Rozšíření možností promíjení pokut a penále

Novela daňového řádu účinná od 1. 7. 2025 zavedla zásadní posun, kdy správce daně může prominout až 100 % vzniklého penále, v případech, kdy je daňový subjekt schopen prokázat ospravedlnitelný důvod pro vznik a trvání prodlení. Konkrétně se může jednat o situaci, kdy daňový subjekt podal dodatečné daňové přiznání na daň vyšší ještě v době, kdy správce daně dosud nevyměřil daň na základě dříve podaného daňového přiznání nebo před zahájením kontrolního postupu správce daně, a ten údaje v něm tvrzené využil při stanovení výsledné daně jako by to bylo jeho vlastní zjištění. Podmínkou je, že doměřená daň nepřesáhne dvojnásobek dodatečné daně tvrzené daňovým subjektem. Dřívější maximální hranice k prominutí penále byla 75 %.

Výše uvedené zvyšuje flexibilitu při posuzování žádostí a poskytuje daňovým subjektům širší prostor pro eliminaci negativních důsledků sankcí při objektivních nebo dohledatelných okolnostech prodlení nebo chyby. V případech, kdy ospravedlnitelný důvod neexistuje, ale daňový subjekt se správcem daně spolupracuje, stále zůstává zakotvena možnost prominout penále do výše 75 %.

 

Pokyn GFŘ-D-72 a sjednocení praxe

Pokyn GFŘ-D-72 vydaný v návaznosti na tuto novelu nahrazuje a propojuje dosavadní praxi (včetně aplikace obecných pravidel promíjení podle § 259 až § 259c daňového řádu) a upřesňuje postup správce daně při posuzování žádostí o prominutí celé škály sankčního příslušenství (penále, úroky z prodlení, pokuty), sjednocuje kritéria pro posouzení ospravedlnitelných důvodů a posiluje zásadu objektivního a jednotného rozhodování v praxi.

Klíčovým výstupem je, že správce daně musí důsledně posoudit všechny okolnosti, které vedly k porušení povinnosti a zohlednit je při rozhodování o prominutí sankcí. Tato úprava navíc umožňuje správci daně zohlednit individuální okolnosti daňového subjektu (např. zdravotní komplikace, technické problémy nebo jiné mimořádné situace).

Zároveň pokyn přesně vymezuje případy, kdy příslušenství daně prominout nelze. Mezi tzv. vylučující podmínky patří např. status nespolehlivého plátce DPH, pravomocné odsouzení za daňový trestný čin, neuhrazený zajišťovací příkaz, opakované nepodávání daňových tvrzení, závažné porušení zákona o účetnictví nebo obdržená pokuta nad 250 000 Kč za správní delikt.

Pokud daňový subjekt nebo jeho statutární zástupce splňuje některou z těchto podmínek, správce daně žádost zamítne bez dalšího posuzování.

 

Jak správně podat žádost?

Žádost o prominutí musí být podána do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o příslušenství daně. Daň, ke které se příslušenství vztahuje, musí být ke dni rozhodnutí zcela uhrazena.

Správce daně posuzuje žádost nejen formálně, ale i materiálně – tedy z hlediska důvodů, které vedly ke vzniku příslušenství daně. Pokyn zdůrazňuje nutnost individuálního přístupu a objektivního posouzení každého případu.

Aktualizace právní úpravy a nové pokyny GFŘ přinášejí daňovým subjektům významně širší možnosti, jak eliminovat důsledky sankcí za porušení daňových povinností. Je však zásadní umět tyto nové možnosti správně využít – a to zejména s ohledem na pečlivé doložení důvodů a správnou formu žádosti.

 

Kontrolní hlášení: stále speciální režim

Prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení DPH se i nadále řídí specifickou úpravou – konkrétně pokynem GFŘ-D-29 (včetně jeho dodatků). Tento pokyn zavádí standardní postupy a kritéria posuzování žádostí o prominutí pokut vzniklých na základě § 101k a § 101h zákona o DPH.

Pokyn rozšiřuje okruh ospravedlnitelných důvodů, které lze uplatnit i vícekrát v jednom roce, a umožňuje lepší sladění s obecnou praxí posuzování prominutí příslušenství daně podle daňového řádu. To znamená, že pokud jsou okolnosti pochybení objektivně ospravedlnitelné, daňový subjekt může mít silnější argumentaci pro prominutí pokuty i v případě opakovaných pochybení. Opakované porušení povinností však automaticky vede k 50% snížení výše možného prominutí.

Zároveň jednou za kalendářní rok může správce daně na základě žádosti daňového subjektu prominout jednu pokutu za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení (tj. pokuta ve výši 30 000 Kč stanovená dle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH) nebo jednu pokutu za nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě na základě výzvy správce daně (tj. pokuta ve výši 50 000 Kč dle § 101h odst. 1 písm. d) zákona o DPH). I v těchto případech platí nutnost splnění všech ostatních formálních podmínek.

Pokud správce daně zamítne žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, pak se jedná o situace, kdy subjektem tvrzené důvody nelze podřadit pod žádný z vyjmenovaných ospravedlnitelných důvodů podle pokynu GFŘ D-29 a současně se nejedná ani o takový závažný důvod, který by mohl být posouzen jako výjimečný případ.