Příjmy ze závislé činnosti

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) patří k největším změnám v oblasti mzdové a personální agendy za poslední roky. Základní principy nové úpravy jsou již odborné veřejnosti známé – praxe však přináší řadu dalších otázek, nejasností a konkrétních situací, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají při přípravě na ostrý provoz.

Jsme s. r. o., dva zaměstnanci ve starobním důchodu se sjednanou mzdou 4 490 Kč, z nichž jeden je jediný společník a jednatel. Máme podepsané prohlášení a uplatňujeme základní slevu na poplatníka. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádíme, na finančním úřadu má firma zrušenou registraci jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, na OSSZ jsme odhlášeni z registru zaměstnavatelů. Jednatel si vyplácí podíl na zisku, který je daněn srážkovou daní. Musíme se tedy znovu zaregistrovávat v souvislosti s Jednotným měsíčním hlášením, nebo se nás to netýká? 

Jsem mzdová účetní v jedné firmě. Na základě rozhodnutí firmy byla zaměstnancům přiznána prémie za výsledky roku 2025. Do mezd musím ale dát prémie snížené o sociální a zdravotní placené zaměstnavatelem (příkaz vedoucí). Může tohle vůbec firma zaměstnanci udělat a za jakých podmínek? 

Příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně jsou v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, standardně evidovány na mzdových listech zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele vychází z údajů vedených na mzdových listech jednotlivých zaměstnanců, jsou jeho součástí rovněž údaje o příjmech ze závislé činnosti, které jsou od daně osvobozeny.

Standardní součástí dat předávaných v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) budou rovněž údaje o výsledcích ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění podle zákona o daních z příjmů.

Starobní důchodce pobírající důchod v roce 2025 měl ještě v roce 2025 následující příjmy, které byly vyšší než 50 000 Kč za rok. Jak vykázat v DPFO: 1) Dohoda o provedení práce - podepsané prohlášení poplatníka, 5× za rok vždy do 11 000 Kč měsíčně, bez odvodu zálohové daně, bude v uvedeno v § 6 ZDP? 2) Příkazní smlouva za výpomoc s organizací akce ve výši 48 000 Kč v § 10 ZDP? 3) Smlouva o dílo za výpomoc při výzdobě ve výši 5 800 Kč v § 10 ZDP? 4) Smlouva o účasti na výzkumném šetření ve výši 3 450 Kč v § 10 ZDP? 5) Příkazní smlouva pro výkon funkce předsedy výboru společenství vlastníků ve výši 15 500 Kč za rok bude uvedeno § 10 ZDP?

Zaměstnankyně má 4 děti, 2 děti z předešlého vztahu, na ty uplatňulje slevu na dani. Se současným přítelem má další 2 děti, kde uplatnuje slevu na děti on. Celkem má tedy 4 děti ve své péči, jaké pořadí těch dětí mám uplatnit. Nynější přítel uplatňuje ty své dvě děti v pořadí 1. a 2., jí tedy zbývá pokračovat, nebo když je to z přecházejícího vztahu, bude mít slevu také v pořadí 1. a 2.?

V 1/2025 jsem měli zaměstnankyni z Polska – bydliště od roku 2021 v ČR, taktéž i zaměstnání, od 2/2025 už u nás nepracovala, nyní nevíme, kde se zdržuje. Jak správně vyplnit přílohu č. 2 ve Vyúčtování daně z příjmů? Rozumím tomu správně, že v příloze č. 2 vyplním sl. 1 - PL (čili stát, kde má trvalý pobyt), sl. 9 - její rodné číslo dle pasu (stát vydání PL), sl. 10 - R (jako rodné číslo)?

Fyzická osoba, občan ČR, do 06/2025 student, od 9/2025 pracující na HPP v ČR, si jednorázově (v období 7–8/2025) vydělal na Slovensku v přepočtu 58 600 Kč v režimu smlouvy o dílo. Slovenský zaměstnavatel potvrdil vyplacení odměny, daň na Slovensku odvedena nebyla. Kde má být odměna ze Slovenska uvedena v daňovém přiznání? Vpřípadě, že by odměna byla méně než 50 000 Kč, dalo by se to považovat za příležitostný příjem, který je od daně z příjmu FO osvobozen?

