Daňová evidence, jednoduché účetnictví

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, vede daňovou evidenci, pracuje jako elektrikář. Nyní chce od občana koupit byt, provést v něm rekonstrukci a byt do 6 měsíců prodat. Tato činnost bude častější, takže ji bude provádět v rámci § 7. 1) Bude prodej bytu podléhat DPH nebo bude osvobozen? Je rozdíl , pokud byt koupí občan nebo firma, plátce DPH? 2) Má nárok na na odpočet DPH z nákladů na rekonstrukci, případně budou stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti? 3) V rámci daňové evidence budu vést nákup bytu jako nákup dlouhodobého majetku? Náklady na rekonstrukci budou technické zhodnocení?
Vydáno: 26. 02. 2024
Účetní jednotka A stanovila v roce 2023 interní směrnicí pevný kurz jako měsíční. Jednotka fakturuje průběžně a potřebuje používat pevný kurz již 1. den v měsíci dopoledne, kdy ještě není vyhlášený kurz ČNB. Proto stanovila pevný měsíční kurz, který je platný 1. den v měsíci v 6.00 hodin ráno, tzn. kurz vyhlášený ČNB předchozí pracovní den. Je tento postup správný? Musí jednotka něco měnit v roce 2024? Účetní jednotka B stanovila v roce 2023 interní směrnicí pevný kurz jako měsíční. Jednotka fakturuje se zpožděním, proto stanovila pevný měsíční kurz jako kurz vyhlášený 1. pracovní den v měsíci. Je tento postup správný? Musí jednotka něco změnit v roce 2024? OSVČ používala v roce 2023 v daňové evidenci pevné měsíční kurzy. Bude moci v roce 2024 v této praxi pokračovat?
Vydáno: 15. 02. 2024
OSVČ zemědělský podnikatel nakoupil při zahájení podnikání zvířata, faktura byla vystavena včetně daně z přidané hodnoty. V kupní smlouvě byl stanoven splátkový kalendář na období následujících pěti let. Každý rok zaplatí podnikatel jednu pětinu ceny. Jak rozdělit v daňově evidenci první splátku (základ daně a daň)? Dát do daňových výdajů jednu pětinu základu daně a do nedaňových výdajů jednu pětinu DPH? Druhou možností je celou daň z přidané hodnoty dát v první splátce jako nedaňový výdaj a zbytek splátky jako daňový výdaj?
Vydáno: 31. 12. 2023
Firmou je fyzická osoba, vede účetnictví a nemá prostory výhradně pro podnikání (realitní makléř). Sídlo firmy má dle zákona v místě svého bydliště. V osobním vlastnictví má byt 3+1. Jednu místnost skutečně používá pro své podnikání, což může správci daně doložit. Náklady na malování řešila samostatnou fakturou, náklady na věci spojené s podnikáním jako např. PC, nábytek nebyly problémem. Jak ale řešit např. internet používaný služebně i soukromě, vytápění ústředním topením (služby za byt celkem), spotřeba energie (pro jednu místnost není podružný elektroměr) atd. Je v popisovaných případech rozdíl mezi účetnictvím a DE kdy jsou v DE evidovány skutečné výdaje?
Vydáno: 31. 12. 2023
Dne 29.11.2022 byl založen spolek. Jeho hlavní činností je sběratelství, výstavní, osvětová a badatelská činnost na území Znojemska. Dle stanov prostředky na svoji činnost získává z členských příspěvků, darů, ze státních příspěvků, dotací a grantů. V roce 2022 ve spolku nebyla žádná finanční aktivita. V roce 2023 bylo přijato 1 200 Kč jako členské příspěvky, 600 Kč byl výdaj na cestovné a vstupné. Spolek má zřízený spořící účet, ze kterého je výnos srážen přímo od zdroje (čistý výnos cca 15 Kč). 1) Může spolek vést jednoduché účetnictví? 2) Musí se registrovat k dani z příjmu PO? 3) Má povinnost za roky 2022 a 2023 jednotlivě podávat daňové přiznání? 4) Jak zaúčtovat výše uvedené transakce? Na rok 2024 jsou naplánové besedy a spolek bude platit pronájem prostorů. Tyto výdaje budou přesahovat roční členské příspěvky (1 200 Kč). Je možné, aby předseda spolek dorovnal tento výdaj jako dar?
Vydáno: 30. 12. 2023
FO, plátce DPH, vede DE, vyřadil 10/2023 os. automobil z OM do os. užívání, byl zcela odepsaný (nákup 6/2013), odvedl DPH z ceny obvyklé, v podnikání uplatňoval skutečné nákupy PHM a vedl knihu jízd. Zatím stále bude automobil používat i pro podnikání. a) může si do podnikání uplatnit paušální výdaje na PHM ve výši 80% tj. 4 000 Kč měsíčně? b) jak to bude s ostatními výdaji za automobil - povinné ručení, dálniční známka, popř. údržba a opravy, lze použít na tyto výdaje 80% do podnikání? Případně nárok na odpočet DPH nebude žádný, ani krácený?
Vydáno: 25. 12. 2023
Fyzická osoba, podnikatel, příjmy z § 7, má provozovnu. V té vykonává svou podnikatelskou činnost - fotograf. Jako sídlo podnikání má své trvalé bydliště jako každá fyzická osoba. Protože z domu vykonává kancelářskou práci související s podnikáním, rád by si dal do nákladů část energií ze svého rodinného domu. Může toto provést? Dům je v katastru veden jako rodinný dům, nemá v něm v katastru vyčleněny nebytové prostory pro podnikání. Ve skutečnosti má v domě vyčleněnu 1 místnost jako kancelář. Jakým způsobem stanovit klíč k tomu, aby si mohl část energií uznat jako náklad?
Vydáno: 24. 11. 2023
  • Článek
Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Řada živnostníků však podceňuje nenápadnou a obecně vymezenou povinnost evidovat také „údaje o majetku“. Často si neuvědomují, že to vyžaduje mj. průběžnou a průkaznou evidenci zásob: jednotkové ocenění, příjemky, výdejky, inventura… tak netrápí jen účetní jednotky, ale pro mnohé překvapivě i OSVČ s daňovou evidenci. A když pečlivá skladová evidence chybí, nejde o banalitu, kterou berní úředník přejde mávnutím ruky. Nedostatky skladové administrativy mohou vést ke zpochybnění celé daňové evidence, čímž padá možnost uplatnění v ní evidovaných výdajů, což je hodně zlé, protože správce daně může stanovit daň tzv. dle pomůcek, které si opatří.
Vydáno: 15. 09. 2023
Podnikatel FO, plátce DPH si nechal zřídit webové stránky (vč. nového designu a kódování stránek). Jedná se o webové stránky k prezentaci společnosti. Pořizovací cena byla 150 tis bez DPH. Může jít celá částka v daňové evidenci do daňově uznatelných nákladů nebo se musí odepisovat?
Vydáno: 25. 08. 2023
  • Článek
Okamžikem uskutečnění účetního případu se rozumí den, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem účetnictví (účetnímu případu). Z účetního i daňového hlediska se jedná o významný okamžik, zejména se zvláštním zřetelem vztahujícím se k přelomu účetních období. V § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) se uvádí, že okamžik uskutečnění účetního případu je povinnou náležitostí účetního dokladu; tento okamžik může (ale nemusí) být totožný s okamžikem vyhotovení dokladu. Je však třeba mít na paměti, že okamžik uskutečnění účetního případu není dnem (datem), kdy se o účetním případu účtuje.
Vydáno: 10. 05. 2023
Poplatník, fyzická osoba, podává nyní řádné daňové přiznání, kde uplatní výdaje ve skutečné výši. V termínu pak podá opravné, kde uplatní výdaje paušálem. Je tento postup možný?    
Vydáno: 26. 04. 2023
FO - neplátce DPH - první rok podnikání 2022 vykazuje výdaje v daňové evidenci. Na konci tohoto roku pořídí na úvěr auto. V dalším roce podnikání 2023 to vypadá, že přechod na paušál bude výhodnější. Řešíme to ještě teď než podáme řádné přiznání za 2022. Pohledávky ani zásoby nemá, ale má úvěr z titulu pořízení automobilu. Znamená to, že by ještě teď v řádném přiznání za 2022 mohla odečíst úroky z úvěru a pojistné za CELOU DOBU DOPŘEDU (úvěr je do roku 2027)? Tato FO má za 2022 už tak nízký základ daně z důvodu vysokých vstupních výdajů, že už by nemělo ani význam tam dodanění úroků a pojistného zahrnout do roku 2022. Nebo jak se FO při přechodu staví k úvěru. Úvěr je závazek, ale daňový výdaj u něj je pouze pojistné a úroky, pokud se nepletu. Jde mi o to, že kdyby se jednou vrátila ke skutečným výdajům, tak už nikdy ty úroky a pojistné neuplatníme? 
