Nová účetní a daňová legislativa se blíží. Co přinese vaší praxi?

 

Legislativní balík, nikoli pouze jeden zákon

Nová úprava se skládá z několika navazujících částí. Jádrem je nový zákon o účetnictví, na nějž má navázat doprovodný zákon měnící řadu dalších předpisů, zejména zákon o daních z příjmů, zákon o rezervách, zákon o DPH a zákon o oceňování majetku. Součástí celku budou také prováděcí vyhlášky. Právě proto nelze dopady změny posuzovat jen podle samotného zákona o účetnictví.

Návrh zákona o účetnictví a doprovodný zákon byly předloženy Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisky 63 a 64 a prošly prvním čtením. Podle informací z webináře se zásadně přepracovává především část doprovodného zákona týkající se daní z příjmů a rezerv. Původní verze totiž obsahovala koncepty, které vyvolaly výrazné připomínky odborné veřejnosti, například pojem daňová hodnota nebo širší navázání pravidel pro fyzické osoby na účetní předpisy.

 

Účinnost: ve hře jsou roky 2029 a 2030

Původně uvažovaná účinnost od roku 2024 je minulostí a ani datum 1. ledna 2028 uvedené ve stávajících návrzích se nepovažuje za reálné. Jako první možný a reálný termín účinnosti zazněl 1. leden 2029, je však možné, že bude při finalizaci posunut na 1. 1. 2030. Důvodem je potřeba dostatečně dlouhé legisvakanční doby, během níž se budou muset připravit účetní jednotky, daňoví poradci, auditoři, vzdělávací instituce i dodavatelé účetních systémů.

Delší příprava je důležitá také kvůli srovnatelnému období. Některé účetní jednotky, zejména ty, které přejdou na IFRS, budou muset připravit zahajovací rozvahu už k počátku srovnatelného období. Praktická transformace tak může začít o rok dříve než samotná účinnost nové úpravy.

 

Dvě konstrukce základu daně

Novela zákona o daních z příjmů má výslovně rozlišovat poplatníky s akruálním a peněžním základem daně. Akruální základ daně se bude týkat zejména účetních jednotek vedoucích účetnictví na akruální bázi a bude vycházet z výsledku hospodaření. Peněžní základ daně zůstane založen na rozdílu příjmů a výdajů a bude typický například pro fyzické osoby, které účetnictví nevedou, nebo pro vybrané neziskové subjekty s peněžním účetnictvím.

Pro fyzické osoby se oproti původnímu návrhu očekávají jen omezené změny. Neměly by se již povinně stávat účetními jednotkami například kvůli obratu nebo zápisu do obchodního rejstříku. Pokud si účetnictví dobrovolně zvolí, budou pro daň z příjmů vycházet z výsledku hospodaření; jinak zůstanou u peněžních evidencí a rozdílu příjmů a výdajů.

 

IFRS získá výrazně větší význam

Jednou z nejvýznamnějších změn má být možnost, aby účetní jednotky vykazující podle IFRS odvozovaly základ daně přímo z výsledku hospodaření podle IFRS. Dnes musí pro daňové účely rekonstruovat výsledek podle českých účetních předpisů, což je významná administrativní komplikace. Nový přístup může zvýšit zájem o plnohodnotné vedení účetnictví podle IFRS, zejména u společností, které už připravují IFRS reporting pro zahraniční vlastníky a jsou součástí konsolidovaných skupin.

Zákon má zároveň rozšířit okruh účetních jednotek, které budou IFRS používat povinně, například o subjekty nyní spadající pod vyhlášku pro finanční instituce nebo vyhlášku pro pojišťovny. IFRS se ale promítne i do české úpravy: nový zákon počítá s koncepčním rámcem, definicemi prvků účetní závěrky a v některých případech i s přímými odkazy na mezinárodní standardy. Znalost IFRS proto nebude tématem jen pro emitenty nebo konsolidační týmy.

 

Daňové odpisy: dvě skupiny a měsíční režim

Připravovaná pravidla mají daňové odpisování výrazně zjednodušit. Současných šest odpisových skupin by nahradily dvě. Do první by patřily hmotné movité věci a nemovitosti do 2 milionů Kč, do druhé nemovitosti nad touto hranicí. Minimální doba odpisování by činila 60 měsíců v první skupině a 360 měsíců ve druhé. Roční odpisy by se změnily na měsíční a začínaly by od měsíce následujícího po uvedení majetku do užívání, což je okamžik vymezený účetními předpisy.

