Daňová evidence, jednoduché účetnictví

Máme nového klienta zájmový spolek, který až do 31.12.23 splňoval podmínky pro vedení daňové evidence (jednoduchého účetnictví). Z jejich rozhodnutí chtějí od 1.1.2024 vést účetnictví. Dle přehledu o majetku a závazcích mají k 31.12.2023 stav pokladny 68tis. Kč, na běžném účtu 285tis. Kč, nemají žádný dlouhodobý majetek, žádné zásoby, ani závazky či pohledávky. Za rok 2023 byl hospodářský výsledek -15tis Kč. Mám k tomu 3 otázky: 1. Zda počáteční stavy účtů v tomto případě lze zaúčtovat 68tis. Kč 211/961, 285tis. Kč 221/961, 15tis. Kč 931/961 a naproti tomu 368tis. Kč 961/932 (901)? 2. Druhý dotaz se týká zaúčtování na účet 932 či 901 - zda existuje nějaká norma, na základě které musí spolek zaúčtovat předchozí zisky při přechodu na účetnictví do vlastního jmění 901 nebo může zaúčtovat na účet nerozděleného zisku/neuhrazené ztráty 932? 3. Vzhledem k tomu, že spolek jako nezisková organizace nemůže žádný zisk vyplácet či ztrátu hradit podobně jako obchodní společnosti, tak jak se prosím obecně stavět k zůstatku na účtu 932 - lze zisk/ztrátu na tento účet převádět "neomezeně" nebo v případě, že by na účtu byl "vysoký" kladný zůstatek, tak je lepší ho převést do vlastního jmění?

Manžel vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. V roce 2023 koupil stroj v částce 110 000 Kč, zařadil ho do obchodního majetku a uplatnil DPH. Za rok 2023 neuplatnil odpisy a v roce 2024 stroj prodal z důvodu jeho malé kapacity a pořídil v roce 2024 stroj s větší kapacitou. Stroj z roku 2023 prodal za částku 90 000 Kč s DPH. Jak tento prodej zaúčtovat?

Subjekt vede daňovou evidenci. U pořízeného hmotného majetku využil zrychlené odpisování. Subjekt na tento majetek požádal o dotaci. Nyní je zůstatková cena majetku nižší než obdržená dotace. Jak nyní postupovat? Snižit zůstatkovou hodnotu do 0? Jak pak ale zaevidovat ten rozdíl dotace a zůstatkové ceny? Jak by se mělo bý správně postupovat a tomuto předejít?

U fyzické osoby při přechodu například z uplatňování výdajů stanoveným procentem na daňovou evidenci se upravuje základ daně v předchozím období o neuhrazené pohledávky. Jaké hodnoty se pak uvádí do přílohy č. 1 daňového přiznání následujícího období u počátečního stavu pohledávek? Uvede se 0 a nebo skutečný stav pohledávek, o který byl zvýšen základ daně v předchozím období? 

OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?

Fyzická osoba, OSVČ, vede daňovou evidenci. Je vlastníkem bytového domu a pozemků. Budovu i pozemky vložil do obchodního majetku. V letošním roce zahájil na domě rekonstrukci. Součástí rekonstrukce bude i zabudování výtahu. Může být výtah pro účely odpisování zařazen do 3. odpisové skupiny, nebo musí být zařazen jako technické zhodnocení budovy do 5. odpisové skupiny? V příštím roce se rozhodl ukončit podnikatelskou činnost a majetek převést do osobního užívání. Má toto rozhodnutí vliv na sepsání smlouvy o dílo se stavební firmou, buď na jméno – soukromou osobu, nebo na IČO? Jaký bude postup účtování v daňové evidenci po vyřazení majetku (odpisy, zůstatková cena, pozemky a další hmotný majetek). Po ukončení podnikatelské činnosti bude nutné upravit základ daně o závazky a pohledávky? 

Chtěla bych poprosit o radu ohledně kurzových rozdílů v daňové evidenci. Je mi známo, že kurzové rozdíly v daňové evidenci nevznikají, ale jak se mám zachovat v situaci, kdy mám vydanou fakturu v cizí měně subjektu v EU a do okamžiku povinnosti podat souhrnného hlášení faktura není uhrazena a potřebuji ji vyčíslit do pokladů (musím fakturu zaúčtovat) k sestavení souhrnného hlášení. Po úhradě faktury mi pak vzniká rozdíl. Zpětně fakturu v daňové evidenci opravovat nemohu, protože by mi jinak neseděla sestava na podané souhrnné hlášení.

