Příjmy ze závislé činnosti

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Chtěla bych se zeptat na budoucí postup v souvislosti s JMHZ u cizinců, kteří nemají české rodné číslo. Jak bude JMHZ řešit DPP – občany Ukrajiny, kteří: nemají přidělené české RČ, nemají účast na nemocenském pojištění (např. DPP do 10 000 Kč nebo DPČ do limitu), a tedy jim ČSSZ v současnosti nepřiděluje evidenční číslo pojištěnce (EČP)? Jakým způsobem bude možné takového zaměstnance v JMHZ uvést v hlášení? Vznikne pro tyto případy nová povinnost přidělování identifikátoru (EČP) i u dohod bez odvodů? Budeme v rámci JMHZ nově povinně hlásit i DPČ s příjmem do limitu, které dnes nepodléhají nemocenskému pojištění?

Statutární orgán při ukončení své funkce obdrží od společnosti v rámci vyrovnání při odchodu bezúplatně firemní vůz. Jedná se o plně odepsaný vůz. Jak zaúčtovat tuto transakci a jaké daňové dopady bude mít jak na společnost, tak i na osobu statutárního orgánu?

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnankyní pracovní poměr z důvodu reorganizačních změn ve firmě a na této její pozici. Podle zákona má nárok na 3 odstupné platy, ale jelikož je mezi nimi dohoda, aby tu dále nesetrvávala ve firmě dva měsíce ve výpovědní lhůtě, tak se domluvili na 3 měsíčním odstupném + na dvou platech navíc, které by vykompenzovaly tu výpovědní dobu. Jak to bude u těchto 3 + 2 platů s odvody zdravotního a sociální a s daněním? 

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Generální finanční ředitelství vydalo v září tohoto roku metodickou informaci, která reaguje na úpravu § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů (ZDP). Cílem je výslovně odlišit daňový režim zaměstnaneckých benefitů od tzv. naturální mzdy a obdobných plnění poskytovaných zaměstnavatelem. Změna je reakcí na judikaturu Nejvyššího správního soudu z října 2024, která poukázala na to, že dosavadní právní úprava mohla umožňovat daňové osvobození i u plnění, která mají povahu mzdy či odměny za práci.

Máme ukrajinskou zaměstnankyni, rezidentka ČR, která má postižené dítě ve věku 4 let. Na Ukrajině byla dítěti přiznána invalidita 3. stupně od 31. 1. 2019 a letos invalidita 4. stupně. Pobírá invalidní důchod z Ukrajiny. Má tato zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění na toto dítě? Má nárok na zvýhodnění ve dvojnásobné výši 30 408 Kč jako dítě se ZTP-P? Co je potřeba zaměstnavateli doložit, aby jí tuto slevu mohl uplatnit? Stačí doložit ověřený překlad ukrajiských dokladů o uznání invalidity, nebo musí být invalidita „přezkoumána a uznána“ i v ČR a vydán český průkaz ZTP?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

S. r. o. má v obchodním majetku dodávku. Dva společníci s. r. o., kteří jsou zároveň zaměstnanci v pracovním poměru této s. r. o. si dodávku půjčí na svou soukromou cestu na 14 dní od 23. 8. 2025 do 7. 9. 2025. Jaký je správný daňový postup? Mělo by být přidaněno 1 % z PC dodávky u obou společníků ve výplatě za srpen i za září? PHM placené z platební karty s. r. o. budou nedaňovým nákladem a vráceny společníky zpět do s. r. o.? Musí platit nějaký nájem za 14 dní, nebo si lze dodávku vypůjčit zadarmo?

Zaměstnanec uzavřel v dubnu 2025 smlouvu o životním pojištění, na které bude přispívat zaměstnavatel. Zaměstnavatel poukázal na tuto smlouvu v dubnu jednorázově 50 000 Kč. Bude tato částka u zaměstnavatele daňově uznatelná v plné výši, anebo jen ve výši odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byla v roce 2025 smlouva účinná?

