Příjmy ze závislé činnosti

Zaměstnanec vysoké školy, nepodnikatel, uzavřel s Evropskou komisí (European Research Executive Agency) expertní smlouvu pro posuzování návrhů projektů v rámci programu Horizon Europe. Ve smlouvě jsou uvedeny druhy činností a časová období, kdy je bude vykonávat. Dále je v ní uvedeno, že smlouva nepředstavuje pracovní dohodu se zadavatelem. Podle kterého ustanovení zákona o daních z příájmů bude příjem v ČR zdaněný?

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?

Obchodní korporace v roce 2025 zaměstnala prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Prohlášení zaměstnanec nepodepsal. Výše odměn zaměstnance v jednotlivých měsících nepřekročila hranici 11 500 Kč a zaměstnavatel odváděl FÚ (po registraci k srážkové dani) srážkovou daň. Tyto odvody srážkové daně z odměn z dohody o provedení práce účtoval na účet 342.100, kde již dříve účtoval platby záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení. Dotazy v rámci inventury: 1. Je účtování odvodů srážkové daně FÚ na účet 342 správné? Předpokládám že ano. 2. Je účtování odvodů záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení na účet 342 správné? Předpokládám že ano. 3. Může zaměstnavatel účtovat o odvodech srážkové daně FÚ a záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení, na účet 342 dohromady, tj. na jednom účtu 342.100 nebo je potřeba toto opravit a zřídit si pro odvody srážkové daně účet např. 342.200, když už má pro odvody záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení účet 342.100? Vzhledem k vyplňování odlišných Vyúčtování daně pro FÚ mám za to, že by u zaměstnavatele měly existovat na účtu 342 dva oddělěné analytické účty pro každou daň zvlášť, čili, že bude potřeba provést opravu v účetnictví a srážkovou daň z účtu 342.100 přeúčtovat na účet 342.200. Jaký je Váš názor?

Společnost, s ohledem na očekávané výsledky hospodaření (EBITDA) za rok 2025, bude ve výplatním termínu za leden 2026 vyplácet manažerům společnosti stimulační odměny za rok 2025, na základě ujednání v pracovní smlouvě. Jsou mzdové a sociální náklady z titulu těchto odměn daňově uznatelným nákladem roku 2025 (akruální princip)? Zaúčtování MD 521/D 383 odměna, MD 524/D 383 sociální a ZP pojištění? Nebo je nutné zaúčtovat tyto náklady až v roce 2026? Nebo zde neplatí akruální princip a předpis nákladů patří až do roku 2026?

Jake budou daňové dopady u zaměstnance a zaměstnavatele, pokud firma uhradí letenku zaměstnanci jako benefit? Jedná se pouze o letenku. 

Jednatel a společník s.r.o. má s s.r.o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 0 Kč. Je to z toho důvodu, že jednatel je zároveň OSVČ v režimu paušální daně. Může tento jednatel, který je zároveň v režimu paušální daně jako OSVČ mít ve smlouvě o jednatelství uvedené a vyplácené benefity, aniž by to ohrozilo možnost být v režimu paušální daně? Mohou být součástí smlouvy o jednatelství tyto benefity: a) stravenkový paušál 129,50 Kč za den, b)rekreační, sportovní a kulturní akce do maximální částky 24.483,50 za rok c) benefity související s čerpáním zdravotní péče do výše 48.967 za rok d) příspěvek na penzijní a životní spoření do výše max 50.000 za rok? Budou se všechny výše uvedené benefity budou účtovat jako nedaňové položky na účet 528 (s.r.o. nemá žádné fondy, jedná se o menší firmu)? Musí být faktura na benefity jako rekreace, sportovní a kulturní akce musí být vždy vystavena na firmu nebo zda je možné, aby jako odběratel byl uveden jednatel? Musí se tyto benefity vždy hradit z účtu firmy nebo zda si je může zaplatit jednatel sám a předložit firmě, která mu úhradu do limitu přepošle?

Co přesně JMHZ znamená pro zaměstnavatele? Jaké údaje budete posílat a kdy? Jak se vyhnout chybám v oblasti daně ze závislé činnosti? Přijďte na webinář a získejte odpovědi i praktické tipy od zkušené lektorky.

