Odbornost nestačí. Nový standard spolupráce v daních a účetnictví
Rozhovor se Šárkou Pelikánovou a Filipem Krejčím z daňové a účetní kanceláře CEG
Účetnictví a daně už dávno nejsou oddělené světy. V moderní poradenské praxi tvoří jeden celek – a právě na jejich propojení stojí kvalita služeb i důvěra klientů. Jak vypadá spolupráce v týmu, kde se potkává hluboká odbornost, otevřená komunikace a chuť posouvat věci dál? O tom jsme si povídali se Šárkou Pelikánovou a Filipem Krejčím, dvěma seniorními odborníky, kteří každý den dokazují, že nejlepší řešení vznikají v dialogu.
Moderní přístup ke spolupráci v daních a účetnictví
Začněme od základu. Proč už dnes nestačí jen „dobře účtovat“?
Šárka: Protože realita klientů je dnes mnohem komplexnější než dřív. Účetnictví už není jen o správném zaúčtování dokladů. Je to zdroj informací, na kterých stojí daňová rozhodnutí, strategické plánování i řízení rizik. Pokud účetní a daňový poradce nespolupracují, vznikají mezery – a právě v nich se rodí chyby.
Filip: Souhlasím. Často vidím situace, kdy je účetnictví formálně správné, ale chybí kontext. Například náklady jsou zaúčtované, ale nikdo neřeší jejich daňovou uznatelnost nebo dopad na cash flow. A pak se to „dohání“ až při uzávěrce, což je pozdě.
Šárka: Přesně tak. Největší problém je, když se daně řeší až ex post. Správný přístup je opačný – přemýšlet o daňových dopadech už ve chvíli, kdy se transakce plánuje. A to bez úzké spolupráce s účetním prostě nejde.
Slabá místa týmové spolupráce
Kde podle vás vzniká nejvíc chyb?
Šárka: Na rozhraní. Typicky při nejasné komunikaci – například když účetní nemá dostatek informací o transakci, nebo když daňový specialista nevidí celkový obraz. Další oblast jsou změny legislativy. Pokud nejsou správně přenesené do praxe, vznikají systematické chyby.
Filip: Já bych doplnil ještě jednu věc – izolace. Pokud účetní pracuje sám „ve svém světě“ a daňař přijde jednou za rok, nemůže to fungovat. Dnes potřebujeme průběžný dialog.
|
Náš tip: Chyby v účetnictví |
Firemní kultura a prevence chyb
Jak máte v CEG nastavené procesy, abyste zmíněným chybám předcházeli?
Filip: Předcházení chybám je v naší praxi kontinuální proces, u klientů určitě nesázíme na jednorázové akce. U nás není účetní tím, kdo jen „dodává podklady“. Je to partner, který aktivně vstupuje do řešení – díky průběžnému vzdělávání a tomu, že tým je velmi různorodý a dnes máme řadu seniorních odborníků, jsme schopni konzultovat pro klienty i složité daňové a účetní situace.
Šárka: To je důležité zdůraznit. My hodně stavíme na tom, že informace proudí oběma směry. Účetní přináší detail, daňový poradce kontext. A teprve kombinace obojího dává smysl.
Filip: Samozřejmě máme také nastavené konkrétní procesy. Například pravidelné case review - složitější případy se neřeší individuálně, ale v týmu. Každý člen týmu přináší svůj pohled.
Šárka: A to je obrovská přidaná hodnota. Často se stane, že někdo upozorní na riziko nebo příležitost, kterou by jednotlivec přehlédl.
Filip: Další věc je sdílení know-how. Neexistuje, že by si někdo „držel informace pro sebe“. Naopak – aktivně podporujeme, aby se znalosti šířily.
Šárka: To je součást kultury CEG. Pokud chceme růst jako tým, musíme růst společně. A to znamená otevřenost, důvěru a ochotu diskutovat.
Filip: A možná ještě jedna praktická věc - dostupnost. Když účetní řeší problém, má možnost ho okamžitě konzultovat. Nečeká se na „oficiální schůzku“. To je zase výhoda neformálního, takřka rodinného prostředí, ve kterém pracujeme a které se nám zatím daří držet, i když firma roste.
|
Náš tip: Účtárna na prvním místě: Proč konzultace před podpisem zachraňuje marži i spánek |
Efektivní propojení odborností: prakticky
Buďme konkrétní. Máte nějaký příklad, kde se ta spolupráce opravdu ukázala jako klíčová?