Vím, že daňová evidence neřeší kurzové rozdíly. Nicméně nevím ,jak si poradit s převodem například z účtu ve měně eur na korunový účet, když částky po přepočtu se liší. Například převedu z vlastního účtu ve měně eur 1.000,- EUR - přepočet kurzem 24,115 EUR. Převedu z eurového účtu po přepočtu 24.115,- CZK a na můj účet CZK mi ale přijde 23.900 Kč. Kam s tím rozdílem ve výši 215 CZK? Dáváme to na peníze na cestě, ale to pak zase nesedí strany „peněz na cestě“ - nikdy nebudou strany vyrovnané... Můžete mi, poradit, co s tím?

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, vede daňovou evidenci, pracuje jako elektrikář. Nyní chce od občana koupit byt, provést v něm rekonstrukci a byt do 6 měsíců prodat. Tato činnost bude častější, takže ji bude provádět v rámci § 7. 1) Bude prodej bytu podléhat DPH nebo bude osvobozen? Je rozdíl , pokud byt koupí občan nebo firma, plátce DPH? 2) Má nárok na na odpočet DPH z nákladů na rekonstrukci, případně budou stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti? 3) V rámci daňové evidence budu vést nákup bytu jako nákup dlouhodobého majetku? Náklady na rekonstrukci budou technické zhodnocení?

Účetní jednotka A stanovila v roce 2023 interní směrnicí pevný kurz jako měsíční. Jednotka fakturuje průběžně a potřebuje používat pevný kurz již 1. den v měsíci dopoledne, kdy ještě není vyhlášený kurz ČNB. Proto stanovila pevný měsíční kurz, který je platný 1. den v měsíci v 6.00 hodin ráno, tzn. kurz vyhlášený ČNB předchozí pracovní den. Je tento postup správný? Musí jednotka něco měnit v roce 2024? Účetní jednotka B stanovila v roce 2023 interní směrnicí pevný kurz jako měsíční. Jednotka fakturuje se zpožděním, proto stanovila pevný měsíční kurz jako kurz vyhlášený 1. pracovní den v měsíci. Je tento postup správný? Musí jednotka něco změnit v roce 2024? OSVČ používala v roce 2023 v daňové evidenci pevné měsíční kurzy. Bude moci v roce 2024 v této praxi pokračovat?

OSVČ zemědělský podnikatel nakoupil při zahájení podnikání zvířata, faktura byla vystavena včetně daně z přidané hodnoty. V kupní smlouvě byl stanoven splátkový kalendář na období následujících pěti let. Každý rok zaplatí podnikatel jednu pětinu ceny. Jak rozdělit v daňově evidenci první splátku (základ daně a daň)? Dát do daňových výdajů jednu pětinu základu daně a do nedaňových výdajů jednu pětinu DPH? Druhou možností je celou daň z přidané hodnoty dát v první splátce jako nedaňový výdaj a zbytek splátky jako daňový výdaj?

Firmou je fyzická osoba, vede účetnictví a nemá prostory výhradně pro podnikání (realitní makléř). Sídlo firmy má dle zákona v místě svého bydliště. V osobním vlastnictví má byt 3+1. Jednu místnost skutečně používá pro své podnikání, což může správci daně doložit. Náklady na malování řešila samostatnou fakturou, náklady na věci spojené s podnikáním jako např. PC, nábytek nebyly problémem. Jak ale řešit např. internet používaný služebně i soukromě, vytápění ústředním topením (služby za byt celkem), spotřeba energie (pro jednu místnost není podružný elektroměr) atd. Je v popisovaných případech rozdíl mezi účetnictvím a DE kdy jsou v DE evidovány skutečné výdaje?

Dne 29.11.2022 byl založen spolek. Jeho hlavní činností je sběratelství, výstavní, osvětová a badatelská činnost na území Znojemska. Dle stanov prostředky na svoji činnost získává z členských příspěvků, darů, ze státních příspěvků, dotací a grantů. V roce 2022 ve spolku nebyla žádná finanční aktivita. V roce 2023 bylo přijato 1 200 Kč jako členské příspěvky, 600 Kč byl výdaj na cestovné a vstupné. Spolek má zřízený spořící účet, ze kterého je výnos srážen přímo od zdroje (čistý výnos cca 15 Kč). 1) Může spolek vést jednoduché účetnictví? 2) Musí se registrovat k dani z příjmu PO? 3) Má povinnost za roky 2022 a 2023 jednotlivě podávat daňové přiznání? 4) Jak zaúčtovat výše uvedené transakce? Na rok 2024 jsou naplánové besedy a spolek bude platit pronájem prostorů. Tyto výdaje budou přesahovat roční členské příspěvky (1 200 Kč). Je možné, aby předseda spolek dorovnal tento výdaj jako dar?

