Příjmy ze závislé činnosti

Manželé (v roce 2022 oba zaměstnaní) žijící ve společné domácnosti vychovávají 4 děti (3, 7, 10 a 13 let). Manželka nyní po mateřské dovolené nastoupila do práce. Dosud uplatňoval slevu na všechny děti pouze manžel. Nyní by si chtěli uplatňovat každý slevu na 2 děti, tak aby jeden neplatil daň a druhý čerpal daňový bonus. Nebude mít toto řešení nějaký negativní dopad na jejich daně a čerpání slevy/daňového bonusu?
Vydáno: 18. 01. 2022
Zaměstnavatel chce na požádání zaměstnance půjčit zaměstnanc částku 380 000 Kč. Mohla by být celá tato půjčka bezúročná, nebo lze bezúročně půjčit jen 300 000 Kč? 
Vydáno: 07. 01. 2022
Podnikatel zaměstnanců proplácí stravenkový paušál a současně zajišťuje zaměstnancům dovoz obědů. Jak tuto situaci správně daňově řešit?
Vydáno: 05. 01. 2022
Zaměstnanec v červenci 2018 od zaměstnavatele dostal příslib na cca 200 ks restricted stock units, příslib byl podmíněný setrváním ve firmě na 3 roky. Zaměstnanec ve firmě zůstal a k vesting date v červenci 2021 obdržel akcie. Akcie se rozhodl zatím neprodávat. Jakým způsobem se příjem z akcií má v roce 2021 zdanit?
Vydáno: 27. 12. 2021
Firma s. r . o. je plátcem DPH, chce od 1. 1. 2022 poskytnout zaměstnancům Flexi Pas, nevím jak budu o tomto benefitu účtovat v účetnictví. Na jaké účty MD a DAL zanést a bude tento Flexi Pas daňově uznatelný? Jaké ustanovení zákona o dani z příjmů bych mohla použít. Firma prý může poskytnout benefit zaměstnanci až do částky 20 000,- Kč za rok. Zaměstnanec by z tohoto benefitu neplatil ani zálohu na daň ze závislé činnost, neplatil by ani sociální a zdravotní pojištění.
Vydáno: 23. 12. 2021
Našemu zaměstnanci byl v roce 2021 poskytnutý příspěvek na letní rekreaci z FKSP v částce 20.000,--Kč. Nyní zaměstnanec donesl žádost o příspěvek na lázeňský pobyt v hodnotě 10.000,-- Kč s dovětkem, že se jedná o lázeňský pobyt pro válečné veterány. Ve fondu FKSP měl našetřený budget z roku 2020 a z roku 2021, celkem 35.000,-- Kč. Je možné i tento lázeňský pobyt zaměstnanci uhradit (lázním uhradit) aniž by mu byla částka 10.000,-- dodaněna na DP, SP a ZP? Pohlíží se na lázeňský pobyt jako na rekreaci?
Vydáno: 20. 12. 2021
Zaměstnanec má zletilé 19leté dítě, kterému není přiznán inv. důchod pro invaliditu 3. stupně. Toto dítě má přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Můžeme uplatnit daňové zvýhodnění na toto dítě, které nepracuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdrav. stavu [§ 35c odst. 6 písm. b) bod 3 ZDP]? Musíme mít ve mzdové účtárně toto potvrzeno od FÚ - viz formulář 25 5458 vzor č. 10? Jestliže ano, vydává se toto potvrzení dopředu nebo lze potvrdit i dozadu (např. nyní na celý rok 2021)? Nebo může mzdová účetní sama rozhodnout na základě např. lékařské zprávy a daňového zvýhodnění uplatnit bez potvrzení FÚ?
Vydáno: 09. 12. 2021
  • Článek
Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů.
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
Firma s. r. o. má brigádníky na dohodu o provedení práce (DPP), měsíčně vypláceno 10 000 Kč, podepsaná prohlášení. Lze u DPP účtovat měsíční pronájem místnosti v bytě brigádníka za práci vykonávanou pro s. r. o.? Popřípadě je průkaznější stanovit výši kompenzovaných nákladů (PC, internet, tiskárna, místo)? Byly by oba případy u DPP osvobozeny dle § 6 odst. 7 písm. b), d) a pro s. r. o. daňovým výdajem?