Filip: Určitě. Nedávno jsme řešili situaci klienta, který procházel restrukturalizací skupiny. Bylo potřeba sladit účetní zachycení transakcí s jejich daňovým dopadem a zároveň myslet na budoucí kontroly.
Šárka: Ano, to byl zajímavý případ. Bez úzké koordinace by hrozilo, že jednotlivé kroky budou sice formálně správné, ale dohromady nepřinesou potřebný efekt.
Filip: Přesně. Účetní tým zajistil správné zachycení operací, daňový tým zase strukturu a daňové dopady. A průběžně jsme si to ověřovali.
Šárka: Další typický příklad jsou optimalizace. Klienti často očekávají „rychlá řešení“, ale realita je komplexnější. Musíme zohlednit nejen daňovou stránku, ale i účetní, právní a byznysovou…
Filip: A právě tady se ukazuje síla týmu. Jeden člověk zkrátka nemůže mít tak široký záběr. Když se spojí více odborníků, vzniká kvalitnější výstup.
Šárka: A abychom nezapomněli na kontroly: tam se často ukáže, jak dobře je spolupráce nastavená. Pokud účetnictví a daně „mluví stejným jazykem“, je to obrovská výhoda.
Vzdělávání a profesní růst
Zmínili jste, že vzdělávání je ve vašem týmu velké téma. Jak byste ho popsali?
Šárka: Rozvoj, ať už po stránce profesní, anebo i obecně, je nikdy nekončící proces. Do týmu od začátku vybíráme kolegy, kteří se rádi učí a chtějí na sobě pracovat. Snažíme se odhalit jejich talent a umožnit jim růst právě v tomto směru. V našem oboru se legislativa neustále mění a vyvíjí se také praxe, přichází nové nástroje, automatizace… a my na to musíme pružně reagovat, proto cíleně hledáme takové kolegy, kteří jsou do rozvoje nadšení stejně jako my.
Filip: Kromě klasického online a offline vzdělávání máme i interní školení, nejsou to ale přednášky. Hodně pracujeme s reálnými případy a učíme se na nich. Diskuse nad konkrétními kauzami je nejefektivnější. Lidé si z toho odnášejí víc než z teorie. Některá naše školení vede Anna Pelikánová, která je autorkou několika účetních publikací a zakladatelkou projektu ÚčtujemeNeziskovky.cz. Naši účetní mají tedy skvělou příležitost nahlédnout do kuchyně skutečné kapacity v oboru.
Šárka: A pak je tu sdílení mezi týmy. Účetní se učí od daňařů a naopak. To je podle mě obrovské plus. Navíc se snažíme vzdělávání propojit i s komunitou – například prostřednictvím podcastu SníDANĚ s Šárkou. I v tomto směru mají kolegové z CEG příležitost se rozvíjet. Mohou například publikovat odborné články na naší platformě, anebo vystoupit právě v podcastu.
Osobní faktory dlouhodobé spokojenosti v oboru účetnictví
Pojďme na závěr trochu osobněji. Co podle vás rozhoduje o tom, jestli účetní v oboru vydrží dlouhodobě a bude úspěšný?
Filip: Za mě je to kombinace autonomie, respektu a smysluplnosti práce. Pokud má člověk pocit, že jen „plní úkoly“, dlouho nevydrží.
Šárka: Je to tak - lidé potřebují vidět dopad své práce a také mít prostor přemýšlet, ne jen vykonávat. Senior účetní nebo daňař by měl mít možnost rozhodovat a nést odpovědnost.
Filip: A zároveň vědět, že na to není sám. Týmová podpora je v krizových momentech opravdu důležitá. Další faktor je odborný růst, který jsme zmínili. Pokud člověk stagnuje, začne ztrácet motivaci, ale to asi platí v jakémkoli oboru.
Šárka: Proto se snažíme vytvářet prostředí, kde se lidé mohou rozvíjet. A ještě jedna věc: firemní kultura. Pokud je prostředí toxické, nepomůže ani zajímavá práce, ani kancelář v prestižní lokalitě. Respekt, otevřenost a férovost jsou podle mého názoru základní podmínky úspěchu a udržitelnosti.