Daňová evidence, jednoduché účetnictví

Pracuji jako účetní OSVČ. Měsíčně svým klientům fakturuji zpracování účetnictví, tj. účtování dokladů atd. Je možné, abych fakturovala také svým klientům „pouze“ účetní poradenství, tj. budu mít vystavené faktury na vedení účetnictví a fakturu za účetní poradenství (např. poradenství v oblasti zaúčtování aktivace, účetní poradenství v oblasti skladové evidence atd.)? 
Vydáno: 20. 01. 2023
Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. V září 2022 jsem vystavil odběrateli na Slovensko (plátce DPH) fakturu za zboží. Teď mi zboží vrací a budu vystavovat opravný daňový doklad (dobropis) teď v prosinci 2022. Mám ho vystavit v rekapitulaci CZK s kurzem EUR v původně vystavené faktuře, tedy září? A jak pak v souhrném hlášení- tam se dává záporná částka? DPH přiznávám měsíčně. V peněžním deníku dám přepočet EUR na CZK jakým kurzem? 
Vydáno: 18. 01. 2023
Podnikatel vede DE. Občasně potřebuje dotovat svoji podnikatelskou činnost, tzn. půjčuje do svého podnikání finance ze svého soukromého, již dříve zdaněného příjmu (do pokladny či na podnikatelský b.ú.). Jak vést tuto půjčku v daňové evidenci? Prozatím evidován tento typ půjčky jako nedaňový příjem a při vratce půjčky jako nedaňový výdaj. Úročit tuto půčku není nutné? Tzn. tatáž soukromá osoba nemusí účtovat úrok sama sobě jakožto podnikteli? Jak případný úrok v DE zaevidovat, pokud se pro úrok uváděná osoba rozhodne? Je povinen podnikatel tento vklad vrátit sobě jakožto soukromé osobě, popř. je nějaká časová, zákonná lhůta na vrácení takové půjčky? Pokud lze evidovat finance do podnikání také jako vklad do podnikání s tím, že by nebyl podnikateli jakožto FO vrácen, evidovat následně v DE by se měl pak takový vklad jako nedaňový příjem? Jedná se totiž o příjem z již zdaněných příjmů.
Vydáno: 02. 01. 2023
Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH chce ukončit svou podnikatelskou činnost a odejít do důchodu. V obchodním majetku má nemovitost (několik kanceláří), kterou pronajímá jiným společnostem. U stavby nemovitosti uplatňoval nárok na odpočet DPH. Nemovitost chce darovat - převést na své syny, kteří nepodnikají. Synové by chtěli pokračovat v pronajímání této nemovitosti. Nemovitost není zcela odepsaná. 1) Jak to bude s daní z příjmů u pana podnikatele, když nemovitost bude synům darována? 2) Bude muset podnikatel vracet uplatněné DPH v souvislosti s touto nemovitostí? 3) Mohou synové poté pokračovat v odpisech budovy a zdaňovat příjmy z nájmu dle §9 ZDP? 4) Budou se muset synové zaregistrovat k DPH? 5) Budou muset synové dar nemovitosti danit jako příjem? 6) Podnikatel má pouze příjmy z nájmu nemovitosti a jinou činnost nevykonává. Bude mu zrušena registrace k DPH a k dani z příjmů na žádost nebo bude muset splnit další podmínky?
Vydáno: 11. 07. 2022
Fyzická osoba má bankovní účty v cizí měně, fakturuje i přijímá faktury v EUR i Kč a má měsíční kurz k prvním v měsíci (CNB). Budu k 31. 12. přepočítávat příjmy a výdaje v cizí měně jednotným kurzem vyhlášeným MFČR, nebo kurzem ČNB 31. 12., či se u fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci nic nepřepočítává?
Vydáno: 31. 05. 2022
Jak zaúčtovat náhradu paušálního nákladu Kč 50 za výpočet exekuce zaměstnavatelem? Zaměstnavatel je plátcem DPH. Odvádí se DPH z tohoto poplatku? Např. výpočet srážky na exekuci činí Kč 1500, exekutorovi zašlu Kč 1450,-, Kč 50 si ponechá zaměstnavatel. Jak se zaúčtuje v daňové evidenci?
Vydáno: 26. 05. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, čj. 8 Afs 233/2019-51
Vydáno: 25. 05. 2022
V roce 2018 byla poskytnuta půjčka 50.000,- Kč na nákup chovného štěněte - nic nebylo účtováno. Dle dohody bude půjčka splácena z prodeje potomků tohoto štěněte. V roce 2021 byla uhrazena splátka 30.000,- Kč. Lze v roce 2021 těchto 30 000 Kč zahrnout do nákladů? Zaevidovat štěně v hodnotě 30.000,- Kč jako zásoby? V roce 2022 bude půjčka splacena. 20.000,- Kč do nákladů, navýšit zásoby na 50.000,- Kč? Co účtovat při úmrtí psa? Zásoby budou 0 Kč, ....
