka. Všechny podmínky dle § 203a ZP jsou splněny. Zaměstnankyně již několik let soustavně s mládeží pracuje. Přeme se ale o to, zda se z její strany jedná o bezplatnou práci s dětmi či práci placenou. Celý rok pracuje bezplatně, ale na konci roku dostane symbolickou odměnu, (dle toho, jaké jsou peníze v tělovýchovné jednotě) vyplacenu na základě dohody o provedení práce. Ona tvrdí, že se jedná o práci bezplatnou, a odvolává se na sdělení čssz : Podmínka bezplatnosti práce s dětmi a mládeží nejméně po dobu 1 roku před uvolněním neznamená, že uvolněný zaměstnanec musí činnost, pro kterou byl uvolněn, vykonávat bezplatně. Pořadatel tábora nebo sportovního soustředění může sjednat s uvolněným zaměstnancem např. základní pracovněprávní vztah (nejčastěji pravděpodobně dohodu o provedení práce) a poskytovat za vykonanou práci mzdu či odměnu. Já si ale myslím, že i když dostane zaplaceno jen 1× za rok, nejedná se práci bezplatnou. A sdělení čssz jsem pochopila tak, že práce na onom soustředění může být placená (ne ta soustavná práce s dětmi 1 rok před uvolněním). 
Vydáno: 05. 05. 2022
Společníci s. r. o. jsou právnická osoba (a. s.) a fyzická osoba (nepodnikatel). Na základě sepsané dohody společníků, s definicí odměny pro společníka FO nepodnikatele, který je současně i jednatelem této společnosti, mu ukládá zajištění stanovených projektů s dopadem na výsledky společnosti a na základě toho stanovené odměny, které mají být vyplaceny ze zisku společnosti, ale jinak stanoveným podílem jako jsou podíly jednotlivých společníků ( FO a a. s. v s. r. o.) Je možné pohlížet na tuto odměnu jako odměnu jednatele společnosti? Zda na finanční částky definované touto dohodou a na způsob jakým mají být společníkovi společnosti s. r. o. vyplaceny je možné pohlížet jako na výplatu společníkovi společnosti, kterou společník a. s. ( v jinak stanoveném poměru ) postupuje ve prospěch společníka FO a toho tak odměňuje?
Vydáno: 04. 05. 2022
Poplatník má několik příjmů ze závislé činnosti. Jde o hlavní příjem ze zaměstnání a odměny člena statutárního orgánu od více firem, ze kterých je vždy sražena srážková daň. Dále má přijem - odměnu člena statutárního orgánu ze Slovenska, ze kterého byla zaplacena zálohová dan. Myslím si dobře, že poplatník má povinnost podat daňové přiznání k DPFO a musí tam zahrnout příjem ze zaměstnání, ze kterého byla placena zálohová daň, a příjem ze Slovenska? A odměny člena statutárního orgánu z ČR, ze kterých byla sražena srážková daň, se do daňového přiznání k dani z příjmů FO uvádět nemusí?
Vydáno: 28. 04. 2022
Zaměstnanec nastoupil 18. 9. 2021 do zaměstnání, podepsal prohlášení od 18. 9., ale za měsíc září neuplatňoval slevy, protože do 17. 9. uplatňoval u bývalého zaměstnavatele (měl tam podepsané prohlášení a dle potvrzení uváděna i sleva na dítě). Přinesl Potvrzení o zdan.příjmech a protože mu pracovní poměr navazoval, zažádal o roční zúčtování. V potvrzení má uvedeno, že učinil prohlášení 1–9/2021 a slevu na dítě 1–9/2021 také uplatnil. Dle výpočtu však mu předcházející zaměstnavatel tu slevu již za záři asi neuplatnil a mně teď jde o to, zda může být provedeno u nás roční zúčtování, kde mu vzniknul tím pádem přeplatek na dani? Tím, že vznikl přeplatek (zaměstnanec měl celý rok měsíčně stejné příjmy, nebyl nemocný), tak jsem přepočítala čísla z potvrzení, ptám se tedy prosím rovnou i na toto - musím takto ještě kontrolovat přijaté potvrzení o zdan. příjmech?
