Příjmy ze závislé činnosti

Lze zaměstnancï proplatit celoroční předplatné jízdného na MHD v Praze a považovat to za zdanitelný náklad? 

Je letenka, kterou pořídím novému zaměstnanci, aby se mohl přesunout z Indie do České republiky den před nástupem, daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele? Jak ji zaúčtuji? Je třeba z této letenky za zaměstnance odvést daň z příjmu a zákonné odvody? Jsme vysoká škola.

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.

Ve společnosti nabízíme zaměstnancům zaměstnanecké akcie, respektive právo opce na akcie mateřské společnosti. Probíhá to přibližně tak, že zaměstnanci obdrží nabídku na opci, kterou mohou, ale nemusí přijmout. Pokud ji přijmou, musí podniknout určité kroky – zaslat potvrzení, že opci přijímají. Na základě tohoto oznámení je jim uděleno právo opce. Následně se zaměstnanci rozhodnou, zda opci uplatní, či nikoli. Jedná se mi o ujištění správného výkladu daných pojmů v zákoně, a to s odkazem na jednotlivé okamžiky těchto skutečností. Dle § 14 ZDP: „Příjem zaměstnance … nebo opce na nabytí tohoto podílu se považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou … e) okamžik uplatnění opce (zaměstnanec akcie skutečně koupí).“ S odkazem na § 17 ZDP je toto odložené zdanění použito tehdy, pokud „zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci …“. S odkazem na tyto dva paragrafy zní můj dotaz takto: běží lhůta pro oznámení „odložení zdanění“ již od okamžiku, kdy zaměstnanec obdrží dokument, ve kterém je uvedeno „udělujeme Vám právo opce“? Řekněme, že nabídka/odsouhlasení/udělení práva opce proběhlo v 9/2025. Běžel tedy do 20. 10. 2025 termín pro oznámení správci daně o „odložení zdanění“? A pokud zaměstnavatel toto oznámení neučinil, měla být tato opce zdanitelným příjmem již v 9/2025, a to i přesto, že ke skutečnému nákupu akcií nedošlo? Jedna taková opce byla udělena i v 12/2024. Nemám informaci, zda došlo k odložení zdanění do náhradního termínu dne 2. 6. 2025. Pokud tedy k oznámení o odložení zdanění u této opce nedošlo v zákonné lhůtě, měla být tato nabytá opce z 12/2024 zdanitelným příjmem v 5/2025?

Může ve společnosti zaměstnaný prokurista získat podíl na zisku, kdž je splněna podmínka - společenská smlouva toto umožňuje? Dle § 6 dst 1 písm. d) ZDP bude tento příjem posuzován jako příjem ze závislé činnosti a nikoli jako kapitálový příjem? Ve světle rozsudku 7 Afs 169/2024-32 pokud bude podíl na zisku vyplácený společníkovi (je zároveň zaměstnancem), tak i prokuristovi s pracovní smlouvou, bude daněn jako příjem ze závislé činnosti včetně odvodů pojistného a nikoli příjmem z kapitálového majetku?

Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou? 

OSVČ v režimu paušální daně měla zároveň během roku příjmy, se kterými si nevíme rady, tzn. zda nejsou v kolizi s paušální daní a zda se nejedná o závislou činnost, kde by měla být sražena srážková daň. Jde o tyto příjmy: 1) Příkazní smlouva s JAMU o „výkonu funkce člena orgánu Umělecká rada divadelní fakulty“- ve smlouvě se píše: „... bude se účastnit zasedání rady a příspívat k rozhodovací činnnosti, spolupracovat se studenty...“. Odměna je stanovena částkou za hodinu (měsíční odměny nepřesáhly 10tis), je domluvena náhrada cestovních výdajů. 2) Smlouva o spolupráci dle § 1746 odst. 2 NOZ na členku Rady Centra experimentálního divadla (CED)- dle smlouvy vyplývá povinnost účasti na zasedeání CED, poskytování konzultací, je povinnost se řídit jednacím řádem Rady. Odměna je fixní za rok. 3) Smlouva s VŠ s názvem „nepojmenovaná smlouva“, podle níž poskytovatel zajišťuje metodické vedení studentů a konzultace při zpracování projektů. Ve smlouvě je uvedeno, že se nejedná o závislou činnost. Odměna je fixní za rok.

