636/25.02.26
Uplatnění DPH u činností dle plánovací smlouvy
Ing.
Stanislav
Kryl
daňový poradce, č. osv. 3353
Bc.
Daniel
Dvořáček
daňový poradce, č. osv. 6208
1. Cíl příspěvku
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit, zda veřejnoprávní osoby (obce, městské části hl. m.
Prahy, kraje) při uzavírání plánovacích smluv dle
§ 130 a
131 SZ vystupují jako orgány veřejné moci
ve smyslu § 5 odst. 4 ZDPH.
Plánovací smlouvu uzavírají na jedné straně veřejnoprávní osoby (obce, městské části hl.
m. Prahy, kraje) či vlastníci veřejné infrastruktury a na straně druhé stavebník. Plánovací smlouva
byla vymezena SZ s účinností od 1. 7. 2024 jako smlouva veřejnoprávní, a z toho důvodu by mohly
veřejnoprávní osoby plnění závazků z ní vyplývajících považovat za výkon veřejné moci dle
§ 5 odst. 4 ZDPH.
2. Použité zkratky
DPH - daň z přidané hodnoty
ZDPH - zákon č.
235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty
SDEU - Soudní dvůr Evropské unie
SZ - zákon č. 283/2021 Sb., Stavební
zákon
DUZP - den uskutečnění zdanitelného plnění
DŘ - zákon č.
280/2009 Sb., Daňový řád
SŘ - zákon č.
500/2004 Sb., Správní řád
3. Teorie
3.1. Plánovací smlouva
Plánovací smlouva je právní dohoda, která může být uzavřena mezi stavebníkem investorem a
obcí, krajem, městskou částí hl. m. Prahy nebo vlastníkem veřejné infrastruktury. Jejím hlavním
cílem je zajistit vyvážený rozvoj území a spravedlivou účast developerů na výstavbě v katastrálním
území samosprávného celku1).
Plánovací smlouvu upravil SZ s účinností od 1. 7. 2024. V tzv. starém
stavebním zákoně (zákon č.
183/2006 Sb.) nebyly plánovací smlouvy nijak
vymezeny a veřejnoprávní subjekty často uzavíraly se stavebníky např. nepojmenované smlouvy podle
občanského zákoníku, u kterých bylo sporné, k jakým právům a povinnostem se může obec či kraj
zavázat. Se SZ došlo k tomu, že plánovací smlouva dostala
status
veřejnoprávní smlouvy
dle
§ 159 SŘ, čímž se stala mimo jiné závaznou
pro stavební úřady i jiné státní instituce.Dle ustanovení § 130 odst. 1
SZ se plánovací smlouvou rozumí
"veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí,
městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž
obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného
záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem."
V § 130 odst. 2 SZ je dále
uvedeno, že
"plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti
soukromého práva."
Ustanovení § 131 SZ stanoví
závazky obce i stavebníka, které mohou vyplývat z plánovacích smluv. V odst. 1 a 2 daného ustanovení
jsou uvedeny možné závazky pro obec a v odst. 3 možné závazky pro stavebníka. Od analýzy závazků na
straně stavebníka je v tomto příspěvku upuštěno; předpokládáme však, že se stavebník ve smlouvě
zavázal obci vyplatit odměnu za to, že obec své závazky splní. Kromě zákonem vymezených závazků
jednotlivé strany mohou učinit i jiná právní ujednání vycházející ze soukromého práva.
Závazky uvedené v ustanovení § 131
odst. 1 a odst. 2
SZ
(1) V plánovací smlouvě se obec, městská část hl. m. Prahy, kraj nebo vlastník veřejné
infrastruktury může zavázat k tomu, že
a)
poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru,
b)
obec nebo kraj učiní kroky k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že
záměr nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace,
c)
po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní
jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru,