Daňová evidence, jednoduché účetnictví

Můj klient, fyzická osoba, se stal plátcem DPH k 28. 9. 2025 podle § 6 odst. 2 písm. b) ZDPH. Do té doby platil paušální daň. Předpokládám, že nyní bude moct vést daňovou evidenci nebo uplatnit výdaje paušálem. Vzhledem ke značným nákladům se rozhodneme asi pro daňovou evidenci. Je možno uplatnit výdaje vzniklé před datem 28. 9. 2025, které byly uhrazeny bankovním převodem po tomto datu, nebo se má za to, že byly součástí výdajů/příjmů v období, kdy klient platil paušální daň ? Předpokládám, že bude podávat daňové přiznání za celý rok 2025? Se zohledněním období, kdy byl plátcem paušální daně? 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, ukončila svoji podnikatelskou činnost k 30. 6. 2025. V obchodním majetku měla zařazený osobní automobil, pořízený v 5/2023, u kterého uplatnila mimořádné odpisy dle § 30a ZDP ve znění platném pro rok 2023, tzn. odpisy na 24 měsíců. V roce 2023 byl uplatněn odpis za 7 měsíců, v roce 2024 12 měsíců, na rok 2025 zbývá odpis na 5 měsíců. Platí i u mimořádných odpisů podmínka, že při ukončení činnosti lze uplatnit pouze odpis ve výši jedné poloviny? A jak je to s mimořádnými odpisy, kdyby OSVČ ukončila činnost 30. 4. 2025, tj. méně než těch 5 měsíců?

OSVČ v paušálním režimu: počítají se do limitu v daňové evidenci vystavené faktury nebo až uhrazené? 

OSVČ, neplátce DPH, která vede daňovou evidenci má od roku 1998 vloženu v obchodním majetku nemovitost, kterou odpisuje, tuto nemovitost má ve svém výlučném vlastnictví. Letos v roce 2025 se OSVČ rozhodla nemovitost vyřadit z obchodního majetku do svého osobního majetku. V roce 2026 by paní následně chtěla tuto nemovitost darovat svému manželovi do jeho výlučného vlastnictví a nemovitost využívat pro podnikání na základě nájemní smlouvy, kterou by sepsala se svým manželem. Jaké jsou při těchto transakcích daňové dopady?

Fyzická osoba, daňová evidence, má staré nedobytné pohledávky. Na základě inventarizace bylo zjištěno, že někteří dlužníci jsou již vymazáni z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že zánikem dlužníka bez právního nástupce zaniká také pohledávka věřitele, tak již nepovažujeme za nutné ji uvádět ve výkazu o majetku a závazcích. Samozřejmě bez daňového dopadu do základu daně. Je naše úvaha správná?

Pokud jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, a nakoupím zlato či veterána pro případné následné zhodnocení za pár let, můžu si ho dát v daňové evidenci do daňových výdajů v roce pořízení, anebo až v roce prodeje? 

Fyzická osoba, daňová evidence, má ve své evidenci pohledávky z roku 1995–2005. Pohledávky, u kterých již nelze dohledat odběratele, bychom chtěli postupně (každý rok část) vyřadit z obchodního majetku. Dle § 5 odst. 6 ZDP zvýšíme základ daně o související výdaje, které již nemůžeme doložit, vztahující se k pohledávkám ve výši 100 %. Myslíme si, že datum vyřazení těchto pohledávek z obchodního majetku je na rozhodnutí poplatníka. Dále u pohledávek, u kterých je znám odběratel, postupujeme takto: 1) u dlužníků fyzických osob, kde došlo k úmrtí, pohledávky vyřazujeme a 2) u dlužníků právnických osob, kde došlo k zániku bez právního nástupce (jsou vymazány z OR), tyto pohledávky také vyřazujeme dle § 24 odst. 2 písm. y) body 1–6 ZDP, tzn. vyřazení bez daňového dopadu. Lze takto postupovat a řešit pohledávky během podnikatelských let? Nechceme ponechávat vše až na ukončení podnikání fyzické osoby, kde by potom došlo najednou k velkému dodanění pohledávek dle § 23 odst. 8 ZDP.

Fyzická osoba, podnikatel, vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje, vlastní penzion a odkoupí od obce část pozemku. Budou náklady na geometrické zaměření, na vklad do katastru a související právní služby a cena za pozemek daňovými náklady? Jak evidovat koupený pozemek? Cena za pozemek a související náklady nepřesáhly 80 000 Kč.