Společnost organizuje pro svoje zaměstnance firemní meeting v rámci sídla firmy. Účastnit se jej budou obchodní zástupci z celé ČR, bude to pro ně tedy pracovní cesta. Jak posoudit náklady na oběd, který je zajištěný externí firmou bufetovou formou na pracovišti? Meetingu se účastní také zaměstnanci, kteří pracují v sídle firmy. Je potřeba rozlišit náklady připadající na OZ, kteří mají oběd v rámci pracovní cesty a na zamce ze sídla společnosti? Prosím o posouzení z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance z hlediska daně z příjmů i DPH.

OSVČ má příjmy z fotovoltaické elektrárny zdaňované v § 7 ZDP. Tyto příjmy jsou pro účely sociálního pojištění vedlejší příjmy a nedosahují hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění. V případě, že by OSVČ ukončila svoji hlavní činnost (zaměstnání), staly by se příjmy z elektrárny její hlavní činností, i když jsou velmi nízké?

Jaký je správný postup z pohledu zdanění a odvodů. Jedná se o příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na základě doložených nákladů na ubytování (nájemné, energie) do stanovené maximální výše. Proplácen měsíčně v mzde. Konkrétně mě zajímá: Považuje se tento příspěvek za zdanitelný příjem zaměstnance? Podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění? Existuje legislativní ustanovení nebo výjimka, která tento typ příspěvku upravuje? Je nutné vést zvláštní evidenci, nebo se účtuje jako běžná mzdová složka? Jedná se o daňový náklad zaměstavatele? 

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví, malá česká firma do 15 zaměstnanců, nákup a prodej zdravotnických prostředků. Společnost aktuálně pořídila tři hybridní elektromobily (palivo BA + EL) formou úvěru a přidělila je zaměstnancům výhradně pro služební účely. Každý zaměstnanec, kterému bylo přiděleno služební vozidlo, je povinen vést knihu jízd a evidovat všechny uskutečněné jízdy. Potřebujeme určit správný postup při vyúčtování a proplácení nákladů na nabíjení v následujících situacích: 1. Ředitel společnosti: Elektromobil je nabíjen výhradně doma z běžné zásuvky. 2. Obchodní ředitel: Elektromobil je nabíjen kombinovaně: doma z běžné zásuvky + na veřejných dobíjecích stanicích 3. Obchodní zástupce: Elektromobil je nabíjen výhradně na veřejných dobíjecích stanicích. Prosím o vzorové výpočty nákladů ke všem třem scénářům a doporučení, jak tyto náklady správně účtovat a zdaňovat v účetnictví společnosti, včetně správného postupu u DPH.

Firma poskytuje zaměstnancům nepeněžní benefity, a to zejména: zdravotní benefity, volnočasové benefity, bezúplatné užívání služebního vozidla pro soukromé účely (tzv. manažerské vozidlo). U zdravotních benefitů sledujeme, zda jsou čerpány u poskytovatelů registrovaných v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Dále kontrolujeme limity stanovené pro rok 2025, tj. zdravotní benefity do výše 46 557 Kč a volnočasové benefity do 23 278 Kč. U manažerských vozidel přičítáme zaměstnanci ke mzdě nepeněžní příjem ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla včetně DPH. Jak správně zaúčtovat uvedené benefity, a to i v případě, kdy zaměstnanec překročí stanovené limity u zdravotních nebo volnočasových benefitů?

V s. r. o. může zaměstnavatel v souladu s vnitřními předpisy poskytnout zaměstnanci kromě jiného benefit v nepeněžní formě na rekreaci a na zdravotní potřeby. Jsou níže uvedené formy benefitu považovány za nepeněžní plnění, které je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů a u zaměstnavatele nedaňový náklad? 1) Faktura z cestovní kanceláře za zájezd: jako odběratel není uvedena s. r. o. ale pouze jméno a bydliště zaměstnance. Zájezd je uhrazen z účtu s. r. o., nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí. 2) Výše uvedená faktura bude hrazena v hotovosti, na pokladním dokladu je uveden VS faktury, jako plátce je uvedena s. r.o . Nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí. 3) Výše uvedená faktura je placena z účtu zaměstnance, s. r. o. následně zaměstnanci uhradí část do zákonného limitu. 4) Nákup dioptrických brýlí pro zaměstnance do limitu, existuje na něj pouze pokladní doklad placený v hotovosti bez uvedení odběratele. Pokladní doklad je zařazen do účetnictví s. r. o. jako výdaj z pokladny.