Vydáno: 29. 04. 2022
OSVČ uplatňuje výdaje procentem a má příjmy mj. v cizí měně (fakturuje v EUR německému odběrateli za servisy strojů). Jako identifikovaná osoba k DPH eviduje vydané faktury denním kurzem ČNB k DUZP. Tyto příjmy mu chodí na eurový účet. Jaké kurzy lze použít pro zdanění těchto příjmů? Domnívám se, že je možné použít vyhlášený jednotný kurz anebo denní kurz ČNB ke dni úhrady. Jsou možné obě tyto varianty, když uplatňuje výdaje procentem z příjmů? A dále se chci zeptat: je možná ještě jiná varianta (nazvu ji třetí), a to využít částek z evidence faktur - tedy přepočtené kurzem k DUZP, což by bylo v tomto případě nejjednodušší a v porovnání s přepočtem jednotným kurzem i výhodnější?
Vydáno: 21. 02. 2022
Společnost A s.r.o. eviduje neuhrazené závazky z titulu přijatých faktur za služby, které byly zaúčtovány do nákladů, vůči společnosti B s.r.o. Společnost A s.r.o. není schopna splatit své závazky, a proto tyto závazky převezme fyzická osoba (společnost C) na základě dohody o převzetí dluhu. Přebírající FO, podnikatel, vede daňovou evidenci. Zároveň společnost A s.r.o. eviduje závazek za FO, podnikatelem (z titulu půjčky), dojde tedy k vzájemnému zápočtu. Jaké daňové dopady, v případě dohody o převzetí dluhu, budou u: 1. Společnosti A s.r.o., která vede podvojné účetnictví, 2. Společnosti B s.r.o., která vede podvojné účetnictví, 3. FO, která vede daňovou evidenci.  
Vydáno: 13. 01. 2022
  • Článek
V této části se zabýváme některými zvláštními případy zápisů výdajů do daňové evidence. Jsou to případy časté, případně periodicky se opakující, každopádně případy, které mohou podstatným způsobem ovlivnit daňové přiznání lékaře. Nemůžeme se zabývat všemi případy výdajů, které se mohou vyskytovat v běžné praxi lékaře, k tomu je pak zapotřebí buď podrobnějšího studia zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů “), anebo návštěvy některého daňového poradce. V každém případě stejně vždy radíme především zcela začínajícím lékařům, aby si alespoň první rok praxe nechali zpracovávat svou daňovou evidenci ekonomickým odborníkem, účetním nebo daňovým poradcem.
Vydáno: 12. 12. 2021
Dodavatel, s. r. o., dodal materiál našemu klientovi - FO v daňové evidenci, plátce DPH, část materiálu byla vrácena a vystaveny dobropisy. Příklad - dodáno zboží za 24.200 kč a zdobropisováno za 12.100 Kč, vše v prosinci 2020, Dodavatel vystavil v prosinci 2020 zápočet ve výši +12.100 -12.100. Zbylá část 12.100 byla uhrazena hotově v lednu 2021. V daňové evidenci máme všechno zaúčtováno až ke dni úhrady v lednu 2021 (tedy +24200 -12100). Je to takto správně? Kdyby klient účtoval v podvojném účetnictví, byl by zápočet zaúčtován již v roce 2020, bez vlivu na základ daně. Kdybychom v daňové evidenci zaúčtovali v roce 2020 zápočet, pak by byl daňový základ ovlivněn - daňový výdaj 7.900, daňový příjem 10.000, následně v roce 2021 výdaj 12.100. Máme zaúčtováno vše v roce 2021 - tedy daňový výdaj 10.000.
Vydáno: 08. 12. 2021
Poplatník, OSVČ, si ve své vnitřní směrnici stanovil, že bude v roce 2021 evidovat drobný hmotný majetek od 5.000,- do 80.000,- Kč. Tento majetek půjde jednorázově do výdajů. Musí evidovat majetek, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok, ale částka je pod 5.000,- Kč (např. kalkulačka za 1.500,- Kč)? Může takto postupovat i právnická osoba?
Vydáno: 08. 12. 2021
OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, bude dlouhodobý hmotný majetek používat z části k ekonomické činnosti a z části k soukromé činnosti. Stejným poměrem bude samozřejmně krátit odpisy. Jaký je správný postup a výpočet zůstatkové ceny? Příklad: Majetek v hodnotě 2 800 000 Kč, plný odpis 93 000 Kč, uplatněný odpis 70 000 Kč. Zůstatková cena po uplatnění odpisu činní 2 730 000 Kč nebo 2 707 000 Kč? Program účto vypočítává automaticky zůstatkovou cenu 2 730 000 Kč a dobu odepisování tím prodlužuje, ale mně se tento postup nezdá.
Vydáno: 07. 12. 2021
Podnikatel - OSVČ pracuje v oboru elektro, v elektro rozvodnách a řeže zde al acu profily. Potřebuje dobře vidět a zároveň chránit zrak proti odlétavým částicím z řezání. k tomu si pořídil v optice speciální pracovní ochranné dioptrické brýle. Je možné u podnikatele (a popřípadě i ve firmě pro zaměstnance) uplatnit v daňových výdajích a nárokovat DPH z tohoto nákupu?
