Příjmy ze závislé činnosti

Zaměstnanec z důvodu těžké životní situace rozhodl založit sbírku (darujeme.cz). Může společnost na tuto sbírku přispět a odečíst takový dar od DPPO? Společnost dostane potvrzení od české charity. Bude se jednat o příjem podle § 6 ZDP u zaměstnance?
Vydáno: 27. 05. 2024
Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 
Vydáno: 14. 05. 2024
  • Článek
Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).
Vydáno: 30. 04. 2024
Jak postupovat v případě, že zaměstnanec neoprávněně požádal o roční zúčtovaní daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? Mzdové účetní nesdělil, že má příjmy z pronájmu. Uvedený zaměstnanec je tak povinen podat řádné daňové přiznání, které ale již bude podáváno po provedeném ročním zúčtování - takto bude uvedeno i v Potvrzení o zdanitelných příjmech, část 14. Dotaz směřuje na to, zda je nutné provést opravu ročního zúčtování dle postupu uvedeném v § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů (jedná se o daň vybíranou plátcem daně pod jeho majetkovou odpovědnosti) nebo je možné uvedené zohlednit až v rámci podaného řádného daňového přiznání korekcí na ř. 84 daňového přiznání k dani příjmů fyzických osob, kde jsou uváděny zálohy k dani z příjmů ze závislé činnosti (tj. zde by byla uvedena částka sražené zálohy snížená o vzniklý a vyplacený přeplatek z ročního zúčtování, resp. zde by mohla být uvedena i záporná částka, pokud byl zaměstnanci vyplacen přeplatek z ročního zúčtování, který byl vyšší než suma záloh na daň za rok 2023).
Vydáno: 23. 04. 2024
Zaměstnankyně požádála o roční zúčtování daně, ve kterém obdržela čásku 2 000 Kč, z toho 300 Kč přeplatek na dani po slevě a 1 700 Kč doplatek na daňovém bonusu. Nyní požádala o vydání Potvrzení o zdanitelných příjmech. Nejsme si jisti, jak uvedené částky vyplnit v oddíle 14 PoZP.
Vydáno: 12. 04. 2024
  • Článek
Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů s výrazným dopadem do oblasti zaměstnaneckých benefitů. Kromě hojně diskutovaných tzv. volnočasových benefitů, které jsou od 1. ledna 2024 osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění pouze do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2024 v úhrnu do výše 21 983,50 Kč), došlo k významné změně i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální výše příspěvku na stravování, která může být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč), je podmíněna odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodiny za kalendářní den pro zaměstnance, kteří nemají stanovenou směnu. Zákonodárce si však zřejmě neuvědomil při tvorbě novelizovaného znění zákona, že právě tato podmínka bude v praxi obtížně splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování svého předchozího zaměstnavatele.V rámci tohoto příspěvku se proto zaměříme na daňové dopady závodního stravování poskytovaného bývalým zaměstnancům (důchodcům) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna 2024 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), včetně souvisejících povinností, nastíníme si možnosti, jak zmírnit negativní finanční dopady stávající právní úpravy, a představíme si navrhovanou novelu, která by měla stravování bývalých zaměstnanců (důchodců) vyřešit.
Vydáno: 10. 04. 2024
Fyzická osoba, příjmy z § 6 a z § 7 ZDP (lékař), chce pronajímat chatu na krátkodobé pronájmy (cca 12 × do roka různým lidem). Chata je v SJM. Bude tento příjem danit v § 7 nebo § 9 ZDP? Musí mít na tuto činnost živnostenský list?
Vydáno: 04. 04. 2024
  • Článek
Zavedením legislativní zkratky v § 317 ZP „práce na dálku“ dochází k pojetí výkonu práce konaného z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, nejen jako výkonu práce z domova (tzv. home office), ale i jako možnosti výkonu práce v dohodě se zaměstnancem také z dalších míst, jako je např. z rekreačního objektu a dalších objektů včetně práce zaměstnance ze zahraničí.
