Daňová evidence, jednoduché účetnictví

Společnost A s.r.o. eviduje neuhrazené závazky z titulu přijatých faktur za služby, které byly zaúčtovány do nákladů, vůči společnosti B s.r.o. Společnost A s.r.o. není schopna splatit své závazky, a proto tyto závazky převezme fyzická osoba (společnost C) na základě dohody o převzetí dluhu. Přebírající FO, podnikatel, vede daňovou evidenci. Zároveň společnost A s.r.o. eviduje závazek za FO, podnikatelem (z titulu půjčky), dojde tedy k vzájemnému zápočtu. Jaké daňové dopady, v případě dohody o převzetí dluhu, budou u: 1. Společnosti A s.r.o., která vede podvojné účetnictví, 2. Společnosti B s.r.o., která vede podvojné účetnictví, 3. FO, která vede daňovou evidenci.  
Vydáno: 13. 01. 2022
  • Článek
V této části se zabýváme některými zvláštními případy zápisů výdajů do daňové evidence. Jsou to případy časté, případně periodicky se opakující, každopádně případy, které mohou podstatným způsobem ovlivnit daňové přiznání lékaře. Nemůžeme se zabývat všemi případy výdajů, které se mohou vyskytovat v běžné praxi lékaře, k tomu je pak zapotřebí buď podrobnějšího studia zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů “), anebo návštěvy některého daňového poradce. V každém případě stejně vždy radíme především zcela začínajícím lékařům, aby si alespoň první rok praxe nechali zpracovávat svou daňovou evidenci ekonomickým odborníkem, účetním nebo daňovým poradcem.
Vydáno: 12. 12. 2021
Dodavatel, s. r. o., dodal materiál našemu klientovi - FO v daňové evidenci, plátce DPH, část materiálu byla vrácena a vystaveny dobropisy. Příklad - dodáno zboží za 24.200 kč a zdobropisováno za 12.100 Kč, vše v prosinci 2020, Dodavatel vystavil v prosinci 2020 zápočet ve výši +12.100 -12.100. Zbylá část 12.100 byla uhrazena hotově v lednu 2021. V daňové evidenci máme všechno zaúčtováno až ke dni úhrady v lednu 2021 (tedy +24200 -12100). Je to takto správně? Kdyby klient účtoval v podvojném účetnictví, byl by zápočet zaúčtován již v roce 2020, bez vlivu na základ daně. Kdybychom v daňové evidenci zaúčtovali v roce 2020 zápočet, pak by byl daňový základ ovlivněn - daňový výdaj 7.900, daňový příjem 10.000, následně v roce 2021 výdaj 12.100. Máme zaúčtováno vše v roce 2021 - tedy daňový výdaj 10.000.
Vydáno: 08. 12. 2021
Poplatník, OSVČ, si ve své vnitřní směrnici stanovil, že bude v roce 2021 evidovat drobný hmotný majetek od 5.000,- do 80.000,- Kč. Tento majetek půjde jednorázově do výdajů. Musí evidovat majetek, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok, ale částka je pod 5.000,- Kč (např. kalkulačka za 1.500,- Kč)? Může takto postupovat i právnická osoba?
Vydáno: 08. 12. 2021
OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, bude dlouhodobý hmotný majetek používat z části k ekonomické činnosti a z části k soukromé činnosti. Stejným poměrem bude samozřejmně krátit odpisy. Jaký je správný postup a výpočet zůstatkové ceny? Příklad: Majetek v hodnotě 2 800 000 Kč, plný odpis 93 000 Kč, uplatněný odpis 70 000 Kč. Zůstatková cena po uplatnění odpisu činní 2 730 000 Kč nebo 2 707 000 Kč? Program účto vypočítává automaticky zůstatkovou cenu 2 730 000 Kč a dobu odepisování tím prodlužuje, ale mně se tento postup nezdá.
Vydáno: 07. 12. 2021
Podnikatel - OSVČ pracuje v oboru elektro, v elektro rozvodnách a řeže zde al acu profily. Potřebuje dobře vidět a zároveň chránit zrak proti odlétavým částicím z řezání. k tomu si pořídil v optice speciální pracovní ochranné dioptrické brýle. Je možné u podnikatele (a popřípadě i ve firmě pro zaměstnance) uplatnit v daňových výdajích a nárokovat DPH z tohoto nákupu?
