Koncentrace řízení v kontextu přípravy sporu

Koncentrace řízení je stěžejním principem civilního procesu, který má zajistit efektivní, rychlé a spravedlivé rozhodování sporů. V ideálním případě jde o to, aby byly k dispozici podklady pro rozhodnutí nejpozději při prvním jednání. Mohou vzniknout situace, kdy pozdější uplatnění rozhodných skutečností a důkazů lze připustit v mezích zákona a soudní judikatury. S ohledem na koncentraci řízení je nutné přistoupit s řádnou péčí k přípravě sporu.

Hlavní otázky pro důkladnou analýzu problému:

  • Zákonná úprava koncentrace řízení
  • Praktické informace a limity zákonného ustanovení
  • Judikatura k porušení koncentrace řízení
  • Základní povinnosti k přípravě sporu před zahájením jednání
 

1. Zákonná úprava koncentrace řízení

Stěžejní ustanovení pro aplikaci koncentrace řízení představuje § 118b občanského soudního řádu. Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen:

  • do skončení prvního jednání, popřípadě
  • do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností.

K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout jen, jde-li o skutečnosti nebo důkazy:

  • jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po prvním jednání, nebo
  • které účastník nemohl bez své viny včas