Nadační a svěřenské fondy v holdingových strukturách

 

Holdingové struktury

Myšlenka holdingu není nijak nová, její kořeny sahají do devatenáctého století a v různých částech světa se vyvíjela odlišně. Za jeden z prvních a nejznámějších příkladů se považuje Standard Oil Johna D. Rockefellera. V roce 1882 vznikl trust, který sdružil akcie několika ropných společností pod jednotné vedení, a v roce 1899 byla celá struktura reorganizována do podoby holdingové společnosti Standard Oil Co. of New Jersey. Základní logika se od té doby nezměnila, jen se z výsady průmyslových gigantů stal běžný nástroj.

Podnikání ve středním a větším rozsahu je dnes v holdingovém uspořádání prakticky standardem. Jakmile obrat dosáhne určité úrovně, majitelé začnou oddělovat výrobu, distribuci a administrativní zázemí do samostatných entit. Motivace je dvojí, na jedné straně diverzifikace rizik, na straně druhé optimalizace finančních toků. Selhání jedné části skupiny pak neohrozí zbytek a peníze se pohybují tam, kde jsou zrovna potřeba.

Holding sám o sobě plní zejména tři funkce. Zaprvé oddělený management, kdy řízení skupiny probíhá typicky z mateřské úrovně, zatímco provozní společnosti se soustředí pouze na svou ekonomickou aktivitu na trhu. Zadruhé roli vnitroskupinové banky, tedy přesun volných peněžních prostředků z provozních entit do holdingu a jejich následnou alokaci tam, kde zrovna chybí. Třetí funkcí holdingu je správa obchodních podílů.

Daňová stránka věci je pak logickým doplňkem. V dceřiných společnostech zůstávají pouze provozně nutné finance, zatímco maximum zisku putuje do holdingu formou dividend osvobozených od daně. Na evropské úrovni stojí za tímto zvýhodněním směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností, v české úpravě jde o osvobození podle § 19 odst. 1 písm. ze) zákona o daních z příjmů. Holding může dceřiným společnostem současně poskytovat i bezúročné financování, aniž by správce daně dopočítával obvyklý úrok, což vyplývá z výjimky zakotvené v § 23 odst. 7 ZDP.

Ve chvíli, kdy má podnikání charakter rodinného podnikání nebo kdy majitelé chtějí dopředu ošetřit přechod firmy na potomky, vnoučata či jiné příbuzné, přestává být struktura pouze otázkou provozní efektivity a stává se otázkou nástupnickou. Tehdy do hry vstupují nadační a svěřenské fondy. Umožňují mezigenerační přechod holdingu, efektivní a oddělenou správu majetku, jeho ochranu před vnějšími riziky a v neposlední řadě přinášejí i určité daňové výhody.

 

Nadační fondy

Nadační fond je právnická osoba, která vzniká vyčleněním majetku k určitému účelu. Ten může být veřejně prospěšný, ale i čistě soukromý, typicky rodinný. Právě druhá varianta bývá v holdingových strukturách častější. Pro účely daní z příjmů se fond považuje za poplatníka daně z příjmů právnických osob se vším, co k tomu patří. Musí vést účetnictví a sestavovat účetní závěrku, registrovat se u finančního úřadu jako daňový subjekt a vést evidenci skutečných majitelů. Samotné vyčlenění majetku se pro daňové účely posuzuje obdobně jako vklad do obchodní korporace.

U vybraných příjmů přichází ke slovu daňové zvýhodnění. Ustanovení § 19b ZDP osvobozuje například příjmy z dědictví nebo odkazu. Přijaté dary a jiná bezúplatná plnění mohou být osvobozeny za podmínky, že jsou určeny k naplnění účelu fondu, což v praxi znamená, že účel musí být ve statutu formulován dostatečně konkrétně a majetek se musí skutečně používat v souladu s ním. Daňový režim nadačního fondu se odvíjí především od toho, zda je veřejně prospěšným poplatníkem nebo rodinnou fundací. Rodinná fundace může u dividend uplatnit osvobození jako mateřská společnost stejně jak jsme zvyklí u kapitálových společností a družstev, veřejně prospěšný nadační fond nikoli.

Nejzajímavější částí celé konstrukce jsou nadační příspěvky, tedy plnění vyplácená fondem fyzickým osobám. Ta jsou obecně osvobozena od daně z příjmů fyzických osob, výjimku tvoří plnění poskytovaná zaměstnancům fondu, u nichž se uplatní standardní režim závislé činnosti. Ve srovnání se mzdou nebo dividendou jde o podstatně efektivnější způsob, jak může rodina čerpat prostředky. Podmínkou tohoto režimu je soulad plnění s účelem fondu, ať už jde o podporu rodiny, vzdělání, bydlení nebo zdravotní péči. U převodů majetku z fondu je situace složitější. Bezúplatné plnění může být zdanitelné i osvobozené podle toho, jaký je vztah příjemce k zakladateli a zda plnění odpovídá deklarovanému účelu.

