Daňová evidence, jednoduché účetnictví

OSVČ provozuje obchod s potravinami, je plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Rád bych se ujistil, zda je možné tržby evidovat souhrnně jednou měsíčně, nebo zda existuje zákonná lhůta, ve které musí být tržby zaúčtovány (např. denně nebo týdně). Stejná otázka platí i pro OSVČ, který provozuje občerstvení. Je zde možnost zaúčtovat tržby jednou měsíčně, nebo je nutné je evidovat v jiných intervalech? V obou případech se DPH odvádí měsíčně. 

Můj klient FO, měsíční plátce DPH, nakoupil v 10, 11/2024 stavební materiál na sklad, s tím, že tyto zásoby v podobě materiálu budou spotřebovány na jaře 2025, nicméně se tímto dostal do ztráty cca 380 000 Kč, co se týče DPFO, je to v pořádku?

OSVČ dosud vedla daňovou evidenci, ale od 1. 1. 2025 musí přejít na podvojné účetnictví, protože v roce 2023 překročila obrat 25 mil. Kč. K 31. 12. 2024 má OSVČ v daňové evidenci neuhrazené pohledávky, konkrétně pozastávky, které budou splatné až v roce 2027. Ráda bych se ujistila, jak správně postupovat z hlediska jejich zdanění. Musí se neuhrazené pohledávky při přechodu na podvojné účetnictví zahrnout do základu daně v roce 2024? Znamená to, že tyto pozastávky budou v roce 2024 zdaněny jako příjem, přestože k jejich úhradě dojde až v roce 2027? A pokud ano, v roce 2025 se tedy v podvojném účetnictví zaúčtují pouze jako počáteční stav pohledávek a v roce 2027 už nebudou daňově ovlivňovat výsledek hospodaření?

Společnost s ručením omezeným vlastní byt, který několik let pronajímala. V minulosti jsem pomohla této firmě zpracovat daňové přiznání k DPPO. Firma nevedla účetnictví, jen si vedla příjmy a výdaje v excelu z důvodu, že se jednalo o jednoduchou evidenci, z které se daly daně vypočítat. Správné to dle zákona není, ale stalo se. Nyní jsem zjistila, že firma nezakládala výkazy do ORS. Je možné do VZZ zahrnout jen třídu 5 a třídu 6 s výsledkem ke zdanění a do rozvahy zahrnout účet 211, 221, 249 (krátkodobé půjčky jednatele) a 341?

OSVČ vedla od svého vzniku daňovou evidenci. V roce 2021 nakoupila osobní automobil, který vložila do svého obchodního majetku a v roce 2021 začala tento automobil rovnoměrně odpisovat. V roce 2024 se rozhodla, že přejde na výdajový paušál. V roce 2024 také prodala neodepsaný automobil. Může automobil vyřadit, i když fakticky v roce 2024 již nemá obchodní majetek? Bude prodej automobilu spadat pod § 7 nebo pod § 10 zákona o daních z příjmů? 

Musí OSVČ, neplátce DPH, masérka dávat klientům doklad o zaplacení a evidovat ho? Měla by evidovat všechny své příjmové doklady, paragony nebo nějaké účtenky o zaplacení nebo postačí zapisovat, evidovat denní tržbu. V denní tržbě má pak jednotlivě zapsány příjmy, které dostala v hotovosti od svých klientů. Jestliže dostane zaplaceno na účet např. tím, že klienti platí QR kódem nebo přímo na bankovní účet, který jim OSVČ sdělí musí k těmto platbám vystavovat daňové doklady nebo faktury? Prosím z jakého zákona to plyne?

Kompenzace (z lat. compensare – vyrovnávat, vyvažovat) v účetnictví představuje vzájemné vyrovnání mezi pohledávkami a závazky, náklady a výnosy, zisky a ztrátami apod.). V rámci obchodně-závazkových vztahů (dodavatelsko-odběratelských vztahů) může docházet ke kompenzačním (výměnným) obchodům, které zahrnují nepeněžité plnění vzájemných dodávek. To znamená, že zboží je vyměňováno za jiné zboží nebo služby. V tomto příspěvku se zaměříme na kompenzace v účetnictví. Probereme ustanovení platných právních předpisů, která tuto oblast regulují, a uvedeme několik příkladů kompenzací. Výklad zakončíme ustanovením § 24 odst. 1 ZDP . Tento postup může zjednodušit účetnictví, je však třeba dbát na specifická pravidla a omezení. Kompenzace v účetnictví může být užitečným nástrojem, ale musí být používána s rozvahou a v souladu s platnými právními předpisy. Nesprávná aplikace kompenzací může vést k problémům při daňové kontrole, zkreslení účetní závěrky nebo nesprávně stanovenému základu daně.