Vydáno: 22. 09. 2021
  • Článek
Český občan, rezident ČR, je zaměstnán v Německu u tamní firmy, rezidenta Německa. Německý zaměstnavatel nemá pobočky nebo stálé provozovny v ČR, ani v jiných státech. V průběhu roku je tento náš občan vyslán na krátké (cca 3–7denní) pracovní cesty například do Polska, na Ukrajinu, do Ruska nebo Japonska. Celková doba pracovních cest v součtu nepřekročí 3 měsíce v roce. Německý zaměstnavatel na konci roku vystavil potvrzení, kde je uvedena celková hrubá mzda, celková sražená daň atd. V potvrzení není nikde uvedeno, zda měl zaměstnanec příjmy ze zdrojů na území jiných států, popř. příjmy nezdaněné, osvobozené apod. Částka sražené daně odpovídá celkové výši vykázaných hrubých příjmů. Náš správce daně je toho názoru, že německý zaměstnavatel neměl nárok zdanit v Německu mzdu za dny, které zaměstnanec strávil na pracovních cestách v různých státech a tuto poměrnou část mzdy náš správce daně dodaňuje v ČR. Je postup našeho správce daně správný a jediný možný?
Vydáno: 22. 09. 2021
  • Článek
Zákon č. 609/2020 Sb. zavedl s účinností od 1. 1. 2021 do zákona o daních z příjmů další možnost příspěvku zaměstnavatele poskytovaného na stravování zaměstnanců. K dosud nejčastějšímu způsobu podpory stravování formou poskytování stravenky jako nepeněžního příspěvku zaměstnavatele přistupuje nově i varianta peněžitého příspěvku zaměstnavatele – tzv. stravenkového paušálu. Oba způsoby podpory stravování mají zcela odlišné daňové řešení jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele. V článku si ukážeme tyto daňové rozdíly a na příkladech si uvedeme daňové řešení v konkrétních situacích.
Vydáno: 22. 09. 2021
  • Článek
Změny v daních z příjmů daňovým balíčkem 2021 Ing. Pavel Běhounek Zákon č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění...
Vydáno: 10. 03. 2021
  • Článek
Vláda České republiky svým nařízením č. 487/2020 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 14 600 Kč na 15 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2021.
Vydáno: 08. 03. 2021
  • Článek
Dne 31. 12. 2020 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony – tzv. daňový balíček 2021 (dále jen „daňový balíček“ nebo „zákon č. 609/2020 Sb. “), který obsahuje i rozsáhlou novelu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon č. 586/1992 Sb. “). Účinnost změn je od 1. 1. 2021. V článku si uvedeme hlavní změny týkající se zdanění fyzických osob. Daňový balíček provázel neobvyklý proces jeho schvalování, kdy v Poslanecké sněmovně kromě schválení zrušení superhrubé mzdy došlo současně k odsouhlasení i poslaneckého variantního návrhu s podstatným zvýšením slevy na dani na poplatníka. Při projednávání v Senátu bylo předloženo několik návrhů korigujících enormní zatížení státního rozpočtu. Senátní verze daňového balíčku byla poté (po jeho vrácení Poslanecké sněmovně) sněmovnou odsouhlasena. Následovalo rozhodnutí prezidenta a vrácení nepodepsaného zákona Poslanecké sněmovně. Následně zákon vyšel ve Sbírce zákonů.
Vydáno: 16. 02. 2021
Připravili jsme pro vás přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí.
Vydáno: 02. 02. 2021
Rozhodnutím ministryně financí „O prominutí daně z příjmů z důvodu mimořádné události“ uveřejněném ve FZ č. 5/2021 dne 12. 1. 2021 byla prominuta daň z příjmů u peněžních náhrad vyplácených dle § 35 krizového zákona. Toto sdělení upřesňuje postup pro plátce daně.
Vydáno: 28. 01. 2021
  • Článek
Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle SZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že: – se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; – zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; – zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.
Vydáno: 26. 01. 2021
  • Článek
Pokud bude zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytovat vyšší stravenkový paušál, a tento nadlimitní příspěvek na stravování by hradil ze zisku, podléhá i tak odvodům na pojistné a zdanění u zaměstnanců?
Vydáno: 26. 01. 2021
  • Článek
Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2021 oproti roku 2020 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohli z nějakého důvodu zajímat.
Vydáno: 19. 01. 2021
Generální finanční ředitelství zaznamenalo zvýšenou frekvenci dotazů od plátců daně ze závislé činnosti na možnosti jakou formou předložit zaměstnancem Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro zdaňovací období 2021 (dále jen Prohlášení) ...
Vydáno: 14. 01. 2021
+ Zobrazit dalších 20