Jak správně v daňové evidenci zaeviduji nákup majetku v cizí měně? Například koupím výrobní stroj za 20.000,- eur, faktura přijatá bude po přepočtu na částku 500.000,- Kč, takto ji zaeviduji do seznamu přijatých faktur, z tého částky vyměřím dph, uhradím o týden později, kdy bude kurz pro přepočet jiný a uhradím tedy například už jen 480.000,-Kč, po přepočtu na české koruny. Otázka zní, základem pro zařazení a odpisování majetku bude částka 500.000,- Kč (tedy ta částka dle faktury a jejího datumu vystavení) a nebo částka 480.000,- Kč, tj. okamžik úhrady, částka která mi skutečně odejde z účtu? A pokud se tato událost stane na konci roku, pořídím např. 30. 12. 2024, faktura bude vystavena s datumem 30. 12. 2024 a uhradím až 5. 1. 2025, kdy mohu začít majetek odpisovat? Okamžikem vystavení faktury, tedy již v roce 2024 a nebo až okamžikem úhrady faktury, tj. v roce 2025? 

Spolek se zabývá speciálním vzděláváním na školách. Dostal na to grant přes 10 mil. na několik let, přičemž v prvním roce dostal zálohu přes 3 mil. Kč. 1) Je správně, že tato dotace se nepočítá do obratu pro DPH, jelikož to dotace k ceně? 2) Ovlivňuje tento příjem limit pro vedení jednoduchého účetnictví (JÚ), který je 3 mil. Kč? 3) V JÚ se účtuje o příjmech, nikoliv výnosech. Dotace se myslím vylučuje ze základu daně, a s ní i související výdaje. - Pokud v daném roce přijatou dotaci spolek nevyčerpá, jak se vypořádat s tím, že v dalším roce budu mít výdaje hrazené z dotace, ale výdaj bude v jiném roce než příjem?

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci (DE), má zařazeno v obch. majetku vozidlo (100% v podnikání), kdy na něm havárií vznikla škoda (poškození zadního skla a jeho potřebná výměna). Celková výše pojistného plnění od pojišťovny byla stanovena na 5.348,- Kč (takto je uvedeno přímo v dokumnetaci od pojišťovny, následně podnikatel tuto částku obdržel od pojišťovny na svůj b.ú.). V krycím dopisu od pojišťovny se také uvádí, že byla podnikateli odečtena spoluúčast ve výši 500,- Kč. Podnikatel obdržel od dodavatele materiál potřebný k opravě skla a za něj i standardní fakturu (FP): ZD = 3.347,- Kč + DPH 21% = 703,- Kč (celkem: 4.050,- Kč). Dále měl podnikatel obdržet fakturu za lepení skla, tuto činnost však umí, tedy si ji na vozidle provedl sám, žádnou další fakturu tak nakonec již v rámci tohoto úč. případu neobdržel. Jak celkově tuto situaci vyřešit vzhledem k DPH a k dani z příjmů? Máme za to, že DPH (703,- Kč) z přijaté faktury si nejspíš v celé výši standardně podnikatel nárokuje,... Co se týká daně z příjmů, předpokládáme, že náhrada škody od pojišťovny bude v celkové výši (5.348,- Kč) zdanitelným příjmem (zvýší základ daně z příjmů), základ daně z FP (3.347,- Kč) bude zdanitelným výdajem podnikatele (sníží základ daně z příjmů). Co však učinit s kladným rozdílem ("příjmem") mezi přiznaným poj. plněním a ZD faktury za materiál? Tento rozdíl činí 2.001,- Kč - jedná se o zdanitelný příjem podnikatele? Resp. jak zde daňově nahlížet na spolúčast podikatele ve výši 500,- Kč dle krycího dopisu pojišťovny (tuto částku ve skutečnosti podnikatel nikdy neuhradil). Jak celkově daný příklad zadat správně v rámci DE a uživatelského programu Pohoda? Chápeme, že FP máme zadat do závazků (faktur přijatých) a plnění od pojišťovny např. do agendy "Ostatní pohledávky", ovšem nejsme si jisti, jak zadat shora uvedený, vzniklý kladný rozdíl, popř. spoluúčast.

Jaké informace má zapsaný spolek povinnost zveřejňovat? Lze to chápat tak, že dle § 21a zákona o účetnictví: „Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.",  mají spolky povinnost zveřejnit účetní závěrku (v případě podvojného účetnictví) či přehled o majetku a závazcích (v případě jednoduchého účetnictví)? Jaké další údaje je spolek povinen zveřejnit? 

OSVČ provozuje obchod s potravinami, je plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Rád bych se ujistil, zda je možné tržby evidovat souhrnně jednou měsíčně, nebo zda existuje zákonná lhůta, ve které musí být tržby zaúčtovány (např. denně nebo týdně). Stejná otázka platí i pro OSVČ, který provozuje občerstvení. Je zde možnost zaúčtovat tržby jednou měsíčně, nebo je nutné je evidovat v jiných intervalech? V obou případech se DPH odvádí měsíčně. 

Můj klient FO, měsíční plátce DPH, nakoupil v 10, 11/2024 stavební materiál na sklad, s tím, že tyto zásoby v podobě materiálu budou spotřebovány na jaře 2025, nicméně se tímto dostal do ztráty cca 380 000 Kč, co se týče DPFO, je to v pořádku?