Máme zaměstnance, který od září 2024 uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru, nar. 5. 10. 2006, která studuje na gymnáziu pro zrakově postižené. Potvrzení v září 2024 i letos pro školní rok 2025/2026 přinesl. Dcera má přiznaný nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P ode dne 10. 7. 2023 trvale. Nyní ale zaměstnanec oznámil, že si dcera požádala 6. 8. 2025 o invalidní důchod a z posudku o invaliditě vyplynulo (posudek vydal IPZS Vyškov), že je invalidní ve III. stupni, a to zpětně od 3. 9. 2024 (datum vzniku invalidity). Uplatnění daňového zvýhodnění jsem ukončila k 31. 8. 2025, ale nevím, jak postupovat dál. Musí zaměstnanec podat daňové přiznání, vyplacené daňové bonusy vrátit a doplatit zálohovou daň? Zaměstnavatel v takovém případě musí zaslat na FÚ Oznámení plátce daně o nevybrání dlužné částky na dani a neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu? Nemáme počkat až na rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně? 

Při zdaňování příjmů ze závislé činnosti se uplatňují dva základní způsoby, a to zálohová daň z příjmů, kdy zaměstnavatel odvádí správci daně zálohy na daň z příjmů, které se následně vyúčtují v rámci ročního zúčtování daně nebo v rámci daňového přiznání poplatníka, a srážková daň z příjmů, která se uplatňuje zejména u dohod o provedení práce a u tzv. zaměstnání malého rozsahu ve smyslu znění § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kdy zaměstnanec nemá u zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani z příjmů. V těchto situacích není možné uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ani jiné daňové slevy a odpočty, a příjem zaměstnance je proto zdaněn přímo při výplatě srážkovou daní. Srážková daň je konečná – to znamená, že poplatník, u něhož byla uplatněna, tyto příjmy již nemusí (ale za určitých okolností může) uvádět do daňového přiznání.

Poskytuji zaměstnancům obědy zdarma formou stravování v závodní jídelně, zaměstnanci si nijak nepřispívají. Obědy nakupuji od dodavatele za cenu 112 Kč + 12% DPH, přičemž si nárokuji DPH přijaté faktury v plné výši (zajištění stravování zaměstnanců je pro účely zajištění mé ekonomické činnosti). Je potřeba zaměstnanci přidanit rozdíl mezi cenou oběda včetně DPH v částce 125,44 Kč a limitem dle § 6 dost. 9 písm. b) ZDP, tedy pro rok 2024 v částce 123,90 Kč, anebo vycházím z ceny oběda bez DPH a přidaňovat nic nemusím? Z hlediska nároku na odpočet DPH uplatňuji správně plný nárok na odpočet bez ohledu na cenu oběda?

Lze výkon statutární funkce předsedy SVJ řešit formou dohody o provedení práce (DPP), nebo je nutné uzavřít smlouvu o výkonu funkce podle občanského zákoníku (případně § 59 zákona o obchodních korporacích)? V případě, že osoba vykonávající statutární funkci pro SVJ zároveň vykonává i jiné činnosti (např. úklid, údržbu domu, vedení evidence apod.), je možné na tyto činnosti uzavřít samostatnou DPP nebo DPČ, odděleně od výkonu statutární funkce? Chápeme správně, že odměna za výkon statutární funkce např. předsedy SVJ, je z pohledu zákona o daních z příjmů považována za příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, a tedy podléhá běžnému režimu zdanění, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, pokud je překročena rozhodná hranice (aktuálně 4 000 Kč)? A platí v takovém případě povinnost SVJ jako plátce odvádět příslušné pojistné stejně jako zaměstnavatel?

Co musí zaměstnanec předložit zaměstnavateli, aby mu mohl zaměstnavatel přispívat na dlouhodobý investiční produkt (DIP) do výše 50 000 Kč ročně, a tento příspěvek byl osvobozen od daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? Od několika českých poskytovatelů nám byly předloženy smlouvy, ale v případě zahraničního poskytovatele prý žádná smlouva uzavřena nebyla, pouze nám zaměstnanec předložil: podepsanou žádost o otevření účtu - FO a potvrzení plnění podmínek DIPu (automaticky vygenerované systémem bez podpisů).

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k novele § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, která jasně odlišuje daňový režim zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a dalších plnění poskytovaných za práci.

Poslanecká sněmovna schválila Senátem vrácený doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento zákon novelizuje různé předpisy, mezi jinými i zákon o daních z příjmů. Původně byly v zákoně navrhovány jen změny související s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, ale nakonec obsahuje i další změny ZDP. V článku chci upozornit například na: zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, novou povinnost zaměstnavatele podávat měsíční hlášení o záloze na daň a její samovyměření, změny u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, změny na základě pozměňovacích návrhů Senátu. Účinnost zákona jako takového je od 1. 1. 2026, ustanovení týkající se zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a správy záloh daně ze závislé činnosti mají účinnost až od 1. 1. 2027.