Opomíjenou rovinou bývá daň z přidané hodnoty. Nadační fond není plátcem automaticky, plátcovství vzniká až překročením obratového limitu nebo zahájením ekonomické činnosti. Za tu se přitom považuje i pronájem majetku nebo obchodování s investicemi, takže hranice bývá tenčí, než se na první pohled zdá. Pozornost si zaslouží i samotný převod majetku do fondu, který může být z pohledu DPH zdanitelným plněním. Rozhodující je, zda byl u převáděného majetku uplatněn odpočet daně.

 

Svěřenské fondy

Svěřenský fond nemá právní osobnost, přesto se na něj pro daňové účely hledí jako na právnickou osobu. Má tedy vlastní daňovou subjektivitu a vystupuje jako samostatný daňový subjekt, byť za něj veškeré povinnosti vůči správci daně plní svěřenský správce. Příjmy z činnosti fondu a z nakládání s jeho majetkem podléhají standardní sazbě daně z příjmů právnických osob.

Fond vzniká zápisem do evidence svěřenských fondů, přičemž zápisu musí předcházet vyčlenění majetku a přijetí správy svěřenským správcem. Evidence obsahuje údaje o zakladateli, správci, obmyšleném i účelu fondu. Role jsou přitom rozděleny poměrně přísně. Zakladatel majetek vyčleňuje a nastavuje pravidla hry, správce majetek spravuje, odpovídá za chod fondu i za jeho daňové, účetní a registrační povinnosti a vykonává vlastnická práva vlastním jménem, avšak na účet fondu. Obmyšlený je pak osoba, které je z fondu plněno.

Stejná logika jako u nadačního fondu platí i pro vyčlenění majetku, které tak není zdanitelným příjmem fondu ani zakladatele a jde o čistě rozvahovou operaci. Pro účetní zachycení je nutné znalecké ocenění a účetní hodnota majetku z něj vychází. Daňová hodnota se ovšem stanoví podle § 29 ZDP a zde se cesty rozcházejí. Daňová vstupní cena totiž závisí na době, po kterou majetek držel zakladatel. Při držbě kratší než pět let se použije jeho původní pořizovací cena, při držbě delší se uplatní reprodukční pořizovací cena podle znaleckého posudku. Fond může v daňovém odpisování pokračovat, přičemž zachovává původní vstupní cenu i zvolený způsob odpisování. Rozdíl mezi účetní a daňovou hodnotou majetku je tak nejen možný, ale i docela obvyklý a je třeba s ním pracovat.

Fond je účetní jednotkou a vede podvojné účetnictví bez ohledu na to, k jakému účelu byl zřízen. Liší se ale použitá účetní vyhláška. Fondy zřízené za účelem podnikání postupují podle vyhlášky pro podnikatele, veřejně prospěšné fondy podle vyhlášky pro neziskové účetní jednotky. Registrace u správce daně probíhá obdobně jako u právnických osob a stejně tak se na fond hledí i pro účely DPH.

Zisk fondu vzniká z hospodaření s jeho majetkem, může jít o nájemné nebo jinou ekonomickou činnost. Základ daně pak vychází z účetního výsledku hospodaření upraveného podle zákona o daních z příjmů, takže se ve výsledku pohybujeme ve stejné mechanice, na jakou jsou účetní i daňoví poradci zvyklí u běžných korporací. U přijatých dividend může svěřenský fond uplatnit osvobození jako mateřská společnost stejně jak jsme zvyklí u kapitálových společností a družstev.

 

Pokud chcete vědět víc

Odborná konference Nadační a svěřenské fondy v holdingových strukturách se uskuteční 9. listopadu 2026 v pražském Hotelu DAP a současně online. Nabídne praktický pohled na právní i daňové aspekty těchto struktur. Účastníci získají přehled o fungování nadačních a svěřenských fondů v korporátním prostředí, o jejich výhodách i možných rizicích. Vedle samotného nastavení struktur bude pozornost věnována také daňovým efektům, problematice zneužití práva, nástrojům správce daně a trestněprávním aspektům daňové odpovědnosti.

Mezi řečníky se představí přední odborníci z oblasti práva, notářství, daňového poradenství i veřejné správy. Vystoupí advokát JUDr. Lumír Schejbal, notář Mgr. Petr Ševčík, daňový expert Ing. Michal Jelínek, Ph.D., specialistka na daňové litigace Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová, odbornice ze Specializovaného finančního úřadu Ing. Bc. Ludmila Klimešová, MBA a uznávaný právník a analytik JUDr. Viktor Šmejkal, Ph.D.

Součástí programu budou moderované diskuse a prostor pro dotazy účastníků. Konference tak nabídne nejen odborné informace, ale i možnost konzultovat konkrétní problémy z praxe a diskutovat o aktuálních trendech ve správě majetku, daňové optimalizaci a nástupnictví. Akce je určena především majitelům firem, členům vrcholového managementu, finančním ředitelům, investorům, správcům majetku, daňovým poradcům, auditorům, advokátům a všem, kdo hledají cestu k efektivní a dlouhodobě udržitelné správě majetkových struktur.

Více informací naleznete na stránkách pořadatele.