ViDA mění pravidla hry i pro platformy

 

Platforma už nebude jen zprostředkovatel

Doposud fungovala většina online platforem jednoduše. Propojila zákazníka s poskytovatelem služby, inkasovala provizi a tím její role z pohledu DPH v zásadě končila.

Od 1. července 2028 se to ale u vybraných služeb změní. Pokud budou splněny zákonné podmínky, bude se na platformu hledět tak, jako by službu nejprve nakoupila od původního poskytovatele a následně ji sama prodala konečnému zákazníkovi. Ve skutečnosti samozřejmě k žádnému nákupu ani prodeji mezi platformou a poskytovatelem nedochází. Jde pouze o právní fikci vytvořenou pro účely DPH, označovanou jako deemed supplier neboli domnělý dodavatel. Právě platforma se pak stává osobou odpovědnou za přiznání a odvod DPH.

Nový režim přitom neznamená pouze přesun administrativní povinnosti z jednotlivých poskytovatelů na platformy. Z pohledu výběru DPH jde o významnou systémovou změnu. V současnosti totiž řada poskytovatelů krátkodobého ubytování či osobní přepravy není plátcem DPH (např. z důvodu nepřekročení registračního limitu), a z jejich plnění se tak DPH vůbec neodvádí. Pokud však bude platforma vystupovat jako domnělý dodavatel, bude DPH odvádět ona sama, a to zpravidla z celé hodnoty poskytnuté služby. Lze proto očekávat nejen zjednodušení výběru daně, ale i jeho vyšší efektivitu a omezení situací, kdy služby poskytované konečným zákazníkům zůstávají mimo režim DPH.

 

Koho se změna týká?

Nový režim není plošný. Směrnice se aktuálně zaměřuje pouze na oblast krátkodobého ubytování (nejvýše 30 po sobě jdoucích nocí jednomu zákazníkovi) a na silniční přepravu cestujících. Typickými příklady jsou platformy jako Airbnb, Booking, Uber nebo Bolt.

Na ostatní služby poskytované prostřednictvím digitálních platforem se režim domnělého dodavatele automaticky nevztahuje.

 

Proč se pravidla mění?

Důvod je poměrně prostý. Pokud chce stát zajistit správný výběr DPH, je výrazně jednodušší kontrolovat několik velkých digitálních platforem než statisíce jednotlivých pronajímatelů nebo řidičů. Platformy navíc disponují informacemi o každé uskutečněné transakci, znají své uživatele a mají potřebné technologické zázemí. Evropská unie proto část odpovědnosti přesouvá právě na ně.

Cílem je především zvýšit efektivitu výběru DPH, omezit daňové úniky a narovnat konkurenční podmínky mezi tradičními podnikateli a drobnými poskytovateli služeb. Zároveň to ale může znamenat zdražení služeb poskytovaných přes platformy drobnými poskytovali služeb neregistrovanými k DPH v těchto odvětvích; čistě z důvodu, že platforma musí uvalit DPH na celou hodnotu služby, a nejen na svou zprostředkovatelskou provizi.

 

Kdy platforma DPH odvádět nebude?

Neznamená to ale, že platformy budou automaticky odvádět DPH za všechny své uživatele. Pokud poskytovatel platformě sdělí své platné DIČ ve státě, kde vzniká povinnost přiznat DPH, a současně potvrdí, že daň přizná a odvede sám, zůstává odpovědnost na něm. Nový režim proto dopadne především na případy, kdy služby poskytují osoby, které nejsou registrovány k DPH nebo se nacházejí mimo běžný režim zdanění.

 

Nejde jen o domnělého dodavatele

Reforma ViDA ale nekončí pouze zavedením institutu domnělého dodavatele.

Současně se mění také pravidla pro určení místa plnění zprostředkovatelských (facilitation) služeb, které digitální platformy poskytují nepodnikatelům.

Nově se místo plnění provize platformy nebude určovat podle obecných pravidel pro elektronicky poskytované služby, ale bude sledovat místo uskutečnění hlavní služby. Pokud tedy platforma zprostředkuje krátkodobé ubytování ve Španělsku, bude se i její provize z pohledu DPH řídit španělskými pravidly.

Cílem této změny je lépe propojit zdanění s místem skutečné spotřeby služby a sjednotit přístup členských států.

 

Členské státy mají stále určitou volnost

Přestože je nová úprava harmonizována na úrovni Evropské unie, ponechává směrnice členským státům určitý prostor. Mohou například odložit použití režimu domnělého dodavatele až do 1. ledna 2030 nebo rozhodnout, že se tento režim nebude vztahovat na poskytovatele využívající zvláštní režim pro malé podniky. Platformy proto nebudou sledovat pouze evropskou legislativu, ale také způsob, jakým jednotlivé státy nová pravidla implementují.

Z pohledu České republiky se zatím nepředpokládá odchýlení od evropského harmonogramu implementace. Lze proto očekávat, že Česká republika převezme pravidla směrnice ViDA do svého zákona o DPH ve stanovených termínech. Pro podnikatele i provozovatele platforem tak bude klíčové sledovat připravovanou novelu zákona o DPH a metodické informace Finanční správy, které budou řešit řadu praktických otázek spojených s aplikací nového režimu.

 

Co to bude znamenat v praxi?

Pro digitální platformy nepůjde jen o změnu legislativy. Budou muset ověřovat daňový status jednotlivých poskytovatelů, evidovat jejich DIČ, správně určovat stát zdanění, vést podrobné evidence transakcí a upravit své IT systémy i smluvní dokumentaci.

Změna se dotkne také samotných poskytovatelů služeb. Ti budou muset platformám poskytovat správné daňové údaje a počítat s tím, že v některých případech již DPH nebudou odvádět oni, ale platforma.

Nový režim současně nemění obecná pravidla pro registraci poskytovatelů služeb k DPH. Poskytovatelé, kteří nejsou plátci DPH, ale přijímají zprostředkovatelskou službu od zahraniční platformy, budou i nadále povinni posoudit vznik registrace jako identifikovaná osoba z titulu přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku. Režim domnělého dodavatele se totiž vztahuje na samotné poskytování hlavní služby zákazníkovi, nikoliv na zprostředkovatelskou službu poskytovanou platformou jednotlivým poskytovatelům. Ani po implementaci ViDA proto nelze očekávat, že by tato registrační povinnost poskytovatelů služeb automaticky zanikla.

 

Co si z toho odnést?

Druhý pilíř ViDA ukazuje, že Evropská unie definitivně přizpůsobuje pravidla DPH digitální ekonomice. Platformy už nebudou pouze "propojovat" zákazníky s poskytovateli. Ve většině případech převezmou také odpovědnost za správný odvod DPH.