Dnes se zaměříme na dodržování interních i externích pravidel při poskytování firemního majetku zaměstnancům pro soukromé účely. Směrnice definuje podmínky užívání firemního majetku, způsoby monitorování jeho využití a případné sankce za nesplnění stanovených pravidel. Směrnice je v souladu s platnou legislativou a reflektuje specifické potřeby firmy. Zohledňuje také daňové dopady poskytování firemních vozidel k soukromým účelům, včetně správného uplatnění DPH a dalších daňových aspektů. Tato směrnice pro poskytování firemního majetku pro soukromé použití je klíčová pro zajištění transparentnosti a dodržování interních i externích pravidel. Směrnice by měla jasně definovat podmínky užívání firemního majetku, způsoby monitorování jeho využití a případné sankce za nesplnění stanovených pravidel. Je důležité, aby byla v souladu s platnou legislativou a reflektovala specifické potřeby firmy. Kromě toho je třeba zvážit daňové dopady poskytování firemních vozidel k soukromým účelům, včetně správného uplatnění DPH a dalších daňových aspektů.

V našich příspěvcích o vnitropodnikových směrnicích jsme se věnovali lecjakému tématu, ale k vnitropodnikové směrnici o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků jsme se propracovali až dnes. Vnitropodniková směrnice o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) je klíčovým dokumentem, který definuje pravidla a postupy pro správné používání a distribuci OOPP ve společnosti. Směrnice by měla obsahovat informace o tom, jaké typy OOPP jsou k dispozici, jaké jsou povinnosti zaměstnanců při jejich používání, pravidla pro jejich údržbu, výměnu atd. Je důležité, aby směrnice reflektovala nejnovější právní předpisy a bezpečnostní standardy. Cílem směrnice o poskytování OOPP je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců společnosti při výkonu jejich pracovních povinností. Zdůrazňuje povinnost zaměstnanců používat osobní ochranné pracovní prostředky, které jsou jim poskytovány, a to přesně podle pokynů. Společnost tímto krokem nejen plní své zákonné povinnosti, ale také aktivně přispívá ke zlepšení pracovních podmínek a prevenci úrazů.

Může být živnostník v režimu paušální daně identifikovanou osobou k DPH na Slovensku? Příjmy, kterou jsou cca 1,5 mil. ročně mu plynou z českých a slovenských společností placené v eurech, přepočítávané denním kurzem ČNB. Jelikož v režimu paušální daně nemůže být plátcem DPH musí se k DPH na Slovensku identifikovat, nevadí to pro režim paušální daně, nebude kvůli tomu z něj muset vystoupit?

Může vést jednoduché účetnictví i spolek, který na svou činnost dostává dotace?

Chci se zeptat jak to je se zdaněním a zaúčtováním, když firma A poskytuje své dceřiné firmě B dobrovolný příplatek mimo základní kapitál (příplatek již firma A nebude chtít vrátit po firmě B) jak to bude se zaúčtováním ve firmě A a zaúčtováním firmy B. A jak to je z pohledu daní?

Prosím o radu, jak se má správně účtovat v daňové evidenci (který pohyb a na kterém výpisu), pokud má OSVČ pořízenu kreditní kartu od banky u které má také vedený účet. Na tomto výpisu z banky je uvedena a také odečtena plánovaná splátka úvěru/úvěr, měsíční poplatek za kartu. OSVČ mimo to dostává každý měsíc výpis z účtu ke kreditní kartě, kde jsou OPĚT zachyceny položky: platby, splátky úvěru/úrok a měsíční poplatek za kartu. Kontretně je uvedeno na : 1) bankovním výpisu - plánovaná splátka úvěru/úvěr - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? - poplatek za kartu - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? 2) výpisu z účtu ke kreditní kartě - platba - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? - plánovaná splátka úvěru/úvěr - rozdělení se na: ----- plánovaná splátka úvěru - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? ----- úvěr - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? - poplatek za kartu - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? 

