Minimální efektivní zdanění: Dorovnávací daň v ČR

 

Smysl a cíl dorovnávací daně

Dorovnávací daň představuje novou kapitolu v oblasti korporátního zdanění. Její hlavní úlohou je omezit praxi, kdy velké nadnárodní skupiny využívají rozdíly v daňových systémech jednotlivých států a uměle přesouvají své zisky do daňově výhodnějších jurisdikcí. Typickým nástrojem bývá fakturace tzv. management fee, kdy mateřská společnost účtuje dceřiným podnikům vysoké poplatky za správu či poradenství. Tyto náklady snižují daňový základ dceřiné společnosti v zemi jejího působení, zatímco zisk se přesune do země, kde je mateřská společnost usazena – typicky v jurisdikci s výrazně nižší sazbou daně.

Smyslem dorovnávací daně je zajistit, aby každý stát, kde společnost sídlí a skutečně vykonává činnost, obdržel férový podíl na daňových příjmech. To je zásadní nejen z pohledu státního rozpočtu, ale i z pohledu zajištění férovější hospodářské soutěže, kdy se lokální firmy, které nemají možnost optimalizace přes zahraniční struktury, dostávají do rovnocennější pozice.

 

Mezinárodní kontext: OECD a globální minimální daň

Dorovnávací daň není izolovaným opatřením České republiky ani Evropské unie. Navazuje na iniciativu OECD známou jako Pillar Two, která zavádí celosvětově minimální efektivní sazbu 15 %. K dohodě se připojilo více než 140 států, což ukazuje, že jde o globální trend směřující k omezení tzv. profit shiftingu.

Cílem je, aby nadnárodní korporace nemohly své zisky koncentrovat jen v několika málo „přátelských“ státech s nulovým či nízkým zdaněním. Dorovnávací daň tak v praxi představuje implementaci této globální dohody do evropského a následně českého práva.

 

Jak funguje minimální sazba 15 %

Dorovnávací daň vychází z principu „minimální efektivní sazby“. Všechny společnosti spadající do velkých nadnárodních či vnitrostátních skupin musí odvést alespoň 15 % ze zisku ve státě, kde působí. Pokud se jejich efektivní sazba daně dostane pod tuto hranici, doplatí rozdíl prostřednictvím dorovnávací daně.

Tato povinnost se vztahuje na zdaňovací období začínající v období od 31. prosince 2023 do 31. prosince 2024. Prakticky to znamená, že už výsledky hospodaření za rok 2024 mohou být ovlivněny novými pravidly.

 

Proč je efektivní sazba často nižší než zákonných 21 %

Na první pohled se může zdát, že česká sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 21 % je dostatečně vysoká, protože je o 6 % vyšší než minimální efektivní sazba ve výši 15 %. V praxi však efektivní sazba, tedy skutečné procento ze zisku, které firma odvede státu, bývá nižší.

Hlavním důvodem jsou daňové úlevy. Banky a pojišťovny využívají například osvobození výnosů z vládních dluhopisů vydaných od roku 2021, které se nezahrnují do základu daně. Další významnou možností, jak snížit daňové zatížení je odpočet výdajů na výzkum a vývoj. Firmy tak mohou legálně snížit svůj daňový základ a v konečném důsledku odvést nižší daň, než by odpovídalo nominální sazbě 21 %. Cílem dorovnávací daně je tyto rozdíly dorovnat, což je ostatně i v jejím názvu.

 

Termíny pro podání reportů a přiznání

Původně se počítalo s tím, že termín pro podání prvního reportu o dorovnávací dani a daňového přiznání bude už do konce října 2025. To se ukázalo jako příliš ambiciózní vzhledem k tomu, že sestavení reportu vyžaduje shromáždění obrovského množství dat, která často nejsou v požadovaném čase k dispozici.

Poslanecká sněmovna proto 27. června 2025 schválila posun termínu jak pro podání reportu, tak pro podání daňového přiznání. Nově se první report o dorovnávací dani podává do konce června 2026 a první daňové přiznání do konce října 2026. V přiznání bude muset poplatník vypočítat a odvést případný kladný rozdíl mezi minimální efektivní sazbou 15 % a skutečnou efektivní sazbou skupiny.

 

Na koho se dorovnávací daň vztahuje

Poplatníkem dorovnávací daně se stává každá česká entita, která je součástí velké nadnárodní či vnitrostátní skupiny. Stejná povinnost dopadá také na zahraniční mateřskou společnost, pokud má v ČR stálou provozovnu.

Za velkou skupinu se považuje ta, jejíž konsolidované roční výnosy přesahují alespoň 750 milionů EUR (cca 19 miliard Kč) ve dvou ze čtyř posledních výkazních období. Pokud má některé období jinou délku než 12 měsíců, prahová hodnota se poměrně přepočítává.

Z výše limitu plyne, že dorovnávací daň se netýká menších podniků, ale cílí výhradně na rozsáhlé podnikové struktury s významným obratem.

 

Dopady na podniky a státní rozpočet

Podle odhadů Ministerstva financí se povinnost podávat report o dorovnávací dani bude týkat přibližně 4 000 společností. Očekává se, že stovky z nich skutečně dorovnávací daň zaplatí. Příjem do státního rozpočtu je odhadován na zhruba 2 miliardy korun ročně.

Pro firmy samotné tato povinnost znamená nutnost posílit finanční reporting, sladit účetní a daňová data a připravit se na složitější administrativu. Zejména u nadnárodních skupin bude důležité úzké propojení mezi českými entitami a zahraničními mateřskými společnostmi, aby byly všechny údaje dostupné a včasné. Některé nadnárodní společnosti mohou na základě nové legislativy přehodnotit využívání daňových rájů. Očekává se posun směrem k větší transparentnosti a stabilnějším daňovým strukturám.