Vydáno: 29. 10. 2021
OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, příjímá platby od zákazníků platební kartou a také pořizuje zboží a platí za něj kartou. Jak postupovat v případech na přelomu roku, kdy nákup/prodej 30. 12., ale z bankovního účtu odejde částka až 2. 1. následujícího roku? Z hlediska daně z příjmu. 1) Tržba, příjem - Kdy se jedná o zdanitelný příjem? V daňové evidenci je základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji, tak se nabízí úvaha, že taková transakce je k 31. 12. pohledávkou a příjmem je až v následujícím období, ale jistá si nejsem. Na druhou stranu, okamžik zaplacení zákazníkem proběhl už 30. 12. 2) Stejný problém řeším i z opačné strany. Kdy je výdaj na zajištění a udržení příjmu uznatelným výdajem? Už se stalo, že banka připsala jen část tržby na účet. Co s tím?  
Vydáno: 22. 10. 2021
Fyzická osoba (OSVČ), plátce DPH. Používá k podnikání prostor před rodinným domem, na parkování nákladního auta, který má v majetku firmy. Nyní si OSVČ zpevnil plochu k parkování betonem. Náklady na zpevnění plochy jsou v hodnotě do 80 tisíc. Pozemek, který zpevnil nemá v majetku firmy. Musí si vložit do majetku tuto část zpevněné plochy? Pokud ano, bude stačit hodnota 1,00 Kč ? V jaké odpisové skupině bude odepisovat ? Ještě předpokládám, že by měl z tohoto pozemku odvádět daň z nemovitosti ? Je ještě něco, co není uvedeno výše, nutno udělat, aby se náklady na zpevnění mohly dát do daňové evidence a uplatnit DPH z těchto dokladů ?
Vydáno: 15. 10. 2021
Podnikatel-fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, pořídil nemovitost ze 3/4 k podnikatelským účelům a z 1/4 k osobnímu užívání (vlastní bydlení) od právnické osoby plátce DPH. Od 1. 4. 2021 do 30. 7. 2021 byl v této nemovitosti nájemcem, v souladu s nájemní smlouvou provedl na nemovitosti provedeny drobné opravy. Souhrn těchto oprav činní 150 000- Kč. K 31. 7. 2021 byla podepsána kupní smlouva, zápis změny do katastru nemovitostí byl proveden 20. 8. 2021 s účinností k 31. 7. 2021. Kupní cena byla stanovena na 3 200 000 Kč. Byl použit režim přenesení daňové povinnosti, kupující odvedl plnou daň na výstupu, nárok na odpočet daně snížil o 1/4. Z faktury ani z kupní smlouvy není určena cena pozemku a cena nemovitosti, kupující nechal ocenit nemovitost znalcem. Znalec určil cenu nemovitosti na 5 400 000 Kč a cenu příslušného pozemku na 600 000 Kč. Jak určit vstupní cenu nemovitosti pro zařazení do obchodního majetku a pro účely odpisování?
Vydáno: 27. 09. 2021
Pokud je uzavřena úvěrová smlouva na předmět financování (typicky osobní automobil) s tímto typem zajištění (Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování s odloženou účinností) pohledávky, tzn. v technickém průkazu je dlužník zapsán jako majitel i provozovatel, je možné využít v tomto případě výdajový paušál na dopravu? Doplňující otázka: Prosím o upřesnění odpovědi z dotazu DAUC ID: 28307 tzn. možnosti uplatnění paušálního výdaje na dopravu, pokud je uzavřena úvěrová smlouva na předmět financování (typicky osobní automobil) s typem zajištění (Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování s odloženou účinností). Z odpovědi není jasné, jestli autor vylučuje možnost využití paušálního výdaje na dopravu v případě, že věřitel využil zajišťovací převod práva ve smyslu uzavření smlouvy o úvěru, kde je využit typ zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s okamžitou účinností nebo se jedná o porušení smlouvy (např. splátky po splatnosti) při využití typu zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s odloženou účinností. Tj. dotaz zní, jestli lze uplatnit paušální výdaj na dopravu, pokud je uzavřena úvěrová smlouva s typem zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s odloženou účinností -> kde nedojde k porušení smluvních podmínek.
Vydáno: 24. 09. 2021
OSVČ uplatňovala do roku 2020 paušální výdaje, k 31. 12. 2020 žádné pohledávky ani závazky, pouze zůstatek zásob v pořizovací ceně 100 000 Kč. Od roku 2021 přechod na skutečné výdaje - daňová evidence. V roce 2021 OSVČ prodala zásoby z roku 2020 v pořizovací ceně 100 000 Kč, prodejní cena 120 000 Kč. Jakému zdanění podléhá prodej zásob pořízených v době uplatňování paušálních výdajů?
Vydáno: 20. 09. 2021
  • Článek
V této části našeho seriálu se zabýváme vedením daňové evidence privátního lékaře. Každý zápis musí být podložen účetním dokladem dokumentujícím provedenou platbu. Tyto účetní doklady, stejně tak jako zápisy v daňové evidenci, je třeba archivovat. Daňová evidence slouží k výpočtům daně z příjmů fyzické osoby z nezávislé činnosti. Je třeba uzavřít účetní období (tj. kalendářní nebo hospodářský rok), provést závěrkové operace a vypočítat základ daně. Hlavním účelem daňové evidence je správný výpočet daně z příjmů fyzických osob a také možnost kontroly povinné archivace i po určité době.
