Příjmy ze závislé činnosti

Platné Sazba v Kč Nařízení vlády od do za hod za měsíc 1. 1. 2025 31. 12. 2025 124,40 20.800 č. 286/2024 Sb. 1. 1. 2024 31. 12. 2024 112,50...

Jedná se o otázku stravenkového paušálu a mimořádně naplánované směny a dále při nerovnoměrném rozložení. 1. V plánu směn pro zaměstnance, se kterým je seznámen 14 dní předem dle ZP a který běžně chodí do práce od pondělí do pátku, je zapsána mimořádná směna i na sobotu. Ve smlouvě je stanoveno, že zaměstnavatel je oprávněn měnit rozvržení pracovní doby, a to jak rovnoměrně tak i nerovnoměrně. Za těchto podmínek, můžeme mu vyplatit stravenkový paušál, který je osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti? 2. Dále máme zaměstnance, kteří mají nerovnoměrně rozloženou pracovní dobu. A odpracovanými hodinami překročí měsíční fond pracovní doby - lze jim poskytnout stravenkový paušál pro každou směnu?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou už poměrně dlouhou dobu v hledáčku téměř všech zaměstnavatelů, kteří bedlivě sledují jejich legislativní vývoj. Protože toto téma prošlo opět dalšími změnami, přinášíme vám přehled toho nejdůležitějšího.

Zaměstnavatel uzavřel smlouvu s fyzickou osobou (neregistrovanou jako poskytovatel zdravotnických služeb) na poskytování masérských služeb pro své zaměstnance. Ten dvakrát do měsíce dochází do této společnosti a zaměstnanci mají možnost využít jeho služeb na pracovišti. Dá se tedy na toto nepeněžní plnění pohlížet jako poskytnutí rekreace a z tohoto důvodu lze aplikovat znění dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP? Pokud ano, má na aplikaci tohoto znění vliv zda zaměstnanci navštíví maséra ve své pracovní době nebo po pracovní době? Rekreace není nikde specifikována a obecná definice hovoří o rekreaci jako o času nebo aktivitě, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku při němž regenerují svoje tělo nebo mysl. Jsme toho názoru, že masáž tuto definici naplňuje.

U zaměstnavatele (Z1) dochází k odštěpení (Z1 je v pozici rozdělované společnosti) se vznikem nové nástupnické společnosti (zaměstnavatel Z2). Právní účinky přeměny nastanou k 1.12.2024. V souvislosti s přeměnou přechází konkrétní zaměstnanci k novému zaměstnavateli (Z2). Jakmile nová společnost (Z2) vznikne, registruje je mj. jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti na FÚ, zaregistruje se jako zaměstnavatel na OSSZ a ZP. Všechna práva a povinnosti z pracovně právních vztahů u konkrétních zaměstnanců přechází k 1.12.2024 ze zaměstnavatele Z1 na zaměstnavatele Z2. Z hlediska daně z příjmů ze závislé činnosti prosím o následující: 1) Potvrzení o zdanitelných příjmech. Z2 bude vydávat zaměstnanci potvrzení o zdanitelných příjmech za celý rok 2024? Nebo vydá potvrzení zaměstnavatel Z1 za 1-11/2024 a Z2 za 12/2024? 2) Vyúčtování daně za 2024. Do vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnost za 2024 zahrne Z1 přecházející zaměstnance za období 1-11/2024 a zaměstnavatel Z2 za 12/2024?

Občan SR - daňový rezident ČR, pobírá kromě příjmů z Česka také příjem ze Slovenska - plnění z povinného ručení vozidla. V Česku tento příjem zahrnul do svého daňového přiznání § 10 ZDP. Má povinnost podat daňové přiznání na Slovensku, případně postupovat tak, aby nedošlo k dvojímu zdanění? Příjemce pojistného plnění je v současnosti podnikatelem. Jedná se o pojistné plnění z cizího slovenského vozidla, náhrada výdělku za škodu na zdraví. Příjemce v době nehody nebyl podnikatelem, jedná se o ztrátu výdělku ze závislé činnosti.

Účtujeme s. r. o., které provozuje divadlo. Jednatelka společnosti je herečka a hrává v některých představeních, které toto s. r. o. pořádá. Může fakturovat svůj umělecký výkon svojí společnosti a danit dle § 7 a ne dle § 6 ZDP? 

Konsolidační balíček se dotkl i změn zaměstnaneckého benefitu v podobě zajištění stravování zaměstnanců, a to jak z hlediska osvobození příjmů zaměstnanců, tak z hlediska výdajů zaměstnavatele. Proto jsem se rozhodla se této problematice podrobně věnovat. Pro srovnání uvádím úpravu v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) do konce roku 2023 a úpravu od 1. 1. 2024 i některé praktické problémy, které novela ZDP v této oblasti přinesla. Dotknu se i některých případů, které se neposuzují jako stravování zaměstnanců ani zaměstnanecký benefit.