Hradíme za zaměstnance dlouhodobá víza, která časově rozlišujeme a zaměstnanci postupně přidaňujeme ve mzdě. V roce 2025 skončil pracovní poměr zaměstnance a nám zůstává část víz na rok 2026 a 2027 na účtu 381. Jak s daným zůstatkem účetně a daňově naložit? Měla být zbylá část za roky 2026 a 2027 rozpuštěna do nákladu ke dni ukončení pracovního poměru a přidaněna zaměstnanci v poslední výplatě? A je vůbec možné mít v roce 2025 jako daňový náklad část, která souvisí s roky 2026 a 2027?

Zaměstnaní Slováci v české s. r. o. a všichni mají trvalé bydliště na Slovensku. Každý má jiný příběh a téměř každý tady během roku byl déle než 183 dní. Na konci roku tady podávají daňové přiznání, kde někdo uplatňuje slevu na manželku a na děti. Ale také chtějí potvrzení o příjmech, protože si prý dělají ještě přiznání na Slovensku. Většinou příjmy z pronájmu. Nevím, jestli pokud je rezident, by toto neměl zdanit tady v ČR spolu s příjmy ze zaměstnání s české s. r. o. Jak se určí rezidentství a jak danit příjmy v následujících případech? 1/ Slovenský zaměstnanec bydlí na ubytovně nebo v nájemním bytě, který platí firma, je svobodný a jenom je celý rok zaměstnán. 2/ Slovenský zaměstnanec ženil se s Češkou, již spolu čekají čtvrté dítě a bydlí spolu v Čechách v domě, který si spolu postavili. 3/ Spolu se slovenskou zaměstnankyní si slovenský zaměstnanec v ČR koupil pozemek, staví zde dům a mají spolu dítě. Nejsou manželé. 4/ Slovenský zaměstnanec bydlí v ČR ve firemním nájemním bytě, ale manželku a děti má na Slovensku. 5/ Svoji manželku a děti slovenský zaměstnanec „přesunul“ ze Slovenska do Čech a bydlí v ČR nájemním bytě. 6/ Od 1. 9. 2025 zaměstnali mladého slovenského zaměstnance, který má trvalé bydliště na Slovensku u rodičů, ale přijel sem do firemního nájemního bytu s tím, že chce pracovat tady a na Slovensko zpátky zatím nechce. Určí se rezident nebo nerezident i podle toho, co sám ten zaměstnanec řekne? V případě bodu 6 tady v roce 2025 bude méně než 183 dní. A jak je to u Ukrajinců, kteří bydliště na Ukrajině, jsou v ČR ubytovně. Někdo tu má i rodinu a někdo ji má na Ukrajině. Záleží u nich, na základě jakého povolení tady jsou?

Nová patnáctiletá doba se použije na všechny zaměstnanecké akciové a opční plány (ESOP), včetně těch, které byly sjednány před 1. lednem 2026.

Občan měl v r. 2025 pouze příjmy ze zaměstnání + ze smlouvy o dílo. Jaká je maximální možná částka výdělku ze smlouvy o dílo, která je osvobozená od příjmu, a tudíž se neuvádí v DPFO jako příjem dle § 10 ZDP?

Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek a pobírá měsíční hrubou mzdu 15 600 Kč. Zaměstnavatel by mu rád vyplatil maximální příspěvek na penzijní připojištění, avšak v jednorázové částce. Lze tento příspěvek vyplatit takhle jednorázově? Domnívám se, že aby byla platba osvobozena od daně z příjmů zaměstnance, je limit penzijního připojištění 50 000 Kč za rok, je tahle informace správná?

Zaměstnanec žije ve společné domácnosti s družkou. Ta dostala rozhodnutím soudu do péče vnoučata. Děti byly odebrány její dceři. Zaměstnanec je otcem syna, jemuž byly děti odebrány. Zaměstnanec si požádal o slevu na vnoučata. Je možné dát zaměstnanci slevu, když rozhodnutí o péči jiné osoby je pouze na družku? Pokud ano, jaké doklady by k tomu byly potřeba?

Poskytujeme zaměstnancům nefinanční benefity v maximálně možné zákonné výši a platba na zájezd/rekreaci byla uhrazena z firemního účtu v listopadu 2025. Zaměstnanec měl na pobyt odjet v prosinci, ale ze zdravotních důvodů se to odložilo až na leden. Spadá tato zaplacená částka za ubytování v listopadu do benefitů 2025, i když zaměstnanec reálně odjel na tento pobyt až v lednu 2026 a donesl i doklad s lednovým datem?