Naše společnost uzavřela pracovní poměr se zaměstnancem v řídící funkci, který má bydliště mimo dojezdovou vzdálenost do místa výkonu práce. Bylo dohodnuto, že firma bude tomuto zaměstnanci přispívat, resp. hradit náklady na pronájem bytu v blízkosti místa výkonu práce. Pokud by nájemné bylo na straně firmy účtováno do nedaňových nákladů, je nutné nájemné na straně zaměstnance přidaňovat? 

OSVČ chce od 2026 přejít na paušální daň. Má však ještě mzdu jako jednatel, z této mzdy je odváděna srážková daň. Myslíme si správně, že se může od 2026 k paušální dani zaregistrovat?

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Chtěla bych se zeptat na budoucí postup v souvislosti s JMHZ u cizinců, kteří nemají české rodné číslo. Jak bude JMHZ řešit DPP – občany Ukrajiny, kteří: nemají přidělené české RČ, nemají účast na nemocenském pojištění (např. DPP do 10 000 Kč nebo DPČ do limitu), a tedy jim ČSSZ v současnosti nepřiděluje evidenční číslo pojištěnce (EČP)? Jakým způsobem bude možné takového zaměstnance v JMHZ uvést v hlášení? Vznikne pro tyto případy nová povinnost přidělování identifikátoru (EČP) i u dohod bez odvodů? Budeme v rámci JMHZ nově povinně hlásit i DPČ s příjmem do limitu, které dnes nepodléhají nemocenskému pojištění?

Statutární orgán při ukončení své funkce obdrží od společnosti v rámci vyrovnání při odchodu bezúplatně firemní vůz. Jedná se o plně odepsaný vůz. Jak zaúčtovat tuto transakci a jaké daňové dopady bude mít jak na společnost, tak i na osobu statutárního orgánu?

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnankyní pracovní poměr z důvodu reorganizačních změn ve firmě a na této její pozici. Podle zákona má nárok na 3 odstupné platy, ale jelikož je mezi nimi dohoda, aby tu dále nesetrvávala ve firmě dva měsíce ve výpovědní lhůtě, tak se domluvili na 3 měsíčním odstupném + na dvou platech navíc, které by vykompenzovaly tu výpovědní dobu. Jak to bude u těchto 3 + 2 platů s odvody zdravotního a sociální a s daněním? 

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Generální finanční ředitelství vydalo v září tohoto roku metodickou informaci, která reaguje na úpravu § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů (ZDP). Cílem je výslovně odlišit daňový režim zaměstnaneckých benefitů od tzv. naturální mzdy a obdobných plnění poskytovaných zaměstnavatelem. Změna je reakcí na judikaturu Nejvyššího správního soudu z října 2024, která poukázala na to, že dosavadní právní úprava mohla umožňovat daňové osvobození i u plnění, která mají povahu mzdy či odměny za práci.

Máme ukrajinskou zaměstnankyni, rezidentka ČR, která má postižené dítě ve věku 4 let. Na Ukrajině byla dítěti přiznána invalidita 3. stupně od 31. 1. 2019 a letos invalidita 4. stupně. Pobírá invalidní důchod z Ukrajiny. Má tato zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění na toto dítě? Má nárok na zvýhodnění ve dvojnásobné výši 30 408 Kč jako dítě se ZTP-P? Co je potřeba zaměstnavateli doložit, aby jí tuto slevu mohl uplatnit? Stačí doložit ověřený překlad ukrajiských dokladů o uznání invalidity, nebo musí být invalidita „přezkoumána a uznána“ i v ČR a vydán český průkaz ZTP?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

S. r. o. má v obchodním majetku dodávku. Dva společníci s. r. o., kteří jsou zároveň zaměstnanci v pracovním poměru této s. r. o. si dodávku půjčí na svou soukromou cestu na 14 dní od 23. 8. 2025 do 7. 9. 2025. Jaký je správný daňový postup? Mělo by být přidaněno 1 % z PC dodávky u obou společníků ve výplatě za srpen i za září? PHM placené z platební karty s. r. o. budou nedaňovým nákladem a vráceny společníky zpět do s. r. o.? Musí platit nějaký nájem za 14 dní, nebo si lze dodávku vypůjčit zadarmo?

Zaměstnanec uzavřel v dubnu 2025 smlouvu o životním pojištění, na které bude přispívat zaměstnavatel. Zaměstnavatel poukázal na tuto smlouvu v dubnu jednorázově 50 000 Kč. Bude tato částka u zaměstnavatele daňově uznatelná v plné výši, anebo jen ve výši odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byla v roce 2025 smlouva účinná?