Poplatník by mohl zvolit delší dobu odpisování, ale pouze na začátku; později by ji již změnit nesměl. Zachována má být možnost odpisy přerušit, avšak vždy za celé zdaňovací období. Stávající zrychlená metoda odpisování má zaniknout, pojem zrychlené odpisy by však mohl zůstat jako kategorie pro dosavadní mimořádné odpisy.

Limit pro daňově odpisovaný hmotný movitý majetek se má podle aktuálního návrhu zvýšit z 80 000 Kč na 100 000 Kč.

 

Účetní a daňový svět opravných položek a rezerv se oddělí

Účetní opravné položky se mají nově označovat jako následné znehodnocení. Daňové opravné položky a daňové rezervy se přitom mají ještě více oddělit od účetnictví: podmínkou jejich daňového uplatnění už nemá být zaúčtování. Budou vedeny v samostatné, průkazné evidenci. U pohledávek se má současný systém odpisů a rozpouštění daňových opravných položek zjednodušit a více soustředit právě do pravidel zákona o rezervách.

Pozornost si zaslouží také rezerva na likvidaci majetku. Pokud bude účetní jednotka povinna aktivum na konci životnosti odstranit nebo zlikvidovat, vytvoří rezervu a současně o ni zvýší účetní hodnotu aktiva. Pro daňové účely však tato rezerva nebude součástí vstupní ceny. Účetní a daňová hodnota majetku se tak mohou lišit už při prvotním zachycení majetku.

 

Leasing, komponenty a zbytková hodnota

Dlouhodobé nájemní a leasingové smlouvy se na straně nájemce promítnou do rozvahy jako právo k užívání a související dluh. U mikro a malých účetních jednotek má být k dispozici volitelný zjednodušený režim; střední a velké jednotky budou postupovat v souladu s IFRS 16. U krátkodobých nájmů, typicky do jednoho roku, a nájmů aktiv malé hodnoty (v limitu pro tzv. drobná stálá aktiva) má zůstat nákladové řešení obdobné dnešní praxi.

Významnější roli získá komponentní odpisování a zbytková hodnota, jejíž úprava bude vycházet přímo ze zákona. U podstatných částí majetku s odlišnou životností, například výtahu v budově, bude třeba sledovat komponenty samostatně. Účetní odpisy se budou stanovovat podle užitečné životnosti a se zohledněním očekávané hodnoty majetku při vyřazení. Také zásahy do majetku se budou posuzovat podle ekonomické podstaty: nově vymezené dodatečné zhodnocení může zachytit i některé generální opravy, které prodlužují životnost nebo zvyšují budoucí ekonomický prospěch. Opravy jsou nově definovány v zákoně o účetnictví jako zásah do majetku, který vede k navrácení majetku do stavu před opravou.

 

Co by měla praxe začít dělat už nyní

Přestože finální texty ještě nejsou schválené, čekat na jejich konečné přijetí by mohlo být riskantní. Z aktuálních návrhů vyplývá, že změna nebude jen otázkou nových výkazů. Zasáhne evidenci majetku, nastavení účetních systémů, smlouvy, interní směrnice i odborné znalosti účetních a daňových poradců. A v neposlední řadě i analytiky, věřitele, investory, kteří s účetními informacemi pracují a vyhodnocují ukazatele založené na účetních výkazech.

Vyplatí se proto věnovat pozornost následujícím přípravným činnostem:

• Zmapovat dlouhodobé nájemní a leasingové smlouvy a rozlišit krátkodobé a dlouhodobé vztahy.
• Prověřit evidenci majetku, komponenty, životnost, zbytkovou hodnotu a povinnosti spojené s likvidací.
• Posoudit, zda informační systémy umějí měsíční daňové odpisy, samostatnou evidenci daňových rezerv a práci s novými daty.
• Začít rozvíjet znalost IFRS a koncepčního přístupu k aktivům, dluhům, výnosům a nákladům.
• Sledovat finální znění pozměňovacího návrhu k doprovodnému zákonu a následně také prováděcí vyhlášky k novému zákonu o účetnictví.

Nová legislativa má ambici přiblížit účetní výkaznictví ekonomické realitě a současně zpřehlednit některá daňová pravidla. Cena za tuto modernizaci bude spočívat v náročné přípravě. Právě délka přechodného období proto nebude formálním odkladem, ale časem potřebným pro úpravu procesů, systémů i znalostí.

Poznámka redakce: Článek vychází výhradně z informací webináře „Nový zákon o účetnictví: aktuální stav a co čekat dál“ ze dne 21. 10. 2026. Popisuje připravované návrhy, nikoli již schválené znění právních předpisů. Konkrétní parametry se mohou v dalším legislativním procesu změnit.