Vydáno: 17. 09. 2021
  • Článek
Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Základ daně na faktuře je 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. Autoservisu jsme hradili pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás servisu rovnou poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B.2.?
Vydáno: 10. 09. 2021
Zaměstnáváme i zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek. Je v tomto případě možné poskytnout stejný příspěvek (stravenkový paušál) jako při plném pracovním úvazku? Jak dlouhá musí být směna pro poskytnutí příspěvku (stravenkového paušálu)? Je možné poskytnout zaměstnanci příspěvek (stravenkový paušál do výše 75,60 Kč) osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti i v případě, že odpracuje pouze část stanovené směny, ať už z důvodů pružné pracovní doby, čerpání půl dne dovolené, návštěvy lékaře, nástupu na nemocenskou v průběhu směny apod.? Ve vazbě na tyto případy se setkáváme s rozdílnými názory. 
Vydáno: 08. 09. 2021
Můj zákazník OSVČ mě požádal o radu ohledně fakturace. V daňovém přiznání si chce uplatňovat výdaje paušálem. Jedná se mu konkrétně o fakturaci dopravy. Například bude dělat komplexní činnost elektro, na faktuře tedy bude: projekt elektro - volná - 60%, náklady práce elektro - řemeslná - 80%, materiál elektro (rozepsané položky) - volná - 60%, revize elektro - řemeslná - 80%... Neví, do jaké kategorie zařadit cestovné/dopravné - většinou se jedná o několikasetkorunové položky. Je vůbec obvyklé a správné takhle rozpitvávat fakturu na jednotlivé fáze a uplatňovat rozdílnou procentní sazbu paušálních výdajů? Pracuje na seznamu faktur s rozpisem činností, abych měl podklady pro účetní, anebo pro případnou kontrolu.
Vydáno: 24. 08. 2021
OSVČ již svou živnost několik let vykonává, je řemeslník a zároveň má živnost i nákup a prodej. Je možné, aby tato OSVČ sbírala borůvky po lese a následně je prodávala a evidovala ve své evidenci pro zdanění? Je ke sběru a prodeji borůvek potřeba nějaká speciální živnost? Stačí živnost na nákup a prodej borůvek? OSVČ by si příjmy z borůvek bude evidovat v EET. Pak zdaní s ostatními příjmy ze živnosti a z nákupu a prodeje s paušálem ve výši 60 %, je to tak správně?
Vydáno: 05. 08. 2021
Jedná se u fyzické osoby (lékař není s. r. o.) o daňový či nedaňový příjem u kompenzace zvýšených osobních nákladů plynoucích z vyplácení mimořádných odměn pro zdravotnické pracovníky v roce 2020 vyplacené v roce 2021?
Vydáno: 03. 08. 2021
Dne 25. 5. 2021 zemřel OSVČ, čtvrtletní plátce DPH. Ke dni úmrtí eviduje zásoby zboží na prodejně a dlouhodobý majetek u kterého byl uplatněn nárok na odpočet dph na vstupu v plné výši. Spolupracující manželka chce zásoby prodat, ale do ukončení dědického řízení nesmí s majetkem nijak nakládat. Po ukončení dědického řízení nebude v podnikání pokračovat, ale ráda by nespotřebované zásoby prodala. Je možné zásoby prodat jako fyzická osoba-nepodnikající po ukončení dědického řízení? Jak postupovat z hlediska DPH? Již v přiznání za 2Q/2021 odvést DPH z nespotřebovaných zásob upravit rovněž výši daně z dlouhodobého majetku (pořízen v roce 2018 a 2019) nebo až po ukončení dědického řízení?
Vydáno: 16. 07. 2021
Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Faktura je základ daně 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. My jsme hradili autoservisu pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás rovnou servisu poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B2?
Vydáno: 14. 07. 2021
OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, koupil v roce 2020 malotraktor a ten zařadil do obchodního majetku. Malotraktor byl používaným majetkem, byl pořízen od fyzické osoby-také plátce dph a zaplacen hotově. Nebyl proto v záruce a nelze ho nijak reklamovat. V letošním roce byl traktor kvůli závadě na elektroinstalaci zcela zničen. Traktor nebyl pojištěn. Policie vyloučila cizí zavinění. Vrak bude odvezen k likvidaci. Je možné uplatnit v letošním roce poloviční odpis a je zůstatková cena daňově uznatelným výdajem? Je nutné upravit uplatněný nárok na odpočet DPH?
Vydáno: 28. 06. 2021
+ Zobrazit dalších 20