Vydáno: 25. 04. 2023
Fyzická osoba, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci, pořídil v listopadu 2021 nákladní automobil za 1 000 000 Kč a ten zařadil do obchodního majetku. V daňovém přiznání v roce 2021 si neuplatnil odpisy. V únoru 2022 prodal tento automobil leasingové společnosti a na ten samý automobil uzavřel s leasingovou společností smlouvu o finančním leasingu. Je zůstatková cena takto prodaného automobilu daňově uznatelným výdajem? 
Vydáno: 27. 03. 2023
Pracuji jako účetní OSVČ. Měsíčně svým klientům fakturuji zpracování účetnictví, tj. účtování dokladů atd. Je možné, abych fakturovala také svým klientům „pouze“ účetní poradenství, tj. budu mít vystavené faktury na vedení účetnictví a fakturu za účetní poradenství (např. poradenství v oblasti zaúčtování aktivace, účetní poradenství v oblasti skladové evidence atd.)? 
Vydáno: 20. 01. 2023
Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. V září 2022 jsem vystavil odběrateli na Slovensko (plátce DPH) fakturu za zboží. Teď mi zboží vrací a budu vystavovat opravný daňový doklad (dobropis) teď v prosinci 2022. Mám ho vystavit v rekapitulaci CZK s kurzem EUR v původně vystavené faktuře, tedy září? A jak pak v souhrném hlášení- tam se dává záporná částka? DPH přiznávám měsíčně. V peněžním deníku dám přepočet EUR na CZK jakým kurzem? 
Vydáno: 18. 01. 2023
Podnikatel vede danovou evidenci. Občasně potřebuje dotovat svoji podnikatelskou činnost, tzn. půjčuje do svého podnikání finance ze svého soukromého, již dříve zdaněného příjmu (do pokladny či na podnikatelský účet). Jak vést tuto půjčku v daňové evidenci? Prozatím evidován tento typ půjčky jako nedaňový příjem a při vratce půjčky jako nedaňový výdaj. Úročit tuto půjčku není nutné? Tzn. tatáž soukromá osoba nemusí účtovat úrok sama sobě jakožto podnikateli? Jak případný úrok v daňové evidenci zaevidovat, pokud se pro úrok uváděná osoba rozhodne? Je povinen podnikatel tento vklad vrátit sobě jakožto soukromé osobě, popř. je nějaká časová, zákonná lhůta na vrácení takové půjčky? Pokud lze evidovat finance do podnikání také jako vklad do podnikání s tím, že by nebyl podnikateli jakožto fyzické osobě vrácen, evidovat následně v daňové evidenci by se měl pak takový vklad jako nedaňový příjem? Jedná se totiž o příjem z již zdaněných příjmů.
Vydáno: 02. 01. 2023
Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH chce ukončit svou podnikatelskou činnost a odejít do důchodu. V obchodním majetku má nemovitost (několik kanceláří), kterou pronajímá jiným společnostem. U stavby nemovitosti uplatňoval nárok na odpočet DPH. Nemovitost chce darovat - převést na své syny, kteří nepodnikají. Synové by chtěli pokračovat v pronajímání této nemovitosti. Nemovitost není zcela odepsaná. 1) Jak to bude s daní z příjmů u pana podnikatele, když nemovitost bude synům darována? 2) Bude muset podnikatel vracet uplatněné DPH v souvislosti s touto nemovitostí? 3) Mohou synové poté pokračovat v odpisech budovy a zdaňovat příjmy z nájmu dle §9 ZDP? 4) Budou se muset synové zaregistrovat k DPH? 5) Budou muset synové dar nemovitosti danit jako příjem? 6) Podnikatel má pouze příjmy z nájmu nemovitosti a jinou činnost nevykonává. Bude mu zrušena registrace k DPH a k dani z příjmů na žádost nebo bude muset splnit další podmínky?
Vydáno: 11. 07. 2022
Fyzická osoba má bankovní účty v cizí měně, fakturuje i přijímá faktury v EUR i Kč a má měsíční kurz k prvním v měsíci (CNB). Budu k 31. 12. přepočítávat příjmy a výdaje v cizí měně jednotným kurzem vyhlášeným MFČR, nebo kurzem ČNB 31. 12., či se u fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci nic nepřepočítává?
Vydáno: 31. 05. 2022
Jak zaúčtovat náhradu paušálního nákladu Kč 50 za výpočet exekuce zaměstnavatelem? Zaměstnavatel je plátcem DPH. Odvádí se DPH z tohoto poplatku? Např. výpočet srážky na exekuci činí Kč 1500, exekutorovi zašlu Kč 1450,-, Kč 50 si ponechá zaměstnavatel. Jak se zaúčtuje v daňové evidenci?
Vydáno: 26. 05. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, čj. 8 Afs 233/2019-51
Vydáno: 25. 05. 2022