Vydáno: 03. 04. 2024
Občan podává každý rok přiznání k dani z příjmu fyzických osob z důvodu souběhu více pracovních poměrů. V ČR nepodniká ani nevykonává jinou činnost. Rezidentem je v České republice, má zde bydliště a rodinu, ale národností je Slovák. V roce 2023 koupil na Slovensku apartmán, který pronajímá ke krátkodobému pronájmu. Bylo mu sděleno, že má na Slovensku podat daňové přiznání a příjmy z pronájmu na Slovensku zdanit. Je tento postup správný? Patří příjmy z nájmu ze Slovenska i do českého daňového přiznání? Pokud ano, jaký doklad máme po slovenském FU chtít? Doklad o zaplacení daně na Slovensku, kopie přiznání?
Vydáno: 26. 03. 2024
Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?
Vydáno: 06. 03. 2024
Původní vládní návrh konsolidačního balíčku byl během legislativního procesu několikrát v oblasti zaměstnaneckých benefitů modifikován a protože dochází k poměrně významným změnám v této oblasti, Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) vydalo dne 22. prosince 2023 na svých webových stránkách očekávanou metodickou informaci ke zdaňování benefitů od 1. ledna 2024, jejímž účelem je posílení právní jistoty poplatníků.
Poplatník (fyzická osoba OSVČ) obdržel od správce konkursní podstaty pohledávku z pracovněprávního vztahu (náhrada mzdy + cestovné), která nebyla dříve vyplacena. Firma v konkursu. Pohledávka je z roku 2012. Bude podléhat dani z příjmů dle § 10 ZDP? 
Vydáno: 08. 02. 2024
Finanční správa chce vyvrátit pochybnosti ohledně přístupu ke zdanění firemních školek, které poskytují zaměstnavatelé jako nepeněžní benefit svým zaměstnancům.
Vydáno: 01. 02. 2024
Občan Polské republiky, daňový nerezident České republiky (trvalé bydliště, centrum životních zájmů Polsko), byl v kalendářním roce 2023 (případně 2022, 2021) krátkodobě zaměstnán v české firmě na území ČR ( v roce 2023 pracoval 3 měsíce, v roce 2021 jen 11 dnů). Tyto příjmy podléhaly zálohové dani (ve výši odvislé na tom, zda podepsal příp. nepodepsal prohlášení k dani) a daň byla odvedena prostřednictvím zaměstnavatele. Obdržel potvrzení o zdanitelných příjmech. Roční zúčtování daně mu nebylo provedeno. Jiné příjmy ze zdrojů na území ČR neměl. Dotaz: - Má možnost tento nerezident podat DAP v ČR, uplatnit celoroční základní slevu na poplatníka a požádat o vrácení přeplatku na dani? - Lze nyní v roce 2024 podat DAP i za roky 2021 a 2022? - Musí k DAP jako přílohu doložit kromě Potvrzení o zdanitelných příjmech i daňový domicil (daňový poplatník Polska)?
Vydáno: 26. 01. 2024
Platné Sazba v Kč Nařízení vlády od do za hod za měsíc 1. 1. 2024 31. 12. 2024 112,50 18.900 č. 396/2023 Sb. 1. 1. 2023 31. 12. 2023 103,80...
Vydáno: 01. 01. 2024
  • Článek
V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.
Vydáno: 15. 11. 2023
  • Článek
Smlouvu o výkonu funkce uzavírá obchodní korporace a člen jejího voleného orgánu. Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Volenými orgány obchodních korporací jsou jejich statutární a kontrolní orgány.
Vydáno: 30. 10. 2023
Fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti a příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP. Může v daňovém přiznání uvést je přníjmy z pronájmu a neuvádět příjmy ze závislé činnosti?
Vydáno: 11. 08. 2023
Je možné i v případě, kdy má zaměstnanec k dispozici služební vozidlo i pro soukromé účely, ale neujede v daný měsíc žádné služební km (používá tedy vozdidlo pouze pro soukromé účely), využít dodanění 1 % vstupní ceny ve mzdě se všemi ostatními výhodami - nekrácené odpisy, opravy jako daňový náklad atd.? Případně, když vozidlo používá jen soukromě dlouhodobě?
Vydáno: 28. 07. 2023