Vydáno: 21. 04. 2022
Zaměstnankyně (důležitá) odchází na mateřskou dovolenou. Dalších šest měsíců bude pobírat peněžitou pomoc v mateřství a následně po dobu pobírání rodičovské chce se svým zaměstnavatelem dále spolupracovat. V současné době má k dispozici osobní automobil pro služební i osobní účely. Ten by jí chtěl zaměstnavatel ponechat i v době pobírání peněžité pomoci v mateřství a rodičovské. 1. Dle mého nelze současný stav dále udržet, protože 1% přidanění osobního automobilu je možné pouze v případech, kdy je auto použito i k služebním účelům, a to nebude. 2. Pokud zaměstnanec nebude zaměstnavateli nic hradit (v průběhu čerpání peněžité pomoci v mateřství a rodičovské), uplatní se § 6 odst. 3 ZDP a zaměstnanci se přidaní jako benefit např. splátka vozu na operativní leasing, nebo je možné přidanit pouze ujeté km, nebo zvolit jiný postup? Je možné zdanit tento příjem v době čerpání peněžité pomoci v mateřství, když zaměstnankyně žádnou práci pro zaměstnavatele nevykonává? Je to možné z hlediska zákoníku práce, popř. jiných předpisů? 3. Z hlediska daní z příjmů právnických osob bude takový benefit a související odvody v průběhu trvání pobírání peněžité pomoci v mateřství daňově uznatelný – např. s poukazem na důležitost udržení zaměstnance? 4. Z hlediska DPH budou všechna přijatá plnění s DUZP v průběhu trvání čerpání peněžité pomoci v mateřství bez nároku na odpočet – neslouží pro ekonomickou činnost? 5. Není možný nějaký jiný postup, který by danou situaci efektivně řešil? 6. V případě, že v průběhu rodičovské bude pracovat u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, přidaní se automobil tak, že se připočte k základu daně u předmětné dohody?
Vydáno: 13. 04. 2022
Jednatel a jediný společník s. r. o. má s touto s. r. o. uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s fixní odměnou 10 000 Kč měsíčně a současně s touto s. r. o. má uzavřenu dohodu o provedení práce (na jiný druh práce než má ve smlouvě o výkonu funkce) také s měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani u smlouvy o výkonu funkce jednatele a ani u sohody o provedení práce nepodepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů“. Jak se bude danit daný příjem jednatele ze smlouvy o výkonu funkce a dohody o provedení práce - zálohovou nebo srážkovou daní?
Vydáno: 12. 04. 2022
Zaměstnanec v roce 2011 čerpal úvěr na opravu rodinného domu, který slouží k bytovým potřebám rodičů. V době, kdy úvěr čerpal, nemovitost nevlastnil. V říjnu 2021 převedl rodič darovací smlouvou nemovitost na zaměstnance. Je možné v takovémto případě uplatnit slevu na dani za úroky uhrazené v průběhu roku 2021 a v letech následujících?
Vydáno: 05. 04. 2022
Zaměstnankyně s.r.o. mající italskou národnost je zaměstnána na plný úvazek v ČR. Rezidenství připadá na Českou republiku, zde bydlí společně s dětmi. V Itálii koupila byt, který pronajímá a podává tam daňové přiznání pouze za pronájem. Můžeme zaměstnankyni udělat roční zúčtování daně? Případně je potřeba podávat daňové přiznání?
Vydáno: 25. 03. 2022
Zaměstnankyně má hlavní pracovní poměr jako účetní, od 1/2022 má další pracovní poměr DPČ-úklid. DPČ je ve výši 2 500 Kč měsíčně, je to zaměstnání MR a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Odvádělo by se, pokud by částka byla 3 500 Kč, má podepsané prohlášení, takže zdaním oba příjmy společně zálohovou daní. Bude se DPČ započítávat do příjmů k starobnímu důchodu? A bude se jí na DPČ vystavovat ELDP? Paní je v předdůchodovém věku a chce si navýšit příjmy, je to tak, že pokud nedosáhne v DPČ příjmu 3 500 Kč a více, tak není přihlášená na OSSZ a nezapočítává se do důchodu?
Vydáno: 16. 03. 2022
Zaměstnankyni končí RD dne 12.2.2022 s druhým dítětem, které měla během RD s prvním dítětem. Domluveno se zaměstnavatelem, který souhlasí, že bude mít neplacené volno, takže si napíše žádost o neplacené volno z důvodů péče o dítě do 4 let věku a k tomu bude mít souhlas zaměstnavatele. Zdravotní pojištění a sociální pojištění se v tomto případě neodvádí? A ve mzdách bude dále s neplaceným volnem, mám hlásit nějakou změnu na VZP a OSSZ, že má nyní zaměstnankyně neplacené volno? Má zůstatek 15 dní dovolené z předchozích let, kterou nevybrala, můžu ji tuto dovolenou dále převádět do dalších let? Nebo po skončení RD musí vyčerpat všechnu dovolenou a pak teprve nastoupit na neplacené volno? Nebude to mít vliv na ZP a SP, když nemůže nastoupit do práce a nenaváže jí časově na RD neplacené volno? Bohužel, druhé dítě je postižené, takže se do práce pravděpodobně již nevrátí, jak se toto potom řeší, pokud bude stále dál zaměstnankyní firmy?