FO, plátce DPH, vede DE, vyřadil 10/2023 os. automobil z OM do os. užívání, byl zcela odepsaný (nákup 6/2013), odvedl DPH z ceny obvyklé, v podnikání uplatňoval skutečné nákupy PHM a vedl knihu jízd. Zatím stále bude automobil používat i pro podnikání. a) může si do podnikání uplatnit paušální výdaje na PHM ve výši 80% tj. 4 000 Kč měsíčně? b) jak to bude s ostatními výdaji za automobil - povinné ručení, dálniční známka, popř. údržba a opravy, lze použít na tyto výdaje 80% do podnikání? Případně nárok na odpočet DPH nebude žádný, ani krácený?

Fyzická osoba, podnikatel, příjmy z § 7, má provozovnu. V té vykonává svou podnikatelskou činnost - fotograf. Jako sídlo podnikání má své trvalé bydliště jako každá fyzická osoba. Protože z domu vykonává kancelářskou práci související s podnikáním, rád by si dal do nákladů část energií ze svého rodinného domu. Může toto provést? Dům je v katastru veden jako rodinný dům, nemá v něm v katastru vyčleněny nebytové prostory pro podnikání. Ve skutečnosti má v domě vyčleněnu 1 místnost jako kancelář. Jakým způsobem stanovit klíč k tomu, aby si mohl část energií uznat jako náklad?

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Řada živnostníků však podceňuje nenápadnou a obecně vymezenou povinnost evidovat také „údaje o majetku“. Často si neuvědomují, že to vyžaduje mj. průběžnou a průkaznou evidenci zásob: jednotkové ocenění, příjemky, výdejky, inventura… tak netrápí jen účetní jednotky, ale pro mnohé překvapivě i OSVČ s daňovou evidenci. A když pečlivá skladová evidence chybí, nejde o banalitu, kterou berní úředník přejde mávnutím ruky. Nedostatky skladové administrativy mohou vést ke zpochybnění celé daňové evidence, čímž padá možnost uplatnění v ní evidovaných výdajů, což je hodně zlé, protože správce daně může stanovit daň tzv. dle pomůcek, které si opatří.

Podnikatel FO, plátce DPH si nechal zřídit webové stránky (vč. nového designu a kódování stránek). Jedná se o webové stránky k prezentaci společnosti. Pořizovací cena byla 150 tis bez DPH. Může jít celá částka v daňové evidenci do daňově uznatelných nákladů nebo se musí odepisovat?

Okamžikem uskutečnění účetního případu se rozumí den, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem účetnictví (účetnímu případu). Z účetního i daňového hlediska se jedná o významný okamžik, zejména se zvláštním zřetelem vztahujícím se k přelomu účetních období. V § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) se uvádí, že okamžik uskutečnění účetního případu je povinnou náležitostí účetního dokladu; tento okamžik může (ale nemusí) být totožný s okamžikem vyhotovení dokladu. Je však třeba mít na paměti, že okamžik uskutečnění účetního případu není dnem (datem), kdy se o účetním případu účtuje.

Poplatník, fyzická osoba, podává nyní řádné daňové přiznání, kde uplatní výdaje ve skutečné výši. V termínu pak podá opravné, kde uplatní výdaje paušálem. Je tento postup možný?    

FO - neplátce DPH - první rok podnikání 2022 vykazuje výdaje v daňové evidenci. Na konci tohoto roku pořídí na úvěr auto. V dalším roce podnikání 2023 to vypadá, že přechod na paušál bude výhodnější. Řešíme to ještě teď než podáme řádné přiznání za 2022. Pohledávky ani zásoby nemá, ale má úvěr z titulu pořízení automobilu. Znamená to, že by ještě teď v řádném přiznání za 2022 mohla odečíst úroky z úvěru a pojistné za CELOU DOBU DOPŘEDU (úvěr je do roku 2027)? Tato FO má za 2022 už tak nízký základ daně z důvodu vysokých vstupních výdajů, že už by nemělo ani význam tam dodanění úroků a pojistného zahrnout do roku 2022. Nebo jak se FO při přechodu staví k úvěru. Úvěr je závazek, ale daňový výdaj u něj je pouze pojistné a úroky, pokud se nepletu. Jde mi o to, že kdyby se jednou vrátila ke skutečným výdajům, tak už nikdy ty úroky a pojistné neuplatníme?