OSVČ dosud vedla daňovou evidenci, ale od 1. 1. 2025 musí přejít na podvojné účetnictví, protože v roce 2023 překročila obrat 25 mil. Kč. K 31. 12. 2024 má OSVČ v daňové evidenci neuhrazené pohledávky, konkrétně pozastávky, které budou splatné až v roce 2027. Ráda bych se ujistila, jak správně postupovat z hlediska jejich zdanění. Musí se neuhrazené pohledávky při přechodu na podvojné účetnictví zahrnout do základu daně v roce 2024? Znamená to, že tyto pozastávky budou v roce 2024 zdaněny jako příjem, přestože k jejich úhradě dojde až v roce 2027? A pokud ano, v roce 2025 se tedy v podvojném účetnictví zaúčtují pouze jako počáteční stav pohledávek a v roce 2027 už nebudou daňově ovlivňovat výsledek hospodaření?

Společnost s ručením omezeným vlastní byt, který několik let pronajímala. V minulosti jsem pomohla této firmě zpracovat daňové přiznání k DPPO. Firma nevedla účetnictví, jen si vedla příjmy a výdaje v excelu z důvodu, že se jednalo o jednoduchou evidenci, z které se daly daně vypočítat. Správné to dle zákona není, ale stalo se. Nyní jsem zjistila, že firma nezakládala výkazy do ORS. Je možné do VZZ zahrnout jen třídu 5 a třídu 6 s výsledkem ke zdanění a do rozvahy zahrnout účet 211, 221, 249 (krátkodobé půjčky jednatele) a 341?

OSVČ vedla od svého vzniku daňovou evidenci. V roce 2021 nakoupila osobní automobil, který vložila do svého obchodního majetku a v roce 2021 začala tento automobil rovnoměrně odpisovat. V roce 2024 se rozhodla, že přejde na výdajový paušál. V roce 2024 také prodala neodepsaný automobil. Může automobil vyřadit, i když fakticky v roce 2024 již nemá obchodní majetek? Bude prodej automobilu spadat pod § 7 nebo pod § 10 zákona o daních z příjmů? 

Musí OSVČ, neplátce DPH, masérka dávat klientům doklad o zaplacení a evidovat ho? Měla by evidovat všechny své příjmové doklady, paragony nebo nějaké účtenky o zaplacení nebo postačí zapisovat, evidovat denní tržbu. V denní tržbě má pak jednotlivě zapsány příjmy, které dostala v hotovosti od svých klientů. Jestliže dostane zaplaceno na účet např. tím, že klienti platí QR kódem nebo přímo na bankovní účet, který jim OSVČ sdělí musí k těmto platbám vystavovat daňové doklady nebo faktury? Prosím z jakého zákona to plyne?

Kompenzace (z lat. compensare – vyrovnávat, vyvažovat) v účetnictví představuje vzájemné vyrovnání mezi pohledávkami a závazky, náklady a výnosy, zisky a ztrátami apod.). V rámci obchodně-závazkových vztahů (dodavatelsko-odběratelských vztahů) může docházet ke kompenzačním (výměnným) obchodům, které zahrnují nepeněžité plnění vzájemných dodávek. To znamená, že zboží je vyměňováno za jiné zboží nebo služby. V tomto příspěvku se zaměříme na kompenzace v účetnictví. Probereme ustanovení platných právních předpisů, která tuto oblast regulují, a uvedeme několik příkladů kompenzací. Výklad zakončíme ustanovením § 24 odst. 1 ZDP . Tento postup může zjednodušit účetnictví, je však třeba dbát na specifická pravidla a omezení. Kompenzace v účetnictví může být užitečným nástrojem, ale musí být používána s rozvahou a v souladu s platnými právními předpisy. Nesprávná aplikace kompenzací může vést k problémům při daňové kontrole, zkreslení účetní závěrky nebo nesprávně stanovenému základu daně.

Dnes se zaměříme na dodržování interních i externích pravidel při poskytování firemního majetku zaměstnancům pro soukromé účely. Směrnice definuje podmínky užívání firemního majetku, způsoby monitorování jeho využití a případné sankce za nesplnění stanovených pravidel. Směrnice je v souladu s platnou legislativou a reflektuje specifické potřeby firmy. Zohledňuje také daňové dopady poskytování firemních vozidel k soukromým účelům, včetně správného uplatnění DPH a dalších daňových aspektů. Tato směrnice pro poskytování firemního majetku pro soukromé použití je klíčová pro zajištění transparentnosti a dodržování interních i externích pravidel. Směrnice by měla jasně definovat podmínky užívání firemního majetku, způsoby monitorování jeho využití a případné sankce za nesplnění stanovených pravidel. Je důležité, aby byla v souladu s platnou legislativou a reflektovala specifické potřeby firmy. Kromě toho je třeba zvážit daňové dopady poskytování firemních vozidel k soukromým účelům, včetně správného uplatnění DPH a dalších daňových aspektů.