Po předchozím příspěvku o pracovních cestách se dnes zaměříme na oblast stravování zaměstnanců. Společné stravování může být chápáno jako jeden z nástrojů pro budování silné firemní kultury. Neformální setkávání při jídle umožňuje zaměstnancům navázat osobnější vztahy, což má pozitivní dopad na týmovou spolupráci a celkovou atmosféru na pracovišti. Tímto způsobem může společnost posilovat svou identitu a podporovat loajalitu zaměstnanců.

Pracovní cesty jsou součástí práce mnohých jednotlivců. Abychom si usnadnili život, připravíme si přehledný návod, jak vyřídit všechny potřebné rituály. Tuto směrnici bychom (s trochou nadsázky) mohli nazvat „Průvodce šťastného cestovatele“. Žádné složitosti, jen rutina. Tato směrnice slouží jako praktický nástroj a poskytuje přehledný návod na to, jak správně vyřídit všechny potřebné formality a zajistit, aby byly výdaje v souladu s platnými zákony a vnitřními poměry v účetní jednotce. Klíčovými aspekty směrnice je definice pracovní cesty, schvalovací proces, typy náhrad, výpočet náhrad, dokladování výdajů.

Dnes se zaměříme na vnitropodnikovou směrnici na téma inventury a inventarizace. Jedná se o zákon o účetnictví (ZoÚ ), který nám ukládá povinnost provádět inventury a inventarizaci. Hlavním cílem této činnosti je ověřit, zda údaje o majetku a závazcích v účetnictví odpovídají skutečnosti. Je však dobré připomenout, že inventury a inventarizace plní i další důležité funkce, jako je např.: – ochrana před daňovými problémy (správně provedená inventarizace je základem pro přesné určení daňové povinnosti a usnadňuje průběh daňových kontrol), – ochrana majetku firmy (inventarizace pomáhá majiteli firmy sledovat a chránit svůj majetek a vymezuje odpovědnost za jeho ochranu), – poskytuje přehled o využití majetku (přehled o tom, jak je majetek firmy využíván) atd.

Budeme se věnovat významu účetní závěrky jako nástroje pro zhodnocení finanční situace firmy a splnění zákonných povinností. Uvedeme si základní právní předpisy, které upravují účetní závěrku v České republice, vysvětlíme si, z jakých částí se účetní závěrka skládá (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha) a navrhneme harmonogram přípravných prací pro účetní závěrku, ale také si popíšeme proces uzavření účtů, sestavení účetní závěrky a způsob zveřejnění účetní závěrky.

Byla sjednána smlouva o nebankovním úvěru pro podnikatele (vede daňovou evidenci) na rozvoj podnikání. Splátky na 12 měsíců, z toho poslední nejvyšší. Součástí smlouvy je ujednání, že se smluvní strany dohodly na smluveném fixním úroku ve výši 158 100 Kč. Bude se tento úrok rozpočítávat poměrem do výdajů také na 12 měsíců? Každý měsíc 158 100 : 12? Součástí smlouvy není splátkový kalendář, jen že 1. - 11. splátka bude 10 000 Kč, poslední splátka zbytek.

Dnes se podíváme, jak tvořit a čerpat opravné položky k majetku. Víte, co je horší než zjistit, že váš dlužník zbankrotoval? Zjistit, že jste mu včas nevytvořili opravnou položku! Nebojte se, s touto vnitropodnikovou směrnicí o tvorbě a čerpání opravných položek se vám taková katastrofa nestane. Srozumitelně a krátce si poodhalíme tajemství světa opravných položek, abyste se v nich dokázali orientovat jako ryba ve vodě. Představte si, že máte narozeniny a dostanete peníze. Ale místo toho, abyste si za ně mohli koupit, cokoliv chcete, musíte je schovat do speciální pokladničky. Přesně tak fungují statutární fondy. Proč a jak? To se dozvíte v tomto článku.

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?