Zaměstnanec české společnosti nakoupil akcie od zahraniční matky v letech 2024 a 2025 se slevou. Sleva nebyla ve mzdě zdaněna jako nepeněžní příjem. Příjem byl poskytnutý přímo zahraniční matkou, která není v ČR plátcem daně, a nepodala ve stanovených lhůtách v ČR finančnímu úřadu oznámení o odložení zdanění. Zdanitelný příjem bude rozdíl mezi tržní cenou a cenou za kterou zaměstnanec akcie nakoupil k datu získání akcií. Zaměstnanec uvede příjem ve svém daňovém přiznání za rok 2025. Příjem zaměstnance se považuje za zdanitelný v druhém kalendářním měsíci ode dne nabytí účinnosti článku VIII bodů 1 a 2 zákona č. 84/2025 Sb. (tj. v květnu 2025) nebo za příjem ve zdaňovacím období roku 2025. Akcie jsou od zahraniční matky a jejich cena je v USD. Zaměstnanec chce použít jednotný kurz stanovený GFŘ. Jakým kurzem bude zaměstnanec přepočítávat příjem z USD na Kč u akcií, které získal v roce 2024? Použije pro všechny transakce jednotný kurz roku 2025?

Zaměstnavatel uvažuje o poskytnutí benefitu zaměstnancům, a to mj. jako příspěvek (nepeněžní - platba na účet poskytovatele) na úhradu školného na základní, případně střední škole dětí zaměstnanců. Bude tento příspěvek na straně zaměstnance osvobozený, nebo bude zdanitelným příjmem? A v návaznosti na to, půjde na straně zaměstnavatele o daňový či nedaňový náklad? 

Zaměstnanec české společnosti nakoupil akcie od zahraniční matky v roce 2025 se slevou. Sleva nebyla ve mzdě zdaněna jako nepeněžní příjem. Je potřeba podávat ze rok 2025 přiznání k dani z příjmů a nepeněžní příjem dodanit, nebo je možné postupovat podle § 6 odst. 14 zákona o dani z příjmů?

Mám doklad vystavený na firmu s. r. o. na dioptrické pracovní brýle ve výši 15 000 Kč pro zaměstnankyni, který uhradím z účtu firmy. Je to pro firmu daňový náklad a pro zaměstnankyni osvobozeno ve mzdě? Kdyby se jednalo o zaměstnance na dohodu, je situace stejná? 

Hospodářská komora ČR vítá zrušení limitů na zaměstnanecké benefity, které vnímá jako pozitivní krok vlády směrem k zaměstnancům i zaměstnavatelům. Argumentuje, že benefity nejsou jen doplňkem mzdy, ale důležitým motivačním nástrojem a podporou zdraví a vzdělávání.

Zaměstnanec obdržel v roce 2024 RSU akcie od zahraniční matky V USA jako benefit, v roce 2025 došlo k prodej akcií. Jak bude příjem z prodeje akcií zdaněn a v jaké výši? Zaměstnavatel je v okamžiku darování nezdanil dle § 6 ZDP. Je možné celý příjem zdanit dle § 10 ZDP v daňovém přiznání za rok 2025? 

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu vyplatili dodatečně bonus. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Jak postupovat, když u zaměstnance v ročním zúčtování za rok 2024 zjištěna chyba, chybně uplatněná částka z penzijního připojištění.? Vůbec neměla být uplatněna žádná částka z penzijního připojištění. Lze to nějak zahrnout do přiznání za rok 2025?

Zaměstnankyně si dříve pořídila byt č. 1, kde bydlí a uplatňuje v ročním zúčtování úroky z hypotéky. V průběhu roku 2025 pořídila byt č. 2 opět na hypotéku, ten se upravuje. Nyní chce do ročního zúčtování 2025 uplatnit hypotéky obě. V bytě č. 1 bydlí a do bytu č. 2 se plánuje v roce 2026 přestěhovat, oba má tedy pro bytovou potřebu. Byt č. 1 pak plánuje pronajmout. Lze v roce 2025 uplatnit úroky z obou bytů. V roce 2024 byly uplatněny úroky byt č. 1 a v roce 2026 zase budou uplatněny úroky z bytu č. 2. Ale nejsem si jista tím přelomovým rokem. 

V rámci penzijní reformy vznikla nová povinnost pro zaměstnavatele, která začala platit od 1. ledna 2026. Zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, jim ukládá povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím práce s vybranými rizikovými faktory ve 3. kategorii prací na jejich penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Nová úprava navazuje na novelu zákona o důchodovém pojištění, která od ledna 2025 zavedla podporu pro pracovníky ve 4. kategorii. Článek přehledně shrnuje, koho se povinnost týká, jak se stanovuje výše příspěvku a jaký je postup při jeho uplatnění. Věnuje se také informačním a evidenčním povinnostem zaměstnavatelů, kontrolní roli sociální správy a dopadům nové úpravy na možnost čerpání předdůchodu.

Zaměstnanec užívá firemní elektroauto zároveň k firemním i ke svým soukromým účelům. V dohodě o užívání auta bylo sjednáno, že zaměstnanci bude srážena ze mzdy měsíčně paušální částka za spotřebu elektrické energie, jako náhrada za spotřebu elektrické energie pro soukromou potřebu. Odvádí se z této paušální náhrady DPH? A je to zároveň nepeněžní příjem zaměstnance?