Výkon práv a povinností vyplývajících společníkovi z jeho účasti, tj. podílu ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“ nebo „společnost“), není sám o sobě výdělečnou činností. To ale neznamená, že společník, který je fyzickou osobou, nemůže ve společnosti výdělečnou činnost vykonávat a pobírat za ni příjmy, případně pobírat i jiné příjmy.

Od 1. 7. 2024 měla na základě tzv. konsolidačního balíčku č. 349/2023 Sb. začít platit nová a hodně nepovedená pravidla pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce. Protože byla politická shoda tato pravidla zrušit a nahradit je pravidly jinými, tak se hledala legislativní cesta, jak toho dosáhnout. Zákonodárci využili novelu zákona o investičních společnostech, která byla zrovna projednávána s navrhovanou účinností od 1. 7. 2024. Touto novelou č. 163/2024 Sb. (dále jen „novela“) měl být původně novelizován vedle zákona o investičních společnostech také zákon o daních z příjmů ve věcech týkajících se investičních společností a investičních fondů, ale nakonec je jejím hlavním přínosem zrušení pravidel pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce, která se měla na základě konsolidačního balíčku uplatňovat od 1. 7. 2024. Novely bylo dále využito k tomu, aby pozměnila některá pravidla pro zdanění zaměstnaneckých benefitů zavedená do zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 tzv. konsolidačním balíčkem, čemuž je především věnován tento článek. Novela přinesla také poměrně významnou změnu, která se může týkat fyzické osoby uplatňující osvobození od daně z příjmů fyzických osob z důvodu, že příjem použije na obstarání vlastní bytové potřeby. A poslední zásadnější oblastí, které je v tomto článku v rámci změn ve zdanění zaměstnaneckých benefitů věnována pozornost, je doplnění pravidel pro zdanění zaměstnaneckých opcí zavedených od 1. 1. 2024 zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, pravidly pro odvod pojistného.

Od 1. července 2024 čekají zaměstnavatele změny v oblasti zpracování dohod o provedení práce (DPP). Cílem těchto změn je podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zajistit, aby dohody nebyly jediným a hlavním příjmem zaměstnance a zároveň zajistit zaměstnanci dávky nemocenského a důchodového pojištění v případě ztráty příjmu, pokud již na základě více dohod práci uskutečňuje.

Odměny členů okrskové volební komise (dále jen „OVK“) za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce jsou v § 6 odst. 10 písm. b) zákona o daních z příjmů, prohlášeny za funkční požitky a plnění v podobě funkčního požitku jsou prohlášeny v § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů za příjmy ze závislé činnosti.

Ve středu dne 29. 5. 2024 Senát schválil Sněmovní tisk 570, jehož součástí je i úprava v oblasti odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění u dohod o provedení práce. Na přípravě této novely se aktivně podílela Komora daňových poradců ČR ve spolupráci s ostatními zástupci podnikatelů, tj. především Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářskou komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Zaměstnanec z důvodu těžké životní situace rozhodl založit sbírku (darujeme.cz). Může společnost na tuto sbírku přispět a odečíst takový dar od DPPO? Společnost dostane potvrzení od české charity. Bude se jednat o příjem podle § 6 ZDP u zaměstnance?

Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 

Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).

Jak postupovat v případě, že zaměstnanec neoprávněně požádal o roční zúčtovaní daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? Mzdové účetní nesdělil, že má příjmy z pronájmu. Uvedený zaměstnanec je tak povinen podat řádné daňové přiznání, které ale již bude podáváno po provedeném ročním zúčtování - takto bude uvedeno i v Potvrzení o zdanitelných příjmech, část 14. Dotaz směřuje na to, zda je nutné provést opravu ročního zúčtování dle postupu uvedeném v § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů (jedná se o daň vybíranou plátcem daně pod jeho majetkovou odpovědnosti) nebo je možné uvedené zohlednit až v rámci podaného řádného daňového přiznání korekcí na ř. 84 daňového přiznání k dani příjmů fyzických osob, kde jsou uváděny zálohy k dani z příjmů ze závislé činnosti (tj. zde by byla uvedena částka sražené zálohy snížená o vzniklý a vyplacený přeplatek z ročního zúčtování, resp. zde by mohla být uvedena i záporná částka, pokud byl zaměstnanci vyplacen přeplatek z ročního zúčtování, který byl vyšší než suma záloh na daň za rok 2023).

Změny v oblasti dohod o provedení práce, které byly schváleny v rámci konsolidačního balíčku a které měly nabýt účinnosti od 1. 7. 2024, by v praxi výrazně zkomplikovaly mzdovou evidenci a v některých ohledech by byly v podstatě neproveditelné. Toto Komora daňových poradců ČR vytrvale opakuje od prvních okamžiků přípravy daňového úsporného balíčku a upozorňujeme na to i poté, co balíček nabyl účinnosti.

Zaměstnankyně požádála o roční zúčtování daně, ve kterém obdržela čásku 2 000 Kč, z toho 300 Kč přeplatek na dani po slevě a 1 700 Kč doplatek na daňovém bonusu. Nyní požádala o vydání Potvrzení o zdanitelných příjmech. Nejsme si jisti, jak uvedené částky vyplnit v oddíle 14 PoZP.