Vydáno: 29. 10. 2021
OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, příjímá platby od zákazníků platební kartou a také pořizuje zboží a platí za něj kartou. Jak postupovat v případech na přelomu roku, kdy nákup/prodej 30. 12., ale z bankovního účtu odejde částka až 2. 1. následujícího roku? Z hlediska daně z příjmu. 1) Tržba, příjem - Kdy se jedná o zdanitelný příjem? V daňové evidenci je základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji, tak se nabízí úvaha, že taková transakce je k 31. 12. pohledávkou a příjmem je až v následujícím období, ale jistá si nejsem. Na druhou stranu, okamžik zaplacení zákazníkem proběhl už 30. 12. 2) Stejný problém řeším i z opačné strany. Kdy je výdaj na zajištění a udržení příjmu uznatelným výdajem? Už se stalo, že banka připsala jen část tržby na účet. Co s tím?  
Vydáno: 22. 10. 2021
Fyzická osoba (OSVČ), plátce DPH. Používá k podnikání prostor před rodinným domem, na parkování nákladního auta, který má v majetku firmy. Nyní si OSVČ zpevnil plochu k parkování betonem. Náklady na zpevnění plochy jsou v hodnotě do 80 tisíc. Pozemek, který zpevnil nemá v majetku firmy. Musí si vložit do majetku tuto část zpevněné plochy? Pokud ano, bude stačit hodnota 1,00 Kč ? V jaké odpisové skupině bude odepisovat ? Ještě předpokládám, že by měl z tohoto pozemku odvádět daň z nemovitosti ? Je ještě něco, co není uvedeno výše, nutno udělat, aby se náklady na zpevnění mohly dát do daňové evidence a uplatnit DPH z těchto dokladů ?
Vydáno: 15. 10. 2021
Podnikatel-fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, pořídil nemovitost ze 3/4 k podnikatelským účelům a z 1/4 k osobnímu užívání (vlastní bydlení) od právnické osoby plátce DPH. Od 1. 4. 2021 do 30. 7. 2021 byl v této nemovitosti nájemcem, v souladu s nájemní smlouvou provedl na nemovitosti provedeny drobné opravy. Souhrn těchto oprav činní 150 000- Kč. K 31. 7. 2021 byla podepsána kupní smlouva, zápis změny do katastru nemovitostí byl proveden 20. 8. 2021 s účinností k 31. 7. 2021. Kupní cena byla stanovena na 3 200 000 Kč. Byl použit režim přenesení daňové povinnosti, kupující odvedl plnou daň na výstupu, nárok na odpočet daně snížil o 1/4. Z faktury ani z kupní smlouvy není určena cena pozemku a cena nemovitosti, kupující nechal ocenit nemovitost znalcem. Znalec určil cenu nemovitosti na 5 400 000 Kč a cenu příslušného pozemku na 600 000 Kč. Jak určit vstupní cenu nemovitosti pro zařazení do obchodního majetku a pro účely odpisování?
Vydáno: 27. 09. 2021
Pokud je uzavřena úvěrová smlouva na předmět financování (typicky osobní automobil) s tímto typem zajištění (Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování s odloženou účinností) pohledávky, tzn. v technickém průkazu je dlužník zapsán jako majitel i provozovatel, je možné využít v tomto případě výdajový paušál na dopravu? Doplňující otázka: Prosím o upřesnění odpovědi z dotazu DAUC ID: 28307 tzn. možnosti uplatnění paušálního výdaje na dopravu, pokud je uzavřena úvěrová smlouva na předmět financování (typicky osobní automobil) s typem zajištění (Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování s odloženou účinností). Z odpovědi není jasné, jestli autor vylučuje možnost využití paušálního výdaje na dopravu v případě, že věřitel využil zajišťovací převod práva ve smyslu uzavření smlouvy o úvěru, kde je využit typ zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s okamžitou účinností nebo se jedná o porušení smlouvy (např. splátky po splatnosti) při využití typu zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s odloženou účinností. Tj. dotaz zní, jestli lze uplatnit paušální výdaj na dopravu, pokud je uzavřena úvěrová smlouva s typem zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s odloženou účinností -> kde nedojde k porušení smluvních podmínek.
Vydáno: 24. 09. 2021
OSVČ uplatňovala do roku 2020 paušální výdaje, k 31. 12. 2020 žádné pohledávky ani závazky, pouze zůstatek zásob v pořizovací ceně 100 000 Kč. Od roku 2021 přechod na skutečné výdaje - daňová evidence. V roce 2021 OSVČ prodala zásoby z roku 2020 v pořizovací ceně 100 000 Kč, prodejní cena 120 000 Kč. Jakému zdanění podléhá prodej zásob pořízených v době uplatňování paušálních výdajů?
Vydáno: 20. 09. 2021