Vydáno: 15. 03. 2022
Česká společnost zaměstnává slovenského občana. V ČR pracoval celý rok 2021 a chtěl by provést roční zúčtování. Má ale trvalé bydliště na Slovensku. Na Slovensku též žije manželka s dětmi. Myslím si, že zaměstnavatel tomuto zaměstnanci nemůže udělat roční zúčtování, protože má středisko zájmů (rodinu) na Slovensku, tudíž je nerezidentem, a musí sám na FÚ v ČR podat DPFO za rok 2021. A dále, pokud si chce uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti, musí doložit potvrzení od slovenského správce daně o výši příjmů. Dále musí doložit kopie rodných listů dětí, a prohlášení zaměstnavatele manželky, že neuplatňuje děti ze svého příjmu. Je to tak?
Vydáno: 07. 03. 2022
Mohu v ročním zúčtování zaměstnanci uplatnit úroky od České spořitelny (úvěr je poskytnut na bytové potřeby)? V katastru nemovitostí je tato stavba (pro bytovou potřebu) zapsána pod číslem evidenčním, a je tam napsáno jiná stavba. 
Vydáno: 02. 03. 2022
Mám u 1 zaměstnavatele 2 pracovní smlouvy jednu na HPP a druhou na DPP. Odmítá mi vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech na srážkovou daň (pro DPP). A potvrzení o zdanitelných o příjmech (pro HPP) mi odmítá potvrdit razítkem a podpisem. Několikrát jsem již zaměstnavateli psala a snažila jsem se s ním dohodnout, ale bez úspěchu. Prosím, jak dále postupovat? Musím přiložit potvrzení s podpisem a razítkem?
Vydáno: 01. 03. 2022
Zaměstnanec vyživuje zletilého syna, kterému byl přiznán důchod pro invaliditu III. stupně. Syn nabyl zletilosti v lednu 2020. Důchod III. stupně mu byl přiznán zpětně od června 2020 a výplata první výplata přišla složenkou v září 2020. Zaměstnanec v průběhu celého roku 2020 a 2021 uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě. Jakým způsobem tuto situaci napravit. Zaměstnanec má prostřednictvím zaměstnavatele vrátit neoprávněné daňové zvýhodnění a zaměstnavatel má podat opravné vyúčtování daně z příjmů za roky 2020 a 2021 nebo si má zaměstnanec podat opravné daňové příznání?
Vydáno: 28. 02. 2022
Zaměstnankyně má úvěr ze stavebního spoření na rekonstrukci bytu, kde má trvalý pobyt. Je jediným účastníkem smlouvy o úvěru. Byt mají ve vlastnictví její rodiče, kteří tam také bydlí. Může si zaměstnankyně v takovém případě odečíst od základu daně zaplacené úroky z úvěru na financování bytových potřeb?
Vydáno: 25. 02. 2022
Mám za rok 2021 příjem z HPP a současně z dohody o provedení práce. Pokud budu chtít uvést do daňového přiznání za rok 2021 i příjem a sraženou daň z dohody o provedení práce, tak tento příjem uvedu v daňovém přiznání pro rok 2021 na řádku 31 a srážkovou daň, co byla stržena a je na potvrzení o příjmu uvedena, napíši do řádku 87a? Když jsem vyplňovala na Moje daně potřebné údaje, po kontrole stránky mi vyskočila hláška, že řádek 87a může být vyplněn, jen pokud je poplatník daňový rezident EU. Kam tedy uvedu tuto daň, aby to bylo správně?
Vydáno: 25. 02. 2022
Zaměstnanec, občan Ukrajiny. V ČR udělen dlouhodobý pobyt podle § 98l zákona o zaměstnanosti od čevna 2021. Je možné u zaměstnance měsíčně uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, nebo až při ročním zúčtování daně po předložení potvrzení o daňovém domicilu?
Vydáno: 22. 02. 2022
+ Zobrazit dalších 20