Daňové přiznání fyzických osob za zdaňovací období roku 2021

Je třeba si položit otázku, zda máme povinnost podat daňové přiznání z příjmů fyzických osob za rok 2021. Ne každý příjem, který je inkasován, je zároveň příjmem zdanitelným. Může se jednat o příjem, který je mimo předmět daně, nebo se jedná o příjem od daně osvobozený. Existuje také řada příjmů, které jsou daněné srážkovou daní, což je konečná daňová povinnost, tyto příjmy do daňového přiznání uvádět nemusíme.

Existují případy, kdy daňové povinnosti přecházejí na jiné subjekty. Nejčastěji se jedná o zaměstnavatele, který za nás vyřeší naše daňové povinnosti v rámci tzv. ročního zúčtování záloh/daní. V daném článku si popíšeme případy, kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání a za koho může daně vypořádat zaměstnavatel. Předtím než se pustíme do příkladů z praxe, by bylo vhodné popsat obecnou konstrukci zdanění příjmů fyzických osob.

Tato daň se počítá ze základu daně. Celkový základ daně fyzických osob tvoří součet pěti dílčích základů daně. Jedná se o příjem ze závislé činnosti (ze zaměstnání), příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání), příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Těchto pět kategorií, tzn. dílčích základů daně, tvoří celkový základ daně fyzické osoby, ze kterého se bude poté vycházet v rámci výpočtu daňové povinnosti. V rámci daňové optimalizace lze tento základ daně ještě před výpočtem samotné daně snížit o nezdanitelné části základu daně. Jedná se zejména o poskytnuté dary, tzn. bezúplatná plnění, zaplacené úroky z hypotečního úvěru, životní či penzijní pojištění apod. Dále existují odčitatelné položky, mezi které lze zařadit daňovou ztrátu, odpočet na podporu odborného vzdělávání (tento odpočet se týká poplatníků, kteří spolupracují se středními či vysokými školami, kdy poskytují studentům a žákům odbornou praxi) a výdaje na výzkum a vývoj.

Po odečtení všech nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek se základ daně zaokrouhlí na celé sto koruny dolů. Poté se vypočte daň. Vzhledem k tomu, že došlo ke zrušení solidárního zvýšení daně, zavedlo se tzv. progresivní zdanění, kdy se nám objevily celkem dvě sazby u fyzických osob, tj. 15 % a 23 %. Vyšší sazba se uplatní pouze v případě, kdy náš celkový základ daně převyšuje 48násobek průměrné mzdy. Průměrná mzda za rok 2021 činí 35 441 Kč, tudíž 48násobek bude činit 1 701 168 Kč. Detailní postup výpočtu a zaokrouhlování bude uveden níže. Následně vypočtenou daň můžeme snížit o slevy (sleva na poplatníka, sleva na studenta, sleva na manželku, sleva za umístění dítěte), dále lze daň snížit o daňové zvýhodnění. A už se blížíme ke konci. Pokud v rámci zdaňovacího období byly placeny zálohy, lze o tuto částku ještě daňovou povinnost snížit. Poté nám může vyjít buď doplatek na dani, nebo přeplatek na dani, který nám po vyplnění žádosti o vrácení přeplatku bude navrácen.

Je třeba vymezit situace, kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání a kdy nikoli. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je upraveno v ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů. V praxi se běžně stává, že se daná fyzická osoba mylně domnívá, že daný příjem nepodléhá zdanění. Nesmíme zapomenout, že základní lhůta pro stanovení daně činí 3 roky. Jedná se o lhůtu, kdy má správce daně nárok kontrolovat naše daňové povinnosti.

Situace, kdy nemusíme podávat daňové přiznání, nastává v případě, kdy nemáme žádné zdanitelné příjmy nebo pokud máme pouze příjmy, které jsou od daně osvobozeny. Povinnosti podávání daňového přiznání z příjmů fyzických osob je také zproštěn poplatník, který platně vstoupil do paušálního režimu dle § 2a zákona o daních z příjmů a jeho daň je za zdaňovací období rovna paušální dani dle § 7a zákona o daních z příjmů. Dále povinnost podat daňové přiznání nemá fyzická osoba, jež má pouze příjmy, které podléhají srážkové dani, jelikož tyto příjmy již byly zdaněny tím, kdo příjem vyplatil. Jedná se o tzv. srážku u zdroje. Mezi tyto příjmy patří například úroky ze spořicích účtů, podíly na zisku, dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně v případě nepodepsání prohlášení k dani (růžové prohlášení), dohody o pracovní činnosti do 3 500 Kč měsíčně v případě nepodepsání prohlášení k dani apod.

Povinnost podat daňové přiznání má fyzická osoba nemající příjmy ze zaměstnání, jejíž roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč. Je zcela logické, že do této rozhodné částky se nezapočítávají příjmy, které jsou zdaněné srážkovou daní, nebo se jedná o příjmy osvobozené od daně. Příjmy, které podléhají srážkové dani, mohou být také zahrnuty do daňového přiznání. Uvedeme si jednoduchý příklad, na kterém se pochopí, proč je to výhodné.